Kdo si hraje, ten je zdravý...

Marcela Slaná Kdo si hraje, ten je zdravý... rozvrjenr hudebnosti, fantazie a tvořivosti žáku v předškolním věku, s dlenou přípravou ke klavírní hře a hře na jiném hudebním nástroji

r 1 Marcela Slaná "' KDO Sl HRAJE, TEN JE ZDRAVY... rozvíjení hudebnosti, fantazie a tvořivosti žáků v předškolním věku, s cílenou přípravou ke klavírní hře a hře na jiný hudební nástroj E Nakladatelství LYNX Druhé vydání 2010 ~ ~

KDO Sl HRAJE, TEN JE ZDRAVÝ... autorka Marcela Slaná vydání 2. nakladatelství LYNX 2010 ISBN- 978-80-86787-20-6

Obsah I. DÍL Úvod... 5 1 Kdo si hraje, ten je zdravý... 7 1. 1 Proč?... 7 1. 2 Předškolní věk dítěte (kapitola z psychologie)... 8 1. 3 Máme důvod začínat s výukou v předškolním věku?... 9 2 Rodina... 11 3 Pedagog... 15 3. 1 Osobnost pedagoga... 15 3. 2 Příprava pedagoga do výuky... 16 3. 3 Komunikace... 17 4 Žák v předškolním věku... 19 4. 1 Adaptace... 19 4. 2 Hudební vývoj člověka- aneb něco nezbytné teorie... 19 4. 3 Období předškolního věku... 20 4. 4 Psychologie dítěte předškolního věku... 20 4. 5 Hry a hravé aspekty činností... 21 4. 6 Učební činnosti. Práce... 22 5 Výuka v předškolním oddělení... 23 5. 1 Předškolní oddělení přípravné nástrojové výuky... 23 5. 2 Organizace výuky... 25 6 Přijímání žáků do PPNV... 29 6. 1 Přijímací zkouška... 29 6. 2 Co má znát a umět dítě ve věku 3-4 let?... 32 6. 2. 1 Pozornost... 32 6. 2. 2 Myšlení... 33 6. 2. 3 Paměť... 34 6. 2. 4 Drobná motorika... 34 6. 2. 5 Matematika do pěti prstů na jedné ruce... 34 6. 2. 6 Rozvoj řeči... 35 6. 2. 7 Okolní svět- komunikace... 35 7 Tvořivost... 37 Závěr... 41

ll. DÍL RÁMCOVÉ PLÁNY VÝUKY... 43 První ročník PPNV... 45 Září... 49 Říjen... 57 Listopad... 61 Prosinec... 67 Leden... 71 Únor... 75 Březen... 79 Duben... 81 Květen... 83 Červen... 85 Druhý ročník PPNV... 87 Září... 89 Říjen... 93 Listopad... 97 Prosinec... 101 Leden... 107 Únor... 111 Březen... 115 Duben... 119 Květen... 121 Červen... 123 Literatura a prameny... 124 Odborná literatura... 124 Literatura výuková a doplňující literatura pro děti... 125 Dětská literatura- doplňující... 126 Leporela... 127 Klavírní školy a doplňující materiály... 128 Zpěvníky a písňový materiál... 129 Metodiky, učebnice, odborné články... 129 Hry pro děti... 130 Videonahrávky, CD- multimediální materiál... 131

., U vod Vážené kolegyně, vážení kolegové. Mnozí z vás se zabývají výukou dětí v předškolním věku. Výuka probíhá pravděpodobně převážně v individuálních hodinách, i když na mnohých základních uměleckých školách pracují třídy předškolní PHV již dlouhá léta podle "moudrých" osnov (rok 1978), které v současné době, ke škodě dětí, nejsou platné. V práci, kterou předkládám, chci popsat výuku v předškolním oddělení Základní umělecké školy Vítězslavy Kaprálové v Brně, Palackého třída 70 a ZUŠ Orchidea clasic v Brně, Jana Babáka 1. v předškolním věku. Oddělení vzniklo po zkušenostech z dlouhodobé individuální práce s dětmi Metoda práce, která používá prvky všech čtyř oborů ZUŠ, si klade za cíl hravými činnostmi probudit v dětech hudební cítění, navodit sluchovou a rytmickou představivost, rozvíjet hudební paměť, poznávat základy hudební teorie, spojovat a nechat vzájemně prolínat pohyb, výtvarné činnosti i dramatický projev při probouzení tvořivosti. To všechno v jednotě s praktickým použitím v základech hry na hudební nástroje. Projekt je připraven pro výuku dětí ve věku 3-5 let. Je možné jej realizovat nejen na základních uměleckých školách, pro které je zpracován, ale možné je i jeho využití v praxi předškolních zařízení pro děti. Zdůrazňuje komplexnost rozvoje dětské osobnosti v oblasti vnímání, tvořivosti, rozvíjí pohybové schopnosti, představivost a fantazii, učí děti plnění úkolů, vystupování a je celkově vhodnou přípravou k nástupu do základní školy, zejména svým obohacením a prohloubením předškolní přípravy dětí v uvedeném věku. Podstatou projektu je vzdělávání metodou.. škola hrou", při využití české, již vydané notové a výukové literatury, ale také s využitím zahraničních materiálů, zejména pomůcek, nahrávek a klavírních škol pro předškolní věk. Nové generace dětí se setkávají se stále větším množstvím nových podnětů. Stávají se tak vnímavějšími a potřebují zaměstnávat svoji mysl náročnějšími činnostmi při dodržování postupů adekvátních jejich věku. Pojďme si tedy hrát, protože "Kdo si hraje, ten je zdravý, tomu hlava nezrezaví... " Marcela Slaná učitelka ZUŠ V. Kaprálové v Brně a ZUŠ Orchidea c/asic v Brně 5

r 1 Děkuji za cenné rady a připomínky svým recenzentkám Prof. Aleně Vlasákové, pedagožce JAMU v Brně a AMU v Praze PaedDr. Karle Havelkové, kolegyni a v současné době ředitelce ZŠ v Brně a Haně Steskalové, kolegyni Děkuji Marcela Slaná 20.4.2010

1 Kdo si hraje, ten je zdravý... 1.1 Proč? Základem prosperity lidského společenství je vysoká úroveň znalostí, vzdělání a kvalifikace. Změny kladou na každého jednotlivce stále větší nároky na schopnost jejich vnímání, přijímání a aktivní reakce na ně. Proto stále roste i význam samostatnosti, iniciativy a tvořivosti. Je třeba hledat nové cesty a způsoby, jak vzdělávání průběžně obnovovat a rozšiřovat. Musíme si odpovídat na otázky například: JAK připravit žáky a studenty, aby se orientovali v záplavě informací, zařazovali je do systému poznání a ubránili se povrchnosti? JAK spojovat rozvíjení dovedností se získáváním základního množství vědomostí? JAK dokázat, aby škola vyšla vstříc odlišnostem v talentu jednotlivých žáků? JAK podporovat rozvoj schopností každého dítěte - žáka školy, aby mohl být úspěšný? JAK učinit školu přitažlivou, při vysoké náročnosti, při tom vytvořit místo pro žákovo hledání a seberealizaci? JAK dokázat, aby při tom všem žáci neztráceli osobní svobodu, sebedůvěru a schopnost spolupráce s jinými? JAK zajistit, aby se každý po celý život učit uměl a chtěl? Cíl vzdělávání a přípravy pro budoucí společenské uplatnění se mění v průběhu historie podle požadavků společnosti a zřízení. ALE Komenského "škola hrou" spojená s náročností platí jako stoletá a osvědčená moudrost také dnes. To, co je psáno v úvodu této kapitoly, zdánlivě nesouvisí s prací učitele na základní umělecké škole. Opravdu jenom zdánlivě. Která oblast lidských činností, stejně jako umělecká, vyžaduje více tvořivosti, samostatnosti, vkusu, sebedůvěry, sbírání moderních poznatků, hledání nových metod a postupů, kulturní jednání, vystupování, schopnosti komunikace, kázeň a sebekázeň, vůli, pracovitost, využívá a spojuje předpoklady pohybové, inteligenční, tvořivé atd.? V neposlední řadě vyžaduje srdce, cit a pravdivost v realizaci výsledku umělecké práce. Co dokáže dobrý pedagog vložit do nejzákladnějších poznatků a zkušeností dítěte, je momentem, který spoluvytváří vztah k vlastnímu uplatnění a zodpovědnosti. Děti jsou přizpůsobivé a zvídavé, dovedou si vštěpovat všechno, co je jim předáváno, - důvěřují učiteli. Vkládejme do dětské duše co nejdříve krásu, cit a radost z vlastního objevování a tvoření. K tomu nechť nám pomáhají moudré zákony, které uplatňují skutečná práva dětí, naší budoucí vzdělané, kultivované a kulturní generace. 7

1.2 Předškolní věk dítěte (kapitola z psychologie) Psychologové, pedagogové i lidé z jiných oborů považují věk dítěte do šesti let za velmi důležitý jak pro formování charakteru, tak i intelektových schopností. Je-li přitom kladen důraz na kvalitní rodinné zázemí, každý pedagog ví, že on je ten, kdo má povinnost co nejvíce ovlivnit první krůčky malého človíčka při setkání se systémem vzdělávání. Schopnosti, rysy, hudební vlohová struktura Osobnost tvoří schopnosti a rysy osobnosti. Obecně můžeme vymezit schopnost jako psychickou vlastnost, která se projevuje tím, že se člověk dokáže naučit určitým činnostem a vykonávat je schopnostmi - rozumíme tím např. schopnost rozlišovat tvary, hudební sluch, prostorovou představivost, schopnost verbální atp. Schopnost je považována za stupeň obratnosti k rychlému zvládnutí nějakého úkonu. Schopnost je spojována dále s nadáním, talentem a inteligencí, někdy s temperamentem, volními vlastnostmi apod. Problém hudebních schopností vyvstane tehdy, začneme-li zkoumat vztah jedince k hudbě, jeho hudební aktivitu (tj. kontinuum hudebních projevů od nejjednodušších až k umělecké tvůrčí činnosti), hudební vývoj a postoje. Hudební schopnosti nejsou ve svém vývoji neměnnou strukturou. Jejich kvalita i kvantita se mění v závislosti na vlohovém základu, na procesu zrání, věku jedince, hlavně však na sociálních vlivech (prostředí a výchově). Síla sklonů je zase značně ovlivňována vlohovou skladbou a projevuje se jako náklonnost k hudbě a potřeba ji realizovat. V psychologii hudebních schopností je ještě diskutován podíl faktorů dědičných a vložených, tj. získaných v individuálním vývoji, prostředím a výchovou. Neprojeví-li dítě samo spontánní hudební sklony, ne ní ještě jejich hudební vývoj ohrožen. Je jen třeba zvýšit účinnost hudební výchovy, připravit pro ně lákavé hudební činnosti, poznat jejich hudební zájmy, které by se orientovaly často na hudbu i mimo školu. U mnohých pak podpořit i volní úsilí k překonání překážek a narůstajících technických problémů. Hudebně-vlohová struktura je zakotvena ve stavbě a funkcí hlasového orgánu. Vlohově je podmíněna i úroveň kinetické (pohybové) citlivosti. Souvisí se zvláštnostmi pohybového analyzátoru, který zásobuje nervovými impulsy hlasové ústrojí a zajišťuje nervově svalovou koordinaci jemných pohybů při zpěvu, hře na hudební nástroj a tělesných hudebně-pohybových reakcí na hudbu. Výzkumy i učitelská praxe pak potvrzují, že můžeme předpokládat i kvalitativně různé dispozice pro hudební paměť, představivost a fantazii. Výrazné hudební vlohy se projevují v rozvoji hudebních schopností jedince často nápadně již v raném dětství a označují se běžně jako hudební nadání (poznámka: raději používejme pojem hudební předpoklady, dispozice, vlohy, schopnosti). Silné vlohy se projevují i zvýšenou motivací, úsilím překonat překážky a prosadit se i proti nepochopení a nepříjemným vlivům prostředí, rodičů apod. 8

