Zajištění obslužnosti České Republiky pro přepravu těžkých a rozměrných nákladů
|
|
- Miroslav Beran
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Zajištění obslužnosti České Republiky pro přepravu těžkých a rozměrných nákladů Sdružení dopravců těžkých a nadměrných nákladů Domažlická 1010/178, Skvrňany, Plzeň PONTEX s.r.o. Bezová 1658, Praha 4 Ing. Martin Havlík, Ing. Petr Řezka
2 Obsah 1. Úvod Hlavní problémy přepravy TRN Cíle stanovení páteřových tras pro přepravu TRN Stávající stav přepravy TRN Počty přeprav a přepravené množství nákladů Náklady na zajištění přepravní trasy Struktura nákladů Náklady na přepravy Návrh páteřových tras pro přepravu TRN Úvod Navrhované trasy Mosty na navrhovaných trasách Návaznost na předpisy v ČR a zahraničí Předpisy v ČR Zahraniční předpisy Navrhované úpravy Šířkové uspořádání komunikací a křižovatek Výškové uspořádání Výškové vedení silnic Zatížení Ekonomické dopady Rekonstrukce Ostatní stavební úpravy Vliv na konkurenceschopnost Závěr
3 1. Úvod Nedílnou součástí strategie podpory průmyslu je zajištění kvalitní dopravní cesty pro přepravu průmyslových výrobků. Tato podpora vychází z programového prohlášení vlády i dalších dokumentů, které počítají s podporou rozvoje průmyslové výroby a zkvalitňování dopravní infrastruktury. Přeprava těžkých a rozměrných nákladů je nezbytnou podmínkou existence těžkého strojírenství, bez níž by nebyl možný jeho další rozvoj. Vedení tras pro přepravu těžkých a nadměrných nákladů bylo řešeno do roku 1989 samostatnými předpisy. V ČSN Zatížení byly definovány zatěžovací soupravy pro tyto trasy a ČSN Projektování mostních objektů definovala požadavky na podjezdné výšky na uvedených trasách. Vedení těchto tras bylo poplatné tehdejšímu rozmístění strategických průmyslových podniků zejména ve spojitosti s atomovým programem a dále požadavky vojenskými. Po roce 1989 byl systém páteřových tras postupně opuštěn a zvýšené požadavky na zatížitelnost resp. podjezdné výšky byly nadále dodržovány jen stochasticky nebo vůbec. Na původních trasách byla postavena řada nových objektů nebo dokonce celých přeložek komunikací, které byly navrženy bez uvážení jejich polohy na páteřových trasách. Zcela odpadly požadavky AČR na tyto trasy. Stavebně-technický stav stavebních objektů na těchto trasách se postupně zhoršuje. Důsledkem uvedených skutečností jsou stále obtížnější zajištění dopravní cesty pro přepravu těžkých a rozměrných nákladů (dále jen TRN) a s tím i zvyšující se náklady na zajištění této cesty. Česká republika je zemí s vysokým podílem těžkého strojírenství, jehož produkty ve značném měřítku vyžadují přepravit k zákazníkovi náklady těžké a rozměrné. Velká strojírenská a technologická zařízení není možno pro dopravu rozdělit na menší části. Významný podíl exportu na produkci zdejších firem vyžaduje zajistit přepravu na velké vzdálenosti s maximální efektivitou. Možnost využití železniční dopravy je značně omezena a to zejména s ohledem na prostorové omezení průjezdným profilem, neexistující návaznosti na průmyslové podniky a tím vzniká nutnost překládek apod. Proto je většina výrobků transportována po silnici buď do přístavu (Mělník, Lovosice, Bratislava), odkud pokračují lodní cestou, nebo na hraniční přechody. Ne nepodstatná část přepravovaných nákladů je určena pro domácí cíle (elektrárny, zařízení ČEPS apod.). 2. Hlavní problémy přepravy TRN Možnost realizace přeprav TRN komplikují nebo prodražují zejména následující skutečnosti: - Nedostatky v evidenci stavu a zatížitelnosti. Tyto údaje sice jsou shromážděny v systému BMS (Bridge management system), ale zdaleka ne všechny údaje jsou aktuální nebo správně stanovené. - Stavebně technický stav. Na hlavních trasách, po nichž je v současnosti realizována valná většina přeprav TRN je celkem 1221, z toho 274 (cca 22,5%) je ve stavebním stavu IV (uspokojivém) a horším. U všech těchto je snížena zatížitelnost vlivem zhoršeného stavebního stavu. - Nízká zatížitelnost vzniklá historicky. Na uvedených trasách se vyskytuje řada postavených v dobách, kdy byly nižší požadavky na zatížení, a z toho plyne jejich snížená zatížitelnost
4 - Nízké podjezdy a nízká křížení s vrchními vedeními inženýrských sítí. Jedná se o dvě kategorie problémů, jednak o historicky vzniklá místa se sníženou podjezdnou výškou, kde jsou nutné objízdné trasy většinou i pro běžnou nákladní dopravu, a dále o to, že v současné době běžně požadovaná podjezdná výška 4,80 m pro přepravu TRN v řadě případů nevyhovuje. - Nevhodné směrové řešení trasy a další překážky. Na trasách, po nichž jsou vedeny přepravy TRN, se nachází řada stavebních prvků, které neumožňují průjezd soupravy TRN. Jedná se o historicky problematická místa (např. úzké směrově komplikované průjezdy v zástavbě), ale i místa, kde byly provedeny v poslední době nevhodné úpravy okružních křižovatek, ostrůvků, umístění dopravního značení apod. - Nekoncepční požadavky správců komunikací při ověřování účinků přepravy na mostní konstrukce, kdy jsou opakovaně měřeny deformace stejných, u kterých již bylo ověřeno chování při těžší přepravě, nebo, jejichž zatížitelnost je výrazně vyšší než hmotnost soupravy. Řada popisovaných problémů se netýká zdaleka jen přepravy TRN, ale nákladní dopravy obecně, používání vhodných technických řešení na vybrané síti komunikací by zlepšilo nejen možnosti přepravy TRN, ale obecně vytvořilo bezpečnou a spolehlivou síť komunikací pro nákladní dopravu. Někteří výrobci (Škoda Power, Škoda JS ) byli nuceni odmítnout výrobu zvláště těžkých nebo rozměrných výrobků, protože po provedení průzkumu dopravní cesty bylo zjištěno, že náklady na dopravu by přesáhly 40% ceny výrobku nebo by výrobek nebylo možno přepravit vůbec. 3. Cíle stanovení páteřových tras pro přepravu TRN Hlavním cílem stanovení páteřových tras pro přepravu TRN je zajistit možnost efektivní a cenově přijatelné přepravy TRN minimalizací nákladů na zajištění dopravní cesty. Pro dosažení tohoto cíle je zásadní: - V existující databázi BMS ověřit a aktualizovat údaje o zatížitelnosti u, u kterých je hodnota zatížitelnosti nedostatečná, a to zejména z důvodu chybného stanovení. Pokud bylo v rámci přepravy provedeno měření průhybů zapíše se jeho výsledek do protokolu o provedené prohlídce i tato skutečnost. - Dbát na řádnou včasnou údržbu mostních objektů. Při plánování oprav upřednostnit mosty na páteřových trasách a při projektech oprav a rekonstrukcí dbát požadavků, které plynou z jejich polohy na páteřové trase. - U s historicky nízkou zatížitelností provést její ověření, pokud bude tato prokázána, hledat cesty ke zlepšení stavu (v závislosti na ekonomickém porovnání variant a stavebně-technickém stavu mostu navrhnout zesílení konstrukce nebo její přestavbu). - V rámci údržby a plánovaných úprav navrhovat nová řešení tak, aby vyhovovala pro přepravu TRN. Do plánu stavebních úprav zařadit i opatření pro zlepšení podjezdných výšek. - Zamezit vzniku nových překážek v podobě nevhodně řešených křižovatek, inravilánových úprav, křížení s IS, osazení dopravního značení a bezpečnostních prvků apod
