EuroCADcrete. Studijní příručka. Verze 1.2, 18. Srpen German Society for Concrete and Construction Technology
|
|
- Rudolf Macháček
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 EuroCADcrete Studijní příručka Verze 1.2, 18. Srpen 2005 German Society for Concrete and Construction Technology
2 Předmluva Pozn. překladatele: Při překladu byla snaha se co nejvíce přiblížit terminologii, použité v českém překladu EC2. Nicméně osobní názor překladatele je, že v případě některých termínů je použití názvosloví z českého překladu EC2 v konfliktu se zvyklostmi v názvosloví, doposud v Čechách používanými. Při překladu tedy byla snaha vyhovět obojímu a necháváme na čtenářích, aby výsledek laskavě posoudili. Některé příklady: - kotvení ohybem - dříve bylo používáno označení pravoúhlý hák, viz možnost záměny s názvem ohyb, kterým se označuje zahnutí podélné výztuže, která působí na smyk - prut - v EC2 se slovo prut používá pro výztužné vložky. Je třeba nezaměňovat s označením prutová konstrukce 1
3 Obsah 2
4 I. Úvod 3
5 Obsah kapitoly úvod 4
6 Seznam obrázků kapitoly úvod 5
7 I.1 Obecné uvažování betonových konstrukcí -> Text příkladu, první návrh! Příklady této studijní příručky jsou podle Eurocode 2: Návrh betonových konstrukcí Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro budovy (Prosinec 2004) Ty jsou kompletně zabudovány v programu EuroCADcrete, na kterém lze ukázat použití Eurocode 2 v různých variacích. I.1.1 Dodatečné informace pro EN EN popisuje principy a požadavky pro bezpečnost, použitelnost a trvanlivost betonových konstrukcí, spolu s odpovídajícími opatřeními pro budovy. Je založen na metodice mezních stavů použité ve spojení s metodou dílčích součinitelů (partial safety factor method). Pro návrh nových konstrukcí je přímo určena norma EN , spolu s ostatními částmi EN 1992, Eurocode EN 1990, 1991, 1997 a EN také slouží jako referenční dokument pro ostatní dokumenty CEN TC ohledně konstrukčních otázek. EN je určena pro: - komise, navrhující další normy pro navrhování konstrukcí a souvisejících výrobků, normy pro testování a provádění, - klienty (např. pro formulace dalších požadavků ohledně úrovní spolehlivosti a trvanlivosti) - projektanty a prováděcí subjekty, - úřady. Numerické hodnoty součinitelů a ostatních parametrů spolehlivosti jsou doporučeny jakožto základní hodnoty, které určují příslušnou úroveň spolehlivosti. Byly vybrány za předpoklkadu příslušné úrovně provedení a požadavků na kvalitu. Když se použije EN jakožto základní dokument CENT/TC, je třeba uvažovat i zde stejné hodnoty. I.1.2 Národní dodatek for EN Tato norma udává hodnoty s poznámkami, udávajícími, že je možno použít národní pravidla. Proto by měla mít národní norma, implementující EN , národní doplněk, obsahující všechny národně podmíněné parametry pro použití v návrhu budov a stavebních prací v příslušné zemi. 6
8 I.2 Úvod do ECC > Text příkladu I.2.1 Vítejte Když jste získali program na analýzu konstrukcí MatrixFrame, jste vlastníky výkonného programu, kterým je možno řešit betonové, ocelové a dřevěné konstrukce. MatrixFrame je vyvinut tak, že vstupy vyžadují minimum stisků tlačítek na klávesnici a kliknutí myší. Díky logickému uspořádání prvků na obrazovce se dá MatrixFrame snadno naučit. Toto je jedna z nejdůležitějších vlastností MatrixFrame. Pomocí cvičení se naučíte pracovat s MatrixFrame velice rychle. Je to rychlejší, lepší, ale především nejpohodlnější. MatrixFrame funguje na počítačích, vhodných pro Windows98, ME, NT4(SP6), 2000 a XP. Doporučujeme používat MatrixFrame na Windows 2000 nebo Windows XP. I.2.2 Uživatelská referenční příručka pro MatrixFrame V tomto dokumentu naleznete popis instalace a úvod pro práci s MatrixFrame. Když se chystáte pracovat s MatrixFrame, radíme vám projít si tento dokument podrobně. Všechny aspekty, se kterými můžete přijít do styku při práci s MatrixFrame jsou zde důkladně zpracovány. Jelikož příručka obsahuje velký počet cvičení, učení MatrixFrame bude snadné. I.2.3 Multimediální Dema CD-ROM obsahuje i multimediální dema. Jsou to krátké filmy z MatrixFrame se zvukovým výkladem nebo nebo vysvětlením v textových oknech. Projděte si tato dema než poprvé začnete pracovat s MatrixFrame. Pomocí těchto dem si rychle a efektivně uděláte dojem o software. Abyste si mihli tato dema poslechnout, je třeba, aby váš počítač byl vybaven zvukovou kartou a reproduktory. Jestliže tomu tak není, jsou dema bez zvuku. I.2.4 Matrix na internetu Matrix-CZE lze nalézt na internetu pod adresou Tyto webové stránky vám nabízejí informace o produktech a službách, poskytovaných firmou Matrix software. Část těchto stránek je přístupná pouze pro licence se servisem a předplacenou údržbou. Kromě toho vám poskytují možnost klást otázky (které budou zodpovězeny podporou) a stahovat si úpravy v software. Otázky mohou být adresovány na : helpdesk@matrix-software.com 1 7
9 8
10 II. Cvičení 9
11 Obsah kapitoly Cvičení 10
12 Seznam obrázků ke cvičením 11
13 II.1 Prostý nosník prefabrikované konstrukce 12
14 II.1.1 Příklad prostý nosník Návrh dále uvedeného (ve výrobně vytvořeného) prostého nosníku s podepřením ukázaným níže. Nosník je součástí střechy otevřené skladové konstrukce s převážně statickým působením. Materiály: beton C35/45 výztuž třídy A, fyk = 500 N/mm², uk = 2,5 % Zatížení: vlastní tíha gk1 = 2,4 kn/m vlastní tíha konstrukce střechy gk2 = 12 kn/m užitné zatížení qk1 = 3,75 kn/m zatížení sněhem qk2 = 3,3 kn/m 13
15 II.1.2 Předpoklady Návrh betonové konstrukce probíhá iterativním způsobem. Základní předpoklady, týkající se druhu oceli, průměru podélné a smykové výztuže, maximální velikost kameniva, tloušťky krytí, konstrukce a třídy prostředí jsou dány na začátku návrhu. Třída prostředí: Oblast: Trvanlivá konstrukce musí splňovat požadavky použitelnosti, pevnosti a stability během své doby životnosti bez výrazné ztráty funkčnosti či nadměrné, původně nepředpokládané údržby. Odkazy: Požadovaná míra ochrany je založena na identifikaci odpovídajících tříd prostředí podle kapitoly 4.2 normy EC2. Odpověď: Pro korozi způsobenou karbonatací se uvažuje třída prostředí XC3 a pro intenzivní opakované mrznutí a tání třída XF1. Určující třída pevnosti: Oblast: Při výběru betonu s odpovídající trvanlivosti pro ochranu výztuže je nutno se zabývat složením betonu. To může vést k použití vyšší třídy betonu, než je požadována pro vlastní návrh konstrukce. Odkazy : Ke splnění požadované míry ochrany proti korozi se třídy prostředí berou v úvahu při určení nutné tlakové pevnosti podle přílohy E normy EC2. Odpověď: Tabulka E.1N zachycuje vztah mezi mezi třídou pevnosti betonu C30/37 a třídě prostředí XC3 a mezi mezi třídou pevnosti betonu C30/37 a třídou prostředí XF1. Zvolená třída pevnosti C35/45 vyhovuje požadované třídě pevnosti. Nominální tloušťka krytí cnom: Oblast: Krytí je vzdálenost mezi povrchem výztuže, který je nejblíže povrchu konstrukce (včetně třmínků a povrchové výztuže) a povrchem konstrukce. Odkazy: Nominální hodnota krytí by měla být určena podle odstavce Odpověď: Nominální hodnota krytí cnom je definována jako minimální krytí cmin zvětšená o toleranci odchylek cdev. Minimální tloušťka krytí cmin: Oblast : Minimální krytí musí být dodrženo k zajištění bezpečného přenosu napětí v soudržnosti, ochraně výztuže proti korozi a požadované požární odolnosti.. Odkazy: K výpočtu nominální hodnoty krytí je nutná minimální hodnota krytí, kterou lze určit podle kapitoly , rovnice (4.2) Odpověď: Třída konstrukce je S4. Podle tabulky 4.3N by měla být doporučená klasifikace konstrukcí změněna. Jelikož je zvolen beton vyšší pevnostní třídy C35/45 a je zajištěno řízení kvality pro prefabrikované konstrukce, třídu konstrukce snížíme na S2, což odpovídá c min,dur = 15mm. Pro všechny typy je c dur rovno 0 mm. 14
16 Požadovaná minimální hodnota krytí k přenesení námáhání v soudržnosti je definovaná v tabulce 4.2. Pro odděleně uspořádané jednotlivé vložky je c min,b rovno průměru vložky. Jestliže je průměr vložky menší než 20 mm a průměr smykové výztuže je menší nebo roven 10 mm, hodnota Cmin je 15 mm. Návrh odchylky cdev. Oblast: K výpočtu nominální hodnoty krytí c nom vzhledem k minimálnímu krytí je třeba určit odchylku ( cdev). Požadované minimální krytí pak musí být zvětšeno o absolutní hodnotu použité odchylky. Odkazy: Tolerance musí být zvoleny podle odstavce Odpověď: Základní doporučená hodnota pro cdev je 10 mm. Při uvažování řízení kvality může být povolená odchylka redukována na 0 mm, protože se při výrobě používají velmi přesná zařízení na měření vzdáleností a neodpovídající prvky jsou při výrobě vyřazeny. Nominální krytí c nom je rovno součtu c min a cdev. Výsledek je c nom = 15 mm. Obr. II-1-1: Uvažovaný průřez 15
