VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra zdravotnických studií. Obor Všeobecná sestra

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Obor Všeobecná sestra Interpersonální vztahy ve zdravotnické m tý mu bakalářská práce Autor: Ivana Přibylová Vedoucí práce: PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Jihlava: 2014

2

3 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou interpersonálních vztahů ve zdravotnickém týmu. V teoretické části je zahrnuta problematika role lékařů, role sester, týmu, týmové spolupráce, komunikace a mezilidských vztahů. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké převládají vztahy na pracovišti a zda se zdravotnický tým setkává v rámci volnočasových aktivit. Praktická část analyzuje mezilidské vztahy mezi zdravotnickými pracovníky v nemocnici Jihlava a Pelhřimov. V této části se také nachází vyhodnocení dotazníkového šetření a vyhodnocení platnosti hypotéz. Klíčová slova: Zdravotní sestra, lékař, vztahy, zdravotnický tým, týmová spolupráce Annotation This thesis deals with interpersonal relationships in the health care team. The theoretical part is included on the role of doctors, nurses role, team, teamwork, communication and interpersonal relations. The aim of this work is to investigate the relationships prevailing in the workplace and that the medical team meets in leisure activites. The practical part analyzes the interpersonal relationships among healthcare workers in a hospital Jihlava and Pelhřimov. In this section there is also the evaluation of the survey and evaluation of hypotheses. Keywords Nurse, doctor, relations, medical team, teamwork

4 Poděkování Děkuji PhDr. Janě Novotné, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, trpělivost, vstřícnost a poskytování cenných rad k mé práci. Děkuji zdravotnickému týmu z interního a chirurgického oddělení nemocnice Jihlava a nemocnice Pelhřimov, za vyplnění dotazníků, bez kterých bych nemohla vytvořit praktickou část mé bakalářské práce.

5 Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne Podpis

6 Obsah 1 Úvod Cíl výzkumu Hypotézy Teoretická část Základní pojmy Interdisciplinární tým Všeobecná sestra Role lékaře Role sestry Multidisciplinární tým Tým Vznik a vývoj týmu Zdravotnický tým, ošetřovatelský tým Týmová práce lékařů a sester Výhody týmové práce Motivace týmu Předpoklady týmové práce sester a lékařů Komunikace Komunikace ve zdravotnictví Interní manaţerská komunikace Interní komunikace ve zdravotnickém týmu Interpersonální vztahy Úrovně vztahů Jak vycházet s kolegy Společenská kontrola práce Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu... 19

7 2.5.1 Vliv pracovních vztahů mezi lékaři a sestrami na péči o pacienta Postavení sestry ve zdravotnickém týmu Faktory, ovlivňující vztahy mezi lékaři a sestrami Lékař jako ţena gender Praktická část Metodika výzkumu Výzkumný soubor Výsledky výzkumu Diskuze Závěr Doporučení pro praxi Seznam literatury Seznam zkratek Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh... 53

8 1 Úvod Tato bakalářská práce je věnována tématu Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu. V zaměstnání tráví většina lidí převáţnou část svého času, a proto je důleţité udrţovat dobré pracovní vztahy, nejen mezi nadřízenými, ale i kolegy. Firemní akce a také neformální setkání mezi spolupracovníky, mají velký přínos pro kvalitní vztahy na pracovišti, členové týmu se na těchto akcích snáze uvolní a naváţí přátelství. Zdravotnický tým je tvořen zdravotnickými pracovníky s různým odborným vzděláním. Všichni členové tohoto týmu mají stejný cíl, a tím je zdravý a spokojený pacient. Sama jako zdravotní sestra vím, ţe mezilidské vztahy ve zdravotnickém týmu jsou jedním z významných a důleţitých aspektů celkové atmosféry na pracovišti. Kvalita těchto vztahů ovlivňuje nejen spokojenost jejich účastníků, ale také kvalitu podávaného výkonu. Vztahy mezi zdravotnickým personálem, jsou významným prvkem, který můţe ovlivňovat i poskytování zdravotní péče samotné. Téma týkající se interpersonálních vztahů jsem si vybrala z důvodu mých osobních zkušeností. Jako studentka jsem měla moţnost v rámci studia absolvovat praxi v různých zdravotnických zařízeních. Nejvíce hodin praxe jsem absolvovala na interním a chirurgickém oddělení, a proto jsem si tato oddělení zvolila za objekt mého šetření v rámci bakalářské práce. Velice mě zajímá, jak se budou lišit mé názory na vztahy na těchto pracovištích od vyplněných dotazníků zdravotnickým týmem. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na roli lékaře a sestry, zdravotnický tým, týmovou spolupráci, komunikaci mezi zdravotnickými pracovníky a na interpersonální vztahy. Praktická část se zabývá výsledky, které byly vyhodnoceny z anonymních cílených dotazníků. Dotazníkové šetření probíhalo na interním a chirurgickém oddělení nemocnice Jihlava a Pelhřimov. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, z toho 30 pro lékaře, 30 pro zdravotní sestry a 30 pro niţší zdravotnický personál. Otázky v dotazníku byly zaměřeny na zmapování interpersonálních vztahů ve zdravotnickém týmu, a také na zjištění, zda se zdravotnický tým setkává v rámci volnočasových aktivit. Výsledky jednotlivých odpovědí jsem zaznamenala do tabulek a grafů. 6

9 1.1 Cíl výzkumu Cíl č. 1 Zmapovat interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu. Cíl č. 2 Zmapovat, zda se zdravotnický tým setkává v rámci volnočasových aktivit. 1.2 Hypotézy Hypotéza č. 1 Minimálně 50 % zdravotnických pracovníků povaţuje vztahy na pracovišti za pozitivní. Hypotéza č. 2 Maximálně 30 % sester povaţuje vztahy ve zdravotnickém týmu za negativní. Hypotéza č. 3 Minimálně 50 % sester interního oddělení povaţuje vztahy na pracovišti s pomocným personálem za velmi dobré. Hypotéza č. 4 Zdravotnický tým se schází minimálně jednou měsíčně při volnočasových aktivitách. Hypotéza č. 5 Volnočasových aktivit se více účastní střední zdravotnický personál. Hypotéza č % lékařů se pravidelně účastní volnočasových aktivit se zdravotnickým týmem. 7

10 2 Teoretická část 2.1 Základní pojmy Interdisciplinární tým Tento tým je charakteristický svou pomocí postavenou na integrovaném plánu péče orientovaným na klienta, se vzájemnou provázaností oborů zastoupených v týmu a jasně vymezenými cíli (Kuzníková, 2011). Je sloţený z odborníků z různých útvarů. (Bělohlávek, 2008) Všeobecná sestra Všeobecná sestra vykonává činnosti bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou klienta stanovenou lékařem, přičemţ základní a specializovanou péči zajišťuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Sestra vykonává samostatně jednotlivé úkony a činnosti zaměřené na uspokojování potřeb, řešení problémů a zlepšování stavu jedinců, to vše vykonává v rámci komplexní ošetřovatelské péče. Sestra se podílí na základě indikace lékaře bez odborného dohledu na poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče. (Bártlová, Hajduchová, 2010) Role lékaře Činnost lékaře je funkcionálně zaměřena na ochranu a upevňování zdraví, na diagnostiku a odstraňování nemoci, na záchranu ohroţeného ţivota. Pracovní role lékaře se odlišují kompetenčním polem odborné činnosti, mírou sociálních vazeb, častostí a charakterem styku s pacientem, postavením ve vztazích nadřízenosti a podřízenosti a dalšími faktory. Rozdílné jsou pozice a funkcionální činnosti praktického lékaře, odborného lékaře v nemocnici nebo v ambulanci, lékaře působícího ve farmaceutickém průmyslu nebo v hygienické sluţbě. (Bártlová, 2005) V současnosti lékaři stále více pociťují konflikt rolí. Na jedné straně mají povinnost pečovat o ţivot pacientů, o jejich zdraví a k tomu uţívají širokou škálu prostředků diagnostických a terapeutických, které mají k dispozici a za které jsou téţ odpovědni. 8