5 Toho je možno dosáhnout jen stanovením páteřových tras pro dopravu TRN. Cílem je postupně zlepšit průjezdnost páteřových tras a tím zvýšit bezpečnost konstrukcí na těchto trasách a snížit náklady na zajištění dopravní cesty. Toto snížení nákladů v konečném důsledku povede ke snížení ceny exportovaných výrobků průmyslových podniků, zvýšení jejich konkurenceschopnosti a posílení postavení českého průmyslu. Je zřejmé, že těchto cílů není možno dosáhnout okamžitě, snahou je okamžitě zamezit vzniku nových překážek a v dlouhodobějším výhledu v souběhu s plánovanými stavebními úpravami postupně dosáhnout optimálního stavu. 4. Stávající stav přepravy TRN 4.1 Počty přeprav a přepravené množství nákladů Vzhledem k tomu, že neexistuje centrální evidence přeprav TRN, bylo nutno vycházet z údajů jednotlivých dopravců. V roce 2014 byly shromážděny údaje od 8 nejvýznamnějších dopravců v ČR, kteří pokrývají většinu všech oficielně provedených přeprav v letech (je potřeba uvážit, že se jedná o období hospodářské krize, která postihla citelně průmyslové podniky, které jsou zdrojem TRN). Byly sledovány jen přepravy vedené mezi hlavními zdrojovými místy a hraničními přechody resp. přístavy, tedy přepravy vedené po navrhovaných páteřových trasách. Statistika neobsahuje přepravy na krátkých vnitrostátních trasách, přepravy např. stavebních prefabrikátů apod. realizované stavebními firmami a také přepravy, realizované zahraničními dopravci. V uvedených letech bylo realizováno těmito osmi dopravci přeprav TRN. Hlavními zdroji těchto přeprav byly průmyslové podniky v oblasti Ostravska, Plzně, Brna, Hradce Králové a Chrudimi. Cílovými body pak byly zejména přístavy v Mělníce, Lovosicích a Bratislavě a dále hraniční přechody, zejména D8 Krásný Les, D5 Rozvadov, D1 Bohumín, I/3 Dolní Dvořiště a I/33 Náchod. Podle průzkumu očekávaných a předjednaných zakázek pro následující roky se předpokládá mírný nárůst přeprav na cca v letech V příloze 1 je uvedena mapa s vyznačení tras, po nichž byly přepravy realizovány a přepravenými objemy. Podrobné údaje o skladbě přeprav jsou zřejmé z tabulek v příloze Náklady na zajištění přepravní trasy Struktura nákladů Náklady na zajištění dopravní cesty zahrnují zejména: - Náklady na výběr trasy a její prověření z hlediska prostorového uspořádání, případné stanovení objízdných tras v problematických místech. - Náklady na ověření trasy z hlediska únosnosti vozovky a mostních objektů. - Náklady na ověření vlivu přepravy na mostní konstrukce (prohlídky, měření deformací apod.) - Náklady na opatření při přejíždění neúnosných. - Náklady na dočasné stavebně technické úpravy (rozebírání svodidel, úpravy na křižovatkách, okružních křižovatkách a směrově nevyhovujících místech, odstraňování a zpětná montáž bezpečnostních prvků, DZ apod.). - Náklady na vypnutí, podepření nebo přizvednutí vrchních vedení IS
6 - Náklady na výluky trolejí na úrovňových přejezdech železničních tratí, tramvajových tratí apod Náklady na přepravy Rozsah prací dle výše popsané struktury nákladů je závislý na hmotnosti přepravované soupravy, velikosti nákladu a délce trasy a řadě dalších parametrů. Náklady na výběr trasy a ověření únosnosti jsou nejmenší položkou, ale vyskytují se v určité míře u všech přeprav a běžně se pohybují v rozmezí cca tis. Kč. Ostatní náklady jsou velmi rozdílné v závislosti na konkrétní přepravě. Nejvyšší náklady představuje obecně podpírání a případné výluky na železničních tratích. Náklady na podepření jednoho mostu se pohybují běžně od tis. Kč. Celkové náklady na zajištění dopravní cesty na jednu přepravu se standardně pohybují v rozmezí cca tis. Kč. Podstatná část těchto nákladů je vynakládána velmi málo efektivně. Absence koncepčního přístupu při požadavcích na úkony k ověření účinků přepravy na konstrukce (prohlídky a měření deformací) vede k nadbytku těchto úkonů a tím zbytečnému vynakládání prostředků. Náklady na statické zajištění přejezdu jsou velmi vysoké a stav mostní konstrukce dlouhodobě nijak nezlepšují. Uspořené prostředky by pokryly rekonstrukci nebo i přestavbu takového neúnosného mostu. Přesná statistika všech vynaložených nákladů na zajištění dopravní cesty není dispozici, ale byl proveden kvalifikovaný odhad a lze předpokládat, že náklady vynaložené na výše uvedených více než 13 tis. přeprav v letech přesáhly částku 1,0 mld. Kč. Stejně jako jsou náklady na jednu přepravu velmi variabilní, je variabilní i jejich podíl na ceně přepravovaného výrobku. Pokud budeme uvažovat jako příklad ocelovou konstrukci běžného strojírenského nebo stavebního typu o hmotnosti 100 t, je její cena na výstupu z výrobního závodu 4 8 mil. Kč. Náklady na zajištění přepravní cesty se pak budou běžně pohybovat mezi tis. Kč. Budou tak činit cca 1,3 12,5 % z ceny výrobku. Jejich úspora tak může podstatným způsobem ovlivnit konkurenceschopnost takového výrobku. 5. Návrh páteřových tras pro přepravu TRN 5.1 Úvod Návrh vedení páteřových tras je postaven na vyhodnocení polohy zdrojových a cílových míst přeprav TRN. Je potřeba mít na mysli, že tato zdrojová i cílová místa se kryjí i s místy vzniku velkého množství požadavků na běžné nákladní přepravy a uvedené trasy tak tvoří kostru přepravních tras obecně. S ohledem na statistické vyhodnocení přeprav provedených v posledních pěti letech byly navrženy tři typy tras: - Těžké kde se předpokládají zvýšené nároky na prostorové uspořádání i zatížitelnost. - Prostorové kde se předpokládají zvýšené nároky zejména na prostorové uspořádání, z hlediska zatížení postačí stávající ustanovení normy pro zatížení ČSN EN 1991 pro vybrané trasy souprava 300 t
7 - Příležitostné a dočasné pro stávající objízdné trasy neprůjezdných míst (prostorově či neúnosných ) a pro málo frekventované strategické cíle (elektrárny, trafostanice, apod.). Nároky na tyto trasy budou řešeny individuelně. 5.2 Navrhované trasy Mapa navrhovaných páteřových tras pro přepravu TRN je uvedena v příloze 3. Mapa zachycuje navrhovaný cílový stav, trasy jsou proto v některých úsecích vedeny mimo v současnosti používané trasy, které musí respektovat objížďky neprůjezdných míst. 5.3 Mosty na navrhovaných trasách V příloze 4 je uveden počet na jednotlivých trasách včetně počtů ve stavebním stavu IV a V nebo horším. Je zřejmé, že 94% všech na uvažovaných páteřových trasách je ve správě ŘSD ČR, zbylých 6% je ve správě měst nebo krajů. 6. Návaznost na předpisy v ČR a zahraničí 6.1 Předpisy v ČR V obecné rovině definují parametry pro silniční provoz zákon 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů a vyhláška 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Projektování a technické řešení silnic a dálnic řeší ČSN a navazující předpisy, pokud se jedná o místní komunikace v intravilánech měst, pak platí ČSN , a pro křižovatky se jedná o ČSN a na ně navazující předpisy. Prostorové uspořádání a jejich podjezdů řeší ČSN , jejich zatížení ČSN EN 1991 a navazující předpisy. ČSN EN 1991 předpokládá, že ministerstvo dopravy stanoví trasy pro zvýšené zatížení, to by stanovením páteřových tras bylo vyřešeno. Ustanovením páteřových tras nebudou měněny minimální parametry uvedené ve jmenovaných předpisech. Předpokládá se zejména následující doplnění nebo rozšíření požadavků pro páteřové trasy pro přepravu TRN: - Upravit požadavky na podjezdné výšky na těchto trasách. - Doplnit požadavky na minimální šířkové uspořádání. - Uvést požadavky na ověření průjezdnosti trasy a křižovatek soupravou tahače a podvalníku. - Navrhnout vhodná řešení pro páteřové trasy a tato pak na nich preferovat zejména v oblasti křižovatek a pod. - Z hlediska zatížení předpokládá ČSN EN 1991 definici tras, na nichž by mělo být uvažováno zatížení soupravou 3000/240 (o celkové hmotnosti soupravy 300t), těmito trasami by měly být všechny páteřové trasy (v současné době tato definice chybí a toto zatížení je uplatněno pouze na dálnicích a rychlostních silnicích). - U těžkých páteřových tras definovat zatížení vyšší v návaznosti na ČSN EN