17 II.1.3 Podmínky podepření Odlišné druhy podepření mají vliv na návrh betonových konstrukcí. Zatížení na prvky konstrukce působící svisle na osu prvky (např. nosníku nebo desky) může být umístěno na sloupy, nosníky či na stěny. Tyto případy jsou modelovány jako podepření integrovaná, pilota kruhového či obdélníkového průřezu nebo podepření liniová. Integrované podepření znamená monolitické spojení mezi navrhovaným prvkem konstrukce a jeho podporou. Liniová podpora odpovídá podepření stěnou. Podmínky podepření: Oblast: Při návrhu konstrukčního prvku je třeba uvažovat na základě modelu konstrukce pro výpočet vnitřních sil. V souladu s tím je třeba specifikovat podmínky podepření a dále je uvažovat. Odkazy: V EC2 jsou v kapitolách a popsána pravidla pro návrh průřezu v podpoře. Odpověď: V tomto příkladě je řešen návrh nosníku s elastomerickou podporou s tím, že nad nosníkem již nejsou žádné další konstrukční prvky. Výsledkem toho je vyloučení jakéhokoli vetknutí. II.1.4 Rozhodující průřezy pro namáhání ohybovým momentem Návrh betonové konstrukce se neprovádí pro každý bod konstrukčního prvku, ale pro několik rozhodujících řezů. Rozhodující průřezy: Oblast: Podélná výztuž spolu s tlačenou částí průřezu přenáší působící ohybový moment. Ve většině případů velikost ohybového momentu po délce prvku není konstantní. Proto je třeba stanovit rozhodující průřezy pro určení horní a dolní výztuže. Odkazy: Obvykle je rozhodující průřez v místě největších hodnot ohybového momentu a v mezilehlých podporách. Odpověď: U prostého nosníku je rozhodující průřez uprostřed rozpětí. Na příkla je to v: x = 4,825 m. 16
18 II.1.5 Určení nutné podélné výztuže Při návrhu betonového prvku se vychází z polohy těžiště podélné výztuže a efektivní výšky průřezu. Efektivní výška d: Oblast: Pro všechny další výpočty je třeba hodnota efektivní výšky průřezu. Odkazy: Efektivní výška průřezu je vzdálenost mezi vrchním lícem průřezu k těžišti podélné výztuže, odpovídající směru působení ohybu. Přitom je třeba uvažovat konstrukční zásady.. Odpověď: Obecně je třeba dodržet vzdálenost vložek podle kapitoly 8.2. V této kapitole se pracuje s průměrem vložek a maximální velikostí kameniva d g. Nutná plocha výztuže A s,req : Oblast: Nutná plocha výztuže se počítá z rovnováhy mezi momentem působícím na průřez a momentem vnitřních sil. Odkazy: Odstavec 6.1 normy EC2 udává meze poměrných přetvoření. Pro výpočet nutné plochy podélné výztuže lze iterovat mezi těmito limity. Odpověď: 17
19 II.1.6 Uspořádání výztuže Požadovaná plocha podélné výztuže vyhovuje na rovnováhu mezi působícím zatížením na průřez a vnitřními silami v rozhodujícím průřezu. Dále prvek musí splňovat podmínky duktility a konstrukční zásady v rozhodujícím průřezu. Obvykle množství výztuže závisející na konstrukčních zásadách je menší než množství výztuže požadované v rozhodujícím průřezu. Proto se výztuž rozděluje na základní a přídavnou. Základní výztuž splňuje konstrukční zásady ve všech průřezech a přídavná výztuž se vkládá do rozhodujících řezů. Minimální a maximální plocha výztuže: Oblast: Podélná výztuž musí splňovat limit pro maximální a minimální vyztužení. Odkazy: Odstavec udává rovnice pro stanovení mazí pro podélnou výztuže. Odpověď: Celková plocha vybrané výztuže : 5 Ø 20 Α s = 1570 mm 2 > 1274 mm 2 = A s,req A s = 1570 mm 2 > 282 mm 2 = A s,min A s = 1570 mm 2 < 7137 mm 2 = A s,max Kotvení spodní výztuže v podpoře: Oblast: Minimální plocha tahové výztuže musí být zakotvena v koncových podporách prvku. Odkazy: Odstavec určuje množství výztuže, která by měla být dovedena do podpory. Odpověď: Alespoň 25% výztuže z pole by mělo být zakotveno v podpoře. Uvažujme 2 Ø mm 2 Pro základní výztuž berme 2 Ø 20 a jako přídavnou výztuž vyberme 3 Ø
20 Vzdálenost vložek Oblast: Vzdálenost vložek musí být taková, aby mezi nimi pronikl beton a aby mohl být zhutněn natolik aby byla zajištěna adekvátní soudržnost. Odkazy: Všechna pravidla pro vzdálenost vložek jsou v kapitole 8.2. Odpověď: Světlá vzdálenost (horizontální a vertikální) mezi jednotlivými rovnoběžnými vložkami nebo horizontálními vrstvami rovnoběžných vložek: Obr. II.1-2: Uspořádání vložek 19
21 II.1.7 Výpočet trhlin Vytváření trhlin je běžné v železobetonových konstrukcích, vystavených ohybu, smyku, krutu nebo tahu, který je důsledkem přímého zatížení nebo sekundárních změn. Maximální šířka trhlin: Oblast: Trhliny jsou limitovány požadovanou funkčností a trvanlivostí konstrukce, případně jejich vizuální výskyt je sám o sobě na závadu. Odkazy: Tabulka 7.1N udává doporučené hodnoty pro w max. Odpověď: Limitní šířka trhlin : w max = 0,3 mm Minimální plocha výztuže a posouzení na trhliny bez přímého výpočtu: Oblast: Jestliže je vyžadováno posouzení trhlin, je stanoveno jisté minimální množství výztuže v místech, kde je předpokládáno tahové namáhání. Odkazy: Odstavec udává minimální plochu výztuže a odstavec uvádí verifikaci šířky trhlin bez přímého výpočtu. Odpověď: Podle 7.3.2(2) se minimální plocha nutné výztuže počítá jako: Maximální průměr Ø s lze ověřit podle rovnice 7.6N. Následující tabulka je výtahem z tabulky 7.2N z EC2. Napětí v oceli [MPa] Maximální průměr vložky [mm] (wk = 0,3 mm)
22 Lineární interpolací pro wk a Ø s lze získat: Jelikož musí vyhovovat buď průměr vložky nebo vzdálenost vložek, je splněno kritérium pro trhliny bez přímého výpočtu a takto získané množství nutné výztuže vyhovuje. II.1.8 Návrhová hodnota smykové síly Ověření smykové únosnosti se provádí pro maximální smykovou sílu. Tato hodnota musí zahrnovat různé situace a okolnosti, a rovněž typ zatížení (např. převažující spojité zatížení). Redukce působící smykové síly: Oblast: Maximální smyková síla není vždy požadována pro návrh smykové výztuže. Odkazy: Pravidlo lze najít v kapitole Odpověď: II.1.9 Určení nutné smykové výztuže Smyková únosnost se ověřuje buď přes smykovou únosnost samotného betonu nebo pomocí příhradového modelu. Oblast: Určení smykové únosnosti betonu a následně zda je smyková výztuž nutná. Odkazy: Odstavec 6.2.2: udává způsob, jak lze zjistit, zda musí být použita smyková výztuž či nikoli. Odpověď: kde značí : 21
23 Výpočet smykové únosnosti Oblast: Smyková únosnost je menší hodnotou z únosnosti betonové tlačené diagonály a smykové výztuže. Odkazy: Pravidla pro návrh jsou v odstavci Odpověď: Protože úhel α je stanoven na α = 90, lze smykovou pevnost vyjádřit jako: 22
24 Kontrola konstrukčních zásad pro smykovou výztuž: Oblast: Smyková výztuž by měla uvažovat limit pro maximální a minimální vyztužení. Odkazy: Pravidla pro vyztužování na smyk jsou v odstavci 9.2.2: a 6.2.3: Odpověď: II.1.10 Volba třmínků Oblast: Při výběru třmínků je nutno uvažovat množství výztuže, které přenáší působící smykovou sílu v rozhodujícím průřezu a konstrukční zásady ve všech řezech. Proto lze smykovou výztuž rozdělit na základní a hlavní výztuž. Odkazy: Pravidla pro konstrukční zásady jsou uvedeny v kapitole a Odpověď: V tomto příkladě je rozhodující hodnota minimálního vyztužení. Proto musí být posuzovaný prvek vyztužen po délce následujícími třmínky. Vybraná výztuž: Třmínky, Ø 6/100 pro vybrané třmínky (Ø 6/100) vychází výsledná smyková únosnost: Třmínky vyhovují. II.1.11 Omezení napětí V rámci mezních stavů použitelnosti musí být ověřeno napětí v betonu a ve výztuži. 23
25 Napětí v betonu: Oblast: Aby byly vyloučeny podélné trhliny, mikrotrhliny nebo vysoké dotvarování, omezuje se tlakové napětí v betonu. Odkazy: Odstavec 7.1(2) a 7.2(2)-(3) uvádí omezení a podmínky pro ověření. Odpověď: Kontrola, zda průřez je prasklý: kombinace zatížení M ed,sls [knm] vzácné 211,3 časté 175,3 kvazi-stálé 167,6 Průřezy je třeba považovat jako prasklé. Protože uvažujeme náš prvek pro třídu prostředí XF1, musí být ověřeno napětí v betonu pro charakteristickou kombinaci zatížení aby se vyloučilo snížení trvanlivosti. Limitní napětí v betonu lze spočítat jako : k 1. f ck = 0,6. 35 = 27 MN/m 2 Tlakové napětí v betonu pro charakteristickou kombinaci zatížení : Není nebezpečí snížení trvanlivosti. Mazní napětí pro vyloučení nelineárního dotvarování lze spočítat: k 2. f ck = 0, = 15,78 MN/m 2 Tlakové napětí v betonu pro kvasi-stálou kombinaci zatížení : nastane pouze lineární dotvarování 24
26 Napětí ve výztuži: Oblast: K vyloučení neelastického přetvoření, nepřijatelné tvorbě trhlin nebo deformací je omezeno tahové napětí ve výztuži. Odkazy: Odstavec 7.1(2) a 7.2(5) určují meze a podmínky pro ověření. Odpověď: Mezní napětí pro vyloučení neelastických přetvoření : k 3. f yk = 0, = 400 MN/m 2 Tahové napětí pro charakteristickou kombinaci zatížení lze spočítat jako: neelastické přetvoření vyloučeno. II.1.12 Posouzení průhybů Obecné uvažování EC2 poskytuje úvod do posouzení průhybů.průhyby jsou omezeny způsobem, že není dotčena příslušná funkčnost a vzhled prvku nebo konstrukce. Posouzení průhybu bez explicitního výpočtu: Oblast: Obecně není nezbytné počítat průhyby explicitně, ale lze použít například poměr rozpětí a tloušťky, které bude adekvátní pro vyloučení problémů za normálních okolností. Odkazy: Detailní vysvětlení na omezení poměru tloušťky a rozpětí lze nalézt v kapitole Odpověď: Procento vyztužení: Referenční procento vyztužení: Protože r 1 > r 0, lze psát rovnici pro limit poměru tloušťky a rozpětí: 25
