Projek: OP VK CZ.1.07/2.2.00/07.0178 udium ekonomiky rozvoje venkova na JU v Českých Budějovicích Moderní meody pro kvaniaivní hodnocení regionálního poenciálu a práci s prosorovými day PŘÍPADOVÁ TUDIE Č. 1 Typologie obcí ČR na základě jejich demografického vývoje a) formulace émau Obce a jejich demografický vývoj Oázky regionálního rozvoje, regionální poliiky a regionálního a územního plánování přiahují v posledních deseileích pozornos řady vědních oborů. Dochází k jejich propojování s klíčovými oázkami poznávání vývojových mechanizmů moderních společnosí. Prakický význam sudia územních odlišnosí společenského vývoje vyplývá především z obavy možné desabilizace společenských sysémů v důsledku přílišné diferenciace, resp. nerovnoměrnosí v rozdělení moci a bohasví. Desabilizace ohoo druhu předsavuje nejen sraegické ohrožení ekonomického růsu, ale vyváří i poenciál pro různé formy poliických konfronací (Hampl, 2001). Tyo obavy se dnes projevují na různých měříkových úrovních. Jesliže je na různých řádovosních úrovních prvořadým problémem sociální diferenciace, resp. nerovnoměrnos v užším slova smyslu, lze demografický vývoj na úrovni obcí považova za jeden z indikáorů poenciálních nerovnosí regionálního vývoje. analýzou vývoje poču obyvael v různých obdobích se lze v odborné lierauře seka poměrně časo. Již v období první republiky vznikla řada prací, zpracovávajících daa z rakousko-uherských a československých sčíání a z průběžné evidence obyvael na pozadí hisorických, hospodářských a fyzicko-geografických podmínek (Korčák, 1929, Boháč, 1930, Pohl, 1932). Vývojem obcí Československa v období 1921-1961 se podrobně zabýval Häufler (1966), dlouhodobý vývoj poču obyvael Jihočeského kraje zpracoval Korčák (1972). Problemaiku rozhraní poču obyvael mezi venkovskými a měsskými sídly v českém prosředí sudovali např. Jureček (1952), rb (1962), Hůrský (1960), Hůrský (1961), Andrle a
rb (1988). Proces koncenrace obyvaelsva sledovali např. Hampl (1978) a Hampl (1987). Migrací jako jednou ze dvou základních složek celkového přírůsku se zabývají např. práce Pavlík (1959), Drbohlav (1992), Kára (1985, 1986), Čermák (1996), Anderle (1998) a další. Na negaivní dopady koncepcí urbanizace, sřediskové sousavy osídlení a inegrace obcí upozorňovali Trnková (1989) či Kára (1985), únosnosí rozdrobenosi obcí ČR, kerá vznikla při dezinegračních procesech po roce 1989 se zabývali Hampl (1998). ociálně geografickou funkční klasifikaci nejmenších sídel vypracoval Posránecký (1990). Vývoj sysému osídlení, regionální disribuce obyvaelsva a jeho dlouhodobé endence popisuje Hampl (1996), Hampl (2010), dlouhodobý demografický vývoj české populace rb (2004). Doporučené vědecké publikace a doplňující lieraura: Anderle, A., rb, V.: Nová koncepce pojmů měso a venkov a její význam pro geografii, borník ČG, 95 (2), 1988, 103-115 Anderle, A.: Vývoj obyvaelsva České republiky 1991-1996 podle obcí, okresů a oblasí, Urbanismus a územní rozvoj, 1998 (1), 3-17 Boháč, A.: Nový příliv do měs a do průmyslových krajů ze zemědělského venkova v hisorických zemích, Československý saisický věsník, 11 (5-6) 1930, 366-372 Čermák, Z.: Transformační procesy a migrační vývoj v České republice. In: Geografická organizace společnosi a ransformační procesy v České republice (M. Hampl, ed.): PřF UK, Praha, 1996, 179-197 Drbohlav, D.: Mobilia obyvaelsva - skuečná i "vysněná", Zprávy GgÚ ČAV, 29 (3-4), 1992, 73-84 Hampl, M. a kol.: Regionální vývoj: specifika české ransformace, evropská inegrace a obecná eorie. Univerzia Karlova v Praze, Přírodovědecká fakula, Praha, 2001. Hampl, M., Ježek, J., Kühnl, K.: ociálně geografická regionalizace ČR. VÚEI a Čs. demografická spol., Praha, 1978. Hampl, M., Gardavský, V., Kühnl, K.: Regionální srukura a vývoj sysému osídlení ČR. Univerzia Karlova v Praze, Praha, 1987. Hampl, M., Müller, J.: Jsou obce v České republice příliš malé?. Geografie, 103 (1), 1998, 1-12 Hampl, M. (ed.): Geografická organizace společnosi a ransformační procesy v České republice, Univerzia Karlova, PřF UK, Praha, 1996.
