Chemické reaktory. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Chemické reaktory. » Počet fází. » Chemická reakce.

Podobné dokumenty
Chemické reaktory. Chemické reaktory. Mikrokinetika a Makrokinetika. Rychlost vzniku složky reakcí. Rychlost reakce

Aplikované chemické procesy

Aplikované chemické procesy

Aplikované chemické procesy. Inženýrské myšlení. Průběh vývoje technologie. Základní pojmy, bilancování

4. TEORIE REAKČNÍ RYCHLOSTI

7. ZÁKLADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ

Difuze v procesu hoření

3 Základní modely reaktorů

MODELOVÁNÍ A SIMULACE

Složení soustav. c k. Přehled užívaných koncentrací. hmotnostní konc. (podíl) objemová konc. (podíl) molová konc. (podíl) hmotnostně objemová konc.

3. SIMULTÁNNÍ REAKCE

3. Systémy (elementárních) reakcí. Vratné, paralelní, následné reakce. Komplexní reakční systémy.

c A = c A0 a k c ln c A A0

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ

KLASIFIKACE CHEMICKÝCH REAKCÍ Obecná hlediska: Podle počtu fází:

3. Soustavy reakcí. Reakce vratné, paralelní, následné. Komplexní reakce.

8. HOMOGENNÍ KATALÝZA

Jednosložkové soustavy

Agregace vzájemné spojování destabilizovaných částic ve větší celky, případně jejich adheze na povrchu jiných materiálů

2.4. DISKRÉTNÍ SIGNÁLY Vzorkování

ANOVA. Analýza rozptylu při jednoduchém třídění. Jana Vránová, 3.lékařská fakulta UK, Praha

Kinetika spalovacích reakcí

V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení

4. Třídění statistických dat pořádek v datech

a polohovými vektory r k

Matematické modelování turbulence

VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

5. CHEMICKÉ REAKTORY

V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln

SMR 1. Pavel Padevět

dn dt dt dt 7. Dynamické chování homogenních reaktorů

Entalpie je extenzívní veličina a označuje se symbolem H. Vyjadřuje se intenzívními veličinami, tj. molární entalpií h či měrnou entalpií h jako

Základy počítačové grafiky

Aplikované chemické procesy. Heterogenní nekatalyzované reakce

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou

9 Charakter proudění v zařízeních

NÁVRH PROVOZOVÁNÍ NOVÉHO ZDROJE 120 MW VÝTOPNA MALOMĚŘICE V DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ 110 KV E.ON

Příklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka

symetrická rovnice, model Redlich- Kister dvoukonstantové rovnice: Margules, van Laar model Hildebrandt - Scatchard mřížková teorie roztoků příklady

Dimenzování silnoproudých rozvodů. Návrh napájecího zdroje., obvykle nepracují zároveň při jmenovitém výkonu

Zkouškový test z fyzikální a koloidní chemie

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.

6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu.

Dále budeme předpokládat, že daný Markovův řetězec je homogenní. p i1 i 2

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY

3.8. Elektromagnetická indukce

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO

1. Úvod do základních pojmů teorie pravděpodobnosti

Měřicí a řídicí technika Bakalářské studium 2007/2008. odezva. odhad chování procesu. formální matematický vztah s neznámými parametry

SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY



složky j v jednotkovém objemu reakční směsi V S s časem τ, tj. reakční rychlost složky j (rychlost vzniku či zániku složky), je definována jako

Kmity a rotace molekul

BILANCE ENTALPIE V SYSTÉMU S CHEMICKOU REAKCÍ

MODELOVÁNÍ. Základní pojmy. Obecný postup vytváření induktivních modelů. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10

REAKČNÍ KINETIKA 1. ZÁKLADNÍ POJMY. α, ß jsou dílčí reakční řády, α je dílčí reakční řád vzhledem ke složce A, ß vzhledem ke složce

í I Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI

SW aplikace MOV přednášky

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta strojní Ústav mechaniky DIPLOMOVÁ PRÁCE. Dynamický model poddajného mechanismu Trijointu s řízením

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze

PROCESY V TECHNICE BUDOV 8

Alternativní rozdělení. Alternativní rozdělení. Binomické rozdělení. Binomické rozdělení

plynné směsi viriální rozvoj plynné směsi stavové rovnice empirická pravidla pro plynné směsi příklady na procvičení

Výslednice, rovnováha silové soustavy.

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami

Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. » Využívají k přeměně chemických látek živých mikroorganismů» Příklady

FYZIKA I. Pohybová rovnice. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ

P. Bartoš, J. Blažek, P. Špatenka. Katedra fyziky, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, Jeronýmova 10, České Budějovice

Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí

Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 3.

