NÁVRH ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ EKONOMIKY A ŘÍZENÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF STRUCTURAL ECONOMICS AND MANAGEMENT NÁVRH ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR MICHAELA VYBÍHALOVÁ BRNO 2015

2 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ EKONOMIKY A ŘÍZENÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF STRUCTURAL ECONOMICS AND MANAGEMENT NÁVRH ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ PROPOSAL OF SITE FACILITIES BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR MICHAELA VYBÍHALOVÁ ING. JANA NOVÁKOVÁ BRNO 2015

3

4

5 Abstrakt Cílem práce je vyuţití teretických znalstí při návrhu zařízení staveniště na knkrétní stavební bjekt, aby byla zajištěna kvalita a hspdárnst výstavby. Teretická část ppisuje funkci, členění a plánvání zařízení staveniště. Praktická část bsahuje technicku zprávu a výkresy situace zařízení staveniště. Klíčvá slva Návrh zařízení staveniště, bjekty zařízení staveniště, technická zpráva, situace zařízení staveniště, celvá hala Abstract The bjective f the thesis is the use theretical knwledge in the prpsal f site facilities n the cncrete building t ensure quality and ecnmy cnstructin. The theretical part describes the functin, structure and planning f site facilities. The practical part cntains the technical reprt and drawings situatin f site facilities. Keywrds Prpsal f site facilities, bjects f site facilities, technical reprt, situatin f site facilities, steel hall

6 Bibligrafická citace VŠKP Michaela Vybíhalvá Návrh zařízení staveniště. Brn, s., 2 s. příl. Bakalářská práce. Vyské učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav stavební eknmiky a řízení. Veducí práce Ing. Jana Nvákvá

7 Prhlášení: Prhlašuji, ţe jsem bakalářsku práci zpracvala samstatně a ţe jsem uvedla všechny puţité infrmační zdrje. V Brně dne pdpis autra

8 Pděkvání: Mé pděkvání patří paní Ing. Janě Nvákvé za dbrné vedení, rady a věnvaný čas. Dále panu Ing. Jarslavu Hrůzvi, Ph.D, který mi pskytl veškeré pdklady nezbytné k vypracvání mé bakalářské práce. A v nepslední řadě mé rdině a příteli za pdpru při studiu.

9 OBSAH 1 ÚVOD ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ Základní pjmy Právní předpisy Funkce zařízení staveniště Náklady na zařízení staveniště ČLENĚNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ Prvzní část zařízení staveniště Administrativní bjekty Staveništní kmunikace Skladvací prstry Ddávka a rzvd vdy na staveništi Rzvdy elektrické energie Výrbní část zařízení staveniště Sciální a hygienické bjekty Objekty sciálníh zařízení Objekty hygienickéh zařízení PLÁNOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ Zásady rganizace výstavby (ZOV) Prjekt zařízení staveniště Technická zpráva Výkresvá dkumentace Rzpčet Časvý harmngram... 27

10 5 NÁVRH ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ Technická zpráva zařízení staveniště Identifikační údaje stavby Základní údaje stavbě Zařízení staveniště Výkresvá dkumentace - situace zařízení staveniště Stanvení nákladů na ZS ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ 47 SEZNAM TABULEK,. 48 SEZNAM OBRÁZKŮ.. 48 SEZNAM PŘÍLOH... 49

11 1 ÚVOD Zařízení staveniště je pjem, který v sučasné platné legislativě není zcela jasně specifikván. Jedná se bjekty a zařízení, které v dbě výstavby sluţí všem účastníkům výstavby k prvzním, sciálním a výrbním účelům. Jak ptimální zařízení staveniště se uvaţuje zařízení staveniště takvé, které zajišťuje realizaci stavby v daných pdmínkách s nejniţšími náklady, aby byl zabezpečen plynulý chd všech stavebních prací na stavbě, dpravvání a skladvání hlavních materiálů a pskytnut zázemí na prvádění technických a administrativních prací spjených s vedením stavby. [2] Hlavní cíl bakalářské práce je navrhnut zařízení staveniště pr stavební bjekt, který bude sluţit jak bchdní a servisní centrum splečnsti Kuhn. Pr tent stavební bjekt bude zpracvaná technická zpráva v pţadvaném rzsahu a výkres zařízení staveniště, jakţt praktická část bakalářské práce. Bakalářská práce má dvě části. První část práce, která se zabývá terií, začíná druhu kapitlu, ve které jsu uvedeny základní pjmy, právní předpisy, funkce a náklady zařízení staveniště. Ve třetí kapitle se řeší členění zařízení staveniště na tři základní typy bjektů. Ve čtvrté kapitle teretické části jsu uvedeny zásady rganizace výstavby, bsah prjektu zařízení staveniště. Druhá část začíná kapitlu pátu, která bsahuje technicku zprávu k bjektu. V téhle kapitle se řeší rzmístění jedntlivých částí zařízení staveniště, vlba zvedacíh zařízení a dalších dílčích částí. Uvedeny jsu výpčty sptřeby vdy a příknu elektrické energie. Přilţeny jsu výkresy situace zařízení staveniště v přípravné a hlavní fázi výstavby. 10

12 2 ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ 2.1 Základní pjmy Zařízení staveniště jsu veškeré bjekty a zařízení, které v dbě prvádění stavby sluţí prvzním, sciálním neb výrbním účelům účastníků výstavby. [3, str. 11] Staveniště je výrbní prstr vymezený stavebním pzemkem. Míst, na kterém prbíhají veškeré stavební, mntáţní neb udrţvací práce, které vedu ke zhtvení stavebníh díla. Stavební pzemek je část území určená regulačním plánem neb územním rzhdnutím k zastavění a pzemek zastavěný hlavní stavbu. Stavba je tvřena zpravidla něklika stavebními bjekty. Rzumí se jí také suhrn stavebních prací včetně ddávek stavebních hmt a dílců, ddávek strjů a zařízení včetně jejich mntáţí, prváděný zpravidla na suvislém místě a v suvislém čase. Stavební bjekt je prstrvě ucelená neb alespň technicky samstatná část stavby, která plní vymezenu účelvu funkci. [1, str. 154] 2.2 Právní předpisy Vypracvaná samtná prjektvá dkumentace nestačí, abychm mhli zahájit výstavbu nvéh stavebníh bjektu. Prt je ptřeba vědět, které platné právní předpisy bychm měli respektvat, pdle kterých se řídit, abychm získali stavební pvlení. Stavební pvlení se vyţaduje u staveb všeh druhu bez zřetele na jejich stavebně technické prvedení, účel a dbu trvání a vydává je příslušný stavební úřad. Stavební zákn je základním právním předpisem stavebníh práva. [4] Územní řízení rzhduje umístění staveb, chraně zájmů území, vyuţití území, dělení a spjvání pzemků. A vede k získání územníh rzhdnutí, které vydává příslušný stavební úřad. [7] 11

