Obecný rozbor sil působících na kola osobního automobilu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obecný rozbor sil působících na kola osobního automobilu"

Transkript

1 Katedra částí a mechanismů strojů Fakulta strojní, VŠB - Technická univerzita Ostrava Ostrava- Poruba, tř. 7.listopadu , ; fax.: Obecný rozbor sil působících na kola osobního automobilu Zpracováno v rámci Výzkumného centra spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka II identifikační číslo M568, číslo podaného projektu M Vypracovali : prof. Ing. Vladimír Moravec, CSc. doc. Ing. Zdeněk Folta, Ph.D. Ostrava, duben 28 číslo zprávy : D6 VCJB 3.3.3/28 /4

2 Obsah. Úvod Měření Charakteristika měřeného vozidla Naměřené hodnoty Vyhodnocení Vytvoření hladinových spekter Jednotková spektra zatížení od sil působících na kola automobilu Jednotková spektra od podélných sil Jednotková spektra od bočních sil Jednotková spektra od svislých sil Výpočet reálných počtu cyklů pro zadané délky spektra Analytické vyjádření měřených spekter zatížení Náhradní spektra Náhradní spektra podélných sil (směr x) Náhrada pro přední nápravu Náhrada pro zadní nápravu Náhradní spektra bočních sil (směr y) Náhrada pro přední nápravu Náhrada pro zadní nápravu Náhradní spektra svislých sil (směr z) Náhrada pro přední nápravu Náhrada pro zadní nápravu Závěr Literatura...4 2/4

3 . ÚVOD Hlavním cílem předložené zprávy je analyzovat výsledky měření sil působících na kola automobilu Škoda Octavia II. Rozbor byl proveden s výsledky měření sil, které nám byly předány v souvislosti s výpočty životnosti kolových ložisek [], kde byly provedeny výpočty životnosti kolových ložisek citovaného vozidla. Smyslem provedených rozborů bylo především zobecnění výsledků měření sil tak, aby je bylo možno použít pro dimenzování dílů zatěžovaných silami působícími od vozovky na kola osobního automobilu obecně. K obecné analýze byl použit soubor výsledků naměřených na zkušebním okruhu EVP v délce L c = 6,4 km při jízdě s vozidlem v 4 km h -. Soubor zatížení realizovaného na tomto okruhu představuje přibližně 2 km ujetých v běžném provozu. 3/4

4 2. MĚŘENÍ 2.. Charakteristika měřeného vozidla Měření bylo provedeno na vozidle Škoda Octavia II (4 x 2) v tomto provedení: Motor: objem V M = 2, l výkon P M = 47 kw při n p = 6 min - točivý moment M M = 28 Nm při 6 5 min - Pneu: typ 95/65 R5 na ráfku 63 x 5 se zálisem ET47, dynamický poloměr R d =,29 m Převody: podle tabulky 2., předpokládaná účinnost pohonu η c =,9 Tab. 2. Převodové stupně Převodový stupeň Převodový poměr převodový stálý záběr celkový 6,93 2,87 3,87 5, 3,43 4, 4,34 3,47 5,8 3, ,9 8,24 3,36 3,25 Z -3,99 3,87-2,32 Statické zatížení kol: podle tab pro 6 % užitečného zatížení Tab Statické zatížení kol pro 6 % užitečného zatížení Zatížení kola Náprava Kolo Hmotnost [kg] Síla [kn] Přední (F front) Zadní (R rear) Levé (L left) 468 4,59 Pravé (R right) 52 4,925 Levé (L left) 376 3,689 Pravé (R right) 372 3,679 Označení uvedené v tabulce je použito v originálu záznamů pro označování jednotlivých měřených veličin pomocí kombinace čtyř písmen podle tab Tab. 2.3 Význam písmen v označení měřené veličiny. písmeno 2. písmeno (index) 3. písmeno (index) 4. písmeno (index) Měřená veličina F = síla M = točivý moment Směr působení x, y, z ve směru osy, moment kolem dané osy Náprava F front = přední R rear = zadní Příklad: F zfl = síla (F) - v ose (z) - přední náprava (F) - levé kolo (L) Kolo L left = levé R right = pravé 4/4

5 Maximální jmenovitý točivý moment přivedený k hnacímu kolu na. převodový stupeň: M M = i 28 3,25,9 2 M p c = = 2 η 67 Nm (2.) Tomu odpovídá max. jmenovitá hnací síla na obvodu hnacích kol F M = FxFRJm = = 5758 N 5, kn R = (2.2) xfljm 758 d Tuto sílu lze pneumatikou přenést při adhezi φ FL,8 - levé kolo φ FR,86 - pravé kolo 2.2. Naměřené hodnoty Orientace a označení sil působících na kola je uvedeno na obr. 2.. F zrr F zrl z F yrr Zadní náprava F yrl Pravá kola F xrr y F xrl F zfr x F zfl Levá kola F yfr F yfl Přední náprava F xfr F xfl Směr jízdy Obr. 2. Schéma vozidla s umístěním sil Pro vyhodnocování byl použit soubor s naměřenými hodnotami sil a momentů na jednotlivých kolech. Celkový rozsah záznamu byl vzorků pro každý kanál, což při vzorkovací frekvenci 625 Hz představuje jízdu délky 25 minut. Na obr. 2.2 je zobrazen příklad části záznamu průběhu sil pro levé přední kolo. 5/4

6 FXFL [kn] FYFL [kn] FZFL [kn] Obr. 2.2 Tříminutový záznam sil při jízdě (na vodorovné ose počet vzorků) 3. VYHODNOCENÍ 3.. Vytvoření hladinových spekter Podle nalezených maximálních a minimálních hodnot byl každý záznam rozdělen na p = 2 hladin s šířkou jedné hladiny F Fmin Δ F = (3.) p max a byla vytvořena hladinová spektra silového zatížení kol podle principu na obrázku 3.. Každá nalezená hodnota vzorku byla přiřazena příslušné hladině a byl načítán počet výskytů vzorků v příslušných hladinách. Provozní zatížení, F, kn Čas, t, s Hladiny amplitud, Fi, kn Četnost výskytu v hladině Obr. 3. Princip hladinové schematizace 6/4

7 Tím byly získány histogramy četností výskytů hladin, jeden z nich je uveden na obr Četnost výsky hladiny FXFL Hladina, kn Obr. 3.2 Histogram četností výskytů absolutní hodnoty síly F xfl Při známém vzorkování (625 Hz) je počtem výskytů vzorku dána doba setrvání zatížení v příslušné hladině. Pro stanovení počtu zátěžných cyklů součásti, jejíž frekvence zatěžování je odvislá od otáčení (ložiska, ozubená kola, hřídele ohyb za rotace), je nutná znalost otáček v okamžiku zápočtu signálu do dané hladiny. Vzhledem k tomu, že nebylo k dispozici souběžné měření otáček, budou takto vyhodnocená spektra zatížení vytvořena za předpokladu, že frekvence otáčení kol, na kterých bylo měření prováděno, byla konstantní. Poznámka: při průměrné rychlosti v = 4 km/h a dynamickém poloměru kola R d =,29 m budou průměrné otáčky měřených kol cca 366 min -, tedy 6, s - což odpovídá otáčkové frekvenci,6 Hz. Vzhledem k tomu, že jde o měření na terénním okruhu s relativně malými změnami rychlosti lze tuto okolnost při tvorbě spekter zatížení zanedbat s tím, že četnost zátěžných hladin je vyhodnocena poměrnými hodnotami. Počet zátěžných cyklů lze vyjádřit např. podle kapitoly Jednotková spektra zatížení od sil působících na kola automobilu Pro zobecnění provedených měření jsme vytvořili jednotková spektra. Tato spektra je pak možno využít při dimenzování všech součástí automobilu, jejichž zatížení je odvislé od zatížení kol, které mohou být jiné než u vozidla měřeného. 7/4

8 Poměrné napětí jednotlivých spekter vztahujeme: - u svislých a bočních sil k statickému zatížení kola - u podélných sil k maximálnímu točivému momentu od motoru. Počet cyklů poměrného spektra zatížení je jednotkový, když kumulativní součet cyklů na všech hladinách je roven. Vzhledem k tomu, že rozdíly v silách působících na levé a pravé straně vozidla jsou závislé na směru jízdy po okruhu (platí pro boční síly) a náhodné volbě stopy pro průjezd (platí pro svislé a podélné síly) byla tato jednotková spektra vyjádřena ze součtu sil na levých (L) a pravých (R) kolech u každé nápravy. Přehled poměrných sil a poměr směrů působení sil v % podle souřadné soustavy na obr. 2. je uveden v tabulce 3.. Tab Přehled poměrných sil a poměr směrů působení sil Poměrné síly Směr sil Nápravy max. min. Kolo (L-levé R-pravé) Podélné F x Boční F y Svislé F z Přední (F) Zadní (R) Přední (F) Zadní (R) Přední (F) Zadní (R) L R L R L R L R L R L R % směru působení sil - orientace ± podle obr hnací síly brzdění vlevo ve směru jízdy vpravo ve směru jízdy.. nahoru dolů Jednotková spektra od podélných sil Kladné síly ve směru x jsou vyvozovány u přední (hnané) nápravy působením točivého momentu a složkami podélných sil buzených od nerovnosti vozovky podle schématu na obr. 3.3a. U zadní (nehnané) nápravy složka síly od pohonu chybí a kola nápravy jsou v podélném směru zatěžovány pouze podélnou složkou. Předpokládáme, že složky sil od terénních nerovností F FN a F RN působí na obě nápravy přibližně stejně. U obou náprav navíc působí složky od brzdných sil a jízdních odporů. 8/4

9 Přední F +z T M... vliv motoru N... vliv nerovnosti +z Zadní R F xfn +F xfm -F xf,m +x F xrn F xfn R d F xrn R d F FN F zfn a F RN F zrn b Obr. 3.3 Složky sil od nerovnosti terénu Ve směru x u přední nápravy bude zatížení jednotkového spektra vypočteno podle vztahu F xf F + F xfl xfr = [-] (3.2) 2 M R d kde F xfl, F xfr naměřené síly ve směru x pro levé a pravé hnací kolo M R FxFL, Jm = d = F - podle vztahů (2.) resp. (2.2). xfr, Jm U zadní nápravy točivý moment od motoru nepůsobí. Jednotkové zatížení však bude vypočteno podle vztahu (3.3) který je obdobou vztahu (3.2) s indexem R místo L, aby bylo možno provést srovnání obou náprav. F xr F + F xrl xrr = [-] (3.3) 2 T R d Poměrná spektra zatížení vytvořená podle vztahů (3.2) a (3.3) jsou uvedena v tabulce a na grafu na obr. 3.4 a /4