11 Bártlová a Matulay (2009) tvrdí, ţe se lékař musí umět rozhodovat a musí umět jednat, i kdyţ nezná, nebo nemá jistotu o druhu a příčině poruchy zdraví, často v kritické časové tísni. (Bártlová, Matulay, 2009) Role sestry Povolání sestry prodělává sloţitý vývoj. Mění se právní, profesionální, regulační postavení sestry, ale i vzdělání a pracovní podmínky. Ve většině zemí tvoří nejpočetnější skupinu pracovníků ve zdravotnictví sestry, a to jak v nemocnicích, tak v ambulantní a zejména v komunitní péči. Nezastupitelnou úlohu v systému zdravotní péče mají sestry a ošetřovatelská profese, a dle Světové zdravotnické organizace představují nejdůleţitější přínos do oblasti zdraví jednotlivců i skupin. (Bártlová, Matulay, 2009) Virginia Hendersonová, která významně ovlivnila ošetřovatelství v polovině minulého století, viděla základní funkci sestry v pomoci zdravému či nemocnému člověku a v provádění činností týkajících se zdraví a jeho ochrany, a to v situaci, kdy toho není sám schopen a nemá potřebnou sílu, vůli nebo znalosti. (Plevová, 2011) Sestra byla také povaţována za člena týmu, který poskytuje základní (fyzickou) péči pacientům. Nepochybně to bude i nadále hlavní funkcí ošetřovatelství. Vznikly však a stále se rozšiřují nové odpovědnosti. Vycházejí z orientace profesní činnosti sester na celek lidského zdraví. (Bártlová, Matulay, 2009) Předmětem I. evropské konference o ošetřovatelství, která se konala ve Vídni v roce 1988 pod záštitou SZO, byly změny v profesi sestry. Na konferenci byla zdůrazněna nová role sestry v podmínkách realizace strategie Zdraví pro všechny do roku Sestra má působit jako partnerka při rozhodování a plánování v řízení místních, regionálních a národních sluţeb, měla by podporovat jednotlivce, rodiny a komunity, aby se více spoléhali na vlastní síly v péči o své zdraví a poskytovat správné a jasné informace o příznivých a nepříznivých důsledcích rozličných typů chování a o výhodách a nákladech při volbě určité péče. (Bártlová, 2005) 9

12 2.2 Multidisciplinární tým Tým Tým je menší počet lidí, kteří se vzájemně doplňují ve svých dovednostech, zaměřují se na společný cíl, mají společné výkonnostní záměry a společnou odpovědnost. Tvoří ho 3 a více jedinců, kteří jsou ve vzájemné interakci a mají pocit společné identity, společného vědomí my. (Kolajová, 2006) Ke svému pracovnímu týmu je ideální mít pozitivní vztah, kde můţeme plně rozvinout své schopnosti. Jedinci v týmu většinou dodrţují nepsané normy či pravidla, podle kterých dobrovolně a z vlastní vůle pracují a jednají (Škrla, Škrlová, 2003). Tým, jako základní jednotka organizace práce, má velký potenciál, spojuje v sobě dovednosti, zkušenosti a pohledy několika lidí. (Hayes, 2005) Týmová spolupráce představuje soubor hodnot, které povzbuzují jisté způsoby chovaní, například vyjadřování pochybností ve prospěch ostatních i ve prospěch plnění úkolů, naslouchání druhým, kooperativní odezvu na názory ostatních, pomoc potřebným členům a uznávání zájmu a úspěchů ostatních. (Kolajová, 2006) Týmová práce umoţňuje vyuţívat nápadu a silných stránek členů týmu, motivuje členy týmu k převzetí odpovědnosti za svůj rozvoj. Týmová práce je také charakterizována angaţovaností pro věc a nadšením. Angaţovaní lidé jsou ochotni dělat vţdy něco navíc, aniţ by neustále připomínali co za to. Týmová práce také naplňuje pocit, ţe někam patřím, jsem uţitečný, něco znamenám. Podstata týmové práce spočívá v převedení odpovědnosti na pracovní týmy tak, aby mohly plnit své úkoly, aniţ by neustále musely ţádat vyšší sloţky organizace o schválení. (Hayes, 2005; Bartošíková, 2006) Vznik a vývoj týmu Předpokladem pro to, aby lidé fungovali jako tým, je důleţitý jejich správný výběr. Kaţdý člověk z týmu musí skutečně rozumět úkolu, jenţ má provádět, a také musíme brát v úvahu roli jednotlivých lidí v týmu ze sociálního hlediska. Sociální role nejdou lidem nijak přidělit, vţdy vznikají z jejich dispozic a z vyjednávání mezi nimi, můţeme ale výrazně ovlivnit, jak tyto role budou vznikat, a to právě tím správným výběrem. 10

13 Při budování týmu je důleţité prosazovat myšlenku, ţe základem naší společné existence je práce. Aby tým dobře fungoval, musí vidět praktické výsledky, důkazy toho, ţe tým je více neţ jednotlivec i neţ kolektiv. (Bednář et al., 2013) Podle Plamínka (2008) vzniká tým spontánně anebo řízeně. Vývoj týmu probíhá v několika navazujících stádiích. Do první fáze patří formování a orientace, do druhé bouření, konfrontace, konflikt a výzva, do třetí fáze normování, soudrţnost a spolupráce, do čtvrté fáze vykonávání, do páté fáze ukončení v šesté fázi se nachází zklamání a v osmém stádiu přijetí. (Plevová et al., 2012) Zdravotnický tým, ošetřovatelský tým Členy zdravotnického týmu jsou ošetřovatelští pracovníci. Ale také ho tvoří řada zdravotnických pracovníků s různým odborným vzděláním. Ke zdravotnickým pracovníkům patří lékaři, sestry, fyzioterapeuti, nutriční terapeuti, psychologové a sanitáři. Zdravotnický tým, je týmem multidisciplinárním. Všichni členové zdravotnického týmu mají stejný cíl, a tím je zdravý a spokojený pacient. Jestliţe sestry spolupracují jako tým, jsou daleko úspěšnější a produktivnější. Ve zdravotnictví se dá týmem nazývat pouze taková skupina, která se vyznačuje vysokým stupněm vzájemné závislosti a je vytvořena a sjednocena za účelem dosaţení určitého cíle nebo splnění úkolu. Pro poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče jsou týmy nepostradatelné. (Vytejčková, 2011; Bartošíková, 2006; Škrla, Škrlová, 2003) Ošetřovatelský tým je součástí zdravotnického týmu. Ošetřovatelský tým poskytuje ošetřovatelskou péči, která je definována jako soubor odborných činností zaměřených na udržení, podporu a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin, rozvoj zachování nebo navrácení soběstačnosti; její součástí je také péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné smrti. (Vytejčková, 2011, str. 15) V ošetřovatelství je také významným prvkem mezi týmová spolupráce, díky které dochází k šíření informací mezi jednotlivými pracovišti. Znát své kolegy v jiných zdravotnických zařízeních je nesmírně důleţité a hlavně přínosné. (Vévoda et al., 2013) 11

