Vazby v pevných látkách

Podobné dokumenty
Vazby v pevných látkách

12. Struktura a vlastnosti pevných látek

Plastická deformace a pevnost

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

Analýza napjatosti PLASTICITA

2. Molekulová stavba pevných látek

Pevnost kompozitů obecné zatížení

TENSOR NAPĚTÍ A DEFORMACE. Obrázek 1: Volba souřadnicového systému

Struktura a vlastnosti kovů I.

SIMULACE ŠÍŘENÍ NAPĚŤOVÝCH VLN V KRYSTALECH MĚDI A NIKLU

Nauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky

Nauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Kapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI. Jaroslav Krucký, PMB 22

Nekovalentní interakce

Nekovalentní interakce

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Kap. 3 Makromechanika kompozitních materiálů

Kontraktantní/dilatantní

Ab-inito teoretické výpočty pozitronových parametrů

Téma 2 Napětí a přetvoření

MŘÍŽKY A VADY. Vnitřní stavba materiálu

LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie)

Křehké porušení a zlomy. Ondrej Lexa, 2010

Minule vazebné síly v látkách

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná.

Pružnost. Pružné deformace (pružiny, podložky) Tuhost systému (nežádoucí průhyb) Kmitání systému (vlastní frekvence)

7 Lineární elasticita

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1

MECHANIKAPODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ KLASIFIKACE VÝPOČETNÍCH METOD STABILITY A ZATÍŽENÍ OSTĚNÍ

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Porušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1

Tenzorový popis fyzikálních vlastností

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ

2. VNITŘNÍ STAVBA MATERIÁLŮ

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

16. Matematický popis napjatosti

Kritéria porušení laminy

Fyzika IV Dynamika jader v molekulách


Nelineární problémy a MKP

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Příloha formuláře C OKRUHY

Poruchy krystalové struktury

Kovy - model volných elektronů

4. Napjatost v bodě tělesa

Nejpoužívanější podmínky plasticity

Kvantová fyzika pevných látek

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.1 Konstrukční materiály

Cvičení 1. Napjatost v bodě tělesa Hlavní napětí Mezní podmínky ve víceosé napjatosti

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

2.2 Mezní stav pružnosti Mezní stav deformační stability Mezní stav porušení Prvek tělesa a napětí v řezu... p03 3.

Od kvantové mechaniky k chemii

Co by mohl (budoucí) lékař vědět o materiálech tkáňových výztuží či náhrad. 20. března 2012

Nespojitá vlákna. Technická univerzita v Liberci kompozitní materiály 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

Okruhy otázek ke zkoušce

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

Zde je uveden abecední seznam důležitých pojmů interaktivního učebního textu

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE

Tepelně aktivovaná deformace

8. Základy lomové mechaniky. Únava a lomová mechanika Pavel Hutař, Luboš Náhlík

Nejpoužívanější podmínky plasticity

Křehké materiály. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek, 2008

Přetváření a porušování materiálů

Fyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D.

Pevnostní vlastnosti

Nespojitá vlákna. Nanokompozity

PENETRACE TENKÉ KOMPOZITNÍ DESKY OCELOVOU KULIČKOU

Polymorfismus kovů Při změně podmínek (zejména teploty), nebo např.mechanickým působením změna krystalické struktury.

Přednáška 08. Obecná trojosá napjatost

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

Lekce 9 Metoda Molekulární dynamiky III. Technologie

Podivuhodný grafen. Radek Kalousek a Jiří Spousta. Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Čichnova

10. Elasto-plastická lomová mechanika

Nauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

02 Nevazebné interakce

NESTABILITY VYBRANÝCH SYSTÉMŮ. Úvod. Vzpěr prutu. Petr Frantík 1

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

7. Základní formulace lineární PP

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

Téma 12, modely podloží

Voigtův model kompozitu

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

Rozdíly mezi MKP a MHP, oblasti jejich využití.

Vnitřní stavba pevných látek přednáška č.1

Mol. fyz. a termodynamika

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

1 Krystalické a amorfní látky. 4 Deformace pevného tělesa 7. Základní stavební jednotkou krystalické látky jsou monokrystaly.

