MASARYKOVA UNIVERZITA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra ruského jazyka a literatury Výuka správné ruské i na českých základních školách (na příkladu učebnic řady Pojechali) Bakalářská práce Brno 2015 Vedoucí práce: PhDr. Irina Hobzová Vypracovala: Michaela Vychopňová

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne Michaela Vychopňová 2

3 Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat PhDr. Irině Hobzové za její ochotu, vstřícný přístup a v neposlední řadě za cenné rady a připomínky, které mi poskytla v průběhu zpracování této práce. 3

4 OBSAH ÚVOD... 5 TEORETICKÁ ČÁST Fonetika a fonologie Řečový aparát Suprasegmentální jevy Dynamika a rytmus Melodie Melodie klesající Melodie stoupající Přízvuk Systém hlásek v ruském a českém jazyce Základní pojmy Souhlásky Souhlásky znělé a neznělé Souhlásky měkké a tvrdé Samohlásky Ortoepie Orotepické problémy při spojování hlásek PRAKTICKÁ ČÁST Rozbor učebnic Pojechali Pojechali Rychlý start Shrnutí ZÁVĚR РЕЗЮМЕ SEZNAM LITERATURY:

5 ÚVOD Téma bakalářské práce s názvem,,výuka správné ruské i na českých základních školách (na příkladu učebnic řady Pojechali) bylo zvoleno z oblasti fonetiky a fonologie ruského jazyka. V této práci se budeme zabývat analýzou učebnic řady Pojechali (Pojechali 1, Pojechali 2 a Rychlý start). Zaměříme se na cvičení týkající se i, na způsob, jakým je vyučována a na to, zda je v těchto učebnicích věnován dostatečný prostor pro procvičování ruské i. Domníváme se, že učebnice ruského jazyka, jež má být průvodkyní pro ty, kteří se rozhodli učit se ruštinu jako jeden z moderních světových jazyků, by měla být moderní i konzervativní zároveň. Moderní tím, aby zachytila aktuální stav slovní zásoby, jednak proto, že jazyk je zrcadlem společnosti, a jednak proto, aby vyjadřovala současnou dobu problémy a radosti lidského každodenního života, a konzervativní proto, aby dbala na systém. Tato práce je rozdělena na dvě části část teoretickou a část praktickou. V teoretické části si nejprve definujeme pojmy fonetika a fonologie, dále se budeme podrobněji zabývat suprasegmentálními a segmentálními prvky a v poslední části si přiblížíme ortoepii a vše, co s ní souvisí. V praktické části se budeme zabývat rozborem prvních tří učebnic ediční řady Pojechali (Pojechali 1, Pojechali 2, Rychlý start), abychom analyzovali metody zaměřené na osvojení správné ruské i při výuce ruského jazyka. Zajímá nás, zda tyto první tři učebnice učebního souboru Pojechali, co se týká výuky i ruského jazyka, vyhovují našemu požadavku aby učebnice byla moderní a konzervativní zároveň. 5

6 TEORETICKÁ ČÁST 6

7 1 Fonetika a fonologie V úvodu práce si objasníme význam fonetiky, co je jejím předmětem zkoumání, čím se fonetika zabývá, a dále se zaměříme na správnou při výuce ruského jazyka. Fonetika (z řeckého phonetikos -,,zvukový, hlasový ),,je jazykovědná disciplína zabývající se materiální stránkou zvukových výrazových prostředků jazyka, a to jak na nezobecněné úrovni poznání a popisu mechanismu vzniku řeči, její akustické stavby a percepce zvukového signálu sluchem, tak na zobecněné úrovni hlásek a prozodických prostředků, které jsou užívány v daném komunikačním společenství. 1 Fonetiku můžeme rozdělit na obecnou a dílčí. Obecná fonetika zkoumá zákonitosti působící v různých světových jazycích a je základem pro fonetický rozbor systému jakéhokoliv konkrétního jazyka. Jak ruský jazyk, tak i všechny jiné jazyky národů světa, má svoje fonetické zvláštnosti, které tvoří fonetický systém ruského jazyka. 2 Dále lze obecnou fonetiku rozdělit na základě jejího zaměření, a to na historickou, popisnou a srovnávací. Dílčí fonetika se zaobírá konkrétním jazykem, v tomto případě jde o fonetiku ruštiny. 3 Kromě toho můžeme fonetiku rozdělit také podle vzniku a vnímání řeči, a to na artikulační (zabývá se artikulačními orgány, tvořením jednotlivých hlásek i větších celků slabiky, slova, věty) a akustickou (zkoumá přenos zvuku, zvukové vlny). 4 Fonetický systém je možno chápat jako suprasegmentální jevy, do kterých se řadí melodie, rytmus a dynamika, dále pak segmentální prvky (samohlásky a souhlásky foném). 5 1 KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie [online] [cit ]. Dostupné z: 2 КЕДРОВА, Ф. Е. Русская фонетика [online]. [cit ]. Dostupné z www:< 3 БУЛАНИН, Л. Л. Фонетика современного русского языка. Изд. 2-е. Москва: Книжный дом <<ЛИБРОКОМ>>, ISBN Str Studenties. 2. Fonetika a fonologie - pojmy [online] [cit ]. Dostupné z: 5 OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, Str. 9 7

8 Další disciplínu, která se zabývá systémovými akustickými jednotkami jazyka z hlediska jejich funkce, nazýváme fonologie. Základní jednotkou fonologie je foném. Pod pojmem foném rozumíme nejmenší prostředek zvuku, který je schopný rozlišit význam (př. ten - den) Řečový aparát Jak už bylo výše zmíněno, fonetika se zabývá zvukovou stránkou jazyka. Procesem, jak řeč vzniká, se zabývá artikulační fonetika. Řečové ústrojí je nesmírně důležité proto, aby se lidé mohli mezi sebou verbálně dorozumívat, a skládá se z mnoha orgánů, přičemž každý orgán plní svou určitou funkci v lidském těle a výsledkem je vytváření zvuků. Mluvní orgány, které se podílejí na artikulaci, můžeme rozdělit do tří skupin: ústrojí dýchací, ústrojí hlasové a ústrojí artikulační. 7,,Člověk vytváří zvukový signál řeči pomocí několika skupin orgánů, jimž budeme dohromady říkat mluvidla. Jsou to vesměs orgány, jejichž primární funkce v lidském těle jsou různé a navzájem spolu často nesouvisejí, spojuje je však spoluúčast na tvoření řeči. 8 Orgány spadající do řečového ústrojí můžou být buď aktivní (rty, jazyk, dolní čelist, měkké patro, čípek a hlasivky), nebo pasivní (zuby, horní čelist, tvrdé patro a alveoly). 9 Teď se pokusíme definovat jednotlivá ústrojí podrobněji. Nejprve bych začala ústrojím dýchacím, neboť právě toto ústrojí slouží k fyziologickému dýchání. Dýchání můžeme rozdělit na tři typy: hrudní, při čemž významnou funkci při dýchacích pohybech plní mezižeberní svaly, pak je to dýchání brániční, při kterém vykonává 6 Studenties. 2. Fonetika a fonologie - pojmy [online] [cit ]. Dostupné z: 7 KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 3. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN: Str PALKOVÁ, Zdena. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, ISBN Str ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit ]. Dostupné z www: < 8