27 Existující poměr tloušťky a rozpětí je roven: Mezní poměr tloušťky a rozpětí lze modifikovat přes 310/σ s posouzení průhybu na poměr tloušťky a rozpětí vyhovuje. II.1.13 Přídavné tahové síly V mezních stavech se počítá nutná podélná výztuž a následně se podle toho vybírá uspořádání výztužných vložek. Přitom se pracuje s bodem s maximálním ohybovým momentem a tudíž v ostatních řezech je potřeba méně výztuže. K určení výztuže v ostatních řezech se používá příhradová analogie pro smykové síly.. Oblast: Příhradová analogie pro smyk pracuje s tlačenou diagonálou a a taženou přírubou. Tyto přídavné tahové síly musí být přeneseny výztuží. Odkazy: Přídavná tahová síla F td se počítá podle odstavce 6.2.3(7) nebo může být jako alternativa použito pravidlo o posunutí podle odstavce (2). Odpověď: Přídavná tahová síla : nebo podle pravidla o posunutí: 26
28 Obr. II.1-3: Tahová síla II.1.14 Obálka tahové síly Rozdělení výytuže: Oblast: Ve všech řezech prvku musí být dostatečná výztuž k přenesení hodnot z obálky tahové síly, včetně efektu šikmých trhlin v přírubách či stojinách. Odkazy: Kapitola popisuje jak spočítat polohu zakončení podélné tahové výztuže. Odpověď: Poloha bodu, od kterého vložka není již dále potřebná, může být spočtena z rovnováhy mezi únosností zbývajících vložek a působící tahovou silou F s. Působící tahová síla F s : 27
29 Obr. II.1-4: Obálka tahových sil II.1.15 Uspořádání výztuže Výsledné určení množství a délky výztužných vložek závisí na zvoleném rozdělení výztuže a požadavcích na zakotvení. II Uspořádání výztuže nahoře Tento příklad počítá pouze s konstrukční výztuží, tj. zvolme 2 Ø 10. II Uspořádání výztuže dole Zakotvení: Oblast: Výztužnné vložky, dráty nebo sítě musí být kotveny tak, aby se síly v soudržnosti bezpečně přenesly do betonu a zabránilo se případným podélným trhlinám. Odkazy: Odstavec 8.4 popisuje, jak ověřit kotvení podélné výztuže. Odpověď: Návrhová hodnota mezního napětí v soudržnosti : f bd = 2,25. η 1.η 2.f ctd 28
30 Základní kotevní délka : V bodě, kde se obálka tahové síly mění z jedné úrovně do druhé, lze spočítat napětí ve vložce, které musí být zakotveno. Výztuž ze dvou vložek: Síla, kterou je třeba zakotvit: Přechod mezi úrovní pro vyztužení dvěma vložkami a třemi vložkami : Přechod mezi úrovní pro vyztužení třemi vložkami a čtyřmi vložkami : Přechod mezi úrovní pro vyztužení čtyřmi vložkami a pěti vložkami : Návrhová kotevní délka: pro všechny případy 29
31 Výsledné hodnoty pro spodní výztuž: Začítek [m] Konec [m] Celková délka [m] Základní výztuž ,75 9,85 Přídavná 1.vložka 0,64 9,01 8,37 Přídavná 2.vložka 1,48 6,65 5,17 Přídavná 3.vložka 2, ,17 Obr. II.1-5: Boční pohled na uspořádání výztuže Obr. II.1-6: Pohled shora na uspořádání výztuže 30
32 II.1.16 Uspořádání třmínků Rozdělení třmínkové výztuže: Oblast: Smyková únosnost se ověřuje v rozhodujícím průřezu a měla by se stupňovitě zmenšovat od tohoto místa podél osy prvku. Odkazy: Cílem je ujistit se o ekonomickém využití oceli. Pořadnice míst, kde se snižuje vyztužení, se dá spočítat z rovnováhy mezi smykovým namáháním a únosností. Přitom je třeba dbát na konstrukční zásady, resp. maximální vzdálenost třmínků. Odpověď: Pro místo, odkud začíná řidší rozmístění třmínků, platí rovnováha mezi smykovým namáháním a únosností. Odtud lze získat jeho pořadnici. Zředění bude provedeno z Ø 6/100 na Ø 6/150: Zředění z Ø 6/100 na Ø 6/150: Konstrukční zásady pro maximální vzdálenost třmínků jsou splněny. Obr II.1-7: Rozdělení třmínků 31
33 II.2 Jednosměrně pnutá deska 32
34 II.2.1 Příklad na jednosměrně pnutou desku Návrh následující desky, která je součástí konstrukce budovy. Deska je jednosměrně pnutá přes dvě pole. Předpokládáme prosté podepření a nepočítá se ztužující funkcí desky na horizontálními účinky. Prostředí : Suché Převažující statické zatížení. Matriály: beton C20/25 výztužná ocel Pruty třída A, f yk = 500 N/mm², ε uk = 2,5 % Dráty třída A, f yk = 500 N/mm², ε uk = 2,5 % Zatížení : vlastní tíha g k = 5,6 kn/m 2 přídavné zatížení q k = 5 kn/m 2 II.2.2 Předpoklady Návrh betonové konstrukce probíhá iterativním způsobem. Základní předpoklady, týkající se typu oceli, průměru podélné a smykové výztuže, maximální velikost kameniva, tloušťky krytí, konstrukce a třídy prostředí jsou dány na začátku návrhu. Třída prostředí 33
35 Oblast: Trvanlivá konstrukce musí splňovat požadavky použitelnosti, pevnosti a stability během své doby životnosti bez výrazné ztráty funkčnosti či nadměrné, původně nepředpokládané údržby. Odkazy: Požadovaná míra ochrany je založena na identifikaci odpovídající třídy prostředí podle odstavce 4.2 EC2. Odpověď: Pro případ koroze vyvozené karbonatací se uvažuje třída prostředí XC1. Určující třída pevnosti: Oblast: Při výběru betonu s odpovídající trvanlivosti pro ochranu výztuže je nutno se zabývat složením betonu. To může vést k použití vyšší třídy betonu, než je požadována pro vlastní návrh konstrukce. Odkazy: Ke splnění požadované míry ochrany proti korozi se třídy prostředí berou v úvahu při určení nutné tlakové pevnosti podle přílohy E normy EC2. Odpověď: Tabulka E1N zachycuje vztah mezi třídou pevnosti betonu C20/25 a třídou prostředí XC1. Zvolená třída pevnosti C20/25 vyhovuje požadované třídě pevnosti. Nominální tloušťka krytí cnom: Oblast: Krytí je vzdálenost mezi povrchem výztuže, který je nejblíže povrchu konstrukce (včetně třmínků a povrchové výztuže) a povrchem konstrukce. Odkazy: Nominální hodnota krytí by měla být určena podle odstavce Odpověď: Nominální hodnota krytí cnom je definována jako minimální krytí cmin zvětšená o toleranci odchylek cdev. Minimální tloušťka krytí cmin: Oblast : Minimální krytí musí být dodrženo k zajištění bezpečného přenosu napětí v soudržnosti, ochraně výztuže proti korozi a požadované požární odolnosti.. Odkazy: K výpočtu nominální hodnoty krytí je nutná minimální hodnota krytí, kterou lze určit podle kapitoly , rovnice (4.2) Odpověď: Třída konstrukce je S4. Podle tabulky 4.3N by měla být doporučená klasifikace konstrukcí změněna. Tabulka 4.3N ukazuje, že křída konstrukce pro deskové prvky může být snížena o jednu. Tudíž konstrukční třída je S3. Tabulka 4.4N požaduje kombinaci S3 a XC1 hodnotu c min,dur = 10mm. Pro všechny typy je c dur rovno 0 mm. Jelikož je zvolen beton vyšší pevnostní třídy C35/45 a je zajištěno řízení kvality pro prefabrikované konstrukce, třídu konstrukce snížíme na S2, což odpovídá c min,dur = 15mm. 34
36 Požadovaná minimální hodnota krytí k přenesení námáhání v soudržnosti je definovaná v tabulce 4.2. Pro odděleně uspořádané jednotlivé vložky je c min,b rovno průměru vložky. Jestliže je průměr vložky menší než 10 mm a není nutná smyková výztuž, hodnota Cmin je 10 mm. Tolerance cdev. Oblast: K výpočtu nominální hodnoty krytí c nom vzhledem k minimálnímu krytí je třeba určit odchylku ( cdev). Požadované minimální krytí pak musí být zvětšeno o absolutní hodnotu přijaté odchylky. Odkazy: Tolerance musí být zvoleny podle odstavce Odpověď: Doporučená hodnota pro cdev je 10 mm. Nominální krytí c nom je rovno součtu c min a cdev. Výsledek je c nom = 20 mm. Obr. II.2-1: Předpokládaný průřez v poli Obr. II.2-2: Předpokládaný průřez v mezilehlé podpoře II.2.3 Podmínky podepření Odlišné druhy podepření mají vliv na návrh betonových konstrukcí. Zatížení na prvky konstrukce působící svisle na osu prvky (např. nosníku nebo desky) může být umístěno na sloupy, nosníky či na stěny. Tyto případy jsou modelovány jako podepření integrovaná, pilota kruhového či obdélníkového průřezu nebo podepření liniová. Integrované podepření znamená monolitické spojení mezi navrhovaným prvkem konstrukce a jeho podporou. Liniová podpora odpovídá podepření stěnou. 35
37 Oblast: Při návrhu konstrukčního prvku je třeba uvažovat na základě modelu konstrukce pro výpočet vnitřních sil. V souladu s tím je třeba specifikovat podmínky podepření a dále je uvažovat. Odkazy: V EC2 jsou v kapitolách a popsána pravidla pro návrh průřezu v podpoře. Odpověď: V tomto příkladě má navrhovaná deska na koncích podpory, které plně dovolují pootočení, ale u mezilehlé podpory je deska monoliticky s pojena s podporou. Podle odstavce (3) by měl být kritický podporový moment brán v lící podpory. Návrhová hodnota podporového ohybového momentu se pak spočte: II.2.4 Rozhodující průřezy pro ohybový moment Návrh betonové konstrukce se provádí pro několik rozhodujících řezů a nikoli pro každý bod konstrukčního prvku. Rozhodující průřezy: Oblast: Podélná výztuž spolu s tlačenou částí průřezu přenáší působící ohybový moment. Ve většině případů se hodnota působícího ohybového momentu mění po délce prvku. To je důvod proč je třeba stanovit rozhodující průřezy pro určení horní a dolní výztuže. Odkazy: Obvykle je rozhodující průřez v místě největšího ohybového momentu a v mezilehlých podporách. Odpověď: Maximální ohybový moment lze určit z podmínky V Ed = 0 nebo z výsledků výpočtu konstrukce programem Matrix. Pro stálou kombinace zatížení a případ pro maximální mezipodporový moment v poli 2 je pořadnice x rovna 7,44 m. Toto je relevantní místo pro výpočet spodní výztuže. Relevantní místo pro výpočet horní výztuže je v mezilehlé podpoře. II.2.5 Určení nutné podélné výztuže Návrh betonových konstrukcí závisí na těžišti podélné výztuže. Účinná výška d: Oblast: Pro všechny další výpočty je třeba hodnota účinné výšky průřezu. 36