8 6.2 Zahraniční předpisy Významným prvkem a konkurenční výhodou ve většině vyspělých evropských zemí je to, že velké výrobní kapacity jsou umístěny často v těsné blízkosti evropské vodní cesty (splavné řeky, kanály, námořní přístavy apod.) a současně je dopravní cesta na velmi kvalitní úrovni s dimenzemi pro přepravu velmi těžkých i rozměrných nákladů. Systém tras pro přepravy TRN má většina západoevropských států. Velmi propracovaný systém má Velká Britanie, kde existuje systém sedmi typů tras pro různá zatížení s tím, že trasy v nejvyšší třídě umožňují průjezd souprav o hmotnosti až 600 t. Páteřové trasy jsou definovány v mapě a tvoří hlavní síť komunikací pro přepravu TRN mezi průmyslovými centry a přístavy. Podobný systém má Francie se zatíženími souprav do 400 t. Stav v povolování přeprav TRN v okolních evropských státech: Německo: Trasy pro přepravy TRN jsou vedeny zásadně po dálnicích do nejbližšího sjezdu k cíli přepravy. Omezení je z hlediska celkové výšky soupravy do 4,40 m. Po dálnicích v Německu jsou naprosto běžně povolovány transporty o celkové hmotnosti soupravy do 200 tun a to bez požadavků na přepočty a posuzování trasy, pokud na trase nejsou prováděny stavební práce. Pro transporty těžší jsou pak podmínky individuelní. Ceny těchto běžných povolení jsou Euro. Rakousko: V Rakousku funguje podobný model se stejnými limity jako v Německu, rovněž ceny za povolení jsou obdobné. Státy BENELUXu: Vzhledem k tomu, že oblast států Beneluxu má hustou síť vodních kanálů a významné strojírenské firmy sídlí na břehu těchto kanálů, jsou TRN přepravovány vodní cestou po kanálech. Náklady o hmotnosti do 100 tun v těchto zemích není problém přepravovat i po silnici za velmi jednoduchých podmínek. Slovensko: Slovensko neopustilo systém původních páteřových tras, trasy jsou udržovány a využívány dodnes. Trasy spojují jaderné elektrárny a energetické celky, velké strojírenské firmy a přístav Bratislava. Povolovací orgán k návrhu trasy stanoví, které mosty na trase přepravy budou staticky posouzeny. Polsko: V současné době jsou v Polsku realizovány obrovské investice do dopravní infrastruktury, které umožní v budoucnu přepravy TRN. Zatím jsou trasy omezeny celkovou výškou souprav do 4,80 m. Trasy propojují průmyslová centra a přístavy. Pobaltské republiky a Bělorusko : Po rozpadu SSSR a osamostatnění pobaltských republik a Běloruska přešly silnice a mosty do správy nových republik. Dokumentaci k silnicím a m však ruská strana většinou novým správcům nepředala a tak musí být všechny mosty na trasách přepočítávány a posuzovány. Posouzení a přepočty zajišťuje státní organizace a cena za přepočty je součástí ceny za povolení. V příloze 5 je uvedeno srovnání zatížení, na něž se navrhují mosty na vybraných trasách pro přepravu TRN v některých evropských zemích. V ČR je zatížení 3000/240 (300 t) zatím - 7 -
9 předepsáno pro dálnice a vybrané trasy stanovené Ministerstvem dopravy. Tyto trasy zatím definovány nebyly, stanovením páteřových tras by se tento nedostatek odstranil. Nadto by na těžkých trasách přibyla definice zvláštní zatěžovací soupravy. 7. Navrhované úpravy Dále popsané návrhy vycházejí z běžně používané techniky pro zajištění nadměrných přeprav, jejích limitů z hlediska únosnosti a ovladatelnosti, a dále z hmotností v současnosti přepravovaných břemen. Navrhované úpravy se promítnou úpravou následujících norem: - ČSN Projektování křižovatek z hlediska definice průjezdního prostoru, - ČSN Projektování mostních objektů a ČSN Projektování tunelů z hlediska definice průjezdné výšky a - ČSN EN Zatížení dopravou z hlediska definice zatěžovací soupravy pro těžké trasy. ČSN Projektování silnic a dálnic a ČSN Projektování místních komunikací není třeba upravovat, protože návrhové parametry vozovek pro běžný provoz jsou dostatečné z hlediska příčného uspořádání i výškového vedení trasy i pro soupravu nadměrné přepravy. Definice páteřových tras by byla vydána formou směrnice ministerstva dopravy. 7.1 Šířkové uspořádání komunikací a křižovatek Pro ověření průjezdu po silnici je nezbytné uvažovat s průjezdem soupravou tahače, podvalníku o 24 osách a postrku. Podvalník o rozměrech 3 x 36 m má nezávisle řiditelné nápravy a při ověřování jeho průjezdu je tedy nutné uvažovat v dotčeném úseku pouze s prostorem půdorysně vymezeným jeho rozměry. Je možné zanedbat tahač i běžně užívané vlečné křivky. Stávající návrhové šířkové uspořádání na silnicích je při omezení ostatního provozu pro uvedenou soupravu dostatečné. Problémem jsou pouze historicky daná omezení v intravilánu zástavbou a prostory křižovatek. Páteřové trasy by měly být definovány tak, aby se historickým centrům měst vyhýbaly. Nové křižovatky, a to zejména okružní, by měly být navrženy při uvážení výše uvedených předpokladů, a to bez uvážení najíždění na chodníky a jiné plochy mimo vozovku. Okružní křižovatky je pak vhodné budovat dle platných vzorových listů VL a jako oválné nebo s vymezenou kruhovou úsečí. Průjezd stačí zajistit pouze v jednom směru
10 Obrázek 1 Příklad řešení a ověření průjezdu okružní křižovatkou (dle VL ) 7.2 Výškové uspořádání Na silnicích je stávající minimální volná výška podjezdu 4,95 m u dálnic a silnic I. a II. třídy a 4,65 m u silnic III. třídy. Na páteřových trasách se uvažuje se zvýšením volné výšky podjezdu na 6,0 m. Tato musí být dodržena pod překážkou v šířce minimálně 6 m. Trasa Ostrava Bratislava je v současné realizována s volnou výškou podjezdu 7,0 m. Úpravy na této trase musí proto respektovat tuto hodnotu. 7.3 Výškové vedení silnic Stávající návrhové výškové vedení trasy (stoupání a klesání) a návrhové příčné sklony komunikací nejsou pro nadměrné přepravy překážkou a jejich změny nejsou nutné. 7.4 Zatížení Mosty na dálnicích a rychlostních komunikacích jsou v současnosti navrhovány na vozidlo 300 t při silách na nápravu 1 x 12 t + 12 x 24 t. Toto vozidlo se pohybuje nízkou rychlostí předepsanou stopou a je jediným vozidlem na mostě. Na toto vozidlo budou v souladu se stávající legislativou navrženy i páteřové trasy pro nadrozměrný náklad. Pro těžké trasy bude použito následující zatěžovací schéma, které reprezentuje zjednodušené schéma tahače a postrku a 24 osý podvalník s hmotností 20 t na nápravu. Toto schéma svými účinky pokrývá nejtěžší realizované nadměrné přepravy provedené v České Republice, a to i při použití dvou podvalníků s vloženým roznášecím mostem. Obrázek 2 Navrhované zatěžovací schéma pro "těžké" trasy Uvažuje se pomalý přejezd mostu s rychlostí do 5 km/h (dynamický součinitel 1,05) bez zrychlování a brzdění. Vozidlo se pohybuje předepsanou stopou, kterou stanoví projektant při návrhu mostu, v režimu jediného vozidla na mostě a bez přítomnosti chodců. Z hlediska návrhu mostu se jedná o mimořádné zatížení, které se vyskytne v průměru jednou za životnost mostu