13 Stavební řízení vede k získání stavebníh pvlení, které bsahuje ţádst stavební pvlení s příslušnými přílhami. Klaudační řízení prvádí příslušný stavební úřad, který předtím vydá stavební pvlení a stanví klaudační rzhdnutí, který pvluje uţívání stavby k určenému účelu. V některých platných právních předpisech se vyskytují části, které suvisí se zařízením staveniště. Zákn č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn). Pjem staveniště se vyskytuje v 3, který definuje v dst. 3. V 103 jsu uvedeny stavby zařízení staveniště, u kterých není ptřeba stavební pvlení ani hlášení. Vyhláška č. 503/2006 Sb., pdrbnější úpravě územníh řízení, veřejnprávní smluvy a územníh patření. Upravuje bsah ţádsti územně plánvací infrmaci, ţádsti vydání jedntlivých druhů územních rzhdnutí a jejich přílh, ţádsti vydání splečnéh územníh rzhdnutí a stavebníh pvlení a jejich přílh, infrmace záměru v území a pdání ţádsti vydání územníh rzhdnutí a další. Vyhláška č. 499/2006 Sb., dkumentaci staveb. Stanvuje rzsah a bsah dkumentace pr vydání rzhdnutí umístění stavby neb zařízení, změně vyuţití území, změně vlivu uţívání stavby na území, splečné dkumentace pr vydání splečnéh územníh rzhdnutí a stavebníh pvlení a další. [4] Zákn č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další pţadavky bezpečnsti a chrany zdraví při práci v pracvněprávních vztazích a zajištění bezpečnsti a chrany zdraví při činnsti neb pskytvání sluţeb mim pracvněprávní vztahy (zákn zajištění dalších pdmínek bezpečnsti a chrany zdraví při práci). [11] 12

14 2.3 Funkce zařízení staveniště Ke správné funkci zařízení staveniště vede víc faktrů. Nejdůleţitější jsu minimální náklady, ale s maximální plynulstí, funkčnstí a s nejlepšími výsledky. Uspřádání bjektů ZS vede k ddrţení zásad a pţadavků investra, které jsu u kaţdé stavby individuální. Realizace různých stavebních bjektů není situvána na jednm místě, ale přemisťuje se. Prt jsu k dispzici bjekty zařízení staveniště, se kterými se lehce manipuluje. Tyt bjekty plní funkci dčasně řídícíh, skladvéh a sciálníh zázemí. P uknčení výstavby se veškeré puţité bjekty převezu na staveniště další výstavby. Z hlediska lkality a hlavní funkce se ZS rzděluje na [1, str. 157]: bjektvé sluţící jen pr daný bjekt a zde také vybudvané úsekvé zřízené vţdy pr určitý úsek stavebníh kmplexu a sluţící pr více bjektů centrální vybudvané pr celý stavební kmplex, tj. pr více staveb s mnha bjekty 2.4 Náklady na zařízení staveniště V rzpčtvé části dkumentace se náklady na staveniště začleňují jak vedlejší rzpčtvé náklady, které vyjadřují knkrétní situaci na stavbě, a prt by měly být individuálně kalkulvány. Pr ptřeby sestavení rzpčtu se však nabízí jedndušší způsb cenění a t prcentní sazby pr jedntlivé druhy VRN. Dpručené prcentní sazby jsu v rzmezí 1-3 % ze základních rzpčtvých nákladů s hledem na charakter stavby a s hledem na skutečnu ptřebu a rzsah budvání zařízení staveniště. Náklady na zařízení staveniště kryjí bvykle náklady na zajištění pmcných prvzů nutných k prvedení stavebních a mntáţních prací. Jedná se úplaty za uţívání základních prstředků, zejména stavebních bjektů investra, ddavatele neb jiné rganizace, jejich udrţvání a uvedení d půvdníh stavu, případně kryjí náklady 13

15 na nezbytné úpravy trvalých bjektů budvané stavby sluţících dčasně jak zařízení staveniště a také kryjí vypracvání dkumentace a likvidaci dčasných bjektů. [5] Kaţdá dhda mezi stavebníkem a zhtvitelem musí být smluvená písemnu frmu. Rzeznáváme tyt smluvy: Smluva díl smluva je upravená nvým bčanským zákníkem. Smluvu díl se zhtvitel zavazuje na svůj náklad a nebezpečí prvést pr bjednatele díl a bjednatel se zavazuje díl převzít a zaplatit cenu. Nájemní smluva smluvu se prnajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dčasnému uţívání a nájemce se zavazuje platit za t prnajímateli nájemné. Smluva kupní smluva se vyskytuje jak v bčanském tak i v bchdním zákníku. Smluvu se prdávající zavazuje, ţe kupujícímu devzdá věc, která je předmětem kupě, a umţní mu nabýt vlastnické práv k ní. Kupující se zavazuje, ţe věc převezme a zaplatí prdávajícímu kupní cenu. [6] Příkazní smluva smluvu se zavazuje příkazník, ţe pr příkazce bstará nějaku věc neb vykná jinu činnst. [10] 14

16 3 ČLENĚNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ Staveniště se musí zařídit, uspřádat a vybavit ptřebnými bjekty, mechanizmy a přístupvými cestami pr dpravu materiálu tak, aby se mhla stavba řádně a bezpečně prvádět. Nesmí dcházet k nadměrnému hrţvání klí v blasti ţivtníh prstředí, k hrţvání bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích, k jejich znečišťvání a k mezvání přístupu k přilehlým stavbám neb pzemkům, k sítím technickéh vybavení a k pţárním zařízením. [1, str. 156] Obvykle se zařízení staveniště nebli bjekty člení pdle účelu na: Prvzní Výrbní Sciální Členění zařízení staveniště znázrňuje brázek 1. OBJEKTY ZAŘÍZENÍ STROJE ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ PROVOZNÍ VÝROBNÍ SOCIÁLNÍ A HYGIENICKÉ Pracviště pr administrativu Objekty pr údrţbu Staveništní kmunikace Výrbny betnu Výrbny malt Sciální bjekty Objekty hygienickéh zařízení a dplňující bjekty Sklady a skládky Ddávka a rzvd vdy Zajištění staveniště elektricku energií Obrázek 1: Členění zařízení staveniště pdle účelu [1, str. 157] 15

17 3.1 Prvzní část zařízení staveniště Prvzní zařízení staveniště je účelvý suhrn prstředků dplňujících ptřeby výrbníh i sciálníh zařízení staveniště. [15, str. 12] Tat část zabezpečuje prvz při realizaci stavby a vytváří pdmínky pr účelné řízení a administrativu stavby, pr prvz strjů a jiných mechanizmů, dpravu a skladvání materiálů a pltvarů, pr ddávku a rzvdy vdy a nezbytných energií, apd. Následující brázek 2 znázrňuje rzdělení prvzníh zařízení staveniště, které se dělí na staveništní a mimstaveništní. PROVOZNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ STAVENIŠTNÍ MIMOSTAVENIŠTNÍ Pracviště administrativy stavby Objekty pr údrţbu a pravy Staveništní kmunikace a dplňkvé bjekty Sklady a skládky Ústřední sklady a skládky Ústřední garáţe a pravny Ústřední zkušebny Ústřední dílny Překládací stanice Energetické zdrje a zařízení Zařízení na chranu a bezpečnst Obrázek 2: Rzdělení prvzní části ZS [1, str. 158] 16