10 F xf četnost, kumulativní četnost, Hladina, F xf [-] n i [-] h i [-].27.6E-5.6E E-4.68E E E E-4.5E E-4.96E E-3 3.E E-3 4.2E E-4 5.E E E E E E-4 7.6E E E E-3 9.9E E-3.3E E-3.22E E-3.67E E E E E E-2.32E E-.E+ F xf četnost kumulativní četnost.e-6.e-5.e-4.e-3.e-2.e-.e+ n i, h i Obr. 3.4 a kumulativní četnost jednotkových sil ve směru hnací síly na přední nápravě F xr četnost, kumulativní četnost, Hladina, F xr [-] n i [-] h i [-] E-6 3.2E E E E-6 9.6E E-6.28E E E E E E E E-5.6E E E E E E E E-4.49E E-3 2.9E E E E-3.E E-2 2.5E E E E E E- 2.28E E-.E+ F xr četnost kumulativní četnost.e-6.e-5.e-4.e-3.e-2.e-.e+ n i, h i Obr. 3.5 a kumulativní četnost jednotkových sil ve směru hnací síly na zadní nápravě /4

11 .4.2 četnost kumulativní četnost četnost kumulativní četnost. Přední náprava (F).8 F x.6.4 Zadní náprava (R).2..E-6.E-5.E-4.E-3.E-2.E-.E+ n i, h i Obr. 3.6 a kumulativní četnosti jednotkových sil ve směru hnací síly na přední a zadní nápravě Rozdíl v jednotlivých silách ve směru x mezi hnanou přední (F) a vlečenou zadní (R) nápravou podle vztahu (3.4) představuje jednotkové spektrum zatížení od hnacích sil na přední nápravě. Porovnání kumulativních spekter je na obr. 3.7.,4 Přední náprava (F),2,,8 Rozdíl F-R F x,6,4 Zadní náprava (R),2,,E-6,E-5,E-4,E-3,E-2,E-,E+ n i, h i Obr. 3.7 Kumulativní četnost rozdílu jednotkových sil ve směru x včetně kumulativního spektra pouze od hnacích sil (pohonu) - (zelená křivka)- rozdíl F-R /4

12 Jednotková spektra od bočních sil Rozložení smyslů působení bočních sil je závislé na převažujícím smyslu zatáčení. V tab. 3. jsou vyčísleny podíly působení sil ve směrech ± na přední a zadní nápravě podle schématu na obr Je zřejmé, že rozdělení bočních sil u přední zadní nápravy je téměř shodné při působení vně vozidla a dovnitř. To je pravděpodobně dáno kinematikou nápravy. 49 % 5 % 46 % 54 % F yfl F yfr Opačný a méně zřetelný trend je u zadní nápravy, která není řízená, kde tyto poměry jsou silně ovlivněny převažujícím směrem jízdy. U bočních sil nemá smysl rozlišovat směr působení sil ±, protože ten závisí na četnosti zatáček a působení nerovností v obou směrech, které jsou statisticky vyrovnané. F yrl F yrr 4 % 59 % 2 % 79 % Obr. 3.8 Rozložení bočních sil Proto budou vytvořena jednotková spektra bočních sil ze součtu kladných i záporných směrů pro obě kola nápravy. Výpočet podle vztahů (3.5 a 3.6). F F FyFL + F = pro přední nápravu (3.5) 2 yfr yf FyRL + F = pro zadní nápravu (3.6) 2 yrr yr Výsledné součtové spektra jsou uvedena v tabulkách a grafech na obr. 3.9 a 3.. Hladina, F yf [-] F yf četnost, n i [-] kumulativní četnost, h i [-] E E E-3 3.4E E-3.6E E-3.68E E E E E E E E E E-2 7.2E E E E-2.6E E-2.27E E-2.6E E-2 2.6E E E E-2 3.E E E E E E- 6.9E E-.E+ F yf.2. četnost kumulativní četnost e-6.e-5.e-4.e-3.e-2.e-.e+ n i, h i Obr. 3.9 a kumulativní četnost jednotkových bočních sil na přední nápravě 2/4

13 Hladina, F yr [-] F yr četnost, n i [-] kumulativní četnost, h i [-] E-6 6.4E E E E-6.7E E-6.82E E E E E E-5.72E E-3.42E E-2.27E E E E E E-2 6.7E E E E-2.7E E-2.65E E E E- 3.42E E- 4.85E E- 6.92E E-.E+ F yr četnost kumulativní četnost.e-6.e-5.e-4.e-3.e-2.e-.e+ n i, h i Obr. 3. a kumulativní četnost jednotkových bočních sil na zadní nápravě Porovnání poměrných bočních sil působících na přední a zadní nápravu je patrný z průběhů kumulativních spekter na obr. 3..,6,4,2, Zadní náprava (R) Přední náprava (F) F y,8,6,4,2,,e-6,e-5,e-4,e-3,e-2,e-,e+ n i, h i Obr. 3. Porovnání relativní a kumulativní četnost jednotkových bočních sil působících na přední i zadní nápravu 3/4

14 Jednotková spektra od svislých sil Jednotková spektra od svislých sil jsou vždy kladná s maximem počtu cyklů n i kolem jmenovitého zatížení. Jsou vždy sčítána poměrná zatížení obou kol nápravy podle vztahů (3.7) a (3.8). F F FzFL + F = (3.7) 2 zfr zf FzRL + F = (3.8) 2 zrr zr Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a na grafech na obr. 3.2 a 3.3. F zf četnost, kumulativní četnost, Hladina, F zf [-] n i [-] h i [-] E-6 3.2E E-6 6.4E E-6.39E E-6 2.4E E E E E E-4.67E E E E-3.9E E-3 6.7E E E E-2 7.2E E- 2.E E- 7.6E E- 9.2E E E E E E E E-3.E E-4.E+ F zf 3.5 četnost kumulativní četnost E-6.E-5.E-4.E-3.E-2.E-.E+ n i, h i Obr. 3.2 a kumulativní četnost jednotkových svislých sil na přední nápravě Hladina, F zr [-] F zr četnost, n i [-] kumulativní četnost, h i [-] E-6 3.2E E E E E E-5 8.E E-4.9E E-4 6.4E E-3.92E E-3 4.8E E-3.8E E E E-2 6.6E E-2.42E E- 4.54E E- 8.28E E-2 9.9E E E E-2 9.9E E E E-3.E E-4.E+ F zr četnost kumulativní četnost.e-6.e-5.e-4.e-3.e-2.e-.e+ n i, h i Obr. 3.3 a kumulativní četnost jednotkových svislých sil na zadní nápravě 4/4

15 Porovnání jednotkových svislých sil působících na kola přední a zadní nápravy je provedeno na obr Zadní náprava (R) F z 2..5 Přední náprava (F)..5..E-6.E-5.E-4.E-3.E-2.E-.E+ n i, h i Obr. 3.4 Porovnání kumulativní četnosti jednotkových svislých sil působících na přední i zadní nápravě 3.3. Výpočet reálných počtu cyklů pro zadané délky spektra Počet cyklů jednotkových spekter byl vyjádřen poměrně tak, že součet všech zátěžných cyklů je roven. Skutečný počet cyklů pro uvedenou délku spektra lze pak vypočíst pro součásti, u nichž je počet cyklů odvozen od frekvence otáčení (ložiska, ozubená kola, hřídele) podle vztahu h c = p Ls n = R i i= 2 π d [cyklů] 6,4 2 π,29 3 h c = = 9 cyklů (3.9) kde h c... celková délka spektra [cyklů]; L s... celková délka spektra [km] z ujeté dráhy při měření L s = 6,4 km; R d... dynamický poloměr pneu [=,29 m]. 5/4

16 4. ANALYTICKÉ VYJÁDŘENÍ MĚŘENÝCH SPEKTER ZATÍŽENÍ Při náhradě, respektive sestavení spektra vycházíme z předpokladu, že známe (změříme, odhadneme) maximální a minimální napětí spektra a jim příslušející celkový počet cyklů. Spektrum je vyjádřeno pomocí 2 zvolených tříd (hladin) o konstantní šířce. Vydatnost (agresivita) spektra je dána parametrem agresivity s. Čím je tento parametr větší, tím je větší podíl počtu cyklů na vyšších hladinách (agresivita spektra je vysoká). Čím je tento parametr menší, tím se větší počty cyklů kumulují na nižší zátěžné hladiny spektra. Schéma průběhů třídních spekter zatížení je na obr. 4., který odpovídá předpokladu, že počet cyklů na max. hladině je shodný (n p ) a celkový součet cyklů na všech hladinách je rovněž shodný. Obr Schéma průběhů třídních spekter zatížení Definice základních pojmů a jejich označení: σ n i obecně zatížení pro zjednodušení neoznačen rozměr (ve skutečnosti napětí [MPa], síla [N], moment [Nm], bezrozměrná veličina atd.); třídní počet cyklů, to je počet cyklů v i-té hladině spektra; h i i kumulativní (součtový) počet cyklů v i-té a vyšší hladině při kumulaci shora (od maximálního napětí k minimálnímu); obecné číslo hladiny spektra a současně index hladiny [i (,p)]; 6/4

17 p počet hladin spektra a současně index zatížení a počtu cyklů na nejvyšší hladině spektra (σ p, n p ); s parametr agresivity spektra (obr. 4.); σ max maximální zatížení spektra (ve zvolených rozměrech) odpovídající horní hranici nejvyšší hladiny třídy s indexem p σ min minimální zatížení spektra odpovídající dolní hranici nejnižší hladiny s indexem σ si si střední napětí v i-té hladině (třídě) spektra = s σ poměrné (bezrozměrné) střední napětí v i-té třídě spektra - σ (, ) to znamená: σ, σ =. sp si Zjednodušené schéma spektra pro p = 4 je na obr. 4.2 Obr Zjednodušené schéma spektra pro p = 4 Výpočet kumulativního počtu cyklů poměrného spektra zatížení lze s výhodou provést podle vztahu (4.) h h h ( σ ) s si p i = c [-] (4.) hc 7/4

18 Zadávací hodnoty: p počet hladin spektra h p = n p počet cyklů na nejvyšší hladině spektra p h c = n i i= celkový (kumulativní) počet cyklů spektra s parametr agresivity spektra (obr. 4.) Pro zadaný počet hladin spektra se vypočte poměrné střední napětí na i-té hladině spektra podle vztahu (2.4) i σ si = [-] (4.2) p n n M n M n n p i p 2 = h = h = h i p = h h 3 p h = h h h 2 2 i p = h h c 2 [cyklů] (4.3) kde hodnoty h p, hc jsou zadány a h p h2 hodnoty vypočtené podle vztahu (4.). Pro reálné zatížení zadané hodnotami σ max, σ min [MPa, Nm, N] se zatížení na hladinách spektra, která jsou dána poměrnými napětími σ si, odvodí od konstantní šířky třídy spektra podle vztahu (4.4) σ max σ Δ σ = min [MPa, Nm, N] (4.4) p a střední napětí na i-té hladině spektra se vypočte podle vztahu (4.5) ( ) σ si = σ min + Δσ i,5 (4.5) Napětí na maximální a minimální střední hladině vypočteme podle vztahů σ sp = σ max, 5 Δσ (4.6) σ s = σ min +, 5 Δσ (4.7) Zda měřené kumulativní spektrum můžeme s dostatečnou přesností nahradit zmíněným výrazem, lze posoudit výpočtem hodnoty s pro zvolené hladiny σ si. Z naměřeného spektra známe 8/4