11 8. Ekonomické dopady Jak již bylo uvedeno, zavedení páteřových tras pro přepravy TRN není vázáno na okamžité stavební investice. Předpokládá se, že ustanovení předpisů souvisejících s vytvořením páteřových tras se bude implementovat postupně pro nové stavby a rekonstrukce na těchto trasách. Současně se předpokládá poměrně rychlá implementace páteřových tras do evidence vedené v BMS doplněním v sekci zatížitelnosti. Postupně bude také přednostně aktualizována zatížitelnost na těchto trasách v souladu s normou ČSN Zatížitelnost PK. 8.1 Rekonstrukce Stav mostních objektů na navrhovaných páteřových trasách je zřejmý z přílohy 4. V následujících cca deseti letech bude potřeba bez ohledu na existenci páteřových tras provést rekonstrukci, které jsou dnes ve stavebním stavu IV nebo horším. Jedná se o mostní objekty, které omezují nebo budou omezovat průjezdnost těchto tras pro veškerou nákladní dopravu. Jedná se o 116 o celkové délce 5.188m na silnicích, po nichž se předpokládá vedení páteřových tras pro těžké přepravy, a 158 o celkové délce 7.365m na silnicích ostatních, kde se předpokládá vedení ostatních páteřových tras. Celkové náklady na rekonstrukce na uvedených trasách, které bude nutno investovat bez ohledu na jejich zařazení do systému páteřových tras, lze odhadnout na cca 2,3 mld. Kč u tras pro těžké přepravy a cca 3 mld. Kč u ostatních silnic. Byla provedena studie středně velkého mostu s tím, že bylo uvažováno zatížení mostu dle ČSN EN 1991 a zvýšené zatížení blížící se požadavkům mimořádných souprav uváděných dříve v ČSN , které je ovšem těžší než nyní navrhovaná zatěžovací souprava. Z této studie vyplynulo, že celkový nárůst nákladů na výstavbu mostu s tímto vyšším zatížením představuje nárůst cca 3 10% stavebních nákladů podle velikosti mostu, typu jeho konstrukce apod. Pokud budeme vycházet z toho, že zvýšené zatížení nad rámec stávajících požadavků na dálnicích a vybraných trasách (ve smyslu ČSN EN 1991) se bude předpokládat na mostech těžkých páteřových tras, pak lze odhadnout vícenáklady spojené se zvýšeným zatížením na těchto páteřových trasách na max. cca 250 mil. Kč. 8.2 Ostatní stavební úpravy Zařazení komunikace do systému páteřových tras s sebou nenese žádné okamžité náklady. Určité vícenáklady lze předpokládat v okamžiku, kdy bude na této trase prováděna stavební úprava, přeložka, apod. Tyto by měly být prováděny dle pravidel a požadavků plynoucích z jejich zařazení mezi páteřové trasy. Provést kvalifikovaný odhad nákladů na tyto úpravy je v současné době v podstatě nemožné, jelikož není zřejmé, kolik stavebních akcí v jakém časovém horizontu na uvedených trasách proběhne. Opatření navrhovaná pro páteřové trasy mimo mostní konstrukce jsou z hlediska nákladů poměrně málo významná, lze předpokládat, že vícenáklady s nimi spojené nepřesáhnou 2 5% stavebních nákladů na provedení rozsáhlejší stavební úpravy. U lokálních úprav malého rozsahu se může jednat o procento vyšší
12 8.3 Vliv na konkurenceschopnost Jak již bylo uvedeno, předpokládají významní čeští výrobci a přepravci v příštích pěti letech vyrobit a přepravit dalších cca výrobků, které budou muset být převezeny jako TRN. Pokud nedojde ke změnám navrhovaným v rámci zavedení páteřových tras pro přepravu TRN, bude vynaloženo min. 1,0 1,5 mld. Kč na zajištění dopravní cesty, tyto náklady nepřinesou žádné zlepšení stavu těchto komunikací a budou přeneseny na zákazníky, kteří těžké a rozměrné výrobky objednávají. Uvedená částka tak zatíží ceny takových výrobků v řádu 3 15% z jejich ceny a tím snižuje jejich konkurenceschopnost. Vzhledem k tomu, že na hlavních dopravních trasách jsou již dnes mosty, které svou zatížitelností zcela nevyhovují, a řada dalších problematických míst, jsou přepravy vedeny po objízdných trasách, čímž se prodlužuje přepravní vzdálenost. Hledání přepravní trasy se stává stále obtížnější a nákladnější, to vytváří konkurenční nevýhodu zdejších výrobců v porovnání se zeměmi, kde je přepravní cesta jasně definována. Je zřejmé, že zavedení páteřových tras samo o sobě nebude mít žádné zásadní okamžité důsledky, ale lze předpokládat, že bude docházet k postupným úsporám nákladů na zajištění dopravní cesty. Tyto úspory se promítnou v podstatě okamžitě do cen výrobků. 9. Závěr Jak se ukazuje, opuštění systému páteřových tras pro přepravu TRN bylo nesprávné strategické rozhodnutí. V současné době pociťují absenci této sítě výrobci těžkých strojírenských výrobků, stavebních prefabrikátů a dalších těžkých nebo nadrozměrných produktů v podobě rostoucích nákladů na dopravu. To vytváří prostor pro zahraniční konkurenci. Ustavením páteřových tras pro přepravu TRN bude ustanovena základní síť komunikací vhodných i pro přepravu běžných nákladů. Vhodně volená technická řešení na těchto komunikacích by měla postupně zlepšit průjezdnost těchto tras i pro ostatní nákladní dopravu, v konečném důsledku by se tak měla zlevnit údržba těchto komunikací. Měla by se tak postupně odstranit řešení, která jsou dopravně komplikovaná, jako jsou okružní křižovatky malých poloměrů, nevhodně umístěné překážky v obloucích křižovatek apod., která již dnes nepřiměřeně omezují průjezd. Tato řešení jsou pak zdrojem častých poškození jak součástí komunikace, tak dopravních prostředků (rozježděné obruby, zničené centrální části okružních křižovatek, poškozená zábradlí apod. a současně škody na pneumatikách nebo vozidlech samotných). Přílohy: Příloha 1 Mapa tras nadměrných přeprav a jejich vytížení v letech Příloha 2 Tabulka přeprav v letech Příloha 3 Mapa navrhovaných páteřových tras pro přepravu TRN. Příloha 4 Mosty na páteřových trasách. Příloha 5 Porovnání zatížení na páteřových trasách ve vybraných evropských státech
13 Příloha 1: Mapa tras nadměrných přeprav a jejich vytížení
14
15 Příloha 2: Přehled přeprav TRN Celkový počet přeprav v období data za 8 význammých tuzemských přepravců Celková hmotnost soupravy podíl na celk. CELKEM Relace : platí pro oba směry <100 tun tun tun tun přepravě Ostravsko - Mělník % Ostravsko - Lovosice % Ostravsko - Bratislava % Ostravsko - zahraničí HP % Plzeň - Mělník % Plzeň - Lovosice % Plzeň - Bratislava % Plzeň - zahraničí HP % Brno - Mělník, Lovosice % Brno - Bratislava % Brno - Zahraničí % Hradec Králové - Mělník,Lovosice % Hradec Králové - Bratislava % Hradec Králové - zahraničí HP % Přerov - Mělník % Chrudim - Rozvadov % Ostatní % CELKEM %
16 Celkově přepravených tun nákladu v období data za 8 význammých tuzemských přepravců Celková hmotnost soupravy podíl na celk. CELKEM Relace : platí pro oba směry <100 tun tun tun tun přepravě Ostravsko - Mělník % Ostravsko - Lovosice % Ostravsko - Bratislava % Ostravsko - zahraničí HP % Plzeň - Mělník % Plzeň - Lovosice % Plzeň - Bratislava % Plzeň - zahraničí HP % Brno - Mělník, Lovosice % Brno - Bratislava % Brno - Zahraničí % Hradec Králové - Mělník,Lovosice % Hradec Králové - Bratislava % Hradec Králové - zahraničí HP % Přerov - Mělník % Chrudim - Rozvadov % Ostatní % CELKEM %
17 Příloha 3: Mapa navrhovaných páteřových tras pro přepravu TRN
