Střednědobý výhled rozpočtu obce Loděnice

Transkript

1 217 Střednědobý rozpočtu obce Loděnice s analýzou financí a ratingem Materiál obsahuje: analýzu financí samosprávy s ratingem dle Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu samosprávy na 5 let (218 až 222) doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení

2 OBSAH ÚVOD... 2 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Saldo rozpočtu... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 SMYSL EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 4 Stav financí... 4 Finanční kondice (síla)... 5 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 6 ANALÝZA... 8 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU DOPORUČENÍ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU LODĚNICE ZÁVĚR FINANČNÍCH MOŽNOSTÍ LODĚNIC V LETECH 218 AŽ PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ SAMOSPRÁVY DOPADY STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DO FINANCÍ PŘÍLOHA 1. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU - TABULKOVÁ ČÁST PŘÍLOHA 2. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU LODĚNICE POVINNÉ INFORMACE KE ZVEŘEJNĚNÍ NA ÚŘEDNÍ DESKU A KE SCHVÁLENÍ V ZASTUPITELSTVU... 4 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY KONTAKT NA ZPRACOVATELE PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE Číslovaná stránka 1 z 42

3 Úvod Obec Loděnice (dále jen obec nebo Loděnice) stanovuje v tomto dokumentu střednědobý rozpočtu, což je povinnost plynoucí ze zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dokument je zpracován v režimu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti č. 24/217 Sb., účinného od Smyslem střednědobého u rozpočtu je prokázat schopnost, že obec dostojí svým dosavadním závazkům. Střednědobý rozpočtu je podle zákona nástroj sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství samosprávy. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí střednědobého u rozpočtu uváděných v 3 zákona č. 25/2 Sb. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy financí a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů samosprávy. Uvedeny jsou také možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál uvádí též SWOT financí a obsahuje doporučení. Ze střednědobého u se vychází při sestavování rozpočtu a využívá se jako pomocný nástroj finančního řízení a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Smyslem střednědobého u rozpočtu je podpořit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti samosprávy, podpořit zdravý vývoj financí a prokázat schopnost samosprávy dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a aktualizován tak, aby průběžně reagoval na ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na reálné hospodaření samosprávy. Ve střednědobém u rozpočtu je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilitu a finanční zdraví samosprávy. Výhodou střednědobého u rozpočtu je značná možnost finančně manévrovat. Ke zpracování střednědobého u rozpočtu bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost 216 a rozpočet 217, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ÚFIS a Monitor státní pokladny ( vyhláška MF ČR č. 272/216 Sb., o podílu jednotlivých obcí, upravená predikce výnosů daní Cityfinance využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Obec může díky plánování lépe realizovat cíle, zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být střednědobý rozpočtu pravidelně aktualizován. Číslovaná stránka 2 z 42

4 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu je více výdajů než příjmů. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 3 z 42

5 Analýza finančního zdraví Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 1 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí finančního zdraví lze smysluplně navrhnout finanční strategii. Samospráva může získat ucelený pohled na finance pouze tehdy, má-li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí samosprávy. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí samosprávy a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 1: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 2 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. 1 2 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnově majetku Číslovaná stránka 4 z 42

6 Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 3 Je stanoven s ohledem na finanční velikost samosprávy, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice obce v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 2. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se město/městys/obec nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 3 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 5 z 42

7 Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Běžné výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, provoz příspěvkových organizací, organizačních složek, úřadu apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou nárazové výdaje většinou na rozvoj a větší opravy. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací, které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 4 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém. Města, městyse a obce financují opravy a havárie většinou z běžného rozpočtu nahodile a nevytváří odpovídající finanční zdroje (rezervy, fondy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků tak, aby existoval dlouhodobý finanční přehled (bilance) potřeby financí na opravy a investice a skutečně vynaložených prostředků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet další zdroje na další odpisy (opravy a modernizace takto vybudovaného majetku). Výsledkem je často roky vytvořený zbytečně velký objem zanedbaného či zastaralého obecního majetku (včetně infrastruktury), který již dobře neslouží svému účelu. 4 Odpisy = v prostředí samospráv zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. Číslovaná stránka 6 z 42