14 Pokud si členové týmu neváţí dovedností a schopností druhých, jejich názorů a úhlů pohledu, a jejich podílu na celkovém úkolu, tak tým nemůţe dobře fungovat. (Hayes, 2005) Týmová práce lékařů a sester Týmová práce je ve zdravotnictví nepostradatelná. Je totiţ důleţitá pro poskytování finančně efektivní a vysoce kvalitní zdravotní péče. Nemocniční zařízení, která týmovou práci mezi zdravotnickými pracovníky nepodporují nebo která vytváří jen formální, neefektivní týmy, začnou v této době, kdy dochází ke sniţování počtu zaměstnanců, pomalu ale jistě ztrácet konkurenční výhodu v porovnání s těmi zdravotnickými zařízeními, kde se týmová práce vţila. (Škrla, Škrlová, 2003; Bartošíková, 2006) Vztahy mezi zdravotnickým personálem, především mezi lékaři a sestrami, jsou významným prvkem v poskytování zdravotnické péče. Členové zdravotnického týmu jsou velmi často vystaveny zátěţi ve formě odpovědnosti za zdraví a ţivot lidí, vnímají problémy a stesky pacientů, účastní se situací, kdy pacient proţívá akutní nebo chronickou nemoc, a proto je cílená tvorba a udrţování pozitivních pracovních vztahů ve zdravotnickém týmu velmi významná. (Bártlová, Trešlová, 2010) Výhody týmové práce Tým víc ví : Členové týmu mají rozdílné zkušenosti, dovednosti, kaţdý má svůj způsob myšlení a vidění světa. Při společném řešení se tyto zkušenosti a dovednosti jednotlivých členů týmu kombinují. Tím pádem se nabízí širší moţnost řešení. Vzájemnou spoluprací a komunikací se zároveň rozvíjí kaţdý člen. (Kolajová, 2006) Tým má synergický efekt vyjádřeno matematicky 1+1=3 : Tento početní paradox vychází z toho, ţe kaţdý člen týmu má určitý potenciál dovedností a znalostí, které dává při týmové práci k dispozici. Při spojení potenciálu všech členů týmu dojde ke zvýšení efektivnosti práce a také se zvýší nejen celkový výkon skupiny, ale i kaţdého člena. (Khelerová 1999; Kolajová, 2006) 12

15 Tým podněcuje a rozvíjí : Tým zná cíl a společně hledá k němu cestu. Tím dochází k rozvoji kreativity a vyšším výkonům. (Kolajová, 2006) Tým vyrovnává : Kompromisy při řešení otázek a problémů vylučují krajní postoje a názory, čímţ se ve skupině udrţuje stabilita (například se pomáhá slabším jedincům). (Kolajová, 2006) Další výhody týmové práce: Pomáhá budovat vztahy mezi lidmi, kaţdý člen v týmu si zlepšuje komunikaci, dochází k příjemnější pracovní atmosféře, všichni členové mohou projevit své zkušenosti, dovednosti a znalosti, zvyšují si sebevědomí. Největší předností týmu je, ţe jejich existence často umoţňuje sníţení nákladů na řízení tím, ţe zjednodušuje vztahy mezi nadřízenými a zaměstnanci. (Kolajová, 2006; Škrla, Škrlová, 2003) Motivace týmu Kaţdý krok, kterým se snaţíme motivovat konkrétního člověka, se okamţitě odráţí v motivaci kolektivu nebo týmu, jehoţ je daný pracovník součástí, a to tím více, čím si jsou vzájemně jednotliví pracovníci blíţe osobně i fyzicky v rámci plnění svých úkolů. Máme dva základní typy motivace a to, nástroje ekonomické motivace a nástroje sociální a psychologické. Tým tedy můţeme motivovat tím, ţe mu dáváme týmové úkoly, ekonomicky i neekonomicky, kolektivními benefity a skupinovým oceněním, které má ze sociálního hlediska dvojí efekt a to, ţe zvyšuje míru pracovní motivace členů týmu a posiluje jeho vnitřní soudrţnost a konzistenci. (Bednář et al., 2013) Motivace týmu zvyšuje výkonnost, produktivitu a efektivitu a napomáhá ke splnění poţadovaných výsledků. Jestliţe tým není motivován, tak můţe dojít ke zvýšení absence, plýtvání časem (přestávky, debatování nevztahující se k práci), mnoţství pomluv a odmítání pravidel a naopak dochází také ke sníţení péče a tím sníţení kvality práce, tempa práce, ochoty převzít odpovědnost a ke sníţení pozornosti. (Forsyth, 2009) Předpoklady týmové práce sester a lékařů Vyuţívání týmu v současném zdravotnictví se jeví jako nezbytné. Spolupráce lékařů a sester by měla být zaloţena na partnerské spolupráci profesionálů. Lékaři a sestry mají 13

16 různé kompetence, lékaři diagnostikují a léčí choroby a sestry mají v této oblasti roli ošetřovatelskou. Oba přispívají v péči o pacienta jedinečným způsobem, lékař i sestra mají společné určité dovednosti, které jsou nezbytné z hlediska zajištění kvality péče. Zdravotníci musí dokázat způsob k lidem obměňovat a přizpůsobovat se jejich zvláštnostem, je od nich také vyţadován individuální přístup ke všem klientům, ale také profesionálnost ve vzájemných vztazích mezi sebou. Aby nedocházelo ke konfliktům mezi lékařem a sestrou, tak je nezbytná vzájemná komunikace. (Vévoda et al., 2013) 2.3 Komunikace Komunikace je zjednodušeně chápána jako proces předávání informací mezi dvěma či více komunikujícími subjekty, je to sloţitý proces závislý na individuální inteligenci, psychice, na vzdělávání a na individuálních a sociálních zkušenostech. Podle Zacharové (2011, s. 188) slovo komunikace pochází z latinského slova communicare, jehoţ význam je činit něco společným, společně něco sdílet, něco spojovat, radit se, jednat nebo povídat si. Komunikace je základem všech vztahů mezi lidmi. Jejím cílem je účinně, co nejefektivněji, něco sdělit, zjistit, pobavit, přesvědčit anebo odradit. (Linhartová, 2007; Pokorná, 2008; Zacharová, Číţková, 2011) Komunikace zahrnuje verbální i neverbální sdělení. Tato sdělení vyjadřují pocity, přenášejí informace a musí být jasná. Při verbální komunikaci je důleţitý jazyk a řeč. Řeč totiţ umoţňuje vzájemnou výměnu informací, zkušeností a názorů. Prostřednictvím verbální komunikace si lidé vyměňují informace mezi sebou. Verbální komunikace se dělí na přímou nebo zprostředkovanou, mluvenou nebo psanou, ţivou nebo reprodukovanou. Při neverbální komunikaci se vyjadřujeme beze slov či spolu se slovy, jako doprovod slovní komunikace. Pouţíváme při ní řeč těla a řadíme do ní také viziku - kontakt očí, dále mimiku - pohyby tváře, kinetiku celkový pohyb těla, gestiku pohyby rukou, haptiku dotyky, chronemiku vyjadřování, strukturování a uţívání času vůči jiným lidem, proxemiku vzdálenost od partnera, posturologii poloha těla, nohou a rukou, teritorialitu velikost prostoru, který si člověk okolo sebe vytváří a kam pustí jen toho, koho chce, paralingvistiku síla, intenzita, intonace hlasu, rychlost a plynulost řeči a jiné znaky oděv, písmo, jednání a skutky. Prostřednictvím neverbální komunikace člověk sděluje emoce, pocity, afekty, nálady, zájem o sblíţení, 14