18 Příloha 4 PÁTEŘOVÉ TRASY PRO TĚŽKÉ A ROZMĚRNÉ NÁKLADY označení trasa délka úseku [km] celkem z toho ve stavu IV V a horších počet dle správce počet celková délka [m] počet celková délka [m] počet celková délka [m] ŘSD kraj město TN1 PRAHA (D8 x KBELSKÁ) - D8 (Nová Ves) TN2 D8 (Nová Ves) - MĚLNÍK (přístav) TN3 I/6 (Lubenec - I/6) - D8 (Nová Ves) TN4 I/6 (Lubenec) - D8 (Lovosice) TN5 D8 (Lovosice) - D8 (Trmice) TN6 D8 (Trmice) - DĚČÍN (přístav) TN7 D8 (Lovosice) - LOVOSICE (přístav) TN8 PLZEŇ (Domažlická) - I/6 (Lubenec) TN9 PLZEŇ (Sukova) - I/20 (České Budějovice - I/20 x I/3) TN10 I/20 (České Budějovice - I/20 x II/105) - JE Temelín (II/105) TN11 PRAHA (R1xD11) - D11 (Poděbrady - I/38) TN12 D11 (Poděbrady - I/38) - HK (I/31 x I/11) TN13 HK (I/31 x I/11) - I/11 (Svitavy - II/366) TN14 I/11 (Svitavy - II/366) - D1 (Lipůvka, D1xR35) TN15 I/47 (Lipník nad Bečvou - I/47 x I/35) - OSTRAVA (D1 x I/11) TN16 OSTRAVA (D1 x I/11) - BOHUMÍN (D1, hraniční přechod) TN17 I/47 (Přerov - I/55 x I/47) - I/47 (Lipník nad Bečvou - I/47 x I/35) TN18 D1 (Hulín - D1 x R55) - I/47 (Přerov - I/55 x I/47) TN19 D1 (Hulín - D1 x R55) - I/55 (Uherské Hradiště - I/55 x I/50) TN20 I/55 (Uherské Hradiště - I/55 x I/50) - SUDOMĚŘICE (I/55) TN21 I/47 (Lipník nad Bečvou - I/47 x I/35) - FRÝDEK-MÍSTEK (I/48 x I/56) CELKEM % 100% 14% 14% 7% 4% 94% 5% 1%
19 PÁTEŘOVÉ TRASY PRO ROZMĚRNÉ NÁKLADY označení trasa délka úseku [km] celkem počet celková délka [m] z toho ve stavu IV počet celková délka [m] V a horších počet dle správce počet celková délka [m] ŘSD kraj město RN1 PRAHA (D5xR1) - PRAHA (R1xD11) RN2 PRAHA (R1 x D1) - D1 (Jihlava - D1 x I/38) RN3 D1 (Jihlava D1 x I/38) - BRNO (D1 x D2) RN4 BRNO (D1 x D2) - D1 (Hulín D1 x R55) RN5 PLZEŇ (D5,Exit 80) - PRAHA (D5xR1) RN6 PLZEŇ (D5,Exit 80) - ROZVADOV (D5) RN7 D8 (Nová Ves) - D8 (Lovosice) RN8 D8 (Trmice) - KRÁSNÝ LES (D8) RN9 I/3 (České Budějovice - I/3 x I/20) - DOLNÍ DVOŘIŠTĚ (I/3) RN10 I/3 (České Budějovice - I/3 x I/20) - D1 (Jihlava - D1 x I/38) RN11 D1 (Jihlava - D1 x I/38) - D11 (Poděbrady - D11 x I/38) RN12 HRADEC KRÁLOVÉ (D11 x R35) - NÁCHOD (I/33) RN13 CHRUDIM (I/37 x I/17) - HK (I/37 x R35) RN14 BRNO (D1 x I/23) - I/35 (Svitavy - I/35 x II/366) RN15 BRNO (D1 x D2) - SUDOMĚŘICE (I/55) RN16 I/55 (Uherské Hradiště - I/55 x I/50) - STARÝ HROZENKOV (I/50) RN17 FRÝDEK-MÍSTEK (I/48 x I/56) - ČESKÝ TĚŠÍN (I/48) CELKEM % 100% 17% 17% 7% 6% 94% 1% 5%
20 Příloha 5: SROVNÁNÍ ZATÍŽENÍ SPECIÁLNÍMI VOZIDLY V EVROPĚ označení počet os zatížení šířka celk. hm. traileru na osu traileru [t] [t] [m] současně působí schéma 3000/ ,0 4,2 - UK ČR-před rokem 1989 ČR FR 1800/ ,0 2,7 ČSN obr. 7A ČSN obr. 7B běžná doprava ,5 2, x14 28,0 2,8 - SV ,0 3,0 SV ,5 3,0 SV ,5 3,0 SOV ,5 3,0 SOV ,5 3,0 SOV ,5 3,0 SOV ,5 3,0 C ,5 2,8 D.2F ,5 3,2 D.2F x8 15,6 3,2 D.3F ,7 5,15 D.3F x6 20,8 5,15 E.2F ,5 3,2 E.2F x12 16,7 3,2 E.3F ,5 5,15 E.3F x8 23,5 5,15 běžná doprava (redukované hodnoty) běžná doprava 3000/ ,0 2,7 běžná doprava AUS 3000/200/ ,0 2,7 běžná doprava 3000/ ,0 4,2 běžná doprava SR 3000/ ,0 4,2 -
Udržitelnost přepravních tras pro těžké a nadrozměrné přepravy v ČR
Udržitelnost přepravních tras pro těžké a nadrozměrné přepravy v ČR České sdružení těžkých a nadrozměrných dopravců z.s. PONTEX s.r.o. Udržitelnost přepravních tras pro těžké a nadrozměrné přepravy v ČR
VíceJaroslav Nosräti předseda představenstva NOSRETI a.s. člen Sdružení dopravců těžkých a nadrozměrných nákladů PÁTEŘOVÉ TRASY
Jaroslav Nosräti předseda představenstva NOSRETI a.s. člen Sdružení dopravců těžkých a nadrozměrných nákladů PÁTEŘOVÉ TRASY NOSRETI a.s. Akciová společnost NOSRETI je nástupnickou organizací ČSAD Těžká
VíceMODELY DOPRAVY A DOPRAVNÍ EXCESY. 3. cvičení
MODELY DOPRAVY A DOPRAVNÍ EXCESY STANOVENÍ OPTIMÁLNÍ OBJÍZDNÉ TRASY 3. cvičení zadání úlohy č. 3 postup zpracování volba objízdné trasy kapacitní posouzení trasy příklady zpracování Zadání úlohy č. 3 Zadaný
VícePřeprava nadlimitních zásilek Žádost o povolení
Přeprava nadlimitních zásilek Žádost o povolení Autor Datum vytvoření Září 2013 Ing. Erlebach Lumír Obory/ročník Předmět Tematická oblast Klíčová slova Anotace Metodické pokyny Střední vzdělávání s MZ
VíceNa stavbu: Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2. etapa,
Příloha C.1.1 Bezpečnostní audit Na stavbu: Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2. etapa, Zhotovitel: Ing. Michal Radimský Ateliér
Více1. DEFINICE KRITÉRIÍ PRO SROVNÁNÍ HODNOCENÝCH TRAS ROZVOJ ÚZEMÍ VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EKONOMICKÁ NÁROČNOST
OBSAH Strana 1. DEFINICE KRITÉRIÍ PRO SROVNÁNÍ HODNOCENÝCH TRAS... 2 1.1. ROZVOJ ÚZEMÍ... 2 1.2. VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 2 1.3. EKONOMICKÁ NÁROČNOST... 2 2. SHRNUTÍ KLADŮ A ZÁPORŮ HODNOCENÝCH TRAS...
VíceÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY. Michal Radimský
ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY Michal Radimský OBSAH PŘEDNÁŠKY: Definice, normy, názvosloví Rozdělení úrovňových křižovatek Zásady pro návrh křižovatek Návrhové prvky úrovňových křižovatek Typy úrovňových křižovatek
VíceJak chránit obce před kamiony. Zklidňování dopravy. Petr Pokorný
Jak chránit obce před kamiony Zklidňování dopravy Petr Pokorný DEFINICE Zklidňování dopravy je termín označující proces tvorby takových městských komunikací, které svým utvářením podporují snižování rychlosc
VíceČERNÁ HORA. II/377, směr Rájec-Jestřebí. Černá Hora. I/43, směr Brno. II/377, směr Rájec-Jestřebí. II/377, směr Černá Hora, Tišnov
I/43 x II/377 Okružní křižovatka I/43, směr Svitavy okružní křižovatka II/377, směr Tišnov II/377, směr Rájec-Jestřebí Černá Hora I/43, směr Brno 1. Celková situace Sledovaná čtyřramenná okružní křižovatka
Více1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.
1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání
Více1. ÚVOD 1.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Studie problémových úseků sil.ii/449 v koridoru Červenka Smržice. Havlíčkovo nábřeží 38, Ostrava
1. ÚVOD 1.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Název: Objednatel: Zpracovatel: Studie problémových úseků sil.ii/449 v koridoru Červenka Smržice KÚ Olomouckého kraje UDI MORAVA s.r.o., Havlíčkovo nábřeží 38, 702 00 Ostrava
VíceTento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ VZOROVÉ LISTY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ VL 3 KŘIŽOVATKY SCHVÁLENO MD OPK Č.J. 18/2012-120-TN/1 ZE DNE 1. 3. 2012 S ÚČINNOSTÍ OD 1. 4. 2012 SE SOUČASNÝM
VíceHistorie...4 Současnost...5. Jeřáby Základní informace...8 Technické parametry...9 Ukázky z akcí...11
Katalog 2013 Obsah O společnosti Historie...4 Současnost...5 Jeřáby Základní informace...8 Technické parametry...9 Ukázky z akcí...11 Těžká a nadrozměrná přeprava Základní informace...13 Technické parametry...14
VíceI/14 RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, OBCHVAT AKTUALIZACE
I/14 RYCHNOV NAD KNĚŽNOU, OBCHVAT AKTUALIZACE Vypracoval ING. M. KOLOUŠEK Zak. číslo 15LI320004 Zodp. projektant ING. M. KOLOUŠEK Datum 10/2015 Tech. kontrola ING. M. KOLOUŠEK Stupeň STUDIE Č. přílohy
VíceKonference o bezpečnosti silničního provozu REGIONSERVIS. 19.5.2011, Praha, hotel Olympik
Konference o bezpečnosti silničního provozu REGIONSERVIS 19.5.2011, Praha, hotel Olympik Ing. Milan Dont Odbor pozemních komunikací a územního plánu Témata Odbor PK a územního plánu Implementace směrnice
VíceKolejový jeřáb GOTTWALD GS TR
Kolejový jeřáb GOTTWALD GS 150.14 TR 1. POPIS STROJE Kolejový jeřáb GOTTWALD GS 150.14 TR je symetrické konstrukce s kabinami pro obsluhu na obou koncích, což mu umožňuje práci i přepravu v obou směrech.