8 Ideální by byl stav, kdyby rozpočet samosprávy pokryl z běžných příjmů základní provozní výdaje 5 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku a jejich čerpání, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 3. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel Počet žáků Bydlící podnikatelé (fyzické osoby samostatně výdělečně činné)* Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku VÝDAJE Provoz Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Náklady na dluhy *pouze do , novela RUD ruší od daňový podíl obcí závisející na bydlišti podnikatelů. Zdroj: Zřejmé je, že samospráva může efektivně řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel, a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 5 tzn. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 7 z 42

9 Analýza Počet obyvatel 6 obce, na kterém závisí daňové příjmy, rostl. Počet obyvatel obce byl v roce 215 celkem Za poslední 3 sledované roky přibylo 81 obyvatel s pozitivním dopadem 1,1 mil. Kč do ročních daňových příjmů na čerstvých datech daňové výnosnosti. Co obyvatel, to 14 tis. Kč ročně daňových příjmů. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců pracujících v katastru Loděnice Vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících v místě a žáků ve školách Zdroj: MFČR, ČSÚ a Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců 7, kteří mají v katastru obce místo výkonu práce výrazně narostl a již v roce 21 přesáhl dokonce počet obyvatel obce. V obci se poslední roky dařilo práci a podnikání. Na území obce bylo v roce 215 evidováno 2277 zaměstnanců, tedy o 554 více než v roce 211 (nárůst téměř o 1/3). Dle počtu zaměstnanců se stanovuje nepatrná část (konkrétně 1,5 %) 6 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 7 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Číslovaná stránka 8 z 42

10 podílu obce na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 8, ale hlavně má příznivé sociální dopady. Růst podnikání a práce v katastru obce byl excelentní. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Loděnice s dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů dle let INDEX 15/12 Počet obyvatel ,6 Počet zaměstnanců ,2 Počet žáků ,6 INDEXY INDEXY NDEXY NDEXY NDEXY NDEXY NDEXY NDEXY NDEXY NDEXY NDEXY NDEXY NDEXY NDEXY NDEXY NDEXY průměr za 1 let průměr od 213 Počet obyvatel 11,4 1, 1,6 1,2 1,4 11,3 11,8 12,2 12,1 99,7 1,2 1,7 12,5 11,1 12,7 1,8 11,5 Počet zaměstnanců 14,7 135, 96,2 95,6 18, 17,1 11, 17,3 93, 99,4 19,7 116,8 1, 15,9 16,8 14,3 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční za poslední průměr 3 roky Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování sdílených výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též zkratka RUD ), u daně z nemovitosti se vychází z posledního sčítání. Počet žáků 9 ve školských zařízeních obce, u kterých je obec v roli zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Ve školských zařízeních obce v roce 215 bylo evidováno 5 žáků. Obci bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 216 převedeno 4,5 mil. Kč. Školy, včetně školek jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok. Existuje vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem a častými zásahy do systému vzdělávání. Rolí obce, jako zřizovatele, je především péče o svěřený majetek, zejména nemovitý. tis.kč 8 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 9 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 9 z 42

11 Vývoj celkové bilance ukazuje, že obec za poslední 4 roky hospodařila s přebytkem 14 mil. Kč. Za 1 let byl přebytek 2,4 mil. Kč. Obec dlouhodobě docílila přebytku rozpočtu a hospodařila rozpočtově správně. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Loděnice tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy ,2 2. Nedaňové příjmy ,6 3. Kapitálové příjmy ,5 4. Přijaté dotace ,2 Příjmy celkem ,7 5. Běžné výdaje ,7 6. Kapitálové výdaje ,2 Výdaje celkem ,6 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje následující graf. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu obce v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy s tím, že přebytky deficity vyrovnávají. Svou roli zde hraje také řešení cash flow (tok příjmů a výdajů v čase) mezi roky, zejména v období toku větších investičních dotací. Obec střídáním deficitů s přebytky finančně dýchá. Číslovaná stránka 1 z 42

12 Střednědobý rozpočtu obce Loděnice s analýzou financí a ratingem Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Loděnice Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Loděnice Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 8 Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Celkové příjmy a výdaje Loděnice měly trend růstu a v delší minulosti je vyjma dotací ovlivnilo zejména několik vnějších vlivů. V roce 25 se změnilo financování školství (odliv na kraje). Nástup finanční krize ovlivnil období po roce 29 a obrat k lepšímu přinesla novela tzv. RUD v roce 213, která obci přinesla pozitivně působící přesun příspěvků na žáky do daňových příjmů a následně výborný vývoj ekonomiky. Číslovaná stránka 11 z 42