Hampl, M., Müller, J.: Developmen of Regional Disribuion of Populaion in he Czech Republic 1869-2009, Demografie, 52 (1), 2010, 15-26 Haüfler, V.: Changes in he geographical disribuion of populaion in Czechoslovakia, Rozpravy ČAV, řada maemaických a přírodních věd, 76 (8), 1966. Hůrský, J.: K oázce polovenkovských sídel, aisický obzor, 40 (8), 1960, 362-365. Hůrský, J.: Zjišťování supně empa urbanizace (poměšění) okresů, aisický obzor, 16 (8), 1961, 365-369 Jureček, Z., Kozák, O.: Návrh na novou klasifikaci obcí a obyvaelsva na měsské a venkovské, aisický obzor, 31 (3-4), 1952, 240-245 Kára, J.: Demografická siuace a současné endence vývoje osídlení v ČR, borník prací GgÚ ČAV, 1985 (9), 105-115 Kára, J., Kučera, T.: Migrační bilance obcí v zázemí velkých měs. In: Nové endence ve vývoji osídlení Československa (Z. Ryšavý, ed.), Čs. demografická sp. a VÚVA, Praha, 1986, 135-143 Korčák, J.: Vylidňování Jižních Čech. udie demografická. polek péče o blaho venkova, Praha, 1929. Korčák, J.: Populační vývoj Jižních Čech, borník ČZ, 77 (1), 1972, 29-36 Pavlík, Z.: Tendence sěhování obyvaelsva v Československu v posledních leech, borník ČZ, 64 (4), 1959, 324-337 Pohl, J.: Vylidňování venkova v Čechách v období 1850-1930. Čsl. akademie zemědělská, Praha, 1932. Posránecký, J.: Funkce malých venkovských sídel v sysému osídlení ČR: oučasnos a perspekiva. In: Nové endence ve vývoji osídlení Československa (Z. Rysavý, ed.), Čs. demografická sp. a VÚUVA, Praha, 1990, 109-114 rb, V., Kučera, M.: Nová klasifikace měsských obcí v Československu, borník ČZ, 67 (2), 1962, 160-173 rb, V.: 1000 le obyvaelsva českých zemí. Nakladaelsví Karolinum, Praha, 2004. Trnková, V.: Problémy a endence venkovského osídlení, ociologie zemědělsví, 25 (1), 1989, 45-54
b) definování poznaků a dovednosí, keré by měli sudeni získa jako výsledek práce s případovou sudií - chopnos orienova se v základních eoreických přísupech reflekujících vymezení a ypologii venkovského prosoru a fakory, keré v nových rendech regionálního rozvoje ovlivňují vymezení venkova provés jednoduchou ypologii venkova na základě určených charakerisik, umě využí základní saisický apará c) popis siuace a podklady Základní indikáory demografického vývoje obcí Demografický vývoj obcí hodnoíme pomocí hrubých měr, vzažených ke sřednímu savu obyvaelsva v daném kalendářním roce. Celkový přírůsek či úbyek obce v daném časovém inervalu je obvykle výsledkem působení dvou složek: přirozeného přírůsku a migračního salda. Hrubou míru celkového přírůsku lze edy vyjádři vzahem: ( N M ) + ( P V ) PP + M CP = =, (1) kde N je poče narozených v daném roce, M poče zemřelých, P poče přisěhovalých a V poče vysěhovalých. Dvě složky celkového přírůsku lze edy vyjádři jednoduchými vzahy: ( N M ) PP HMPP = = a (2) HMM ( P V ) M = =, (3) kde HMPP je hrubá míra přirozeného přírůsku a HMM je hrubá míra migračního salda. Hodnoy ěcho ukazaelů jsou obvykle udávány v promile. ohledem na dosupnos daové základny byly pro hodnocení využiy časové řady poču obyvael a jednolivých složek jeho pohybu za období 1971-2008. Základním cílem je idenifikova skupiny obcí s podobným vývojem poču obyvael, se zvlášním zřeelem na měnící se podíl dvou základních složek celkového přírůsku (přirozený přírůsek, migrace) a velikosní srukuru obcí a prokáza ak změnu jejich významu v souvislosi s hospodářskými a poliickými podmínkami v jednolivých fázích vývoje společnosi v daném období. Pro analýzu bylo vybráno 4006 obcí z celkového poču 6249 obcí současného adminisraivního členění, keré exisovaly jako součás měnícího se adminisraivního členění po celé sledované období.
