Smyk při rzdění vozide Téma 8 VOZ KVM
Určuje se pro nepružná koa ztrátu staiity ZN VOZ KVM
Za ztrátu staiity je pokádán a) očátek smýkání vnitřnío koa ) očátek očnío skouznutí při smýkání vnitřnío koa (při jeo zaokování) c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa VOZ KVM 3
F Součinite rzdící síy VOZ KVM 4
Reakce na zadní nápravě Y Y m Z Y Y m Z VOZ KVM 5
Rozožení si oznámka : V teorii rždění jsme neuvažovai s rozděením na vnitřní a vnější koo, muvii jsme o úrnné radiání reakci Z ( z) z VOZ KVM 6
Rovnováa ve vodorovné rovině Rovnováa si ve vodorovné rovině : což odpovídá součtu z Z Z Z Z VOZ KVM 7
Vodorovná sía ředpokádejme f = 0 Ovodová tangenciání reakce X i k X i k Konstrukce rzd způsoí rovnoměrné rozděení rzdící síy na vnější a vnitřní koo (k = 0,5) i = součinite rozděení mezi zadní a přední nápravu Z Z i= ceá rzdná sía půsoí na zadní nápravu i VOZ KVM 8
a) v počátku smýkání vnitřnío koa dosauje tangenciání reakce adezní síy Z X Y i i Y i Y VOZ KVM 9
a) v počátku smýkání vnitřnío koa dosauje tangenciání reakce adezní síy pro 0 MAX i VOZ KVM 0
a) v počátku smýkání vnitřnío koa dosauje tangenciání reakce adezní síy ( pro 0) i 0,5 i F VOZ KVM
) očátek očnío skouznutí ZN při smýkání vnitřnío koa (při jeo zaokování) Vnitřní koo se smýká, ceá oční sía je přenášena vnějším koem R Z v okamžiku očnío skouznutí se výsedná reakce rovná adezní síe VOZ KVM
) očátek očnío skouznutí ZN při smýkání vnitřnío koa (při jeo zaokování) Z Y X R X Z Y Z Z Y Z Z Z Z Y Y Y VOZ KVM 3
) očátek očnío skouznutí ZN při smýkání vnitřnío koa (při jeo zaokování) Z předcozíc dvou rovnic se určí souřadnice 0;0 0 0 0 i 0 VOZ KVM 4
) očátek očnío skouznutí ZN při smýkání vnitřnío koa (při Výpočtem dostaneme i 0 i 0 i jeo zaokování) VOZ KVM 5
) očátek očnío skouznutí ZN při smýkání vnitřnío koa i D 3 a 3 c D D 0 0 i římky prokuzu vnitřnío koa římka počátku očnío skouznutí VOZ KVM 6 F
) očátek očnío skouznutí ZN při smýkání vnitřnío koa Viv i : přidáme-i větší podí rzdné síy na ZN, zoršíme staiitu vozida a opačně. římky D přísušejí počátku smýkání vnitřnío koa ZN při rždění. Mimo koncovýc odů a D může však ýt na této přímce zvyšován do okamžiku, kdy nedojde ke skouznutí ceé ZN. To je možné proto, že při počátku prokuzu vnitřnío koa vnější koo neskouzne. roto se může na vnější koo rzdící sía zvětšovat. (odoně y tomu moo ýt u nací síy, pokud y vozido neměo diferenciá). Zvětšení síy, kterou se půsoí na pedá rzdy, způsoí zvětšení rzdící síy pro neokované (vnější) koo a nemění ji pro okované koo (vnitřní). V rovnicíc je třea uvažovat s proměnivostí rozděení rzdné síy k (vnitřní vnější koo) a i (přední zadní náprava) a carakteristika oční staiity vozida se upraví de. VOZ KVM 7
c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa Odoně jak u tažnéo vozida, tak také u ržděnéo vozida dosaují i zde výsedná reakce půsoící na oě koa zároveň adezníc si. VOZ KVM 8
c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa Y m X Z Y Y R X Z R VOZ KVM 9 Y
c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa R Z R Z Y Z X Y Z X VOZ KVM 0
c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa Y Y Z Z Y Y Y Y Z Z Z Z Y Y Y Y Y Y Y Z Y X X i VOZ KVM
c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa i Y 0 VOZ KVM
c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa Jak již yo uvedeno je patrný veký viv i. Zvětšením i se snižuje odonost zadní nápravy proti smyku. Snižování součinitee i (tj. přiváděním větší rzdící síy na N) má smys do okamžiku skouznutí N. Ta skouzne současně se ZN (v odě průniku skutečnéo rozděení rzdnýc si s ideáními). VOZ KVM 3
c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa Z ideá skutečnost VOZ KVM 4
c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa i OT z i OT VOZ KVM 5
c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa Tento součinite rozděení rzdnýc si vymezuje praktický rozsa carakteristiky oční staiity vozida. Spojení carakteristik oční staiity při změnác ovodové síy na koec vozida ZN, jak nací tak rzdící dostaneme cekovou carakteristiku oční staiity. VOZ KVM 6
c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa A D i 0, 5 i 0, 75 i VOZ KVM 7 F
c) očátek očnío skouznutí ez předcozío smýkání vnitřnío koa ři přímočarém poyu (nikoiv v zatáčce) 0, pokud ovodové síy na koec se rovnají adezní síe (při zastavení, rozjezdu neo intenzivním rzdění), stačí pak nepatrná oční sía Y ay nasta smyk. Viv konstrukce vozide na odonost proti smyku ZN při rždění: ooa těžiště - přiížení těžiště k zadní nápravě zepšuje odonost Výška těžiště - zvýšení zoršuje odonost Rozcod ko - zvětšení zvyšuje staiitu VOZ KVM 8
Viv oční pružnosti ko na odonost vozida proti smyku ři nací nápravě s pružnými koy je vždy začátek protáčení vnitřnío koa provázen očním skouznutím, neoť protáčející koo nemůže přenášet oční síu, neskouzne-i současně s protáčením do strany. ro staiitu jen dvě kriteria : očátek protáčení a očnío skouznutí vnitřnío koa HN očátek očnío skouznutí N ez předcozío protáčení vnitřnío koa. VOZ KVM 9
Viv oční pružnosti ko na odonost vozida proti smyku Y m X Z Y R X Z Y R Z Y Y v oční skuz koa výsedné kouzání VOZ KVM 30 v
v 0 v 0, 5 v v X 0 Y Y v = 0 v = 0 v v ) ro f = 0 ez předcozío protáčení c) pro nepružná koa v v Viv oční pružnosti ko na odonost vozida proti smyku v =, v = 0 Y 0 Y i F f f VOZ FMAX KVM 3
Viv oční pružnosti ko na odonost vozida proti smyku Křivka znázorňuje počátek protáčení v = 0 oční pružnost půsoí negativně na odonost proti smyku, je zde větší nácynost vnitřnío koa proti protáčení a očnímu skouznutí. Čím je vnitřní koo tužší, tím přenese Y při počátku prokuzování, tím menší ude v a diagram pnější. roto se děají nízkoprofiové pneumatiky. VOZ KVM 3