Mám ráda, když je výzkum zaměřený na skutečný klinický problém

Transkript

1 Publikováno z 2. léka?ská fakulta Univerzity Karlovy ( LF2 > Mám ráda, když je výzkum zam??ený na skute?ný klinický problém Mám ráda, když je výzkum zaměřený na skutečný klinický problém Emília Petríková je studentkou 3. ro?níku, která má i p?es sv?j nízký v?k rozsáhlé zkušenosti s v?deckým výzkumem. Rozhovor, v n?mž vypráví o svých za?átcích, stážích na Mayo Clinic nebo o tom, pro? se rozhodla studovat medicínu na naší fakult?, p?ipravil Ond?ej Luká?. Když si?lov?k zadá tvé jméno do vyhledáva?e, tak na n?j vysko?í nadpisy jako: Je mladá, o?arujúca a šikovná: Slovenská študentka Emília môže zmeni? svet! nebo Vyzerá ako modelka, ale to,?o robí pre Slovensko, je úžasné! To se musí docela hezky?íst... (Smích) To je proto, že na tebe vysko?í ty bulvární?lánky a nadpisem se holt musí n?jak prodat. Mn? to p?ijde samoz?ejm? hrozn? zveli?ené. Nadpisy mi bohužel ke kontrole neposílají, takže se pak?asto nesta?ím divit a mohu se tomu jenom smát, co se všechno objeví. Ono spojení výzkum rakoviny a mladá v?dkyn? je pro noviná?e asi zvláštní p?íb?h... Jak ovšem tento p?íb?h za?al? Moje výzkumná kariéra vlastn? za?ala, když jsem ve t?inácti na celostátním kole biologické olympiády vid?la Máriu Stratilovou, jež je shodou okolností te? naše spoluža?ka ze?tvrtého ro?níku (a s níž brzy p?ineseme další rozhovor pozn. red.), která práv? kon?ila st?ední školu a prezentovala tam svoji v?deckou práci. M? ohromn? nadchlo, že n?kdo mn? tak v?kov? blízký, kdo ješt? není na vysoké škole, se

2 už m?že seriozn? v?novat v?d?. Hned jsem si?ekla, že bych to také ráda zkusila. Lákala m? zejména molekulární biologie, a tak jsem psala y do r?zných laborato?í, jestli bych se nemohla zapojit, ale v?tšinou m? zdvo?ile odmítli. P?eci jen chápu, že si necht?li jen tak pustit n?koho takto mladého k sob? do laborato?e. Rozhodla jsem se tedy ud?lat si výzkum doma. Již p?edtím jsem si ráda?etla Campbell's Biology, což je taková bible biolog?, a m?la jsem n?jaké nápady. Musela jsem však respektovat své domácí podmínky, a tak jsem se rozhodla pro práci s rostlinami, jmenovit? s fazolí. P?emýšlela jsem, jestli by konkrétní látky mohly mít specifické ú?inky na rostlinu v jednotlivých fázích jejího vývoje. Ve v?deckých databázích jsem si vyhledala, co už bylo zkoumáno, protože jsem necht?la jen zopakovat to, co už d?lal n?kdo jiný. A vyšel mi z toho zinek. Bydlela jsem s rodi?i v paneláku, a tak mi rodi?e pomohli p?ed?lat sušárnu na laborato? (bylo zrovna léto, a tak to u soused? prošlo). Musím na tomto míst? zd?raznit, že mám opravdu fantastické rodi?e, kte?í se sice ve v?d? nepohybují, ale vždy m? ohromn? podporovali. Kontaktovala jsem docenta Tamása, jenž mi zkontroloval metodiku p?stování a dal mi n?které pot?ebné chemikálie, které se b?žn? neprodávají, v malém množství na domácí použití. Táta mi zase pomohl s instalací vybavení. Zajímavé bylo, že když jsem shán?la informace o vlnových délkách sv?tla vhodných pro p?stování, tak mi nejlépe posloužily internetové návody na domácí p?stování marihuany, jež byly vskutku rozsáhlé... Výzkum se pak nanešt?stí o m?síc prodloužil, jelikož mi napoprvé vzorky nevydržely, když jsem nezajistila dostate?né okysli?ení hydroponického média, v n?mž jsem fazole p?stovala. Potom jsem v místní laborato?i s jejich laskavou pomocí provád?la spektroskopii, abych zjistila obsah prvk? v jednotlivých?