38 Odkazy: Účinná výška průřezu je vzdálenost mezi vrchním lícem průřezu k těžišti podélné výztuže, odpovídající směru působení ohybu. Přitom je třeba uvažovat konstrukční zásady.. Odpověď: Obecně je třeba dodržet vzdálenost vložek podle kapitoly 8.2. V této kapitole se pracuje s průměrem vložek a maximální velikostí kameniva d g. II Určení nutné výztuže v mezilehlé podpoře Nutná plocha výztuže as, req, B: Oblast: Nutná plocha výztuže se určí z rovnováhy mezi působícím momentem spolu nebo bez osové síly a momentem vnitřních sil na průřezu. Odkazy: Kapitola 6.1 EC2 udává mezní hodnoty přetvoření. Hodnota nutné výztuže se pohybuje uvnitř oblasti dané těmito mezemi. Odpověď: II Určení nutné podélné výztuže v poli 1 (F1) Nutná plocha výztuže as, req, F1: Oblast: Nutná plocha výztuže se určí z rovnováhy mezi působícím momentem spolu nebo bez osové síly a momentem vnitřních sil na průřezu. Odkazy: Kapitola 6.1 EC2 udává mezní hodnoty přetvoření. Hodnota nutné výztuže se pohybuje uvnitř oblasti dané těmito mezemi. Odpověď: 37
39 II Určení nutné podélné výztuže v poli 2 (F2) Nutná plocha výztuže as, req, F2: Oblast: Nutná plocha výztuže se určí z rovnováhy mezi působícím momentem spolu nebo bez osové síly a momentem vnitřních sil na průřezu. Odkazy: Kapitola 6.1 EC2 udává mezní hodnoty přetvoření. Hodnota nutné výztuže se pohybuje uvnitř oblasti dané těmito mezemi. Odpověď: II.2.6 Uspořádání výztuže Požadovaná plocha podélné výztuže splňuje podmínku rovnováhy mezi působícím zatížením na průřez a vnitřními silami v rozhodujícím průřezu. Dále prvek musí vyhovovat z hlediska duktility a konstrukčních zásad v rozhodujícím průřezu. Obvykle je množství výztuže podle konstrukčních zásad menší, než množství výztuže požadované v rozhodujícím průřezu. Proto se výztuž rozděluje na základní a přídavnou. Základní výztuž splňuje konstrukční zásady ve všech průřezech a přídavná výztuž se vkládá do rozhodujících průřezů. Minimální a maximální plocha výztuže: Oblast: Podélná výztuž musí splňovat limit pro maximální a minimální vyztužení. Odkazy: Odstavec udává rovnice pro stanovení mezí pro podélnou výztuže. Odpověď: 38
40 Kotvení spodní výztuže v podpoře: Oblast: Minimální plocha tahové výztuže musí být zakotvena v koncových podporách prvku. Odkazy: Odstavec určuje množství výztuže, která by měla být dovedena do podpory. Odpověď: Alespoň 50% výztuže z pole by mělo být dotaženo do podpory. II Výztužení v mezilehlé podpoře (horní výztuž) Oblast: Při výběru vhodného vyztužení je třeba brát v úvahu pravidla konstrukčních zásad. Tato pravidla pokrývají například vzdálenost mezi vložkami a sekundární příčnou výztuží. Odkazy: EC2 udává v kapitole konstrukční zásady pro desky. Odpověď: Zvolená výztuž : V místech místech poblíž podpor není třeba vkládat při horním líci příčnou výztuž, protože v tomto místě není namáhání příčným ohybovým momentem. Vzdálenost mezi vložkami by neměla přesáhnout smax, slabs (viz (3)): 39
41 Celková plocha pro hlavní výztuž Ø 10/125 je na obr II.2-3. Pro základní výztuž vybereme : Obr. II.2-3: Uspořádání výztuže v mezilehlé podpoře II Vyztužení v poli 1 (spodní výztuž) Oblast: Při výběru vhodného vyztužení je třeba brát v úvahu pravidla konstrukčních zásad. Tato pravidla pokrývají například vzdálenost mezi vložkami a sekundární příčnou výztuží. Odkazy: EC2 udává v kapitole konstrukční zásady pro desky. Odpověď: Zvolená výztuž : U jednosměrně pnutých desek je třeba přidat sekundární příčnou výztuž o ploše rovné alespoň 20% hlavní výztuže. Zvolená výztuž : Ø 6/200 Vzdálenost vložek by neměla přesáhnout smax, slabs (viz (3)): 40
42 zvolíme: Celková hlavní výztuž Ø 10/125 je zobrazena na obr. II.2-4. Jako základní výztuž Obr II.2-4: Uspořádání výztuže v poli 1 II Vyztužení v poli 2 (spodní výztuž) Oblast: Při výběru vhodného vyztužení je třeba brát v úvahu pravidla konstrukčních zásad. Tato pravidla pokrývají například vzdálenost mezi vložkami a sekundární příčnou výztuží. Odkazy: EC2 udává v kapitole konstrukční zásady pro desky. Odpověď: Zvolená výztuž : U jednosměrně vyztužených desek je třeba sekundární příčná výztuž o ploše alespoň 20% hlavní výztuže. Zvolená výztuž : Ø 6/350 41
43 Vzdálenost vložek by neměla přesáhnout smax, slabs (viz (3)): Celková zvolený hlavní výztuž Ø 10/200 je na obrázku II.2-5. Jako základní výztuž zvolíme Ø 10/200 Obr. II.2-5: Uspořádání výztuže v poli 2 Konstrukční zásady pro minimální a maximální vyztužení, pro příčnou výztuž a pro vzdálenosti vložek jsou splněny. II.2.7 Kontrola trhlin Tvorba trhlin je běžnou záležitostí u betonových konstrukcí, vystavených ohybu, smyku či kroucení, způsobených přímým zatížením, okrajovými podmínkami nebo vynucenými deformacemi. Maximální šířka trhlin: Oblast: Tvorba trhlin je omezena tím, že nesmí být narušena odpovídající funkčnost a trvanlivost konstrukce rovněž nenastane neakceptovatelný výskyt trhlin na povrchu konstrukce. Odkazy: Tabulka 7.1N obsahuje doporučené hodnoty pro w max. Odpověď: Mezní spočtená šířka trhlin : w max = 0,4 mm 42
44 II Kontrola trhlin v mezilehlé podpoře bez přímého výpočtu Minimální plocha výztuže při kontrole trhlin bez přímého výpočtu. Oblast: Jestliže je požadována kontrola trhlin, pak je vyžadována minimální plocha výztuže v místech, kde je předpokládán tah. Odkazy: Odstavec určuje minimální plochy výztuže a odstavec popisuje kontrolu trhlin bez přímého výpočtu. Odpověď: Podle odstavce 7.3.2(2) je minimální množství výztuže rovno: Maximální průměr výztuže Ø s * se ověří podle rovnice 7.6N. Následující tabulka obsahuje výtah z tabulky 7.2N EC2. Napětí ve výztuži [MPA] Maximální průměr výztuže [mm] (w k = 0,4 mm) Lineární interpolací napětí ve výztuži v závislosti na w k a Ø s * lze vyjádřit: 43
45 Protože buď průměr vložek nebo jejich vzdálenost musí vyhovovat pro podmínku na trhliny, minimální plocha výztuže může být alternativně určena s použitím tabulky 7.3N. Následující tabulka je extrahována z tabulky 7.3N. Napětí ve výztuži [MPA] Maximální průměr výztuže [mm] (w k = 0,4 mm) V mezilehlé podpoře byla zvolena výztuž Ø 10/125. Napětí ve výztuži tedy lze předpokládat o velikosti 340 MPa. II Kontrola trhlin v poli 1 bez přímého výpočtu Minimální plocha výztuže k zamezení trhlin bez přímého výpočtu. Oblast: Jestliže je požadována kontrola trhlin, pak je vyžadována minimální plocha výztuže v místech, kde je předpokládán tah. Odkazy: Odstavec určuje minimální plochy výztuže a odstavec popisuje kontrolu trhlin bez přímého výpočtu. Odpověď: Podle odstavce 7.3.2(2) je minimální množství výztuže rovno: Maximální průměr vložek Ø s * se ověří poomcí rovnice 7.6N. 44
46 II Kontrola trhlin v poli 2 bez přímého výpočtu Minimální plocha výztuže k zamezení trhlin bez přímého výpočtu. Oblast: Jestliže je požadována kontrola trhlin, pak je vyžadována minimální plocha výztuže v místech, kde je předpokládán tah. Odkazy: Odstavec určuje minimální plochy výztuže a odstavec popisuje kontrolu trhlin bez přímého výpočtu. Odpověď: Analogicky jako v poli 1 vyjádříme minimální množství výztuže jako: II.2.8 Návrhová hodnota smykového zatížení průřezu Ověření únosnosti na smyk se provádí pro maximální posouvající sílu. Přitom je třeba uvažovat další okolnosti jako je například typ zatížení (např. převažující spojité zatížení). Redukce smykových sil: Oblast: Návrh smykové výztuže se neprovádí vždy pro maximální smykovou sílu. Odkazy: Pravidlo pro stanovení smykové síly je v kapitole Odpověď: Maximální smyková síla je v tomto příkladě v mezilehlé podpoře. Není třeba ji posuzovat ve vzdálenosti menší než d od líce podpory (viz EC (8)). 45
47 Obr. II.2-6 : Návrhová hodnota smykové síly II.2.9 Určení nutné smykové výztuže Smyková únosnost se ověřuje buď únosností samotného betonu nebo pomocí příhradové analogie. Nutná smyková výztuž: Oblast: Určení, zda je smyková nutná výztuž. Odkazy: Odstavec 6.2.2: udává způsob, jak lze zjistit, zda musí být použita smyková výztuž či nikoli. Odpověď: kde značí : Podle 6.2.1(4) EC2 není třeba použít žádnou smykovou výztuž. Není třeba volit žádné třmínky. 46
48 47
49 II.2.10 Omezení napětí V rámci mezních stavů použitelnosti je třeba ověřit hodnotu napětí v betonu a ve výztuži. Napětí v betonu: Oblast: K vyloučení podélných trhlin, mikrotrhlin a vysokého dotvarování se omezuje napětí v betonu. Odkazy: Odstavec 7.1(2) a 7.2(2)-(3) uvádí omezení a podmínky pro ověření. Odpověď: Ověřme, zda se v průřezu vyskytují trhliny: g d + q d v obou polích g d v obou polích a q d v poli 1 g d v obou polích a q d v poli 1 kombinace zatížení m b [knm/m] m F1 [knm/m] m F2 [knm/m] řídká -27,82 22,53 12,94 častá -23,88 19,05 10,58 kvsi-stálá -22,57 17,9 9,79 průřezy je nutno považovat za prasklé Není třeba kontrolovat napětí v betonu pro charakteristickou kombinaci (řídkou) zatížení ve všech třech rozhodujících průřezech, protože třída prostředí byla XC1. Mez napětí k zamezení nelineárního dotvarování lze vyčíslit : Tlakovou pevnost betonu pro kvasi-stálou kombinaci zatížení lze vyjádřit jako: v poli 1: jedná se o lineární dotvarování v poli 2: 48