9 pohyby bránice, a nakonec dýchání smíšené, při kterém se na dýchání podílejí jak svaly mezižeberní, tak i bránice. 10 Při řeči dochází ke změně fyziologického dýchání. Během dýchání je poměr vdechu a výdechu zhruba 2:3, při řeči ale nastává změna vdech se prudce zkracuje a výdech prodlužuje (1:7 až 1:12) a také dochází ke zvětšení objemu vdechnutého vzduchu. V průběhu řeči můžeme vědomě ovlivnit rytmus dýchání i množství nadechnutého vzduchu oproti dýchání fyziologickému, které je reflexní. 11,,Mluvní projev se ve většině jazyků realizuje při výdechu, který lze dík zásobnímu vzduchu v plicích podle potřeby prodloužit a který zajišťuje trvalý tlak v hrtanu, což je důležité pro vznik hlasu. Jiné možnosti jsou pro nás exotické. 12 V hrtanu se nachází ústrojí hlasové. Za hlavní funkci si tento orgán člověka klade vytvářet základní hlas, přičemž dochází k dalším úpravám a vzniká normální řeč. Základem hlasového ústrojí jsou hlasivky, mezi nimiž se vytváří hlasivková štěrbina. 13 Při výdechu jde proud z plic průdušnicí ven, přes hrtan a nadhrtanové dutiny. Hrtan se považuje za první možné místo, kde může vzniknout zvuk. Zvuk vzniká nejčastěji v důsledku toho, že se výdechovému proudu objeví v cestě překážka v podobě hmoty hlasivek, které se rozkmitají. Tento proud, který utváří základ hlasu, lze označovat jako základní tón. Složený tón, nazývaný hlas, vznikne až poté, kdy je základní tón doplněn o svrchní harmonické tóny během průchodu hrtanem a dále pak dalšími dutinami nad hrtanem. 14 Ústrojí artikulační, označováno také jako modifikující, je uloženo nad hrtanem a je složeno ze tří dutin: hrdelní, nosní a ústní. 15 Artikulační ústrojí má na starost proměnlivost témbru neboli proměnlivost zvuku řeči. Nejčastěji zvukové jednotky vznikají v dutinách nad hrtanem KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 3. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN: Str Tamtéž, str Tamtéž, str Tamtéž, str PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994, 367 s. ISBN Str KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 3. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN: Str PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994, 367 s. ISBN Str. 46 9

10 ,, Výdechový proud v podobě základního tónu nebo jako prostý proud vzduchu postupuje z hrtanu přes hrdelní a ústní dutinu a ven retní štěrbinou, případně ještě současně uniká přes dutinu nosní. Pohyblivé části mluvidel zejména jazyk, rty a měkké patro mohou jeho průchod uvolnit, zúžit nebo úplně uzavřít a mohou také měnit velikost i tvar prostorů, kterými výdechový proud prochází. Tím vznikají zvuky různého druhu. Plynulým pohybem různých částí artikulačního ústrojí se skladba souvislého zvuku řeči průběžně mění. Právě tyto obměny popisujeme obvykle jako sled hlásek určitého jazyka PALKOVÁ, Z. Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum, 1994, 367 s. ISBN Str

11 2 Suprasegmentální jevy Suprasegmentální jevy můžeme chápat jako fonologické jednotky, které se uskutečňují až v rámci slabiky, slova nebo výpovědi, jinak řečeno v průběhu řetězce segmentálních fonémů. Na rozdíl od fonémů segmentálních je nelze charakterizovat z hlediska artikulačně akustického, neboť jsou nelineární. 18 Mezi suprasegmentální prvky řadíme: a) Dynamika závisí na síle sousedních segmentů, zejména samohlásek b) Rytmus závisí na délce c) Melodie závisí na výšce tónu 19 Dynamika a rytmus spolu úzce souvisí, avšak melodie je na nich zcela nezávislá. Tyto suprasegmentální jevy nejsou specifické pro jeden segment (souhlásku nebo samohlásku), ale pro celou větu. Suprasegmentální prvky jsou nesmírně důležité a měl by se klást důraz na jejich osvojení. Setkáváme se s nimi velmi často (v každém slově a frázi), neboť ovlivňují význam slova a mají charakteristický ráz. 2.1 Dynamika a rytmus Dynamika a rytmus v ruské řeči se podstatně odlišují od češtiny. Přízvučná slova v ruštině se vyznačují mnohem větší délkou a sílou než přízvučná slova v češtině. U nepřízvučných hlásek je to naopak, v ruštině jsou několikrát slabší a kratší než v češtině. 20,, Přesto ani v ruštině nemůžeme říci, že by slovo, které je jádrem výpovědi, centrem větného úseku, bylo vždy charakterizováno silnější přízvukem, převyšujícím silou ostatní přízvučné slabiky téhož úseku. Bývá tomu sice tak, nikoli však pravidelně. 18 KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 3. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN: Str OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, Str Tamtéž, str

12 Toto slovo však bývá vytýkáno vždy spíše charakteristickým melodickým průběhem, kdežto ostatní slova téhož úseku nikoli Melodie Jak už bylo zmíněno, melodie závisí od výšky tón sousedních segmentů (zejména samohlásek). Melodie v ruštině se liší od melodie v češtině hlavně svou výrazností, neboť rozsah tónů ruské melodie je mnohem rozsáhlejší než v češtině. V současné ruštině se můžeme setkat se dvěma formami melodie, a to se stoupající nebo klesající Melodie klesající S melodií klesající se můžeme setkat v citově neutrálních oznamovacích větách, dále ve větách citově neutrálních rozkazovacích (pokud je sloveso ve způsobu rozkazovacím) a nakonec v tázacích větách s tázacím slovem. 23 Klesající melodie v ruském jazyce se od českého jazyka liší tím, že v češtině tón, který začíná na přízvučné slabice, se postupně snižuje až do konce věty. V ruském jazyce dochází u klesající melodie k výraznému snížení tónu na přízvučné slabice slova s frázovým přízvukem (zejména se jedná o poslední slovo ve větě) nebo na přízvučné slabice s logickým přízvukem (toto slovo se může nacházet jak na konci, tak v polovině nebo na začátku věty) a část věty po přízvuku je vyslovována na nízkém tónu. Kromě toho se logický přízvuk vyjadřuje malou pauzou před přízvučnou slabikou. Místo prudkého snížení tónu přízvučného slova s logickým přízvukem někdy přichází nejprve zvýšení, potom snížení tónu ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. ISBN Str OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, Str ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. ISBN Str OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, Str