13 Střednědobý rozpočtu obce Loděnice s analýzou financí a ratingem Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Loděnice Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů Loděnice prokázala zřetelně stabilní příjmovou základnu posledních let a výborný vývoj. Z dlouhodobého pohledu je vidět převaha a značný růst daňových příjmů v posledních letech, ale i dlouhodobě (na výjimku hospodářské krize 29 až 212). Dominantní role daňových příjmů na příjmech celkem (v grafech nahoře bíle vyznačený podíl). Svůj vliv sehrály dotační úspěchy. Graf 5. Vývoj nedaňových příjmů Loděnice v tis. Kč 2. Nedaňové příjmy Zdroj: MFČR, Nedaňové příjmy obce ukazují stabilní vývoj. Pocházely především z vlastní činnosti a z toho 953 tis. Kč (216) z pronájmu majetku, malou část představovaly prodeje nekapitálového majetku (372 tis. Kč v roce 216). Nedaňové příjmy nejsou pro Loděnici podstatné, ale nereagují tak urputně na vývoj ekonomiky jako daňové příjmy a představují zajímavý doplněk příjmů. Číslovaná stránka 12 z 42

14 Střednědobý rozpočtu obce Loděnice s analýzou financí a ratingem Graf 6: Vývoj daňových příjmů Loděnice Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj: MF ČR, Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Loděnice Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Přehled vývoje DP v tis. Kč DPFO DPPO DPH Poplatky a ostatní DP DZN Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Číslovaná stránka 13 z 42

15 Daňové příjmy Loděnice byly jednoznačně tahounem příjmů obce a prokázaly zásadní růst. Daňové příjmy představovaly za běžné situace více než 3/4 příjmů obce. Po jejich úpadku po roce 29 zažívaly rychlé oživení po roce 212. Po novele RUD v roce 213 byl jejich růst zásadní a od toho roku se daňové příjmy dynamicky zlepšovaly, pozitivně působil vývoj ekonomiky i růst počtu obyvatel. Podle RUD závisí zásadní část daňových příjmů především na počtu obyvatel, ale také jsou tu ukazatele počtu žáků, rozloha katastrálního území a počet zaměstnanců v katastru obce. Novela tzv. RUD se Loděnice od dotkne minimálně (propočtený je dopad na datech rozpočtu tis. Kč). Dopady by měly být ově více pozitivní, protože obce sice přišly o lokální výnos dynamické daně z podnikání FO, ale náplastí má být nárůst podílu na DPH, který má být v roce 218 dále umocněn další novelou RUD. Daňové příjmy potáhnou nahoru v roce 217 zejména daně z příjmů a postupná legalizace výnosů z podnikání (registrační pokladny), negativně bude působit naopak zásadní zvyšování administrativní a daňové zátěže pro OSVČ a možné budoucí ochlazení ekonomiky po růstu mezd a kurzu koruny i postupné daňové optimalizace prováděné plátci. Mezi daňovými příjmy obce převažují ty sdílené se státním rozpočtem, což je dobře, protože to dále posiluje dosavadní stabilitu příjmů obce. Tabulka 4. Podrobný vývoj daňových příjmů Loděnice INDEXY Bilance (tis. Kč) / Daňové příjmy: , DPFO ZČ: , DPFO OSVČ: , DPFO zvláštní sazba (z kapitálových výnosů): , DPPO: , DPPO za obce:** DPH: ,6 133 až 135 Místní poplatky a ostatní DP:** , Správní poplatky: , Daň z nemovitostí: ,8 Na žáky součástí RUD Sumární přehled daňových příjmů v tis. Kč / 215 DPFO ,5 DPPO ,2 DPH ,6 Poplatky a ostatní DP ,8 DZN ,8 Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: MF ČR, Číslovaná stránka 14 z 42

