Výživa kriticky nemocných. Quo vadis?



Podobné dokumenty
Současná role parenterální výživy (PV) u kriticky nemocných

Stíny a odstíny parenterální výživy

Jak postupuji při zahájení nutriční podpory? František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Nutriční podpora na JIP a nutriční terapeut. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Specifické živiny v intenzivní péči a rekonvalescenci. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Specifické živiny v intenzivní péči a rekonvalescenci. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Nutriční postupy při hojení ran

Anabolické impulsy. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Význam Mobility protokolu na pracovišti intenzivní péče. R.Zoubková I.Chwalková KARIM FNO KF FNO

Zdroje energie a jejich role v různých fázích kritického stavu. Luboš Sobotka III. interní klinika Lékařská fakulta Karlova universita Hradec Králové

Úloha nemocniční epidemiologie v prevenci infekcí v intenzivní péči. MUDr. Eva Míčková

HFOV v dětské resuscitační péči

Rehabilitace pacienta na ventilátoru

Analýza pandemie infekce A/H1N1 v Krajské nemocnici Liberec a jejího dopadu na intenzivní péči

Je farmakonutrice mrtvá, anebo to tak jen vypadá? František Novák 1. LF UK v Praze, 4. interní klinika VFN

DÁVÁ CESTA PROTOKOLŮ V IP MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ KOMPETENCÍ SESTER?

Nutriční stav u kriticky nemocných stanovení a vliv na taktiku nutriční podpory

Žádost o grant AVKV 2012

Malnutrice v nemocnicích

ANTIBIOTICKÉ LÉČBY V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ

Oxygenoterapie, CPAP, high-flow nasal oxygen

Kam s ním, aby se nevrátil?

Hodnocení skóre nutričního rizika na pracovištích Interní kliniky FN Motol. Nutriční terapeutka Kateřina Kristová FN Motol

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno

Stopové prvky v intenzívní péči. Colours of Sepsis, Ostrava Miroslav Tomíška

Prevence ventilátoro Prevence pneumonie

Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM

EPOSS - co jsme (možná) dosud nevěděli? EPOSS lessons learned

Elektronický vzdělávací text pro sestry

Kriticky nemocný s IBD a břišní katastrofou.

Svalová slabost kriticky nemocných a role mitochondriální dysfunkce

Doporučení ESPEN: Výživa v chirurgii s komentářem SKVIMP

Weaning T-trial. Renata Černá Pařízková

V. Adámková Klinická mikrobiologie a ATB centrum 1.LF UK a VFN, Praha. Colours of Sepsis; ATB STEWARDSHIP V INTENZIVNÍ MEDICÍNĚ, 30.1.

ideálně podle potřeb konkrétního pacienta

Je snídaně a oběd lepší než 6 jídel denně?

Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta

Jídlo podávané nemocnému při ústupu teploty zvyšuje jeho sílu. Pokud však teplota přetrvává, potom jídlo chorobu zhorší. Hippocrates (470 BC 377 BC)

Kli l ni i c ni ká výživa i M. Dastych da d s a tychm m fnb n r b no n. o cz

Bezpečnost parenterální výživy v perioperačním období

VÝŽIVA V INTENZIVNÍ PÉČI. Kočí Markéta KARIM FNO

Polohování kriticky nemocných

HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY

SPECIFIKA FYZIOTERAPIE U KRITICKY NEMOCNÝCH PO CHIRURGICKÝCH VÝKONECH

Surveillance nozokomiálních infekcí novorozenců velmi nízké porodní hmotnosti v ČR

STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM

Fitness for anaesthesia

Klostridiová kolitida na chirurgickém pracovišti

Výživa u septických stavů. František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

XIII. DNY INTENZIVNÍ MEDICÍNY KROMĚŘÍŽ června Intenzivní medicína - křižovatka oborů

ERAS na chirurgických pracovištích v ČR

Umělá výživa Parenterální výživa

Nutriční terapeut v resuscitační péči - být či nebýt?

a intenzivní medicíně v roce 2015 Kam směruje?