13 2.2.2 Melodie stoupající Stoupající melodie se nachází v tázacích větách, ale jenom v těch, ve kterých se jedná o otázku uzavřenou (tzn. lze na ni odpovědět pouze ano ne), dále pak v nedokončených syntagmech (tzn. v částech věty, ať už jednoduché nebo souvětí, před pauzou). Jak už bylo řečeno, stoupající melodie ruského jazyka se výrazně odlišuje od jazyka českého. Melodie české tázací věty bez tázacího slova má dva druhy. První varianta se charakterizuje zvýšením tónu poslední slabiky slova s frázovým přízvukem, kdy předchozí slabiky toho slova vyslovujeme nízkým tónem. Ve druhé variantě se slovo s frázovým přízvukem také vyslovuje nízkým tónem, ale zvýšení nastává už na druhé slabice tohoto slova, ostatní slabiky (do konce věty) se pomalu snižují. 25 V ruském jazyce má stoupající melodie taktéž dvě varianty, které se však silně odlišují od obou českých variant. V první variantě se prudce zvyšuje tón přízvučné slabiky, zdůrazněného frázovým nebo logickým přízvukem a v popřízvučné části se tón postupně snižuje. Druhá varianta stoupající melodie ruského jazyka je charakterizována postupným zvýšením tónu až do konce věty, přičemž začíná na slabice, na kterou padá frázový nebo logický přízvuk. Se stoupající melodií se také setkáváme při vyjmenovávání věcí, kromě posledního vyjmenovávaného slova Přízvuk Přízvuk můžeme definovat jako,,выделение одного слога из такта. 27 Podobně jako slabika, tak i přízvuk je v konkrétním jazyce značně,,pociťován. 25 OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, Str OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, Str

14 V komparaci s ostatními slabikami jej můžeme charakterizovat jako změnu slabiky řečového celku (slova). Za jeho hlavní podstatu považujeme prominenci některé slabiky, např. přízvučné i nepřízvučné slabiky se vyznačují určitou sílou, ale na rozdíl od slabiky nepřízvučné, pro kterou je charakteristický rovný tón, se slabika přízvučná vyznačuje větší sílou a její tón je kolísavý. 28 Ve srovnání s českým přízvukem je pro ruský přízvuk charakteristická volnost a pohyblivost. Ruský přízvuk se může objevit na kterékoliv slabice slova a též může dojít v různých tvarech totožného slova ke změně přízvuku, tzn. může se objevit na libovolné slabice. Na rozdíl od ruského přízvuku je pro český přízvuk typické, že se vždy objevuje na první slabice určitého slova, tedy je stálý. 29 Na základě zdůraznění přízvučné slabiky lze klasifikovat přízvuk na: a) dynamický b) kvantitativní c) melodický Dynamický přízvuk je charakteristický především sílou přízvučné slabiky. Vyskytuje se např. v angličtině, češtině a ruštině. V ruském jazyce je dynamický přízvuk doprovázen přízvukem kvantitativním. Pro kvantitativní přízvuk je typická délka přízvučné slabiky. Melodický přízvuk se vyznačuje odlišností přízvučné slabiky v průběhu tónu. S tímto typem přízvuku se setkáváme např. v litevštině či v čínštině. 30 Ve většině případů jeden typ přízvuku doprovází druhý a kombinují se, málokdy je příznačný pouze jeden určitý typ přízvuku. Jak už jsme se zmínili výše, přízvuk může být na základě jeho umístění buď pohyblivý, nebo stálý. Co se týká přízvuku stálého, setkáváme se s ním vždy na konkrétní slabice ve slově, v češtině je to vždy slabika první, ve francouzském jazyce slabika poslední. Volný přízvuk může plnit též funkci 27 Tamtéž, str KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 2., opr. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN: CÍCHA, Václav. Metodika ruského jazyka. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982, 241 s. 30 ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit ]. Dostupné z www: < 14

15 fonologickou při změně přízvuku dochází k vytváření nových významových jednotek (př. мука му ка) KRČMOVÁ, M. Fonetika a fonologie: zvuková stavba současné češtiny. 2. přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 147 s. ISBN Str.52 15

16 3 Systém hlásek v ruském a českém jazyce Hlásky dělíme zpravidla podle toho, jak se tvoří, tedy artikulují mluvidly. Na základě artikulace je rozdělujeme na samohlásky a souhlásky. Toto dělení platí jak pro český, tak pro ruský jazyk.,,při tvoření samohlásek výdechový proud, rozechvěný hlasivkami, prochází ústy volně; chvění je pravidelné, vznikají tóny. Při tvoření souhlásek výdechový proud musí překonávat různé překážky vytvořené mluvidly; vznikají šumy. Samohlásky jsou zvučnější než souhlásky, a bývají proto zpravidla jádrem slabiky, zvukové jednotky vytvořené jedním zesílením výdechového tlaku a mající jeden vrchol zvučnosti. 32 Na druhou stranu však existuje v systému hlásek i řada podstatných rozdílů. Jedná se o rozdíly jak fonetické, tak i rozdíly týkající se počtu hlásek a jejich využití. U souhlásek hraje významnou roli především přítomnost měkkých či tvrdých variant. Co se týká samohlásek, jde hlavně o přízvučné a nepřízvučné samohlásky. Velký význam je v ruském jazyce přikládán také pozici, ve které se konkrétní hláska nachází. Na rozdíl od češtiny, kde je přechod sousedních hlásek poměrně rychlý, se v ruštině setkáváme s přechodem mnohem pomalejším (s odchylkami). 33 Ruský systém hlásek, konkrétně souhlásek, je bohatší než český. Nejvíce charakteristickým rysem pro souhláskový systém v ruštině ve srovnání s češtinou je pravidelnost měkkostních dvojic. Počtem samohlásek naopak čeština převyšuje ruštinu. Počtem samohlásek naopak čeština převyšuje ruštinu. V českém samohláskovém systému se vyskytuje navíc pět fonémů dlouhých a často se užívají dvojhlásky ou, au. Stejnou funkci jako samohlásky mají ve slově slabikotvorné souhlásky r, l. V ruském hláskovém systému se rozlišuje pět samohláskových foném pouze v přízvučné poloze, v nepřízvučné některé splývají HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s ISBN ROMPORTL, M. Stručná fonetika ruštiny. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 23. ISBN HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 56. ISBN

17 3.1 Základní pojmy V této kapitole si objasníme několik základních termínů, které je nezbytně nutné znát a pochopit rozdíl mezi nimi. Jedná se o pojmy: foném, hláska, grafém, morfém. Foném = nejmenší zvuková jednotka jazyka, je schopná rozlišit význam slova. Hláska = nejmenší zvuková jednotka řeči. Grafém = nejmenší, dále už nedělitelná jednotka psaného jazyka. Morfém = nejmenší jednotka jazyka nesoucí význam Souhlásky Ruský souhláskový systém, jak už jsme se zmínili výše, je velice bohatý - rozeznáváme 36 souhláskových foném, přičemž existuje 15 párů tvrdých a měkkých souhlásek, 3 souhlásky jsou vždycky tvrdé - «ш», «ж» a «ц» a 3 souhlásky jsou vždycky měkké - «ч», «щ» a «й». 36 Na rozdíl od ruštiny, v českém souhláskovém systému existují jenom 3 dvojice, které jsou pouze obdobou měkkých a tvrdých souhláskových ruských fonémů (d d, t t, n n). V ruštině můžeme hovořit též o párových souhláskových fonémech zdvojených a jednoduchých, zatímco v češtině o zdvojených souhláskách hovoříme především tehdy, je-li potřeba významového rozlišení, např. rac/ci rac/i. Souhlásky rozdělujeme podle způsobu tvoření, tzn. podle způsobu překonávání překážky vytvořené mluvidly, a podle místa tvoření. V češtině na rozdíl od ruštiny existují slabikotvorné souhlásky, a to r, l (krk, vlna), výjimečně i m (sedm). Ruština nemá hrtanové h a kmitavé ř souhláska h vznikla ve staré češtině z g, souhláska ř z měkkého r Studenties. 2. Fonetika a fonologie - pojmy [online] [cit ]. Dostupné z: 36 ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit ]. Dostupné z www: < 37 HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 28. ISBN

