Vyhlášení Roku průmyslu a technického vzdělávání 2015 Sněm SPČR, 29. září 2014, MSV Brno

Transkript

1 Vyhlášení Rku průmyslu a technickéh vzdělávání 2015 Sněm SPČR, 29. září 2014, MSV Brn Záměr Cílenu /marketingvu/ kampaní zviditelnit tuzemský průmysl jak základ mderní eknmiky 21. stletí, vytvářející pracvní místa, který je nsitelem invací. Zviditelnit jedntlivá dvětví, úspěšné firmy, výzkumné rganizace, vybrané škly. Pmci pdnikatelské sféře zvýšit zájem veřejnsti / zejména rdičů a mladých lidí / technické vzdělávání a práci v průmyslvých pdnicích. Psílit zájem pdnikatelskéh sektru splupráci se šklami. Zapjit d prjektu firemní sféru, svazy a kmry, vybrané resrty a kraje, média, vybraná hnutí a aktivity, technická muzea a další relevantní subjekty. Napmci řešit základní disprprci trhu práce Více jak ½ milinu nezaměstnaných a sučasně neuspkjená pptávka firemní sféry p technicky vzdělaných / rientvaných / pracvnících. Principy - Udržitelnst: pdpry prjektu / případně s využitím evrpských prstředků / - Pstupnst: v průběhu rku pstupné budvání struktury / využití již existujících úspěšných prjektů a struktur / a rzšiřvání pčtu participantů - Důraz: Snaha prpjvání infrmací a aktivit v reginech Páteřní aktivity Prjektem by se měl prlínat něklik páteřních aktivit: Online kampaň - zaměřená na mladší generaci, rdiče, žáky a studenty Interaktivní webvá stránka /rzcestník/ vybudvání centrálníh místa, shrnujícím existující a fungující aktivity pdpry technickéh vzdělávání, zahrnujícím interaktivní mapu, infrmace nsitelích invací a technickéh vzdělávání, vč. Dnů tevřených dvěří, sutěžích aj. Týden techniky - Celnárdní prezentace průmyslvých pdniků, výzkumných ústavů, vyských technických škl, dbrných škl a technicky zaměřených šklek, technických muzeí, fndů a nadací pdprujících technické vzdělávání. Cílvá skupina: škly a rdiče Reginální setkání SP ČR s relevantními subjekty / pdprujícími technické vzdělávání / Letní BUSINESS škla / diskusní platfrma / - zahájení tradice setkávání významných pdnikatelů, plitiků, akademiků, zástupců médií s vybranými VŠ studenty. Pvzbuzení synergie v pdpře technickéh vzdělávání instituce / MPO, MŠMT. MPSV, Sektrvé rady, centra techniky, VŠ technickéh zaměření, sutěže, nadace aj. / Infrmační pdpra / bsahvé zaměření viz níže pd čaru / cílená kmunikace vybraných témat pdpry technickéh vzdělávání / zavádění prvků duálníh vzdělávání /