Každé tělesně i duševně zdravé dítě má hudební vlohy v takové míře, aby mohlo splnit požadavky všeobecné hudební výchovy. Jen v rámci tohoto obecně předpokládaného a vyskytujícího se faktoru je možné také hovořit o právu každého dítěte na hudební výchovu. 1.3 Máme důvod začínat s výukou v předškolním věku? V průběhu života se každý člověk mění podle toho, jak prochází vývojovými obdobími. V této souvislosti uveďme pojem "vedoucí druh činnosti"; za takovou činnost se pokládá v raném dětství manipulace s předměty, v předškolním věku hra, ve školním věku učební činnosti a v dospělosti práce. Po narození je dítě vybaveno některými vrozenými reakcemi (nepodmíněnými reflexy) např. reflexem sacím nebo obranným. Ale brzy se objevují orientační reakce. Dítě naslouchá zvukům, sleduje očima a hlavou pohybující se předměty, vnímá předměty výrazné barvou, pohybem, a to vše vyvolává celkové oživení dítěte, projevující se pohyby rukou a nohou nebo hlasovými projevy. Později bere do rukou předměty, obrací je a manipuluje s nimi, což je počátek senzomotorických dovedností. Již v prvním roce života reaguje dítě hlasovými projevy na kontakt s dospělými - "povídá si". Dospělí podporují projev opakováním dětského broukání, pojmenovávají předměty, se kterými si dítě hraje, mluví na dítě a tak podněcují rozvoj jeho řeči. Jestliže matka již v době těhotenství nepodporovala "slyšení" poslechem klidné hudby s malým výškovým rozdílem a příjemným zvukem, je nejvyšší čas začít dítěti zpívat jednoduché písně s houpavým rytmem (ukolébavky, říkadla na dvou tónech) nebo v rytmu říkanky pohupovat hračkou, využívat hraček s jemnými hudebními melodiemi. Vytváříme dostatečné množství podnětů a činností, které ovlivňují nejen vývoj řeči, ale dávají základ vnímání příjemných a nepříjemných zvuků, pěstují citlivost sluchu, rozvíjejí senzomotorickou schopnost a celkovou emoční bohatost. Od počátku tedy mnoho záleží na podmínkách, od kterých se odvíjí psychický vývoj dítěte, vývoj jeho intelektu a rysů osobnosti, a také jeho fyzické i psychické zdraví. Činnosti dítěte do šesti let mají převážně podobu hry. Při nich se výrazným způsobem vyvíjí řeč a s ní by měla být spojována možnost prvního setkání s hudbou. Stále více pedagogů uznává názor, že vhodným věkem pro počátek výuky je mezi třetím a (nejpozději) šestým rokem dítěte, kdy u dítěte dominuje v citovém vývoji bohatost emocionálního prožívání. Do jeho chování proniká touha po aktivitě a samostatnosti. Děti mohou mít už dost rozvinuté počitky a vjemy (rozlišují např. barvu, tvar, velikost, zvuky apod.), na jejichž základě si tvoří také okruh konkrétních představ. Nemyslí ještě v pojmech vytvářených vědomě, jsou však schopny zachycovat souvislosti, nalézat podobnost, rozdíl atd. 9

Jejich věčná otázka PROČ? je pro nás důležitá, protože probouzí u dítěte potřebu MYSLET, tvořit uvědoměle souvislosti a využívat známého k pochopení nového - neznámého. Probouzí schopnost dedukce. Zná např. noty g, e, vydedukuje sluchem novou notu f. Srovnává - f je výš než e, f je níž než g, f je uprostřed mezi g a e. Chápe postupy - melodie postupuje od e ke g nahoru, od g k e dolů, střídáním postupů tvoříme melodii. Postupně se toto začne dít i vědomě. Vidíme, že duševno již tak malého dítěte je bohaté a pedagog má mnoho příležitostí je dále rozvinout a připravit si žáka na své budoucí požadavky. V tomto věku se nevyplácí spěchat, ale spíše základy zafixovat a některé dovednosti zautomatizovat. Nezapomínejme, že s přibývajícími roky se sice prohlubují logické a rozumové schopnosti, ALE tvůrčí, rytmické, instinktivní a umělecké schopnosti slábnou, nejsou-li včas podchyceny a rozvíjeny, nejlépe odbornou cestou. "U dětí, které hůře prospívají ve škole, bylo v mnoha výzkumech zjištěno, že měly horší podmínky právě v předškolním věku: v rodině se málo rozvíjela řeč (vázla komunikace s dítětem), byla nižší úroveň vzdělání a kultury rodičů, dítě mělo málo podnětů k rozvíjení poznávacích zájmů, vědomostí a myšlení." (Čáp, J.: Psychologie pro učitele) Tyto nedostatky lze vyrovnat jenom zvýšenou péčí v předškolním věku. Jedním z možných způsobů je také příležitost k hudebnímu vzdělávání a ke hře na hudební nástroj. Je tedy více důvodů, proč vybírat tak malé děti (3-5 let) do výuky ZUŠ. Například také proto, abychom je co nejlépe připravili sami sobě - rozvíjeli jejich fantazii, cit, koordinaci pohybů, barevnou představivost, tvořivost, učili je nenásilnou formou splnit úkol, učili je komunikaci, pozornosti, soustředění, přirozenou cestou je zbavovali trémy. Abychom připravili drobnou motoriku a abychom všechno, co se děti naučí, hned podporovali praktickou zkušeností. Pak budeme moci i poznat a včas rozvíjet výrazný talent. Vědecké informace o vývoji lidské psychiky ve spojení s hrou na hudební nástroj - zejména v posledních letech - rozmnožují argumenty, které potvrzují, že hudba a hra na hudební nástroj "... je činností, která má celoživotní pozitivní dosah a příznivě ovlivňuje učení, paměť, logiku i emocionální složky osobnosti tak výrazným způsobem, že mnozí rodiče vyjadřují právem politování nad velmi málo připravenými pedagogy i školami pro tuto nezbytnou a náročnou práci s dětmi alespoň od jejich věku tří let..." (Vlasáková, A.: Pedagogika u klavíru). 10

2 Rodina Prvním a velmi silným činitelem při výchově dítěte je rodina. Předpokládá se, že dítě vyrůstá po řadu let jenom v rodině. Postupně se seznamuje s lidmi blízkého okolí a teprve později vstupuje do vlivů společenských a je ovlivňováno prostředím. Dnešní doba však díky technickému rozvoji přináší dětem nejrozmanitějšími způsoby podněty, které ovlivňují přijímání hodnot, postojů, motivací a mají vliv na podmínky pro vzdělání, rozvoj řeči a schopností, na vštěpování kulturních návyků atp. Vzdělávací působení učitele je jedním z mnoha vlivů na žákovu osobnost. Přesto záleží na tom, jak je dítě připravené z rodiny a jakou první zkušenost v rodině získá. Je pro nás cenné poznat kulturní úroveň rodiny - zájmy, záliby, oblast hudby, která se v rodině poslouchá nebo dokonce hraje. V hudební připravenosti dětí jsou rozdíly, které nás často nepotěší. Vztah k lidové písni je pěstován spíše ve folklorních souborech podle oblasti. Všimněme si, co děti zpívají, zpívají-li vůbec? Uspěchaná doba nevede rodinu k tomu, aby si zpívala jen tak pro radost... A vztah k vážné hudbě? Poslech hudby nebo návštěva koncertu je v rodinách spíše výjimkou. Jakou úroveň má hudební výchova v předškolních zařízeních, poznáme u přijímací zkoušky, kdy v mnoha případech místo intonace slyšíme recitaci. Je proto pro dítě prospěšné, započne-li hudební vzdělání pod odborným vedením co nejdříve. Existuje-li kvalitní rodinné zázemí, pak pedagog je ten, který má povinnost kladně ovlivňovat první krůčky malého človíčka v počátcích jeho vzdělávání. Ve své práci se zpočátku neobejdeme bez zájmu a účasti rodičů. Často je zájem rodičů první motivací malého hudebníka a v této fázi máme možnost získat rodiče ke stálé účasti na žákově snažení. Podpora rodiny je vždy důležitým prvkem úspěchu žáka a usnadňuje práci pedagoga. Typy rodičů a jejich vztah k dítěti jsou zároveň nápovědou k volbě přístupu pedagoga k žákovi. Všímat si rodičů již při přijímací zkoušce a poznávat je při výuce v předškolním oddělení je velmi potřebnou součástí pedagogovy činnosti. Zdravé dítě je aktivní a nevydrží dlouho v nečinnosti. Nelibě nese omezování své aktivity. Záleží na tom, zda rodiče a ostatní členové rodiny aktivnímu dítěti nebrání v jeho "práci" - aby se neumazalo, neporanilo, aby zvládlo všechno bezchybně, rychle a včas, aby si raději užilo bezstarostného dětství... Zejména poslední argument odsuzuje aktivitu dítěte k umělé 11