18 3.2.1 Souhlásky znělé a neznělé Znělé a neznělé souhlásky se od sebe odlišují tím, že při tvoření znělých se hlasivky chvějí = vzniká hlas, kdežto při tvoření neznělých hlasivky nekmitají = hlas nevzniká. Většina znělých i neznělých souhlásek jsou párové fonémy a odlišují se pouze znělostí a neznělostí jediné souhlásky: б-п, в-ф, г-к, д-т, ж-ш, з-с. Všechny sonorní souhlásky jsou v ruštině považovány za nepárové fonémy (r, r, l, l, m, m, n, n, j) a c, č, ch, ch ; v češtině se taktéž jedná o souhlásky sonorní (r, l, m, n, n, j) a c, č, ř Souhlásky měkké a tvrdé Souhlásky měkké se ve srovnání se souhláskami tvrdými vyznačují vyšším šumem. Ruština má tyto měkké a tvrdé párové fonémy: b - b, p - p, m - m, v - v, f - f, d - d, t - t, n - n, z - z, s - s, l - l, r - r, g - g, k - k, ch - ch. Existuje několik slov, které se od sebe liší pouze měkkostí a tvrdostí jedné souhlásky, např. цепь cep,,řetěz цеп cep,,cep. Čeština má jen 3 dvojice měkkých a tvrdých párových fonémů: d - d, t - t, n - n, např. hadi had i - hady hadi. Výslovnost ruských měkkých souhlásek je pro Čechy poněkud obtížná. Největší počet chyb se u Čechů objevuje ve i měkkých retnic (b, p, m, v, f ), které jsou pod vlivem českých souhláskových spojení bje, pje, mje, vje, fje často se píšících bě, pě, mě, vě, fě.,,správnou lze nacvičit tak, že vyslovíme j a ponechávajíce jazyk v zaujaté poloze vyslovíme několikrát za sebou retnici, jejíž měkkou nacvičujeme HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 28. ISBN Tamtéž, str ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit ]. Dostupné z www: < 41 HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 33. ISBN

19 Z tvrdých souhlásek je nejobtížnější pro Čechy ruského l.,,při jeho artikulaci se koneček jazyka opírá o rozhraní horních řezáků a dásně, hřbet jazyka je prohnut směrem dolů ve tvaru lžíce, takže dutina ústní je značně zvětšena. Při artikulaci českého l, tzv. středního, se koneček jazyka opírá výše, totiž o dáseň, a hřbet jazyka se neprohýbá (charakteristický šum je vyšší než u rus. l, ale hlubší než u l ) Samohlásky V ruském jazyce rozeznáváme 6 samohlásek: а, о, э, и, у, ы. Čeština má více samohlásek než ruština 5 základních samohláskových foném, 5 dlouhých samohlásek a řadí se k nim ještě ou, au. Základní rozdíl mezi češtinou a ruštinou je ve využití délky a krátkosti čili kvantity samohlásek. 43 V češtině se kvantita samohlásek výrazně podílí i na významotvornosti slov, př. dráha drahá Draha. Samohlásky můžeme rozdělit: 1. по подъему, который зависит от вертикального движения языка 2. по ряду, который зависит от горизонтального движения языка 3. по наличию или отсутствию лабиализации (огубления). 44 Ряд Подъем передний средний задний верхний и ы у средний э o нижний a Tabulka č HAVRÁNEK, B. a kol. Příruční mluvnice ruštiny1, hláskosloví a tvarosloví. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, s. 37. ISBN Tamtéž, str ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit ]. Dostupné z www: < 45 ГОБЗОВА, И.Практические упражнения по фонетике русского языка. [online]. [cit ]. Dostupné z www: < 19

20 4 Ortoepie Ortoepii můžeme charakterizovat jako nauku o spisovném užívání spisovně tvořených hlásek v souvislé řeči a o její modulaci. Ortoepická pravidla jsou součástí normy spisovného jazyka a mohou být kodifikována. Aktivní znalost těchto pravidel zajišťuje jak dobrou srozumitelnost řeči, tak i spisovnost a kultivovanost jejího znění. 4.1 Orotepické problémy při spojování hlásek V českém jazyce se objevují na hranici slov, mezi předložkou a následujícím jménem, mezi předponou a slovním základem a mezi částmi složeného slova. Obecně platí, že čím více se značíme pečlivě vyslovovat, tím více se tyto hranice zvukově signalizují.,,источниками отклонений от литературного произношения является: а)родной диаелкт, б) письмо, в)неправильные навыки, г) дефекты органов речи. 46 především o: Výslovnost nemusí být vždy chápána regionem jako spisovná dubleta. Jde - dvojice vokálů sousedící vokály v češtině patří vždy k různým slabikám Tyto vokály by neměly splývat, např. přišli na autorské čtení; provázek se zauzlil- - konstanty a vokály patřící k různým slabikám souhláska a samohláska bývají v češtině většinou součástí jedné slabiky. Dochází tak mezi nimi k plynulému přechodu a vzájemné ovlivnění je nepodstatné, např. rozevřel oči, zánět oční rohovky atd. - úskalí asimilace znělosti týká se spojení: vlastní konsonant + jedinečné l, r, m, n, ň, j, jež se spodoby znělosti neúčastní. V rámci jednoho slova se Čech nemýlí, tzn. rozliší slova ve zvuku bez nácviku jako snění znění, sleva zleva atd. 46 OЛИВЕРИУС, З. Ф. Фонетика русского языка. 2. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, Str

21 - úskalí asimilace místa a způsobu tvoření pokud hovoříme v rychlejším tempu, může ke sbližování i sousedících souhlásek, zejména pokud se jedná o souhlásky stejné nebo tvořením blízké. V běžné i je takové sbližování velice časté např. měkká, před domem, půllitr. - zjednodušování složitějších souhláskových skupin čeština v podstatě zachovává v kultivované i všechny souhlásky ve skupinách, jen v malém množství případech je ortoepické jejich vypouštění např. dcera - [cera], džbán - [žbán] KRČMOVÁ, M. Úvod do fonetiky a fonologie pro bohemisty. Vyd. 3. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, s. ISBN: Str БУЛАНИН, Л. Л. Фонетика современного русского языка. Изд. 2-е. Москва: Книжный дом <<ЛИБРОКОМ>>, ISBN