Možnosti a úskalí časné detekce sepse a septického šoku na urgentním příjmu

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

TARGETED TEMPERATURE MANAGEMENT UP TO DATE 2014

ESA - erytropoézu stimulující agens a jejich použití v klinické praxi

Sipping. Katedra ošetřovatelství LF, MU PhDr. Simona Saibertová

ULTRASONOGRAFICKY NAVIGOVANÁ KANYLACE PERIFERNÍ ŽÍLY V PNP

Dávkování antibiotik v intenzivní péči u nemocných s normálními renálními funkcemi. Chytra I KARIM FN Plzeň, LFUK Plzeň

Funkční vyšetření v monitorováníintersticiálních plicních chorob (ILD) zejména IIP

Možnosti a úskalí časné detekce sepse a septického šoku na urgentním příjmu

Lipidy v parenterální výživě kriticky nemocných ano či ne?

Preskripce pohybové aktivity. MUDr. Kateřina Kapounková

Roman Kula, ARK FN Ostrava

Kteří pacienti již nemají prospěch z umělé výživy Klinické a etické aspekty

Doporučené postupy ESPEN pro nutriční podporu u polymorbidních interních pacientů

Dostatek energie u chronického onemocnění ledvin a optimální tělesná hmotnost

Parenterální výživa v paliativní onkologické péči. Eva Meisnerová

Polohování pacientů s ARDS OA Dr. Stibor B.

Hlavní principy. Farmako-ekonomika OLA

Proč se nám nedaří. Luboš Sobotka 3. interní gerontometabolická klinika Lékařská fakulta UK & Fakultní nemocnice Hradec Králové

PERIOPERAČNÍ BLOKÁDA SYMPATIKU

pracoviště intenzivní péče Pavel Dostál

Intolerance enterální výživy. MUDr. Roman Mottl, Ph.D. Interní JIP, GMK FN Hradec Králové

Implementace klinických protokolů ve fakultní nemocnici případová studie

VFN 1. LF UK 1. LF UK

PCT kontrolovaná ATB terapie nosokomiální pneumonie ventilovaných nemocných

Podivuhodný příběh HES cesta od naděje k zavržení

STÁTNÍ ÚSTAV Šrobárova 48 Telefon: PRO KONTROLU LÉČIV Praha 10 Fax: Web:

Neonatologie a neonatální paliativní péče

Analgosedace kriticky nemocných

Možnosti protektivní ventilační strategie v PNP

Akreditační standardy a jejich naplňování pro oblast výživy

Časná rehabilitace a funkční výsledek. Petr Waldauf, Adéla Krajčová, Frantiek Duika

Parenterální výživa a její aplikace. Jiří Charvát

Jak živit pacienta v chronické sepsi? Kateřina Dostálová LF UP a KARIM FN Olomouc

Lipidy v parenterální výživě kriticky nemocných ano či ne?

Poruchy spánku na ICU

Inhalační podání antibiotik update Chytra I KARIM FN Plzeň, LFUK Plzeň

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

STANOVENÍ ENERGETICKÉHO VÝDEJE NEPŘÍMOU KALORIMETRIÍ

TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ

Recentní studie (2012): mají potenciál změnit naší praxi?

P.Pavlík Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno

KLINICKÁ VÝŽIVA A INTENZIVNÍ METABOLICKÁ PÉČE - II. ČÁST března 2018

Mimotělní podpora plic

Chronicky podvyživený v intenzivní péči: velká výzva? František Novák 4. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

AKUTNÍM SELHÁNÍM LEDVIN

Transkript:

Výživa kriticky nemocných. Quo vadis? Jan Maňák Interní JIP III. interní klinika - gerontologická a metabolická FN Hradec Králové IX. kongres ČSIM Hradec Králové

Muž, 49 let, akutní pankreatitis. Leden vs. duben 2015

Muž, 49 let, akutní pankreatitis. Leden vs. duben 2015

Muž, 49 let, akutní pankreatitis. Leden vs. duben 2015

Muž, 49 let, akutní pankreatitis. Leden vs. duben 2015

Smysl umělé výživy

Nitrogen Excretion (g/day) Metabolic Response to Trauma 28 24 20 16 12 8 4 0 10 20 30 40 Days Long CL, et al. JPEN 1979;3:452-456

Nutriční cíl

Nutriční cíl

Nutriční cíl > >

Doporučený nutriční cíl vs. nepřímá kalorimetrie

Dynamické složky

Přesnost (accuracy): % hodnot s chybou menší než 10%.

maximální chyba % Penn State Equation: 67% odhad s přesností ± 10%, žádná odchylka.

maximální chyba Penn State Equation: 67% odhad s přesností ± 10%, žádná odchylka.