16 Graf 8: Vývoj mimořádných investičních příjmů Loděnice Mimořádné příjmy v tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, Loděnice zažívá od roku 21 úspěchy na poli získávání dotací. Obec získala za poslední 4 roky mimořádné investiční příjmy téměř 39 mil. Kč, z toho šlo převážně o dotace a pouze 6 mil. Kč činily prodeje majetku. Obec přitom investovala za poslední 4 roky celkem úctyhodných 56 mil. Kč. Graf 9. Mimořádné příjmy a investice Loděnice Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 15 z 42

17 Loděnice byla podstatně úspěšnější v čerpání dotací než průměr v ČR. Dlouhodobě dotace představovaly zajímavý a důležitý zdroj financí pro realizaci větších infrastrukturálních projektů v delší minulosti. Postupně se obci více otevřely možnosti výdajů na opravy a investice bez nutnosti dotací. Graf 1. Podíl krytí investic z dotací a vlastních zdrojů Loděnice Poměr zdrojů zajištění investic v % 1% 9% 8% 7% Vlastní zdroje na investice 6% 5% 4% 3% Investiční dotace 2% 1% % Uplynulých 1 let Uplynulé 4 roky Rok 216 Vlastní zdroje na investice; ; 42% Uplynulé 4 roky Investiční dotace; 32 93; 58% Vlastní zdroje na investice; 54 92; 37% Uplynulých 1 let Investiční dotace; ; 63% Rok 216 Vlastní zdroje na investice; 4 953; 73% Investiční dotace; 1 84; 27% Zdroj: MF ČR, propočty Číslovaná stránka 16 z 42

18 Střednědobý rozpočtu obce Loděnice s analýzou financí a ratingem Graf 11. Vývoj struktury výdajů Loděnice Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Vývoj investic a běžných výdajů v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje Polyn. (5. Běžné výdaje) Polyn. (6. Kapitálové výdaje) -1 Zdroj: MFČR, Loděnice držela správný kurz provozních výdajů, které držela obec na uzdě. Od roku 213 se výrazně lépe vyvíjely běžné příjmy a držely si náskok před výdaji. Zlepšil se tím zásadně za krátkou dobu výsledek provozního hospodaření, a to o 11,7 mil. Kč od roku 213! Obec dosud šetřila také na výdajích na platy, což rozhodně nyní není nutné. Číslovaná stránka 17 z 42

19 Střednědobý rozpočtu obce Loděnice s analýzou financí a ratingem Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Loděnice Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč 5 rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč Zdroj: MFČR, rok rok Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance, které ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí reprodukci majetku, na splátky dluhů či na úspory, a tedy tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít samospráva na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku, pokud jím samospráva neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu samosprávy, a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku samosprávy, splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Je však třeba ještě kalkulovat s částkou na opravy, kterou samospráva také disponuje na straně běžných výdajů. Číslovaná stránka 18 z 42

20 Provozní saldo se již 4 roky trvale a excelentně zlepšovalo a je na výborné úrovni s výborným trendem. Aktuálně za rok 216 přesahovalo provozní saldo 11,5 mil. Kč (ukazuje graf dále). Výsledek roku 213 předznamenal skvělou cestu ke zlepšování provozního salda a odeznění důsledků světové finanční krize. Graf 13. Vývoj provozního salda Loděnice Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Úmor dluhů provozní saldo posledních let mírně srážel, protože obec má dluh. Skvělá situace posledních 3 let postavila obec do nové dimenze finančních možností (grafy). Graf 14. Vývoj provozního salda Loděnice po úhradě splátek dluhů Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 19 z 42

21 Graf 15. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Loděnice Běžné příjmy, běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč Zdroj: MFČR, Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Po roce 212 obec nabrala směr financí, který zajistil nejen soběstačnost provozního hospodaření, ale také se vytvořil výrazný finanční prostor pro vlastní investice a rozvoj bez toho, že by se obec musela ve všech případech čekat na dotace a jiné mimořádné příjmy. Loděnice docílila dokonce 41 % provozního salda na běžných příjmech a finanční kondice obce byla dlouhodobě a trvale výborná, ale v roce 216 nejlepší v historii (viz graf níže). Graf 16. Porovnání vývoje provozního salda Loděnice k průměru v ČR Vývoj podílu provozního salda na běžných příjmech v porovnání s průměrem v ČR 38% 41% 22% 18% 22% 18% 16% 18% 2% 21% 4% 9% 9% % Podíl provozního salda na běžných příjmech REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech Zdroj: MFČR, % 9% 9% 22% 18% 22% 18% 16% 18% % 2% 21% 38% 41% 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% % Číslovaná stránka 2 z 42