22 PRAKTICKÁ ČÁST 22

23 1 Rozbor učebnic Národní plán výuky cizích jazyků od školního roku 2006/2007 stanovuje povinnost vyučovat na základní škole dva cizí jazyky. Tomuto plánu vstříc vychází ediční řada sedmi učebních souborů ruského jazyka pro základní školy a víceletá gymnázia ПОЕХАЛИ. Každý učební soubor se skládá z učebnice, pracovního sešitu s klíčem správných řešení, metodické příručky, CD a audiokazety. Dle autorů, ediční řadu lze využít pro výuku ruského jazyka prakticky od jakéhokoliv ročníku (doporučují od 3. ročníku základní školy). Učebnice cizích jazyků, které věnují pozornost výučbě jazyka natolik frekventovaného, jako je ruština představují výsledek rozhodnutí autorů pustit se do nelehkého úkolu, který vyžaduje kromě pilné práce a nevyhnutné dlouhodobé přípravy i notnou dávku pochybností, zda byla zvolena ta nejlepší kombinace metod výuky. Předmětem předkládaného textu je analyzovat výuku správné ruské i, neboť špatná brání porozumění, správná naopak porozumění usnadňuje, a tím logicky usnadňuje i komunikaci. Nácviku i je potřeba věnovat dostatečnou pozornost. Domníváme se, že rodilý mluvčí kteréhokoliv jazyka je ochoten méně tolerovat chyby ve i, než chyby gramatické. Nácvik i, při výuce cizího jazyka se nesmí odbýt. Učební soubor Pojechali je pro účely našeho zkoumání zajímavý i z toho důvodu, že patří k těm, kterým byla prodloužena platnost schvalovací doložky MSTS pro výuku ruského jazyka na základních školách prvního a druhého stupně a nižších ročnících víceletých gymnázií. 49 Zajímá nás, zda první tři učebnice učebního souboru Pojechali, co se týká výuky i ruského jazyka, vyhovují našemu požadavku aby učebnice byla moderní a konzervativní zároveň. 49 Více informací viz: MSMT.CZ. Schvalovací doložky učebnic: Schvalovací doložky učebnic - říjen 2014 k [online]. [cit ]. Dostupné z: < 23

24 Údaje o cvičeních zaměřených na z učebnic (Pojechali 1, Pojechali 2 a Rychlý start) jsme umístili do tabulky. Tabulka udává číslo lekce, číslo stránky a číslo cvičení zaměřeného na osvojení správné i, dále pak účel tohoto cvičení, na jakou problematiku je zaměřené a jakou formou je výuka realizována (forma procvičování). Barvy v tabulce korespondují s barvou učebnice, které se realizovaná analýza týká. Analyzované údaje jsou znázorněny graficky. Analýza metod zaměřených na osvojení správné i při výuce ruského jazyka, podle učebního souboru ПОЕХАЛИ(cvičení zaměřené na ) číslo lekce, číslo stránky, číslo cvičení Účel cvičení 0/7 vzbuzení zájmu o studium ruského jazyka 1/8 9 nácvik i hlásek a slabik odlišných od češtiny 2/10 11 seznámení s prvními slovy a jejich í 3/12 seznámení se slovy a jejich í Na jakou problematiku je zaměřené PŘEDAZBUKOVÉ OBDOBÍ 50 jak pozdravit? nácvik i přízvučných samohlásekа, о, у, е, ы; jotované samohlásky я (лягушка); souhlásky ш (шляпа); souhlásky tvrdé л (колокол, колокола); citoslovce bum, prásk výrazy k tématu rodina, ж, л, ш, щ, е, я, ы výrazy k tématu domácí zvířata Forma výuky, forma procvičování východiskem k řečovým situacím jsou obrázky; písnička Чижик obrázky, texty k u: hra na žábu, Белые бараны, Наши курочки в окно, Руки вымыты, Жук, Большие ноги, hra na ozvěnu obrázky; čtení, jazykolamy obrázky, označení zvuků, které vydávají zvířata, texty na : Жук, 50 počáteční etapa ve výuce ruštiny, kdy hlavní důraz je kladen na osvojení základních prvků fonetického systému ruského jazyka a pochopení odlišností zvukové stránky ruštiny a češtiny 24

25 Как поросёнок говорить научился 4/13 výrazy k tématu škola obrázky, články k u, 5/14 Opakovací co všechno už umíš? obrázky 6/15 slovíčka na přání k tématu jídlo obrázky 6/16 17 Výslovnost 7/19/1 seznámení s ruskou abecedou 8/21/1 první písmena písničky: Каравай, Ёлочка, О чижике; taneček Раз два три носочки; rozpočitadlo Плыл по морю чемодан AZBUKOVÉ OBDOBÍ naučit se azbuku К, О, Т, У, В písničky Азбука čtení prvního textu rusky Кто тут? osvojování pomocí rytmu; 8/21/2 výuka nových slov po uslyšení ruského slova zopakovat, v pracovním sešitě vyhledat český význam nahrávka má pomoci naučit se správně vyslovovat; 8/21/3 8/21/5 správná porovnání č. a r. textu úvodního textu česky BY BY TY TY KY KY rusky ВУ ВУ ТУ ТУ КУ КУ hra 8/22/6 čtení s důrazem na rytmus nácvik čtení přízvučné slabiky (velice silně, výrazně) a čtení 8/22/7 8/22/8 vyhledat přízvuk porovnat texty osvojit si skutečnosti, že v ruštině může být přízvuk na různých slabikách: ú -, -ú, --ú, - ú-; a) přízvučnou slabiku opakuj, nepřízvučnou šeptej; b) na přízvučnou slabiku tleskni nahrávka hra hra osvojování pomocí rytmu 25

26 8/23 9/24/1 nová písmena Kde ťukali časně ráno vrabci? А, М, Н, Э, Я rytmus, hra věnovat pozornost 9/24/2 9/24/3 výuka nových slov poslouchej a vyhledej cvičení hrou 9/25/6 nácvik čtení s čistou ruskou í osvojit si skutečnost, že: a, o, sev ruštině čte krátce jako nejasný zvuk [ǝ]; čárkou nad samohláskou se v ruských slovech označuje přízvuk a ne délka samohlásky jako v češtině osvojování em a čtením 9/25/9a nácvik přízvučné slabiky; a čtení 9/25/9b porovnání čtení písmene я na začátku slov a po samohláskách [ja]: Ян, моя; ['a bez j!]: Катя; a čtení 9/26/10 nácvik intonace otázky opakování se správnou intonací a opakování 9/27 10/28 najít a pochopit význam učení důležitých obratů; osvojení nových písmen co se říká tomu, kdo něco hledá a blíží se k hledanému předmětu: холодно, тепло, теплее, горячо Как тебя зовут? Бб, Дд, Зз, Ии, Ее říkanka obrázky 10/28/2 osvojení nových slov nahrávka 10/28/3 nácvik u úvodních rozhovorů správné seřazení obrázků na základě u nahrávka 10/29/6 umíš správně vyslovit, tak správně přečti osvojit si skutečnost, že: před е aи jsou souhlásky vždy měkké: ни, ня, неё; osvojit si skutečnost, že: přízvučné e na začátku slov, 26 osvojení hrou pomocí slabik jako tajné řeči: požádat o vodu jako žíznivý člověk na