50 jedná se o lineární dotvarování v mezilehlé podpoře: jedná se o lineární dotvarování Napětí ve výztuži: Oblast: Tahové napětí je omezeno z důvodu vyloučení neelastických přetvoření, nadměrného praskání nebo deformací. Odkazy: Odstavec 7.1(2) a 7.2(5) uvádí meze a podmínky pro ověření. Odpověď: Mezní napětí pro omezení neelastických deformací lze vyčíslit: Tahové napětí pro charakteristickou kombinaci zatížení je rovno: v poli 1: neelastickým přetvořením je zabráněno v poli 2: neelastickým přetvořením je zabráněno v mezilehlé podpoře: neelastickým přetvořením je zabráněno 49
51 II.2.11 Kotrola průhybů Obecně EC2 předepisuje posuzovat průhyby. Deformace jsou omezeny tak, aby nedošlo k omezení funkčnosti nebo výskytu trhlin na prvku či na konstrukci. II Kontrola průhybu v poli 1 bez přímého výpočtu Oblast: Obecně není nutné počítat průhyby přímo, ale lze použít podmínky jako např. omezení pro poměr tloušťky a rozpětí, které mohou být za normálních okolností dostatečné pro zabránění problémům s průhyby.. Odkazy: Detailní vysvětlení k omezení poměru tloušťky a rozpětí lze nalézt v kapitole Odpověď: Použité procento vyztužení je rovno: Referenční procento vyztužení je rovno: Protože ρ 1,F1 < ρ 0, je odpovídající vztah pro poměr tloušťky a rozpětí je: Použitý poměr tloušťky a rozpětí lze vyčíslit: Mezní hodnotu poměru tloušťky a rozpětí lze modifikovat pomocí hodnoty 310/σ s : posouzení na průhyb přes poměr tloušťky a rozpětí vyhovuje. 50
52 II Posouzení průhybu v poli 1 bez detailního výpočtu Oblast: Obecně není nutné počítat průhyby přímo podle vzorců, ale lze použít omezení jako např. pro poměr tloušťky a rozpětí, které mohou být za normálních okolností dostatečné pro zabránění problémům s průhyby.. Odkazy: Detailní vysvětlení k omezení poměru tloušťky a rozpětí lze nalězt v kapitole Odpověď: Použité procento vyztužení je rovno: Referenční procento vyztužení je rovno: Protože ρ 1,F2 < ρ 0, je odpovídající vztah pro poměr tloušťky a rozpětí je: Použitý poměr tloušťky a rozpětí je roven: Není třeba měnit poměr tloušťky a rozpětí. Posouzení na průhyb vyhovuje. 51
53 II.2.12 Přídavná tahová síla a pravidlo o posunutí Nutná výztuž se počítá pro daný mezní stav a podle ní se volí výztuž, která splňuje příslušné požadavky. Při výpočtu se pracuje s místem s maximálním ohybovým momentem, a předpokládá se, že v ostatních místech prvku bude třeba méně výztuže. K určení výztuže v ostatních průřezech se používá příhradový model. Oblast: Příhradový model pro smyk uvažuje existenci tlakové betonové diagonály a tahového pasu. Tahová síla v něm musí být přenesena výztuží. Odkazy: Přídavnou tahovou sílu Ftd lze spočítat podle odstavce 6.2.3(7) nebo podle pravidla o posunutí podle kapitoly (2) Odpověď: Přídavná tahová síla Ftd je rovna: nebo pravidla o posunutí a 1 : a 1 = d Následující obrázky ukazují jak působí tahová síla. Z momentových křivek lze získat mezní hodnoty momentů. Tahovou sílu získáme jako podíl mezního momentu v daném místě a ramene vnitřních sil. (viz obr, II.2-8). Tahová síla získaná z příhradového modelu se zohlední přičtením tahové síly Ftd nebo pomocí pravidla o posunutí. Výsledek na obrázku II.2-9 znázorňuje pravidla o posunutí. 52
54 Obr. II.2-9: Působící tahová síla 53
55 II.2.13 Obálka působící tahové síly Rozdělení výztuže: Oblast: Ve všech řezech prvku musí být dostatečná výztuž k přenesení hodnot z obálky tahové síly, včetně efektu šikmých trhlin v přírubách či stojinách. Odkazy: Kapitola popisuje jak provést rozdělení podélné tahové výztuže. Odpověď: Poloha bodu, od kterého vložka není již dále potřebná, se zjistí z rovnováhy mezi únosností zbývajících vložek a působící tahovou silou F s. Působící tahová síla F s : Obr. II.2-10: Obálka tahové síly 54
56 II.2.14 Uspořádání výztuže Výsledné množství a délka výztužných vložek závisí na zvoleném rozdělení výztuže a požadavcích na kotevní délku. II Uspořádání výztuže při horním líci Kotevní délka: Oblast: Výztuž musí být zakotvena takovým způsobem, aby veškeré síly v soudržnosti byly bezpečně přeneseny a bylo zabráněno podélným trhlinám. Odkazy: Odstavec 8.4 popisuje jak ověřit kotevní délku podélné výztuže. Odpověď: Návrh mezního napětí v soudržnosti: f bd = 2,25. η 1.η 2. f ctd, kde: η 1 = 1,0 při podmínkách dobré soudržnosti a η 1 = 0,7 ostatních případech η 2 = 1,0 Základní kotevní délka : Napětí ve vložce, které musí být přeneseno v kotevní oblasti, lze spočítat v bodě, kde obálka tahové síly přechází do další úrovně. Na začátku budeme mít výztuž Ø 10/375: Síla, kterou je třeba zakotvit : F E = 0 l b,rqd,start = 0 mm Přechod z úrovně vyztužení Ø 10/375 na Ø 10/125: Návrhová kotevní délka : l bd = α 1. α 2. α 3. α 4. α 5. l b,rqd l b,min 55
57 Ve všech případech c d = 20 mm, α i = 1,0; pro i = {1, 2, 3, 4, 5} Výsledné hodnoty pro horní výztuž: Začátek [m] Konec [m] Celková délka [m] Základní výztuž 3,34 7,43 4,09 Přídavná 3,95 6,43 2,48 Obr. II.2-11 : Boční pohled Obr. II.2-12 : Pohled shora 56
58 II Uspořádání výztuže dole Oblast: Výztuž musí být zakotvena takovým způsobem, aby veškeré síly v soudržnosti byly bezpečně přeneseny a bylo zabráněno podélným trhlinám. Odkazy: Odstavec 8.4 popisuje jak ověřit kotevní délku podélné výztuže. Odpověď: Návrh mazního napětí v soudržnosti: f bd = 2,25. η 1.η č. f ctd, kde: η 1 = 1,0 při podmínkách dobré soudržnosti a η 1 = 0,7 ostatních případech η 2 = 1,0 Základní kotevní délka : Napětí ve vložce, které musí být přeneseno v kotevní oblasti, lze spočítat v bodě, kde obálka tahové síly přechází do další úrovně. Pole 1 Na začátku budeme mít výztuž Ø 10/250: Je třeba zakotvit sílu o velikosti: Přechod z úrovně vyztužení Ø 10/250 na Ø 10/125: Na konci máme vyztužení Ø 10/250: Je třeba zakotvit sílu o velikosti: 57
59 Návrhová kotevní délka : l bd = α 1. α 2. α 3. α 4. α 5. l b,rqd l b,min Ve všech případech c d = 20 mm, α i = 1,0; pro i = {1, 2, 3, 4, 5} Výsledné hodnoty pro spodní výztuž: Začátek [m] Konec [m] Celková délka [m] Základní výztuž -0,12 5,18 5,3 Přídavná 0,35 3,78 3,43 Pole 2 Na začátku budeme mít v poli 2 výztuž Ø 10/400: Je třeba zakotvit sílu o velikosti: Přechod z Ø 10/400 na úroveň Ø 10/200: V koncovém bodě výztuže v poli 2 máme úroveň vyztužení Ø 10/400: Je třeba zakotvit sílu o velikosti: Návrhová kotevní délka : l bd = α 1. α 2. α 3. α 4. α 5. l b,rqd l b,min 58
60 Ve všech případech c d = 20 mm, α i = 1,0; pro i = {1, 2, 3, 4, 5} Výsledné hodnoty pro spodní výztuž: Začátek [m] Konec [m] Celková délka [m] Základní výztuž 4,86 9,09 4,23 Přídavná 6,12 8,76 2,64 Obr. II.2-13: Pohled na navrženou výztuž shora 59
61 II.3 Nosník s T-průřezem 60
62 II.3.1 Příklad nosník s T-průřezem Návrh následujícího nosníku s T-průřezem v budově s následujícím prostředím: Horní povrch: nízká vlhkost vzduchu Spodní povrch: mírná nebo vysoká vlhkost Nosník je spojitý o dvou polích. Je monoliticky spojen s podporami a nemá horizontální ztužující funkci. Převažující statické zatížení: Materiály: beton C30/37 výztuž třída A, fyk = 500 N/mm², euk = 2,5 % Zatížení: vlastní tíha g k = 40 kn/m užitné zatížení q k = 25 kn/m 61
63 II.3.2 Podmínky podepření Odlišné druhy podepření mají vliv na návrh betonových konstrukcí. Zatížení na prvky konstrukce působící svisle na osu prvky (např. nosníku nebo desky) může být umístěno na sloupy, nosníky či na stěny. Tyto případy jsou modelovány jako podepření integrovaná, pilota kruhového či obdélníkového průřezu nebo podepření liniová. Integrované podepření znamená monolitické spojení mezi navrhovaným prvkem konstrukce a jeho podporou. Liniová podpora odpovídá podepření stěnou. Podmínky podepření: Oblast: Při návrhu konstrukčního prvku je třeba uvažovat na základě modelu konstrukce pro výpočet vnitřních sil. V souladu s tím je třeba specifikovat podmínky podepření a dále je uvažovat. Odkazy: V EC2 jsou v kapitolách a popsána pravidla pro návrh průřezu v podpoře. Odpověď: V tomto příkladě je řešen návrh prefabrikovaného nosníku s elastomerickou podporou s tím, že nad nosníkem již nejsou žádné další konstrukční prvky. Výsledkem toho je vyloučení jakéhokoli vetknutí. 62