2 - Daňvé úlevy pr zaměstnavatele, kteří vzdělávají žáky na svých pracvištích / prpagace zkušenstí / - Predikce ptřeb trhu práce - úprava kapacit brů na základě predikcí / změna šklskéh zákna pvinnst krajů nastavvat kapacity SŠ pdle predikcí / - Praktická výuka na pracvištích zaměstnavatelů, stáže - Smluvní vztah žák-škla-firma: stipendia a mtivační příspěvek /vzrvé smluvy žák-firma, firma-škla / - Maturitní zkuška - pvinna matematika - Financvání základních a středních škl / diskuse směrvání systému / - Zkušensti firem firemní šklky a škly - Zkušensti splupráce škl a firem - Prpagace Sektrvých rad jejich činnst i pdpis celstátní dhdy / květen červen 2015 / Série knferencí a diskusních setkání pdnikatelů a plitiků a veřejnsti Splupráce s médii vytvření tlaku na zájem pdpru technickéh vzdělávání / dhda s Česku televizí, Ecnmia a.s. a dalšími vydavatelstvími / Dtazníkvá šetření - zjištění phledu veřejnsti na vybrané aspekty tuzemskéh průmyslu a technickéh vzdělávání Vydání Zprávy průmyslu / White papers / - ½ rku 2015 Vydání Almanachu technickéh vzdělávání / suhrn aktivit pdpry technickéh vzdělávání / - ½ rku 2015 Organizační struktura Centrála SP ČR sekce kmunikace / sekretariát SP ČR / Řídící výbr /zástupci vlády, MPO, MŠMT, MPSV, ČS, vybrané svazy, firmy-partneři / Reginy reginální manažeři sektrvé rady kraje - úřady práce reginální firmy Přehledy Sektrvé rady - připravuje se přehled činnstí sektrvých rad, příprava nárdní dhdy - byl vytvřen seznam aktivních firem a subjektů v reginech / jsu slvváni krajskými manažery / - vytváří se širší přehled subjektů s výzvu k zapjení se d prjektu, vč. sutěží, asistenčních center, nadací atd. - vytvřeny budu přehledy veletrhů a burz práce Partneři prjektu Prjekt sbně pdpřil: předseda vlády B. Sbtka Záštitu pskytli: ministr šklství, mládeže a tělvýchvy M. Chládek

3 ministr průmyslu a bchdu J. Mládek ministryně práce a sciálních věcí M. Marksvá-Tminvá Hlavní partner: Česká spřitelna / vyjednává se / D prjektu se zapjí svými akcemi: Technlgická agentura ČR Oslveny byly členské dvětvvé svazy: pdíl zapjení prjednávají, d prjektu se svými akcemi již zapjí: AUTOSAP, ELA, SCHP Oslveny byly členské firmy s žádstí pdpru prjektu (122 firem) Sutěž Manažer rku / vyhlášení vítězů duben 2015 / 22. rčník bude zaměřen na prpagaci technickéh vzdělávání MSV v Brně Vytvření splečnéh areálu členů SP ČR - Připravení splečné akce v rámci MSV /SP ČR, BVV/ - Výrazná prpagace sutěže Zlatá medaile Média Hlavní partneři: Česká televize /jednání na úrvni prezident SP ČR gen. ředitel ČTv / Ecnmia a.s. / prpjení aktivit, tematická krdinaci / Skupina mediálních partnerů: 25 dbrných médií Splupráce na prjektu PR agentura - AMI Cmmunicatins, PR agentura Finley Ipss Cmpany / dtazníkvé šetření / Splečnst Studenta.cz zprstředkvání infrmací studentům NEWTON Media, a.s. mžnst pravidelnéh zjišťvání úspěšnsti zásahů médií/ sciálních sítí Jak se zapjit d prjektu Webvá stránka SP ČR banner s dtazníkem k vyplnění Centrála SP ČR: rkprumyslu@spcr.cz Oslvení krajských manažerů SP ČR Úrvně zapjení 1. Frmální úrveň - umístění lg Rku průmyslu a technickéh vzdělávání na webu vaší firmy - umístění lg vaší firmy na webu Rku průmyslu - přihlášení se k prjektu vyjádřením zástupce vedení vaší firmy / tiskvá zpráva atd. / - infrmvání pdpře prjektu v časpise, newsletteru - infrmvání pdpře prjektu své zaměstnance