27 a po samohláskách se čte jako [je]: Ева [jévǝ] еду [jédu] zdůraznění přízvučné slabiky poušti; fandit jako fanoušek na fotbale, uspat děťátko jako laskavá chůva; navrhni, jak bys chtěl přečíst; 10/30/7 nácvik přízvučné slabiky zdůraznění přízvučné slabiky hra na reportéra 10/30/8 nácvik přízvučné slabiky zdůraznění přízvučné slabiky čtení sám a ve dvojici 10/30/9 10/30/10 nácvik přízvučné slabiky o, a před přízvukem osvojit si skutečnost, že: o, a se před přízvukem čte jako krátké slabé a: моя (majá) hledej jména 10/31/11 11/34/2 меня (miňá) тебя (tibʼa) nácvik nových slov 11/35/3 po u zvaž, která věta je správná 11/35/7 nácvik přízvučné slabiky zkus napodobit 11/36/10 nácvik melodie otázky 11/39 12/40 písničkaесли весело живётся písmena Л л, Ш ш, Ч ч, ы, ь zpěv čtení 12/40/2 nová slova 12/41/3 odpověď na otázky 27

28 12/41/6 E před přízvukem osvojit si skutečnost, že: e před přízvukem se čte jako i сестра (sistrá) 12/41/7a tvrdého a měkkého л soustředění se na tvrdého a měkkého л čtení 12/42/7b tvrdého a měkkého л hra zazpívat slabiky na melodii písně Pec nám spadla 12/42/9a ы osvojit si skutečnost, že ruština vždy rozlišuje ы а и hra hledat chyby v textu 12/42/9b ы а и osvojit si skutečnost, že ruština vždy rozlišuje ы а и čtení v rytmu 12/43/11 ш osvojit si skutečnost, že: ш, ale i slabiky seш se v ruštině vyslovují vždy tvrdě hra sestavování jmen, hra na vlak 12/43/12 ш osvojit si skutečnosti, že ш, ale i slabiky seш se v ruštině vyslovují vždy tvrdě hra na diváky a hrdé rodiče 12/43/13a měkký znak pochopit, že ь označuje měkkost předcházející souhlásky, pamatovat si, že velký měkký znak neexistuje počítáním do deseti 12/44/14a měkký znak procvičování čtením 12/44/15 12/45/17 12/47 nácvik i ч melodie otázky ш osvojit si skutečnost, že: nejen ч, ale i slabiky s ч se v ruštině vyslovují měkčeji než v češtině zvládnout melodii otázky rytmus hra šeptaný kánon 12/47 ь а ч říkanka, zpěv, tanec 12/47 písnička Это мама 28 zpěv

29 13/49/2 nová slova osvojení 13/49/3 úvodní texty 13/50/6 ц osvojit si skutečnost, že: nejen ц, ale i slabiky s цse v ruštině vyslovují vždy tvrdě čtení v rytmu 13/50/7 číslovky do dvaceti 13/51/9a х hrou, zasměj se jako generál a pak jako myška 13/519b pohyblivý přízvuk я хочу, ты хочешь, он хочет přízvučnou slabiku čti hlasitě, nepřízvučnou šeptej 13/52/12a, b Ё pochopit, že Ё, stejně jako и, е, я označuje měkkou předcházející souhlásky (čte se ʼo) hra jak čtou něžné víly?, jak čtou medvědi? 13/53/13a, b nacvičování i ё přečti potichu a po slabikách, přečti v rytmu 13/53/14 13/54/15c ж пожалуйста osvojit si skutečnost, že: nejen ж, ale i slabiky s ж se v ruštině vyslovují tvrdě říkanka 13/54/16a 13/55/18 úvodní text Как я учил кошку говорить čtení čtení potichu a nahlas, hra na spisovatele, dramatizace textu 13/57 14/59/2a Výslovnost nových slovíček nácvik správné i rozpočitadlo nahrávka 14/60/5 щ a ещё osvojit si skutečnost, že: nejen щ, ale i slabiky se щ se 29 hra hledej slovo

30 v ruštině vyslovují vždy měkce 14/61/7 přízvučné a nepřízvučné slabiky správně číst přízvučné a nepřízvučné slabiky pomocí značek 14/61/8 ю osvojit si skutečnost, že ю naznačuje měkkou, čte se jako ʼu(nečte se s j, nejotuje se): я люблю Колю čtení 15/67/1 ю na začátku slova a po samohlásce se čte jako ju: Юлия Júlie nová písmena Ф ф, ъ čtení 15/67/2 osvojení nových slov osvojení správné i nahrávka 15/68/5 rozlišování i тя, тья osvojit si skutečnost, že: я, е, ё,ю po měkkém a tvrdém znaku se čte jako ja, je, jo, ju čtení v rytmu 15/69/7 rozlišování i сел и съел rozdíl ve i u slov sednout a sníst básnička, obrázky 15/72 Считалка для мышки rozpočitadlo 15/73 1/8/2 nacvičování i nacvičování správné i písnička Козлик názvy měst, řek, pohoř, hor a jezer a zpěv hledání na mapě 1/9/5 1/10/6 2/12 nacvičování i nacvičování i nových slov ruská lidová píseň На Кавказе есть гора nekonečná písnička Жила была бабка, Во поле береза стояла a zpěv a zpěv a zpěv nahrávka 2/13/1 shrnutí pravidel čtení a, o, e, я pochopit, že je potřeba uvědomit si zda se a, o, e, я nachází: pod přízvukem, na první slabice 30 básnička

31 před přízvukem či v ostatních slabikách a podle toho redukovat: 1.př. / přízvukem přízvučná [ǝ] [a] á [ǝ] [ǝ] [a] ó[ǝ] ʼ[ǝ] [i]éʼ[ǝ] ʼ[ǝ] [i] яʼ[ǝ] 2/13/2b 2/14/3 nácvik i где обедал воробей? [где абедǝл вǝрабей]? в зоопарке у зверей? в зǝапаркʼе в у звирей? ничего [ничиго] счасиье [щастʼйǝ] счастливый [щисливый] úvodní rozhovory нравитсья [нравицǝ], četba rozloženě a potom jako celé slovo 2/16/7 nácvik i + intonace otázky úvodní rozhovory otázky na tělo 2/17/9 nácvik intonace při vyjádření radosti napodobování intonace radosti z dárků ruských dětí 2/19/12 opakování zpěv 2/20/13 zdvořilostních slov píseň Каравай Извините! Ничего! básničky, tvůrčí hra pantomima, intonační obměna 2/21/14 2/23/20 21 slabikuj a soustřeď se na 31 a čtení bajky, čtení nahlas

32 článek Злое утро s patřičnou hereckou intonací, dramatizace příběhu 3/26/1 ц fonetická rozcvička čtení veršů 3/28/3 podobné slova jako v češtině dni, měsíce zjistit, kterým slovům lze rozumět textu 3/29/7 3/32/11a počítání do 100 s rodilým mluvčím 3/33/12c 3/36/20b 4/39 předložky se slovy, která začínají na samohlásku názvy měsíců zapamatovat si, že předložky se slovy, která začínají samohláskou čteme, jako jedno slovo в октябре (воктябре) Волк и заяц Что я люблю... a čtení, dramatizace, čtení ve dvojicích, zahraní ve dvojicích 4/39/1 opakování tvrdého л, výrazné i přízvučných slabik a pravidla redukování rýmovačka, při nácviku rýmovačky vložit před tvrdé л ještě г 4/40/3a text Co mám rád, odpověz, o čem se nemluvilo, pokud si nevíš rady, poraď se se sousedem 4/40/4a Co nemám rád 4/42/7 procvičování časování 32 rytmus sloves převést do pohybu