18 3.1.1 Administrativní bjekty Administrativní bjekty sluţí pr řízení stavby, prvzní přípravu, kntrlní činnst a další nezbytnu administrativu. Nejčastěji jsu t typizvané prstrvé buňky, které se dimenzují pdle veliksti stavby, způsbu rganizace a řízení stavebníh prvzu a i na vzdálensti staveniště d ústředí realizační firmy. [1] Orientační plchy administrativních bjektů jsu pr: stavbyveducí 5 aţ 20 m 2 technický persnál, mistry 8 aţ 12 m 2 na pracvníka statní pracvníci 5 aţ 8 m 2 na pracvníka Pr krdinační prady na větších stavbách, se musí pčítat s místnstí, která by měla mít plchu závislu na pčtu účastníků, nejčastěji 20 aţ 30. Pčítá se se 1,5 aţ 2 m 2 na jednh účastníka. [1] Typvé buňky se navrhují pdle katalgů, kde jsu v různých variantách vnitřníh vybavení. Takvé buňky se na staveništi sazují na vyrvnané pdlţí zpevněné vrstvu štěrkpísku a silničními panely. Při návrhu je ptřeba ddrţvat tyt pţadavky: stavbyveducí by měl mít výhled na staveniště, mistři neb skladník by měli mít přehled prvzu na příjezdvé kmunikaci (dprava, přejímka material), bjekt by měl mít samstatné hygienické zařízení, bjekt musí být vybaven telekmunikačními prstředky, knstrukce bjektu a jeh vybavení musí umţňvat celrční, tedy i zimní prvz. [1, str. 159] 17

19 3.1.2 Staveništní kmunikace Staveništní kmunikace sluţí k přepravě stavebních materiálů, pltvarů, strjů a jiných zařízení, ale hlavně k phybu stavebních dělníků a statních lidí, kteří jsu účastníky výstavby a jsu na staveništi ptřeba. Většinu se jedná kmunikace dčasnéh charakteru, které se p sknčení výstavby demntují. Neb se vybudují kmunikace v předstihu, ale bez krycí vrstvy, která se prvede během dknčvacích prací. Na vybudvání zpevněné staveništní kmunikace se nejčastěji vyuţívají štěrkpísky, recyklvané stavební drtě, hrubé štěrky, ţelezbetnvé silniční panely sazené d štěrkpískvéh lţe, apd. Kmunikace se rzdělují pdle charakteru a vztahu k dpravě na vzvky a chdníky, ţelezniční vlečky, úzkklejné a jednklejné dráhy, jeřábvé dráhy a dplňující bjekty na kmunikacích. Další rzdělení je na vnitrstaveništní neb mimstaveništní. Návrh kmunikací by měl splňvat určité pţadavky, například přehlednst, plynulst a bezpečnst dpravy na staveništi. Prt by se měly ddrţvat zásady, kterými se zajistí plnění těcht pţadavků. Jsu t tyt zásady: Pr snadnu manipulaci s dpravvanými materiály má být dčasná vzvka v dsahu staveništníh jeřábu. Vzvka má být jednsměrná, přehledná, přímá, bez kříţení. U jednprudvých vzvek je minimální šířka 3 m, u dvuprudvých minimálně 5 m, u bu nezpevněná krajnice alespň 0,5 m. Minimální vzdálenst kraje vzvky d stavebníh bjektu je 0,6 m. Pdélné sklny vzvek mají být d 15 %, d 8 % musí být cesta na knci spádu přímá a knčit vdrvnu části délky minimálně 30 m. Při změně směru vzvky se puţijí bluky na vzvce, které musí mít dpručené plměry v závislsti na druhu přepravních vzidel. 18

20 Tam, kde nelze navrhnut bjízdnu kmunikaci, má být bratiště, které se navrhuje v závislsti na druhu přepravních vzidel. Maximální dvlená rychlst vzidel na staveništi je 10 km/h, v místech, kde se pracuje 5 km/h. [1] Skladvací prstry Na staveništi je důleţité mít zřízené určité skladvací prstry, které budu sluţit k ulţení pracvníh nářadí, drbnéh materiálu, kusvých staviv, sypkých materiálů apd. Skladvací prstry rzlišujeme pdle knstrukce na: sklad je zastřešený a uzavíratelný prstr, určený pr skladvání drbnějšíh materiálu, nářadí, přístrjů, zařizvacích předmětů a jiných draţších materiálů, nejčastěji se prvádí plechvé s celvu knstrukcí, skládka je tevřený neb zastřešený vymezený prstr, určený pr krátkdbé ulţení lehčích stavebních materiálů neb dluhdbé pr materiál s velku hmtnstí (ţelezbetnvé prefabrikáty apd.), zřizují se na zpevněných, rvných a dvdněných plchách, přístřešek je zastřešený ale ze stran tevřený prstr, určený pr skladvání stavebních materiálů, které je třeba chránit před sráţkvu vdu, ale ne před změnami teplt. Umístění skladů a skládek: c nejblíţe k místu zabudvání materiálu vedle stavebních kmunikací v dsahu zdvihacích prstředků mim hlavní prvz na staveništi s dstupem d budv, strjů, mechanizmů tak, aby rzmístění suhlasil s pstupem práce a nebránil plynulému debírání nesmí být v blízksti elektrickéh vedení. [1] 19

21 Pr ddavatele stavby, usilujícíh minimální plchu pr ZS, je důleţité dbře stanvit ptřebnu velikst skladvací plchy pr stavební materiál. Prtţe finanční náklady za prnájem plchy pr ZS jsu především v centrech větších měst a bcí nezanedbatelné, je třeba mít na stavbě jen nutné zásby stavebníh materiálu, aby byla zajištěna plynulá stavební výrba. [1, str. 166] Ddávka a rzvd vdy na staveništi Na staveništi je vda důleţitá jak pr hygienické a sciální ptřeby pracvníků, tak i pr výrbní účely a prtipţární chranu. Vdu na staveništi dělíme na: pitnu nejběţnější vyuţití, vyhvuje všem účelům, je snadn dstupná z vdvdní sítě, uţitkvu vda získaná ze studní a vdtečí, zdravtně nezávadná, lze vyuţívat na hygienické účely, prvzní získaná stejně jak uţitkvá, musí vyhvvat pţadavkům pr výrbu betnů atd. Předpkládaná sptřeba vdy na staveništi se skládá ze sučtu vdy nezbytné pr prvzní účely, pr sciálně hygienické účely a pr prtipţární účely. [1] Sciální neb hygienický účel Tabulka 1: Sptřeba vdy pr prvzní účely [1] Měrná jedntka Střední nrma v litrech Ubytvání dčasné bez kanalizace 1 zaměstnanec Ubytvání dčasné s kanalizací 1 zaměstnanec Pracvníci na stavbě bez sprchvání 1 pracvník/směna Výdejna jídel 1 strávník Příprava a výdej jídel 1 strávník 35 Sprchy 1 zaměstnanec 45 Tabulka č. 1 uvádí sptřebu vdy pr prvzní účely. 20