Lineární regrese ( ) 2

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Cvičení z termomechaniky Cvičení 3.

2.5. MATICOVÉ ŘEŠENÍ SOUSTAV LINEÁRNÍCH ROVNIC

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN

Viz též stavová rovnice ideálního plynu, stavová rovnice reálného plynu a van der Waalsova stavová rovnice.

Příklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)

FAKULTA STAVEBNÍ NELINEÁRNÍ MECHANIKA. Telefon: WWW:

Modelování rizikových stavů v rodinných domech

Numerická matematika A

15 Mletí. I Základní vztahy a definice. Oldřich Holeček (aktualizace v roce 2014 Michal Přibyl & Marek Schöngut)

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ŠKOLA SLABOPROUDÉ ELEKTROTECHNIKY Novovysočanská 48/280, Praha 9

❷ s é 2s é í t é Pr 3 t str í. á rá. t r t í str t r 3. 2 r á rs ý í rá á 2 í P

MĚŘENÍ TEMODYNAMICKÉ ÚČINNOSTI ROTAČNÍCH STROJŮ. ŠKODA POWER a. a. s., Plzeň

Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory

Numerické řešení 2D stlačitelného proudění s kondenzací. Michal Seifert

2. KINETICKÁ ANALÝZA HOMOGENNÍCH REAKCÍ

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019

Jaroslav Reichl. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1

1.3. Transport iontů v elektrickém poli

Energie elektrického pole

REGRESNÍ ANALÝZA. 13. cvičení

Spojité regulátory - 1 -

Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů

6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu.

Tepelně vlhkostní mikroklima. Vlhkost v budovách

Transkript:

» Počet fází» homogenní» heteogenní (víefázové)» Chemá eae» neatalyté» atalyté» boeatoy (fementoy)» Chaate tou» deálně míhané» s pístovým toem» s nedoonalým míháním 1

» Výměna tepla» bez výměny tepla (adabatý)» s ohřevem» s hlazením» zotemní (speální případ eatou s ohřevem nebo hlazením) Moneta a Maoneta» Moneté pvy» stejné ve všeh zařízeníh» souvsí s hováním malýh část moleul» studuje fyzální heme» např. dfuzní oefent, yhlostní onstanta» Maoneté pvy» závslé na onétním zařízení» souvsí se soustavou jao elem (velostí eatou)» studuje hemé nženýství» např. objem eatou, oefent přestupu tepla 2

Ryhlost vznu složy eaí» Počet molů složy vznlé v jednote objemu eační směs za jednotu času mol m s» Přímo měřtelná velčna» + láta přbývá» - láta ubývá 3 1 Ryhlost eae» Defnční stehometá ovne H B C D» stehometá ovne může být lbovolným násobem popsu mehansmu» Ryhlost eae B B B C» hodnota yhlost eae závsí na použté stehometé ovn C C D D D 3

Ryhlostní ovne» Jednoduhá nevatná eae f f, at,...» Ideální hování B moleulata eatanty 2 2 B C B C Empá yhlostní ovne» Reálný systém B a C B» řád eae» vyjadřuje nedeálnost tlvost yhlost eae na onenta» př deálním hování je totožný s moleulatou» může být neelstvý» nutno expementálně zjstt» možno použít jné fune než monnné» využtí ve spealzovanýh oblasteh a C 4

Závslost yhlostní onstanty na teplotě» henova ovne E exp R E E exp exp R R Rozsah eae» Počet vyonanýh eačníh obatů n n» Složa jaáolv z eagujííh láte 5

Konveze» Podíl zeagované výhozí láty n n x n n» Klíčová složa» láta přítomná v nejmenším stehometém množství Konveze v systému víe eaí» Klíčovou složou je výhozí láta z níž vznají všehny poduty» Celová onveze udává přeměnu láty na všehny poduty» Dílčí onveze udávají podíl přeměněné láty na jednotlvé poduty 6

Seletvta a výtěže» Hlavní podut vedlejší poduty» Výtěže = x /x» podíl přeměněné líčové složy, teý se přeměnl na podut» ntegální velčna» Seletvta = H / V» oamžtý pomě yhlost hlavní eae yhlost vedlejšíh eaí Vatná eae» Reae, teá pobíhá oběma směy současně» Ryhlost dopředné a zpětné eae se v půběhu eae mění» Směřuje ovnovážnému stavu B n eduty n poduty K n poduty 7