Ultima Medgraphics Deltatrac II Douglasův vak

Douglasův vak od 1911

Douglasův vak 1921

Douglasův vak 1924

Douglasův vak 1970

Douglasův vak 1928

Douglasův vak 1940

Měření jsou zatížena významnou náhodnou chybou bez systematické odchylky. Vývoj přesného nástroje pro měření u ventilovaných nemocných je nutností.

EE ΔØ ~ 25,2 ± 441 kcal EE ΔØ ~ -273 ± 532 kcal

EE ΔØ ~ 25,2 ± 441 kcal EE ΔØ ~ -273 ± 532 kcal

EE ΔØ ~ 25,2 ± 441 kcal EE ΔØ ~ -273 ± 532 kcal Nepřesnosti způsobeny náhodnou i systematickou chybou. Žádný z kalorimetrů není vhodný pro klinickou praxi.

Provedení nepřímé kalorimetrie FiO2 < 0,6 PEEP < 12mmHg oběhová a teplotní stabilita žádný únik z ventilačního okruhu žádný jiný plyn ve směsi (NO, anestetika) žádná eliminační nebo mimotělní metoda žádné odsávání, sekrety nebo vlhkost v okruhu bez fyzické aktivity, dušnosti nebo tachypnoe řádná kalibrace zohlednění bias-flow

Stanovení energetického výdeje je zatíženo značnou chybou.

Endogenní kalorická produkce Exogenní kalorický přívod

Energetický výdej se mění v čase.

Zlepšuje výživa založená na denním měření energetického výdeje přežití kriticky nemocných? Prospektivní randomizovaná studie z jednoho centra 130 ventilovaných pacientů EV dle nepřímé kalorimetrie vs. 25 kcal/kg/den Suplementace parenterální výživou dle potřeby Intensive Care Med. 2011 Apr;37(4):601-9

Intensive Care Med. 2011 Apr;37(4):601-9

2,086 ± 460 kcal 1,480 ± 356 kcal p = 0,01 Intensive Care Med. 2011 Apr;37(4):601-9

Nižší mortalita ve studijní skupině hodnocené per protocol Delší doba pobytu a ventilace u studijní skupiny (kalorimetrie) Vyšší počet infekcí u studijní skupiny Těsná a dynamicky se měnící nutriční intervence je proveditelná. Může vést ke snížení mortality. Intensive Care Med. 2011 Apr;37(4):601-9

Dosažení nutričního cíle

Nutriční cíl > >

Median 50,6 % (31,6-68,7)

LOS Negativní bilance energie je asociována s ARDS, ren. selháním, sepsí s komplikacemi (potřeba chirurgie, dekubity) Neprokázána souvislost s mortalitou, délkou UPV,délkou pobytu

Energetická bilance Počet infekčních komplikací Kumulovaná energetická bilance = -12,600 ± 10,520 kcal

Kumulativní energetický deficit častý u kriticky nemocných prodloužení LOS, MV asociován s komplikacemi, zejména infekčními vzniká v 1.týdnu po přijetí neprojeví se poklesem nutričních parametrů

167 JIP ve 21 zemích Zvýšení příjmu o 1000kcal snížení mortality - OR 0,76 (CI 0,61-0,95, p= 0,014)

Dosažení nutričního cíle Nutriční cíl energie ordinovaná dodaná Účinnost EV nižší než zamýšleno kumulativní energetický deficit Příčiny běžné postupy, odstranitelné (?) Následky LOS, délka UPV, infekce, ATB

Chinese whispers

Energetická potřeba Chinese whispers

Vypočtená/změřená potřeba energie Energetická potřeba Chinese whispers

Vypočtená/změřená potřeba energie Energetická potřeba Předpis výživy Chinese whispers

Vypočtená/změřená potřeba energie Předpis výživy Energetická potřeba Výživa skutečně dodaná Chinese whispers

Vypočtená/změřená potřeba energie Předpis výživy Energetická potřeba Výživa skutečně dodaná Výživa vstřebaná Chinese whispers

±30% Vypočtená/změřená potřeba energie -?% -30-50% Předpis výživy Energetická potřeba Výživa skutečně dodaná -?% Výživa vstřebaná Chinese whispers