22 Výpčet sptřeby vdy je prveden pr knkrétní staveniště v kapitle Rzvdy elektrické energie Elektrická energie je vyuţívaná pr phn stavebních strjů a dalších mechanizmů, pr světlení staveniště a bjektů, také vytápění těcht bjektů. K jedntlivým sptřebičům je ddávána rzvdnu sítí nízkéh napětí (NN). Jde třífázvé vedení s napětím 380/200 V, které se získává transfrmací vyskéh napětí (VN) bvykle z veřejné rzvdné sítě příslušnéh energetickéh závdu. [1, str. 176] Před zahájením hlavních stavebních prací se zajistí definitivní přípjka elektrické energie v pdbě přípjné skříně, ke které se zapjí staveništní rzvd. Občas je třeba vybudvat na staveništi transfrmační stanici, která vychází z výpčtu zdánlivéh příknu. Výpčet zdánlivéh příknu je prveden na knkrétní staveniště v kapitle 5. Transfrmační stanice na staveništi se puţívají: přensné s výknem 100, 160, 250 a 400 kw, sazují se na celvých stţárech neb ţelezbetnvých slupech, mbilní s výknem 100 aţ 400 kw, na pjízdném pdvzku, stabilní vybudvané jak jeden z bjektů buducí stavby. 3.2 Výrbní část zařízení staveniště Z brázku 3 je patrné, ţe se tat část dělí na výrbny staveništní a mimstaveništní. Objekty z výrbní části zajišťují výrbu materiálů a pltvarů, které jsu ptřeba při výstavbě bjektu. V závislsti na technlgii výstavby se zřizují betnárny, armvny (u ţelezbetnvých knstrukcí) neb předmntáţní plchy (u celvých knstrukcí, u ţelezbetnvých prefabrikvaných knstrukcí). Zárveň je ptřeba takvé bjekty nejdříve eknmicky psudit, zda se vyplatí vybudvat betnárnu na staveništi neb si 21

23 bjednat htvu betnvu směs přím d specializvané firmy, která betn dpraví v autdmíchávačích. VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ STAVENIŠTNÍ MIMOSTAVENIŠTNÍ OBJEKTOVÉ CENTRÁLNÍ OBJEKTOVÉ CENTRÁLNÍ ÚSEKOVÉ Výrbna betnvé směsi Ústřední výrbna betnvé Výrbna malty směsi Příprava výztuţe Ústřední výrbna malty Tesařská dílna Ústřední příprava výztuţe Ambulantní výrbna dílců Ústřední příprava bednění Zařízení na chranu a Výrbna prefabrikátů bezpečnst Ústřední sklenářství Obrázek 3: Rzdělení výrbní části ZS [1, str. 185] 3.3 Sciální a hygienické bjekty Tyt bjekty a zařízení v becném pjetí zajišťují stravvací, ubytvací, kulturní, rekreační, zdravtnické a hygienické ptřeby pracvníků stavby. Jejich rzsah a velikst se stanvuje pdle předpkládanéh pčtu zaměstnanců, veliksti a dby trvání výstavby a územníh umístění stavby. Vhdným pdkladem k tmu je včas zpracvaná stavebně technlgická studie stavby, jejíţ sučástí je i časvý plán průběhu akce s vyčíslením ptřebnéh pčtu dbrných pracvníků. [1, str. 190] 22

24 3.3.1 Objekty sciálníh zařízení V případě, kdy není mţné vyuţít specializvaných pdniků, je nutné vybudvat zejména jídelny, kuchyně, ubytvny, splečenské místnsti apd. Jídelny Sučástí musí být šatna a hygienické zařízení pr strávníky. Na jednh strávníka se pčítá 1 m 2 plchy, nad 100 strávníků se plcha na jednh zvyšuje 0,5 m 2. Kuchyně U velkých staveb, kde není mţnst dvzu připravenéh jídla. Velikst se určí pdle pčtu strávníků. U menších staveb, kam se připravené jídl dváţí, se zřizují výdejny s hřevem jídla. Ubytvny Jestliţe je staveniště dalek d bydliště pracvníků a nelze zajistit ubytvání ve stálých zařízeních, musíme jej zřídit na staveništi. Ubytvny musí zahrnvat lţnici, denní místnst, kuchyňku, prádelnu, sušárnu a hygienické zařízení. Všechny části musí být dstatečně veliké Objekty hygienickéh zařízení Objekty, které jsu určeny pr převlékání pracvníků d pracvních děvů, pr umývání během pracvní činnsti i p sknčení pracvní dby a pr další hygienické ptřeby pracvníků. Jedná se šatny, umývárny, WC. Šatny Zřizují se na stavbě, kde je zaměstnán více neţ 7 pracvníků ubytvaných mim staveniště. Musí být větratelné, vytápěné a vybavené elektrickým světlením. Vzdálenst d pracviště nemá být větší neţ 300 m. 23

25 Uvaţuje se: na 1 pracvníka je 1,25 m 2 pdlahvé plchy, sluţí-li ke knzumvání jídla, zvětší se plcha 0,5 m 2 na 1 pracvníka, světlá výška místnsti má být u zděných bjektů minimálně 2,6 m (u mntvaných 2,3), vstup d šatny by měl být přes závětří neb přístřešek. interiér musí být vybaven dvudílnými uzamykatelnými skříňkami a lavicemi. Umývárny Mají navazvat na šatny a přístup k nim má být kryt alespň přístřeškem. Musí být vytápěny, vybaveny tekucí tepl a studenu vdu a patřeny dstatečným světlením a větráním. Vychází se z těcht zásad: na 10 sb se vlí min. 1 umyvadl na 15 sb se navrhuje min. 1 sprchvá kabina. Vybavení interiéru má bsahvat zrcadla, pličky, věšáky a elektrické zásuvky. [1, str. 192] WC Na staveništi se zřizují bvykle centrální, u sciálních a hygienických bjektů. Zde jsu zpravidla vybudvány vdvdní a kanalizační přípjky, na které se napjují. Tam, kde ti není mţné, se dnes puţívají mbilní záchdvé buňky s vlastní uzavřenu nádrţí na vdu a s chemicku neutralizací fekálií. Záchd nemá být vzdálen d pracviště více neţ 120 m. pčet záchdvých mís se rvněţ určuje pdle pčtu zaměstnanců na stavbě. Uvaţuje se: 1 sedadl na 10 muţů neb ţen 2 sedadla na 11 aţ 50 muţů neb 11 aţ 30 ţen na kaţdých 50 muţů neb 20 ţen se přidává další sedadl záchdy pr muţe se vybaví pisáry ve stejném pčtu, jak je pčet sedadel. [1, str ] 24

26 4 PLÁNOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ Před samtnu výstavbu je ptřeba prvést návrh zařízení staveniště a důkladně jej naplánvat, aby byla zajištěna kvalita a hspdárnst výstavby. Prt můţe být něklik návrhů, ze kterých se naknec vybere ta nejlepší a nejvhdnější varianta. Návrh zpracvává specialista splečně se zhtvitelem buducí stavby, pkud uţ je vybrán. V sučasné dbě se návrh zařízení staveniště nezpracvává v dbě zahájení prací na prváděcí dkumentaci, ale fyzicky být musí i s ptřebnu prjektvu dkumentací. Pdklady pr prjekt zařízení staveniště [8] : Prjektvá dkumentace stavby, včetně situace, Technlgický rzbr a časvý plán stavby, Graf ptřeby pracvníků v čase, příp. i p prfesích, Mnţství prduktu významných stavebních prcesů, Nejvýznamnější stavební hmty a přehled jejich ptřeby v čase, Přehled významných strjů, ppř. výrben s ptřebu energie, Hmtnst nejvýznamnějších materiálů a strjů, Detailní průzkum buducíh staveniště, Průzkum plch, které bude nutn zabrat mim staveniště. 4.1 Zásady rganizace výstavby (ZOV) Jedná se prjekty, ve kterých je řešena základní kncepce zařízení staveniště. Jsu většinu ddávány jak sučást prjektvé dkumentace předkládané ke stavebnímu neb územnímu řízení. [9] Oprti dřívější vyhlášce je ve vyhlášce č. 499/2006 Sb. O dkumentaci staveb stanven bsah a rzsah prjektvé dkumentace, která bsahuje zásady rganizace výstavby. Prjekt sestává z technické zprávy a výkresvé dkumentace. Technická zpráva bsahuje veškeré infrmace rzsahu staveniště, napjení staveniště na stávající dpravní a technicku infrastrukturu, pţadavky na chranu klí staveniště a 25