4 2. Úrveň standardníh zapjení - Vytipvání a navržení vlastních aktivit /dny tevřených dveří, knference, dhdnutá splupráce se šklu, významné výrčí či investice aj. /. Infrmace nich by byly umístěny na webu Rku průmyslu a technickéh vzdělávání - Připravení infrmací s tematickým zaměřením / technické vzdělávání prblémy a jejich řešení v praxi, splupráce firma-škla, invace atd. / pr web Rku průmyslu, d sciálních sítí, d médií / paralelně šíření infrmace prstřednictvím SP ČR / - Infrmvání pdpře prjektu bchdních a dalších partnerů 3. Partnerská úrveň / varianty / - Pdpra některé z aktivit navržených SP ČR / finanční, rganizační, persnální / - Splečná realizace vybrané/dhdnuté aktivity - Nabídka finančních prstředků / zejména na prpagační materiály, inzerci / - Nabídka knkrétních prstředků / dprava, ubytvání, ceny aj. / - Inzervání pdpry Rku průmyslu s přesahem na veřejnst Páteřní aktivity dhad nákladů Celnárdní interaktivní webvá stránka / / Náklady: cca tis Kč. Persnální náklady Webvý editr 300 tis rčně Technické zabezpečení webu 300 tis. rčně Externí splupracvníci 500 tis Kč. Dtazníkvé šetření / Ústav nárdníh vzdělávání, Ipss Cmpany / Náklady: cca tis Kč / v jednání / Náklady: 2 3 miliny Kč / dle rzsahu / Online kampaň Týden techniky na Letné Náklady: 4 8 milinů /dle rzsahu akce atd. / Letní BUSINESS škla: tis. Kč Prpagační materiály 500 tis. Kč Teze - řešení prblémů ve vzdělávání SP ČR přisuzuje velku důležitst vzdělávání, jak jednh z hlavních pilířů pr udržení knkurenceschpnsti naší eknmiky v mezinárdním měřítku.

5 Dluhdbě upzrňujeme na strukturální nesulad mezi strukturu a pčtem míst na SŠ a VŠ a uplatnitelnstí abslventů v praxi. Jsme přesvědčeni, že stát (resp. u SŠ kraje) by měl sustavu brů a škl ptimalizvat ve vazbě na krátkdbé predikce trhu práce. Je třeba psilvat prvky plytechnické výchvy v mateřských a základních šklách a bnvit pvinné dílny na 2. stupni ZŠ. U učňvských brů je nezbytné v krdinaci s kraji stabilizvat ty bry, které jsu důležité pr reginální trh práce, pdpřit tyt bry i navýšením nrmativu neb stipendii pr žáky. Zásadně pžadujeme zavedení takvých prvků duálníh vzdělávání, jež pmhu k větším dvednstem abslventů a realizaci praktické výuky v reálném pracvním prstředí (pdrbně viz přílha). Pžadujeme stabilizaci státní maturity (se zavedením pvinné matematiky) a jsme připraveni splupracvat na zavedení mistrvské zkušky pr abslventy učebních brů. Nejsme spkjeni s navrhvanu nvelizací vyskšklskéh zákna, pžadujeme, aby hlavní zřetel byl dán na diverzifikaci škl a pdpru prfesních bakalářských brů s přímým vstupem na trh práce. V tét suvislsti je nutn systémvě vyřešit i pstavení vyšších dbrných škl a jejich prstupnsti s bakalářskými bry. Myslíme si, že zájem techniku je mžn efektivně rzvíjet také pdpru mimšklníh (zájmvéh) vzdělávání. Vzhledem ke značnému nárůstu nezaměstnansti pžadujeme urychlené dknčení Nárdní sustavy kvalifikací, prvázání s rekvalifikacemi a praxí Úřadu práce ČR, vč. jejíh prpjvání s prgramy pčátečníh vzdělávání. K tmu je nutná úzká a efektivní splupráce s MPSV Průmysl v České republice Již d db Rakuska-Uherska hraje průmysl v českých zemích významnu rli. Nejen že má významný pdíl na HDP ČR a představuje důležitéh zaměstnavatele, ale také investuje mnh finančních prstředků d výzkumu, vývje a invací či pdpruje škly zejména technickéh charakteru. Průmysl v psledních deseti letech tvřil průměrně necelých 31 % HDP. Od rku 2010 mírně nabývá na významu a v rce 2013 dsáhl pdílu 31,8 % HDP. Průmysl tvří čtyři slžky, přičemž dminantní rli hraje zpracvatelský průmysl. Dále t je těžba a dbývání neb výrba a rzvd elektřiny, plynu, tepla a klimatizvanéh vzduchu a čtvrtu blast představuje zásbvání vdu, činnsti suvisející s dpadními vdami, dpady a sanacemi.

