Bezpečnostní inženýrství

Podobné dokumenty
Bezpečnostní inženýrství - Šíření škodlivých plynů v atmosféře-

Průběh a důsledky havarijního úniku CNG z osobních automobilů

Analýza výpočtových metod pro únik a disperzi zkapalněného hořlavého plynu

Cvičení z termomechaniky Cvičení 8.

Proudění Sborník článků z on-line pokračujícího zdroje Transformační technologie.

Modelování zdravotně významných částic v ovzduší v podmínkách městské zástavby

Hydromechanické procesy Obtékání těles

Meteorologické minimum

Únik plynu plným průřezem potrubí

Studentská tvůrčí činnost 2009

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -

Výpočet stlačitelného proudění metodou konečných objemů

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

Autokláv reaktor pro promíchávané vícefázové reakce

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM

Komponenta Vzorce a popis symbol propojení Hydraulický válec jednočinný. d: A: F s: p provoz.: v: Q přítok: s: t: zjednodušeně:

Dopravní nehoda automobilu s LPG a CNG

PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -2.

Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO

Počítačová dynamika tekutin (CFD) - úvod -

U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací

VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ

Vytápění budov Otopné soustavy

Třecí ztráty při proudění v potrubí

Pokud uvažujeme v dynamice tekutin nestlačitelné proudění, lze si vystačit pouze s rovnicí kontinuity a hybnostními rovnicemi. Pokud je ale uvažováno

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

Bezpečnost chemických výrob N111001

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

VÝSLEDKY OVĚŘOVÁNÍ ZEMNÍHO MASIVU JAKO ZDROJE ENERGIE PRO TEPELNÁ ČERPADLA. Technická fakulta České zemědělské univerzity v Praze

Třífázové trubkové reaktory se zkrápěným ložem katalyzátoru. Předmět: Vícefázové reaktory Jméno: Veronika Sedláková

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

spotřebičů a odvodů spalin

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

VEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel

Skladování nádob s plyny

Rozptylový model těžkého plynu pro zkvalitnění havarijní odezvy

TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy

Základy vakuové techniky

Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM

Studie šíření kouřových plynů otvorem do sousedního prostoru; predikce kritických hodnot

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Okrajové podmínky

Základní části teplovodních otopných soustav

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

TERMOMECHANIKA PRO STUDENTY STROJNÍCH FAKULT prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. Brno 2013

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

TERMOFYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI. Radek Vašíček

Ing. Hana Ilkivová Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola, Benešovo náměstí 1., příspěvková organizace

Průběh požáru TEPLOTNÍ ANALÝZA POŽÁRNÍHO ÚSEKU. Zdeněk Sokol. 2: Tepelné zatížení. 1: Vznik požáru. 3: Teplota konstrukce

Fyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 tel února 2013

Hydrodynamika. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles

Vytápění budov Otopné soustavy

Mechanika kapalin a plynů

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Vícefázové reaktory. Probublávaný reaktor plyn kapalina katalyzátor. Zuzana Tomešová

Základní pojmy a jednotky

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

Rozptyl emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

TERMOMECHANIKA 15. Základy přenosu tepla

o určení vnějších vlivů a nebezpečných prostorů z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem vypracovaný odbornou komisí firmy

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.

6. Mechanika kapalin a plynů

H4EKO-D ekologický zplyňovací kotel na dřevo malých rozměrů o výkonech 16, 20, 25kW v 5. emisní třídě a v Ekodesignu.

Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry

Výpočtové nadstavby pro CAD

Cena za set Kč SESTAVA OBSAHUJE: Nádrž 250 L se dvěma trubkovými výměníky 1 ks. Čerpadlová skupina dvoucestná 1 ks.

KDE VZÍT PLYNY? Václav Piskač, Brno 2014

Reaktory pro systém plyn-kapalina

Bezpečnost chemických výrob N111001

Pokud proudění splňuje všechny výše vypsané atributy, lze o něm prohlásit, že je turbulentní (atributy je třeba znát).

iglidur H2 Nízká cena iglidur H2 Může být použit pod vodou Cenově výhodné Vysoká chemická odolnost Pro vysoké teploty

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

Vícefázové reaktory. MÍCHÁNÍ ve vsádkových reaktorech

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů

Proudění viskózní tekutiny. Renata Holubova Viskózní tok, turbulentní proudění, Poiseuillův zákon, Reynoldsovo číslo.