27 pţadavky suvisející s demlicí neb kácením dřevin, infrmace zajištění dvdnění staveniště, likvidaci vyprdukvaných druhů dpadů a emisí při výstavbě, zásady bezpečnsti a chrany zdraví při práci na staveništi, apd. Výkresvá dkumentace bsahuje celkvu situaci stavby se zakreslením hranice staveniště a staveb zařízení staveniště a vyznačení přívdu vdy a energií na staveniště, jejich dběrvých míst, vyznačení vjezdů a výjezdů na staveniště a dvdnění staveniště. 4.2 Prjekt zařízení staveniště Prjekt zařízení staveniště musí být sestaven ze všech ptřebných částí, které zajistí správné prvedení stavby v pţadvané kvalitě, čase i ceně. Čím je prjekt kvalitněji zpracvaný a prmyšlený, tím je zajištěna plynulst výstavby. Prjekt zařízení staveniště se skládá z: Technické zprávy Výkresvé dkumentace Rzpčtu Časvéh harmngramu Technická zpráva Technická zpráva bsahuje identifikační údaje stavby, stručnu charakteristiku staveniště, infrmativní ppis jedntlivých bjektů, knstrukčně technlgické řešení stavby, ppis jedntlivých bjektů ZS se zdůvdněním jejich rzsahu, hlavní mechanizmy, zdrje a rzvdy energií, ppis zásad chrany ţivtníh prstředí při stavebních pracích, zásady bezpečnsti při práci, bezpečnstní zajištění stavby. [1] Ukázka technické zprávy je v kapitle 5 jak praktická část bakalářské práce. 26

28 4.2.2 Výkresvá dkumentace Je tvřena situací zařízení staveniště v měřítku umţňujícím dstatečnu vypvídací schpnst a realizační výkresy jedntlivých bjektů zařízení staveniště, včetně dpravních, inţenýrských a energetických. [1, str. 198] Výkres situace zařízení staveniště znázrňuje jasné vyznačení všech navrţených bjektů (trvalých i dčasných), zařízení, mechanizmů a vyznačení všech inţenýrských sítí ZS. Pr větší přehlednst se dpručuje její vykreslení v následujících barvách: ČERNĚ stávající stavební bjekty ČERVENĚ nvě budvané bjekty MODŘE nvě budvané inţenýrské sítě ZELENĚ bjekty ZS FIALOVĚ inţenýrské sítě pr ZS. [1] Rzpčet Rzpčet celéh bjektu se skládá ze základních rzpčtvých nákladů (ZRN) a vedlejších rzpčtvých nákladů (VRN). D vedlejších rzpčtvých nákladů se řadí například náklady na zařízení staveniště, prvzní vlivy, mimřádně ztíţené dpravní pdmínky. Vedlejší rzpčtvé náklady jsu bvykle stanveny jak 1-3 % ze základních rzpčtvých nákladů Časvý harmngram Časvý harmngram je časvý plán prjektu, který bsahuje pstupný sled jedntlivých činnstí. U kaţdé činnsti se naplánuje datum jeh splnění s délku činnsti. Většinu se jedná harmngram znázrněný ve frmě Ganttva diagramu neb různých metd síťvých analýz. [16] 27

29 5 NÁVRH ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ Praktická část bakalářské práce začíná tut kapitlu, ve které se budu věnvat návrhu zařízení staveniště na předem vybraný stavební bjekt, kterým je v mém případě bchdní a servisní centrum splečnsti KUHN v Brně Hrních Heršpicích. Na tent bjekt budu aplikvat zásady pr správné navrţení staveniště, které zaručí plynulst výstavby. Ddavatel stavby je brněnská splečnst STAVOS Engineering, s.r.., která mi pskytla materiály k tét stavbě. Obrázek 4: Obchdní a servisní centrum 28

30 5.1 Technická zpráva zařízení staveniště Identifikační údaje stavby Název stavby: Investr: Zhtvitel: Obchdní a servisní centrum splečnsti KUHN Brn Hrní Heršpice, ulice Kšírva KUHN Immbilien Bhemia s.r.. Jeremiášva 947, Praha 5 STAVOS Engineering, s.r.. U Svitavy 2, Brn Základní údaje stavbě Umístění bjektu Jedná se nvstavbu samstatně stjícíh areálu bchdní a servisní haly se skladvým, administrativním a sciálním zázemím. Objekt je situván d průmyslvé zóny v Brně Hrních Heršpicích, mezi ulicí Kšírva a řeku Svratku. Tat blast se nachází v záplavvém území řeky Svratky. Pzemky jsu majetkem investra a jedná se pzemky s parcelním číslem 943/2 a 943/3. Jednduchý ppis stavby Prvzní bjekt je p technické stránce navrţen v lehké celvé technlgii s vlţenu administrativně skladvací vestavbu, která se nachází ve dvu středních ldích haly a je dvupdlaţní. Nsná knstrukce haly je navrţena jak celvá. Výška haly je 11,5 m. Hala je zastřešena plchu střechu s mírným spádem. Stavební bjekty SO 01 SO 02 SO 04 SO 05 Příprava území Prvzní bjekt firmy KUHN Zpevněné plchy a kmunikace Vyústek dešťvé kanalizace 29

31 SO 06 SO 07 SO 08 SO 09 SO 10 SO 11 SO 12 ORL zpevněné plchy Vdvd a přípjka Plynvd a přípjka Rzvdy NN a přípjka Oplcení ORL technlgie (uvnitř bjektu) Kanalizace a splaškvá přípjka Statistické údaje Zastavěná plcha m 2 Obestavěný prstr m 3 Zpevněné plchy kmunikace m 2 Jednduchý ppis stavebních knstrukcí Zemní práce nutné úpravy v záplavvém území řeky Svratky byly prvedeny, pté bude sejmuta rnice tlušťce 200 mm, která zůstane na staveništi a puţije se na terénní a sadvé úpravy. Prvedeny budu vrty na ţelezbetnvé pilty. Základvé knstrukce pd celvu knstrukcí i pd zděnu částí budu vrtané ŢB pilty s celvu paţnicí s převázku, jsu zvleny kvůli slţitým základvým pměrům (pdzemní vda bude vlivňvat základvé knstrukce). Izlace prti zemní vlhksti a prti prnikání radnu p prvedení měření bjemvé aktivity radnu v půdním vzduchu byly hdnty zařazeny d kategrie nízkéh rizika, prt bude prvedena izlace prti zemní vlhksti pmcí hydrizlační flie. Svislé nsné knstrukce budu prvedeny jak lehký celvý skelet, který bude pláštěný sendvičvými panely PUR a MW tl. 100 mm, u dvupdlaţní 30