6 Zdrj: ČSÚ Výknnst průmyslu d rku 2000 rstla, až se dstala na vrchl v rce Největší h útlumu zažil český průmysl v rce 2009, kdy se průmyslvá prdukce za dva rky prpadla 18 prcentních bdů. Situace se v psledních letech stabilizvala, ale výknnsti rku 2007 dsáhneme až v letšním rce. Průmyslvá dvětví sice zapříčinila prpad HDP v prvních letech krizvéh bdbí české eknmiky, d rku 2011 ji však táhne nahru. Zdrj: ČSÚ Zpracvatelský průmysl patří v naší eknmice k nejdůležitějším zdrjům při tvrbě hrubéh dmácíh prduktu. Dělí se na 24 ddílů, které jsu uvedeny v následující tabulce:

7 Následující graf ukazuje pdíly jedntlivých ddílů zpracvatelskéh průmyslu na tržbách za prdej vlastních výrbků a služeb v rce Zde vidíme dminantní pstavení výrby mtrvých vzidel. Následuje výrba kvvých knstrukcí a kvvých výrbků a dále výrba strjů a zařízení. Zdrj: PANORAMA ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR 2012, MPO Průměrný evidenční pčet zaměstnanců v celém průmyslu ve 2. čtvrtletí rku 2014 byl sb. Z tht pčtu byl nejvíce sb zaměstnán v bru výrby mtrvých vzidel, kde pracval přes 144 tisíc sb. Na dalším místě se umístil br výrba kvvých knstrukcí a kvdělných výrbků ( ) a výrba strjů a

8 zařízení ( ). Průměrná hrubá měsíční mzda v celém průmyslu dsáhla ve 2. čtvrtletí rku 2014 výše Kč. Nejvyšší průměrné hrubé měsíční mzdy dstaly zaměstnanci v bru výrba a rzvd elektřiny, plynu tepla a klimatizvanéh vzduchu, a t ve výši Kč. Přes Kč si vyděly sby dále v brech výrba kksu a rafinvaných rpných prduktů (přes 37 tis. Kč), výrba nápjů a těžba a úprava černéh a hnědéh uhlí (přes 33 tis. Kč.) a ve výrbě mtrvých vzidel (přes 32 tis. Kč.). Zpracvatelský průmysl hraje ve výzkumu a vývji v pdnikatelském sektru ČR dluhdbě nejvýznamnější rli. V rce 2012 dsáhl jeh pdíl na celkvých výdajích za VaV uskutečněných v pdnikatelském sektru 55 %, cž činil částku přes 21 mld. Kč. Z jedntlivých dvětví zpracvatelskéh průmyslu se v ČR nejvíce finančních prstředků určených na VaV uplatňuje již tradičně v autmbilvém a strjírenském průmyslu. V rce 2012 plynul d VaV v autmbilvém průmyslu 4,6 mld. Kč a d strjírenskéh průmyslu 4,2 mld. Kč Rzhvr J.Hanáka v rce 2012 pr měsíčník Pdnikatel shrnutí některých údajů Bijme na pplach! V České republice chybějí technicky vzdělaní dbrníci na všech stupních, d byčejných dělnických prfesí až p špičkvé dbrníky s vyskšklskými tituly. Musíme udělat vše, abychm splečnými silami dvrátili hrzící katastrfu, říká v tevřeném rzhvru pr Pdnikatele prezident Svazu průmyslu a dpravy ČR Jarslav Hanák. Na nedávné tiskvé knferenci jste řekl, že technické vzdělávání je největším prblémem buducnsti. Jsme na tm v tmt směru pravdu tak špatně a prč k tmu pdle vás vůbec dšl? Příčina sučasnéh katastrfálníh stavu je ve smrtící kmbinaci tří faktrů. Každý si může vybrat směr vzdělávání. Nehledě na t, že naše eknmika stjí na průmyslu a službách s ním spjených, rdiče i jejich děti se snaží jít tu nejjedndušší cestu humanitních a eknmických brů, které už na trhu práce nejsu uplatnitelné. Každým rkem prdukuje náš šklský systém tisíce abslventů bez šance na získání práce. Už v 90. letech min. stl. se začaly kumulvat prblémy, když se naše splečnst dklnila d technickéh vzdělání pd djmem, že se dá vydělat jinak, než sustředěnu prací a tvrdu dřinu, bez které se technické vzdělání nebejde. Druhým faktrem je demgrafický vývj. Prti 80. a 90. letům nám d škl každrčně nastupuje třicet tisíc žáků méně. Například některé střední dbrné škly a učiliště hlásí pkles žáků třetinu až plvinu. Snad každý chce mít dnes vysku šklu. Sučasně vidíme dchd technicky vzdělaných generací d důchdu. T je pr průmysl časvaná bmba. A za třetí, sučasný šklský systém je zalžen na financvání škl puze pdle prstéh pčtu studentů. T je v kmbinaci s předchzími faktry pstavené na hlavu, prtže nejvíc prstředků získávají škly pplatné módní vlně, a nikliv pžadavkům trhu práce a nárdní eknmiky, jejíž struktura se v příštích deseti, dvaceti letech v pdstatě nezmění. Ve kterém stupni vzdělání pciťuje český průmysl největší nedstatek dbrníků? Technicky vzdělaných pracvníků je nedstatek v učňvském, maturitním, ale i vyském šklství. Seznam nenaplněných prfesí by byl snad neknečný. V případě učňů chybějí - nástrjáři, - CNC bráběči, - svářeči u průmyslvých středních škl - pvrcháři - technlgvé tepelnéh zpracvání. Chybějí - lgistici, - kvalitáři. U vyskškláků - knstruktéři rientvaní na klasicku strjařinu,

