Do týdne jsem po závodě v pohodě a mohu běžet znovu

Transkript

1 Publikováno z 2. léka?ská fakulta Univerzity Karlovy ( LF2 > Do týdne jsem po závod? v pohod? a mohu b?žet znovu Do týdne jsem po závodě v pohodě a mohu běžet znovu Peter?urec studuje 5. ro?ník Všeobecného léka?ství, a zárove? se aktivn? v?nuje atletice b?hu na delší trat?. N?kolikrát vyhrál mistrovství Slovenska. Rozhovor p?ipravil Ond?ej Luká?. Mohl bys na úvod popsat své sout?žní disciplíny? T?ch disciplín je pon?kud více. Vždy se jedná o b?h: m, m, m, rád bych letos zkusil i m, a v neposlední?ad? b?hám p?espoláky. D?íve jsem zkoušel i krátké trat?, ale nikam jsem to v nich nedotáhnul, protože jsem nem?l dostate?n? rychlé reflexy, a tak jsem se postupn? dopracoval v dorosteneckém v?ku k delším tratím. Lákalo by t? vyzkoušet si maraton? To asi až v hodn? daleké budoucnosti. V tuhle chvíli m? to p?íliš neláká. Pokud je chce?lov?k zab?hnout v n?jaké kvalit?, tak si m?že dovolit absolvovat jen dva až t?i do roka, protože t? to prost? naprosto fyzicky zni?í. A m? spíše t?ší si?ast?ji zab?hnout kratší vytrvalecký závod než jednou za p?l roku se vyhecovat a dát si maraton. Neholduji tak ani t?m pov?stným m?stským maraton?m a p?lmaraton?m, i když t?m pražským (maratonu i p?lmaratonu) jsem se nevyhnul, ale pouze ve štafet? za motolský tým AC Ploché Nohy. Letos jsme na maratonské štafet? dokonce vyhráli i celkov?, nejen mezi zdravotníky, kte?í mají na maratonské štafet? vlastní kategorii. B?želi jsme ve složení Marek Lekeš, Jan Pokorný, Barbora Jíšová a já. Jak dlouho ti trvá po takovém závod? se dát dohromady, aby ses zase mohl naplno v?novat škole? Do týdne jsem po vytrvaleckém závod? v pohod? a mohu b?žet znovu. Po samotném závod? samoz?ejm? hned k u?ení nezasednu, ale po cest? vlakem tam a zpátky beztak není co d?lat, takže mám dost?asu se na v?ci do školy v klidu podívat. Letos jsem se snažil si i v lét? ud?lat do školy n?jaký náskok. Hodn? jsem toho ovšem zase zapomn?l.

2 V jedné reportáži ze závodu jsi popisoval, že jsi na závod vyrazil ihned po zkoušce... Ano, to bylo po zobrazovacích metodách. Byl to ve?tvr?áku náš první blok. Už na zkoušku jsem vyrazil se zabalenou taškou a druhý den jsem už závodil. V?tšinou byl ale pr?b?h opa?ný po závod? jsem se musel okamžit? p?epnout na blížící se zkoušku. M?l jsem s tím trochu problémy a zkoušku ze stomatologie jsem musel opakovat. Na závodišti p?ece jen nepanuje zrovna u?ení naklon?ná atmosféra, a tak není snadné se soust?edit. Na druhou stranu nemám pot?ebu každý závod vydatn? zapít. Ono to ani mezi vrcholovými sportovci není zas až tak b?žné... Myslíš, že bys mohl sumarizovat své úsp?chy, jichž jsi b?hem studia medicíny dosáhl? Vyhrál jsem mistrovství Slovenska tento rok v hale na m a m a venku na tratích m a m. Na této své nejdelší trati jsem v Lucembursku dosáhl i osobního rekordu 14:16.55,?ehož si velmi vážím. Z roku 2014 mám slovenský titul na m venku, v roce 2015 jsem vyhrál MSR na m v hale. V letech jsem vít?zil na Slovensku v p?espolních b?zích (v?tšinou okolo 10 km), v této disciplín? jsem se následn? ú?astnil mistrovství Evropy a letos jsem reprezentoval Slovensko a naši univerzitu na Akademickém mistrovství sv?ta, kde ovšem byla i pon?kud menší konkurence, jelikož se nezú?astnilo tolik afrických b?žc?. Skon?il jsem na 37. míst?. A na mistrovstvích Slovenska závodíš s profesionálními sportovci? V?tšina pracuje a p?itom d?lá atletiku. Na Slovensku bys nenašel profesionálního vytrvalce, ani z?ad armádních sportovc?. Up?ímn? za takové výkony bych si t?eba já osobn? ani nedokázal p?edstavit, že bych seriózní plat pobíral, vezmeme-li si, že na limit pro kvalifikaci na mistrovství Evropy na p?tce mi stále chybí p?l minuty, tak to vskutku nejsou žádné ohromující výkony. N?kte?í jsou studenti jako já. Další medik tam mezi námi zatím není, ale ob?as potkávám jednoho kardiochirurga z nemocnice, ve které jsem byl na praxi, který to má však vyložen? jako koní?ek.