TUNEL PANENSKÁ Za použití vizualizace požárního větrání horkým kouřem pomocí aerosolu s reálným energetickým zdrojem

Termomechanika cvičení

(Text s významem pro EHP) (Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice) (2011/C 168/02) První zveřejnění v Úředním věstníku

Mechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika

Požárně bezpečnostní zařízení. Zařízení pro výbušné prostředí. Ing. Vít Dobiáš 2016

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

6. Stavy hmoty - Plyny

CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Rozptyl emisí. Ochrana ovzduší LS 2014/2015

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

125ESB 1-B Energetické systémy budov

VEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel

Vytápění BT01 TZB II cvičení

Fyzika - Sexta, 2. ročník

Přijímací odborná zkouška pro NMgr studium 2015 Letecká a raketová technika Modul Letecká technika

Tepelně vlhkostní posouzení

Transkript:

Bezpečnostní inženýrství - výtok tekutin ze zásobníků - - šíření emisí ve volném prostoru - M. Jahoda

Výtok kapalin 2 Ze zásobníku úzkým otvorem Předpoklady pouze výtok Výtokový součinitel v případě bezpečnostních výpočtů ostrá hrana

Výtok kapalin 3 Z nádoby úzkým otvorem

Výtok plynů 4 Bernoulliova rovnice ideální plyn stlačitelnost adiabata (Q = konst.): polytropický exponent

Výtok plynů 5 Rychlost výtoku Rychlost v nádobě st. Véntant-Waltrova rovnice Teoretická maximální rychlost, výtok do vakua, p = 0

Výtok plynů 6 Rychlost výtoku Machovo číslo lokální rychlost proudění rychlost zvuku (pro vzduch = 331,3 ms -1 ) Ma < 1 podzvuková rychlost Ma > 1 nadzvuková rychlost 0,3 < Ma > 0,6 subsonická 0,7 < Ma > 1,2 transsonická 1,2 < Ma > 5 supersonická 5 < Ma hypersonická Ma < 0,3 zanedbatelný vliv stlačitelnosti - konst. hustota - kapaliny - plyny při nízké rychlosti, ~ 100 m/s, 360 km/h Kritická rychlost (Ma = 1) lokání rychlost zvuku a lokální rychlost proudu se rovnají. - v nadkritické oblasti se ve výtokovém proudu vytváří složitá soustava rázových a expanzních vln (výtok již není izoentropický)

Výtok plynů 7 Rychlost výtoku kritická rychlost Ma = 1 r. 2003, se mění díky změně hustoty rychlost se již dále nemění (zahlcení trysky) - experimentálně potvrzeno r. 1875 Filegner - v řadě článků se nemění ani

Výtok plynů případová studie I: doba výtoku plynu 8 Doba výtoku z tlakového zásobníku Základní teorie - výtok plynů z tlakových nádob malým otvorem polytropický model o jednorozměrné izoentropické proudění ideální stlačitelné tekutiny o výtoková rychlost: Saint Vénant Wantzelova rovnice maximální hmotnostní průtok plynu o při dosažení lokální rychlosti zvuku nestacionární výpočet o časový krok: t o uvnitř tlakové nádoby s pevnými stěnami dochází k časové změně: tlaku teploty hustoty plynu změna hmotnostního toku plynu s časem

Výtok plynů případová studie I: doba výtoku plynu ze zásobníku 9 Algoritmus výpočtu START Vstupní data objem tlakové nádoby, V (m 3 ) počáteční tlak plynu v nádobě, p 0 (Pa) počáteční teplota plynu v nádobě, T 0 (K) polytropický exponent, n (-) měrná tepelná kapacita plynu, c p (J kg -1 K -1 ) molární hmotnost plynu, M (kg mol -1 ) plocha výtokového otvoru, S (m 2 ) teplota okolí, T a (K) tlak okolí, p a (Pa) počáteční hustota plynu v zásobníku 1

Výtok plynů případová studie I: doba výtoku plynu 10 Algoritmus výpočtu 1 ne ano podkritická oblast kritická oblast ne hustota teplota tlak ano STOP

p (-) Výtok plynů případová studie I: únik metanu ze zásobníku 11 Změna tlaku v nádobě 1,00 0,95 0,90 0,85 0,80 0,75 0,70 0,65 0,60 0,55 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 počáteční tlak v zásobníku: 200, 150, 100, 50, 30 bar objem zásobníku: 50 litrů plyn: metan experiment 0,00 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 90,0 100,0 110,0 120,0 130,0 140,0 150,0 160,0 170,0 180,0 190,0 200,0 časový krok (s)

Výtok plynů - případové studie: vozidla na plyn 12

Případová studie: osobní vozidla na CNG Palivová soustava CNG tlaková nádoba tlak až 200 bar objem 35 ~ 50 litrů počet 2 (3) materiál: ocel kompozit vysoký tlak až k motoru + nádrž na benzín (10 až 50 litrů) 1 3 Škoda Octavia G-TEC Ocelové nádrže (127 kg) Škoda auto Kompozitové nádrže (37 kg)