9 - -na plasty - mechatrniku, - rbtice a dalších nárčných, ale perspektivních brech ani nemluvě. Při hlédnutí na pčátek rku 2008 pdle našich i dalších šetření chyběl až 150 tisíc technicky vzdělaných pracvníků, které firmy zufale hledaly. Průmysl běžel na plné brátky a nebýt recese, zalknul by se tímt prblémem. Recese vlastně celu věc jen dsunula d pzadí. Ale i v té dbě a v sučasnsti si zaměstnavatelé mnhdy raději tyt lidi drželi a drží, než aby je bez hledu na nedstatek zakázek a finanční ztráty prpustili, a pté p nich na trhu práce marně pátrali. Dá se tedy říct, že tzv. Bílá kniha, nebli Nárdní prgram rzvje vzdělávání byl pstaven špatně, v neprspěch technickéh šklství? V Bílé knize byla správně definvána řada i dnes aktuálních prblémů. Ovšem implementace přešlapuje, cž je d jisté míry dán i neustálým střídáním ministrů, z nichž ne všichni byli zrvna prfesinálvé. Vlastně se základní principy s každu takvu persnální změnu rzmělňvaly a vytrácely. A Nárdní prgram vzdělávání, uvedený ve šklském zákně už d rku 2005 nebyl dsud vytvřen jak strategický dkument, který by nás nasměrval d buducna a my se jím mhli řídit a naplňvat h. V tm směřvání není shda ani napříč plitickým spektrem. MŠMT připravuje nvu strategii vzdělávání s výhledem d rku C by měla bsahvat, aby se nelichtivý stav technické vzdělansti zlepšil? Svaz splečně s Hspdářsku kmru hdně tlačil na t, aby ve strategii byla jasně daná pririta pdpry a zlepšení technickéh vzdělání. Musíme začít s plytechnicku výchvu ve šklách a nejlépe ve šklkách. Děti v základních šklách ztratily zručnst. Když vezmu d ruky šrubvák, hrzí, že si vypíchnu k. Z žáků máme reprdukční umělce, ale rukama neumějí udělat nic, navíc jim chybí základní matematické vědmsti. Přitm matematika nejsu jen pčty, nýbrž způsb uvažvání a lgické myšlení. Krmě změny principu financvání středních a vyských škl bychm hlavně uvítali daňvé a další legislativní pdmínky pr t, aby žáci a studenti knali svu prakticku přípravu v maximální mžné míře na reálných pracvištích firem, a aby tak dšl k prpjvání šklské a firemní přípravy, vycházející z principů duálníh vzdělávání v Německu a Rakusku. Také pžadujeme pvinnst učitelů dbrnéh vzdělávání zvyšvat si kvalifikaci přím v praxi a mžnst zapjení zkušených dbrníků z firem d šklní výuky. Svaz průmyslu a dpravy by se rád zasadil změnu financvání šklství. Jaká je vaše knkrétní představa? Celý prblém našeh šklskéh systému vězí ve financvání na hlavu žáka, aniž řekneme, kam se má jeh vzdělávání ubírat a jaké bry jsu pr eknmiku a trh práce klíčvé pr dalších 5, 10, 15 let. Pžadujeme prt, aby MŠMT a kraje využívaly pre-dikci ptřebných kvalifikací pr nastavení kapacit jedntlivých vzdělávacích brů. My jak