Meodika Hrubé míry přirozeného přírůsku, migračního salda a celkového přírůsku byly před vlasním zpracováním vyhlazeny prosřednicvím prosého říčlenného klouzavého průměru, za účelem odsranění náhodných flukuací vývoje jednolivých ukazaelů populačního vývoje. Too vyhlazení bylo provedeno pro každou obci zvlášť. Pro vyvoření ypologie obcí na základě jejich demografického vývoje byla použia shluková analýza. Ta byla provedena pro všechny obce jako celek s esováním opimálního poču shluků, reprezenujících ypické skupiny obcí s podobným demografickým vývojem. Analyzovány byly nejprve obě složky celkového přírůsku samosaně, posléze jejich vzájemná relace ve výsledném populačním vývoji. Následně byla shluková analýza obou složek celkového přírůsku provedena posupně i pro jednolivé kaegorie velikosní srukury obcí. Pro každou velikosní kaegorii byla sesrojena vlasní daová maice. Následně byl vyvořen rozklad ěcho daových maic prosřednicvím nehierarchické shlukové analýzy (pro každou velikosní kaegorii zvlášť). K získání rozkladu jednolivých daových maic byl použi MacQueenův shlukovací algorimus. K charakerizování jednolivých vzdálenosí mezi obcemi byla použia prosá Euklidovská merika, přičemž poče shluků byl sanoven sekvenčním přísupem pro každou velikosní kaegorii obcí zvlášť. d) Výsledky a jejich diskuze ohledem na omezený prosor demonsrujeme použiou meodu na pokusu o ypologii českých obcí z hlediska jejich migračního vývoje. hluková analýza souboru všech vybraných 4006 obcí (bez ohledu na jejich velikosní srukuru) byla výpočeně prováděna pro různé počy předem očekávaných skupin: 5, 10, 20, 50 a 100. Z hlediska inerpreovaelnosi se jako nejvhodnější jeví první dvě, přičemž dělení do 5 shluků je příliš hrubé. hluk č. 1 voří 3540 obcí všech kaegorií velikosní srukury, keré lze ve sledovaném období označi jako obce s mírně se zvyšující kolísající inenziou migračních oků. Hodnoy hrubé míry migračního salda se od 70. le 20. soleí posupně zvyšovaly od migračních úbyků na úrovni kolem 10 promile k éměř nulovým migračním ziskům v 80. a mírně rosoucím ziskům v 90. leech a na počáku 21. soleí. Teno shluk je však velmi heerogenní. Vedle nejmenších obcí, zde najdeme i velká měsa. hluk č. 2 voří 9 obcí s migračními zráami, keré se v 80. leech ve srovnání s ley 70. ješě zinenzivnily. Migračně ziskové se yo obce sávají až od 2. poloviny 90. le. hluk č. 3 předsavuje 458 obcí, keré lze zaznamenaly v 70. leech migrační zisky
řádově v rozmezí kolem 10 promile, keré se během 80. le snížily éměř o polovinu a od 90. le opě zvyšují. hluky č. 4 a 5 obsahují vždy jednu obec, kerá se vyznačuje z hlediska přírůsku migrací jisou anomálií ve smyslu jejího vysídlení (Brdy, Březina). Obrázek 1: rozdělení obcí do 5 skupin Při podrobnější klasifikaci sledovaných obcí do 10 shluků se vniřně heerogenní skupiny rozpadly do skupin s vyšší homogeniou. hluk č. 1 (2212 obcí) lze charakerizova jako obce po éměř celé sledované období migračně zráové, s klesající inenziou migračních zrá, od r. 1995 migrací posupně získávají, přičemž inenzia ohoo opačného směru pohybu se posupně zvyšuje. hluky č. 2 a 3 předsavují Šramberk a Bohuslavice s kolísavým vývojem migračních pohybů. 