VíceProgram rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování
Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování Základem pro přepravní prognózu byl národní strategický dopravní model zpracovaný v rámci Dopravních sektorových strategií. Tento
VíceStriegler, Radim 2012 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 18.01.2017 Možnosti řešení nejčastějších problémů v intravilánu Striegler, Radim 2012 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-151554
VíceKoncepce rychlédopravy v ČR
Návrh postupného přetváření železniční sítě SŽDC konkurenceschopná evropská síť Mgr. Jan ILÍK Odbor drah, železniční a kombinované dopravy, MD ČR Koncepce rychlédopravy v ČR AKTUÁLNĚ-úkol Politiky územního
VíceStudie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno
Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty 15. 12. 2017, Brno Obsah prezentace Cíle přestavby ŽUB Základní koncepce variant řešení přestavby ŽUB Koncepce dopravní obslužnosti
VíceOkružní křižovatka U Koruny v Hradci Králové
OBSAH Obsah... 1 KLÍČOVÁ DATA... 2 ZÁSADNÍ Rozpory s platnými technickými předpisy... 3 Ostatní závady... 12 1 OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA U KORUNY V HRADCI KRÁLOVÉ Ing. Pavel Řehák, 2015 Tento dokument popisuje
VíceDOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky
2 Základní předpisy pro křižovatky DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
VíceDopravní studie Hradec Králové, květen 2018 Ing. Jiří Shejbal 1
Dopravní studie Hradec Králové, květen 2018 Ing. Jiří Shejbal 1 1. Dopravní vztahy Nová těžebna štěrkopísku je umístěna u silnice III/32219, která je spojnicí silnice I. třídy I/2 Přelouč Pardubice a silnice
VíceSTUDIE. SEVERNÍHO OBCHVATU MĚSTA PŘELOUČ silnice č. I/2
PROJEKTANT VYPRACOVAL KRESLIL KONTROLOVAL DOC. DOLEŽEL ING.ŠKEŘÍKOVÁ ING. ŠKEŘÍKOVÁ DOC. DOLEŽEL KRAJ: PARDUBICKÝ INVESTOR: MĚSTO PŘELOUČ NÁZEV AKCE: STUDIE OKRES: PARDUBICE SEVERNÍHO OBCHVATU MĚSTA PŘELOUČ
VíceŽALHOSTICE AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. KÚ: Žalhostice (794341) Datum: 10/2016 Číslo zakázky: Formátů A4: Stupeň: STUDIE Zakázka:
ČÍSLO REVIZE DATUM REVIZE POPIS REVIZE 2. 1. GENERÁLNÍ PROJEKTANT: OTISK RAZÍTKA: Investor: Obec KÚ: Zodpovědný projektant: Ing. Josef Filip, Ph.D. ZPRACOVATEL ČÁSTI: Vypracoval: Ing. Filip Jakl Datum:
VíceSUDOP Praha a.s. Olšanská 1a 130 80 Praha 3. MÚK Trojice. Říjen 2009. Závěrečná zpráva. Zakázka č. 09-P2-31
SUDOP Praha a.s. Olšanská 1a 130 80 Praha 3 MÚK Trojice Říjen 2009 Závěrečná zpráva Zakázka č. 09-P2-31 SUDOP Praha a.s. Olšanská 1a 130 80 Praha 3 DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8
VícePřednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK
Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK 1. Všeobecné požadavky Umístění a stavební uspořádání zastávky musí respektovat bezpečnost a plynulost provozu: a) stavebně přiměřeným řešením
Více1. Identifikační údaje stavby. 2. Všeobecně. 3. Vztah k předchozímu stupni PD. 4. Podklady. Katastrální území: Staňkov
PONTEX spol. s r. o. Bezová 1658 Most ev.č. 18323-1 Krchleby PDPS 147 14 Praha 4 DIO D O P R A V NĚ INŽENÝRSKÁ OPATŘENÍ 1. Identifikační údaje stavby Název stavby: Most ev.č. 18323-1 Krchleby Kraj: Plzeňský
VíceStrategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.
Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Obsah Superstrategie Preambule Úvod, vymezení cílů 1. Současný
VíceOkruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb.
Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb. 1. Témata, ve kterých je shoda 1.A. JÍZDNÍ PRUH PRO CYKLISTY (VÍCEÚČELOVÝ) Novela zákona sice definuje nově jízdní pruh pro cyklisty, avšak bez doplnění přednosti
Vícesilnice I/57 Hladké Životice obchvat 11/2009 uvedeno do provozu
silnice I/ Hladké Životice obchvat 11/2009 uvedeno do provozu DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY Výstavba přeložky silnice I/ Hladké Životice obchvat byla vyvolána stavbou dálnice D47 a v realizovaném úseku tvoří
Vícesilnice I/35 Valašské Meziříčí Lešná, 2. a 3. etapa
silnice I/ Valašské Meziříčí Lešná, 2. a 3. etapa informační leták, stav k 11/2009 DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY Předmětem staveb I/ Valašské Meziříčí Lešná, 2. a 3. etapa, je přeložka silnice I/ do nové trasy.
VíceStudie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany
Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel Odboru strategie SŽDC Praha, 26. února 2018 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé
VíceAnalýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR
Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie, Ministerstvo dopravy Vysokorychlostní tratě v platných koncepčních materiálech Dopravní politika
VíceSeminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, DIPRO, spol s.r.o.
Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, 17.12.2013 DIPRO, spol s.r.o. SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI PRVNÍ ETAPA: Projednání konceptu revize ČSN: ČSN 28 0318 PRŮJEZDNÉ PRŮŘEZY
VíceStudie cyklistické stezky Nový Jičín
Studie cyklistické stezky Nový Jičín Objednatel: Město Nový Jičín Masarykovo nám. 1, 741 01 Nový Jičín IČ: 00298212 Zhotovitel: UDIMO, spol. s r.o. Sokolská tř. 8, 702 00 Ostrava IČ: 44740069 Ostrava,
VíceTrans-evropský koridor č. IV
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ Trans-evropský koridor č. IV 1. Číslo multimodálního koridoru TEN a mezinárodní značení: Trans-evropský koridor
VíceČasová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
VíceČeskosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany
Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany Ing. Martin Švehlík Vedoucí oddělení koncepce VRT a technologického rozvoje Odbor strategie Ústí nad Labem 22. 6. 2017 Nařízení Evropského parlamentu
VíceBc. Jan Touš projektování pozemních komunikací Inženýrská, konzultační a projektová činnost
Obsah 1 Identifikační údaje objektu... 2 2 Podklady a průzkumy... 3 3 Technický popis... 3 3.1 Směrové řešení... 3 3.2 Výškové řešení... 3 3.3 Příčné uspořádání... 3 3.4 Konstrukce vozovky... 4 4 Křižovatky...