19 maximální zatížení na střední hladině σ sp a počet cyklů h p a minimální zatížení na střední hladině σ s a jemu příslušný kumulativní počet cyklů h c. Úrovni maximálního zatížení σ sp bude odpovídat poměrné zatížení σ si = a minimálnímu zatížení σ s odpovídá σ si =. Ostatní hodnoty σ s se stanoví podle zvoleného počtu hladin. Výraz 4. upravíme do tvaru hi h c ( σ ) s si hp = h [-] (4.8) c který pomocí logaritmů převedeme do tvaru pro výpočet exponentu s h h ( σ ) s i p log si h = log c h (4.9) c z toho h i log s ( ) hc σ si = (4.) hp log hc Po dalším zlogaritmování obdržíme výraz 4.8 pro výpočet agresivity spektra na i-té hladině ve tvaru s h i log h c hp log h logσ c = (4.) i Na příslušných hladinách σ i (mimo σ i = a σ i = ) vypočteme hodnotu s. Pokud vypočtené hodnoty na všech hladinách nemají velký rozptyl, lze nahradit měřené spektrum střední hodnotou exponentu s. 9/4

20 5. NÁHRADNÍ SPEKTRA 5.. Náhradní spektra podélných sil (směr x) Distribuční a frekvenční funkce průběhu jednotkového zatížení v ose x pro přední hnanou a pro zadní vlečenou nápravu jsou na obr. 5.. Je provedeno porovnání kumulativních spekter zatížení v logaritmicko-normálních souřadnicích..5 Střed hladiny, Přední náprava Zadní náprava -.E-6.E-5.E-4.E-3.E-2.E-.E+ kumulativní četnost, - Obr Porovnání kumulativních spekter zatížení pro směr x Z obrázku je zřejmý rozdíl v zatížení hnací přední nápravy a vlečené zadní nápravy. Spektra jsou tvořena výrazně odlišným průběhem v kladném a záporném směru (kladné a záporné hodnoty) a analytickou náhradu pro celý průběh nelze provést. Protože četnosti kladných hodnot výrazně převažují, byly pro spektra vyhodnocovány pouze kladné hodnoty. Na obr. 5.2 jsou uvedeny kumulativní spektra zatížení pouze pro kladné hodnoty..4 Střed hladiny, Přední náprava Zadní náprava.2.e-6.e-5.e-4.e-3.e-2.e-.e+ kumulativní četnost, - Obr Porovnání kumulativních spekter kladných hodnot zatížení pro směr x 2/4

21 5... Náhrada pro přední nápravu Výpočet náhrady spektra bylo prováděno podle následující tabulky: Tab. 5. Tabulka pro výpočet pro přední nápravu a podélné síly Číslo hladiny i Jednotkové zatížení na hladině i σ [-] třídní četnost n i [-] F xf kumulativní četnost h i [-] Poměrné střední napětí σ i Agresivita s kumulativní četnost h i pro agresivitu s ' = E-5.6E-5..6E E-4.68E E E E E E-4.5E E E-4.96E E E-3 3.E E E-3 4.2E E E-4 5.E E E E E E E E E-4 7.6E E E E E E-3 9.9E E E-3.3E E E-3.22E E E-3.67E E E E E E E E E-2.32E E E-.E+..E+ V tabulce jsou uvedeny postupně - pořadové číslo hladiny; - střední hodnota spektra σ i jednotkových sil na hladině; - relativní četnost výskytu hodnoty na dané hladině n i ; - relativní kumulativní četnost výskytu hodnoty na dané hladině h i ; - poměrné (bezrozměrné) střední napětí v i-té hladině spektra σ si ; - parametr agresivity spektra s i na i-té hladině; - teoretická relativní kumulativní četnost výskytu hodnoty na dané hladině h i pro náhradní spektrum s agresivitou s. Z tabulky je zřejmý velký rozptyl hodnot dílčí agresivity s. Proto v tomto případě není možno provést náhradu střední hodnotou, a náhrada spekter byla provedena tak, aby náhradní spektrum mělo stejný poškozující účinek jako spektrum původní. Výpočet náhradního stupně agresivity byl proto prováděn tak, aby ekvivalentní hodnota hladiny zatížení pro náhradní 2/4

22 spektrum σ e byla shodná s ekvivalentní hodnotou původního zatěžovacího spektra σ e. Výpočet byl prováděn pro Palmgrenovu hypotézu kumulace poškození s exponentem Wöhlerovy křivky q = 3 (platí pro kuličková ložiska) podle následujících vztahů: σ e = σ e (5.) ( σ ) 3 n i i σ = 3 e (5.2) ni ( σ i ) 3 n i σ = 3 e (5.3) ni četnost n i byla vypočtena z kumulativní četnosti h i = i hi hi n (mimo n, kde n = h ). (5.4) Hodnoty s čárkou (s, n, h, σ ) platí pro náhradní spektrum zatížení. Na základě tohoto výpočtu byla stanovena hodnota agresivity náhradního spektra pro přední nápravu a podélné síly s =,9 (pro exponent Wöhlerovy křivky q = 3). Tvar původního kumulativního spektra a náhrady je na obr Ekvivalentní zatížení je v tomto případě e e σ = σ =,84. Vstupní parametry pro výpočet náhradního spektra uvádí souhrnná tabulka Střed hladiny, Spektrum zatížení Náhrada s' =,9.2.E-5.E-4.E-3.E-2.E-.E+ kumulativní četnost, - Obr Tvar původního kumulativního spektra a jeho náhrady pro s =,9 22/4

23 Tab. 5.2 Souhrnná tabulka vstupních parametrů pro výpočet náhradního spektra. Maximální hladina σ p,27 Minimální hladina σ,33 Šířka třídy Δσ,65 Počet hladin p 2 četnost pro nejvyšší hladinu h p,6e-5 kum. četnost pro nejnižší hladinu h,e+ Parametr agresivity spekra s,9 Sklon W. křivky q 3, ekvivalentní zatížení F xf e,84 Dle obr. 5.3 je vidět, že právě pro přední hnanou nápravu takto provedená náhrada není shodná s kumulativním spektrem. Blíže k tomuto problému na konci kapitoly a v závěru zprávy. 23/4

24 5..2. Náhrada pro zadní nápravu Na rozdíl od přední nápravy, kde bylo spektrum ovlivněno působením krouticího momentu od motoru, je náhrada při použití průměrné hodnoty agresivity s možná. Přesto byla rovněž tato náhrada upřesněna pomocí shody ekvivalentních zatížení. Tab. 5.3 Tabulka pro výpočet pro zadní nápravu a podélné síly Číslo hladiny i Jednotkové zatížení na hladině i σ [-] třídní četnost n i [-] F xr kumulativní četnost h i [-] Poměrné střední napětí σ i Agresivita s kumulativní četnost h i pro agresivitu s ' = E-6 3.2E E E E E E-6 9.6E E E-6.28E E E E E E E E E E E E-5.6E E E E E E E E E E E E-4.49E E E-3 2.9E E E E E E-3.E E E-2 2.5E E E E E E E E E- 2.28E E E-.E+..E+ Střed hladiny, -,9,8,7,6,5,4 Spektrum zatížení,3 Náhrada s' =,75,2,,E-6,E-5,E-4,E-3,E-2,E-,E+ kumulativní četnost, - Obr Tvar původního kumulativního spektra a jeho náhrady pro s =,75 24/4

25 Na základě tohoto výpočtu byla stanovena hodnota agresivity náhradního spektra pro přední nápravu a podélné síly s =,75 (pro exponent Wöhlerovy křivky q = 3). Tvar původního kumulativního spektra a náhrady je na obr Ekvivalentní zatížení je v tomto případě σ e = σ e =,86. Vstupní parametry pro výpočet náhradního spektra uvádí souhrnná tabulka 5.2. Tab. 5.4 Souhrnná tabulka vstupních parametrů pro výpočet náhradního spektra. Maximální hladina σ p,888 Minimální hladina σ,23 Šířka třídy Δσ,46 Počet hladin p 2 četnost pro nejvyšší hladinu h p 3,2E-6 kum. četnost pro nejnižší hladinu h,e+ Parametr agresivity spekra s,75 Sklon W. křivky q 3, ekvivalentní zatížení F xf e,86 Srovnání spekter přední a zadní nápravy a jejich náhrad je na obr Střed hladiny, -,4,2,8,6,4 Přední náprava Náhrada s' =,9 Zadní náprava Náhrada s' =,75,2,E-6,E-5,E-4,E-3,E-2,E-,E+ kumulativní četnost, - Obr Porovnání kumulativních spekter přední a zadní nápravy a jejich náhrad Měřené spektrum podélného zatížení zadní nápravy lze nahradit velmi dobře, jak je patrné z obr /4

26 Náhrada podélných sil hnané přední nápravy pomocí vztahu (4.) není prakticky možná (obr. 5.3) z toho důvodu, že jde o součet dvou zatěžovacích procesů, jak bylo naznačeno v kapitole 3.2. (obr. 3.3): - podíl zatížení od nerovností vozovky bude mít podobný průběh jako u zadní nápravy s mírně větší agresivitou spektra způsobenou podélnými složkami sil od řízení podle projížděného terénu. - zatížení od hnacích sil z krouticího momentu na motoru bude mít agresivitu spektra výrazně větší. Rozbor vlivu těchto dvou složek na agresivitu spektra podélných sil přední nápravy je proveden v závěru této zprávy. 26/4

27 5.2. Náhradní spektra bočních sil (směr y) Distribuční a frekvenční funkce průběhu jednotkového zatížení v ose y pro přední hnanou a pro zadní vlečenou nápravu jsou na obr Je provedeno porovnání kumulativních spekter zatížení v logaritmicko-normálních souřadnicích e-6.e-5.e-4.e-3.e-2.e-.e+ Střed hladiny, - Přední náprava Zadní náprava kumulativní četnost, - Obr Porovnání kumulativních spekter zatížení bočními silami Z obrázku je vidět poměrně blízkou shodu obou spekter. Protože i zde má hodnota stupně agresivity spektra s poměrně velký rozptyl, byla (stejně jako v předchozí kapitole) i zde hodnota stupně agresivity náhradního spektra s určena tak, aby ekvivalentní hodnota spektra zatížení pro koeficient sklonu Wöhlerovy křivky p = 3 byla shodná s ekvivalentním zatížením z náhradního spektra se stejným sklonem Wöhlerovy křivky. 27/4