17 snahu záměrně ovlivnit postoj partnera a snahu o vytvoření dojmu, kdo jsem já. (Richards, Edwards, 2004; Zacharová, Číţková, 2011; Pokorná, 2008) Komunikace ve zdravotnictví Komunikace je důleţitý aspekt zdravotnické péče a pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, ţe tlumí strach a zmatek, pomáhá při stresu a úzkosti, zlepšuje spolupráci pacienta, pomáhá zmírnit bolest, sníţit počet komplikací a vedlejších účinků, urychluje rekonvalescenci. Ve zdravotnické praxi vyuţíváme kromě komunikace interpersonální, tedy komunikace mezi dvěma nebo více lidmi také komunikace intrapersonální, při které se získávají informace z počítače nebo archivu při opakovaných hospitalizacích a také komunikaci masovou, zprostředkovanou masmédii. (Richards, Edwards, 2004; Zacharová, Číţková, 2011; Venglářová, Mahrová, 2006) Interní manažerská komunikace Manaţerská komunikace znamená komunikaci směrem dolů nebo do stran. Komunikace směrem dolů obsahuje přímé instrukce manaţera o tom, co by měl dělat a komunikace směrem do stran je komunikace obsahující náměty, návrhy a připomínky k podnikovým nebo funkčním cílům a obsahuje informace o vykonané práci, které jsou určené managementu. (Duchoň, Šafránková, 2008) Veškerá komunikace mezi zaměstnanci zdravotnického zařízení, kde dotyční pracují, je označována pojmem interní komunikace v sektoru zdravotnictví. V praxi je potřeba myslet na to, aby byla komunikace optimální v základních směrech, kterými jsou obsah, ten musí být pravdivý a musí obsahovat dostatek informací a dále forma, tedy profesionální výměna informací, která se soustředí na fakta a emoce se snaţí potlačit. Sestra ve vedoucí pozici můţe komunikovat s přímými podřízenými, těmi mohou být buď sestry členky jejího týmu, nebo podřízené, které dále řídí svoje týmy sester, dále s kolegyněmi na stejné úrovni, s přímo nadřízenou osobou, také s lékaři členy lékařského týmu, pro dobrý chod zdravotnického pracoviště je tato úroveň komunikace zásadní a s lékaři ve vedoucích pozicích, kde je ideální kdyţ se podaří mezi vedoucí sestrou a vedoucími lékaři vybudovat partnersko-spolupracující vztah. (Hekelová, 2012) 15

18 2.3.3 Interní komunikace ve zdravotnickém týmu Většina zdravotnických zařízení si myslím, ţe jejich interní komunikace v týmu je na dobré úrovni. Problémy vidí manaţeři v tom, ţe jednotlivá oddělení spolu nespolupracují a vzniká mezi nimi rivalita, dalším problémem je strach zaměstnanců říci svůj názor na fungování zařízení. Ke slabým stránkám interní komunikace ve zdravotnickém zařízení patří častý neoficiální přenos informací v organizaci, spravedlivý přístup vedení pouze k některým zaměstnancům, nedostatečné zapracování nových zaměstnanců, neznalost cílů organizace u všech zaměstnanců, strach z otevřené komunikace zaměstnanců s vedením zařízení a nedostatečné hodnocení zařízení zaměstnanci. (Šoukalová, Jedlinská, Sieglová, 2013) Aby bylo zdravotnické pracoviště ideální, tak by měl být vztah mezi ošetřovatelským týmem a lékaři vztahem partnerským. Daleko více je však k vidění to, ţe se lékaři chovají k sestrám poněkud přehlíţivě, pokud tato situace v týmu nastane, je to vedoucí sestra, kdo můţe a musí jako první tuto situaci změnit k lepšímu. (Hekelová, 2012) 2.4 Interpersonální vztahy Na interpersonálních vztazích je člověk jako sociální bytost vysoce závislý, základním předpokladem a charakteristikou těchto vztahů je to, ţe dva lidé se alespoň občas setkávají v interakci (vzájemném ovlivňování chování) a ţe tyto interakce zanechávají jistou stopu. Tato stopa je např. v podobě ochoty či neochoty k novému setkání, příjemného nebo nepříjemného dojmu, porozumění či neporozumění druhému. U vztahů je nutné odlišit mezilidskou přitaţlivost a sociální přitaţlivost. Sociální přitaţlivost je krátkodobá a je silně ovlivňována členstvím v sociálních skupinách, závisí na faktorech, jako je blízkost a podobnost. Interpersonální přitaţlivost je zaloţena na hlubší znalosti osobnosti druhého člověka a také na jeho pohledu na svět. Vztah je jiţ ustanovená vazba mezi dvěma lidmi, která má své specifické vlastnosti a historii. Interakce můţe proběhnout v trvajícím vztahu i mezi náhodně se setkávajícími lidmi, je to vlastně časově ohraničená událost, která je důleţitá pro udrţení jakéhokoli vztahu. (Slaměník, 2011; Hayes, 2009) 16