nečinnosti a rodiče se později diví, že se dítě těžce a s nechutí zapojuje do pracovních činností (ve škole je to učení), cvičení (příprava do hodin). Takové dítě nebaví to, co nejde bez problémů, co mu nejde "samo" (bez práce). Záměrně si vybírá jednoduché úkoly ("vyberte mi něco lehkého... "), ve kterých uspělo už předem, zejména mají-li rodiče vyšší požadavky, než je dítě schopno plnit. Jiným hraničním vztahem k dítěti je nadměrná ochrana matkou - rodičem. Ochraňující rodič projevuje nepřiměřenou péči, nepouští dítě do dětské společnosti nebo musí být stále nablízku, omezuje jeho samostatnost v drobnostech i důležitých situacích rozhodování, zachází s ním jako s mladším, než ve skutečnosti je. Udržuje je v závislosti na sobě. Jindy maminky dítě stále chovají, chválí je, i když dítě něco neudělá dobře. Dítě se tak neučí brát úspěch i nezdar jako přirozenou součást svých aktivit. Někdy to jde tak daleko, že za dítě i "myslí". Dítě pak neodpovídá, protože ví, že maminka to řekne za něho. Odnaučuje se samostatnému myšlení, zapamatování si nových pojmů a výsledně využívání nabytých znalostí. Dítě má potíže s domácí přípravou, kterou nezvládá bez pomoci, protože bez ní (bez paměti matky) si nepamatuje, co se v hodině učilo. Příští hodinu proto musí pedagog pracovat na úkolu od začátku. Zavrhující postoj k dítěti - rodič z obavy, aby dítě nekonalo nebo neodpovědělo chybně, reaguje negativně ještě dříve, než dítě něco udělá. Když žák plní úkol, je rodičem neustále opravován, a tím je rušena soustředěnost, dítě nemůže uplatnit vlastní názor a vlastní fantazii. Matka trvá na splnění své vlastní "správné" představy (např. žába musí být vždy zelená, a ne hnědá). Nejen že takový přístup je rušivý ve výuce, kdy rodič stále slovně zasahuje do procesu, ale především se dítě nemá možnost prosadit a snaží se na sebe upozornit, a tak se stává "zlobivým dítětem". Ve skutečnosti nezlobí, ale touží po uznání sebe, svých nápadů a svých dovedností. Je vhodné požádat rodiče, aby počkali na dítě před třídou a třeba za cenu pomalejšího postupu nechat dítě pracovat samostatně. Dvojí vazba - všimněte si vztahu matky - rodiče, ve kterém se projevuje zároveň kladný i negativní vztah. To znamená, že slovně je projevována laskavost a láska, ale v zabarvení, v mimice a v konání je patrný postoj opačný. Takový vztah vytváří pro dítě hluboce konfliktní situaci, kterou nedokáže samo řešit. Vyrůstá v atmosféře ustavičného nesouhlasu a kritizování toho, co dělá. Přijímá toto negativní hodnocení své osoby a chybí mu kladný vztah k sobě samému a pocit emoční jistoty. Žák může v budoucnu trpět velkou trémou a může odmítat veřejně vystupovat. Na vystoupení může být úspěšný, ale pak vyžaduje dlouho opakované kladné hodnocení svého výkonu, aby se ujistil o své úspěšnosti. Stejně špatným přístupem je přehnaně vysoká míra požadavků, jejichž příčinou jsou moralizující rodiče a rodičovská ctižádostivost vyžadující nejdokonalejší výsledky. Ale příčinou je spíše obava rodičů, že neúspěchem dítěte bude snížena jejich prestiž. Zasahují 12

do výuky slovy např. "... no zahrej to, vždyť jsi to cvičil..." nebo "... tak to řekni, vždyť to umíš. Učili jsme se to..." atp. Dítě je rušeno v koncentraci a není schopno předvést své znalosti z pouhé nervozity a nejistoty, zda něco neopomnělo a aby výsledek nebyl chybný. I tady je vhodné uvést rodiče do patřičných mezí, zejména je-li potřebná jejich přítomnost ve výuce a při domácí přípravě. Ale také naopak- příliš nízká míra požadavků, dítě bez povinností, když rodiče od dítěte nic nečekají, přechází nedostatky, ponechají je bez kontroly - není stav, který můžeme uvítat. Děti cítí nezájem rodičů, kteří na ně po práci nemají čas, nemají chuť ještě poslouchat to "brnkání", "vrzání" apod. "Odloží" je do hudební školy, aby dělalo něco užitečného... Dětem chybí motivace ze strany rodičů. Někdy potkáte také určitou pohodlnost - rodiče neradi řeší konflikty s tvrdohlavým dítětem, s hyperaktivním dítětem nebo neukázněným dítětem. Nazývají svoji výchovu demokratickou a čekají, že dítě samo pozná dobré od špatného. Ale dítěti chybí zkušenost. Pedagog s úměrnými požadavky nemívá problémy, je-li důsledný a trvá na tom, aby dítě jednalo samo za sebe. Ukázala jsem některé krajní vlastnosti vztahů rodičů k dětem, které jsem mohla ve své praxi vypozorovat. Bohužel stále rychlejší životní tempo a měnící se názory na funkčnost rodinných vztahů nás k těmto krajnostem pozvolna přibližují. Znát rodiče znamená předpokládat povahu dítěte. Kladný postoj rodičů umožňuje dítěti vytvořit si kladný vztah nejen k nim a jejich požadavkům, ale usnadňuje mu, aby se správně orientovalo i ve vztazích k sobě a svému okolí. Na vývoj dítěte působí příznivě kladný citový postoj rodičů i přiměřená míra požadavků a kontroly. Přitom dostává dítě prostor pro rozvinutí samostatnosti, iniciativy a aktivity jako dobrý vklad do základu své budoucí osobnosti. Dobrou spoluprací s rodiči má pedagog příležitost tyto klady podporovat, rozvíjet a upevňovat ve prospěch své práce se žákem i ve prospěch samotného dítěte. 13

3 Pedagog 3.1 Osobnost pedagoga Úspěšnost průběhu výuky závisí ve velké míře na učitelově znalosti dětské psychiky (zejména rozumové úrovně a emocionální stránky), na schopnosti odhalit povahu dítěte a umožnit tak všem dětem nalézt své místo v jednotlivých činnostech. Pedagog musí umět dítě včas povzbudit, přepojit jeho pozornost, pochválit je, dát mu přístupný úkol a hlavně umět předejít nežádoucímu činu v jednání dítěte. Praxe již potvrdila, že jsou právě první dojmy a prožitky těmi nejdůležitějšími stopami, které budou základem pro další výuku. Vliv pedagoga nenahradí učebnice ani poučování, nebo soustava trestů a povzbuzování. Osobní příklad učitele je nenahraditelný. Nelze přitom podceňovat význam slovního působení, které má často sugestivní dosah. Za jeden z nejvíce stimulujících prvků považuji vztah učitele k žákovi a žáka k učiteli (když pro tuto chvíli vynechám rodiče jako třetí důležitý článek). Kvalita tohoto vztahu hraje důležitou úlohu při formování postoje žáka k učení. Záporný vztah k učiteli dovede žáka často naladit negativně i vůči jeho předmětu; kladný vztah naopak pozitivně směřuje žákův postoj k učení a někdy žák volí své budoucí povolání díky svému pedagogickému vzoru. Vztah žáka k učiteli je zpočátku většinou kladný (nezdůvodněná autorita), podle toho, zda rodina dítěti školou hrozí nebo je připravuje tak, aby se těšilo. S postupujícím věkem přibývá kritických výhrad, vztah se více diferencuje, stává se racionálnějším. Žáci si všímají spíše učitelových pracovních vlastností, životních zkušeností, jeho charakterových vlastností (vznikají přezdívky). V tomto období žáci hodnotí, zda se učitel chová podle svých slov, zda má skutečně rád svůj obor a je nadšen oborem, který vyučuje, anebo jestli se svou prací pouze "neživí". Ještě starší žáci se "domáhají", aby učitel nejen učil, ale i vychovával (zdůvodněná autorita). Zjednodušeně řečeno - pro malé děti je pedagog starší rozumný a chápající kamarád, od kterého se učí. Starší žáci očekávají partnertství u stejného zájmu, ale i zkušenějšího dospělého, který ho poslouchá a je ochoten zabývat se také tím, co žáka zajímá, čím se trápí nebo z čeho se raduje mimo školu. Citát: Tam, kde vidíte jen vážné tváře, tam je něco v nepořádku. (Hovorka) 15

Je jediný skutečný přepych, a to jsou lidské vztahy. (Saint-Exupéry) 3.2 Příprava pedagoga do výuky Bylo napsáno i řečeno hodně o tom, jak by se pedagog měl připravovat do každé vyučovací hodiny. Má pravidelně cvičit, studovat, navštěvovat semináře, vyhledávat vhodný výukový a notový materiál. Má mít připravený, stále obohacovaný a nejlépe písemně podchycený systém metodických prvků. Má mít čas přemýšlet o dětech, analyzovat každou vyučovací hodinu a mít přípravu do té příští. Ještě náročnější je pak samotná příprava do hodin s malými muzikanty, kterým nelze jenom zadat úkol, kterým nemůže říci: "... přečti si na straně..." nebo "... najdi si v učebnici..." atp. Ještě více je nutné dbát na to, aby byl každý úkol zajímavou hádankou, bádáním, radostí z vlastní tvorby, ověřením si, co všechno už se žák naučil. Pro pedagoga je pak VŽDY výsledek radostným překvapením hodným obdivu a pochvaly. Tento moment je však třeba pokaždé nenápadně spojit s novými požadavky. Pedagog musí uplatnit, kromě odbornosti, také slušnou dávku hereckého talentu, fantazie a improvizace, aby dosáhl cíle. Protože se vyplácí zkoušet nové nápady, novinky a poznatky ze seminářů různých typů dalšího vzdělávání, i ty, které najdeme v literatuře, nebo ty, k nimž nás děti samy inspirují, potřebuje být pedagog také nápaditým tvůrcem potřebných pomůcek. Shrneme-li požadavky předešlých odstavců, je patrné, že jednou připravená vyučovací hodina nikdy není připravená navždy. Její příští pokračování ovlivňuje individualita každého dítěte a specifikum vzdělávaného kolektivu dětí (skupinky). A co z dalších dovedností by pedagog měl ovládat? Měl by umět plánovat, aby připravil každou hodinu s vymezeným výukovým cílem a zaznamenanými vhodnými prostředky ke splnění těchto cílů. Měl by mít dovednosti realizační a řídicí, zaštiťující účinnou pedagogickou komunikaci ve vyučovací hodině. Měl by mít schopnost přispívat k vytváření a rozvíjení příznivého klimatu ve třídě. Měl by mít nezbytnou autoritu k udržení kázně ve třídě a k řešení výchovných situací. Měl by ovládat diagnostické umění, které mu umožní kontrolovat a hodnotit učební činnosti žáků. Měl by využívat svých schopností autodiagnostických a uplatňovat je při sebekritickém hodnocení úrovně vlastních výsledků. Měl by mít dovednosti organizační a v současné době i manažerské, aby byl schopen výsledky své práce prezentovat. To všechno obsahuje věta, kterou si dovolím citovat: Snahou učitele musí být "aby vyučování bylo pro dítě atraktivní, vyhýbalo se suchopárnosti, aby v něm byla každá činnost 16