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně
VíceGeografie České republiky. Doprava
Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní
VíceKŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Návrhové prvky
KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Návrhové prvky KŘIŽ 04 Úrovňové Rozhledy.ppt 2 Související předpis ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích, listopad 2007 kapitola 5.2.9
VíceAktuální stav přípravy Rychlých spojení v České republice
Aktuální stav přípravy Rychlých spojení v České republice Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie Praha, 23. 1. 2019 Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR 2 RS1/RS2 Praha Brno
VíceSILNIČNÍ PLNOSTĚNNÝ SPŘAŽENÝ TRÁMOVÝ OCELOBETONOVÝ MOST
SILNIČNÍ PLNOSTĚNNÝ SPŘAŽENÝ TRÁMOVÝ OCELOBETONOVÝ MOST Stanovte návrhovou hodnotu maximálního ohybového momentu a posouvající síly na nejzatíženějším nosníku silničního mostu pro silnici S 9,5 s pravostranným
VíceRevize ČSN Projektování silnic a dálnic
Revize ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic Ing. Michal Radimský, Ph.D. Ing. Radka Matuszková 23. 5. 2017, Praha Důvod pro revizi Novela zákona č. 13/1997 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb. Stávající norma
VíceProtierozní opatření zatravňovací pás TTP 1N, polní cesta HPC 4 s interakčním prvkem IP 18N, doplňková cesta DO 20
Protierozní opatření zatravňovací pás TTP 1N, polní cesta HPC 4 s interakčním prvkem IP 18N, doplňková cesta DO 20 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ a PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY SO 104 doplňková polní
VíceOperační program doprava Přehled priorit a opatření
Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční
VíceSilnicei/9. Sosnová MÚK L51. informační leták, 12/2011 UVEDENO DO PROVOZU. Sosnová. Estakáda pøes tra a silnici. MÚK Sosnová
Silnicei/ informační leták, 12/2011 UVEDENO DO PROVOZU Estakáda pøes tra a silnici MÚK Sosnová L51 Sosnová Silnice I/ Dopravní význam stavby Navrhovaná přeložka silnice I/ tvoří západní ochvat měst Nový
VíceVize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
VíceMýtný systém v ČR a jeho budoucnost. Všechny údaje obsažené v dokumentu jsou informativní
Mýtný systém v ČR a jeho budoucnost Všechny údaje obsažené v dokumentu jsou informativní Aktuální organizace mýtného systému v ČR Stát si objednal dodávku a provozování mýtného systému na klíč Projekt
VíceMÍSTNÍ KOMUNIKACE UBUŠÍN C1.1 TECHNICKÁ ZPRÁVA
1. Identifikační údaje... 2 2. Stručný popis návrhu stavby, její funkce, význam a umístění... 2 3. Situační a výškové řešení... 3 4. Navržená konstrukce komunikace... 4 5. Odvodnění komunikace... 5 6.
VíceVývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví
Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V
VíceStavby dopravní infrastruktury Pardubického kraje v roce 2016
Dopravní konference Stavby dopravní infrastruktury Pardubického kraje v roce 2016 Pardubice, 8. září 2016 Ing. Jaromír Dušek náměstek hejtmana člen Rady Pardubického kraje zodpovědný za dopravu a dopravní
VíceIng. Michal Radimský, Ph.D., Ing. Radka Matuszková, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemních komunikací
Revize ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic Ing. Michal Radimský, Ph.D., Ing. Radka Matuszková, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemních komunikací Úvod Cílem článku je seznámení
VíceE 3 11/09 WAY. project s.r.o. Rekonstrukce komunikací - Suchdol nad Lužnicí. II.etapa VP: HIP: Stavebník: Jihočeský kraj, Město Suchdol nad Lužnicí
0 HIP: VP: WAY project s.r.o. 0 0 Jindřichův Hradec, Jarošovská 1126/II Projektant: Kontroloval: Zodp. projektant: tel.: 384 321 494, 384 32 505 Richard Šindelář Josef Šedivý Ing. Lubomír Hlom email: wayproject@wayproject.cz
VíceHlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
VíceSilnicei/13. Stráž nad Nisou Krásná Studánka L57. informační leták, 08/2013 uvedeno do provozu. Libere. Silnice I/13. Víska. stavba.
Silnicei/ informační leták, 08/20 uvedeno do provozu stavba stavba Krásná Dìtøichov infografika S-Straz-nN-Krasna-Studanka-110918 Víska Krásná Hrádek n. N. Dìèín Radè most pøes údolí a potok L57 Svárov
VíceOptimalizace profilu dálničních tunelů, novelizace předpisů
Optimalizace profilu dálničních tunelů, novelizace předpisů Ing. Jiří Svoboda, PRAGOPROJEKT, a.s. 24. května 2017 ČESKÁ TUNELÁŘSKÁ ASOCIACE ITA-AITES CZECH TUNNELLING ASSOCIATION ITA-AITES Obsah Volba
VícePříprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR
Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení
VíceKŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Společná ustanovení. Uspořádání úrovňové křižovatky závisí na tom, zda:
KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Společná ustanovení KŘIŽ 02 Úrovňové obecně.ppt 2 Uspořádání úrovňové křižovatky závisí na tom, zda: přednost v jízdě není upravena dopravním značením (platí
VíceUzavírky na dálnicích a jejich bezpečnost
Uzavírky na dálnicích a jejich bezpečnost Povolování uzavírek na dálnicích a rychlostních silnicích Nová bezpečnostní opatření Zavádění systému řízení uzavírek Povolování uzavírek obecně Zákon č. 13/1997
VíceDOPRAVNĚ-INŽENÝRSKÁ STUDIE VÝSTAVBY OBYTNÝCH DOMŮ NA UL.TRLICOVA, NOVÝ JIČÍN
UDI MORAVA s.r.o. Havlíčkovo nábřeží 38, 702 00 Ostrava DOPRAVNĚ-INŽENÝRSKÁ STUDIE VÝSTAVBY OBYTNÝCH DOMŮ NA UL.TRLICOVA, NOVÝ JIČÍN leden 2018 1 ÚVOD 3 2 ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY 4 3 DOPRAVNĚ-INŽENÝRSKÉ POSOUZENÍ
VíceVIZE DOP O RA R V A N V Í N HO O S T S A T V A I V TELS L T S VÍ
VIZE DOPRAVNÍHO STAVITELSTVÍ 28. 11. 2012 Silniční síť na území Plzeňského kraje Silniční síť v rámci ČR Celková délka: Délka dálnic: Délka rychl. sil.: Délka sil. I. tř.: Délka sil. II. a III. tř.: 55
VícePRŮVODNÍ ZPRÁVA STUDIE OBCHVATU SILNICE I/2 V PŘELOUČI (SEVERNÍ OBCHVAT)
2 PRŮVODNÍ ZPRÁVA STUDIE OBCHVATU SILNICE I/2 V PŘELOUČI (SEVERNÍ OBCHVAT) VŠEOBECNÉ ÚDAJE Předmětem řešení bylo na základě požadavku Městského úřadu a městského zastupitelstva v Přelouči vypracovat studií
VíceKOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU
KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU OBSAH 1. ÚVOD... 3 1.1. Předmět a účel... 3 1.2. Platnost a závaznost použití... 3 2. SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY... 3 3. ZÁKLADNÍ
VíceRychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR
Rychlá spojení aktualizovaná koncepce VRT pro ČR Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR zóna 1 : hustá síť VRT a rychlých konvenčních tratí vysoký stupeň mobility
VíceA. Průvodní a technická zpráva
A. Průvodní a technická zpráva 1. Identifikační údaje Stavba: Název: Místo: Břeclav Katastrální území: Břeclav Stupeň dokumentace: ZDS Zhotovitel dokumentace: Viadesigne s.r.o. Na Zahradách 1151, 690 02
VíceA. PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Náměstí Krále Jiřího 6, 350 02 Cheb, tel. 354 436 328, fax 354 535 179, email : info@dsva.cz, www.dsva.cz
A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA Projektant : Zodpovědný projektant : Zhotovitel : Vypracoval : Hlavní projektant : Rudolf Jónás Ing. Petr KRÁL MěÚ : Tachov Kraj : Plzeňský Datum : 11/2015 Stavebník : Přimda, náměstí
VíceNové pojetí kategorizace sítě páteřních komunikací v ČR. v kontextu aktuálně projednávané novely zákona o pozemních komunikacích (ZPK)
Nové pojetí kategorizace sítě páteřních komunikací v ČR v kontextu aktuálně projednávané novely zákona o pozemních komunikacích (ZPK) Současný stav a související problémy Definice dálniční sítě? Soubor
VíceCHODNÍKY V ŽELEZNÉM BRODĚ
O B J E D N A T E L : Město Železný Brod náměstí 3.května 1 468 22 Žlezený Brod CHODNÍKY V ŽELEZNÉM BRODĚ Z H O T O V I T E L : Valbek, spol s.r.o. Vaňurova 505/17 460 02 Liberec 3 STŘEDISKO ÚSTÍ NAD LABEM
Víceinformační leták, 04/2011 UVEDENO DO PROVOZU
Bøezo R Rychlostní silnice informační leták, 04/2011 UVEDENO DO PROVOZU doprovodná komunikace most pøes údolí K8 most pøes silnici a potok Stavba Kamenný Dvùr Rudolec Rychlostní silnice R Dopravní význam
VíceCvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ZPOMALOVACÍ PRAHY A ZVÝŠENÉ PLOCHY
Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ZPOMALOVACÍ PRAHY A ZVÝŠENÉ PLOCHY POUŽITÍ (zdroj: novela TP č. 85, srpen 2013) místní komunikace funkční skupiny C a D1 ojediněle
VícePříprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR
Příprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Brno, 12. září 2013 Tratě Rychlých spojení (RS): - modernizace konvenčních tratí na rychlostní parametry 200 km/h
VíceCo dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS
Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)
VíceINVESTIČNÍ ZÁMĚR. Komunikace II. třídy ve vlastnictví Ústeckého kraje. Soupis pozemků je uveden v příloze.