19 V kaţdém kolektivu existují určité typy událostí, které mají na vztahy výrazně větší vliv. Patří mezi ně např. příchod nového kolegy nebo naopak jeho odchod, výraznější změna dynamiky práce (nárůst nebo naopak úbytek zakázek), výměna nadřízeného, výraznější změna nálady jednotlivých zaměstnanců a zásah do firemní kultury společnosti. Vztahy mezi lidmi se v kolektivu vytváří dle relativně stálých a neměnných pravidel, kterým říkáme vzorce sociálního chování, i kdyţ se na kaţdém místě vytváří jinak, dle aktuálních situací a okolností a vstupních parametrů. (Bednář et al., 2013) Úrovně vztahů Povrchní vztahy nebo vztahy pouhé známosti nejsou vyznačovány ţádnou vzájemnou závislostí. Tato setkání vznikají spíše náhodně, čas od času, lidé jsou ze setkání potěšeni a konverzují zcela nezávazně. Komunikace se pohybuje na úrovni vzájemné znalosti v rovině např. místa bydliště, profese a sociálního statusu. Některé povrchní vztahy, tedy vztahy pouhé známosti mohou přecházet v těsné vztahy různě dlouhého trvání. Těsnost vztahu je charakterizována interakcemi, které se vyznačují vzájemnou péčí, důvěrou a odpovědností, a v nichţ je chování partnerů vzájemně vysoce závislé a má důsledky pro oba partnery. Vysoká závislost se vyznačuje shodnými zájmy, kdy chování v interakci přináší prospěch oběma partnerům. Harold Kelley (1979, 1986) zavedl pojem osobní vztahy, které jsou zaloţené na vzájemné závislosti jedince k jiným osobám, tedy k lidem nejbliţším. Těsnost vztahů se zvyšuje se vzájemným poznáváním, s uspokojováním očekávání vlastního prospěchu či zisku a s naplňováním společných cílů a plánů. U vzájemné závislosti jsou preferovány společné potřeby a jejich uspokojování. Vzájemná závislost je spojena s pozitivním hodnocením vztahu a je provázena kladnými emocemi. Úroveň závislosti je dána tím, nakolik se partneři ovlivňují svým chováním, nakolik se mohou spolehnout na pozitivní výsledky v interakcích pro kaţdého z nich, nakolik je naplněno jejich očekávání a nakolik jsou výsledky pro ně příjemné či nepříjemné (pocit bezpečí, sexuální uspokojení). Kdyţ partneři usilují o vzájemné porozumění a pomoc při řešení problémů druhého a začnou si uvědomovat společnou odpovědnost za vzájemnou psychickou pohodu, tak se dostávají do vzájemné 17

20 závislosti. Pro tuto závislost je příznačné, ţe partneři vyjadřují své cíle a potřeby. (Slaměník, 2011) Jak vycházet s kolegy V zaměstnání s některými kolegy výborně vycházíme, zatímco jiní nám nejsou příliš po chuti a dalším bychom se raději vyhnuli velkým obloukem. Fiedman Schulz von Thun popsal toto dilema vztahu mezi kolegy tak, ţe v zaměstnání jsme vystaveni oficiálnímu poţadavku spolupráce, proto musíme být vstřícní ve všem, co spolupráce vyţaduje, např. přiznat chyby, zároveň jsme ale vystaveni neoficiální výzvě soupeření, to znamená, ţe komu se podaří vyniknout a postavit druhého pokud moţno do špatného světla, tak zvyšuje svoji šanci na postup v kariéře. Většina problémů v pracovním ţivotě vzniká porušováním pravidel, která jsou nejasně stanovena nebo špatně pochopena a také špatnou komunikací. (Wieke, 2006) Abychom dokázali s kolegy vycházet, musíme jim skutečně porozumět. Kdyţ člověk dokáţe v zaměstnání spojit empatii, důvěru a schopnost vědět, co si druzí myslí, získá jedinečnou výhodu. (Navarro, Poynter, 2011) Společenská kontrola práce Ve většině firem a organizací platí, ţe zodpovědnost za práci konkrétního jednotlivce leţí na jeho nadřízeném, ale praxe je bohuţel jiná. V praxi se skoro nikdy nevyhneme tomu, ţe práci jedince sledují a vyhodnocují také jeho kolegové, i kdyţ to nemá bezprostřední vliv na její hodnocení, má to zásadní vliv na výkon, a to jak jednotlivce, tak jeho kolegů, kolektivu a týmu. Prvním směrem, kterým řada firem a organizací na tuto problematiku reaguje je, ţe tento jev ve svých oficiálních politikách zásadně nepřipouští a jeho projevy potlačuje, tedy jasně vyhlašuje, ţe kaţdý za svou práci zodpovídá osobně a sám, ţe jediným oprávněným kontrolovat je vedoucí. Druhým přístupem je, ţe se tento fenomén naopak cílevědomě prosazuje v pracovních manuálech takových organizací je napsáno, ţe by si zaměstnanci měli navzájem poskytovat vzájemnou vazbu (v lepším případě), sledovat se (v horším případě), nebo na sebe dokonce donášet (v nejhorším případě). Zkombinováním posledních 18

21 z uvedených moţností můţe vzniknout paranoidní společnost, kde kaţdý hlídá kaţdého a panuje zde absolutní nedůvěra mezi jednotlivými pracovníky. (Bednář et al., 2013) 2.5 Interpersonální vztahy ve zdravotnickém týmu Pracovní vztahy jsou jedním z důleţitých a významných aspektů celkové atmosféry na pracovišti, chápeme je jako výsledek působení lidí ve specifické skupině, která se vyznačuje sociometrickými prvky a zákonitostmi. Pro efektivní vztahy ve zdravotnickém týmu je nezbytný vzájemný respekt, kolegialita a kooperativní a produktivní provázanost. Jeden z nejdůleţitějších faktorů, který ovlivňuje kvalitu vztahů mezi zdravotníky, je nevhodné chování. (Grohar-Murray, DiCroce, 2003; Bártlová, 2006; Bártlová, Trešlová, 2010) Vliv pracovních vztahů mezi lékaři a sestrami na péči o pacienta Vztahy mezi lékaři a sestrami jsou významným prvkem v poskytování zdravotnické péče, pokud má organizace optimální sloţení personálu, dostatečný počet pracovníků a existuje dobrá komunikace a spolupráce mezi zdravotníky, můţe to mít obrovský vliv na poskytování zdravotnické péče a na její výsledky. (Bártlová, 2006) Ve zdravotnictví je personál vystaven zátěţi ve formě odpovědnosti za zdraví a ţivot lidí, pracuje ve dvanáctihodinových směnách, musí vnímat stesky a problémy pacientů, účastní se situací, kdy pacient proţívá akutní nebo chronickou nemoc i její terminální stádium, to vše vede často k negativním a impulzivním reakcím. Proto je udrţování pozitivních pracovních vztahů pro zdravotnický tým velmi významné. (Bártlová, Trešlová, 2010) Postavení sestry ve zdravotnickém týmu V tomto týmu má kvalifikovaná sestra nezastupitelnou roli a dostává se v něm do partnerského postavení, zejména ve vztahu lékař sestra. V České republice se v současné době vytvářejí lepší podmínky pro nezávislou činnost sester. Ve zdravotnictví vyspělých zemí dochází ke změně postavení všeobecných sester, kdy sestry získávají vyšší vzdělání, kompetence a zvyšují své postavení v současném 19