22 Tabulka 5. Vývoj provozního salda Loděnice Provozní saldo je zásadním ukazatelem finančního zdraví. Vypočítá se jako rozdíl běžných (provozních) příjmů a běžných (provozních) výdajů. Po odpočtu splátek dluhů znamená zjednodušeně částku, která samosprávě zbývá daný rok na rozvoj a investice majetku po úhradě provozu, ovšem POZOR, bez zohlednění odpisů majetku! tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 18% 16% 18% % 2% 21% 38% 41% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Suma od 213 Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Zásadní zlepšení a skvělý trend provozního salda za poslední 3 roky zajistili obci posílení finanční budoucnosti. Do obnovy majetku směřuje významný objem financí obce a obec postupně modernizuje majetek. Tento vliv, jak je zřejmé z dosud uvedeného, způsobuje srážení provozního salda opticky níže v přímé vazbě na objem oprav realizovaný prostřednictvím obce. Majetek Loděnice, přesněji jen stavby, představují z rozvahy 18 mil. Kč. Velmi orientačně obec potřebuje na obnovu dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 8 tis. Kč ročně (z účetnictví dle odpisů 1 ). Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu, a hlavně stav majetku. Obnova majetku obce je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky na obnovu majetku organizacím obce (investičními i neinvestičními). Loděnice zajišťovala výdaje na reprodukci majetku (obnovu) tím, že vynakládala do obnovy majetku vyšší částku než odpisy (vyplývá z dalšího grafu, kde červená čára představuje odpisy, tedy minimální potřebnou částku na obnovu majetku). Od roku 212 obec realizovala opravy za 12 mil. Kč a investice za 73 mil. Kč, tedy do majetku Loděnice směřovalo celkem téměř 85 mil. Kč s tím, že na pouhou reprodukci by dostačovalo pouze cca 1 mil. Kč. Obec tedy obnovovala majetek tak, že zajistila ve finančním vyjádření dalších cca 75 mil. Kč nad rámec 1 Odpisy obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 21 z 42

23 pouhé reprodukce. Tedy obec zajistila výdaje na rychlejší obnovu majetku. Graf dále ukazuje limit nutné obnovy majetku vyznačeným červenou čárou a výdaje na opravy a investice (sloupcové grafy). Graf 17. Vývoj financování obnovy majetku Loděnice v tis. Kč, včetně investic Zdroj: MFČR, Výdaje na opravy a udržování Investice Odpisy dlouhodobého majetku* Graf 18. Vývoj finančního potenciálu Loděnice bez finančních rezerv Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Zdroj: MFČR, propočty Provozní saldo Výdaje na opravy a udržování Číslovaná stránka 22 z 42

24 Střednědobý rozpočtu obce Loděnice s analýzou financí a ratingem Pokud bychom výdaje na opravy (běžné výdaje) přičetli k provoznímu saldu (rozdíl běžných příjmů mínus běžné výdaje), dostali bychom celkovou výši ročního finančního potenciálu obce viz předchozí grafy, s vědomím případné potřeby splátek dluhů a s vědomím, že i opravy někdy mohly být dopovány dotacemi. Loděnice mohla využít v roce 216 cca 13,1 mil. Kč ročně k úhradě svých závazků, včetně reprodukce majetku. Trend byl od roku 213 do roku 216 dobrý s kumulací kapitálu na účtech k nákupům budoucích investic, viz černá čára na grafu dole. Zohlednění finančních aktiv, o kterých mohla rozhodovat samospráva stav vylepšuje s tím, že rok 216 dopadl vůbec nejlépe ze všech sledovaných let viz graf dále. Graf 19. Vývoj celkového finančního potenciálu Loděnice Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Číslovaná stránka 23 z 42