64 Předpoklady Návrh betonové konstrukce probíhá iterativním způsobem. Základní předpoklady, týkající se druhu oceli, průměru podélné a smykové výztuže, maximální velikost kameniva, tloušťky krytí, konstrukce a třídy prostředí jsou dány na začátku návrhu. Třída prostředí: Oblast: Trvanlivá konstrukce musí splňovat požadavky použitelnosti, pevnosti a stability během své doby životnosti bez výrazné ztráty funkčnosti či nadměrné, původně nepředpokládané údržby. Odkazy: Požadovaná míra ochrany je založena na identifikaci odpovídajících tříd prostředí podle kapitoly 4.2 normy EC2. Odpověď: Pro korozi způsobenou karbonatací se uvažuje třída prostředí XC3 a pro intenzivní opakované mrznutí a tání třída XF1. Určující třída pevnosti: Oblast: Při výběru betonu s odpovídající trvanlivosti pro ochranu výztuže je nutno se zabývat složením betonu. To může vést k použití vyšší třídy betonu, než je požadována pro vlastní návrh konstrukce. Odkazy : Ke splnění požadované míry ochrany proti korozi se třídy prostředí berou v úvahu při určení nutné tlakové pevnosti podle přílohy E normy EC2. Odpověď: Tabulka E.1N zachycuje vztah mezi mezi třídou pevnosti betonu C20/25 a třídě prostředí XC3. Zvolená třída pevnosti C30/37 vyhovuje požadované třídě pevnosti. Nominální tloušťka krytí cnom: Oblast: Krytí je vzdálenost mezi povrchem výztuže, který je nejblíže povrchu konstrukce (včetně třmínků a povrchové výztuže) a povrchem konstrukce. Odkazy: Nominální hodnota krytí by měla být určena podle odstavce Odpověď: Nominální hodnota krytí cnom je definována jako minimální krytí cmin zvětšená o toleranci odchylek cdev. Minimální tloušťka krytí cmin: Oblast : Minimální krytí musí být dodrženo k zajištění bezpečného přenosu napětí v soudržnosti, ochraně výztuže proti korozi a požadované požární odolnosti.. Odkazy: K výpočtu nominální hodnoty krytí je nutná minimální hodnota krytí, kterou lze určit podle kapitoly , rovnice (4.2) Odpověď: Třída konstrukce je S4. Podle tabulky 4.3N by měla být doporučená klasifikace konstrukcí změněna. Tabulka 4.3 zachycuje, že třída konstrukce pro prvky, vystavené prostředí třídy XC1 a z betonu třídy C30/37 a vyšší, může být redukována o 1. Tudíž třída konstrukce pro horní povrch je S3. Původní třída konstrukce pro spodní povrch zůstane stejná. Tabulka 4.4N vyžeduje pro kombinaci 63
65 Horní líc: S3 a XC1 c min,dur = 10 mm Spodní líc: S4 a XC3 c min,dur = 25 mm Pro všechny typy je c dur rovno 0 mm. Požadovaná minimální hodnota krytí k přenesení námáhání v soudržnosti je definovaná v tabulce 4.2. Pro odděleně uspořádané jednotlivé vložky je c min,b rovno průměru vložky. Předpokládané průměry vložek: Horní strana: Ø sl, top = 20 mm Horní strana: Ø sl, top = 20 mm Dolní strana: Ø sl, bottom = 16 mm Třmínky: Ø SW = 10 mm c min,i,top = 20 mm c min,i,bottom = 25 mm c min,w,top = 10 mm c min,w,bottom = 25 mm Návrh odchylky cdev. Oblast: K výpočtu nominální hodnoty krytí c nom vzhledem k minimálnímu krytí je třeba určit odchylku ( cdev). Požadované minimální krytí pak musí být zvětšeno o absolutní hodnotu použité odchylky. Odkazy: Tolerance musí být zvoleny podle odstavce Odpověď: Základní doporučená hodnota pro cdev je 10 mm. Nominální hodnota krytí cnom je součtem cmin a cdev. Výsledek je roven: c nom,i,top = 30 mm a c nom,w,top = 20 mm c nom,i,bottom = 35 mm a c nom,w,bottom = 35 mm Rozhodující nominální krytí pro spodní a horní povrch jsou: c nom,top = 20 mm c nom,bottom = 35 mm 64
66 Obr. II.3-1: Průřez v poli Obr. II.3-2: Průřez v mezilehlé podpoře II.3.3 Podmínky podepření Při návrhu betonových konstrukcí hraje důležitou roli podepření konstrukce. Prvky konstrukce, zatížené kolmo ke své rovině (např. nosníky nebo desky), přenášejí síly dále na sloupy, nosníky či stěny. Tyto případy se uvažují jako vetknutí, sloupy kruhového či obdélníkového průřezu nebo liniové podpory. Jako vetknutí označujeme monolitické spojení mezi navrhovaným prvkem konstrukce a jeho podporou. Liniová podpora odpovídá podepření stěnou. Podmínky podepření: Oblast: Při návrhu konstrukčního prvku je třeba uvažovat předpoklady, uplatněné v modelu pro výpočet vnitřních sil. Tudíž je třeba správně specifikovat podmínky podepření. Odkazy: V EC2 jsou v kapitolách a popsána pravidla pro návrh průřezu v podpoře. Odpověď: V tomto příkladě má řešený nosník na koncích podpory nezabraňující rotaci, ale v mezilehlé podpoře je nosík monoliticky spojený s podporou. Podle odstavce (3) se pro návrh v podpoře bere ohybový moment v líci podpory. Návrhová hodnota momentu v mezilehlé podpoře je rovna: II.3.4 Rozhodující průřezy pro namáhání ohybovým momentem Návrh betonové konstrukce se neprovádí pro každý bod konstrukčního prvku, ale pouze pro několik rozhodujících řezů na nosném prvku. 65
67 Rozhodující průřezy: Oblast: Podélná výztuž spolu s tlačenou částí průřezu přenáší působící ohybový moment. Ve většině případů velikost ohybového momentu po délce prvku není konstantní. Proto je třeba stanovit rozhodující průřezy pro určení horní a dolní výztuže. Odkazy: Obvykle je rozhodující průřez v místě největší hodnoty ohybového momentu a v mezilehlých podporách. Odpověď: Maximální ohybový moment lze získat z podmínky V Ed = 0 nebo obecně z výsledků analýzy konstrukce programem Matrix. Pro stálou kombinaci zatížení a zatěžovací stav pro maximální mezipodporový moment je x-ová souřadnice rozhodujícího průřezu rovna 2,003 m, resp. 7,997 m. Příslušný průřez pro horní výztuž je v mezilehlé podpoře. 66
68 II.3.5 Určení nutné podélné výztuže Při návrhu betonového prvku se vychází z polohy těžiště podélné výztuže a efektivní výšky průřezu. II Určení nutné podílné výztuže v mezilehlé podpoře Efektivní výška d: Oblast: Pro všechny další výpočty je třeba hodnota efektivní výšky průřezu. Odkazy: Efektivní výška průřezu je vzdálenost od vrchního líce průřezu k těžišti podélné výztuže, odpovídající směru působení ohybu. Přitom je třeba uvažovat konstrukční zásady.. Odpověď: Je třeba kontrolovat vzdálenost vložek podle kapitoly 8.2. V této kapitole se pracuje s průměrem vložek a maximální velikostí kameniva d g. Nutná plocha výztuže A s, req, B : Oblast: Nutná plocha výztuže se počítá z rovnováhy mezi momentem působícím na průřez a momentem vnitřních sil. Odkazy: Odstavec 6.1 normy EC2 udává meze poměrných přetvoření. Pro výpočet nutné plochy podélné výztuže lze iterovat mezi těmito limity. Odpověď: II Určení nutné výztuže v poli Spolupůsobící šířka průřezu: 67
NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM
NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM Předmět: Vypracoval: Modelování a vyztužování betonových konstrukcí ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Thákurova
Víceφ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ
KONSTRUKČNÍ ZÁSADY, kotvení výztuže Minimální vnitřní průměr zakřivení prutu Průměr prutu Minimální průměr pro ohyby, háky a smyčky (pro pruty a dráty) φ 16 mm 4 φ φ > 16 mm 7 φ Minimální vnitřní průměr
VíceCvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem
2.5 Příklady 2.5. Desky Příklad : Deska prostě uložená Zadání Posuďte prostě uloženou desku tl. 200 mm na rozpětí 5 m v suchém prostředí. Stálé zatížení je g 7 knm -2, nahodilé q 5 knm -2. Požaduje se
VícePříklad - opakování 1:
Příklad - opakování 1: Navrhněte a posuďte železobetonovou desku dle následujícího obrázku Skladba stropu: Podlaha, tl.60mm, ρ=2400kg/m 3 Vlastní žb deska, tl.dle návrhu, ρ=2500kg/m 3 Omítka, tl.10mm,
VíceVYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška. Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk,
Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk, Způsoby porušení prvků se smykovou výztuží Smyková výztuž přispívá
VíceNÁVRH OHYBOVÉ VÝZTUŽE ŽB TRÁMU
NÁVRH OHYBOVÉ VÝZTUŽE ŽB TRÁU Navrhněte ohybovou výztuž do železobetonového nosníku uvedeného na obrázku. Kromě vlastní tíhy je nosník zatížen bodovou silou od obvodového pláště ostatním stálým rovnoměrným
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 7 přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 7 přednáška Zásady vyztužování - podélná výztuž - smyková výztuž Vyztužování bet. prvků desky - obecné zásady - pásové a lokální zatížení - úpravy kolem otvorů trámové
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 11 přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 11 přednáška Mezní stavy použitelnosti (MSP) Použitelnost a trvanlivost Obecně Kombinace zatížení pro MSP Stádia působení ŽB prvků Mezní stav omezení napětí Mezní stav
VíceBetonové konstrukce (S)
Betonové konstrukce (S) Přednáška 10 Obsah Navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru Tabulkové údaje - nosníky Tabulkové údaje - desky Tabulkové údaje - sloupy (metoda A, metoda B, štíhlé sloupy
Více1 Použité značky a symboly
1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 12 přednáška. Prvky namáhané kroutícím momentem Prvky z prostého betonu Řešení prvků při místním namáhání
Prvky betonových konstrukcí BL01 12 přednáška Prvky namáhané kroutícím momentem Prvky z prostého betonu Řešení prvků při místním namáhání Prvky namáhané kroucením Typy kroucených prvků Prvky namáhané kroucením
VícePoužitelnost. Žádné nesnáze s použitelností u historických staveb
Použitelnost - funkční způsobilost za provozních podmínek - pohodlí uživatelů - vzhled konstrukce Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí: mezní stav napětí z hlediska podmínek použitelnosti,
VíceVYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: RÁMOVÝ ROH S OSAMĚLÝM BŘEMENEM V JEHO BLÍZKOSTI
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: RÁMOVÝ ROH S OSAMĚLÝM BŘEMENEM V JEHO BLÍZKOSTI Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce Návrh
VíceStěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.
Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného
VíceIng. Jakub Kršík Ing. Tomáš Pail. Navrhování betonových konstrukcí 1D
Ing. Jakub Kršík Ing. Tomáš Pail Navrhování betonových konstrukcí 1D Úvod Nové moduly dostupné v Hlavním stromě Beton 15 Původní moduly dostupné po aktivaci ve Funkcionalitě projektu Staré posudky betonu
Více15. ŽB TRÁMOVÉ STROPY
15. ŽB TRÁMOVÉ STROPY Samostatné Společně s deskou trámového stropu Zásady vyztužování h = l/10 až l/20 b = h/2 až h/3 V každém rohu průřezu musí být jedna vyztužená ploška Nosnou výztuž tvoří 3-5 vložek
Vícepři postupném zatěžování opět rozlišujeme tři stádia (viz ohyb): stádium I prvek není porušen ohybovými ani smykovými trhlinami řešení jako homogenní
při postupném zatěžování opět rozlišujeme tři stádia (viz ohyb): stádium I prvek není porušen ohybovými ani smykovými trhlinami řešení jako homogenní prvek, stádium II dříve vznikají trhliny ohybové a
VíceK133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku
K133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku 1 Zadání úlohy Vypracujte návrh betonového konstrukčního prvku (průvlak,.). Vypracujte návrh prvku ve variantě železobetonová konstrukce
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B2. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B2 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Tahové zpevnění spolupůsobení taženého betonu mezi trhlinami
VíceSchöck Isokorb typ K. Schöck Isokorb typ K
Schöck Isokorb typ Schöck Isokorb typ (konzola) Používá se u volně vyložených ů. Přenáší záporné ohybové momenty a kladné posouvající síly. Prvek Schöck Isokorb typ třídy únosnosti ve smyku VV přenáší
VíceStatický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu)
Statický výpočet střešního nosníku (oprava špatného návrhu) Obsah 1 Obsah statického výpočtu... 3 2 Popis výpočtu... 3 3 Materiály... 3 4 Podklady... 4 5 Výpočet střešního nosníku... 4 5.1 Schéma nosníku
VíceVYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S VELKÝM OTVOREM
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S VELKÝM OTVOREM Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové konstrukce
Vícepředběžný statický výpočet
předběžný statický výpočet (část: betonové konstrukce) KOMUNITNÍ CENTRUM MATKY TEREZY V PRAZE . Základní informace.. Materiály.. Schéma konstrukce. Zatížení.. Vodorovné konstrukc.. Svislé konstrukce 4.
VíceBetonové a zděné konstrukce 2 (133BK02)
Podklad k příkladu S ve cvičení předmětu Zpracoval: Ing. Petr Bílý, březen 2015 Návrh rozměrů Rozměry desky a trámu navrhneme podle empirických vztahů vhodných pro danou konstrukci, ověříme vhodnost návrhu
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 7 přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 7 přednáška Zásady vyztužování - podélná výztuž - smyková výztuž Vyztužování bet. prvků Desky - obecné zásady - pásové a lokální zatížení - úpravy kolem otvorů trámové
VíceUplatnění prostého betonu
Prostý beton -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový průřez -Konstrukční ustanovení - Základová patka -Příklad Uplatnění prostého
VícePRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY PŘEDMĚT BL001 rok 2017/2018
PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY PŘEDMĚT BL001 rok 2017/2018 Zkouška sestává ze dvou písemných částí: 1. příklad (na řešení 60 min.), 2. části teoretická (30-45 min.).
VíceProblematika navrhování železobetonových prvků a ocelových styčníků a jejich posuzování ČKAIT semináře 2017
IDEA StatiCa Problematika navrhování železobetonových prvků a ocelových styčníků a jejich posuzování ČKAIT semináře 2017 Praktické použití programu IDEA StatiCa pro návrh betonových prvků Složitější případy
VícePŘÍKLAD Č. 3 NÁVRH A POSOUZENÍ ŽELEZOBETONOVÉ DESKY. Zadání: Navrhněte a posuďte železobetonovou desku dle následujícího obrázku.
PŘÍKLAD Č. 3 NÁVRH A POSOUZENÍ ŽELEZOBETONOVÉ DESKY Zadání: Navrhněte a posuďte železobetonovou desku dle následujícího obrázku Skladba stropu: Podlaha, tl.60mm, ρ=400kg/m 3 Vlastní žb deska, tl.dle návrhu,
VícePrincipy návrhu 28.3.2012 1. Ing. Zuzana Hejlová
KERAMICKÉ STROPNÍ KONSTRUKCE ČSN EN 1992 Principy návrhu 28.3.2012 1 Ing. Zuzana Hejlová Přechod z národních na evropské normy od 1.4.2010 Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 0035 = > ČSN EN 1991 Navrhování
VíceSchöck Isokorb typ KS
Schöck Isokorb typ 20 Schöck Isokorb typ 1 Obsah Strana Varianty připojení 16-165 Rozměry 166-167 Dimenzační tabulky 168 Vysvětlení k dimenzačním tabulkám 169 Příklad dimenzování/upozornění 170 Údaje pro
VíceStatický výpočet komínové výměny a stropního prostupu (vzorový příklad)
KERAMICKÉ STROPY HELUZ MIAKO Tabulky statických únosností stropy HELUZ MIAKO Obsah tabulka č. 1 tabulka č. 2 tabulka č. 3 tabulka č. 4 tabulka č. 5 tabulka č. 6 tabulka č. 7 tabulka č. 8 tabulka č. 9 tabulka
VíceBetonové a zděné konstrukce Přednáška 1 Jednoduché nosné konstrukce opakování
Betonové a zděné konstrukce Přednáška 1 Jednoduché nosné konstrukce opakování Ing. Pavlína Matečková, Ph.D. 2016 Pavlína Matečková, LP-A-303 pavlina.mateckova@vsb.cz http://homel.vsb.cz/~zid75/ Zkouška:
VíceVzorový příklad předběžného návrhu konstrukce z předpjatého betonu
Vzorový příklad předběžného návrhu konstrukce z předpjatého betonu Řešený příklad se zabývá předem předpjatým vazníkem T průřezu. Důraz je kladen na pochopení specifik předpjatého betonu. Kurzivou jsou
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou. Chování a modelování prvků před a po vzniku trhlin, způsob porušení. Prvky bez smykové výztuže. Prvky se
VíceSchöck Tronsole typ F
Schöck Tronsole typ Schöck Tronsole typ Schöck Tronsole typ Slouží k přerušení akustických mostů mezi prefabrikovaným schodišťovým ramenem a podestou s betonovým ozubem. Podesta může být provedena jako
VíceZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ
7. cvičení ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ V této kapitole se probírají výpočty únosnosti průřezů (neboli posouzení prvků na prostou pevnost). K porušení materiálu v tlačených částech průřezu dochází: mezní
VíceProgram předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( )
Program předmětu YMVB 1. Modelování konstrukcí (17.2.2012) 1.1 Globální a lokální modelování stavebních konstrukcí Globální modely pro konstrukce jako celek, lokální modely pro návrh výztuže detailů a
Vícepedagogická činnost
http://web.cvut.cz/ki/ pedagogická činnost -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový ýprůřez - Konstrukční ustanovení - Základová
Více133YPNB Požární návrh betonových a zděných konstrukcí. 4. přednáška. prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.
133YPNB Požární návrh betonových a zděných konstrukcí 4. přednáška prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Zjednodušené
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
VíceNosné konstrukce II - AF01 ednáška Navrhování betonových. použitelnosti
Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering Institute of Concrete and Masonry Structures, Veveri 95, 662 37 Brno Nosné konstrukce II - AF01 1. přednp ednáška Navrhování betonových prvků
VícePředpjatý beton Přednáška 9. Obsah Prvky namáhané smykem a kroucením, analýza napjatosti, dimenzování.
Předpjatý beton Přednáška 9 Obsah Prvky namáhané smykem a kroucením, analýza napjatosti, dimenzování. Analýza napjatosti namáhání předpjatých prvků Analýza napjatosti namáhání předpjatých prvků Ohybový
VícePRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY předmět BL01 rok 2012/2013
PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY předmět BL01 rok 2012/2013 Zkouška sestává ze dvou písemných částí: 1. příklad (na řešení 60 min.), 2. části teoretická (30-45 min.).
VíceBETONOVÉ A ZDĚNÉ KONSTRUKCE 1. Dimenzování - Deska
BETONOVÉ A ZDĚNÉ KONSTRUKCE 1 Dimenzování - Deska Dimenzování - Deska Postup ve statickém výpočtu (pro BEK1): 1. Nakreslit navrhovaný průřez 2. Určit charakteristické hodnoty betonu 3. Určit charakteristické
VíceObsah: 1. Technická zpráva ke statickému výpočtu 2. Seznam použité literatury 3. Návrh a posouzení monolitického věnce nad okenním otvorem
Stavba: Stavební úpravy skladovací haly v areálu firmy Strana: 1 Obsah: PROSTAB 1. Technická zpráva ke statickému výpočtu 2 2. Seznam použité literatury 2 3. Návrh a posouzení monolitického věnce nad okenním
VíceJednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)
Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován
VíceSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA SADA 3 NAVRHOVÁNÍ ŽELEZOBETONOVÝCH PRVKŮ 04. VYZTUŽOVÁNÍ - TRÁMY DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL PROJEKTU: SŠS JIHLAVA ŠABLONY REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.09/1.5.00/34.0284
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška
Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška Mezní stavy únosnosti - zásady výpočtu, předpoklady řešení. Navrhování ohýbaných železobetonových prvků - modelování, chování a způsob porušení. Dimenzování
VíceKlopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr.
. cvičení Klopení nosníků Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr. Ilustrace klopení Obr. Ohýbaný prut a tvar jeho ztráty
VíceSchöck Isokorb typ KF
Schöck Isokorb typ Schöck Isokorb typ Obsah Strana Části prvku/technické údaje/upozornění 52 Přídavná stavební výztuž 53 Montážní návod 54-57 Kontrola správného postupu návrhu 58 Požární bezpečnost/třídy
VíceSchöck Tronsole typ Q
Schöck Tronsole typ Schöck Tronsole typ Schöck Tronsole typ Slouží jako bodové podepření zajišťující přerušení akustického mostu mezi točitým schodišťovým ramenem, či mezipodestou a schodišťovou stěnou.
VíceBetonové konstrukce. Beton. Beton. Beton
Beton Požárně bezpečnostní řešení stavby a návrhové normy Praha 2. 2. 2012 Betonové konstrukce prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc. Ing. Radek Štefan Nehořlavý materiál. Ve srovnání s jinými stavebními
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B12. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B12 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Spřažené konstrukce Obsah: Spřažení částečné a plné, styčná
VícePilotové základy úvod
Inženýrský manuál č. 12 Aktualizace: 04/2016 Pilotové základy úvod Program: Pilota, Pilota CPT, Skupina pilot Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit praktické použití programů GEO 5 pro výpočet
VíceNK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému
NK 1 Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VícePosouzení piloty Vstupní data
Posouzení piloty Vstupní data Projekt Akce Část Popis Vypracoval Datum Nastavení Velkoprůměrová pilota 8..07 (zadané pro aktuální úlohu) Materiály a normy Betonové konstrukce Součinitele EN 99 Ocelové
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B3. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B3 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Předpjatý beton 1. část - úvod Obsah: Podstata předpjatého
VíceBetonové konstrukce (S)
Betonové konstrukce (S) Přednáška 11 Obsah Navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru Jednoduché metody Izoterma 500 C Zónová metoda Metoda pro štíhlé sloupy ztužených konstrukcí Zjednodušená výpočetní
Více4 MSÚ prvky namáhané ohybem a smykem
4 MSÚ prvky namáhané ohybem a smykem 4.1 Ohybová výztuž Obvykle navrhujeme jednostranně vyztužený průřez, zcela mimořádně oboustranně vyztužený průřez. Návrh výztuže lze provést buď přímým výpočtem, nebo
Více2 Materiály, krytí výztuže betonem
2 Materiály, krytí výztuže betonem 2.1 Beton V ČSN EN 1992-1-1 jsou běžné třídy betonu (C12/15, C16/20, C20/25, C25/30, C30/37, C35/45, C40/50, C45/55, C50/60) rozšířeny o tzv. vysokopevnostní třídy (C55/67,
Vícelist číslo Číslo přílohy: číslo zakázky: stavba: Víceúčelová hala Březová DPS SO01 Objekt haly objekt: revize: 1 OBSAH
revize: 1 OBSAH 1 Technická zpráva ke statickému výpočtu... 2 1.1 Úvod... 2 1.2 Popis konstrukce:... 2 1.3 Postup při výpočtu, modelování... 2 1.4 Použité podklady a literatura... 3 2 Statický výpočet...