22 systému zdravotní péče, oproti lékařům, kteří část svého výsadního postavení ztrácí. (Bártlová, Chloubová, 2009) Faktory, ovlivňující vztahy mezi lékaři a sestrami Vztah mezi lékařem a sestrou můţe být ovlivněn celou řadou faktorů. K těmto faktorům patří: a) Pracovní prostředí ovlivňuje spokojenost sester i lékařů v zaměstnání. b) Organizační struktura zdravotnického zařízení sesterský personál je podřízen dvojím způsobem a to jednak lékařům a také sesterskému managementu. c) Pohled lékařů na ošetřovatelství lékaři někdy na ošetřovatelství nahlíţejí jako na poloprofesi. d) Sestra žena a její role profesi sester vykonávají asi z 80 % převáţně ţeny, ty často po nástupu do zaměstnání odchází na mateřskou dovolenou. e) Gender problematika interakce mezi sestrou a lékařem jsou často zkoumány na základě genderového přístupu, kdy sestry mohou být znevýhodněny pro svou příslušnost k ţenskému pohlaví. (Bártlová, Chloubová, Trešlová, 2010) Lékař jako žena gender Pojem ţenství je v dnešní době rozlišován, a to mezi ţenským pohlavím a ţenským sociálním rodem (gender). (Ivanová, 2006) Feminizace lékařské profese je jedním z dominantních rysů vývoje medicíny a zdravotnictví, podíl lékařek v současném českém zdravotnictví dosáhl 53,2 % z celkového počtu. Medicína zachází s lidským trápením a bolestmi, představuje systém pomoci, splňuje důleţitý sociální účel a je v plném slova smyslu profesí vztahovou. Cílem medicínského konání je tedy především pomoc trpícímu a tím pádem dochází k vyššímu zapojení ţen do lékařské profese, diskutujeme tedy o propojení profesní a rodinné role. (Kříţová, 2006) V medicíně zejména u ţen dochází k zesílení stresu, plyne to z obtíţné kompatibility profesních a rodinných povinností, ale i u muţů se dnes jiţ vyskytuje nespokojenost 20

23 s nadstandartními profesními poţadavky, chtějí se totiţ realizovat také někde jinde neţ pouze v profesi. Proměna ţenské i muţské role je rysem současného vývoje, ţenská se maskulinizuje a muţská feminizuje. (Kříţová, 2006) 21

24 3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Výzkum této práce byl pojat jako kvantitativní studie za pouţití techniky dotazníkového šetření. Dotazníky byly vytvořeny tři, zvlášť pro lékaře, zdravotní sestry a niţší zdravotnický personál. Lékařský dotazník se skládá z 22 otázek, kdy některé otázky jsou polootevřené a uzavřené. Dotazník pro zdravotní sestry (dále jiţ jen sestry) obsahuje 24 otázek, tyto otázky jsou polootevřené a uzavřené, a také dotazník pro niţší zdravotnický personál (dále jiţ jen niţší p.) se skládá z 23 polootevřených a uzavřených otázek. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků a zpět se vrátilo celkem 88 vyplněných dotazníků, takţe celková návratnost činila 73 %. Dotazník je zaměřen na zmapování interpersonálních vztahů ve zdravotnickém týmu na chirurgickém a interním oddělení. Pro zpracování výsledků z dotazníkového šetření byly pouţity programy Microsoft Office Excel a Word. 3.2 Výzkumný soubor Výzkumný soubor je tvořen lékařským a nelékařským zdravotnickým personálem (lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelé, sanitáři a rehabilitační pracovníci) pracujícím na chirurgickém a interním oddělení. Lékaři obdrţeli 40 dotazníků, celkem se vrátilo 24 vyplněných dotazníků. Zdravotní sestry také dostaly k vyplnění 40 dotazníků, vrátilo se jich zpět 33 a niţší zdravotnický personál dostal 40 dotazníků a celkem mi je vyplnilo 31 respondentů. Výzkum probíhal v nemocnici Pelhřimov (Nem PE) a nemocnici Jihlava (Nem JI) na chirurgických (dále jiţ jen CHIR) a interních oddělení (dále jiţ jen INT) od 20. listopadu do 13. prosince Všichni účastníci dotazníkového šetření byli seznámeni se způsobem jejich vyplnění. 22

25 Nemocnice Nem JI Nem PE 3.3 Výsledky výzkumu 32% CHIR INT CHIR INT 27% 30% 30% 22% 41% 35% 35% 35% 35% 39% 39% Nižší p. Sestry Lékaři 0% 10% 20% 30% 40% 50% Zastoupení v % Graf 1 Respondenti jihlavské a pelhřimovské nemocnice Z nemocnice Pelhřimov se mého šetření zúčastnilo 27 % (6) lékařů, dále 41 % (9) sester a 32 % (7) niţšího zdravotnického personálu z chirurgického oddělení. Z interního oddělení se zúčastnilo 30 % (7) lékařů, 35 % (8) sester a 35 % (8) respondentů z niţšího zdravotnického personálu. Z jihlavské nemocnice jsem prováděla šetření z chirurgického oddělení u 30 % (6) lékařů, 35 % (7) sester a 35 % (7) respondentů niţšího zdravotnického personálu. Na interním oddělení mi dotazníky vyplnilo 22 % (5) lékařů, 39 % (9) sester a 39 % (9) respondentů niţšího zdravotnického personálu. Celkem jsem na kaţdé z výše jmenovaných oddělení rozdala 100 % (30) dotazníků. 23

26 Tabulka 1 Hodnocení vztahů v týmu od lékařů Hodnocení lékařů Lékaři Sestrami Ošetřovateli Sanitáři RHB pracovníky Ohodnoťte známkou n % n % n % n % n % % 6 50% 3 25% 6 50% 8 67% % 5 42% 8 67% 6 50% 4 33% 3 0 0% 1 8% 1 8% 0 0% 0 0% Celkem % % % % % 75 % (9) lékařů hodnotilo vztahy s lékaři známkou 2, vztahy se sestrami hodnotilo 50 % (6) lékařů známkou 1, 67 % (8) lékařů oznámkovalo známkou 2 vztahy s ošetřovateli. Sanitářům dalo známku 1, 50 % (6) lékařů a stejně tak dalo 50 % (6), známku 2. S RHB pracovníky se 67 % (8) respondentům pracuje na známku 1. Tabulka 2 Hodnocení vztahů v týmu od sester Hodnocení sester Lékaři Sestrami Ošetřovateli Sanitáři RHB pracovníky Ohodnoťte známkou n % n % n % n % n % 1 3 9% 21 64% 18 55% 14 42% 17 52% % 6 18% 9 27% 11 33% 13 39% % 6 18% 6 18% 8 24% 2 6% 4 2 6% 0 0% 0 0% 0 0% 1 3% Celkem % % % % % Nejvíce sester 61 % (20) ohodnotilo vztahy s lékaři známkou 2, vztahy se sestrami ohodnotilo 64 % (21) sester známkou 1, ošetřovatele hodnotilo 55 % (18) sester známkou 1. Vztahy se sanitáři hodnotí 42 % (14) sester známkou 1 a 52 % (17) respondentů hodnotí vztahy s RHB pracovníky známkou 1. 24