28 5.2.. Náhrada pro přední nápravu Výpočet náhrady spektra bylo prováděno podle následující tabulky: Tab. 5.5 Tabulka pro výpočet pro přední nápravu a podélné síly Číslo hladiny i Jednotkové zatížení na hladině i σ [-] třídní četnost n i [-] F yf kumulativní četnost h i [-] Poměrné střední napětí Agresivita s kumulativní četnost h i pro agresivitu s ' = E E E E-3 3.4E E E-3.6E E E-3.68E E E E E E E E E E E E E E E-2 7.2E E E E E E-2.6E E E-2.27E E E-2.6E E E-2 2.6E E E E E E-2 3.E E E E E E E E E- 6.9E E E-.E+..E+ σ i.2 Střed hladiny, Spektrum zatížení Náhrada s' =,75.2.E-4.E-3.E-2.E-.E+ kumulativní četnost, - Obr Tvar původního kumulativního spektra a jeho náhrady pro s =,75 28/4

29 Tab. 5.6 Souhrnná tabulka vstupních parametrů pro výpočet náhradního spektra. Maximální hladina σ p.4 Minimální hladina σ.29 Šířka třídy Δσ.58 Počet hladin p 2 četnost pro nejvyšší hladinu h p 3.73E-4 kum. četnost pro nejnižší hladinu h.e+ Parametr agresivity spekra s.75 Sklon W. křivky q 3. ekvivalentní zatížení F xf e Náhrada pro zadní nápravu Výpočet náhrady spektra bylo prováděno podle následující tabulky: Tab. 5.7 Tabulka pro výpočet pro přední nápravu a podélné síly Číslo hladiny i Jednotkové zatížení na hladině i σ [-] třídní četnost n i [-] F yr kumulativní četnost h i [-] Poměrné střední napětí σ i Agresivita s kumulativní četnost h i pro agresivitu s ' = E-6 6.4E E E E E E-6.7E E E-6.82E E E E E E E E E-5.72E E E-3.42E E E-2.27E E E E E E E E E-2 6.7E E E E E E-2.7E E E-2.65E E E E E E- 3.42E E E- 4.85E E E- 6.92E E E-.E+..E+ 29/4

30 Střed hladiny, Spektrum zatížení Náhrada s' =,54.E-6.E-5.E-4.E-3.E-2.E-.E+ kumulativní četnost, - Obr Tvar původního kumulativního spektra a jeho náhrady pro s =,54 Tab. 5.8 Souhrnná tabulka vstupních parametrů pro výpočet náhradního spektra. Maximální hladina σ p.47 Minimální hladina σ.38 Šířka třídy Δσ.75 Počet hladin p 2 četnost pro nejvyšší hladinu h p 6.4E-6 kum. četnost pro nejnižší hladinu h.e+ Parametr agresivity spekra s.54 Sklon W. křivky q 3. ekvivalentní zatížení F xf e.356 Následující graf zobrazuje porovnání kumulativních náhrad spektra bočních sil přední i zadní nápravy a jejich náhrad Střed hladiny, Přední náprava Náhrada s' =,75 Zadní náprava Náhrada s' =,54.E-6.E-5.E-4.E-3.E-2.E-.E+ kumulativní četnost, - Obr Porovnání kumulativních spekter přední a zadní nápravy a jejich náhrad 3/4

31 5.3. Náhradní spektra svislých sil (směr z) Distribuční a frekvenční funkce průběhu jednotkového zatížení v ose z pro přední hnanou a pro zadní vlečenou nápravu jsou na obr. 5.. Je provedeno porovnání kumulativních spekter zatížení v logaritmicko-normálních souřadnicích. 3.5 Střed hladiny, Přední náprava Zadní náprava.e-6.e-5.e-4.e-3.e-2.e-.e+ kumulativní četnost, - Obr Porovnání kumulativních spekter zatížení pro svislý směr 3/4

32 5.3.. Náhrada pro přední nápravu Výpočet náhrady spektra bylo prováděno podle následující tabulky: Tab. 5.9 Tabulka pro výpočet pro přední nápravu a podélné síly Číslo hladiny i Jednotkové zatížení na hladině i σ [-] třídní četnost n i [-] F zf kumulativní četnost, h i [-] Poměrné střední napětí σ i Agresivita s kumulativní četnost h i pro agresivitu s ' = E-6 3.2E E E-6 6.4E E E-6.39E E E-6 2.4E E E E E E E E E-4.67E E E E E E-3.9E E E-3 6.7E E E E E E-2 7.2E E E- 2.E E E- 7.6E E E- 9.2E E E E E E E E E E E E-3.E E E-4.E+..E Střed hladiny, Spektrum zatížení Náhrada s' = 2,3.5.E-6.E-5.E-4.E-3.E-2.E-.E+ kumulativní četnost, - Obr Tvar původního kumulativního spektra a jeho náhrady pro s = 2,3 32/4

33 Tab. 5. Souhrnná tabulka vstupních parametrů pro výpočet náhradního spektra. Maximální hladina σ p Minimální hladina σ.76 Šířka třídy Δσ.53 Počet hladin p 2 četnost pro nejvyšší hladinu h p 3.2E-6 kum. četnost pro nejnižší hladinu h.e+ Parametr agresivity spekra s 2.3 Sklon W. křivky q 3. ekvivalentní zatížení F zf e Náhrada pro zadní nápravu Výpočet náhrady spektra bylo prováděno podle následující tabulky: Tab. 5. Tabulka pro výpočet pro přední nápravu a podélné síly Číslo hladiny i Jednotkové zatížení na hladině i σ [-] třídní četnost n i [-] F zr kumulativní četnost h i [-] Poměrné střední napětí σ i Agresivita s kumulativní četnost h i pro agresivitu s ' = E-6 3.2E E E E E E E E E-5 8.E E E-4.9E E E-4 6.4E E E-3.92E E E-3 4.8E E E-3.8E E E E E E-2 6.6E E E-2.42E E E- 4.54E E E- 8.28E E E-2 9.9E E E E E E-2 9.9E E E E E E-3.E E E-4.E+..E+ 33/4

34 3 2.5 Střed hladiny, Spektrum zatížení Náhrada s' = 2,53.5.E-6.E-5.E-4.E-3.E-2.E-.E+ kumulativní četnost, - Obr Tvar původního kumulativního spektra a jeho náhrady pro s = 2,53 Tab. 5.2 Souhrnná tabulka vstupních parametrů pro výpočet náhradního spektra. Maximální hladina σ p 2.8 Minimální hladina σ.64 Šířka třídy Δσ.44 Počet hladin p 2 četnost pro nejvyšší hladinu h p 3.2E-6 kum. četnost pro nejnižší hladinu h.e+ Parametr agresivity spekra s 2.53 Sklon W. křivky q 3. ekvivalentní zatížení F xf e.28 Následující graf zobrazuje porovnání kumulativních náhrad spektra svislých sil přední i zadní nápravy a jejich náhrad. Střed hladiny, Přední náprava Náhrada s' = 2,3 Zadní náprava Náhrada s' = 2,53.E-6.E-5.E-4.E-3.E-2.E-.E+ kumulativní četnost, - Obr Porovnání kumulativních spekter přední a zadní nápravy a jejich náhrad 34/4

35 6. ZÁVĚR Podkladů a informací o velikosti a průběhu provozních zatížení pojezdových kol automobilů je relativní nedostatek. Faktorů, které ovlivňují působení sil na kola automobilů je celá řada. Patří mezi ně především povrch vozovky, struktura tratě (sklony, zatáčky atd.), výkon motoru, rychlost jízdy, hmotnosti působící na jednotlivá kola, konstrukce zavěšení náprav, pérování, tlumení, pneumatiky a celá řada dalších faktorů, do nichž musíme přidat i rozdílnost stylu jízdy různých řidičů. Z tohoto hlediska je zobecnění výsledků měření na jednom vozidle při jízdě po zvolené trati velmi problematická. V této práci byl učiněn pokus o zobecnění výsledků měření do formy matematicky definovaných průběhů provozních spekter zatížení pro jednotlivé směry sil. Náhrady vycházejí z těchto základních předpokladů: zátěžné síly působící na kola jsou jednotkové (poměrné) vztažené a) k maximální hnací síle od motoru pro podélné síly; b) k hmotnosti připadající na kolo pro boční a svislé síly; v tomto případě uvažujeme s adhezí cca,8, pro niž přibližně platí, že měrná hnací síla od motoru odpovídá zatížení kola. celkový (kumulativní) počet cyklů spektra je roven. Skutečný počet cyklů spektra se odvodí od počtu otáček kola podle vztahu (3.9) uvedeného v kapitole 3.3. průběh kumulativního spektra zatížení je definován vztahem (4.) uvedeným v kapitole 4. Tvar spektra je dán součinitelem agresivity spektra. Pro úplnost je na obr. 6. naznačeno schéma náhrady spektra se zadávacími parametry. 35/4

36 p Zatížení σ... i... Číslo středu hladiny tříd 3 2 s < s > s = σ Si = hp hi = hc hc ( ) ; σ Si ( σ ) s si p h C = n i i= Kumulativní počet cyklů σ Si = Obr. 6. Schéma náhrady spekter vztahem 4. Všechna vyhodnocovaná spektra bylo možno poměrně dobře nahradit uvedeným výrazem (4.), jak je zřejmé z obr. 5.4, 5.7, 5.8, 5. a 5.. Výjimkou je spektrum podélných sil působících na přední hnanou nápravu v podélném směru, které se skládá ze dvou spekter, jak je uvedeno v kapitole 5.. Příklad náhrady tohoto spektra dvěma spektry je na obr. 6.2 s průběhy podle tab Součet Spektrum od motoru Spektrum od terénu Originální spektrum zatížení Střed hladiny, E-6.E-5.E-4.E-3.E-2.E-.E+ kumulativní četnost, - Obr. 6.2 Náhrada spektra podélných sil působících na nápravu pomocí dvou spekter 36/4