Případová studie: osobní vozidla na CNG 1 4 Palivová soustava: bezpečnost Tlaková láhev je osazena multifunkčním ventilem s přetlakovým zařízením spouštěným teplotou (Temperature triggered Pressure Relief Device, TPRD) bezpečnostní pojistka TPRD Chrání tlakovou láhev před destrukcí díky nárůstu tlaku vlivem vysoké teploty okolí Teplota, při které se pojistka spustí je 110 ± 10 C Dvě rozdílná řešení Skleněná trubička naplněná kapalinou, která se při zahřívání rozpíná (praskne) Nízko-teplotně tavitelná slitina (vyteče)

Případová studie: osobní vozidla na CNG Palivová soustava: bezpečnost Tlaková nádoba mechanické poškození koroze (ocelové nádoby) Bezpečnostní pojistka (TPRD) Žádoucí při požáru Nežádoucí opotřebení/stárnutí/poškození Roztržení zásobníku při plnění CNG (pardubice.idnes.cz) Potrubní systém/regulátor tlaku špatná instalace/údržba poškození při provozu vibrace, mechanické opotřebení Co může nastat po úniku CNG 1. Unikající plyn ve směsi se vzduchem se vznítí ihned, nebo malou chvíli po úniku plyn hoří, a proto nedochází ke vzniku výbušné koncentrace 2. Plyn uniká, ale nedojde k zahoření možný vznik výbušné/hořlavé směsi sevzdušným kyslíkem o uzavřený prostor (např. garáž, tunel) akumulace metanu v podstropních prostorech o otevřený prostor snadnější rozptyl směsi do okolí 1 5

Případová studie: osobní vozidla na CNG 1 6 Požárně technické charakteristiky, metan - vzduch Vlastnost Hodnota Spodní mez hoření 5,3 obj. % Horní mez hoření 15,0 obj. % Spodní mez výbušnosti 8 obj. % Horní mez výbušnosti 14,5 obj. % Teplota vznícení 540 C Vlastnost Hodnota Rychlost plamene při výbuchu 1 800 m/s Výbuchový tlak 16 bar Minimální iniciační energie 0,33 mj Výbuchová teplota 2 460 C Maximální teplota plamene 1 960 C Posouzení rizika spojeného s únikem CNG Existuje mnoho různých faktorů rychlost úniku plynu velikost mraku plynu (koncentrace metanu) pohyb okolního vzduchu (přirozený, nucený odvětrávání) přítomnost iniciačních zdrojů (požár/výbuch) Příklad legislativní požadavky pro stavbu a provoz hromadných garáží: Posouzení garáže z hlediska možnosti vytvoření výbušné koncentrace? Vybavení garáže účinným větráním Vybavení garáže plynovými detektory, počet umístění

Případová studie: osobní vozidla na CNG 1 7 Velkorozměrná požární zkouška Technický ústav požární ochrany v Praze

Případová studie: osobní vozidla na CNG 1 8 Velkorozměrná požární zkouška + 1 minuta Technický ústav požární ochrany v Praze

Případová studie: osobní vozidla na CNG 19 Dynamika proudění plynu z trysky - jet Rychlost proudění plynu je v nadkritické oblasti. Maximální rychlost až kolem Mach 5 při 200 barech rychlost řádově stovky m/s 2D CFD predikce rychlosti, 200 bar na vstupu 1*) Tlakové pole Rychlostní pole Koncentrační pole meze hořlavosti/výbušnosti 1*) Franquet, E., Perrier, V., Gibout, S., Bruel, P.: Free underexpanded jets in a quiescent medium: A review, Progress in Aerospace Sciences 77, 25-53, 2015

Případová studie: osobní vozidla na CNG 20 Proudění plynů po otevření bezpečnostní pojistky 100 bar 200 bar

Případová studie: osobní vozidla na CNG 21 Dynamika proudění zadní část vozidla vizualizace

Případová studie: osobní vozidla na CNG 22 Dynamika proudění boční jet vizualizace

Výtok plynů - případové studie: vozidla na plyn 23 Požár autobusu na CNG https://www.youtube.com/watch?v=cx8rur-wgay

Šíření plynů v otevřeném prostředí 24 Ovlivnění šíření plynných látek v atmosféře Disperze plynu může být v souvislosti s rychlostí úniku plynu laminární (difúzní) turbulentní (únik plynné fáze nadkritickou rychlostí). Podle relativní hustoty plynu (vzhledem k vzduchu) mohou být disperze vznášivé ( lehké plyny) pasivní ( neutrální = plyny s podobnými vlastnostmi jako vzduch nebo velmi zředěné látky ve vzduchu) disperze těžkých plynů. Pohyb a rozptýlení disperze = role atmosférických podmínek (rychlost větru a typ atmosférické stálosti) + vliv drsnosti terénu. Hustota plynu (a tím i vztlak) záleží nejen na jeho vnitřních vlastnostech, ale i také na jeho teplotě, a proto změna teploty může změnit jeho charakter z negativního do pozitivního vztlaku a naopak.