27 Zastoupení v % Tabulka 3 Hodnocení vztahů v týmu od nižšího zdravotnického personálu Hodnocení nižšího zdravotnického personálu Lékaři Sestrami Ošetřovateli Sanitáři RHB pracovníky Ohodnoťte známkou n % n % n % n % n % % 21 68% 25 81% 19 61% 21 68% % 7 23% 5 16% 11 35% 9 29% % 1 3% 1 3% 1 3% 1 3% 4 1 3% 2 6% 0 0% 0 0% 0 0% Celkem % % % % % Niţší zdravotnický personál 52 % (16), hodnotil vztahy s lékaři nejvíce známkou 2, známkou 1 hodnotilo 68 % (21) niţšího zdravotnického personálu vztahy se sestrami. Vztahy s ošetřovateli hodnotilo 81 % (25) známkou 1, 61 % (19) oznámkovalo známkou 1 vztahy se sanitáři a s RHB pracovníky hodnotilo 68 % (21) známkou 1. 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 82% 67% 65% 57% 53% 46% 43% 47% 31% 33% 35% 23% 18% Lékaři Sestry Nižší p. Lékaři Sestry Nižší p. CHIR INT Členové týmu Ano, často Občas Ne Graf 2 Mluvíte se svými kolegy o jiných než pracovních záležitostech Z chirurgického oddělení mluví 57 % (8) lékařů se svými kolegy o jiných neţ pracovních záleţitostech, 53 % (8) sester si se svými kolegy často povídá nejen o pracovních záleţitostech. 23 % (3) respondentů z niţšího zdravotnického personálu se baví se svými kolegy jen o pracovních záleţitostech. Na interních odděleních 67 % (8) lékařů občas mluví o jiných, neţ pracovních záleţitostech. 65 % (11) sester a 82 % (14) respondentů z niţšího zdravotnického personálu často hovoří se svými kolegy nejen o pracovních záleţitostech. 25

28 Zastoupení v % Zastoupení v % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 83% 71% 67% 65% 57% 50% 44% 29% 33% 29% 24% 14% 12% 8% 8% 6% Lékaři Sestry Nižší p. Lékaři Sestry Nižší p. CHIR INT Členové týmu Graf 3 Zda respondent chodí rád do zaměstnání Ano, velmi rád/a Ano, většinou rád/a Jak kdy Z grafu vyplívá, ţe na chirurgickém oddělení 83 % (10) lékařů chodí velmi rádo do zaměstnání, 50 % (8) sester jak kdy a 57 % (8) respondentů z niţšího zdravotnického personálu chodí do zaměstnání rádo jak kdy. Na interním oddělení chodí většinou do zaměstnání rádo 67 % (8) lékařů a 65 % (11) respondentů z niţšího zdravotnického personálu. Jak kdy se chce do práce 71 % (12) sestrám. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 17% 83% lékaři sestry nižší p. CHIR 100% 100% 100% 100% 88% Členové týmu lékaři sestry nižší p. INT Graf 4 Zda mají respondenti mezi sebou přátele 12% Ne Ano Jak z grafu 5 vyplívá, tak 17 % (2) lékařů z chirurgického oddělení nemá mezi kolegy přátele a 12 % (2) respondentů z niţšího zdravotnického personálu na interním oddělení, také nemá mezi sebou přátele. 26

29 Zastoupení v % Zastoupení v % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 100% 100% 88% 75% 73% 77% 57% 50% 44% 43% 25% 24% 22% 6% 12% 3% 1% Lékaři Sestry Nižší p. Lékaři Sestry Nižší p. Sestry Celkem CHIR Zdravotničtí pracovníci INT CHIR + INT Pozitivně Neutrálně Negativně Graf 5 Jak hodnotí respondenti pracovní kolektiv 100 % (12) lékařů na interním oddělení hodnotí pracovní kolektiv pozitivně, stejně tak i 100 % (17) sester z tohoto oddělení. Z chirurgického oddělení hodnotí 6 % (1) sester jejich pracovní kolektiv negativně. 73 % (24) sester hodnotí vztahy na pracovišti pozitivně. 77 % (68) zdravotnických pracovníků povaţuje vztahy na pracovišti za pozitivní, 22 % (19) hodnotí vztahy neutrálně. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 81% 100% 88% 58% 71% 71% 42% 29% 29% 19% 12% 0% Lékaři Sestry Nižší p. Lékaři Sestry Nižší p. CHIR Členové týmu INT Graf 6 Úroveň komunikace v týmu Vysoké úrovni Střední úrovni 81 % (13) sester z chirurgického oddělení hodnotí úroveň komunikace v týmu na střední úrovni, ze stejného oddělení hodnotí 42 % (5) lékařů komunikaci na vysoké úrovni. Z interního oddělení hodnotí 100 % (12) lékařů komunikaci v týmu na střední úrovni. 0 % respondentů nepovaţuje komunikaci v týmu na nízké úrovni a stejně tak 0 % nezaškrtlo odpověď, ţe spolu v týmu nekomunikují vůbec. 27

30 Zastoupení v % Tabulka 4 Hodnocení spolupráce v týmu CHIR INT Lékaři Sestry Nižší p. Lékaři Sestry Nižší p. Ohodnoťte známkou n % n % n % n % n % n % % 2 13% 6 43% 0 0% 3 18% 5 29% % 10 63% 2 14% 5 42% 13 76% 10 59% % 2 13% 6 43% 7 58% 1 6% 2 12% 4 0 0% 2 13% 0 0% 0 0% 0 0% 0 0% Celkem % % % % % % Z chirurgického oddělení hodnotilo 50 % (6) lékařů spolupráci v týmu chvalitebně, stejně tak i sestry 63 % (10) hodnotily touto známkou. 13 % (2) sester z chirurgického oddělení ohodnotily spolupráci v týmu známkou4. Respondenti z niţšího zdravotnického personálu 43 % (6) chirurgického oddělení hodnotili spolupráci výborně, ale i 43 % (6) známkou 3. Z interního oddělení hodnotilo 58 % (7) lékařů spolupráci známkou 3, 76 % (13) sester chvalitebně a 59 % (10) respondentů z niţšího zdravotnického personálu, také chvalitebně. Známkou 5, hodnotilo 0 % respondentů. 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 71% 64% 36% 18% 12% Nižší p. Nižší p. CHIR INT Nižší zdravotnický personál Ano Spíše ano Spíše ne Graf 7 Zda nižší zdravotnický personál považují lékaři a sestry za součást týmu Z chirurgického oddělení odpovědělo 64 % (9) respondentů spíše ano. Z interního oddělení si myslí 71 % (12) respondentů, ţe je lékaři a sestry povaţují za součást týmu, 12 % (2) respondentů si myslí, ţe ne. 28

31 Zastoupení v % Zastoupení v % 70% 60% 63% 50% 40% 30% 20% 10% 41% 35% 38% 18% 6% CHIR Sestry INT Sestry 0% Výborné Velmi dobré Dobré Neuspokojivé Možná odpověď Graf 8 Jak by zdravotní sestry označily vztahy na pracovišti s pomocným personálem 63 % (10) sester z chirurgického oddělení by tyto vztahy označilo za velmi dobré. Sestry 41 % (7) z interního oddělení povaţuje vztahy s pomocným personálem za výborné, 35 % (6) sester z tohoto oddělení za velmi dobré a 6 % (1) za neuspokojivé. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 67% 69% 17% 17% 6% 25% Lékaři Sestry Nižší p. CHIR 64% 21% 14% 8% Členové týmu 92% 65% 29% 6% Lékaři Sestry Nižší p. INT 88% 12% Ano Nevím Ne Graf 9 Zda se setkává nižší zdravotnický personál více s pacienty než lékaři a sestry 67 % (8) lékařů z chirurgického oddělení si myslí, ţe se niţší zdravotnický personál setkává více s pacienty, 25 % (4) sester si myslí, ţe ne. Niţší zdravotnický personál z 64 % (9) si myslí, ţe ano. Lékaři 92 % (11) z interního oddělení neví, zda niţší personál více komunikuje s pacienty. 88 % (15) respondentů z niţšího zdravotnického personálu si myslí, ţe se setkávají více s pacienty neţ lékaři a zdravotní sestry. 29

