Lékařská chemie - přednáška č.2 hlavní bigenní prvky Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz
Prvkvé slžení Země a živých rganismů 3
Prvkvé slžení Země a živých rganismů 4
Prvkvé slžení Země a živých rganismů 5
Prvky vhdné pr knstrukci bimlekul (bílkviny, NK, lipidy, sacharidy) UHLÍK v elementární frmě nereaktivní s kyslíkem tvří xidy CO xid uhelnatý CO 2 xid uhličitý - vzniká při spalvání za nedstatku vzduchu - txický, vyšší knc. půsbí bezvědmí až smrt - reverzibilní vazba na Hb, 250x silněji než O 2, vzniká karbnylhemglbin, snížen přens O 2 - knečný prdukt xidace v rganismu - těžší než vzduch - s vdu tvří slabu H 2 CO 3 -> v pufru HCN kyanvdík - jedvatý plyn, tvří sli kyanidy, afinita k Fe 3+ - blkuje přens e - na kyslík v dýchacím řetězci 6
Prvky vhdné pr knstrukci bimlekul (bílkviny, NK, lipidy, sacharidy) VODÍK vlný jen v malém mnžství, vázaný nejvíce ve vdě a rg. slučeninách atmvý velmi reaktivní, slučuje se na stabilní mlekulární vdík se všemi prvky (vyjma 8.A) se slučuje na hydridy ve vdných rztcích jak H + (prtn), hydratuje za vzniku H 3 O + vytváří vdíkvé vazby (= vdíkvé můstky) významná xidace kyslíkem za vzniku vdy a velkéh mnžství energie => pdbná avšak řízená reakce v mitchndriích -> vznik ATP H 2 O vda - nejdůležitější slučenina 7
Prvky vhdné pr knstrukci bimlekul (bílkviny, NK, lipidy, sacharidy) KYSLÍK atmární velmi reaktivní, mlekulární stabilní vyská elektrnegativita, velká afinita k elektrnům O 3 zn O 2- xidy - extrémně reaktivní, silné xidační činidl, txický - v atmsféře jak filtr UV záření (NO x, freny) - s vdu tvří hydrxidy a kyseliny O - perxidy - pměrně nestabilní, uvlňují kyslík, xidační činidla H 2 O 2 perxid vdíku - 3% jak dezinfekce - v rganismu k xidaci I - -> I 2 reaktivní frmy kyslíku (superxidvý radikál, hydrxylvý radikál, ) 8
Prvky vhdné pr knstrukci bimlekul (bílkviny, NK, lipidy, sacharidy) DUSÍK 1/2 inertní, snadn zkapalnitelný plyn (b.v. -200 C) => hlubké zamrazvání bilgickéh materiálu NH 3 amniak - plyn, ve vdě jak báze, vytváří int NH + 4 - dráždí sliznice, txický pr CNS - v rganismu vzniká při deaminaci AMK N 2 O xid dusný - inertní plyn, ve směsi s kyslíkem k narkóze NO xid dusnatý - v rganismu z argininu, signální mlekula - způsbuje vazdilataci hladkých svalů, vliv TNT N 2 O 3 xid dusitý - nestabilní, rzklad na NO a NO 2 9
Prvky vhdné pr knstrukci bimlekul (bílkviny, NK, lipidy, sacharidy) DUSÍK 2/2 NO 2 xid dusičitý - silné xidační činidl, txický N 2 O 5 xid dusičný - velmi reaktivní kapalina - v vzduší vyvlává kašel až edém plic HNO 2 kys. dusitá - nestálá, tvří txické dusitany - xiduje Fe 2+ -> Fe 3+ (methb, neváže kyslík) HNO 3 kys. dusičná - regují se sek. aminy -> nitrsaminy (mutag.,kanc.) - silně reaktivní, xidační vlastnsti - tvří dbře rzpustné dusičnany - střevní bakterie NO 3- -> NO 2-10
Prvky vhdné pr knstrukci bimlekul (bílkviny, NK, lipidy, sacharidy) SÍRA baktericidní účinky -> kžní lékařství v rganismu především jak SH skupiny AMK, peptidů a bílkvin H 2 S sulfan - dráždí či a dýchací cesty, kncentrvaný půsbí bezvědmí a chrnutí dýchacíh centra - s kvy tvří sulfidy neb hydrgensulfidy - váže se na Hb -> nepřenáší kyslík -> hypxie - inaktivuje metalenzymy SO 2 xid siřičitý - spalváním nekvalitníh uhlí, znečišťuje vzduší - xidace na SO 3, s vdu kyselé deště SO 3 xid sírvý - s vdu kys. sírvá, tvří sírany a hydrgensírany - MgSO 4 prjímadl, BaSO 4 kntrastní látka - sulfnvé kyseliny, sulfnamidy 11
Prvky vhdné pr knstrukci bimlekul (bílkviny, NK, lipidy, sacharidy) FOSFOR txický jen bílý P 4, statní nerzpustné ve vdě i v tucích H 3 PO 4 kyselina trihydrgenfsfrečná - tvří tři řady slí: dihydrgenfsfrečnany H 2 PO 4 - hydrgenfsfrečnany HPO 4 2- fsfrečnany PO 4 3- - sučást kstní tkáně (fsfáty hřečnaté a vápenaté) - tvrba esterů neb anhydridů s rganickými slučeninami, např. cukry, lipidy, nuklesidy 12