32 vestavby bude bvd prveden z keramických brušených cihel POROTHERM tl. 300 mm, na které bude ulţena strpní knstrukce. Svislé dělící knstrukce budu prvedeny na vestavbu z keramických zdících příčkvek POROTHERM tl. 115 mm. Vdrvné knstrukce u dvupdlaţní vestavby bude strpní knstrukce tvřená z cihelných vlţek MIAKO a kerambetnvých strpních POT nsníků, celkvá tlušťka strpu bude 210 mm. Schdiště jednramenná ŢB mnlitická. Střešní knstrukce bude skládaná z trapézvéh plechu, tepelné minerální izlace a hydrizlační flie Zařízení staveniště Ptřebné plchy pr zařízení staveniště se nachází na pzemku investra, prt nebudu ptřeba prnajmut dčasné zábry v klí pzemku. Staveniště je dpravně napjen na prdluţenu stávající účelvu kmunikaci k bjektům Dka a BEK Baustffe, připjenu stávající silnici ulicí Kšírva. Kmunikace je vedena přes pzemky, které vlastní firmy H+K OBJEKT s.r.. a Česká Dka bednící technika spl. s.r.., prt byl zřízen věcné břemen, které se vztahuje i na uţívání a prvzvání elektr přípjky, prvzvání a vedení vdvdní a plynvé přípjky. Ukládání veškeréh materiálu bude na staveništi. K dpravě tyčvých prvků lehkéh celvéh skeletu budu puţívána vzidla d 10 t. Dále bude prváděna dprava betnvé směsi a stavebníh materiálu. Objekt se nachází na pzemcích, které jsu v záplavvém území řeky Svratky. Pr takvé území jsu předepsány nutné úpravy a pdmínky pr výškvé řešení areálu, prt prběhl na těcht pzemcích k regeneraci frmu naváţení zeminy na výškvu úrveň dpvídající vyuţitelnsti pzemku, která se zvýšila 1-1,5 m. 31

33 Přes staveniště je vedena kanalizační kmenvá stka, u které je nutné respektvat její chranné pásm. Z hlediska dkanalizvání areálu je navrţen svedení dešťvé vdy přes retenci d řeky Svratky. Splaškvé vdy z hygienických zařízení budu svedeny splaškvu kanalizační přípjku d hlavní kmenvé stky. T samé také dešťvé vdy ze zpevněných plch a dpadní vdy z myčky a technlgie budu svedeny přes ORL d přípjky splaškvé kanalizace. Fáze výstavby Fáze přípravných prací V tét fázi se prvede regenerace pzemku frmu naváţení zeminy na dpvídající výškvu úrveň. Pté se prvede plcení staveniště, které bude z drátěnéh pletiva se dřevěnými slupky. Umístí se stavební buňky, které budu sluţit jak sciální a hygienické zázemí pracvníků. Zhtví se veškeré inţenýrské sítě a jejich přípjky a staveništní kmunikace. Dále bude sejmuta rnice a pté se prvedu vrty na ŢB pilty. Tat fáze je naplánvaná na dbu jednh měsíce. Znázrnění situace zařízení staveniště v tét fázi je v přílze č. 1. Fáze hlavních prací V hlavní fázi budu prvedeny veškeré skladvací a předmntáţní plchy, míchací centrum. Umístěn autjeřáb i věţvý jeřáb a přistavěn skladvací kntejner. Hlavní práce budu prbíhat p dbu čtyř měsíců. Znázrnění situace zařízení staveniště v tét fázi je v přílze č. 2. Fáze dknčvacích prací Tat fáze bude nejdelší a bude zahrnvat práce dknčvací uvnitř haly a práce spjené s terénními a sadvými úpravami klem bjektu. Plánvaná dba trvání je šest měsíců. Předpkládaná lhůta výstavby je stanvena na dvanáct měsíců. 32

34 Zásbvání materiály Pr naše účely budeme vyuţívat mimstaveništní výrbny a dílny. Betnvu směs na základvé knstrukce si necháme dvézt z betnárny v autdmíchávačích s čerpadly, které dsahují ptřebné vzdálensti. Na zdění dvupdlaţní vestavby puţijeme elektricku míchačku, která bude umístěna v blízksti zdrje vdy a materiálu (suché maltvé směsi, keramických cihel). Prvky celvéh skeletu budu dvezeny d výrbce. Budu uskladněny na skládce materiálu a na předmntáţní plše bude prbíhat mntáţ jedntlivých prvků. Tyt blky pak budu sazeny na míst. Sciální a hygienické ZS Pr návrh sciálníh a hygienickéh ZS budu předpkládat, ţe pčet pracvníků na staveništi nebude vyšší jak 20. Pdle kapitly 3 je ptřeba pr tent pčet pracvníků minimálně 2 umyvadla a 1 sprchvu kabinu, dále 2 talety a 2 pisáry. Obrázek 5: Stavební buňka [12] 33

35 Prt jsem vybrala stavební buňku, brázek 5, která bsahuje 2 sprchvé kabiny, 3 umyvadla, 2 pisáry, 2 talety, 2 elektrická tpidla a biler na 200 litrů. Půdrysný rzměr stavební buňky je x mm výšce mm. Stavební buňky, které budu sluţit jak šatny pr pracvníky, musí splňvat pdmínku, ţe na jednh pracvníka musí být 1,25 m 2 pdlahvé plchy. Z th vyplývá ţe, ptřebná pdlahvá plcha stavebních buněk musí být minimálně 25 m 2. Prt jsem vybrala 2 kntejnery, které bsahují elektrická tpidla, elektrické zásuvky, stly, ţidle, skříně a věšáky. Půdrysný rzměr stavební buňky je mm výšce mm. Stavba se nachází v blízksti stravvacích zařízení, která mhu pracvníci vyuţít, prt nebude zřízena jídelna na staveništi. Prvzní ZS Staveništní kmunikace Pr phyb vzidel p staveništi se vybuduje zpevněná cesta z ţelezbetnvých silničních panelů rzměrech 2 x 3 x 0,15 m, které se pkladu d štěrkpískvéh lţe. Navrţena je kmunikace dvuprudá šířce 5 m, která je uknčená bratištěm. Skladvací prstry Pr prvky celvéh skeletu a zdícíh materiálu bude vytvřena zpevněná plcha z ţelezbetnvých silničních panelů. Pr prvky skeletu bude zpevněná plcha pblíţ předmntáţní plchy, pr zdící materiál bude u míchacíh centra. Pr drbný materiál, nářadí a hlavně pr materiál, který musí být chráněn před pvětrnstními vlivy, bude přistavěn uzamykatelný sklad půdrysných rzměrech mm a výšku mm. Administrativní bjekty U vjezdu na staveniště bude umístěna kancelář pr stavbyveducíh, která bude zastávat funkci vrátnice. Jedná se stejnu buňku, jak jsu šatny. 34