efektivní a cílevědomá. Komenského "škola hrou" našla zejména v současnosti své místo." (Vlasáková, A.: Klavírní pedagogika, I. elementární stadium výuky) 3.3 Komunikace Kolik faktorů musí být obsaženo v osobnosti pedagoga, aby mohl optimálně plnit požadovanou funkci přesvědčivého vzoru a příkladu k napodobování a identifikaci? Vážnou úlohu zde hrají učitelovy charakterové, volní, citové, pracovní vlastnosti a vlastnosti temperamentu. Především by však měl být schopen umění jednat se žáky. K tomuto umění patří schopnost navázání kontaktu a následné komunikace. Kdo chce seznamovat s hudbou dítě pětileté a mladší, musí být obeznámen s dětskou psychikou. Zvolené metody musí být přiměřené tomuto věku, i když cíl bude náročný. "Hra má rozhodující úlohu zejména u věkově mladších dětí, kde tvoří formu dětských činností. Hrou zcela nenásilně poznávají hudební svět, utvářejí si mravní i estetické postoje, rozvíjejí své schopnosti a zájmy. Avšak i v pozdějším věku se podílí hra na dalším rozvoji různých stránek osobnosti (houževnatost, pevná vůle, soustředěnost, kritika a sebekritika). Využití her vnáší do práce pedagoga pestrost a změnu." (Havelková, K., Chládková, 8.: Didaktika hudební výchovy 1.) Předškolní věk má specifické charakterové rysy, jako například neschopnost soustředit se na delší dobu, snadné přijímání nového, ale rychlé zapomínání. Dítě myslí pomaleji a spěch či nucení k rychlejší reakci přináší negativní výsledek. Nové poznatky pak vyžadují čas, aby se usadily v dětské paměti a posléze mohly být rozumem použity. Dětské myšlení probíhá v konkrétních obrazech. Proto platí zásada poznat, pochopit a teprve pojmenovat. Nejsrozumitelnější oporou bývá text. V předškolním věku není rozumné příliš pospíchat dopředu. Snažíme se při opakování pracovat pokaždé jinak. Přitom je třeba přizpůsobit svou terminologii úrovni dítěte. Proto musí pedagog ovládat několik základních dovedností, které na základě svých zkušeností bude dále rozvíjet. U všeho, co v hodině dělá, je důležitý způsob, jakým to provádí. Při kladení otázek a mluvení záleží na zájmu v hlasu, na výrazu tváře, na uvolněném a přirozeném jednání. Díky pečlivé přípravě může učitel jednat jakoby improvizovaně a kladné signály předává výrazem a bohatou hlasovou intonací, stylem řeči, gesty, postojem těla a celým jednáním má vyjadřovat víru, že děti budou v hodině dosahovat dobrých výsledků. Je náročné najít správnou míru důslednosti a zároveň vřelého a srdečného postoje k dětem, spojovat vše s trpělivostí, smyslem pro humor a volbou výstižných formulací ve výkladu a nezapomínat zapojovat děti do celého dění v hodině. 17

- 4 Zák v předškolním věku 4.1 Adaptace V kapitole nazvané Rodina jsem psala, jak důležité je pro dítě rodinné zázemí, které určuje jeho budoucí vztah ke vzdělávání, ke škole a k pedagogům. Vhodná příprava v rodině také určuje stupeň schopnosti adaptace v nových podmínkách - adaptace na školu a její požadavky. Problémy adaptace dítěte na školu se týkají vyrovnání se s požadavky kázně, soustředění, pozornosti, plnění učebních úkolů, vztahů k učiteli, ke spolužákům. Potíže, jako například nesmělost, bázeň, naopak nápadné chování atp., jsou patrné zejména u dětí, které jsou bez dostatečné zkušenosti v sociálních interakcích (nemají sourozence, nenavštěvovaly mateřskou školu, málo si hrály s jinými dětmi atd.). Adaptační problémy závisí na mnoha okolnostech: na biologické a sociální zralosti, na učiteli, spolužácích, ale také na rodičích a osobách v nejbližším okolí dítěte. Záleží na tom, jak se lidé dítěti nejblíže vyjadřovali o škole. Zda ji označovali jako místo, kde je možné dovědět se mnoho zajímavého o tom, co odpovídá dětské zvídavosti, ale také mohou dítě odradit tvrzením, že to znamená "konec bezstarostného dětství", mohou vyhrožovat přísnými tresty atd. V posledním případě cítíme, že výchova v rodině zaznamenala absenci některých svých aspektů a od školy očekává nápravu. 4.2 Hudební vývoj člověka - aneb něco nezbytné teorie František Sedlák ve své knize "Psychologie hudebních schopností a dovedností" uvádí tzv.- pedagogickou periodizaci. Hudební ontogenezi (vývoj) člověka členíme na etapy: Období předškolního věku (od narození do 6 let) je ukončeno vstupem dítěte do základní školy. Toto první šestileté období jeho života dělíme na: -období nemluvněte a období batolete (od narození do ukončení 3. roku); - období návštěvy mateřské školy (od 4 do 6 let); -období mladšího školního věku, prepubescence (od 6 do 11 let); -období středního školního věku, puberty (od 12 do 15 let); -období staršího školního věku, postpubescence, dospělosti (od 15 do 20-22 let). Rozdělení je jen hrubou orientací, protože individuální rozdíly např. již v předškolním věku jsou veliké a je obtížné zařadit je jednoznačně do určité časově vymezené etapy. 19

4.3 Období předškolního věku Hudební vývoj v této životní fázi je již spojen s ostatními funkcemi psychiky a tvoří nedílnou součást obecného psychického vývoje dítěte předškolního věku. První hudební projevy jsou také součástí biologické adaptace organismu k vnějšímu prostředí a mají velký význam pro další hudebně vývojové etapy. Sluchový analyzátor, který tuto adaptaci umožňuje, je anatomicky vybaven tak, že začíná fungovat několik dní po narození a může tak zpracovat i hudební podněty. Citlivost sluchu se dále zvyšuje. Mezi druhým až pátým měsícem reaguje kojenec na mluvní hlas a zpěv matky dříve než na zvonek nebo zvuky hudebních nástrojů. Proto se matkám daří zpěvem uklidnit plačící dítě již v prvních měsících života. V nejranějším období života dítěte je významné tzv. kritické nebo senzitivní období, kdy je jeho organismus mnohem citlivější na specifické vnější podněty. Zde také vazbou na jednu osobu je schopno vytvořit základ sociálních vztahů -sociální připoutání. Tato interakce je ve vývoji dítěte nesmírně důležitá a nelze ji beztrestně porušit. Dojde-li přece jen k jejímu narušení například formou senzorické nebo sociální deprivace, tj. nedostatkem smyslových podnětů nebo sociálních vazeb, odrazí se to nepříznivě v celém dalším vývoji dítěte. Sociální vazbu s dítětem je možné snadno uskutečnit právě zpěvem matky. Můžeme proto vyslovit oprávněný závěr, že toto kritické senzitivní období se zpěvem zesiluje a samo může být později živnou půdou a spouštěcí fází pěveckého projevu. Fáze senzitivního období je tedy pro duševní rozvoj dítěte velmi důležitá. Zpěv matky dítěti v ní sehrává velmi kladnou roli a pro zdárný vývoj dítěte je pak jeho existence přímo nepostradatelná. Umožňuje i přirozenou prvotní diferenciaci zvukových podnětů. Uvedu nyní několik citací, které pomohou připomenout nejdůležitější postřehy z oblasti dětské psychiky, jimž musí pedagog věnovat neustálou pozornost. 4.4 Psychologie dítěte předškolního věku Děti předškolního věku (3-6 let) prožívají poslední období raného dětství. V duševním dění dominuje, jak již bylo řečeno, rozmach živé fantazie a ještě nespoutané požadavky racionality. Dětská pozornost je v tomto období velice přelétavá a plní tak důležitou funkci v oblasti příjmu informací. Slabé nervové buňky ještě nedovolují dlouhodobější trvání pozornosti. Do pamětního vštěpování a vybavování vstupují i subjektivní prožitky, a proto je paměť dosud nespolehlivá. Mozek v tomto věku umožňuje dětem osvojení velkého množství materiálu, 20

ze kterého si děti fixují zejména konkrétní a názorové jevy. Učení probíhá bezděčně a mechanicky. Velmi snadno se naučí různé básničky, v nichž dominující stránkou nebývá obsah, nýbrž rytmus a rým. Mechanickým učením děti nepřetěžujme, spíše se snažme o rozvoj logické paměti. "Bohatá dětská fantazie, vyznačující se konkrétností, citlivostí a svérázností, není dosud zatížena žádnou korekcí, kritickým myšlením. Uplatňuje se zvláště ve svých imaginativněemotivních oblastech, tj. v oblasti prožitkové orientace, katarze, tvůrčích nápadů aj. V tomto věku ještě zasahuje nadvláda fantazie i do myšlení." (Čačka, 0.: Psychologie dítěte) 4.5 Hry a hravé aspekty činností Hry zabírají větší část dne předškolního dítěte a také v dalším vývoji jedince si uchovávají větší nebo menší místo. V našich současných podmínkách se již jen výjimečně setkáme s názorem, podle kterého hra je "promarněním času", který by dítě mohlo využít k užitečnější činnosti, jako je práce a učení. Uznává se, že dítě se právě hrou mnohému naučí... Různé druhy her kladou požadavky na různé psychické procesy, stavy a vlastnosti, takže jejich výchovné účinky jsou značně rozmanité a široké: - vnímání a senzorická koordinace se vyžaduje v pohybových a konstrukčních hrách; - paměť se cvičí např. při soutěžení dětí, kdo si zapamatuje více předmětů z těch, které byly ukázány na krátkou chvíli, nebo z toho, co děti viděly na vycházce, a pro náš cíl třeba kdo si pamatuje krátký rytmický nebo melodický motiv; - fantazie se rozvíjí v hrách námětových či tvůrčích (kdy si děti hrají "na něco" nebo "na někoho", například na letce, na obchod, napodobují hráče na hudební nástroje, dirigenta); - myšlení se rozvíjí např. při řešení hádanek, kvízů, "hře na detektiva", kdy se uplatňuje analýza a syntéza, srovnávání, předvídání aj.; - zároveň si dítě při hrách osvojuje mnoho vědomostí, poznatků o předmětu zájmu. Při námětových hrách se často vyptává: "co je...", "jak vypadá...", "jak se dělá...", aby si mohlo hrát "lépe" a "opravdověji"; - soustředění pozornosti se zdokonaluje právě v poutavých, citově zabarvených, silně motivovaných hrách. Dítě předškolního věku se dokáže soustředit na takovou hru několikrát delší dobu než na jinou činnost; - realizace hry vyžaduje překonávání překážek (drobných neúspěchů, nedostatku materiálu, rušivých zásahů druhých dětí, vlastní únavy aj.), rozvíjí vytrvalost a sebeovládání; ve společných hrách se rozvíjí také iniciativa, rozhodnost a další volní vlastnosti; - ve společných hrách jsou četné rozmanité příležitosti k získání zkušeností v různých sociálních rolích, k formování vztahů, spolupráce aj. (Makarenko, 1953; Mendžerická, 1950; Millarová, 1978; Žukovskaja, 1963) 21