8 eplota a yhlost vatné eae» Exotemní eae» Rostouí teplota pefeuje zpětnou ea» Endotemní eae» Rostouí teplota pefeuje dopřednou ea exp R E exp R E exp exp R H R E E Stav nejvyšší eační yhlost» Maxmální yhlost» U vatné exotemní eae je po aždou onvez taová teplota, př teé je eační yhlost nejvyšší» ajetoe nejvyššího výonu exp 1 exp 1 R H K x x R E K x x x

Vsádový eato» Složení nezávsí na místě eatou» Složení závsí na čase» dynamý systém» blane ve fomě dfeenálníh ovn» Záladní ozdělení podle tepelného ežmu» s výměnou tepla» zvláštní případ (zotemní)» adabaté Látová blane složy» Blanční posto: elý eato» Blanční čas: + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + + ν V - - dn =» V systému j eaí dn V d j j j j j j dx j j j onveze líčové složy 9

Enthalpá blane eatou» Blanční posto: elý eato» Blanční čas: + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + q o + (-ΔH )V - q - p ρvd = d V V p d V V p H q q j H q q, j j o o q Q K Míhaný půtočný eato F, n, n F,,,, V» Neexstují místní ozdíly ve složení nebo teplotě» Exstuje ustálený stav» Soová změna onentae u nástřu 1

Látová blane složy» Blanční posto: elý eato» Blanční čas: + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + n n, + ν V - n - dn = dn V nn, n d F V n, n, střední doba zdžení Látová blane v ustáleném stavu» Blanční posto: elý eato» Blanční čas: ustálený stav (blane toů) + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + n n, + ν V - n - dn = d n, n, ( ) 11

Enthalpá blane eatou» Blanční posto: elý eato» Blanční čas: + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + q o + Σ(h n, n n, ) + (-ΔH )V - q - Σ(h n ) - p ρvd = d V H qo q hn, n n V p, h n ubový eato S F, F, +d z = z z+dz z = L» Složení závsí na délové souřadn eatou» Složení v daném místě často nezávsí na čase» ustálený stav v čase» blane ve fomě dfeenálníh ovn» Časté použtí s výměnou tepla 12

Látová blane složy» Blanční posto: dv = Sdz» Blanční čas: + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + n (z) + ν dv - n (z+dz) - ( n (t+) - n (t) ) = ( t ) ( t) F ( z dz) ( z) S dz t F S z Látová blane v ustáleném stavu» Blanční posto: dv = Sdz» Blanční čas: ustálený stav (blane toů) + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + n (z) + ν dv - n (z+dz) - ( n (t+) - n (t) ) = t F S z d dz S F 13

Enthalpá blane eatou» Blanční posto: dv = Sdz» Blanční čas: ustálený stav (blane toů) + VSUP + VZNIK - VÝSUP - KUMULCE = + q o d + Σ( h (z)n (z) ) + (-ΔH )Sdz - q d -Σ(h (z+dz) n (z+dz)) - = Poovnání záladníh eatoů» Doba potřebná dosažení učté onveze v ůznýh eatoeh (po ea ladného řádu)» potřebné doby ve vsádovém eatou a eatou s pístovým toem jsou stejné» potřebná doba v míhaném eatou je delší» u vsádového eatou je naví třeba počítat s opeačním časem ( výměně vsády) 14

Poovnání záladníh eatoů po ea 1. řádu» Vsádový eato d 1 e t vsády» Půtočný míhaný eato (CSR)» ustálený stav t vsády e t 1 ln 1 1 1 CSR 1 1 Poovnání záladníh eatoů po ea 1. řádu» ubový eato s pístovým toem (PFR)» ustálený stav d S dz F 1 d L C S dz F 1 ln 1 V F PFR 15

/ Konveze v ůznýh eatoeh př stejné době zdžení, eae 1. řádu 1,9,8,7,6,5,4,3,2,1 CSR PFR 1 2 3 4 5 6 t Konveze v ůznýh eatoeh doba potřebná po dosažení, eae 1. řádu Konveze, % τ CSR / τ PFR 1,,5 1,44,9 3,91,95 6,34,99 21,5,999 145 16

/ Poloontnuální (sembath) eato» Uplatnění» deálně míhaný vsádový eato ze/do teého jsou» ontnuálně odváděny něteé poduty» ontnuálě přváděny něteé výhozí láty» malé výoby (lab. autolávy)» fementoy» Modelování» v podstatě se jedná o CSR v neustáleném stavu Kasáda deálníh mísčů» Rozdělením deálního mísče do asády menšíh mísčů oste jejh efetvta 1,9,8,7,6,5,4,3,2,1 PFR 1 2 3 4 5 6 t CSR 2,5,1x CSR 17