ástech rostliny. Celkov? tak výzkum trval t?i a p?l m?síce. S vypracovaným projektem jsem se poté zú?astnila st?edoškolské sout?že a poda?ilo se mi postoupit i na mezinárodní sout?že v Ázerbájdžánu, Gruzii a USA. Velice ráda cestuji, takže jsem si tyto cesty vždycky moc užívala.?asto jsme m?li p?ipravené i r?zné prohlídky a tematické ve?ery. V?ín? jsme m?li nap?. obrovskou ve?e?i v tradi?ním stylu, kde byla servírovaná i hlava krávy, kv?li?emuž ovšem museli studenti z Indie sed?t odd?len?. Trochu m? p?ekvapilo, když jsem v tvém portfoliu našel i výzkum behaviorální psychologie potápník?... To byla jen taková drobnost, když jsem byla b?hem st?ední školy na letní stáži v?eských Bud?jovicích. Umis?ovali jsme potápníky do r?zných prost?edí a sledovali jejich aktivitu co je pro n? stresující a jak se m?ní jejich chování. Nic výjime?ného... Jeden z tvých nejpopulárn?jších výzkum? se ovšem zabýval rolí aspirinu v terapii melanomu. Jak ses k tomu dostala?

3 Vždy m? p?ekvapí, jak?asto bývá práv? tento výzkum vzpomínán. Každého prost? zaujalo, že lékem, jenž má skoro každý z nás doma ve sk?íni, m?žeme lé?it tak d?sivé onemocn?ní, jako je rakovina, potažmo melanom. I dnes se stává, že se u m? po prezentaci n?kdo zastaví a za?ne se na to vyptávat s tím, že je to úžasné, a pro? nás tedy farmaceutická lobby nutí užívat drahá cytostatika... Já se vždycky snažím situaci vysv?tlit, ale n?kte?í si to bohužel vyložit nenechají... Svou roli pochopiteln? hraje i to, že média si pak z toho?asto vezmou jen to, že se použil p?i lé?b? aspirin, a zbylou teorií již?tená?e netrápí. Ovšem k tomu výzkumu... To už jsem byla na gymnáziu a m?la jsem p?íležitost v?novat se své vysn?né molekulární biologii. Ješt? p?ed využitím aspirinu jsem se zabývala nádory neznámého p?vodu a výsledky jsem prezentovala na konferenci pro postgraduální studenty v Brn?, kde se byl podívat i doktor Stjepan Uldrijan z Masarykovy univerzity. Dali jsme se spolu do?e?i a on mi navrhnul spolupráci na jeho výzkumu. Poda?ilo se mi získat grant, jenž pokryl moje náklady s pobytem spojené, a mohla jsem tak strávit šest týdn? v Brn?. To jsem byla ve druhém ro?níku, ale škola mi umožnila studovat dle individuálního plánu. Nau?ila jsem se tehdy pracovat s metodami jako pr?toková cytometrie, western blott a další. P?íští rok jsem jela na další stáž po dobu letních prázdnin, a to jsem již mohla pracovat na aspirinu. Aspirin jsem pochopiteln? kombinovala i s další lé?bou, nap?. inhibitory PI3K, protože sám o sob? m?l sice inhibi?ní ú?inky na proliferaci, ale nesnižoval p?ežívání nádorových bun?k. I tento výzkum jsem dále prezentovala na sout?ži EUCYS (The European Union Contest for Young Scientists), jež se tehdy konala v Praze, a setkala jsem se tam i s panem profesorem Mackem mladším z naší fakulty. Poda?ilo se mi následn? postoupit i na sv?tovou sout?ž Intel ISEF. Tyto sout?že byly pro m? velká škola v tom, že se kladl velký d?raz na prezentaci a všeobecný p?ehled v problematice a použitých metodách. Brn?nskou univerzitu jsem si následn? vybrala i po maturit?, kdy jsem cht?la dále d?lat naplno v?du, a proto jsem se rozhodla pro studium molekulární biologie. Nad medicínou jsem rozmýšlela už tenkrát, ale samu sebe jsem spíše vid?la ve výzkumu, a navíc jsem se nevnímala jako typ, co by se dokázal nabiflovat to ohromné množství informací... Potom p?išla stáž na Mayo Clinic... V?ervnu, ješt? na st?ední, jsem byla na seminá?i ICRC International Clinical Research Center o klinickém výzkumu. Nejprve jsem m?la respekt z t?ch vysokoškolák?, ale v rámci programu jsme si mohli vyzkoušet i prezentovat náš vlastní výzkumný nápad. N?jaké nápady mám stále v hlav? a mohla jsem tam i zakomponovat praktické v?domosti jako použité metody, náklady atd. V porot? byl tehdy docent Ho?