33 4/45/14 časování sloves osvojení i i časování hra rytmicky fandit a tlesknout 4/48/22 5/51 napodobování intonace Все куда-нибудь идут a čtení básně 5/51/1 opakování redukování intonace tázacích vět, tvrdé л napodobování malých ruských dětí, které výrazně redukují nacvičování intonace podle u a grafů 5/52/3a 5/52/3c Všichni někam jdou otázky k textu textu 5/54/6 Горох hra po kladné odpovědi na sebe se sousedem kývněte hlavou 5/56/9b čtení úvodního textu báseň 5/56/10 úvodní text nepřízvučné slabiky šeptej, přízvučné čti důrazně 5/61/17 rozhovor 5/62/19 článek Наш учитель, hra rozhovor se sousedem podle rolí 6/64 Антошка písnička 65/6/1 Людоед а принцесса 33 pohádky

34 6/68/2a Zlatá brána Воротца 6/70/6a 7/73 У попа была собака Весёлые путешественники Портрет písnička písnička 7/73/1 7/74/2b 7/75/4 7/77/7 7/77/8a opakování ová rozcvička velmi tvrdé slabiky + redukování text Portrét podle slov v básni nakresli panáčka, opakování veršů rým, rytmus, pohyb 7/77/9a podle textu namaluj portrét 7/79/13a 7/80/14 7/84 7/85 8/87 Intonace čtení se sousedem podle rolí nacvičování středního rodu rozhovor povídka Rozmarné včely verše Город, где я живу, и места, которые я люблю hádanka čtení a určení o kom byla řeč nahrávka 8/88/1 intonace nácvik intonace podle intonačních grafů 8/88/2 plán města nahrávky 8/89/3a Město, v němž bydlím 8/91/7 předložky Куда он идёт? rýmovačka 8/93/10a opakování intonace hra uhodni kdo kde pracuje 8/97/18 vysvětlit cestu cizinci 34

35 8/100/21d text Stopy se zavřenýma očima 9/101/1a Теремок hra, zpěv 2/12/1 vzbuzení zájmu pohybová hra o ruský jazyk 2/12/2 naučit se poslouchat pochopit obsah jednoduchého ruského slyšeného textu pohádka o řepě 2/13/3 2/13/4 2/14/5 2/14/5b fonetické cvičení ruských přízvučných samohlásek á, ó, ú и ы fonetickou rozcvičkou začínat hodinu aspoň dva měsíce výuky, nácvik jednotlivých částí postupně osvojit si skutečnost, že při i ruských samohlásek je důležité zaokrouhlit rty jako u hlásky u ale říct á, ó a rázně otevřít ústa osvojit si skutečnost, že ruské и je měkčí a vyšší než je v české i, v ruštině při spisovné i je jen střední i, mají žáci výhodu v tom, že při diktátu přesně slyší, kde je и a kde ы ruské ыy je výrazně tvrdší a tvoří se níže napodobování pípaní kuřete, soustředění na měkkost i u dalších slabik na známou melodii zpívat pi, pi, pi a py, py, py 2/14/6 ruských tvrdých souhlásek ж (ž) ш (š) ц (c) osvojit si skutečnost, že: ruské souhlásky ж (ž) ш (š) ц (c) jsou na rozdíl od češtiny vždy tvrdé, pří i pomůže vysunutí spodní čelisti a přídech vyslovování slabik, napodobování hlasem letu brouka, napodobování zvuku parní lokomotivy, která jede do kopce a táhne náklad, hra na práci v drůbežárně na ruská kuřata volej cyp-cyp na česká pi pi, 35

36 2/15/7 měkké souhlásky ч rytmický pokřik s měkkými slabikami 2/15/8 měkké souhlásky щ (šč) v ruštině je šč jedna hláska, je vždy měkká a vyslovuje se měkčeji než č v češtině zkus přes ššš čovík ššš čestí ššš čeně 2/15/9 2/16/10 2/16/11 tvrdého л nácvik i měkkých souhlásek osvojit si skutečnost, že v češtině je l střední, ruština má л měkké a л tvrdé zapamatovat si, že v ruštině je 15 párů měkkých a tvrdých souhlásek; v češtině pouze 3 páry di-dy, ti-ty, ni-ny nacvičování i pomocí hlásky g (glo, glo, glo), držet jazyk za dolními předními zuby a řeknout 10x gul vyslovování slabik 2/16/12 vyslovovat své jméno s ruskou í hra oko vidí česká písmena, ale ústa se snaží o ruské hlásky a slabiky 2/16/13 nácvik i slabik na, no, nu hra jazyk neznáš, ale potřebuješ si s někým velmi důrazně vyjasnit situaci 2/16/14 nácvik přízvučného ó hra na slepice 2/17/15 bim bam дынь дон 2/17/16 zaměřit se na и, ы 2/17/17 upevnit tvrdého ж (ž) hra na brouka upevnit tvrdého ш (š) 36 opakování

37 2/17/18 2/17/19 2/17/20 2/17/21 ч (č) a ш (š) šč и, ы jazykolamu 10x říkanka říkanka jazykolam ы Если бы да кабы 3/18/1 výuka azbuky písnička 4/23 výuka azbuky А, К, М, О, Т, Д, В, Н, У, Э, Е, nahrávka Я 4/25/3 výuka azbuky rytmus 4/26/4 4/26/5 4/26/5a 4/26/5b příprava na čtení přízvučných a nepřízvučných slabik а, о v nepřízvučných slabikách я, е z mála slov příběh vyjádření emocí podle hlasového zabarvení zapamatovat si, že čárkou nad samohláskou se v ruštině označuje přízvuk a ne délka samohlásky jako v češtině; v jednoslabičných slovech se přízvuk neoznačuje zapamatovat si, že: nepřízvučné a, o se vyslovuje za přízvukem jako nejasný zvuk [ǝ] úvodního textu 4/26/6 intonace otázky doplňovací Кто тут? а zjišťovací Это Антон? zapamatovat si, že: nepřízvučné я, е za přízvukem se čte krátce jako nejasný zvuk [ʼǝ'] s náběhem na i, předcházející souhláska se vyslovuje měkce (znak ʼ označuje měkkost předchozí souhlásky) naučit se ptát melodie otázky 4/26/7 a následné čtení 4/29/13 snaha o ruskou a intonaci písnička Это мама 5/30 výuka azbuky Б, З, И, П, Р, С, Г, Й, Ы článku 37