36 Oplcení staveniště Oplcení staveniště bude z drátěnéh pletiva se dřevěnými slupky, které bude vyské 1,8m. Bude patřen bránu, které psluţí jak vjezd na staveniště a výjezd. U vstupu na staveniště bude výstraţná tabulka Nepvlaným sbám vstup zakázán. U vjezdu bude značka mezující rychlst, kteru se smí vzidla p staveništi phybvat. Staveništní sítě Veškeré inţenýrské sítě budu prvedeny zárveň s výkpvými pracemi ve fázi přípravných prací. Staveništní přípjka kanalizace Napjení stavebních buněk se sciálním a hygienickým zařízením bude zajištěn přes přípjku kanalizace d kanalizace splaškvé. Zárveň bude prvedena kanalizační přípjka k nvě budvanému bjektu, která bude taktéţ svedena d splaškvé kanalizace. Staveništní přípjka NN Ptřebný příkn všech strjů a zařízení musí zajistit přípjka nízkéh napětí pr celé staveniště. Přípjka bude vedena z trafstanice z ulice Kšírva. Trafstanice se nachází u firmy Dka a pvede aţ na hranici pzemku, kde bude zaknčena elektrickým rzvaděčem. Zdánlivý maximální příkn je stanven sučtem výknů elektrmtrů, venkvníh a vnitřníh světlení. Hdnta zdánlivéh elektrickéh příknu byla stanvena na 89,96 kw. Výpčet je v tabulce 2. 35

37 Tabulka 2: Příkn elektrické energie P1 VÝKON ELEKTROMOTORŮ STAVEBNÍ STROJE A JINÉ Příkn [kw] [ks] [kw] Věţvý jeřáb MB ,1 1 45,1 Svářecí transfrmátr TR 150 9,8 2 19,6 Nářadí (úhlvá bruska, vrtačka) Míchačka SM Omítačka Elektrický biler 200 l 2,2 1 2,2 Elektrické tpidl P1 VÝKON ELEKTROMOTORŮ CELKEM 96,9 P2 VENKOVNÍ OSVĚTLENÍ PROSTORY Příkn [kw/m 2 ] [m 2 ] [kw] Stavebně-mntáţní práce 0, ,25 P2 VÝKON OSVĚTLENÍ CELKEM 12,25 P3 VNITŘNÍ OSVĚTLENÍ PROSTORY Příkn [kw/m 2 ] [m 2 ] [kw] Šatny, umývárny 0,01 44,31 0,443 Kancelář 0,02 14,77 0,295 Sklad 0,003 14,77 0,044 Vnitřní světlení budvaných bjektů 0, ,84 P3 VÝKON OSVĚTLENÍ CELKEM 7,622 S maximální zdánlivý příkn K keficient ztrát napětí (1,1) 1 sučinitel nárčnsti elektrmtrů (0,4) 2 sučinitel nárčnsti venkvníh světlení (0,9-1) 3 sučinitel nárčnsti vnitřníh světlení (0,7-0,9) cs průměrný účiník sptřebičů (0,5-0,8) Osvětlení staveniště bude zajištěn pmcí světlmetů na stjanech. 36

38 Staveništní přípjka vdy Ve výkresech zařízení staveniště je vyznačen nápjný bd přípjky, samtná přípjka vdy a vdměrná šachta s vdměrnu sustavu. Na vdvdní přípjku budu napjeny všechny stavební buňky, které ptřebují přívd vdy, také míchací centrum, kde se bude míchat zdící malta na vyzdění vnitřní vestavby haly. Pr ptřeby vdy na pláchnutí vzidel vyjíţdějících ze staveniště budu na přípjku vdy připjeny hadice s uzavíratelnými ventily. Sptřeba vdy pr staveniště je sučet vdy pr prvzní účely, pr hygienické a sciální účely a pr technlgické účely. Byla vypčtena hdnta 0,8 l/s. Výpčet je v tabulce 3. V1 VODA PRO PROVOZNÍ ÚČELY POTŘEBA VODY Tabulka 3: Sptřeba vdy Měrná jedntka Pčet měrných jedntek Střední nrma [l/m.j.] Ptřebné mnţství vdy [l] Výrba betnvé směsi m Ošetřvání betnvých knstrukcí m Výrba malty a šetřvání mísících zařízení m Mytí vzidel ks V1 VODA PRO PROVOZNÍ ÚČELY CELKEM V2 VODA PRO HYGIENICKÉ A SOCIÁLNÍ ÚČELY POTŘEBA VODY Měrná jedntka Pčet měrných jedntek Střední nrma [l/m.j.] Ptřebné mnţství vdy [l] Hygienické účely 1 pracvník Sprchvání 1 pracvník V2 VODA PRO HYGIENICKÉ A SOCIÁLNÍ ÚČELY CELKEM

39 Q n vteřinvá sptřeba vdy v l/s P n ptřeba vdy v l/den k n keficient nervnměrnsti pr danu sptřebu t dba dběru vdy Vlba zvedacíh zařízení Na staveništi bude umístěn autjeřáb a věţvý jeřáb. Autjeřáb bude ptřeba na předmntáţní plše a pté při samtném sazení blku na základvu knstrukci bude ptřeba věţvý jeřáb. Jejich umístění bude zakreslen v situaci zařízení staveniště. Autjeřáb Tatra AD 20 s čtyřdílným teleskpickým výlţníkem a stavebním nástavcem určeným pr menší a střední stavební a mntáţní práce. Obrázek 6: Diagram nsnsti autjeřábu [13] Parametry: nsnst 20t, délka základníh výlţníku zasunutéh 7,8m délka základníh výlţníku vysunutéh 21,3m délka výlţníku s nástavci 26,8m. [13] 38

40 Věţvý jeřáb MB je pjízdný jeřáb s tčnu věţí, s vdrvným i šikmým výlţníkem s vlečnu kčku. Obrázek 7: Diagram věžvéh jeřábu [14] Parametry: vdrvný výlţník délky 32m, šikmý výlţník pd úhlem 27,5 délce 28m, šikmý výlţník pd úhlem 14,5 délce 31m, příkn 45,1 kw. [14] 39

41 Vliv stavby na ţivtní prstředí Během stavby bude v maximální míře dbán na chranu zeleně, pvrchvých i pdzemních vd. Vzrstlá zeleň bude chráněna dřevěným krytím, keře budu staţeny. Na staveništi budu zřízeny značené nádby na dpadky, které budu pravidelně vyváţeny, se kterými bude nakládán pdle zákna dpadech č. 185/2001 Sb. Všechny dpady jsu tříděny pdle druhů dpadu, kaţdý dpad má svůj kód. Kategrie nám značuje dpad nebezpečný N a dpad statní O. Tabulka 4: Přehled dpadů Kód Kategrie Název dpadu, N Jiné hydraulické leje (výskyt jedinělý) N Jiné mtrvé, převdvé a mazací leje (výskyt jedinělý) N Obaly bsahující zbytky nebezpečných látek O Druhtná survina kartn papír, lepenka O Směsné baly (nerecyklvatelný plast, flie, PET lahve) O Druhtná survina kvvý dpad O Druhtná survina - kabely O Druhtná survina plasty O Směsný kmunální dpad 40