VícePlatnost zásad normy:
musí zajistit Kotvení výztuže -spolehlivé přenesení sil mezi výztuží a betonem musí zabránit -odštěpování betonu -vzniku podélných trhlin Platnost zásad normy: betonářská prutová výztuž výztužné sítě předpínací
VíceČSN EN OPRAVA 1
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.220.50; 91.010.30; 91.080.40 Říjen 2009 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí Část 1-2: Obecná pravidla Navrhování konstrukcí na účinky požáru ČSN EN 1992-1-2 OPRAVA
VíceMateriálové vlastnosti: Poissonův součinitel ν = 0,3. Nominální mez kluzu (ocel S350GD + Z275): Rozměry průřezu:
Řešený příklad: Výpočet momentové únosnosti ohýbaného tenkostěnného C-profilu dle ČSN EN 1993-1-3. Ohybová únosnost je stanovena na základě efektivního průřezového modulu. Materiálové vlastnosti: Modul
VíceVe výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování:
5. cvičení Svarové spoje Obecně o svařování Svařování je technologický proces spojování kovů podmíněného vznikem meziatomových vazeb, a to za působení tepla nebo tepla a tlaku s případným použitím přídavného
VíceTelefon: Zakázka: Položka: Dílec: masivní zákl.deska
RIB Software SE BALKEN V18.0 Build-Nr. 31072018 Typ: Železobeton Soubor: Základová deska na pružném podloží.balx Informace o projektu Zakázka Popis Položka Prvek Základová deska na pružném podloží masivní
VíceŽelezobetonové nosníky s otvory
Thákurova 7, 166 29 Praha 6 Dejvice Česká republika Železobetonové nosníky s otvory 2 Publikace a normy Návrh výztuže oblasti kolem otvorů specifická úloha přesný postup nelze dohledat v závazných normách
Více1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU ÚVOD Předmětem tohoto statického výpočtu je návrh opěrných stěn, které budou realizovány v rámci projektu Chodník pro pěší Pňovice. Statický výpočet je zpracován
VíceSchöck Dorn typ LD, LD-Q
, -Q Slouží k přenosu posouvajících sil v dilatačních sparách mezi betonovými konstrukcemi a umožňuje přitom posun ve směru své podélné osy. -Q Slouží k přenosu posouvajících sil v dilatačních sparách
VíceBL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MEZNÍ STAV POUŽITELNOSTI
BL 04 - Vodohospodářské betonové konstrukce MEZNÍ STAV POUŽITELNOSTI doc. Ing. Miloš Zich, Ph.D. Ústav betonových a zděných konstrukcí VUT FAST Brno 1 OSNOVA 1. Co je to mezní stav použitelnosti (MSP)?
VíceZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
ZATÍŽENÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Doporučená literatura: ČSN EN 99 Eurokód: zásady navrhování konstrukcí. ČNI, Březen 24. ČSN EN 99-- Eurokód : Zatížení konstrukcí - Část -: Obecná zatížení - Objemové tíhy,
VícePoužitelnost. Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí podle EC2: mezní stav omezení napětí, mezní stav trhlin, mezní stav přetvoření.
Použitelnost Obvylé mezní stavy použitelnosti betonových onstrucí podle EC2: mezní stav omezení napětí, mezní stav trhlin, mezní stav přetvoření. je potřebné definovat - omezující ritéria - návrhové hodnoty
VíceINTERAKCE VNITŘNÍCH SIL PŘI DIMENZOVÁNÍ DLE EC2
20. Betonářské dny (2013) Sborník Sekce ČT1B: Modelování a navrhování 2 ISBN 978-80-87158-34-0 / 978-80-87158-35-7 (CD) INTERAKCE VNITŘNÍCH SIL PŘI DIMENZOVÁNÍ DLE EC2 Libor Michalčík 1 Jaroslav Navrátil
VíceNK 1 Konstrukce. Co je nosná konstrukce?
NK 1 Konstrukce Přednášky: Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc. - Uspořádání konstrukce - Zásady
VíceVYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH KONSTRUKČNÍHO PRVKU KRÁTKÉ KONZOLY METODOU PŘÍHRADOVÉ ANALOGIE
VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH KONSTRUKČNÍHO PRVKU KRÁTKÉ KONZOLY METODOU PŘÍHRADOVÉ ANALOGIE Projekt: Dílčí část: Vypracoval: Vyztužování poruchových oblastí železobetonové
VícePosouzení trapézového plechu - VUT FAST KDK Ondřej Pešek Draft 2017
Posouzení trapézového plechu - UT FAST KDK Ondřej Pešek Draft 017 POSOUENÍ TAPÉOÉHO PLECHU SLOUŽÍCÍHO JAKO TACENÉ BEDNĚNÍ Úkolem je posoudit trapézový plech typu SŽ 11 001 v mezním stavu únosnosti a mezním
VícePředpjatý beton Přednáška 7
Předpjatý beton Přednáška 7 Obsah Omezení normálových napětí od provozních účinků zatížení Odolnost proti vzniku trhlin Návrh předpětí Realizovatelná plocha předpětí Přípustná zóna poloha kabelu a tlakové
VíceVýpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny
Inženýrský manuál č. 18 Aktualizace: 08/2018 Výpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny Program: Soubor: Skupina pilot Demo_manual_18.gsp Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit použití programu
VíceSPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ
2. cvičení SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ Na spojování prvků ocelových konstrukcí se obvykle používají spoje šroubové (bez předpětí), spoje třecí a spoje svarové. Šroubové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího
VíceNosné konstrukce AF01 ednáška
Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering Institute of Concrete and Masonry Structures, Veveri 95, 662 37 Brno Nosné konstrukce AF01 3. přednp ednáška Deska působící ve dvou směrech je
VíceCL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení,
VíceCL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření KSS Cvičení Program cvičení 1. Výklad: Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh
Více14/03/2016. Obsah přednášek a cvičení: 2+1 Podmínky získání zápočtu vypracovaná včas odevzdaná úloha Návrh dodatečně předpjatého konstrukčního prvku
133 BK5C BETONOVÉ KONSTRUKCE 5C 133 BK5C BETONOVÉ KONSTRUKCE 5C Lukáš VRÁBLÍK B 725 konzultace: úterý 8 15 10 email: web: 10 00 lukas.vrablik@fsv.cvut.cz http://concrete.fsv.cvut.cz/~vrablik/ publikace:
VíceKonstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.
Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Zatížení a namáhání Konstrukční prvky stavebního objektu jsou namáhány: vlastní hmotností užitným zatížením zatížením
VíceTémata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019
Více4. cvičení výpočet zatížení a vnitřních sil
4. cvičení výpočet zatížení a vnitřních sil Výpočet zatížení stropní deska Skladbu podlahy a hodnotu užitného zatížení převezměte z 1. úlohy. Uvažujte tloušťku ŽB desky, kterou jste sami navrhli ve 3.
VícePružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test
Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady Povolené pomůcky: psací a rýsovací potřeby, kalkulačka (nutná), tabulka průřezových charakteristik, oficiální přehled
VíceSpolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010
1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení
VíceSchöck Isokorb typ W. Schöck Isokorb typ W. Schöck Isokorb typ W
Schöck Isokorb typ Schöck Isokorb typ Používá se u volně vyložených stěn. Přenáší záporné ohybové momenty a kladné posouvající síly. Navíc přenáší i vodorovné síly působící střídavě opačnými směry. 107
VíceCL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB
CL001 Betonové konstrukce (S) Program cvičení, obor S, zaměření NPS a TZB Cvičení Program cvičení 1. Zadání tématu č. 1, část 1 (dále projektu) Střešní vazník: Návrh účinky a kombinace zatížení, návrh
VícePředpjatý beton Přednáška 10
Předpjatý beton Přednáška 10 Obsah Analýza kotevní oblasti: Kotvení pomocí kotev namáhání kotevních oblastí, výpočetní model a posouzení oblastí pod kotvami. vyztužení kotevní oblasti. Kotvení soudržností
VíceProstý beton Pedagogická činnost Výuka bakalářských a magisterský předmětů Nosné konstrukce II
Prostý beton http://www.klok.cvut.cz Pedagogická činnost Výuka bakalářských a magisterský předmětů Nosné konstrukce II - Uplatnění prostého betonu -Ukázky staveb - Charakteristické pevnosti -Mezní únosnost
VíceSchöck Isokorb typ W. Schöck Isokorb typ W. Schöck Isokorb typ W
Schöck Isokorb typ Schöck Isokorb typ Používá se u volně vyložených stěn. Přenáší záporné ohybové momenty a kladné posouvající síly. Navíc přenáší i vodorovné síly působící střídavě opačnými směry. 115
VíceNávrh žebrové desky vystavené účinku požáru (řešený příklad)
Návrh žebrové desky vystavené účinku požáru (řešený příklad) Posuďte spřaženou desku v bednění z trapézového plechu s tloušťkou 1 mm podle obr.1. Deska je spojitá přes více polí, rozpětí každého pole je
VíceSmykové trny Schöck typ SLD
Smykové trny Schöck typ Smykový trn Schöck typ Obsah strana Popis výrobku 10 Varianty napojení 11 Rozměry 12-13 Dimenzování dilatačních spar 14 Únosnost oceli 15 Minimální rozměry stavebních konstrukcí
VícePROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE STUPEŇ PROJEKTU DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ (ve smyslu přílohy č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb. v platném znění, 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona) STAVBA INVESTOR
VíceSTATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN. Ing. Ivan Blažek www.ib-projekt.cz NÁVRHY A PROJEKTY STAVEB
STATICKÉ POSOUZENÍ K AKCI: RD BENJAMIN Obsah: 1) statické posouzení krovu 2) statické posouzení stropní konstrukce 3) statické posouzení překladů a nadpraží 4) schodiště 5) statické posouzení založení
VíceÚnosnost kompozitních konstrukcí
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní Ústav letadlové techniky Únosnost kompozitních konstrukcí Optimalizační výpočet kompozitních táhel konstantního průřezu Technická zpráva Pořadové číslo:
Více