38 5/30/1a 5/32/2 5/32/3 nová slova čtení písmena Б čtení písmena З И, Ы Г Й Р П С snaha zachytit, zda mezi účastníky rozhovoru je Čech pomocí slabik pomocí slabik pomocí slabik pomocí slabik přečti jásavě Ой rozhovor, jehož smysl je určen intonací pomocí slabik 5/32/5 5/33/6 5/33/7 zapamatovat si kde má slovo přízvuk čtení o, a v první slabice před přízvukem melodie otázky А тебя? (v češtině se nevyskytuje) zapamatovat si, že v ruštině může být přízvuk na různých slabikách zapamatovat si, že: o, a v první slabice před přízvukem se čte jako [a] моя [majá] Антон [antón] intonace závisí na přízvuku hra na přízvučnou slabiku tleskni, nepřízvučnou šeptej a čtení a graf 5/33/9 5/36/15 6/38 nová písmena zachytit nač se tazatel ptá odpovědi na otázky Л, Ц, Ч, Ш, ь textu 6/38/1 zopakování textů z rychlokurzu nácvik čtení měkkého [lʼ] a tvrdého [l] čtení Ш čti vždy šy pomocí slabik pomocí slabik čtení Ц ци i иы čti vždy jako cy це je vždy tvrdé čtení Ч 38 pomocí slabik pomocí slabik opakováním

39 чай-чей-чийкач 6/40/2 nová slova čtení ь označuje měkkost předchozí souhlásky 6/40/3 6/40/4 6/41/5b čtení е а я před přízvukem odpověď na otázky е а я před přízvukem se čte jako [i] сестра [sistrá] пятнадцать [pʼitnácǝt] 6/42/6 nauč se zpaměti rozpočitadlo nahrávka 7/46 nová písmena zvládnout melodii otázky Ж, Щ, Х, Ё, Ю 7/47/1a ё, ю ё, ю na začátku slova a po samohlásce pochopit, že platí stejná pravidla jako pro čtení slabik s е, я ёж, Юра [jož, júra] моё, мою[majo, majú] vzorové i měkkých slabik s ё, ю + čtení pomocí slabik ё, ю po souhlásce pomocí slabik 7/47/1b 7/48/1c čtení х zvuková podoba ж а щ zvuková podoba щ neplést si ho s latinkou po х se v ruských slovech píše и, а, у zapamatovat si, že: nejen ж, ale i slabiky sж se vyslovují vždy tvrdě, жи [žy] же жё [žo], stejně tvrdě se čte жё [že] i жо [žo] zapamatovat si, že: nejen щ, ale i slabiky se щ se vyslovují vždy měkce 39 pomocí slabik, zasměj se jako generál a pak jako myš pomocí slabik pomocí slabik, pravopisné pravidlo Ки-ги-хи!

40 7/49/3 7/49/4a opakování pravidel čtení hlásek a, o, е, я čtení přízvučných a nepřízvučných slabik učit se rozumět em zapamatovat si, že: když jsou pod přízvukem, pak se čtou jako a, o, е, я; když jsou v 1. slabice před přízvukem, pak a, o se čtou jako [a], е, я, se čtou jako [i]; když jsou v ostatních slabikách, pak a, o se čtou jako [ǝ], е, я, se čtou jako ʼ[ǝ'] Жи-ши-чи-ши! píšu jen měkké i rozhovorů rozložení slov na slabiky 7/50/4b 7/50/5 8/55 přízvuk zapamatovat si, že některá ruská slova mají pohyblivý přízvuk, tj. i ve tvarech jednoho slova může být přízvuk na různých místech uvědomit si základní pravidla čtení a, o, е, я přízvučnou slabiku čti hlasitě, nepřízvučnou šeptej čtení úvodních rozhovorů 8/55/1a nová písmena Ф, ъ 8/56/1a 8/56/1b 8/56/2a 8/57/4 jak přepisovat slova s písmeny X, Ř, Q, W nová slova zapamatovat si, že tvrdý znak sám o sobě neoznačuje žádnou hlásku, píše se mezi předponou, která končí souhláskou a kořenem slova, který začíná písmeny е, ё, я, ю, po ъ se tato písmena čtou [je], [jo], [ja], [ju] X = кс: Максим Ř = někdy ржржевнице někdy ршпршеров Q = Квидо W = Ванрер úvodní článek 40 pomocí slabik

41 8/57/5 8/57/6 9/63/ 9/66/1 9/67/2 9/68/3 9/68/4 9/69/5 9/69/6 10/71 10/72/1 10/72/3 10/74/10 10/75/11 11/79/ čtení я, е, ё, ю soustředit se na uvědomit si, že rozdíl mezi та, тя,тья, тью ve i musí být patrný, a že po měkkém znaku se čtou jako [ja], [je], [jo], [ju] Кто сел и всё съел? Людоед и принцесса У попа была собака Если весело живётся На Кавказе есть гора Во поле берёза стояла Раз два три носочки Жил был у бабушки серенький козлик úvodní text С днём рождения ustálené zdvořilostní vazby Извините! Вежливый слон básnička bajka Ворона и лиса úvodní text čtení v rytmu verš zpěv zpěv zpěv zpěv zpěv zpěv naučit se zpaměti 11/80/1 fonetická rozcvička Аты баты rozpočitadlo důraz na ruské ы učení em 11/80/3 11/86/13c 11/88/18a 12/90 předložky se slovem úvodní text čemu jste rozuměli? zapamatovat si, že předložky se slovy, které začínají na samohlásku, se čtou dohromady jako jedno slovo, i se vyslovuje tvrdě в июле [выюлʼǝ'] Волк и заяц anekdota úvodní text a dramatizace 12/90/1 fonetická rozcvička opakování tvrdého л důraz na přízvučné slabiky rýmovačka, před tvrdé л vložit ještě г 12/914 snaha zachytit, zda o zálibách mluví děvče nebo chlapec 13/97 úvodní text 41

42 13/97/1 fonetické cvičení snaha o perfektní při vyprávění vtipů soustřeď se na zvýrazněná písmena 12/98/3 rozhovor 13/99/5 krásná přednes 13/102 14/107 úvodní text básně, rytmus pomáhá 14/107/1 14/109/4 14/111/9 15/117 fonetická rozcvička procvičování intonace čtení velmi tvrdě ы, ши, ла úvodní text úvodní text pomůcka tvrdé slabiky jsou vyznačené tučně obdivuj miminko 15/118/1 fonetická rozcvička soustředit se označených hlásek 15/118/3 úvodní text 15/125/18 nácvik neutrálního oslovení Výuka v učebním souboru Pojechali je rozdělena na předazbukové, azbukové a poazbukové období. Dříve, než začneme vyhodnocovat výsledky analýzy, vyvstává potřeba upřesnit, že v předazbukovém období výuka probíhá jen na základě řeči (žáci pouze opakují a vyslovují); v průběhu azbukového období si žáci osvojují azbuku a základy čtení a psaní; a cílem poazbukového období je, aby žáci zvládli jazyk komplexně ústní i písemnou řeč. 1.1 Pojechali 1 Učebnice POJECHALI 1 se zabývá dokonalým zvládnutím zvukové stránky jazyka. Výuka v ní je rozdělena na předazbukové a azbukové období. Předazbukovému období se věnuje prvních 6 lekcí, azbukové období zahrnuje 7 15 lekci. Za 15 lekcí jsou umístěny texty z předazbukového období. 42