37 Takto provedená náhrada (fialová křivka) je součtem dílčího náhradního spektra od pohonu (modrá křivka) a dílčího náhradního spektra od terénu (zelená křivka). Červená křivka je původní spektrum zatížení ze schematizovaných naměřených hodnot (viz obr. 3.4). Pro odvození dílčího náhradního spektra podélných sil od terénu jsme vycházeli z náhradního schématu podélných sil pro zadní nápravu. Uvedená dílčí náhradní schémata byla zjednodušeně odvozena pro stejné šířky spektra Δσ s nižším a různým počtem hladin p a Jejich parametry jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 6. Parametry dílčích náhradních spekter Parametry dílčích spekter Průběh spekter Číslo hladiny i s p h p h Poměrné střední napětí σ i E-5.E-6.E-2 9.9E- kumulativní četnost h im od motoru kumulativní četnost h in od nerovností terénu Součet četností h i 7.3.E-5.E E E E-3.E-6 4.3E E-3.7E-5 8.8E E E-4.E E-3.4E-2 2.4E-2..E-2 9.9E-.E+ Na základě rozboru měřených spekter a stanovení náhrad podle schématu na obr. 6. jsou v tab. 6.2 uvedeny odhady parametrů pro výpočet spekter zatížení kol automobilů podle definovaných vztahů. Parametry náhrad vychází z měřených spekter v kap. 5, které byly stanoveny podle měření na polygonu. Uživatel uvádí, že v běžném provozu je reálná životnost vozidel asi 2x vyšší. S ohledem na tuto skutečnost byly odhadem stanoveny rozsahy poměrných zatížení a agresivity spekter. V tab. 6.2 jsou také schematicky naznačeny průběhy těchto spekter. 37/4

38 Tab. 6.2 Přehled parametrů náhrad Smysl působení sil Náprava Maximální poměrné zatížení spektra Parametr agresivity spektra Parametry náhrady (obr. 6., vztah (4.)) Poměrný počet kumul. cyklů s h p = n p h c = Σ n i Schéma tvaru spektra Hnaná náprava - síly od motoru,2, ,,2 Síly ve směru jízdy X Hnaná náprava - síly od vozovky,2,8,8,9-6,98,99 () Nehnaná náprava,2,8,7,8-6 Boční síly Y Přední nebo zadní náprava,,5,5, Svislé síly Z Přední nebo zadní náprava 2,5 3, 2,2 2, Poznámka: Maximální poměrné zatížení spektra lze vztáhnout ke svislému zatížení kola, pokud je u hnací nápravy maximální krouticí moment větší nebo roven adheznímu momentu při adhezi ϕ =,8. 38/4

39 V tab. 6.3 jsou uvedeny poměrné ekvivalentní zatížení z náhrad spekter za předpokladu, že intenzita poškození odpovídá měřenému spektru pro exponent sklonu šikmé větve Wöhlerovy křivky q = 3 a při uvažování Palmgrenovy hypotézy kumulace poškození. Ekvivalentní zatížení se s exponentem q mění, jak je patrno z tabulky 6.3. Při změně exponentu q se rovněž mění stupeň agresivity s náhradního spektra. Tab. 6.3 Parametr agresivity spekter a ekvivalentní zatížení pro všechny směry působení sil Jednotkové síly Směr Podélné síly (směr X) Boční síly (směr Y) Svislé síly (směr Z) Označení F xf F xr F yf F yr F zf F zr Exponent Wöhlerovy křivky p Parametr agresivity náhradního spektra s Jednotkové ekvivalentni zatížení σ e = σ ' e 3,9 *),84 3,33,98,25 5,28,349 6,45,45 3,75,86 3,33,76,96 5,77,45 6,78,75 3,75,396 3,33,83, ,8, ,38,572 3,54,356 3,33,56,376 5,64,459 6,66, ,3,5 3,33 2,25,2 5 2,,43 6,89,62 3 2,53,28 3,33 2,49,36 5 2,3,74 6 2,2,98 Poznámky: a) všechny agresivity spektra byly získány porovnáním ekvivalentního zatížení z měřeného a náhradního spektra; b) *) náhrada zcela nesouhlasí, měřené spektrum se skládá ze dvou dílčích spekter. Využití takto stanovených ekvivalentních sil na kola vozidla je možno využít pro dimenzování dílů náprav. 39/4

40 Například pro předběžné dimenzování kolových ložisek nahradíme ekvivalentní zatížení podle tab. 6.3 svislým zatížením kola [N]. Tím obdržíme ekvivalentní zatížení, které lze využít pro dané parametry ložiska výpočtem celkového ekvivalentního zatížení podle tab. 6.3 převzaté z [3]. Tab. 6.4 Schéma působení zatížení na ložisko pro různé kombinace směru a velikosti zatížení pro stykový úhel α 4 º 4/4

41 7. LITERATURA [] Dejl, Z., Folta, Z., Moravec, V., Němček, M.: Výpočty životnosti kolových ložisek osobního automobilu. Výzkumná zpráva D2-VCJBII 3.3.3/27. VŠB-TU Ostrava, 27. [2] Folta, Z.: Příspěvek k navrhování strojních součástí na základě vyhodnocení provozního zatížení. Habilitační práce. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 24. [3] Havlík, J.: Životnostní zkoušky převodových skříní. Habilitační práce. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 27. [4] Moravec, V.: Analytické vyjádření tvaru zátěžných spekter součástí pohonu automobilů. Výzkumná zpráva D VCJB3/26 zpracovaná v rámci projektu IMO 568 Výzkumné centrum automobilů a spalovacích motorů Josefa Božka II. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 26. 4/4

Verifikace výpočtových metod životnosti ozubení, hřídelů a ložisek na příkladu čelní a kuželové převodovky

Verifikace výpočtových metod životnosti ozubení, hřídelů a ložisek na příkladu čelní a kuželové převodovky Katedra částí a mechanismů strojů Fakulta strojní, VŠB - Technická univerzita Ostrava 708 33 Ostrava- Poruba, tř. 7.listopadu Verifikace výpočtových metod životnosti ozubení, hřídelů a ložisek na příkladu

Více

3. Mechanická převodná ústrojí

3. Mechanická převodná ústrojí 1M6840770002 Str. 1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 3.3 Výzkum metod pro simulaci zatížení dílů převodů automobilů 3.3.1 Realizace modelu jízdy osobního vozidla a uložení hnacího agregátu

Více

POHON 4x4 JAKO ZDROJ VIBRACÍ OSOBNÍHO AUTOMOBILU

POHON 4x4 JAKO ZDROJ VIBRACÍ OSOBNÍHO AUTOMOBILU POHON 4x4 JAKO ZDROJ VIBRACÍ OSOBNÍHO AUTOMOBILU Pavel NĚMEČEK, Technická univerzita v Liberci 1 Radek KOLÍNSKÝ, Technická univerzita v Liberci 2 Anotace: Příspěvek popisuje postup identifikace zdrojů

Více

Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0

Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0 Strana: 1 /8 Výtisk č.:.../... ZKV s.r.o. Zkušebna kolejových vozidel a strojů Wolkerova 2766, 272 01 Kladno ZPRÁVA č. : Z11-065-12 Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0 Vypracoval:

Více

Obr. 1 Schéma pohonu řezného kotouče

Obr. 1 Schéma pohonu řezného kotouče Předmět: 347502/01 Konstrukční cvičení I. Garant předmětu : doc. Ing. Jiří Havlík, Ph.D. Ročník : 1.navazující, prezenční i kombinované Školní rok : 2016 2017 Semestr : zimní Zadání konstrukčního cvičení.

Více

Dopravní technika technologie

Dopravní technika technologie Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika pohybu vozidel pro obor Dopravní technika technologie AR 2012/2013 Tyto příklady slouží k procvičení základních problematik probíraných na přednáškách tohoto

Více

1 ŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu stejně důležité jako brzdy.

1 ŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu stejně důležité jako brzdy. 1 ŘÍZENÍ AUTOMOBILŮ Z hlediska bezpečnosti silničního provozu stejně důležité jako brzdy. ÚČEL ŘÍZENÍ natočením kol do rejdu udržovat nebo měnit směr jízdy, umožnit rozdílný úhel rejdu rejdových kol při

Více

Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor. Dopravní prostředky. ak. rok. 2006/07

Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor. Dopravní prostředky. ak. rok. 2006/07 Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor Dopravní prostředky ak. rok. 26/7 Tyto příklady slouží k procvičení základních problematik probíraných na přednáškách tohoto předmětu.

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 2.1 OBECNÉ ZÁKLADY EL. POHONŮ 2. ELEKTRICKÉ POHONY Pod pojmem elektrický pohon rozumíme soubor elektromechanických vazeb a vztahů mezi elektromechanickou

Více

Dimenzování ozubených kol klasických automobilních diferenciálů

Dimenzování ozubených kol klasických automobilních diferenciálů imenzování ozubených kol klasických automobilních diferenciálů Zpracováno v rámci projektu IM 0568 Výzkumné centrum automobilů a spalovacích motorů Josefa Božka II. Vypracovali: prof. Ing. Vladimír Moravec,

Více

Literatura: a ČSN EN s těmito normami související.

Literatura: a ČSN EN s těmito normami související. Literatura: Kovařík, J., Doc. Dr. Ing.: Mechanika motorových vozidel, VUT Brno, 1966 Smejkal, M.: Jezdíme úsporně v silniční nákladní a autobusové dopravě, NADAS, Praha, 1982 Ptáček,P.:, Komenium, Praha,

Více

L Oj [km] R j [m] l j [m] 1 0, , , , , , , , , ,0 600

L Oj [km] R j [m] l j [m] 1 0, , , , , , , , , ,0 600 Projektový příklad PP1 Pomocí postupů početní metody stanovení parametrů jízdy vlaku s rychlostním krokem stanovte průběhy rychlosti na dráze (tachogram jízdy), doby jízdy a spotřeby elektrické energie

Více

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2. Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu

Více

Elektromobil s bateriemi Li-pol

Elektromobil s bateriemi Li-pol Technická fakulta ČZU Praha Autor: Pavel Florián Semestr: letní 2008 Elektromobil s bateriemi Li-pol Popis - a) napájecí část (jednotka) - b) konstrukce elektromobilu - c) pohonná jednotka a) Tento elektromobil

Více

Zhodnocení vlastností převodovky MQ 100 v porovnání s převodovkami zahraničních výrobců

Zhodnocení vlastností převodovky MQ 100 v porovnání s převodovkami zahraničních výrobců Katedra částí a mechanismů strojů strojní fakulta, VŠB - Technická univerzita Ostrava 708 33 Ostrava- Poruba, tř. 17.listopadu 15 596993402, 596991236; fax.: 597323090 e-mail : hana.drmolova@vsb.cz Zhodnocení

Více

21A412: Optimalizace geometrických parametrů a pevnostních výpočtů ozubených kol automobilních převodovek zahrnující reálné provozní podmínky.