32 Zastoupení v % Zastoupení v % 70% 60% 57% 59% 50% 40% 30% 20% 10% 7% 36% 12% 29% Spíše ano Spíše ne Ne 0% Nižší personál Nižší personál CHIR Nižši personál INT Graf 10 Zda se sestry chovají k nižšímu personálu nadřízeně a opovrhují jimi Jak vyplívá z grafu, tak 57 % (8) respondentů z chirurgického oddělení odpovědělo, ţe spíše jimi sestry neopovrhují. Zato 12 % (2) respondentů z interního oddělení odpovědělo, ţe spíše ano. Odpověď ano zvolilo 0 % respondentů. 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 27% 67% 12% 7% 6% Sestry Sestry 82% S lékařem S lékařkou Nerozlišuji CHIR Sestry INT Graf 11 Zda sestry pracují raději s lékařem nebo lékařkou 67 % (10) sester z chirurgického oddělení nerozlišuje mezi lékařem a lékařkou, 82 % (14) sester z interního oddělení odpovědělo totéţ. 7 % (1) sester z chirurgického oddělení a 6 % (1) sester z interního oddělení raději pracuje s lékařkou. 30

33 Zastoupení v % Zastoupení v % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 100% 100% 100% 75% 100% 88% 25% 12% Lékaři Sestry Nižší p. Lékaři Sestry Nižší p. CHIR INT Členové týmu Ano, občas Ano, pravidelně Graf 12 Zda se tým setkává v rámci volnočasových aktivit Z chirurgického oddělení se všichni členové týmu 100 % (42) respondentů, účastní volnočasových aktivit občas. Na interním oddělení odpovědělo 25 % (3) lékařů, ţe se tým účastní pravidelně volnočasových aktivit a stejně tak odpovědělo 12 % (2) respondentů niţšího zdravotnického personálu. 0 % respondentů neodpovědělo téměř nikdy, ne nikdy. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 100% 100% 100% 100% 100% 65% 35% Lékaři Sestry Nižší p. Lékaři Sestry Nižší p. CHIR Členové týmu INT 2x - 3x za měsíc 2x za půl roku Graf 13 Jak často se tým setkává v rámci volnočasových aktivit Pouze niţší zdravotnický personál 35 % (6) z interního oddělení odpověděl, ţe se tým setkává v rámci volnočasových aktivit 2x 3x za měsíc, 65 % (11) respondentů z niţšího zdravotnického personálu odpovědělo, ţe se tým setkává 2x za půl roku. Celkem odpovědělo 93 % (82) respondentů, ţe se tým setkává 2x za půl roku a 7 % (6), 2x 3x za měsíc. 31

34 Zastoupení v % Zastoupení v % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 88% 82% 69% 58% 64% 58% 42% 33% 25% 21% 8% 14% 6% 12% 18% Lékaři Sestry Nižší p. Lékaři Sestry Nižší p. CHIR Členové týmu INT Sportovních aktivit Posezení v restauraci Večírků Plesů/tanečních zábav Graf 14 Jakých volnočasových aktivit se tým zúčastňuje 58 % (7) lékařů chirurgického oddělení odpovědělo, ţe se tým zúčastňuje večírků, 8 % (1) lékařů odpovědělo, sportovní aktivity. 69 % (11) sester z chirurgického oddělení odpovědělo, ţe tým má jako aktivitu posezení v restauraci, 14 % (2) respondentů z niţšího zdravotnického personálu téhoţ oddělení odpovědělo, ţe tým navštěvuje plesy a taneční zábavy. 12 % (2) sester interního oddělení odpovědělo, ţe se setkávají při různých sportovních aktivitách. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 73% 27% Možná odpověď Zdravotní sestry Lékaři Graf 15 Kdo se v rámci týmu účastní nejvíce volnočasových aktivit 73 % (64) respondentů odpovědělo, ţe se volnočasových aktivit účastní nejvíce zdravotní sestry. 27 % (24) respondentů odpovědělo, ţe se těchto aktivit účastní nejvíce lékaři. Ošetřovatele a sanitáře nezmínil v dotazníku nikdo, tedy 0 %. 32

35 Zastoupení v % Zastoupení v % 80% 70% 60% 58% 67% 63% 50% 40% 30% 42% 33% 38% Ano 20% Ne 10% 0% Lékaři Lékaři Celkem CHIR INT CHIR + INT Lékaři Graf 16 Zda se lékaři setkávají pravidelně v rámci volnočasových aktivit Jak vyplívá z grafu, tak se 58 % (7) lékařů z chirurgického oddělení setkává pravidelně se zdravotnickým týmem v rámci volnočasových aktivit, 42 % (5) se nesetkává pravidelně. Z interního oddělení se 67 % (8) lékařů s týmem setkává pravidelně a 33 % (4) ne. 63 % (15) lékařů se pravidelně účastní volnočasových aktivit. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 92% 8% 75% 25% S celým týmem Jen s lékaři Jen lékaři a sestry Lékaři Lékaři CHIR Lékaři INT Graf 17 S kým se raději lékaři setkávají při volnočasových aktivitách 8 % (1) lékařů chirurgického oddělení odpovědělo, ţe se při volnočasových aktivitách raději setkává jen s lékaři a sestrami, 92 % (11) s celým zdravotnickým týmem. 25 % (3) lékařů se raději setkává v rámci lékařského kolektivu, 75 % (9) s celým týmem. 33

36 Zastoupení v % Zastoupení v % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 25% 58% 17% 7% 80% 29% 57% 100% 53% 47% 47% 41% 13% 7% 6% 7% 6% Lékaři Sestry Nižší p. Lékaři Sestry Nižší p. CHIR Členové týmu INT Ano, velmi Spíše ano Spíše ne Ne Graf 18 Zda se členové týmu rádi zúčastňují volnočasových aktivit 7 % (1) respondentů niţšího zdravotnického personálu z chirurgického oddělení se nerada zúčastňuje volnočasových aktivit. Lékaři 100 % (12) interního oddělení odpověděli spíše ano, 47 % (8) sester se velmi rádo zúčastňuje setkání, při volnočasových aktivitách, stejně tak i 47 % (8) respondentů niţšího zdravotnického personálu. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 25% 75% 38% 63% 50% 50% 50% 29% 7% 7% 7% 65% 29% 88% 6% 6% 6% Lékaři Sestry Nižší p. Lékaři Sestry Nižší p. CHIR Členové týmu INT Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím Graf 19 Zda si členové týmu myslí, že setkání při aktivitách může zlepšit vztahy v týmu 75 % (9) lékařů chirurgického oddělení si myslí, ţe spíše ano, 7 % (1) respondentů niţšího zdravotnického personálu odpovědělo, ţe ne. Z interního oddělení odpovědělo 88 % (15) respondentů niţšího personálu, ţe určitě setkání při volnočasových aktivitách zlepšuje interpersonální vztahy. 34