ESPEN Tolerance EV žádná PEV (A) Nelze-li dosáhnout plné EV parenterální suplementace do výše nutričního cíle (C) Intolerance nebo kontraindikace EV zahájit PV do 24-48 h. (pokud nebude do 10 dní plný p.o.) (C)

ASPEN / SCCM EV preferována před PEV (B) Začít EV časně (= 24-48h po přijetí) Pokud EV nelze realizovat, 7 dní žádná výživa (C) U pacientů bez předchozí malnutrice před přijetím zdravých pokud nejsou na EV nezahajovat PEV dříve než po 7. dni (E)

Závěry epanic Pozdní podání parenterální výživy je asociováno s Menší incidencí infekčních komplikací Kratší dobou umělé plicní ventilace Kratší dobou nutnosti náhrady ledvin Kratším pobytem na JIP Kratším pobytem v nemocnici Nižšími náklady na léčbu

Shrnutí Pacienti Převážně chirurgického profilu Krátkodobí, často elektivní Pravděpodobně malé nutriční riziko Vyřazeni nutričně rizikoví Závěry nelze generalizovat na obecnou populaci kriticky nemocných

Může za negativní efekt suplementární parenterální výživy forma nebo obsah?

Pacienti bez nozokomiální infekce (%)

Závěry: doplňková parenterální výživa může snížit počet nozokomiálních infekcí zkrátit dobu na ventilátoru snížit náklady & je bezpečná minimalizace nežádoucích účinků

Zlepší časná PEV výsledek u pacientů s relativní kontraindikací EV? multicentrická, randomizovaná, zaslepená 31 JIP - Austrálie, Nový Zéland 1372 pacientů (686 časná PV vs. 686 standart) PV od 1. dne vs. EV dle tolerance

mortalita beze změny kratší doba na ventilátoru u PV beze změny délky pobytu na JIP a v nemocnici větší ztráta svaloviny u skupiny bez parenterální výživy stejný počet nových infekcí

N.S.

Časná parenterální výživa je bezpečná. Může být prospěšná.

Hypotéza: parenterální cesta je účinnější než enterální v dodávce časné výživy pro neplánovaně přijaté kriticky nemocné, kteří mohou být živeni oběma způsoby. Nutriční cíl: energie 25 kcal /kg aktuální tělesné hmotnosti Proteiny, resp. aminokyseliny: dle lokálních zvyklostí. Výživa zahájena do 36 hodin od přijetí. Trvání studie: 5 dní. Dosažení nutričního cíle plánováno do 48-72 hodin po zahájení. Centrální žilní kanyla vs. nasogastrická a nasojejunální sonda. N = 2388 pacientů ve 33 centrech UK.

bez rozdílu 30- i 90-tidenní mortality více hypoglykemií a zvracení u EV bez rozdílu v infekcích a dalších sekundárních cílech nutriční cíl nedosažen u většiny nemocných v obou skupinách (?!)

Závěry: Studie neřešila dávku energie ani jednotlivých živin. Časná parenterální nutriční podpora tak jak je často podávána není ani škodlivější ani prospěšnější než její enterální ekvivalent.

Následky studie epanic

sníží řízená podvýživa při zachování stejného přívodu proteinů mortalitu? randomizovaná odslepená studie v 7 centrech 40-60% kcal vs. 70-100%, 14 dní Protein 1,2 1,5g/kg (protein. suplementy pro hypokalorickou větev) 90denní mortalita, mortalita JIP, 28, 180 dní, 20.5.2015

20.5.2015

20.5.2015

Závěr: Nízkokalorická výživa nebyla spojena s nižší mortalitou než normokalorická 20.5.2015

Závěr: - hypokalorická výživa neškodí, mortalita je stejná. - způsobuje méně hyperglykemií, menší potřebu inzulinu a možná méně selhání ledvin kongres American Thoracic Society 20.5.2015 20.5.2015

Nebyl splněn cíl v dodávce proteinů, dodáno jen 0,8 1,0 g / kg. Není rozdíl ve výživě obsahující 77kcal /g a 117 kcal/g proteinu. Zajistit zvolenou dodávku enterální výživy je těžké. 20.5.2015

Je klíčem k zlepšení mortality výživou protein?