42 BOZP Veškeré stavební práce na staveništi budu prbíhat v suladu s platnými bezpečnstními předpisy bezpečnsti práce, aby byl staveniště prvzně bezpečné pr všechny stavební dělníky při práci, ale také při činnsti stavebních strjů a dpravních prstředků phybující se p staveništi Výkresvá dkumentace - situace zařízení staveniště V situacích jsu zakresleny jedntlivé bjekty zařízení staveniště, inţenýrské sítě a jejich přípjky, nvě budvané bjekty i stávající. Jsu zpracvány pr fázi přípravných prací v přílze č. 1 a pr fázi hlavních prací v přílze č Stanvení nákladů na ZS Vycházím z th, ţe znám předpkládanu cenu celéh stavebníh díla, která je 55 mil. Kč. Bude puţita metda prcentuálníh pdílu ze základních rzpčtvých nákladů. Sazby pr tut metdu se phybují v rzmezí 1-3 %. Pr náš bjekt si stanvím rientační cenu zařízení staveniště, pr kteru si zvlím sazbu 2 %. Orientační náklady na ZS tudíţ vychází na 1,1 mil. Kč. V následující tabulce 5 si věřím, zda je tat částka reálná, jestli veškeré prnájmy bjektů a zařízení staveniště budu pkryty tut částku. Budu uvaţvat zařízení staveniště, které jsu nákladvě významné. Náklady na dpravu budu 10 % z těcht nákladvě významných plţek. Předpkládaná dba výstavby je stanvena na dvanáct měsíců. 41

43 Tabulka 5: Náklady na ZS Název zařízení Cena/měsíc Celkem Autjeřáb Věţvý jeřáb Skladvý kntejner Šatny WC Kancelář CELKEM PRONÁJEM Dprava (10%) CELKEM Celkvé náklady na zařízení staveniště vyšly na Kč. Tudíţ předpkládaných 1,1 mil. Kč je dstatečných a zbývá dstatek financí na zbývající bjekty staveniště neb na mimřádné náklady. 42

44 6 ZÁVĚR Hlavním cílem mé bakalářské práce byl návrh zařízení staveniště na stavební bjekt, který má sluţit jak bchdní a servisní centrum splečnsti Kuhn. Návrh jsem zpracvala ve frmě technické zprávy a výkresvé dkumentace. V technické zprávě jsem dimenzvala hygienické a sciální zázemí pracvníků, vlila zvedací zařízení vhdné na mntáţ celvé haly, prvedla jsem výpčet sptřeby vdy a příknu elektrické energie ptřebné na staveništi. Výkresvá dkumentace bsahuje situace, které zachycují přípravnu a hlavní fázi výstavby. Veškeré navrţené bjekty, plchy, inţenýrské sítě a zařízení jsu barevně znázrněny v situacích a jasně vystihují mmentální situaci na staveništi. V rámci praktické části jsem stanvila náklady na zařízení staveniště, pdle předpkládané ceny bjektu a srvnala je s cenami uvedených na webvých stránkách jedntlivých strjů, zařízení a bjektů určených pr staveniště. Při zpracvání tét bakalářské práce jsem si uvědmila, jak nesnadné je navrhnut zařízení staveniště, aby byly splněny všechny pţadavky a zásady spjené s výstavbu. Snaţila jsem se navrhvat jedntlivé bjekty, aby byly eknmicky výhdné, funkční a umţňvaly maximální plynulst stavebních prací. 43

45 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ [1] NOVÝ, Martin; NOVÁKOVÁ, Jana; WALDHANS, Milš. Prjektvé řízení staveb II: Mdul 01. Brn: Vyské učení technické, Zařízení staveniště, s [2] TOMÁNKOVÁ, Jarslava, Dana ČÁPOVÁ a Dana MĚŠŤANOVÁ Příprava a řízení staveb. Vyd. 1. V Praze: České vyské učení technické, 199 s. ISBN [3] TOMÁŠOVÁ, Jana Otázky a dpvědi k prblematice zařízení staveniště. 1. vyd. Praha: Linde, 70 s. ISBN [4] Stavební zákn a vyhlášky: technické pžadavky na stavby, dkumentace staveb, územní plánvání, územní řízení, hlašvání staveb, stavební pvlení, autrizvaní inspektři, klaudace, bezbariérvé užívání staveb : autrizvané prfese, vyvlastnění : redakční uzávěrka Ostrava: Sagit, 448 s. ÚZ. ISBN [5] Základy rzpčtvání a kalkulace stavebních prací: Manuál kurzu - únr RTS, a.s. České stavební standardy [nline]. [cit ]. Dstupné z: [6] Smluvní práv. Nvý bčanský zákník [nline]. [cit ]. Dstupné z: 44

46 [7] Občanská splečnst - infrmační server. Územní a stavební řízení [nline]. [cit ]. Dstupné z: [8] SVOBODA, Jsef. Zařízení staveniště - pkračvání [nline]. [cit ]. Dstupné z: &id_dkumenty= ]. Dstupné z: [10] Občanský zákník. Zákny [nline]. [cit ]. Dstupné z: [9] JANOUCH, Libr. Zásady rganizace výstavby [nline]. [cit [11] Sbírka záknů a Sbírka mezinárdních smluv. Ministerstv vnitra České republiky [nline]. [cit ]. Dstupné z: akna_smluvy [12] Stavební buňky a kntejnery. TOI TOI [nline]. [cit ]. Dstupné z: [13] Autjeřáby. Jeřábnické práce [nline]. [cit ]. Dstupné z: [14] Věţvé jeřáby. Craneservis Brn [nline]. [cit ]. Dstupné z: 45

47 [15] PINKAVA, Mirslav a Stanislav VÍTEK. Navrhvání a realizace bjektů zařízení staveniště: studijní texty. 3. aktualiz. vyd. Praha: Dům techniky ČSVTS, 1988, 133 s [16] Znalsti. Management mania [nline]. [cit ]. Dstupné z: 46

48 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ apd. a pdbně č. čísl Kč kruna česká kg kilgram km/h kilmetr za hdinu kw kilwatt m metr m2 metr čtvereční m3 metr krychlvý min. minimálně mil. milin mm milimetr NN nízké napětí dst. Odstavec ORL dlučvač rpných látek Sb. Sbírka SO stavební bjekt str. strana t tuna tj. t je tl. tlušťka V vlt VN vyské napětí VRN vedlejší rzpčtvé náklady WC water clset ZOV zásady rganizace výstavby ZS zařízení staveniště ZRN základní rzpčtvé náklady ŢB ţelezbetn paragraf % prcent 47

49 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Sptřeba vdy pr prvzní účely [1] Tabulka 2: Příkn elektrické energie Tabulka 3: Sptřeba vdy Tabulka 4: Přehled dpadů Tabulka 5: Náklady na ZS SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Členění zařízení staveniště pdle účelu [1, str. 157] Obrázek 2: Rzdělení prvzní části ZS [1, str. 158] Obrázek 3: Rzdělení výrbní části ZS [1, str. 185] Obrázek 4: Obchdní a servisní centrum Obrázek 5: Stavební buňka [12] Obrázek 6: Diagram nsnsti autjeřábu [13]. 38 Obrázek 7: Diagram věţvéh jeřábu [14]

50 SEZNAM PŘÍLOH Přílha č. 1 Výkres situace ZS ve fázi přípraných prací Přílha č. 2 Výkres situace ZS ve fázi hlavních prací 49

51 50