25 Graf 2: Základní finanční aktiva a provozní saldo Loděnice Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Loděnice disponovala na konci roku 216 finanční rezervou 11. Na konci roku 216 byl zůstatek na účtech obce cca 18 mil. Kč, ale obec velkou část rezerv zapojila do investic rozpočtu 217. Přesto dosud byla finanční likvidita výborná. Graf 21. Vývoj provozního salda a zůstatků na účtech Loděnice Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Finanční rezervy v tis. Kč *213* * 213* Zdroj: MFČR, 11 Základní běžný účet a účty fondů. Součty účtů Číslovaná stránka 24 z 42

26 Střednědobý rozpočtu obce Loděnice s analýzou financí a ratingem Graf 22. Vývoj dlouhodobých úvěrů a splátek Loděnice Dlouhodobé úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč Zdroj: MFČR,, *změny vyplácení sociálních dávek a 213 změna tzv. RUD Loděnice měla k dluh celkem 23 mil. Kč v podobě dlouhodobých bankovních úvěrů. Bohužel tím, že úvěry byly uzavírány v dobách nevýhodných úroků a nebyly dosud refinancovány, jsou zde poměrně značně vysoké úroky 1,9 % a 1,2 %. Běžná výše úroků pro obce se pohybuje od,3 do,5 % na plovoucí sazbě a u fixů do 1,5 %. Strop bezpečné zadluženosti je díky zásadnímu zlepšení a stabilizaci finanční kondice obce na hranici 8 mil. Kč 12. Připomeňme, že samospráva běžně ovládala po úhradě provozu obce částku cca 13,1 mil. Kč ročně, z toho 11,6 mil. Kč povozní saldo. Z uvedené částky může samospráva realizovat splátky dluhů, investice, úspory, ale také opravy. Při docílení stropu zadluženosti by bylo směrováno na splátky 4 mil. Kč. a nadále by cca 6 až 9 mil. Kč obci zbývalo na další investice a výdaje. Strop bezpečné zadluženosti je výrazně pod hladinou stanovenou dle bankovních standardů. Dlouhodobé pohledávky 13 měla Loděnice nulové a nehrají proto roli ani ve u. Graf 23. Vývoj dlouhodobých pohledávek Loděnice Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč Zdroj: MFČR,, *změny vyplácení sociálních dávek a 213 změna tzv. RUD 12 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, výdajů na opravy, stabilitě a trendu běžných příjmů, u daňových příjmů, struktury a trendu výdajů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo a výdaje na opravy jsou zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že samospráva by měla být schopná nejpozději do 1-ti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Dluh je nutné do max. 2 let bezpečně splatit tak, aby byl zajištěn běžný provoz a reprodukce majetku. 13 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 25 z 42

27 Závěr finanční analýzy Finanční zdraví Loděnice aktuálně hodnotíme známkou A+ tedy výborné s plusem za excelenci. Tuto známku opíráme o: A+ (výbornou a plusem za excelenci) finanční kondici Loděnice opíráme o excelentní trend a výši provozního salda. Obec disponovala po úhradě provozu bez oprav v roce 213 celkem 6,3 mil. Kč v roce 216 to bylo již 13,1 mil. Kč. Výborný byl trend a stabilita běžných příjmů, podpořená růstem obyvatel a skvělými pracovními příležitostmi. Výborné výsledky obec dosáhla také držením pravidla, že běžné příjmy se vyvíjely lépe než běžné výdaje. Vlastní provozní finanční potenciál obce byl v roce 216 nejlepší v historii obce. Obec je schopná disponovat aktuálně cca 13 mil. Kč ročně (provozní saldo + opravy) a na reprodukci majetku potřebuje obec alespoň 4 mil. Kč ročně. A (výborný) stav financí zakládáme na trvale výborné finanční likviditě, rezervám a dále obec má sice nízký dluh, ale se zbytečně vysokými úroky. Obrázek 4. Rating - hodnocení finančního zdraví Loděnice Rizika a příležitosti financí obce spočívají především v refinancování úvěrů, udržení financování provozu na střídmé úrovni, ale také ve vnějších vlivech založených na hrozbě vývoje ekonomiky, zejména na dotacích. Jisté riziko může představovat také nasycení trhu práce. Příležitostí je udržet a zajistit investice do zvýšení atraktivity obce a majetku v podobě infrastruktury k podnikání a bydlení. Číslovaná stránka 26 z 42