ínek, jehož m?j návrh zaujal, poptal se m? na mé dosavadní zkušenosti a nabídl mi, jestli bych necht?la d?lat s ním na výzkumu mozkových nádor?. V rámci toho m? v prosinci vyslal na t?i týdny na stáž na Mayo Clinic,

4 kde jsem se v?novala glioblastom?m z pohledu molekulární genetiky. O rok pozd?ji jsem se tam vrátila, ale to už jsem glioblastomy zkoumala z pohledu radiologa s využitím magnetické rezonance. V jednom z rozhovor?, který jsi dala, padlo, že se ti tam zamlouvalo i to, že se výzkum ned?lal jen pro výzkum. Mohla bys to, prosím, trochu rozvést??asto se d?lá výzkum s primárním end-pointem publikací, tak je nastavený systém. U primárního výzkumu je to do jisté míry pochopitelné, dnes je ale mnoho výzkum? n?kde mezi primárním a aplikovaným, jako by se nemyslelo na reálnou aplikaci, jen na publikaci. Líbí se mi, když se?eší v?ci od konkrétního problému v praxi, a výzkumem se na n?j hledá?ešení. Poprvé jsi do USA odjela jakožto studentka molekulární biologie v Brn? a po návratu ses rozhodla, že rad?ji budeš v Praze studovat medicínu. Jak k tomu došlo? Já jsem vždycky cht?la hlavn? d?lat výzkum, no a práv? na Mayo Clinic jsem vid?la, jakou p?idanou hodnotu v n?m m?že dát?lov?ku medicína, pro pochopení celkového obrazu.?asto je možné spat?it ur?itou propast mezi v?dci-p?írodov?dci, zabývajícími se medicínskými tématy, a léka?i-kliniky, co?áste?n? suplují do v?dy. Laboratorní genetici nechápou vždy dopad svých objev? na potenciálního pacienta a klinici zase nev?dí, co je reáln? možné po výzkumu žádat a jaké limity mají užívané metody. Nejlépe se prost??lov?k v problematice zorientuje, když zná pohled z obou stran, a to jsem si práv? ov??ila v Mayo Clinic, kde byla b?žná praxe, že léka? vždy t?i dny v týdnu lé?il a dva dny d?lal výzkum. P?išlo mi, že práv? studium medicíny mi tak m?že dát to, co mi chybí. Lhala bych, pokud bych?ekla, že jsem o medicín? p?edtím neuvažovala, ale vždy mi p?išla p?íliš obtížná, hlavn? když se chci v?novat p?edevším v?d?. Na základní a st?ední škole jsem procházela hlavn? díky logickému uvažování, nedovedla jsem si p?edstavit hodiny memorování. Ovšem práv? na Mayo m? všichni léka?i ohromn? p?esv?d?ovali, a? do toho jdu, že to zvládli oni a já to taky ur?it? dám. Ob?as jsem si jejich slova pak p?ipomínala, když jsem se trápila s testy z anatomie a p?estávala v??it, že to zvládnu... A pro? naše fakulta? Vždy jsem si?íkala pokud medicínu, tak v Praze na 2. léka?ské. Prahu, respektive?esko, jsem nikdy nevnímala jako zahrani?í. V USA by bylo obtížné za?adit se do jejich systému a o jiném zahrani?í jsem neuvažovala. Svou roli sehrál i Motol, jakožto velmi respektované pracovišt? s pestrou škálou r?zných pacient? a špi?kovými odborníky. Na fakult? se mi zase líbí její empatický až rodinný p?ístup ke student?m a mezi námi studenty. A myslím si, že penzum v?domostí naše fakulta nabízí lepší než t?eba na n?kterých univerzitách v Anglii. V zahrani?í by samoz?ejm??lov?k získal zajímavé kontakty, ale to se dá?áste?n? dosáhnut nap?íklad i stážemi.