281 obcí ve shluku č. 4 vykazuje podobný průběh migračních pohybů jako obce shluku č. 1, s ím rozdílem, že v případě éo skupiny obcí se v období 70. a 80. le jednalo o migrační zráy zhruba dvojnásobné inenziy v porovnání se shlukem č. 1. Od roku 1995 vykazují yo obce migrační zisky, jejichž inenzia je srovnaelná s vývojem v obcích prvního shluku. hluk č. 5 voří 8 obcí s inenzivní migrační zráovosí v 70. a 80. leech (více jak 10 promile), od roku 1991 se sřídavými migračními přírůsky i úbyky. Obce, na počáku 70. le vysoce migračně zráové (kolem 20 promile), se snižující se inenziou migračních úbyků během 2. pol. 70., 80. le a na poč. 90 le voří shluk č. 6. Podobně jako obce ve shlucích č. 1 a 4 vykazuje i ao skupina slabé migrační zisky po roce 1995, v leech 2004-2006 však opě migrační zráy. hluk č. 7 voří 32 obcí migračně poměrně inenzivně
zráových po éměř celé sledované období, s vyjímkou několika posledních le. Podobný vývoj lze vysledova i u 988 obcí shluku č. 8. Tyo dvě skupiny se od sebe odlišují inenziou probíhajících procesů, zejména na poč. 70. le. Tři obce shluku č. 9 (Křeč, Karlova udánka a Nový Jičín) se vyznačují velmi kolísavým migračním vývojem po celé sledované období. amosaný shluk uvořila obec Trojanovice, kerá se odlišuje vysokou inenziou migračních zisků po roce 2000. Obrázek 2: rozdělení obcí do 10 skupin V další fázi analýzy bylo provedeno shlukování obcí na základě hrubé míry čisé migrace samosaně pro jednolivé velikosní kaegorie obcí. Každá velikosní kaegorie byla rozdělena do, z hlediska použiého algorimu, opimálního poču shluků. sředy shluků udávají v podsaě "ideální" průběh sledovaného ukazaele pro sledované období 1971-2008 v daném shluku. Při pokusu o inerpreaci ako vzniklých shluků byla zjišěna značná podobnos v jednolivých velikosních kaegoriích, nejbližší shluky byly edy následně na základě vzdálenosi mezi sebou navzájem a vzdálenosi mezi sředy pospojovány do menšího poču (viz abulka 1), z hlediska cíle analýzy lépe inerpreovaelného.
velikosní kaegorie poče shluků nový poče shluků shluky do 200 obyv. 20 3 10, 11, 12 201 499 obyv. 10 2 1, 2 500-1999 obyv. 10 2 8, 9 2000 4999 obyv. 8 2 3, 4 5000 19 999 obyv. 8 2 5, 6 20 000 a více 6 2 7, 8 Tabulka 1: shlukování podle velikosní srukury obcí V kaegorii nejmenších obcí do 200 obyvael v roce 2008 byly idenifikovány 3 odlišné skupiny: shluk č. 10 obcí s inenzivním vylidňováním v 70. leech (hodnoy HMM se pohybovaly v úrovni kolem 20 promile a více). Inenzia odlivu obyvaelsva z ěcho obcí se snížila v 80. leech na úroveň lehce nad 10 promile a v 90. leech na úroveň kolem 3 promile. Tao skupina obcí zaznamenává zlom ve směru sěhování obyvaelsva neparnými migračními zisky po roce 2004. Jde převážně o periferní obce na hranicích sáu či hranicích okresů a krajů, v české geografické lierauře označované jako zv. "vniřní periferie". Obce zařazené do shluku č. 11 byly v 70. leech zasaženy dramaičějším odlivem obyvaelsva než obce předcházejícího shluku (hodnoy HMM dvojnásobné), vylidňování éo skupiny obcí pokračovalo s relaivně vysokou inenziou ješě i v leech 80. a 90. Tuo skupinu lze označi jako obce po celé sledované období migračně zráové. Jde opě o periferní obce se španou dopravní dosupnosí. hluk č. 12 voří dvě obce s anomálním vývojem (Brdy, Rybník - poloha na hranici železné opony, vojenský újezd). V kaegorii obcí s počem obyvael 201-500 byly při slučování na základě podobnosi vyvořeny 2 shluky: shluk č. 1 obcí migračně