28 Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 6. SWOT analýza financí obce (řazeno dle významu sestupně) Silné stránky financí Excelentní trend od roku 213 a zejména výsledky provozního salda a běžných příjmů. Slabé stránky financí Drahé úvěry. Stabilní běžné příjmy, zejména vysoký podíl a růst sdílených daňových příjmů. Finanční likvidita a rezerva. Dostatek finanční kondice a výdajů na reprodukci majetku a další investice. Úspěšnost v získávání a zajišťování dotací. Přírůstky obyvatel s pozitivními dopady do příjmů. Příležitosti financí Zavádění nových technologií a investice snižující provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) Uvážlivé využití dotací nového období. Refinancování úvěrů. Ohrožení (rizika) financí Stagnace běžných příjmů vlivem vnější ekonomiky. Rizika plynoucí z dotací. Další růst běžných výdajů např. z růstu cen. Číslovaná stránka 27 z 42

29 Střednědobý rozpočtu Loděnice dostojí svým dosavadním závazkům. Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok , i když uvádí také rok 217, aby byl pomocným nástrojem finančního plánování s kontinuitou. Doporučení 1. Refinancovat úvěry s úsporou cca 2 tis. Kč ročně na úrocích = konsolidovat úvěry a nastavit nový vyšší investiční rámec takový, aby byla zajištěna finanční likvidita obce, tedy výdaje na investice. Úroky postavit na 3M PRIBOR a zakázat poplatky za rezervaci zdrojů apod. 2. Zajistit investiční plány obce v celkovém objemu do max. 17 mil. Kč, což jsou celkové střízlivé finanční možnosti obce bez dotací a prodejů majetku na následujících 5 let, počínaje rokem Nadále pokračovat v provozní střídmosti a v dosahování skvělých provozních výsledků za současného zajištění vysokého podílu investic do projektů vytvářejících podmínky pro podnikání a bydlení. 14 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet, sestavuje se na dobu minimálně 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Číslovaná stránka 28 z 42

30 Definice finančního potenciálu Loděnice Při dodržení střednědobého u rozpočtu bude Loděnice schopná následujících 5 let, počínaje rokem 218 do 222: A. Vygenerovat minimálně cca 55 mil. Kč z provozního salda v tom jsou finance na opravy (běžné příjmy běžné výdaje + opravy účet 511), s tím, že: 9,4 mil. Kč bude použito na úmor aktuálního dluhu; Výsledkem je 45,6 mil. Kč vlastních financí k využití v daném období a v tom je zahrnuto 15 mil. Kč doporučených na reprodukci majetku (opravy a investice do dosavadního majetku obce v průměrné výši 3 mil. Kč ročně). B. Využít finanční rezervu s předpokladem 3 mil. Kč (již po snížení o předpoklad rozpočtu 217, který velkou část rezervy zapojuje do investic). Reálně však předpokládáme mnohem vyšší rezervu, a to cca o 7 mil. Kč zvýšeným inkasem daňových příjmů. C. Při využití limitu bezpečného dluhu bude moci Loděnice v letech 218 až 222 operovat s celkem až dalšími 59 mil. Kč do bezpečného stropu zadlužení (8 mil. Kč). Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je třeba myslet na splátky každého dluhu nad 21 mil. Kč (6 % průměru příjmů za 4 roky), které musí být zajištěny ve výši 5 % dluhu nad tuto hranici. Aktuálně samospráva ovládala částku alespoň od 13 mil. Kč (rok 216) po pokrytí provozu obce (viz Graf 18. Vývoj finančního potenciálu Loděnice bez finančních rezerv). Při využití maximálního limitu investičního úvěrového rámce by směřovaly na splátky cca 4 mil. Kč plus úroky a optimálně 9 mil. Kč by zbývalo. Závěr finančních možností Loděnic v letech 218 až 222 Loděnice dostojí svým dosavadním závazkům a budou schopné v letech 218 až 222 využít cca: 48 mil. Kč vlastních financí po úhradě provozu a splátek dosavadních závazků +59 mil. Kč v případě potřeby nového investičního úvěrového rámce do docílení pohodlného stropu bezpečného zadlužení. = Celkem bude Loděnice schopná disponovat v 5 letech (218 až 222) až se 17 mil. Kč při dosažení stropu bezpečné zadluženosti bez dotací a kapitálových příjmů. Přehled finančních možností Loděnice znázorňují dále grafy a tabulky. Číslovaná stránka 29 z 42