MKP simulace integrovaného snímače

Koordinuje: Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i. LIV. Akademické fórum,

Pružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14

Struktura a vlastnosti pevných látek

b) Křehká pevnost 2. Podmínka max τ v Heigově diagramu a) Křehké pevnosti

Transkript:

Vazby v pevných látkách Proč to drží pohromadě? Iontová vazba Kovalentní vazba Kovová vazba Van der Waalsova interakce Vodíková interakce Na chemické vazbě se podílí tzv. valenční elektrony, t.j. elektrony, které jsou umístěny ve vnější elektronové vrstvě valenční vrstvě.

Vazby v pevných látkách: párové potenciály Lennardův-Jonesův potenciál U 1 6 A B 4 1 6 r r r r Pauliho odpudivý člen Přitažlivý člen (disperzní síly, van der Waals John Edward Lennard-Jones Morseův potenciál ar r a r r U U e e 0 0 0 Potenciální energie systému interagujících atomů U 1 i, j U ( r ) ij Philip M. Morse

Studium mezních stavů pevných látek: ideální pevnost

Ideální pevnost Horní limita mechanické pevnosti materiálů (ideálních krystalů) definována maximálním mechanickým napětím, které materiál snese bez porušení. Bezporuchový a nekonečný krystal (neporušená symetrie) Nulová absolutní teplota?

Teoretická pevnost (TS) Obecnější pojem vypočítaná hodnota pevnosti (opět v idealizovaném modelu), která však může zahrnovat i pevnost materiálu s poruchou Pojem TS se vždy váže k určitému typu zatěžování a konkrétnímu krystalu. Přesná specifikace: krystal: chemické složení + struktura podmínky zatěžování: tensor napětí, deformace, krystalografická orientace TS v tahu, tlaku (jednoosý tah, dvouosý, trojosý) musí být určen krystalografický směr TS ve smyku musí být určen krystalografický směr smyku + skluzová rovina

Historie: TS ve smyku h k sin x b b modul pružnosti ve smyku max Gb h Např.: {111}<11> smyk fcc kovů: max G /9 Frenkel J.: Z. Phys., 37 (196), 57.

Historie: TS v tahu Experimentální zjištění Materiály se porušují: křehce (vyžaduje malé množství energie) nebo plasticky (velká deformační energie) Orowan a Polanyi: velmi hrubý odhad pevnosti v tahu. a 0 Předpoklad: materiál se poruší křehkým lomem podél určité roviny kolmé ke směru tahu

F F x TS v tahu: Orowan - Polanyi F S a 0 a a 0 dx Bsin x a a max Youngův modul pružnosti E a0 měrná povrchová energie 0 a 0 a x Orowan E.: Rep. Progr. Phys., 1 (1949), 185.

Modernější přístupy: semiempirické meziatomové potenciály Výběr vhodné funkce pro popis interakční energie mezi dvěma atomy. (Morse, Johnson, Born-Mayer, Lennard-Jones,...) Kalibrace použitých koeficientů podle experimentálně zjištěných vlastností materiálu: rovnovážný mřížkový parametr, kohezní energie, povrchová energie, moduly pružnosti. Vytvoření modelu krystalu započtení interakcí vhodně zvoleného počtu sousedů (cutoff parametr) U 1 Simulace deformace systému + vypočtení závislosti energie krystalu (z interakčních energií) na vhodném deformačním parametru i, j U ( r ) ij

Příklad: Morseův párový potenciál U párová interakční energie ar r a r r U U e e 0 0 0 r 0 r vzdálenost atomů -U 0 Použit Boerem (1936) pro výpočet pevnosti TS diamantu: 111 : 110 GPa (0.09E) 05 GPa (0.17E) Orowan 90-95 GPa ab inito

energie systému (krystalu) Příklad: Isotropní (hydrostatická) deformace E rovnovážný objem E 0 V 0 V hydrostatické napětí de 1 de dv V dv 0 E min modul objemové pružnosti 1 d 1 B V dv V dv 0 0 d E Předpoklad: TS= max ( v inflexním bodě závislosti E(V)) kohezní energie E E E kohez 0 min