Pro formování charakteru jsou zvlášť důležitá pravidla her. Hry s pravidly jsou důležitým prostředkem v interioraci sociálních norem i v morální výchově (Piaget, 1932; Vygotskij, 1975; Božovič, 1968)- cituji: "Hry přivedou dítě k dodržování pravidel, k ovládnutí afektu, k překonání únavy a obtíží, k soustředění pozornosti, tedy mají značné formativní účinky a to právě proto, že jsou to činnosti silně motivované." 4.6 Učební činnosti. Práce Rozmanité učební činnosti při vyučování a při domácí přípravě vedou děti nejen k osvojení vědomostí a dovedností, ale také ovlivňují motivaci žáků, jejich schopnosti a rysy osobnosti. Mnoho však záleží na podmínkách, na metodách vyučování, na způsobu výchovy a citové atmosféře ve třídě, na postojích učitele k žákům, na kolektivu třídy. Učební činnosti se vyvíjejí v předškolním věku a mladším školním věku z her. Učení je pro žáka druhem práce. Může to být práce pociťovaná jako povinnost nebo dokonce jako činnost z donucení, může to být i práce-hra. Jsou tedy přechody mezi hrou, učebními činnostmi a prací. Vztah dětí k pracovním činnostem je, alespoň zpočátku, zpravidla kladný. Děti jsou motivovány potřebou činnosti a funkčního pocitu radosti, zvídavosti, úsilím o posílení jistoty a sebevědomí. Může spolupůsobit také identifikace se vzorem, s otcem, matkou nebo jinou osobou, která vykonává svoji práci se zaujetím. 22

5 Výuka v předškolním oddělení 5.1 Předškolní oddělení přípravné nástrojové výuky Každý žák základní umělecké školy, ať již předškolního nebo raně školního věku, začíná své vzdělávání v hudbě výukou v odděleních přípravné hudební výchovy. Ve druhé polovině školního roku je zařazen do "kroužku PNV" (2-3 děti). Výjimečně je dítě zařazeno do individuální nástrojové výuky od začátku školního roku. Práce klavírního pedagoga - většinou jiného, než kterým byl žák vyučován v PHV - navazuje na všeobecné znalosti z hromadné přípravy a pokračuje v individuálních začátcích u nástroje. Zde můžeme počítat s různými typy pedagogů: - s těmi, kteří mají málo zkušeností, nebo těmi, jež uplatňují svoji zavedenou metodu práce u klavíru se všemi dětmi a požadují pouze znalost klíčů, taktů, pozornost prstokladu, správné držení ruky atp. Nemusí se jim podařit dobře navázat na výuku z přípravné hudební výchovy a dítě může ztratit chuť do hry, není-li dostatečně motivováno zájmem rodičů. - s těmi, kteří se zajímají o všeobecný hudební rozvoj začínajícího hudebníka a mohou tak plynule navázat na znalosti žáka z přípravného oddělení. Pro skloubení počátku teorie s praxí se proto nabízí práce s dětmi ve větších skupinkách, která by obsahovala celou hudebně-teoretickou přípravu spojenou s praktickou hrou na nástroj. Výhodami takového předmětu je například větší snaha v kolektivu dětí se stejným zájmem o vyniknutí vlastní osobnosti, snaha o lepší nápady, větší chuť k lepšímu splnění úkolu, snaha po předvedení svých znalostí, ale pedagog má také možnost vést děti k uznání výkonu spolužáka (kamaráda), učit děti vzájemně si pomáhat, stará se, aby využil pochvaly každého jednotlivce, ale i výsledku kolektivní činnosti jako motivačního prvku atd. Ve skupině menší, než je třída PHV, je lépe možný individuální přístup. Děti dostanou komplexní všeobecné základní vzdělání s prvními praktickými krůčky ve hře na klavír. Prokáže-li se, že žákovy předpoklady směřují spíše k jinému nástroji, může své znalosti z prvního ročníku Předškolní přípravné nástrojové výuky bez problémů využít ve zvoleném nástroji. Své první zkušenosti výtvarné, pohybové i "herecké" mají žáci příležitost uplatnit ve výuce v ostatních oborech ZUŠ. Součástí výuky v předškolním oddělení jsou počátky hry na klavír, a proto přejde žák vcelku plynule do výukové metody kteréhokoliv pedagoga. Zkušenost ukázala, že právě 23

klavír je dobrým základem i pro hru na jiné hudební nástroje. Praxe přináší možnost včas podchytit talentovaného žáka a umožnit mu dříve individuální péči. Metoda přináší také některé realizační problémy. Výuku by měl vést klavírní pedagog, a ten není, většinou, dost zkušený ve výuce hromadného předmětu (nevyučuje PHV ani HN, skupinka má 5-10 žáků). Pravděpodobně nebude vyhovovat vybavení třídy pro výuku takového předmětu. Je třeba samostatná lavice pro žáka, přehledné uložení pomůcek, vybavení rytmickými a melodickými nástroji (Orffův instrumentář, metalofony, xylofony atp.). Ve třídě je třeba mít dostatek prostoru pro pohybové hry, pohybovou výchovu, dramatický projev. K výuce je třeba i vybavení CD přehrávačem, odpovídající diskotékou, případně nahrávkami na audiokazetách... Cílem metody komplexní přípravy žáka je - vycházet z hudby a do hudby se vracet - to znamená spojovat vnímání hudby, pohybu, slova, obrazu a přetváření hudbou v náladu, příběh, barvu atp. Učit se poznávat, že všechny umělecké obory spolu souvisí a ovlivňují se. Uvedu příklad: - píseň obrázek, pohyb, dramatické ztvárnění textu, výraz; - báseň, říkadlo, pohádka obrázek, tvoření melodie, pohybové ztvárnění textu, intonace podle obsahu (výrazu textu), tvoření písně na text; - hudba (jednoduchá melodie) znázornění nálady, pohyb, eventuálně tvorba textu; - pohyb (s doprovodem hudby) znázornění hudby pohybem (zvířátko, vítr, bouřka, obsah textu známé říkanky, písničky, pohádky atd.). Příprava do výuky klade na pedagoga vysoké nároky a vlastně nikdy není ukončena. Znovu si připomeňme, že je třeba uplatnit, kromě odbornosti, také příslušnou dávku hereckého talentu, fantazie a improvizace. Využíváme her, soutěží, testů, řešení hádanek (i sluchových), děti rády objevují "novinky". Základním notovým materiálem je "Klavírní školička..." Zdeny Janžurové a Milady Borové pro klavíristy v předškolním věku a v roce 2004 vydaná "předškolička" Milady Borové "Od peřinky ke Školičce a ještě trochu dál...". Množství knížek vydávaných pro děti použijeme jako vhodný materiál pro výběr textů, pohádek, říkadel a textů k dramatickým pokusům, další školy, noty a učebnice jsou uvedeny v seznamu literatury. Děti tráví tři hodiny týdně v tanečním sále nebo v sále literárně-dramatického oboru, který je učebnou, tanečním i koncertním sálem, výtvarnou galerií nebo "prkny, co znamenají svět". Za přítomnosti a spolupráce rodičů, ve skupinovém i individuálním vyučování, se děti během dvouleté přípravy naučí (za pomoci pedagoga tanečního oboru, pedagoga hudební teorie a podle možností školy i pedagoga výtvarného oboru) množství říkadel (básniček), písniček, děti se pokouší tvořit vlastní hudbu. Naučí se například notové hodnoty od celé noty po šestnáctinovou (včetně pomlk), takty 2, 3, 4dobý, klíče, posuvky, používat v praxi Toniku, Dominantu, Subdominantu, transponovat písně či melodické modely. Poznají 24

sluchem intervaly, kvindakord dur a moll, durovou a mollovou stupnici, ve výuce je zařazen i vybraný poslech hudby. Z pojmů znají dynamická znaménka, význam slov jako je např. legato, staccato, portamento, repetice, fermata, seznámí se s nejdříve používanými tempovými označeními např. Moderato, Allegro, Andante, atd. To všechno nejprve poznají sluchem, pojmenují, naučí se zapisovat, zahrát, ukazovat, malovat. Učí se veřejnému vystupování, hrají paměťově i z not, učí se hrát z listu. Své znalosti a dovednosti předvedou každý rok na veřejném vystoupení. Po více než desetiletém působení oddělení Předškolní přípravné nástrojové výuky, které vzniklo po zkušenostech z individuální práce s dětmi v předškolním věku, je jasné, že tato metoda práce se žáky před školou má velké perspektivy v celé předškolní přípravě dětí. Samotnému pedagogovi otevírá široké pole tvořivé působnosti a nápaditého ztvárnění výuky. V "předškoláčku" platí: kdo si hraje, ten je zdravý, tomu hlava nezrezaví. Vem si tužku a buď rád, že si s námi můžeš hrát!" 5.2 Organizace výuky "Dejme dětem vnímavým vůči hudbě do ruky onen malý klíč, pomocí něhož mohou vstoupit do zázračné zahrady hudby a tím zmnohonásobit smysl celého svého života." Zoltán Kodály Předškolní přípravná nástrojová výuka s podtitulem "Kdo si hraje, ten je zdravý... rozvíjení hudebnosti, fantazie a tvořivosti žáků v předškolním věku, s cílenou přípravou ke klavírní hře a hře na jiný hudební nástroj je rozložena do dvou let. Podle schopností a dosažených vědomostí mohou děti pokračovat v hudební teorii v Přípravné hudební výchově (1. tř. ZŠ). Většinou jsou však žáci z oddělení zařazeni do 1. ročníku HN, nebo zůstanou jako třída, která je doplněna žáky z PPHV, kteří, podle věku, nepostupují ještě do prvního ročníku nástrojové výuky. V prvním ročníku PPNV navštěvují žáci hromadnou výuku a od pololetí se tato výuka střídá s individuálními hodinami u nástroje. Ve druhém ročníku jsou zařazeni do studia u pedagoga hlavního oboru a pokračují ve výuce hudební teorie u pedagoga, který vyučoval žáky v prvním ročníku. Oddělení Předškolní přípravné nástrojové výuky bylo otevřeno na Základní umělecké škole Vítězslavy Kaprálové v Brně ve školním roce 1996/1997 nejprve jako experimentální oddělení s netradiční výukovou metodou pro děti mladší pěti let. Postupně byl ověřen 25