zráových až do roku 1995 (HMM se po celé oo období pohybovalo na úrovni 10 promile a vyšší), po omo roce zaznamenávají migrační zisky, keré se v posledních leech zvyšují až na úroveň kolem 10 promile. Jde o obce s relaivně dobrou dopravní dosupnosí, ležící v blízkosi významných silničních ras. hluk č. 2 předsavují 4 obce v pohraničních oblasech (Hora vaého Šebesiána, Křimov, Hrušovany a Malé Březno) s exrémní inenziou vylidňování v 70. a 80. leech, kdy se poče obyvael ěcho obcí snížil méně než řeinu savu z roku 1971. Od r. 1995 zazanamenávájí yo obce migrační přírůsky, nejvyšší v několika posledních leech (v období 2006-2008 okolo 40 promile).
Obrázek 3: shlukování podle velikosní srukury obcí Velikosní kaegorie obcí s 500 1 999 obyvaeli byla rozdělena do 2 odlišných shluků: shluk č. 8 obsahující obce, keré se v porovnání s menšími obcemi vyznačují v 70. leech aké vylidňováním, avšak menší inenziy (po celou dekádu se hodnoy HMM pohybovaly na úrovni pod 10 promile). Migrační zráy provázely uo skupinu obcí se sejnou či mírně nižší inenziou až do počáku 90. le, kdy se z nich sávají obce migračně ziskové s posupně se zvěšující inenziou procesu migrace. Jde o rozsáhlou skupinu obcí relaivně rovoměrně rozmísěných po celém území ČR. hluk č. 9 voří 3 obce (Bečov v zázemí měsa Mos, Vřesová v okrese okolov, Jenšejn) s odlišným vývojem od osaních obcí éo velikosní kaegorie, neboť se jedná o obce, u kerých byly po sledované období zaznamenány migrační přírůsky (s drobnými výkyvy v jednolivých leech). Podobně kaegorie malých měs s 2 000 4 999 obyvaeli byla rozdělena do 2 odlišných skupin: shluk č. 3 malých měs s malými migračními přírůsky v 70. leech (hodnoy HMM se pohybovaly na úrovni kolem 2 promile), keré se v 80. leech změnily v migrační úbyky. Od 90. le jsou ao sídla opě migračně zisková. hluk č. 4 voří 4 sídla (ráž pod Ralskem, Ralsko, Obrnice, Velké Přílepy) - migračně zráová na počáku 70. le, od r. 1974 migračně zisková s různou inenziou. Měsa s 5 000 19 999 obyvaeli byla ve finále rozdělena na základě vzdálenosi shluků do jedné kaegorie: shluk č. 6 předsavuje 206 měs éo velikosní kaegorie, kerá se
shodují se sídly obcí s rozšířenou působnosí. Tao sídla vykazovala po celé sledované období rosoucí endenci, s migračními přírůsky, jejichž inenzia se měnila od hodno $HMM$ kolem 10 promile v 70. leech k hodnoám kolem 0 v leech 80. a následným mírným zvyšováním migrační mobiliy v 90. leech a na počáku 21. sol. Velká měsa s počem obyvael nad 20 000 lze aké spoji do jednoho relaivně homogenního shluku, pro kerý jsou ypické posupně se po celé sledované období snižující migrační přírůsky, v posledních leech se v někerých případech měnící na úbyky, keré zjevně souvisí s probíhajícími procesy suburbanizace v zázemí měs. e) Závěry a zasazení do širšího eoreického rámce Hodnocení demografického vývoje obcí české republiky a s ním spojený pokus o vyvoření jejich ypologie na základě změn vzájemného podílu dvou základních složek celkového přírůsku (přirozeného přírůsku a migrace) prosřednicvím shlukové analýzy klouzavých průměrů hrubých měr základních ukazaelů populačního vývoje povrzuje svými výsledky analýzy podobného zaměření, prováděné pomocí odlišného meodologického aparáu (viz např. Drbohlav (1992), Hampl (2010) či rb (2004). Analýza byla provedena na příkladu jedné ze