21A412: Optimalizace geometrických parametrů a pevnostních výpočtů ozubených kol automobilních převodovek zahrnující reálné provozní podmínky. 21A412: Optimalizace geometrických parametrů a pevnostních výpočtů ozubených kol automobilních převodovek zahrnující reálné provozní podmínky. Popis aktivity: Zpracování výsledků rozborů geometrických

Více

PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ. přenáší výkon od motoru na hnací kola a podle potřeby mění otáčky s kroutícím momentem

PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ. přenáší výkon od motoru na hnací kola a podle potřeby mění otáčky s kroutícím momentem PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ přenáší výkon od motoru na hnací kola a podle potřeby mění otáčky s kroutícím momentem Uspořádání převodového ústrojí se řídí podle základní konstrukční koncepce automobilu. Ve většině

Více

STUDENT CAR. Dílčí výpočtová zpráva. Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. Září 2008

STUDENT CAR. Dílčí výpočtová zpráva. Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera. Září 2008 STUDENT CAR Dílčí výpočtová zpráva Září 2008 Copyright 2008, Univerzita Pardubice, STUDENT CAR Dílčí výpočtová zpráva Projekt : Student Car, FDJP Univerzita Pardubice - VŠB Ostrava Datum : Září 2008 Vypracoval

Více

Obr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9.

Obr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9. 9. Tření a stabilita 9.1 Tření smykové v obecné kinematické dvojici Doposud jsme předpokládali dokonale hladké povrchy stýkajících se těles, kdy se silové působení přenášelo podle principu akce a reakce

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Více

Případ data vozidla data trati 1. konstantní mění se 2. mění se konstantní

Případ data vozidla data trati 1. konstantní mění se 2. mění se konstantní Obecné cíle a řešené dílčí etapy 6.5.1.1. Výpočet dynamických charakteristik vybraných vozidel pro modelování některých dopravních situací 6.5.1.2. Výpočet spekter zatížení pro experiment VŠB. 1. Využití

Více

P R O T O K O L č. 6 178-00. Vyhodnocení ukazatelů únosnosti hypoidního ozubení stálých převodů DA pro jmenovité režimy zatížení

P R O T O K O L č. 6 178-00. Vyhodnocení ukazatelů únosnosti hypoidního ozubení stálých převodů DA pro jmenovité režimy zatížení Divize výpočtů a převodů CZ 180 68 Praha 9, Lihovarská 12 Telefon: (02) 84811036 E - mail: tajzich@uvmv.cz Fax: (02)66310343 Hypoidní soukolí stálého převodu Str. 1 P R O T O K O L č. Vyhodnocení ukazatelů

Více

Výpočtový program DYNAMIKA VOZIDLA Tisk výsledků

Výpočtový program DYNAMIKA VOZIDLA Tisk výsledků Zadané hodnoty: n motoru M motoru [ot/min] [Nm] 1 86,4 15 96,4 2 12,7 25 14,2 3 16 35 11 4 93,7 45 84,9 5 75,6 55 68,2 Výpočtový program DYNAMIKA VOZIDLA Tisk výsledků m = 1265 kg (pohotovostní hmotnost

Více

Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor. Pozemní doprava AR 2006/2007

Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor. Pozemní doprava AR 2006/2007 Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor Pozemní doprava AR 2006/2007 Tyto příklady slouží k procvičení základních problematik probíraných na přednáškách tohoto předmětu. Jednotlivé

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ HŘÍDELE A ČEPY

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ HŘÍDELE A ČEPY Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.1.Hřídele a čepy HŘÍDELE A ČEPY Hřídele jsou základní strojní součástí válcovitého tvaru, která slouží k

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Návrh rozměru čelních ozubených kol je proveden podle ČSN ČÁST 4 PEVNOSTNÍ VÝPOČET ČELNÍCH A OZUBENÝCH KOL.

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Návrh rozměru čelních ozubených kol je proveden podle ČSN ČÁST 4 PEVNOSTNÍ VÝPOČET ČELNÍCH A OZUBENÝCH KOL. Příloha č.1.: Výpočtová zpráva - převodovka I Návrh čelních ozubených kol Návrh rozměru čelních ozubených kol je proveden podle ČSN 01 4686 ČÁST 4 PEVNOSTNÍ VÝPOČET ČELNÍCH A OZUBENÝCH KOL. Návrhovým výpočtem

Více

Experimentální realizace Buquoyovy úlohy

Experimentální realizace Buquoyovy úlohy Experimentální realizace Buquoyovy úlohy ČENĚK KODEJŠKA, JAN ŘÍHA Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Olomouc Abstrakt Tato práce se zabývá experimentální realizací Buquoyovy úlohy. Jedná se o

Více

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1 Katedra konstruování strojů Fakulta strojní Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1 Podklady k přednáškám část A4 Prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. a kol. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním

Více

Název zpracovaného celku: Nápravy automobilů

Název zpracovaného celku: Nápravy automobilů Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla druhý NĚMEC V. 25.9.2012 Název zpracovaného celku: Nápravy automobilů Náprava vozidla je část automobilu, jehož prostřednictvím jsou dvě protější vozidlová

Více

Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.

Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D. Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D. Ze zadaných třinácti příkladů vypracuje každý posluchač samostatně

Více

Kontrola technického ho stavu brzd. stavu brzd

Kontrola technického ho stavu brzd. stavu brzd Kontrola technického ho stavu brzd Kontrola technického ho stavu brzd Dynamická kontrola brzd Základní zákon - Zákon č. 56/001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích v platném znění

Více

Hnací hřídele. Téma 7. KVM Teorie vozidel 1

Hnací hřídele. Téma 7. KVM Teorie vozidel 1 Hnací hřídele Téma 7 KVM Teorie vozidel 1 Hnací hřídele Kloubový hnací hřídel Transmise Přenáší točivý moment mezi dvěma převodovými ústrojími Převodové ústrojí na výstupu je obvykle pohyblivé po definované

Více

3. Mechanická převodná ústrojí

3. Mechanická převodná ústrojí 1M6840770002 Str. 1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 3.1 Výzkum vlastností čelních ozubených kol automobilových převodů 3.1.1 Optimalizace geometrických parametrů ozubení s prodlouženým

Více

1. ÚVOD. Vladislav Křivda 1

1. ÚVOD. Vladislav Křivda 1 ODVOZENÍ PŘEPOČTOVÝCH KOEFICIENTŮ SILNIČNÍCH VOZIDEL V DOPRAVNÍM PROUDU DLE JEJICH DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK DERIVATION OF COEFFICIENTS OF ROAD VEHICLES IN TRAFFIC FLOW ACCORDING TO ITS DYNAMIC CHARACTERISTICS

Více

Projekt: Obor DS. Prezentace projektů FD 2010 Aktivní bezpečnost dopravních prostředků projekt k616 Bc. Petr Valeš

Projekt: Obor DS. Prezentace projektů FD 2010 Aktivní bezpečnost dopravních prostředků projekt k616 Bc. Petr Valeš ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Ústav K616 Projekt: AKTIVNÍ BEZPEČNOST DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ Obor DS Bc. Petr VALEŠ mail: valespe1@fd.cvut.cz tel.: 724753860 Ústav dopravní techniky

Více

Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport.

Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport. Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport. R. Mendřický, M. Lachman Elektrické pohony a servomechanismy 31.10.2014 Obsah prezentace

Více

Centrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka - Kolokvium Božek 2014, 6. 11. 2014 Roztoky -

Centrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka - Kolokvium Božek 2014, 6. 11. 2014 Roztoky - WP17: Agregáty s dělením toku výkonu pro vysoce účinné mechanismy CVT/IVT, hybridní vozy a vozidlové diferenciály Vedoucí konsorcia podílející se na pracovním balíčku České vysoké učení technické v Praze

Více

Jaroslav Machan. Pavel Nedoma. Jiří Plíhal. Představení projektu E-VECTOORC

Jaroslav Machan. Pavel Nedoma. Jiří Plíhal. Představení projektu E-VECTOORC Představení projektu E-VECTOORC Jaroslav Machan Pavel Nedoma Jiří Plíhal jaroslav.machan@skoda-auto.cz pavel.nedoma@skoda-auto.cz plihal@utia.cas.cz 1 ExFos - Představení projektu E-VECTOORC 25.1.2013/Brno

Více

Centrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka Autosympo a Kolokvium Božek 11. a , Roztoky

Centrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka Autosympo a Kolokvium Božek 11. a , Roztoky Vedoucí konsorcia podílející se na pracovním balíčku České vysoké učení technické v Praze, zodpov. osoba Gabriela Achtenová Členové konsorcia podílející se na pracovním balíčku Vysoké učení technické v

Více

Výukové texty. pro předmět. Měřící technika (KKS/MT) na téma. Tvorba grafické vizualizace principu měření otáček a úhlové rychlosti

Výukové texty. pro předmět. Měřící technika (KKS/MT) na téma. Tvorba grafické vizualizace principu měření otáček a úhlové rychlosti Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu měření otáček a úhlové rychlosti Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Tvorba grafické vizualizace principu

Více

ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ III

ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ III Plán přednášek a cvičení a zadání úkolů z předmětu ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ III Rozsah... 1+3, klasifikovaný zápočet; Ročník... 1. ročník prezenčního magisterského studia Školní rok... 2015/2016 zimní

Více

Semestrální projekt. Vyhodnocení přesnosti sebelokalizace VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Semestrální projekt. Vyhodnocení přesnosti sebelokalizace VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Semestrální projekt Vyhodnocení přesnosti sebelokalizace Vedoucí práce: Ing. Tomáš Jílek Vypracovali: Michaela Homzová,

Více

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu MatemaTech Matematickou cestou k technice. Cyklistický převod výpočet rychlosti pohybu cyklisty

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu MatemaTech Matematickou cestou k technice. Cyklistický převod výpočet rychlosti pohybu cyklisty Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu MatemaTech Matematickou cestou k technice. Předmět: Matematika, fyzika Téma: Cyklistický převod výpočet rychlosti pohybu cyklisty Věk žáků: 16-19 Časová

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ TECHNOLOGICKÉ POSTUPY

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ TECHNOLOGICKÉ POSTUPY ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ Ústav strojírenské technologie TECHNOLOGICKÉ POSTUPY 1. Hodnocení přilnavosti odtrhem (ČSN EN ISO 4624) 2. Tribologická analýza Tribometr TOP 3 1. Hodnocení

Více

Postup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1)

Postup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1) říklad S1 Stanovte potřebný výkon spalovacího motoru siničního vozidla pro jízdu do stoupání 0 % rychlostí 50 km.h -1 za bezvětří. arametry silničního vozidla jsou: Tab S1.1: arametry zadání: G 9,8. 10

Více

TECHNIKA JÍZDY PRŮJEZDY ZATÁČEK část 1. Úvod

TECHNIKA JÍZDY PRŮJEZDY ZATÁČEK část 1. Úvod TECHNIKA JÍZDY PRŮJEZDY ZATÁČEK část 1. Úvod Místem na závodní trati, kde se rozhoduje o vítězích a poražených, jsou zatáčky a jejich projíždění představuje nejchoulostivější, nejnebezpečnější ale také

Více

Laboratorní úloha. MĚŘENÍ NA MECHATRONICKÉM SYSTÉMU S ASYNCHRONNÍM MOTOREM NAPÁJENÝM Z MĚNIČE KMITOČTU Zadání:

Laboratorní úloha. MĚŘENÍ NA MECHATRONICKÉM SYSTÉMU S ASYNCHRONNÍM MOTOREM NAPÁJENÝM Z MĚNIČE KMITOČTU Zadání: Laboratorní úloha MĚŘENÍ NA MECHATRONICKÉM SYSTÉMU S ASYNCHRONNÍM MOTOREM NAPÁJENÝM Z MĚNIČE KMITOČTU Zadání: 1) Proveďte teoretický rozbor frekvenčního řízení asynchronního motoru 2) Nakreslete schéma

Více

Řízení. Téma 1 VOZ 2 KVM 1

Řízení. Téma 1 VOZ 2 KVM 1 Řízení Téma 1 VOZ 2 KVM 1 Řízení Slouží k udržování nebo změně směru jízdy vozidla Rozdělení podle vztahu k nápravě řízení jednotlivými koly (natáčením kol kolem rejdového čepu) řízení celou nápravou (především

Více

Řízení. Slouží k udržování nebo změně směru jízdy vozidla

Řízení. Slouží k udržování nebo změně směru jízdy vozidla Řízení Slouží k udržování nebo změně směru jízdy vozidla ozdělení podle vztahu k nápravě 1. řízení jednotlivými koly (natáčením kol kolem rejdového čepu). řízení celou nápravou (především přívěsy) ozdělení

Více

Název zpracovaného celku: Rozvodovky

Název zpracovaného celku: Rozvodovky Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.8.2013 Název zpracovaného celku: Rozvodovky Rozvodovka je u koncepce s předním a zadním pohonem součástí převodovky.u klasické koncepce

Více

Kola. Konstrukce kola (jen kovové části)

Kola. Konstrukce kola (jen kovové části) Kola Účel: (kolo včetně pneumatiky): Umístění: - nese hmotnost vozidla - kola jsou umístěna na koncích náprav - přenáší síly mezi vozovkou a vozidlem - doplňuje pružící systém vozidla Složení kola: kovové

Více

ŠKODA KAROQ SPORTLINE Zážehové motory

ŠKODA KAROQ SPORTLINE Zážehové motory Zážehové motory Technické údaje 1,5 TSI/110 kw 1,5 TSI/110 kw (A) Motor Motor zážehový, přeplňovaný turbodmychadlem, řadový, chlazený kapalinou, 2 OHC, uložený vpředu napříč Počet válců 4 Zdvihový objem

Více

Kapitola 8. prutu: rovnice paraboly z = k x 2 [m], k = z a x 2 a. [m 1 ], (8.1) = z b x 2 b. rovnice sklonu střednice prutu (tečna ke střednici)

Kapitola 8. prutu: rovnice paraboly z = k x 2 [m], k = z a x 2 a. [m 1 ], (8.1) = z b x 2 b. rovnice sklonu střednice prutu (tečna ke střednici) Kapitola 8 Vnitřní síly rovinně zakřiveného prutu V této kapitole bude na příkladech vysvětleno řešení vnitřních sil rovinně zakřivených nosníků, jejichž střednici tvoří oblouk ve tvaru kvadratické paraboly[1].

Více

Vliv přepravovaných nákladů na jízdní vlastnosti vozidel

Vliv přepravovaných nákladů na jízdní vlastnosti vozidel Vliv přepravovaných nákladů na jízdní vlastnosti vozidel Doc. Ing. Miroslav Tesař, CSc. Havlíčkův Brod 20.5.2010 1. Úvod 2. Definování základních pojmů 3. Stabilita vozidel 4. Stabilita proti překlopení

Více

ŠKODA KAROQ SCOUT Vznětové motory

ŠKODA KAROQ SCOUT Vznětové motory Motor Motor vznětový, přeplňovaný turbodmychadlem s nastavitelnou geometrií lopatek, řadový, chlazený kapalinou, 2 OHC, uložený vpředu napříč Počet válců 4 Zdvihový objem [cm 3 ] 1968 Vrtání zdvih [mm

Více

PŘÍLOHA A. ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně

PŘÍLOHA A. ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně PŘÍLOHA A Obrázek 1-A Rozměrový výkres - řez stroje Označení Název rozměru D kex Vnější průměr kostry D kvn Vnitřní

Více

pneumatiky a kola zavěšení kol odpružení řízení

pneumatiky a kola zavěšení kol odpružení řízení Podvozky motorových vozidel Obsah přednášky : pneumatiky a kola zavěšení kol odpružení řízení Podvozky motorových vozidel Podvozky motorových vozidel - nápravy 1. Pneumatiky a kola. Zavěšení kol 3. Odpružení

Více

ŠKODA KAROQ Zážehové motory

ŠKODA KAROQ Zážehové motory Zážehové motory Technické údaje 1,0 TSI/85 kw 1,0 TSI/85 kw (A) 1,5 TSI/110 kw 1,5 TSI/110 kw (A) Motor Motor zážehový, přeplňovaný turbodmychadlem, řadový, chlazený kapalinou, 2 OHC, uložený vpředu napříč

Více

SÍLY MEZI KOLEM A KOLEJNICÍ A JEJICH MĚŘENÍ. Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice

SÍLY MEZI KOLEM A KOLEJNICÍ A JEJICH MĚŘENÍ. Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice SÍLY MEZI KOLEM A KOLEJNICÍ A JEJICH MĚŘENÍ Zdeněk Moureček VÚKV Praha a.s www.vukv.cz mourecek@vukv.cz Radek Trejtnar SŽDC s.o. www.szdc.cz trejtnar@szdc.cz Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice 23.

Více

Některá klimatická zatížení

Některá klimatická zatížení Některá klimatická zatížení 5. cvičení Klimatické zatížení je nahodilé zatížení vyvolané meteorologickými jevy. Stanoví se podle nejnepříznivějších hodnot mnohaletých měření, odpovídajících určitému zvolenému

Více

ŠKODA KAROQ Zážehové motory

ŠKODA KAROQ Zážehové motory Technické údaje 1,0 TSI/85 kw 1,0 TSI/85 kw 1,5 TSI/110 kw 1,5 TSI/110 kw Motor 1,5 TSI/110 kw 4 4 Motor zážehový, přeplňovaný turbodmychadlem, řadový, chlazený kapalinou, 2 OHC, uložený vpředu napříč

Více

ŠKODA KAROQ SPORTLINE Zážehové motory

ŠKODA KAROQ SPORTLINE Zážehové motory Zážehové motory Technické údaje 1,5 TSI/110 kw 1,5 TSI/110 kw (A) 1,5 TSI/110 kw 4 4 (A) 2,0 TSI/140 kw 4 4 (A) Motor Motor zážehový, přeplňovaný turbodmychadlem, řadový, chlazený kapalinou, 2 OHC, uložený

Více

Lineární jednotky MTJ ECO s pohonem ozubeným řemenem

Lineární jednotky MTJ ECO s pohonem ozubeným řemenem Lineární jednotky ECO s pohonem ozubeným m Charakteristika ECO Lineární jednotky (moduly) ECO nabízí cenově výhodnou, ekonomickou variantu lineárních posuvů při zachování vysokých požadavků na technické

Více

Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1

Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1 Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN 1997-1 1. Návrhové hodnoty účinků zatížení Účinky zatížení v mezním stavu porušení ((STR) a (GEO) jsou dány návrhovou kombinací

Více

DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH

DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ MECHANISMU TETRASPHERE Vypracoval: Jaroslav Štorkán Vedoucí práce: prof. Ing. Michael Valášek, DrSc. CÍLE PRÁCE Sestavit programy pro kinematické, dynamické

Více

POROVNÁVACÍ ŽIVOTNOSTNÍ ZKOUŠKA ALTERNATIV RAMENE PŘEDNÍ NÁPRAVY ŠKODA FAVORIT

POROVNÁVACÍ ŽIVOTNOSTNÍ ZKOUŠKA ALTERNATIV RAMENE PŘEDNÍ NÁPRAVY ŠKODA FAVORIT POROVNÁVACÍ ŽIVOTNOSTNÍ ZKOUŠKA ALTERNATIV RAMENE PŘEDNÍ NÁPRAVY ŠKODA FAVORIT P.Pavlata TÜV UVMV s.r.o., Praha Abstrakt V poslední době je pod mimořádnou pozorností médií oblast dopravní nehodovosti.

Více

Šnekové soukolí nekorigované se šnekem válcovým a globoidním kolem.

Šnekové soukolí nekorigované se šnekem válcovým a globoidním kolem. .. Zadání. Program: Konstrukce převodové skříně převodového motoru Zadání: xxx Navrhněte, vypočtěte a zkonstruujte převodovou skříň jako součást jednotky převodového motoru. Převodová skříň bude řešena

Více

Návrh signálního plánu pro světelně řízenou křižovatku. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Návrh signálního plánu pro světelně řízenou křižovatku. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Návrh signálního plánu pro světelně řízenou křižovatku Ing. Michal Dorda, Ph.D. Použitá literatura TP 81 Zásady pro navrhování světelných signalizačních zařízení na pozemních komunikacích. TP 235 Posuzování

Více

NÁVRH ČELNÍHO SOUKOLÍ SE ŠIKMÝMI ZUBY VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ, KATEDRA ČÁSTÍ A MECHANISMŮ STROJŮ. Vysokoškolská příručka

NÁVRH ČELNÍHO SOUKOLÍ SE ŠIKMÝMI ZUBY VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ, KATEDRA ČÁSTÍ A MECHANISMŮ STROJŮ. Vysokoškolská příručka VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ, KATEDRA ČÁSTÍ A MECHANISMŮ STROJŮ NÁVRH ČELNÍHO SOUKOLÍ SE ŠIKMÝMI ZUBY Vysokoškolská příručka Květoslav Kaláb Ostrava 2010 1 OBSAH Zadání 3 1 Návrh ozubeného

Více

POROVNÁVACÍ ŽIVOTNOSTNÍ ZKOUŠKA ALTERNATIV RAMENE PŘEDNÍ NÁPRAVY ŠKODA FAVORIT

POROVNÁVACÍ ŽIVOTNOSTNÍ ZKOUŠKA ALTERNATIV RAMENE PŘEDNÍ NÁPRAVY ŠKODA FAVORIT Ing. Petr Pavlata POROVNÁVACÍ ŽIVOTNOSTNÍ ZKOUŠKA ALTERNATIV RAMENE PŘEDNÍ NÁPRAVY ŠKODA FAVORIT Příspěvek XV. mezinárodní konference soudních znalců Brno, leden 2006. ABSTRAKT: V poslední době je pod

Více

Matematicko-fyzikální model vozidla

Matematicko-fyzikální model vozidla 20. února 2012 Obsah 1 2 Reprezentace trasy Řízení vozidla Motivace Motivace Simulátor se snaží přibĺıžit charakteristikám vozu Škoda Octavia Combi 2.0TDI Ověření funkce regulátoru EcoDrive Fyzikální základ

Více

Výpočet vnitřních sil na kruhovém ostění

Výpočet vnitřních sil na kruhovém ostění Výpočet vnitřních sil na kruhovém ostění Výpočet dle metody Zurabova-Bugajevové Metoda Zubarova-Bugajevové patří k metodám stanovení vnitřních sil na pružném ostění s předurčenou křivkou pasivního odporu.