projekt, který obsahuje celou počáteční hudebně-teoretickou přípravu spojenou s počátky klavírní hry. Děti mohou, podle svého zájmu i přání rodičů, hrát na více hudebních nástrojů, u kterých převážně zůstávají i ve vyšších ročnících (závisí to na schopnostech a píli žáka). PPNV - s přetržkou jednoho roku - nastupuje ve školním roce 2006/2007 již do jedenáctého roku svého působení. Stejné oddělení bylo otevřeno v Brně také na Základní umělecké škole Orchidea clasic, s. r. o., kde probíhá výuka druhý rok. Předškolní přípravná nástrojová výuka je výuka, kterou začínají děti dříve než v pěti letech. Tříhodinová dotace obsahuje předměty: Všeobecná hudební výchova (zahrnuje i výtvarný a dramatický projev a nástrojovou výuku, kterou vyučuje pedagog hlavního oboru - klavírista, který zároveň zajišťuje korepetici v pohybové výchově. V této hodině jsou přítomni rodiče. Pohybovou výchovu vyučuje pedagog tanečního oboru a Hudebně-teoretickou přípravu vyučuje pedagog Hudební nauky nebo instrumentalista schopný vyučovat hromadnou výuku. V hromadné výuce rodiče přítomni nejsou. Na ZUŠ Orchidea clasic se podařilo obohatit komplexní přípravu dětí také o hodinu výtvarné výchovy, kterou vyučuje pedagog-výtvarník. Ve skupince menší, než je obvyklé ve třídě PHV, dostanou děti základy všeobecného hudebního vzdělání, objevují (často poprvé) své výtvarné schopnosti, učí se složitějším a rytmicky přesným pohybům v souladu s hudbou a poprvé se samy pokouší o dramatické ztvárnění textu pohádky, říkanky nebo písničky. Zkouší také své schopnosti tvořivé ve výtvarné představivosti, hudebním projevu a v pohybové improvizaci. Skupinku tvoří 10 dětí (nejvýše však 12 dětí) 3-41etých nebo 4-51etých. Vyšší počet dětí nedovoluje učiteli potřebnou individuální práci. A větší věkové rozpětí? Je sice prospěšné mladším dětem, které mají snahu vyrovnat se svým starším spolužákům, pro starší žáky však pomalejší postup není vhodný. Výuka v 1. ročníku (může být označen 0/1.) probíhá v sále tanečního nebo literárně-dramatického oboru, bez lavic a na koberci, který poskytuje dostatek prostoru k pohybu, ke změnám činností, děti mohou sedět, ležet, běhat, mohou být zapojeni přítomní rodiče. Ve 2. ročníku (0/2.) pokračuje vyučování ve třídě Hudební nauky. Ještě často tradiční postavení lavic je třeba upravit tak, aby vznikl prostor k pohybovým hrám. Tři vyučovací hodiny jsou rozloženy do dvou dnů v týdnu v dopoledních hodinách (9.00-11.00 hod.). Dopolední výuka zaručuje, že děti nejsou ještě unavené. Po obědě, vzhledem ke svému věku a režimu v mateřských školách, jsou zvyklé odpočívat. 26

Večerní hodiny výuce nevyhovují vůbec, protože děti v tomto věku vydají během dne mnoho energie a schopnost soustředění po celém dni ochabuje. Jak tedy rozdělit výuku? V první hodině (Všeobecná hudební výchova) je počet dětí rozdělen na polovinu. První skupina dětí (5-6 dětí) začíná v 9.00 hodin. Přestávka trvá 15 minut a pak následuje hromadná hodina (celý ročník v 10.00 hodin) Pohybové výchovy. Druhý den v týdnu začne v 9.00 hodin druhá skupina (zbytek ročníku 5-6 dětí) a opět po přestávce následuje společná hodina Hudebně-teoretické přípravy (pro všechny děti v ročníku). Předměty se vzájemně prolínají. V Pohybové výchově mohou být využity např. pohybové hry ze Všeobecné hudební výchovy, u nástroje pak prvky z Pohybové výchovy. Hudební teorie rovněž využívá pohybu a přesahuje do Všeobecné hudební výchovy a naopak. 0/1. ročník začíná hromadnou výukou. V lednu nebo v únoru začínají děti hrát na klavír. Do této doby probíhá kontakt s nástrojem seznamováním se s klávesami (na celé klaviatuře), hraním "z not" (podle "klubíček"), hraním vlastních zhudebněných říkadel atp. Hromadná výuka je dělena tak, jak je uvedeno výše. Jakmile se děti začnou věnovat vlastní hře na klavír, je třeba zajistit čas k individuální práci. Ale je nutné počítat s tím, že musíme zaměstnat všechny ty děti, které už odehrály, zbývá jim čas do přestávky a než se sejdou k další hodině. Hra na nástroj a hromadná výuka se střídají pravidelně po týdnech. Děti mají určený rozvrh po 15-20 minutách, podle kterého postupně přicházejí do výuky. Žák, který ukončí svoji individuální hodinu, dostane tzv. náhradní pracovní činnost, což je pracovní list s úkoly k opakování nebo procvičování látky z hromadné výuky, a na koberci, pod dohledem rodiče, vypracovává svůj úkol. Jindy obdrží rodič dětskou knihu se žádostí, aby dítěti četl určenou pohádku, básničku či jiný text, a dítě na výkres namaluje obrázek. Výkres dostane od učitele a obrázek zůstává ve škole. Je využit na výstavku při vystoupení dětí pro rodiče. V ročníku můžeme také uspořádat soutěž, kterou hodnotí děti i rodiče (do obálek u výkresů dávají např. srdíčko, sluníčko, lísteček atp.). Žák může dostat pracovní list s obrázkem (k látce, která bude probírána) a má úkol obrázek vymalovat, vyřešit, dokreslit hádanku, učitel zadá vybraný úkol z Klavihrátek atd. Vynalézavosti učitele se meze nekladou, ale úkoly by měly vždy sloužit k tomu, aby si děti mohly zopakovat známé či připravit nové. 0/2. ročník- tříhodinová výuka je rozdělena již jako v dalších ročnících ZUŠ. Hudebněteoretická příprava (Všeobecná hudební výchova) vedená pedagogem z 0/1. ročníku pokračuje jednou hodinou každý týden. V Pohybové výchově se děti stávají žáky přípravného oddělení tanečního oboru a v nástroji navštěvují výuku svého pedagoga hlavního oboru - klavíru nebo jiného hudebního nástroje. Výuka stále trvá 20 minut. Žák, který na přání rodičů nastoupí výuku na celou hodinu v některém nástroji, platí školné toho- 27

to nástroje jako v individuální výuce. Látka obou ročníků je uvedena v příloze, kterou tvoří "Rámcové plány výuky" obou ročníků a Metodika k měsíčním plánům. Jak již bylo řečeno, na klavír začínají hrát všechny děti. K výukovým pomůckám patří uvedená "Klavírní školička... ", která je využívána jako notový materiál a jejímž prostřednictvím se děti seznamují s pojmy, notami, využívány jsou rytmické hry, pohádky, říkadla, atd. Zruší se problém přechodu od hry podle sluchu ke čtení not, protože se "školičkou" je pracováno průběžně od prvních poznaných "klubíček" - not. Jsou-li ve škole učitelé jinných nástrojů, kteří mají již zkušenosti s výukou předškolních dětí, mohou být děti zařazeny i do dalších nástrojů, podle svého zájmu (doma nemají všichni klavír). K výuce děti potřebují velký nalinkovaný sešit (A4), pastelky (12 barev, 7 barev je pro 7 not), pravítko 30 cm a lepidlo k nalepování obrázků a pracovních listů. Pedagog využívá alespoň nejzákladnější pomůcky, kterými jsou především klavír, magnetická tabule na kolečkách, aby jí bylo možné otáčet podle potřeby, na jedné straně nalinkovaná. Dále příslušenství- magnety k připevňování pomůcek a obrázků, tabulové fixy (dnes již existuje více než pět základních barev), magnetické notičky, dlouhé pravítko (na linkování tabule bez linek, zpočátku stačí dvě linky). Nezbytný koberec doplňuje základní vybavení třídy. Důležitým vybavením je (pohotový) CD přehrávač nebo alespoň přehrávač audiokazet. Škola může postupně pořídit i další pomůcky ze Služeb školám, z veletrhů školních pomůcek nebo z tvorby pedagogů. Mnoho zajímavých pomůcek, inspirace i literatury najdete také při studiu na Metodickém centru JAMU v Brně. 28

6 Přijímání žáků do PPNV 6.1 Přijímací zkouška "Vynikající hudební schopnosti samy o sobě nestačí, nejsou-li spojeny též s vysokou obecnou inteligencí a s dalšími vlastnostmi osobnosti: silnou motivační základnou, charakterovými vlastnostmi, schopností nejvyšší koncentrace a mobilizace vnitřních psychických sil. Často bývá nutná jednota narušována jak ve výchově, tak v běžné životní praxi, kdy se hudebně nadaní jedinci zaměřují jen na určitou vyhraněnou činnost, kterou usilovně pěstují a zanedbávají potřebné širší vzdělání. Faktor obecné inteligence bývá ještě někdy nedoceněný." (Sedlák, F.: Psychologie hudebních schopností a dovedností) Schopnost - předpoklad, dispozice k určitému výkonu - je považována za stupeň obratnosti k rychlému zvládnutí nějakého úkonu. Je spojována dále s nadáním, talentem a inteligencí, někdy s temperamentem, volními vlastnostmi apod. Nejprve je tedy třeba děti do předškolního oddělení vybrat. Nemůžeme se těšit, že každé malé dítě bude dost zralé ke vzdělávání na ZUŠ - slovo vzdělávání zdůrazňuji, protože se nejedná o náhradní (alternativní) činnost mateřské školy, jak je někdy hodnocena tato práce pedagoga, ale jde o skutečnou výuku způsobem adekvátním věku žáka, která zároveň splňuje náročné a cílené požadavky. Nabízejí se otázky: Co budeme chtít po budoucím malém žáčkovi? Jaké by měl mít předpoklady? Co budeme zjišťovat u přijímací zkoušky? Přijímací zkouškou chceme zjistit - zjednodušeně řečeno - potřebný stupeň "zralosti" dítěte. Nemůžeme zařadit dítě roztěkané, neukázněné, stále odbíhající od tématu činnosti, nebo dítě, které zjevně nejeví zájem a tzv. "prostávkuje" každý dotaz nebo požadavek zkoušejícího a s pedagogem bezprostředně nekomunikuje (nebudeme mít čas dítě v hodině přemlouvat, aby něco dělalo nebo se něčeho účastnilo). Nemůžeme také pracovat s dítětem, které nereaguje přiměřeným způsobem na zadaný úkol (dělá všechno, co nesouvisí, odbíhá a nesoustředí se). Intonace - hledáme děti, které kromě toho, že čistě zazpívají jednoduchou p1sen (mohou ji třeba i zakukat, zazpívat na slabiku "Ia,"... ) také od jiného tónu, mají schopnost intonovat zhruba po e 2 (malé h-g není pro děti přirozená hlasová poloha, i když musíme dát pozor na děti, jejichž hlas je položený níže a v této poloze intonují čistě). Hledáme děti, které bez problému zazpívají jednoduchý motivek, předzpívaný učitelem nebo zahraný na klavír. Využijeme obě možnosti, protože některé děti neumí zazpívat, co slyší z klavíru, ale bez potíží opakují předzpívanou melodii (ve školce nebo doma nemají 29