INVESTIČNÍ ZÁMĚR Název akce: Rekonstrukce silnice 11/260 Úštěk - Malé Březno Předkladatel IZ: Odbor dopravy a silničního hospodářství Údaje o žadateli: SÚS Ústeckého kraje, příspěvková organizace Informace
VíceTP 225 PROGNÓZA INTENZIT AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY. Technické podmínky. Ministerstvo dopravy TP 225
TP 225 Technické podmínky Ministerstvo dopravy PROGNÓZA INTENZIT AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY TP 225 červen 2018 Schváleno Ministerstvem dopravy, Odborem pozemních komunikací pod č. j. 125/2018-120-TN/2 ze dne
VíceTechnická zpráva. k projektu Veřejné osvětlení a oprava chodníku k nádraží v Dobré, p.č. 2287, k.ú. Dobrá u Frýdku-Místku. Rekonstrukce chodníku
B 1 Technická zpráva k projektu Veřejné osvětlení a oprava chodníku k nádraží v Dobré, p.č. 2287, k.ú. Dobrá u Frýdku-Místku Rekonstrukce chodníku a) Identifikační údaje objektu Stavba : Veřejné osvětlení
VíceObsah 1. Identifikační údaje Stavba a objekt číslo Název mostu Evidenční číslo mostu Katastrální území, obec,
Obsah 1. Identifikační údaje... 2 1.1. Stavba a objekt číslo... 2 1.2. Název mostu... 2 1.3. Evidenční číslo mostu... 2 1.4. Katastrální území, obec, kraj... 2 1.5. Stavebník/objednatel stavby, jeho sídlo
VíceDOPRAVNÍ STAVBY POLNÍ CESTY
JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY POLNÍ CESTY Polní cesta = účelová komunikace zejména pro zemědělskou dopravu, ale i pro pěší a cykloturistiku ČSN 73 6109 Projektování polních cest
VícePrůvodní zpráva. Investor: Libštát 198, 512 03 Libštát 00275891 CZ00275891. Zpracovatel dokumentace:
(poloha mostu - u p.č. 2133 - k.ú. Libštát) strana 1(12) Průvodní zpráva 1. Investor: Firma: Adresa: IČO: DIČ: 2. Obec Libštát Libštát 198, 512 03 Libštát 00275891 CZ00275891 Zpracovatel dokumentace: Firma:
VíceJak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?
Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Tomáš Záruba Náměšť nad Oslavou, 26. května 2016 Základní otázka: Proč vlastně stavět VRT? Časové úspory cestujících Zefektivnění provozu železnice Uvolnění kapacitních
VícePlán udržitelné městské mobility Kroměříž
Ing. Petr Macejka Ph.D a kol. Plán udržitelné městské mobility Kroměříž Veřejné projednání analytické části, 25.06.2019 Co je to PUMM PUMM Plán udržitelné městské mobility Je strategický dokument města
VíceKomplexní pozemková úprava katastrální území Verneřice okres Děčín
Technická zpráva Komplexní pozemková úprava katastrální území Verneřice okres Děčín Etapa: Plán společných zařízení Posouzení připojení polních cest na silniční síť Investor: Ministerstvo zemědělství ČR
VíceR48. informační leták, stav k 12/ Míste. Rychlostní silnice. Rychaltice Frýdek-Místek. Staøíè. Lysùvky. Zelinkovice. Chlebovice.
R Rychlostní silnice Rychaltice Frýdek-Místek informační leták, stav k 12/2012 Staøíè 56 -Míste stavba R56 Frýdek-Místek pøipojení na R Lysùvky Èeský Tìšín tunel Lysùvky kace Chlebovice Zelinkovice stavba
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA SO102 KRUHOVÝ OBJEZD
120015 Revitalizace veřejných prostranství sídliště Na Rybníku PDPS TECHNICKÁ ZPRÁVA SO102 KRUHOVÝ OBJEZD DOPRAVOPROJEKT Ostrava spol. s r.o., Masarykovo nám. č. 5/5, 702 00 Ostrava Str. 1 / 8 PDPS 120015
VíceNové železniční spojení Drážďany Praha
Grenzüberschreitende Zusammenarbeit bei der Entwicklung des Eisenbahnprojekts Sachsen - Tschechische Republik Petr Provazník Generální ředitelství, Odbor strategie Dresden, 17. 06. 2019 1. Popis projektu
VíceObjednatel projektu: Zodp. projektant: Zpracoval: DSP 018 04/2015 12 x A4 - Akce: Datum: Obsah: tel.: (+420) 605 169 968 email: petr.projekt@gmail.
Objednatel projektu: Zodp. projektant: Zpracoval: Akce: Obsah: tel.: (+420) 605 169 968 email: petr.projekt@gmail.com Datum: A DSP 018 04/2015 12 x A4 - REKONSTRUKCE KOMUNIKACE NA VÝSLUNÍ V CHOTĚBOŘI PRŮVODNÍ
VíceIP 10b >>> VACOV, SIL. II/171
A15 >>> SOBĚŠICE SIL. II/172 C3a IP 10b IP 10b E13 C3a A15 IS 11b IS 11a B1 > VACOV, SIL. II/171 >>> SOBĚŠICE SIL. I/172 IS 11b > NOVÁ VES, SIL. III/17220
VíceAnalýza nehodovosti a návrh bezpečnostních opatření v obci Šebrov-Kateřina
Analýza nehodovosti a návrh bezpečnostních opatření v obci Šebrov-Kateřina (výtah ze studie) Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. 2009 Předmětem smlouvy bylo provedení analýzy nehodovosti a návrh bezpečnostních
Více22. česká a slovenská mezinárodní konference OCELOVÉ KONSTRUKCE A MOSTY 2009
22. česká a slovenská mezinárodní konference OCELOVÉ KONSTRUKCE A MOSTY 2009 ZKUŠENOSTI A POZNATKY Z CHOVÁNÍ DLOUHODOBĚ EXPONOVANÝCH MOSTŮ Z PATINUJÍCÍCH OCELÍ V ČESKÉ REPUBLICE Vít Křivý, Lubomír Rozlívka,
VíceSTANISLAV KAWULOK Vendryně 931, 739 94 Tel.: +420 558 334 482 e-mail: projekt@csk-invest.cz A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA STUDIE
STANISLAV KAWULOK Vendryně 931, 739 94 Tel.: +420 558 334 482 e-mail: projekt@csk-invest.cz A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA STUDIE Ing. Marek Kawulok kontrola Ing. Veronika Siwková zpracovatel Červenec 2011 OBSAH STUDIE:
VíceTECHNOLOGICKÁ PLATFORMA SILNIČNÍ DOPRAVA
TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA SILNIČNÍ DOPRAVA Koncepce IAP skupiny silniční nákladní doprava Ing.Vladimír Žák CDV v.v.i. Při vlastním zpracování návrhu IAP jsme vycházeli z: nových cílů Dopravní politiky na
VíceMožnosti zvyšování rychlostí
Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.
VíceBM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE
BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE 3. týden Rozhledy, přechody pro chodce a místa pro přecházení, zastávky autobusu Miroslav Patočka kancelář C330 email: patocka.m@fce.vutbr.cz Martin Novák kancelář C331 email: novak.m@fce.vutbr.cz
VíceObsah zákona o pozemních komunikacích 1.část - dálnice
Obsah zákona o pozemních komunikacích 1.část - dálnice Autor Datum vytvoření Září 2013 Ing. Erlebach Lumír Obory/ročník Předmět Střední vzdělávání s MZ / 3 ročník Technologie řízení dopravy Tematická oblast
VíceZásady křížení vodních toků a komunikací Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.
Zásady křížení vodních toků a Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Respektování vodohospodářských zájmů Návrh křížení musí respektovat : Bezpečnost ochranných hrází. Splaveninový režim toku a stabilitu koryta toku.
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
Více