Svaz tut predikci umíme zjistit, stačil by jen převzít tent náš mdel. C pžadujeme, jsu pvinné přijímací zkušky d maturitních brů. Sknčeme s praxí, kdy škly beru ve vidině zlatých nuget za každéh žáka khkliv. téměř jednrční rzpčet České republiky. Prt je pr nás klíčvé, aby se na prgramvé bdbí 2014 až 2020 prsadil vyšší pdíl peněz na technické šklství a snížení tku peněz Jaku rli v tm hrají peníze z Evrpských fndů, resp. jejich přerzdělení d humanitních brů k technickým a jak rychle či pmalu je tat případná změna prveditelná? Bez evrpských peněz se jen těžk phneme dál. Jen se pdívejme na ten bjem prstředků, které v sučtu představují d humanitníh vzdělávání. Sučasné rzdělení peněz d peračních prgramů ve šklství je nutné přesunut tak, aby je byl mžn využít na smy-sluplné prjekty na pdpru technickéh vzdělávání a zavádění invací d výrby. Prtže vyjednávání přesunech s Evrpsku kmisí trvá nejméně půl rku, je už nyní za minutu dvanáct, jinak slíbené prstředky můžeme nenávratně přijít. Dá se změna šklskéh systému inicivat i tzv. dspdu, tedy d zřizvatelů škl (krajů, měst) a může být řešením tzv. duální systém v jedntlivých krajích? Jestliže by MŠMT měl vytvářet pdmínky pr fungvání vzdělávacíh systému, kraje jak zřizvatelé škl by měly vytvářet tlak na jeh kvalitu a na zvýšení technických vědmstí učitelů. Právě učitelé, vedle rdičů a všebecnéh negativníh pstje splečnsti k technice, jsu slabinu ptřebných změn. Pkud nezměníme jejich přístup a úrveň technickéh vzdělání, veškeré snahy přijdu vniveč. Měly by se prt vytvřit splečné prjekty, kdy by se pdnikatelé pdíleli na řízení škl a nastavení bsahu výuky pdle ptřeby.

10 Pciťuje český průmysl důsledky nedstatku technicky vzdělaných dbrníků už nyní nějak knkrétně, například dlivem firem z ČR? Příkladů th, jak tent prblém zhatil investice, by se našl mnh. Připmeňme případ Škdy Aut, jejíž kncern plánval vybudvat v Mladé Bleslavi vývjvé centrum. Ukázal se, že k dispzici nejsu ptřební inženýři. Pdle našich zjištění nechce už řada ptenciálních investrů d České republiky kvůli chybějícím lidem jít a směřuje d jiných reginů. Nebyla t planá slva, když se d naší republiky lákali zahraniční investři na kvalifikvanu pracvní sílu. Řada sučasných investrů všem nyní kvůli chybějící technicky kvalifikvané a nedstatečně jazykvě vzdělané pracvní síle zvažuje dchd ze země. V případě německých firem jde až třetinu z nich. Jak časvě rychlá by tedy měla být případná změna šklskéh systému, aby se zabránil nezvratným změnám v českém hspdářství? Včera byl pzdě. D 10, 15 let dejde d důchdu pčetná generace technicky kvalifikvaných sb a vznikne zde prpast. Přitm reakční dba vzdělávacíh systému je pět, sedm let, a t bez záruky kvality.