hudební nástroj nebo na něj nikdo nehraje, ale zpívají s rodiči i s paní učitelkou). Chceme, aby děti poznaly chybu v předehrané jednoduché krátké melodii. Rytmus - hledáme děti, které dokážou zatleskat (třeba i s textem) předvedený rytmus, eventuálně vyťukají rytmus na jednom tónu klavíru, na bubínku, za použití tyčinek (claves) atp. Mohou vytleskat, co vidí na obrázku. Dáváme pozor, jestli si všimnou dlouhých slabik (např. bílý sněhulák, kočička běhá, opička skáče atd). Často dítě vytleská "pouze" počet slabik. V tom případě je opravíme a necháme ho daný rytmus zopakovat ještě jednou. Tehdy už by měl být úkol splněn správně. Děti nerady dodržují dlouhé noty, "nedodýchávají" pomlky. Musíme myslet na to, jak obtížné pak pro ně bude pracovat s rytmem nebo s dalšími agogickými znaménky. Reagování na hudbu a dynamiku - při spojování pohybu s hudbou vyjdeme z toho nejjednoduššího, na co jsou děti zvyklé ze školky. Pochodování podle hudby. Vyzkoušíme, slyší-li zrychlování pochodu až do běhu a umí-li se vrátit zpět do pochodu. Mohou tleskáním, různým typem chůze, cvičením apod. vyjádřit dynamiku (p, f - ostatní dynamická označení jsou v této fázi příliš náročná. Můžeme uvést například tato přirovnání: p - zpívá ptáček, f - dupe obr, eventuálně mf - maminka vypráví pohádku (mf zkusíme zařadit teprve tehdy, jestliže dítě bez váhání rozlišuje "p" a "f"). I dalšími způsoby může být dynamika vyjádřena- třeba: p - Schovej se!, f - Běhej!, mf - Sedni si! Vyzkoušíme, zda dítě pozná opačné nálady v hudbě, kterou hrajeme na klavír např. veselá - smutná, pomalá - rychlá, těžce - lehce, vysoko - hluboko, nahoře - dole. Poslední pojmy si někdy děti nespojují s tím, co slyší a proto využijeme přirovnání (třeba na větvi, ve studni}, aby dítě úkol chápalo. Dynamika s využitím textu. Dynamiku můžeme vyzkoušet také na mluvených větách, kdy zároveň poznáme, zda dítě rozumí textu, který říká, a pokusí se vyjádřit jeho obsah. Chceme slyšet věty jako např. "Blíží se, blíží bouřka!" (crescendo a dva akcenty na slovo "bouřka"}, nebo "Tiše, tiše cupitáme" (piano}, nebo (forte) "Zavolej!" a (ozvěna piano) "Zavolej!", nebo "Už neslyším." (forte a diminuendo). Výběr vět záleží na učitelově fantazii. Osvědčené věty si poznačíme. Intonace textu - "Copak děláš?", "Jakpak se máš?", "Já jsem smutný.", "Já jsem zase veselý!". Využijeme krátkou frázi z písně, verše z říkadla, dětské básničky (intonujeme na g\ e 1 nebo si zpíváme libovolnou melodii). Pro tuto příležitost si vybereme snadno zapamatovatelné texty. Dosud jsme zjišťovali úroveň schopností či předpokladů sluchové citlivosti, rytmického vnímání, schopnosti rozlišovat dynamiku a intonační schopnosti. ALE: 30

Při zkoušce zjistíme také míru soustředění (dobu, po kterou se dítě dokáže soustředěně věnovat úkolům), rychlé a pomalé myšlení, ale i dravost a nesmělost, stupeň sebekázně. Zjistíme schopnosti komunikativní, vztahové (učitel - žák), stupeň samostatnosti (rodiče se někdy snaží dítěti napovídat). Všechny tyto - jenom jakoby podružné - vlastnosti můžeme hlouběji poznávat třeba při rozhovoru na různá témata prostřednictvím vyjadřovacích schopností. Děti s vadou řeči mohou mít i méně vyvinuté slyšení, pokud rodiče sami nemají řečovou vadu a dítě ji "nekopíruje". Zkouškou lze zjišťovat dále kombinační schopnosti, ctižádostivost a s ní spojenou míru soutěživosti, případnou trému, pohotovost, pozorovací schopnosti (děti někdy musí okoukat, napodobit pohyb, pocit atp). K tomu nám mohou sloužit jednoduché hry s obrázky. Zahradník: Kdo je to? Kde pracuje? Co dělá? Co pěstuje? Co roste na zahradě? Dále třeba co se dělá s ovocem, na co se ovoce nebo zelenina používá atp. Les: Kdo žije v lese? Co roste v lese? Kdo žije v pohádkovém lese? (ježibaby, strašidla, Smolíček, jelen,... ). Bludiště: obrázky želva- salát, princ- princezna. Najdi cestu. Sledujeme, jak rychle dítě vyhledá cestu želvy k salátu nebo prince k princezně. Hledej dvojice: ruce - rukavice, pes - bouda, hrníček- talířek, ryba- voda, smrk- hřib, klíč- nota, kluk- míč atd. Můžeme určit časový limit, např. kdo najde za minutu více dvojic? Děti zrychlí své hledání, ale některé znervózní, dělají chyby nebo nestačí zrychlenému tempu, protože všechny se snaží vyhrát. Při této hře si už můžeme všimnout stupně nervozity jako předzvěsti možné budoucí trémy při větším "stresovém" zatížení. Slovní zásoba: vyprávěj, co vidíš na obrázku. Někdo pouze vyjmenuje, co vidí na obrázku, jiný si všimne třeba barev, děje, velikosti nebo tvarů. Na motorickou zdatnost si připravíme soubor cviků, pohybů s hudbou (velké pohyby i cviky pro drobnou motoriku). Vyzkoušíme i svá pohybová cvičení, která nám dají poznat možnosti a flexibilitu "hracího aparátu" dítěte. Nikdy nezapomeneme rodičům jejich děti pochválit za snahu a ty děti, které vybereme do přípravného oddělení, také za další předvedené kvality. Nesmíme se bát hodnotit!! společně s rodiči!! i ty děti, které teď přijímat nebudeme. ALE poradíme rodičům, co by dítě mělo dělat, aby bylo příště úspěšné. NEZAPOMENEME je pozvat ke zkoušce příští rok, protože víme, že není nic ztraceno ani zanedbáno. U tak malého dítěte dojde k výraznému pokroku i během pouhého měsíce či půl roku a zaznamenáme velikou změnu. Konečně nevadí, začne-li dítě i později. Osnovy to přece dovolují. Vysvětlíme rodičům přijatých dětí, že zejména v několika prvních letech se dítě neobejde bez jejich pomoci a pedagog potřebuje jejich pomoc při domácím opakování 31

a procvičování. Zdůrazníme, že je to pomoc především dítěti a že jejich zájem bude motivací pro dětské snažení. Budou-li se omlouvat zaneprázdněním, jako důvod budou uvádět, že hudbě nerozumí atp., nebojíme se doporučit rodičům, že bude tedy lepší, když počkají, i když dítě se jeví jako schopné, až bude samostatnější a bude moci pracovat bez jejich pomoci. Připomeneme rodičům, že dítě zpočátku chce dělat radost především jim a čeká jejich zájem. Tato chvíle přinese poznání, jakou měrou se bude rodina zajímat o práci a výsledky dítěte na ZUŠ nebo bude-li dítě pouze přihlášeno, aby tzv. "neběhalo po ulici, ale dělalo něco smysluplného". Budeme myslet i na to, že se někdy i sourozenci velmi liší, takže všechny děti v rodině nemusí mít automaticky stejné předpoklady. Pracovat s dětmi ve věku 3-5 let je náročné. Máme však příležitost nespěchat a zároveň rozpoznat jejich "talent" -zatím to nazývejme větší či menší předpoklady- pro všechny čtyři obory ZUŠ. Ale v každém případě se talentované dítě při komplexní přípravě rychleji rozvíjí, a protože zatím není vázáno školními povinnostmi, můžeme dát jeho talentu tolik, kolik potřebuje, a také ho co nejdříve vést ke hře na nástroj. Snažme se podchytit tvořivé předpoklady dětí, promluvme s rodiči o vzdělávání i v dalších oborech ZUŠ. Předběžně se domluvíme s kolegy ostatních oborů, pozveme je do výuky, výtvarníkům ukážeme dětské obrázky a výkresy. Děti většinou i později pojkračují ve studiu na tanečním oboru, některé se zapíší do oboru výtvarného. S literárně-dramatickým oborem zatím rodiče příliš nepočítají, i když pro žákovo vystupování (nejen na ZUŠ, ale i do budoucna) je taková příprava velmi prospěšná Platí zásada, že čím lépe a všestranněji si děti pravděpodobně budeme mít v dalších ročnících. připravíme, tím lepší a zajímavější práci 6.2 Co má znát a umět dítě ve věku 3-4 let? Podle knihy "Rozvoj dítěte od 3-4 let. Hádanky pro předškoláky od 3-4 let., kterou do češtiny přeložila Erika Stařeská, si můžeme ověřit věkovou zralost dítěte. Vedle námětů popsaných v kapitole "Přijímací zkouška" aplikujeme testy, které nám prozradí, co potřebujeme znát o žákovi, jež se dostaví k přijímací zkoušce do předškolního oddělení. Zkouška nesmí trvat dlouho a činnosti je třeba včas zaměňovat, aby dítě neztratilo zvědavost, pozornost a aktivitu. 6.2.1 Pozornost Příklady testů a aplikace (děti ve věku 3-4 let): 32