3 Když už jsme u praxí, jak se ti da?í je skloubit s letní p?ípravou? V lét? jsou spíše závody, kterých se ú?astním, p?íprava probíhá na ja?e. Jednou jsem zkusil jít na letní soust?ed?ní, ale m?lo to p?evážn? rekonvalescen?ní charakter, kdy jsme jezdili na kole. P?es léto využívám toho, že mám více?asu, a mohu tak trénovat v klidu i dopoledne bez toho, abych musel uhán?t do školy. Co se tý?e praxí, musel jsem se z praxe jednou uvolnit, abych mohl zab?hnout závod v Lucembursku. Následující týden jsem si to nahradil. Máš vlastního trenéra? Ano, trénuje m? Jan Pernica na Strahov?. Jsem u n?j od té doby, co jsem nastoupil na naši fakultu. Už v dob?, kdy sis dával p?ihlášku, jsi plánoval, že to takto propojíš? Ano, já jsem byl už ze st?ední zvyklý na to, že mám nabitý program. Navšt?voval jsem pom?rn? náro?né dvojjazy?né gymnázium, takže už tam jsem p?ivyknul režimu škola-trénink-škola. V Praze pochopiteln? p?ibyly i takové povinnosti jako uva?it si, vyprat si, ale zvládnout se to dá. Krizové byly první a t?etí ro?ník. P?iznávám, že v prváku jsem školu hrotil o n?co více a negativn? se to na závodech projevilo. Na druhou stranu jsem m?l samé jedni?ky. V lét? jsem ale tenkrát stihnul i n?co potrénovat a napravit si následn? sportovní reputaci. Ve t?e?áku mi dala patologie dost zabrat. Dokonce jsem musel jít na druhý termín, a tak šel b?h na chvíli stranou. Nakonec jsem to ale zvládnul. Jak vypadá tvoje denní tréninková dávka? Trénuji každý den, ale jednou týdn? si dávám volno. V pr?m?ru ub?hnu za týden asi 100 až 120 km, k tomuto?íslu jsem se ale dopracoval až b?hem vysokoškolského studia. Chodím b?hat hlavní trénink odpoledne, ale n?kdy jedu b?hat i ráno p?ed školou a snídaní. Moc dob?e nespím, a tak?as rad?ji ú?eln? využiju a pospím si pak po ob?d?. Cvi?ím i kompenza?ní cvi?ení, které mi ukázal fyzioterapeut a?len našeho vít?zného týmu z maratonské štafety Marek Lekeš z motolské Kliniky rehabilitace a t?lovýchovného léka?ství. Já se mohl o tvé úžasné kondici jednou p?esv?d?it i osobn?, když jsme šli spole?n? na výuku ve 4. pat?e a ty jsi najednou z 2. vyrazil po schodech... Já se v Motole zásadn? p?esouvám bez výtah?. Jednak jsou pomalejší než já, jelikož si je lidé zastavují v každém pat?e, a za druhé to beru i tak, že výtahy jsou tu hlavn? pro pacienty a lidi, co je skute?n? pot?ebují. P?iznávám však, že ob?as po ranním tréninku se i já nechám vyvézt.