Obsah proteinu ve velkých studiích

prospektivní, observační studie 886 ventilovaných pacientů Energie: cíl - nepřímá kalorimetrie Protein: cíl = 1,2 g/kg/den 4 skupiny podle splnění nutričních cílů: splnění energie splnění proteinu splněny oba nesplněn žádný 28-denní mortalita

Splněn Energie Protein Oba Žádný Energie % 96±5 85 ± 4 99 ± 9 74 ± 15 Protein % 1,06 ± 0,14 1,21 ± 0,15 1,31 ± 0,18 0,83±0,23

Splněn Energie Protein Oba Žádný Energie % 96±5 85 ± 4 99 ± 9 74 ± 15 Protein % 1,06 ± 0,14 1,21 ± 0,15 1,31 ± 0,18 0,83±0,23 MORTALITA?

Splněn Energie Protein Oba Žádný Energie % 96±5 85 ± 4 99 ± 9 74 ± 15 Protein % 1,06 ± 0,14 1,21 ± 0,15 1,31 ± 0,18 0,83±0,23 Mortalita 19,5 12,5 14,7 20,4

Splněn Energie Protein Oba Žádný Energie % 96±5 85 ± 4 99 ± 9 74 ± 15 Protein % 1,06 ± 0,14 1,21 ± 0,15 1,31 ± 0,18 0,83±0,23 Mortalita 19,5 12,5 14,7 20,4 PEV % 29,8 37,5 38,4 18,2

Pacienti 4 dny na JIP n= 2828 Pacienti 12 dní na JIP n= 1584 International Nutrition Survey data retrospektivní analýza 0,68 0,60 Příjem proteinu 80% předepsaného mortality o 32%, resp. 40% Je zapotřebí maximalizovat úsilí o dosažení předepsané dávky proteinu.

příjem proteinu průměrně 0,5g/kg/d 10% pacientů příjem > 1g/kg/d bez rozdílu mortality mezi nadprůměrným a podprůměrným přijmem proteinů low protein high protein po vyřazení zemřelých do 96h nízký proteinový příjem lepší 90denní přežití

1456 pacientů RENAL study průměrně 11 ± 9 kcal/kg/den bez rozdílu mezi přeživšími a zemřelými vyšší dávka energie nebyla nezávisle asociována s nižší mortalitou L H po vyřazení zemřelých do 96h nízký kalorický příjem lepší 90denní přežití

Následky studie epanic

Autofagie

Autofagie a výživa nabídka substrátů inhibice autofagie porucha odklízení poškozených organel zpomalené hojení, prodloužení úzdravy časná výživa škodí inhibicí autofagie

www.video.yahoo.com Search: early ICU

49 kriticky nemocných 15 zdravých dobrovolníků nepřímá kalorimetrie v klidu při zátěži (bicykl) 0 nebo 3 a 6W na 30 min. po cvičení výpočet energetické spotřeby při cvičení

Měřený REE vs. Harris-Benedict pacienti Stress factor pacienti: 1,29 ± 0,31 zdravé kontroly: 1,02 ± 0,19 kontroly

pasívní VO 2 ml/min.

Navýšení energetického výdeje Pro zátěž 3W: Δ = 10kcal/kg/den ~ 720 kcal/den ~ 30 kcal/h Σ = 15 kcal/den

Navýšení energetického výdeje Pro zátěž 3W: Δ = 10kcal/kg/den ~ 720 kcal/den ~ 30 kcal/h Σ = 15 kcal/den U časně mobilizovaných kriticky nemocných není zapotřebí upravovat dávku výživy.

Navýšení energetického výdeje Pro zátěž 3W: Δ = 10kcal/kg/den ~ 720 kcal/den ~ 30 kcal/h Σ = 15 kcal/den Mobilizace může působit jako signál k překonání anabolické rezistence.

Quo vadis? Metabolismus není regulován nabídkou substrátů. Nelze jej touto cestou donutit, lze však uškodit. Nutriční péče musí respektovat momentální a proměnlivé nastavení organismu (katabolismus/anabolismus), které je zapotřebí lépe rozpoznat.

Quo vadis? Směry dalšího výzkumu? autofagie a její klinický význam markery metabolického nastavení organismu měření endogenní produkce energie lepší metabolický monitoring (klinicky použitelný, přesný a dostupný kalorimetr?) ovlivnění anabolické rezistence úloha dodávky proteinu, oddělení od energie výživa u nemocných s minimální sedací a časně mobilizovaných