E tot - E 0 [R y] Prvoprincipiální (ab initio) metody Ab initio od začátku, zde myšleno z prvních principů (kvantová mechanika) Energie systému není počítána na základě párových potenciálů, ale určením elektronové struktury, kterou lze vymodelovat jen na základě znalosti rozmístění atomů v krystalu a jejich atomových čísel. DFT (Density Functional Theory) necháme prozatím bez podrobností 0,5 1,0 1,5,0,5 3,0 0,5 v ip Li W 0,5 0,4 v ip W v ip Ta 0,4 0,3 v ip Al Ta 0,3 0, v ip Au Au 0, 0,1 Al 0,1 0,0 Li 0,0 0,5 1,0 1,5,0,5 3,0

Ab initio vs. semiempirické potenciály Semiempirické + jednoduché, výpočetně velmi rychlé, numericky stabilní (obvykle) - vyžadují experimentální data pro kalibraci - jsou kalibrovány parametry v rovnovážném stavu: hodnota TS závisí na zvolené matematické funkci chování systému při velkých deformacích není popsáno korektně - párové potenciály nezahrnují úhlové závislosti Ab initio + nepotřebují experimentální data pro kalibrace + jsou spolehlivé pro libovolně velké deformace - kladou značné nároky na výpočetní techniku (paměť, čas,..)

Vylepšení semiempirických metod Zahrnutí nepárových interakcí (úhlové korekce) Kalibrace prostřednictvím ab initio výpočtů Stillinger-Weber: dvoučásticový potenciál + tříčásticová korekce interakce v diamantové mřížce krystalu křemíku Finnis Sinclair: zahrnuje mnohočásticovou interakci energie vrstevných chyb, formační energie vakancí,.. Embedded Atom Method: fitovaná elastickými moduly třetího řádu fononová frekvenční spektra,... Bond order

Upřesněná definice TS TS je rovna mechanickému napětí v okamžiku před výskytem první nestability sytému Systém je stabilní, pokud neexistuje žádná možná infinitesimální deformace, která by mohla snížit energii systému. 1 3 E E0 V ii Viji j O( ), tenzor napětí i i j Eu i i indexy ve Voigtově zkráceném zápisu tenzor elastických koeficientů (modulů) ij Eu, i j

Podmínky elastické stability Matice elastických konstant v obecném případě: 1 prvků ˆ 11 1 13 14 15 16 1 3 4 5 6 13 3 33 34 35 36 14 4 34 44 45 46 15 5 35 45 55 56 16 6 36 46 56 66 Zjednodušení: pro symetrické systémy existuje omezený počet nezávislých deformací. Max Born: Podmínka stability: det ˆ 0

Podmínky elastické stability II zatížený systém Matice koeficientů tuhosti (Wallace) B 1 ijkl ijkl ik jl jk il il jk jl ik kl ij (obecně nesymetrická) Stabilita systému pod zátěží: det Bˆ 0

Podmínky stability: hydrostatické zatížení Stabilita kubického systému při hydrostatickém zatížení Bˆ 11 1 1 1 11 1 1 1 11 44 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 44 44 3 det( Bˆ ) 44 11 1 11 1 0 11 1 objemová stabilita 11 1 0 44 0 tetragonální smyková stabilita trigonální smyková stabilita

Fonony: další zdroj možné nestability fonony při T=0K? příčné podélné

TS při jednoosém tahu [001] [001] Např.: TS v tahu pro fcc u [001] 1. jednoosý tah bez relaxace TS= 36 GPa Esposito, et al. (1980). Relaxovaný výpočet c TS= 33 GPa Wang et al. (1998) 3. Elastická stabilita ( 33 ) 1 11 13 ) 0 [100] a a [010] nalezená nestabilita TS= 9.4 GPa Černý et al. (004) 11 1 0 44 0 66 0 Experiment: 1.8 GPa (whisker) Kobayashi & Hiki (1973)

Krystalová mřížka ideálního krystalu Modelování fcc krystalu z a 0 a 0 b Translační vektory a = a 0 ; 0; 0 b = 0; a 0 ; 0 c = 0; 0; a 0 Báze 0; 0; 0 0; a 0 a 0 c ; a 0 ; 0; a 0 ; 0 a 0 ; a 0 a 0; 0; 0 0; b ; c a ; 0; c a ; b ; 0 y 0 x a b c Translační vektory a = 0; a 0 ; a 0 b = a 0 ; 0; a 0 c = a 0 ; a 0 ; 0 Báze 0; 0; 0 a 0