4 Lákalo t? n?kdy v?novat se?ist? atletice? Nelákalo, vždy jsem si uv?domoval, že být sportovcem je kariéra na p?l života, a pak se?lov?k musí rozhlížet, co d?lat dál. P?išlo mi to jako p?íliš úzká volba samoz?ejm? bych pak mohl d?lat trenéra, ale to bych byl vždy co do profesních úsp?ch? až p?ehnan? závislý na talentu, a hlavn? píli svých sv??enc? a kdybych na n? nem?l št?stí, tak bych nebyl profesn? úsp?šný. Stíháš krom? sportu a medicíny i n?co dalšího? Ne, už nic dalšího nestíhám. Ale d?íve jsi se prý intenzivn? zajímal o geografii... Tam šlo spíše o to, že mi to až podivuhodn? snadno lezlo do hlavy. Te? už to samoz?ejm? nedám dohromady, ale na st?ední bych ti dokázal vyjmenovat všechny státy i s hlavními m?sty. Rád jsem prost? cestoval prstem po map? a p?itom jsem vst?ebával všechny r?zné informace. Podobn? mi pak šla v prváku i anatomie. A kolik jsi toho procestoval osobn? díky závod?ní? Zatím spíše po Evrop? Itálie, Francie, Lucembursko, Bulharsko, Rakousko... Mimo Evropu jsem se zatím ješt? nevypravil (ono to je p?eci jen dosti obtížné, prosadit se ve sv?tové konkurenci), ale s IFMSA jsem se vydal na výzkumnou stáž do Kanady, kde jsem analyzoval data z mikro?ipové technologie. Jak se vlastn? vyvinulo tvé rozhodnutí jít studovat medicínu? Vždy m? bavily p?írodní v?dy a medicína mi p?išla jako obor, kde je velmi široké uplatn?ní, a navíc si?lov?k m?že vždy vybrat mezi klinikou a výzkumem. Jelikož jsem u medicíny cht?l ješt? dále trénovat a závodit, tak jsem se rozhodl pro Prahu, kde jsou dobré podmínky pro atletický trénink, a navíc má naše fakulta skv?lou pov?st. V podstat? se jednalo o kompromis mezi sportem a studiem a musím?íct, že jsem p?ijímací komisi v?ele s tehdejším d?kanem Hrušákem tímto zd?vodn?ním dost rozesmál... Náš ro?ník t? mimo závod?ní má asi zafixovaného i jako?lov?ka, který s oblibou kladl na p?ednáškách zapeklité dotazy.

5 Jsem zvídavý?lov?k a nerad jen pasivn? naslouchám. Pokud už jsem tedy vyrazil na p?ednášku, tak jsem si z ní cht?l odnést i n?co navíc. Ob?as to mohly být otázky trochu od v?ci nebo odpov?? na n? byla až p?íliš jednoduchá, ale já bych si p?ednášky asi nedokázal jen tak odsed?t. A už t? zaujal n?jaký konkrétní obor? Rád bych ve své praxi pracoval se sportovci a jako vhodný obor se mi zdá ortopedie, pop?ípad? sportovní medicína jako nadstavba, ale uvidíme, co p?inese pátý ro?ník. Stoprocentn? ovšem mohu?íct, že sportovní medicína pro m? byla jedním z nejlepších p?edm?t? na škole. Hodn? jsem si z toho odnesl i do svého tréninku, a zárove? si myslím, že to byl pro každého z nás užite?ný p?edm?t. P?eci jen vztah mnoha léka?? ke sportu je pon?kud macešský, a pokud má pacient n?jaké obtíže, tak mu ho rad?ji zcela zakážou, než aby se pokoušeli nad situací v klidu zamyslet a najít t?eba n?jakou vhodnou alternativu.?ada léka?? navíc stále podce?uje vliv pravidelného pohybu na prognózu pacienta. Ur?it? by m? však bavil i výzkum. Nejd?ležit?jší pro m? v každém p?ípad? bude, aby moje práce byla r?znorodá a abych nezapadl do rutiny. Osobn? bych i nyní b?hem výuky ocenil v?tší pestrost a interaktivn?jší výuku. Jaké máš do budoucna atletické cíle? V tuto chvíli je mým hlavním cílem letošní mistrovství Evropy v p?espolním b?hu, které bude v prosinci v Itálii. Vyhrát je sice mimo mé možnosti, ale rád bych se pohyboval v první polovin? startovního pole, p?i?emž startuje okolo osmdesáti b?žc?. V první?ad? se ovšem musím kvalifikovat... Bude se to odehrávat v Šamorín?, kde už se konalo i naše domácí mistrovství, které jsem vyhrál navzdory tomu, že jsem b?hem závodu zabloudil (takže te? už mám snad tra? zmapovanou). P?íští rok se bude konat mistrovství Evropy v crossu práv? v Šamorín?, kam bych se cht?l dostat a dob?e se umístit. Na jak dlouho ješt? plánuješ sportovní kariéru? Zatím uvažuji pouze v mantinelech našeho studia, a?koli i tady je otázka, jak moc mi dají zabrat státnice v p?íštím ro?níku. Potom si myslím, že už to nebude mít valný smysl, protože m? budou?ekat no?ní, víkendové služby atd. Pro m? je p?i sportu nejd?ležit?jší vid?t n?jaký vývoj. Dosahovat lepších a lepších výkon?, a jakmile toto nebude možné, tak už by m? to asi ani net?šilo a rad?ji skon?ím. Rozhovor, který p?ipravil Ond?ej Luká?, uve?ej?ujeme v rámci spolupráce s redakcí Motoláku. URL zdroje (upraveno :39):