31 mil. Kč Střednědobý rozpočtu obce Loděnice s analýzou financí a ratingem Graf 24. Znázornění finančních možností Loděnice na období 218 až 222 po úhradě provozu bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč Předpokládané celkové finanční možnosti města na 5 let v mil. Kč (od r. 218 do r. 222) Likvidní rezerva (předpoklad k ); 3 Jde na splátky dluhů (možné úpravy splátek); 9 Možný úvěr do bezpečného limitu; 59 Provozní saldo po úhradě dluhů + opravy; Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhu + opravy (reprodukce majetku) 21 Bezpečný limit dluhu 3 Likvidní rezerva (předpoklad k ) čerpáno možnost jistota splátky dluhů Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhů (zbývá z běžných příjmů po úhradě běžných výdajů bez oprav) dle let v mil. Kč Splátky dluhů Zbývá z provozního salda po úhradě splátek dluhů + opravy Zdroj: Číslovaná stránka 3 z 42

32 Předpoklady pro plnění střednědobého u rozpočtu Střednědobý rozpočtu je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci a prognóze financí ČR, výrazně konzervativněji na straně příjmů, než jak počítá MF ČR. Střednědobý rozpočtu neobsahuje výdaje na reprodukci, ty jsou v disponibilních zdrojích, a naopak již v sobě zahrnuje na období let 218 až 222: Rezervy na krytí provozních výdajů ve výši celkem 7,5 mil. Kč; Růst výdajů na platy o 4 % ročně dle očekávání respektujících nařízení vlády; Skeptický vývoj daňových příjmů oproti predikci MFČR ( počítá s pouze 2,3 % ročním průměrným růstem daňových příjmů oproti dosavadnímu dlouhodobému ročnímu klouzavému průměru 6,4 % od roku 2); Udržení ukazatele (provozní saldo + opravy) > 1 mil. Kč Číslovaná stránka 31 z 42

33 Pravidla rozpočtů pro stabilitu financí samosprávy Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí samosprávy. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně). 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek ideální provozní saldo je 8 mil. Kč (lépe však více než 27 % běžných příjmů, což byl v roce 216 průměr v ČR). Běžné příjmy musí až na výjimky let vysokých oprav převyšovat běžné výdaje 15, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů (resp. závazků) je aktuálně 8 mil. Kč. Podrobný střednědobý rozpočtu uvádí tabulky a grafy dále. 15 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 32 z 42

34 Dopady střednědobého u rozpočtu do financí Dodržení u by mělo následující dopad do financí obce. Graf 25. Zobrazení vybraných ukazatelů střednědobého u rozpočtu Loděnice Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: MFČR, *213 podstatnější novela RUD Graf 26. Výhled finančního krytí běžného provozu Loděnice Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč Zdroj: Rozpočet Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Číslovaná stránka 33 z 42

35 tis. Kč Střednědobý rozpočtu obce Loděnice s analýzou financí a ratingem Tabulka 7. Výhled provozního salda Loděnice tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Rozpočet CELKEM 218 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 38% 41% 13% 34% 36% 36% 35% 38% b Uhrazené splátky dlouhodobých půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -2% 8% -17% 26% 3% 2% 2% 2% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -23% 2% 24% -5% -1% 3% 2% -1% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: MFČR,, POZ. *213 podstatnější novela RUD Graf 27: Výhled provozního salda Loděnice po úhradě splátek dluhů Zdroj: MFČR, Rozpočet PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Podrobné informace střednědobého u rozpočtu uvádí dále tabulky. Číslovaná stránka 34 z 42

36 tis. Kč Střednědobý rozpočtu obce Loděnice s analýzou financí a ratingem Graf 28. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Loděnice 14 45% 41% % 34% 36% 36% 35% 38% 4% 35% 8 3% 6 22% 18% 22% 18% 18% 2% 21% 25% 2% 4 16% 13% 15% 2 9% 9% 1% 4% 5% -2 % % PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 4% 9% 9% 22% 18% 22% 18% 16% 18% % 2% 21% 38% 41% 13% 34% 36% 36% 35% 38% Rozpoče t % Zdroj: Číslovaná stránka 35 z 42