5 Musím se p?iznat, že m? až uchvátila p?edstava, jak nadaná v?dkyn?, jež vyhrávala mezinárodní sout?že a stážovala v nejlepší nemocnici na sv?t?, tu te? sedí s námi a d?lá test z kloub? nebo zápo?et z ošet?ovatelství...?ada lidí, v?etn? mého p?ítele, nedokáže t?eba pochopit, jak si mohu více vážit t?eba toho, že jsem zvládla anatomii, než n?kterých úsp?ch? sout?žních. P?eci jen jsem opravdu nikdy nebyla biflovací typ, a tady najednou p?ede m? postavili ty obrovské?iháky a já se tím musela n?jak prokousat. Snažila jsem se si to proto i trochu oživit a neu?it se anatomii pouze jako telefonní seznam, takže jsem chodila na klinickou anatomii na 1. léka?skou, hledala si související klinické korelace a trochu si to tak zp?ístupnila. Možná mi to tedy místy i dalo víc práce než ostatním, ale o to víc pro m? nyní znamená, že tu stále jsem. A co ošet?ovatelská praxe? To je p?eci jen úpln? opa?ný pól medicíny, než jsou v?decké výzkumy. Strávila jsem ji na motolské dosp?lé onkologii a vnímala jsem ji práv? jako možnost podívat se na tu problematiku z pohledu každodenní pé?e o pacienta. Líbí se mi spojovat si dohromady st?ípky z r?zných zdroj? a skládat dohromady výslednou mozaiku. To jsem d?lala ráda už jako výzkumnice a medicína se svým množstvím obor? a metod to umož?uje ješt? mnohem více. Myslím si, že ty zážitky a zkušenosti z praxe zhodnotím až pozd?ji. Pozitivn? m? ovšem p?ekvapilo, že mi ned?laly problém ani praktické úkony. Reflektoval zde n?kdo na fakult? tvé v?decké úsp?chy? Nemyslím si, že by o tom n?kdo v?d?l, p?eci jen v tom skute?ném v?deckém sv?t? to jsou kapky v mo?i... Trošku mi naopak p?išlo úsm?vné, když jsme t?eba probírali PCR a já si vzpomn?la, jak jsem se s ním seznámila na st?ední a rázem jsem si tehdy p?ipadala jako obrovská odbornice, a te? jsem vid?la, jak se to všichni moji spolužáci nau?í za jednu p?ednášku. Aspo? cítím, že musím neustále na sob? pracovat, protože la?ka je nastavena vysoko. Musím v tuto chvíli výzkum bohužel pon?kud omezit a m?žu se mu naplno v?novat jedin? v lét?. P?eci jen molekulární genetika má svá?asová specifika?lov?k p?ijde ráno do laborato?e, n?co ud?lá v 8 hodin, pak?eká t?i hodiny, po které b?ží blotting, pak deset minut práce, op?t?ekání, a teprve pak m?že d?lat n?co dalšího. To se se školou moc dob?e skloubit nedá.