Šíření plynů v otevřeném prostředí 25 Činitelé ovlivňující rozptyl plynů a par 1. Rychlost větru: čím je větší rychlost větru, tím je oblak plynů a par delší a užší. Chemické látky se dostanou rychleji do větší vzdálenosti od jejich zdroje, ale oblak je zředěn větším množstvím vzduchu. 2. Atmosférická stabilita: týká se především vertikálního promíchávání oblaku plynů a par. Během dne jsou velké rozdíly mezi vyšší teplotou u povrchu země a nižší teplotou ve vyšších vrstvách atmosféry. V noci je tomu naopak s tím, že asi 500 m nad povrchem země je již teplota ve dne i v noci stejná. Někdy je ve dne teplota v této výšce vyšší než na povrchu země a vzniká inverze. 3. Podmínky na povrchu země: ovlivňují promíchávání v důsledku obtékání překážek. Na povrchu země je rychlost nulová. Rychlostní gradienty jsou nad otevřeným povrchem např. vodními plochami větší, tzn. že rychlost výškového větru je dosažena při nižší výšce než nad zastavěnou či hornatou respektive zalesněnou plochou. 4. Výška na povrchem: ovlivňuje proudový obrazec na základě vztlaku a hybnosti jen na počátku vzniku oblaku v blízkosti zdroje. Ve větší vzdálenosti od zdroje převládá vliv turbulentního promíchávání.

Šíření plynů v otevřeném prostředí disperzní modely Gaussian Plume Model Třídy stability jsou pro kontinuální únik typu vlečka 26 Rychlost Den Noc větru Intenzita slunečního záření Oblačnost [ m/s ] Silná Střední Slabá Zataženo Jasno 0 2 A A B B 2 3 A B B C E F 3 5 B B C C D E 5 6 C C D D D D nad 6 C D D D D zdroj, kg/s horizontální rychlost větru, m/s koncentrace polutantu, mg/m 3 A extrémně nestabilní podmínky B středně nestabilní podmínky C mírně nestabilní podmínky D neutrální podmínky E mírně stabilní podmínky F středně stabilní podmínky

Šíření plynů v otevřeném prostředí disperzní modely 27 Disperzní koeficienty, Pasquill-Giffordův model

Šíření plynů v otevřeném prostředí disperzní modely 28 Disperzní koeficienty, Pasquill-Giffordův model

Šíření plynů v otevřeném prostředí disperzní modely 29 Ukázka výpočtu, Pasquill-Giffordův model

Šíření plynů v otevřeném prostředí CFD modely 30 Příkladová studie: šíření amoniaku Cíl: pomocí CFD předpovědět průběh havárie spojené s únikem a následným šířením oblaku toxických plynů (amoniaku) v okolí zimního stadionu. Hlohovec, SK Ján Remiš, 2009:Šírenie amoniaku pri hypotetických haváriách v lokalite zimného štadióna, Konference ANSYS 2009

Šíření plynů v otevřeném prostředí CFD modely 31 Příkladová studie: šíření amoniaku Geometrický model: 870x480x110 m - návětrná rovinatá strana, volně rostoucí zeleň Ján Remiš, 2009:Šírenie amoniaku pri hypotetických haváriách v lokalite zimného štadióna, Konference ANSYS 2009

Šíření plynů v otevřeném prostředí CFD modely 32 Příkladová studie: šíření amoniaku Ukázka výpočetní sítě Ján Remiš, 2009:Šírenie amoniaku pri hypotetických haváriách v lokalite zimného štadióna, Konference ANSYS 2009

Šíření plynů v otevřeném prostředí CFD modely 33 Příkladová studie: šíření amoniaku Výsledek: koncentrace amoniaku Ján Remiš, 2009:Šírenie amoniaku pri hypotetických haváriách v lokalite zimného štadióna, Konference ANSYS 2009

Šíření plynů v otevřeném prostředí CFD modely 34 Příkladová studie: šíření amoniaku Výsledek: oblasti zamoření ve výšce 1,6 m s průtokem NH 3 2 kg/s městská oblast volná návětrná krajina Ján Remiš, 2009:Šírenie amoniaku pri hypotetických haváriách v lokalite zimného štadióna, Konference ANSYS 2009