dvou základních složek celkového přírůsku - migraci. Nejlepší výsledky dávala klasifikace obcí s ohledem na velikosní srukuru obcí, kerá se používá podle mezinárodních doporučení ak, že nejmenší obce jsou určeny nejnižší hranicí do 200 obyvael, a nejvyšší obvykle od 100 000. V provedené analýze byla ao klasifikace upravena s ohledem na české poměry a čenos obcí v jednolivých kaegoriích. Ve 40leé řadě lze jasně sledova vylidňování nejmenších obcí, keré lze pozorova už od 50. le minulého soleí. K posupnému vylidňování venkova docházelo nejen s odchodem obyvaelsva do věších sídel, ale docházelo k němu aké v důsledku slučování malých obcí s věšími během celé socialisické epochy 1950-1989 v souvislosi s prosazovanou sřediskovou sousavou osídlení. Teprve po roce 1991 dochází k adminisraivní regeneraci malých obcí a jejich poče se opě zvyšuje. V období 1989-1991 došlo ke zdvojnásobení poču obcí, přičemž nejvýraznější změny byly zaznamenány v Jižních Čechách. Důsledkem fakického vylidňování malých obcí, ale aké zánikem jejich adminisraivní samosanosi, což byla siuace charakerisická pro celou poválečnou eapu, klesal aké podíl obyvaelsva obcí do 2 000 obyvael až na 24,5 % v roce 1980 (rb, 2004). Po lisopadu 1989 došlo k osamosaňování mnoha dříve násilně sloučených obcí. Poče obcí do 200 obyvael se mezi rokem 1980 a 1991 zvýšil o 1 220, obcí s 200-499 obyvaeli přibylo 420. Poče obyvaelsva
v obcích do 200 obyvael se v omo období podle rba (2004) zvýšil o 93 000, v obcích s 200-499 obyvaeli o 114 000. Při neparném zvýšení poču obyvael Česka o 10 is. jich v obcích do 2 000 obyvael přibylo 32 is., a o především na úkor sředně velkých obcí, výjimečně i někerých měs. Z oho je parné, jak veliký význam má řídění obcí a obyvaelsva podle velikosních skupin bez ohledu na skuečný proces urbanizace země v eapě neorganických adminisraivních změn, ke kerým v leech 1950-1989 docházelo. Pro první polovinu 90. le byl ypický klesající objem sěhování, především na věší vzdálenosi (mezi kraji, mezi okresy), kerý se od roku 1995 sabilizoval. Věšina lidí se v období od 90. le sěhovala na kraší vzdálenosi. Projevuje se sále časější sěhování z velkoměs do jejich zázemí. Od roku 1992 v~okolí Prahy, posupně aké z~dalších velkých měs, což souvisí s probíhajícími procesy suburbanizace. Nové správní uspořádání plané od roku 2000 povrdilo z hlediska migrací charakerisické rysy diferenciace velkých regionů. K oblasem se sabilně vysokým migračním obraem a nejvyšší migrační efekiviou, kde ale přiom nasaly v 90. leech významné změny ve směrech sěhování, j. v orienaci migračního salda, pařily řední Čechy (nejvyšší přírůsky) a Praha (nejvyšší migrační úbyky). Druhé nejvyšší migrační úbyky vykazoval Moravskoslezský kraj. Novými charakerisickými rysy vniřní migrace se ak v 90. leech a na počáku 21. sol. salo zasavení a posléze i snižování koncenrace obyvaelsva a násup suburbanizačních procesů. Změnily se preference sěhování obyvael z hlediska velikosních skupin obcí a zároveň i směry sěhování. Již od počáku 90. le lze sledova posupné zpomalování koncenrace obyvaelsva do věších sídel. Rose arakivia sídel menších. Migrační přírůsky vykazovaly i nejmenší obce (ne však plošně: u španě dosupných malých sídel, vzdálených od ekonomických sídel, vylidňování pokračuje a ao sídla se mění v sídla s rekreační funkcí).