6 Jakému výzkumu ses v?novala toto léto? Tentokrát jsem byla v Heidelbergu, kde jsem se v?novala imunoterapii. M?li jsme ur?itou látku, sulforaphan, a zkoumali její vliv na imunitu, jestli jí pomáhá, nebo naopak škodí. Zajímavé na sulforaphanu je, že se ve velkém množství nachází v brokolici, i když pochopiteln? ne v takovém, aby samo o sob? pojídání brokolice m?lo terapeutický ú?inek. Ukazuje se, že má potenciál pro lé?bu rakoviny pankreatu. Heidelberg funguje jako evropské centrum pro výzkum rakoviny, a m?že zde tak probíhat výzkum u pacient? v pokro?ilé fázi choroby, kdy dosavadní lé?ba již nedává nad?ji na vylé?ení. Sulforaphan jakožto p?írodní látka b?žn? se nacházející v brokolici nep?ináší výrazná rizika, a to nám umož?uje ho rozsáhle testovat. Zjis?ovala jsem, jaký je efekt sulforaphanu na bu?ky imunitního systému, výsledky ovšem zatím nejsou publikovatelné. P?edpokládám, že když ses ucházela o stáž v Heidelbergu, tak ti tv?j rozsáhlý životopis dost pomohl... Myslíš, že by o ní mohl reáln? uvažovat i n?kdo z našich spolužák?? Byla bych ráda, kdyby tento rozhovor n?koho p?im?l k tomu, aby to zkusil. Sama si myslím, že získat stáž v zahrani?í je pouze o trp?livosti. Když napíšete dostatek ? a nenecháte se odradit tím, že to nevyjde hned napoprvé, tak nakonec dosáhnete svého. Ur?it? to stojí za pokus. Samoz?ejm? je to dost o št?stí. Musí být volné místo, dost pen?z atd. Ur?it? je dobré nejprve vyzkoušet výzkum doma. Nabýt n?jakých zkušeností, a s tím se pak m?že doty?ný prezentovat i dále. Ur?it? jsem to díky svému životopisu m?la leh?í, což je logické. Už máš plány na p?íští léto? Cht?la bych mít p?íští léto oddechové. Posledních p?t let jsem m?la každé léto pracovní. Ráda bych si po delší dob? jen tak vyrazila na výlet a cestovala bez v?deckých motiv?. Ale zárove? je to pro m? zvláštní p?edstava, mít oddychové léto, takže kdoví, jak to ješt? dopadne. Uvažuji i o klinické stáži, protože bych si ráda v sob? ujasnila, jakému oboru bych se v budoucnu cht?la v?novat. Výzkum nádor? je ovšem jasná záležitost? Ano, to je taky ta výhoda výzkumu nádorových chorob zasahují prakticky všechny léka?ské profese, a tak se jim m?že v?novat gastroenterolog i dermatolog. Ráda bych ovšem d?lala výzkum, který lé?bu daného onemocn?ní opravdu n?kam posune a pom?že pacient?m. Potenciál vidím v imunoonkologii a personalizované lé?b?. Momentáln? si musím ujasnit, jakým sm?rem se chci klinicky specializovat. Letos ses stala jednou z autorek Bratislavské deklarace mladých výzkumník?. Co bylo vaším cílem? V rámci Slovenského p?edsednictva Rady EU byla jednou z priorit podpora mladých v?dc?. Slovenské p?edsednictvo a Evropská komise oslovily p?ibližn? patnáct výzkumník? z r?zných stát? Evropy, z r?zných specializací a ve v?ku od osmnácti do p?ta?ty?iceti let. V téhle skupin? jsem byla i já. Dostali jsme možnost sepsat Bratislavskou deklaraci mladých výzkumník?, jež shrnuje naše aspirace, problémy a nápady jak je?ešit. Vtipn? to za?alo v okamžiku, kdy jsem se ve studovn? na Kajetánce u?ila embryologii a najednou mi zazvonil telefon a na displeji jsem uvid?la belgické?íslo. P?edstavil se mi první sekretá? slovenského stálého zastoupení p?i EU a zeptal se, jestli bych se cht?la p?ipojit. Byla jsem tou nabídkou p?ímo

7 nadšená a vnímala jsem ji jako obrovskou p?íležitost. Výhodou bylo i to, že jsem byla ve druhém ro?níku a?asu bylo o n?co více. Deklaraci jsme prezentovali evropským politik?m a p?ekvapily m? mnohé pozitivní reakce. Nejvíc m? pot?šilo, když bulharská ministryn? a bývalá eurokomisa?ka vyslovila plán pokra?ovat v dané agend? po dobu jejich p?edsednictví v roce 2018, což je pro reálnou implementaci?ešení klí?ové nakolik se bude?ešit další rámcový program v?dy EU. Na problematice se skupinou mladých výzkumník? stále pracujeme a snažíme se, aby Bratislavská deklarace byla za?átek, ne end-point. Za?ala nás oslovovat i média a o naší aktivit? vyšel?lánek nap?íklad i v prestižním?asopise Science. Stále tak nechápu, jak jsem se dostala k takové velké v?ci. Foto: archiv Emílie Petríkové URL zdroje (upraveno :12):