Více

ŠKODA KODIAQ SCOUT Vznětové motory

ŠKODA KODIAQ SCOUT Vznětové motory Motor Motor vznětový, přeplňovaný turbodmychadlem s nastavitelnou geometrií lopatek, řadový, chlazený kapalinou, 2 OHC, uložený vpředu napříč Počet válců 4 Zdvihový objem [cm 3 ] 1968 Vrtání zdvih [mm

Více

Filosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování

Filosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování Filosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování doc. Ing. Miloslav Kepka, CSc. ZČU v Plzni, Fakulta strojní, Katedra konstruování strojů

Více

Mechanika - síla. Zápisy do sešitu

Mechanika - síla. Zápisy do sešitu Mechanika - síla Zápisy do sešitu Síla a její znázornění 1/3 Síla popisuje vzájemné působení těles (i prostřednictvím silových polí). Účinky síly: 1.Mění rychlost a směr pohybu 2.Deformační účinky Síla

Více

VYUŽITÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT PŘI ŘEŠENÍ ÚLOH PŘÍMÝM DETERMINOVANÝM PRAVDĚPODOBNOSTNÍM VÝPOČTEM

VYUŽITÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT PŘI ŘEŠENÍ ÚLOH PŘÍMÝM DETERMINOVANÝM PRAVDĚPODOBNOSTNÍM VÝPOČTEM Proceedings of the 6 th International Conference on New Trends in Statics and Dynamics of Buildings October 18-19, 2007 Bratislava, Slovakia Faculty of Civil Engineering STU Bratislava Slovak Society of

Více

POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH VARIANT (provést pro obě varianty!!!) 1. Ovlivňující veličiny a) podélný sklon a jízdní rychlost vj [km/h]: podle velikosti a

POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH VARIANT (provést pro obě varianty!!!) 1. Ovlivňující veličiny a) podélný sklon a jízdní rychlost vj [km/h]: podle velikosti a POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH VARIANT (provést pro obě varianty!!!) 1. Ovlivňující veličiny a) podélný sklon a jízdní rychlost vj [km/h]: podle velikosti a délky na sebe navazujících úseků s konstantním podélným

Více

Studium tranzistorového zesilovače

Studium tranzistorového zesilovače Studium tranzistorového zesilovače Úkol : 1. Sestavte tranzistorový zesilovač. 2. Sestavte frekvenční amplitudovou charakteristiku. 3. Porovnejte naměřená zesílení s hodnotou vypočtenou. Pomůcky : - Generátor

Více

ŠKODA KODIAQ SPORTLINE Zážehové motory

ŠKODA KODIAQ SPORTLINE Zážehové motory Zážehové motory Technické údaje 1,5 TSI/110 kw ACT 1,5 TSI/110 kw ACT (A) Motor Motor zážehový, přeplňovaný turbodmychadlem, řadový, chlazený kapalinou, 2 OHC, uložený vpředu napříč Počet válců 4 Zdvihový

Více

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil 4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil Síla je veličina vektorová. Je určena působištěm, směrem, smyslem a velikostí. Působiště síly je bod, ve kterém se přenáší účinek síly na těleso. Směr

Více

Testovací příklady MEC2

Testovací příklady MEC2 Testovací příklady MEC2 1. Určete, jak velká práce se vykoná při stlačení pružiny nárazníku železničního vagónu o w = 5 mm, když na její stlačení o w =15 mm 1 je zapotřebí síla F = 3 kn. 2. Jaké musí být

Více

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Kinematika hmotného bodu Kinematika = obor fyziky zabývající se pohybem bez ohledu na jeho příčiny Hmotný bod - zastupuje

Více

Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka - 5. kolokvium Josefa Božka 2009, Praha, 2. 12. 3. 12. 2009 -

Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka - 5. kolokvium Josefa Božka 2009, Praha, 2. 12. 3. 12. 2009 - Obecné cíle 3.1 Výzkum vlastností čelních ozubených kol automobilových převodů. 3.2 Vývoj metodiky predikce pittingu na čelním ozubení automobilových převodovek. 3.2 Životnostní zkoušky, metodiky rozboru

Více

HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ

HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ Radim Paluska, Miroslav Kyjovský V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky vyplývající ze zkoušek provedených za účelem vyhodnocení rozdílných režimů při

Více

OHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c )

OHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c ) 3.3 Řešené příklady Příklad 1: Pro nosník na obrázku vyšetřete a zakreslete reakce, T (x) a M(x). Dále určete M max a proveďte dimenzování pro zadaný průřez. Dáno: a = 0.5 m, b = 0.3 m, c = 0.4 m, d =

Více

Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny

Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny Určení hlavních geometrických, hmotnostních a tuhostních parametrů železničního vozu, přejezd vozu přes klíny Název projektu: Věda pro život, život pro vědu Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 V

Více

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3 Betonové konstrukce (S) Přednáška 3 Obsah Účinky předpětí na betonové prvky a konstrukce Silové působení kabelu na beton Ekvivalentní zatížení Staticky neurčité účinky předpětí Konkordantní kabel, Lineární

Více

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83 Vypočítejte moment síly P = 4500 N k osám x, y, z, je-li a = 0,25 m, b = 0, 03 m, R = 0,06 m, β = 60. Nositelka síly P svírá s tečnou ke kružnici o poloměru R úhel α = 20.. α β P y Uvolnění: # y β! x Rovnice

Více

6 Algebra blokových schémat

6 Algebra blokových schémat 6 Algebra blokových schémat Operátorovým přenosem jsme doposud popisovali chování jednotlivých dynamických členů. Nic nám však nebrání, abychom přenosem popsali dynamické vlastnosti složitějších obvodů,

Více

4. Napjatost v bodě tělesa

4. Napjatost v bodě tělesa p04 1 4. Napjatost v bodě tělesa Předpokládejme, že bod C je nebezpečným bodem tělesa a pro zabránění vzniku mezních stavů je m.j. třeba zaručit, že napětí v tomto bodě nepřesáhne definované mezní hodnoty.

Více

Popisná statistika. Komentované řešení pomocí MS Excel

Popisná statistika. Komentované řešení pomocí MS Excel Popisná statistika Komentované řešení pomocí MS Excel Vstupní data Máme k dispozici data o počtech bodů z 1. a 2. zápočtového testu z Matematiky I v zimním semestru 2015/2016 a to za všech 762 studentů,

Více

Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka 2. kolokvium Josefa Božka, Praha 31. 1. 1. 2. 2007

Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka 2. kolokvium Josefa Božka, Praha 31. 1. 1. 2. 2007 Obecné cíle Zlepšení parametrů: Mechanická převodná ústrojí: Výzkum vlastností čelních ozubených kol automobilových převodů. Vývoj metodiky predikce pittingu na čelním ozubení automobilových převodovek.

Více

Konstrukční kancelář. Ing. Luboš Skopal.

Konstrukční kancelář. Ing. Luboš Skopal. Ověření shody vlastností zvláštního vozidla kategorie S P s technickými požadavky stanovenými vyhláškou č. 341/2002 Sb. Objednavatel: Výrobce: Název a typ: KOTTE Landtechnik, 49597 Rieste, Germany Výrobní

Více

Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil

Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil Souřadný systém, v rovině i prostoru Síla bodová: vektorová veličina (kluzný, vázaný vektor - využití),

Více

Geometrie řízení VY_32_INOVACE_AUT2_11

Geometrie řízení VY_32_INOVACE_AUT2_11 Geometrie řízení VY_32_INOVACE_AUT2_11 Geometrická poloha kol má zásadní vliv na bezpečnost provozu vozidel. Za jedoucím vozidlem zanechávají odvalující se kola stopy. Aby se kola vozidla odvalovala při

Více

PŘEVODOVÝ SYNCHRONNÍ MOTOR REVERZAČNÍ B 410

PŘEVODOVÝ SYNCHRONNÍ MOTOR REVERZAČNÍ B 410 REGULACE AUTOMATIZACE BOR, spol. s r.o Dělnická 264 473 01 Nový Bor tel. : +420 487 727 443 fax : +420 487 726 320 e-mail : regulace@regulace.cz http://www.regulace.cz Katalog výrobků : PŘEVODOVÉ MOTORY

Více

ŠKODA SCALA Zážehové motory

ŠKODA SCALA Zážehové motory Technické údaje 1,0 TSI/85 kw 1,5 TSI/110 kw (A) Motor Motor zážehový, přeplňovaný turbodmychadlem, řadový, chlazený kapalinou, 2 OHC, uložený vpředu napříč Počet válců 3 4 Zdvihový objem [cm 3 ] 999 1498

Více

Stanovení kritických otáček vačkového hřídele Frotoru

Stanovení kritických otáček vačkového hřídele Frotoru Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra mechaniky Stanovení ických otáček vačkového hřídele Frotoru Řešitel: oc. r. Ing. Jan upal Plzeň, březen 7 Úvod: Cílem předložené zprávy je

Více

-/- K, Tm K, Tm. l; Mh; l 14; 500; 270 14; 500; 270 Jmenovitý výkon při otáčkách dle (DIN-DIN; ECE -ECE-R 24; ISO - ISO TR 14396)

-/- K, Tm K, Tm. l; Mh; l 14; 500; 270 14; 500; 270 Jmenovitý výkon při otáčkách dle (DIN-DIN; ECE -ECE-R 24; ISO - ISO TR 14396) DEUTZ-FAHR DEUTZ-FAHR 1 Parametr Jednotka Agrotron M 610 Agrotron M 620 2 Provedení (4k4; 4k2, pásové, kolopásové) - 4k4 4k4 3 Motor 4 Výrobce/model - DEUTZ / TCD 2012 L6 DEUTZ / TCD 2012 L6 5 Počet válců;

Více

ÚSTAV PRO VÝZKUM MOTOROVÝCH VOZIDEL s.r.o. TECHNICKÁ ZPRÁVA. Stanovení převodu řízení

ÚSTAV PRO VÝZKUM MOTOROVÝCH VOZIDEL s.r.o. TECHNICKÁ ZPRÁVA. Stanovení převodu řízení TÜV Süddeutschland Holding AG www.uvmv.cz Lihovarská 12, 180 68 Praha 9 Pověřená zkušebna MDS-ČR; Homologační zkušebna E8/C; Autorizovaná osoba 213; Notifikovaná osoba ES 1018; Akreditovaná zkušební laboratoř

Více