- opakovat po dospělém pohyby v určeném pořadí: zatleskat, vzpažit, upažit, svěsit ruce. 11Hra na tělo": oběma rukama se dotkne hlavy, kolen, ramen, stehen atp.; - dítě tleskne (cinkne na činelek, ťukne tyčinkami, ťukne na bubínek atd.), když uslyší určité slovo: sníh -dům, bouřka, sníh, růže, vločka, rampouch, člověk, sníh, okno, váza, kopretina, židle. Hovoříme tiše, dítě je otočeno zády k nám. Jednotlivá slova můžeme vyslovovat různou silou podle toho, co slovo značí, ale určené slovo řekneme vždy tiše; - slovo zaměníme za určitý tón, hrajeme ho v jiné oktávě kvůli výraznému rozlišení od tónů jiných, které hrajeme v první oktávě; -zvolíme krátký motivek (4-5 tónů) ze známé písně- např. Halí belí (e, d, e, c), dítě má za úkol označit jej mezi různými jednotlivými tóny hranými kdekoliv na klavíru; -zvolíme krátký motivek z různých tónů (4-5 tónů) a dítě různými motivky (daří se jenom výjimečně a u starších dětí); má za úkol označit jej mezi - bez cizí pomoci najde dítě stejné předměty na obrázcích - mohou být i jinak barevné (míče, stromy, hrnečky, noty, zvířátka apod.); - složí obrázek rozstříhaný na 2-4 díly, různých nepravidelných tvarů (sešikmené, ale rovné hrany nebo jako puzzle, ne pohlednici krajiny nebo obrázky s hustou a nevýraznou kresbou); - dítě musí udržet v zorném poli 4-5 předmětů a vyjmenovat je, aniž pootočí hlavou; - je třeba, aby úkoly dokázalo plnit soustředěně po dobu 5-7 minut. 6.2.2 Myšlení - najít v různých skupinách předmět, který k ostatním nepatří, a vysvětlit proč. Opět použijeme skupiny obrázků jako např. zvířátka + hrneček, zelenina + strom, barvy+ dům, obrázky + auto atd.; - dítě najde ke každému předmětu druhý do páru: hrneček - talířek, ruce - rukavice, kočárek - panenka (holčička) atd.; - dítě říká slova opačného významu: světlo - tma, teplo - zima, měkký- tvrdý, vysoký- nízký, nahoře - dole, široký- úzký, výš - níž atd.; - dítě najde na obrázku 3-4 chyby: Co spletl malíř na druhém obrázku? nebo 11... nesmysly pana malíře". 33

6.2.3 Paměť - podle poslechu zopakuje krátkou melodii (zakuká, zazpívá na slabiku "Ia" nebo "tú"). Úryvek může být i s textem např. Kuku kuku kuk (dítě zazpívá}, v lese stojí buk (dítě zazpívá); - po poslechu poznáváme, zda je melodie stejná či byla-li v melodii chyba; - dítě si má zapamatovat 5 různých předmětů na stole (klíče, tužku, pravítko, sešit, talířek), otočí se zády, jeden předmět odstraníme a dítě hádá, který chybí; - podle poslechu si dítě pamatuje 4-5 slov (včetně intonace hlasu). Zopakuje všechna? - totéž děláme u zkoušky s rytmickými motivy {"zatleskej po mně"); - naučíme dítě krátkou říkanku (4 verše} a dítě ji zopakuje. Když zná slova, zkusí říkanku zazpívat (improvizace- "Zpěvánková pošta"). 6.2.4 Drobná motorika - ukazujeme střídavě jeden prst. Ukazujeme určitý předmět na obrázku různými prsty. Vztyčíme dva prsty (2. a 3., 2. a 5., 3. a 5. atd). Dáme ruce za záda a jednotlivé prsty ukazuje nejprve každá ruka zvlášť a pak obě ruce současně. - dítě navléká velké knoflíky, korále, předměty na silnější nit nebo tenký provázek; - z prstů dělá dítě kroužky - brýle tak, že střídavě spojuje palec s dalšími prsty každou rukou zvlášť a oběma současně. 6. 2. 5 "Matematika" do pěti prstů na jedné ruce - ukázat předměty na obrázku, které jsou jediné, a ty, kterých je více. Kolik předmětů je na obrázku?; - dítě ukazuje, co je od něj vpravo a co vlevo. Věci spočítá a řekne, kde je více předmětů. Např. má dva obrázky s jahodami. Kolik jahod je na kartičce v pravé ruce a kolik na kartičce v levé ruce?; - znát, která ruka je pravá a která je levá. Rozlišovat mezi pravou a levou rukou. Kolik prstů ukazuji na pravé ruce a kolik na levé ruce? Kolik kláves hraje pravá ruka a kolik kláves hraje ruka levá? Vezmi pravou rukou obrázek, např. pejska, a levou rukou obrázek, např. mrkvičky; 34

- Dítě má chápat význam slov: horní, dolní, vysoko, hluboko, výš, níž, uprostřed. Přirovnáváme ke zvířátkům (kde žije ptáček - vysoko na stromě atd.). Kolik slyšíš tónů a kdo je zpívá? Které zvířátko je zpívá? - Má slyšet, zda jde melodie nahoru nebo dolů. Kolik tónů písničky šlo nahoru a kolik tónů běželo dolů? (pozn. rodiče s dětmi často málo zpívají, a proto tuto zkušenost a znalost získá dítě možná až ve výuce na ZUŠ). - Dítě má umět srovnat skupinky předmětů (na obrázcích) podle počtu: více, méně, stejně. Srovnat 2-3 předměty podle velikosti: délky, šířky, výšky; větší - menší, delší- kratší, širší- užší, vyšší - nižší apod. 6.2.6 Rozvoj řeči - Správně vyslovuje všechny samohlásky a souhlásky, kromě sykavek a sonorních hlásek (toto poznání slouží pedagogovi jako doplňující poznatek, nedostatky je třeba řešit za pomoci logopeda). - Na jednoduché otázky odpovídá celou větou. 6. 2. 7 Okolní svět - komunikace - bez potíží zazpívá písničku a zpívá čistě i při pedagogově transpozici doprovodu "chytá se" podle doprovodu ve správné tonině. -Zná své jméno a příjmení, jméno otce a matky, eventuelně babičky a dědečka. - Má vědět, kolik je mu let. - Má znát adresu, na níž bydlí, a jméno města, ve kterém bydlí. - Má umět pojmenovat 2-3 stromy, 2-3 druhy ovoce a zeleniny, vědět, jaké je jaro, léto, podzim a zima, znát barvy atd., to znamená rozumět základním pojmům, se kterými se dítě setkává kolem sebe a při každodenních činnostech. - Má umět přirozeně a bez potíží komunikovat. 35

7 Tvořivost "Hudební představivost bývá v hudební praxi často označována jako "vnitřní sluch". Obsahově se pak pojem "vnitřního sluchu" redukuje tím, že předpokládá jen složky sluchové, zatímco vlivem různých hudebních činností jsou v hudebních představách slity komponenty sluchové, kineticko-motorické, zrakové, fantazijní a dokonce i emocionální... soustavné zanedbávání rozvoje hudebních představ je hlavní příčinou hudebního zaostávání u velikého počtu "nezpěváků" ve všech ročnících základní školy." (Sedlák, F.: Psychologie hudebních schopností a dovedností). Ze zkušeností a z pohovorů se žáky vím, že ještě dnes bývá někdy na základních školách předmět hudební výchova využíván k výuce "důležitějších předmětů". "Hlas je tajemství." (Aifredo Kraus) Vznik hudebních představ se utváří především při zpěvu. Hlasové ústrojí můžeme přirovnat k hudebnímu nástroji. A ve zpěvu se slovo pojí s hudbou. Měli bychom však respektovat obavy dítěte, které je se svým hlasem "konfrontováno" poprvé v životě, a trpělivě je zkusit přivést k odvaze používat vlastní hlas (viz přijímací zkouška). "Tvořivost v oblasti hudby je schopnost vnímat a aktivně používat hudbu, interpretovat ji, ale především objevovat a vytvářet nová hudební výrazová spojení ke ztvárnění citových a myšlenkových podnětů a obsahů subjektu. Zvláště hudba podněcuje intuici a fantazii a vyrovnává i racionální zaměření psychiky. Právě fantazie zde má významnou úlohu. Je neodmyslitelnou složkou a hnací silou produktivního myšlení. V hudbě může člověk prožít nejen reálný, ale i fantazijní svět." (Sedlák, F.: Psychologie hudebních schopností a dovedností.) Tvořivé schopnosti nejsou výsadou jenom hudebních skladatelů, ale najdeme je v elementární podobě i u dětí. S tvořivými projevy dětí se setkáme v jednoduché improvizaci ať už pěvecké (která je pro začátek nejvhodnější), instrumentální či hudebně-pohybové. V některých pojednáních najdeme názor, že teprve hudebně vyspělejší děti se pokoušejí o "naivní komponování". Budeme-li se "naivním skládáním" zabývat v předškolním oddělení, uvidíme, kolik dětí se bude radovat ze své první skladbičky. Nevychováme sice každý rok 10-12 začínajících skladatelů, ale může se nám podařit objevit děti, které s velkou chutí budou tvořit vlastní melodie a někdy i melodie s vlastními texty. Jistě se pokusí - mají přece pohybovou výchovu- složit si skladbičku, jejíž název bude Tanec, Taneček, Písnička atp. Některé z těchto pokusů mohou znít velmi zajímavě! Důležitá je odvaha zařazovat tvořivé aktivity do výuky v hodinách a později zadávat i domácí úkoly. Na počátku znají děti dvě "klubíčka" (notu g 1 a e 1 ). Hned jich mohou využít ke zhudebnění říkadla podle své představy. Dětská říkadla najdeme nejen ve "školičce", ale též v mnoha dětských knížkách. 37

Příklad: Žába leze do bezu, já tam za ní polezu. Kudy žába, tudy já, budeme tam oba dva. nebo na a podobně... Hned si také říkadlo zahrajeme na klavír, "klubíčka" - na klávesy g, e hrajeme na celé klaviatuře 3. prstem, dbáme aby dítě hrálo lehce, ale ruce nerovnáme. Písničku může zpívat kukačka, maminka, dědeček, medvídek, Maruška, skřivánek a každý, koho dítě pozve ke zpívání jeho písničky. Ocituji ještě jednou text: "Vznik hudebních představ se utváří především při zpěvu... a ve zpěvu se slovo pojí s hudbou." Skutečně je vhodné zvolit k prvním improvizačním pokusům zpěv. Možná jste si doma se svými dětmi hráli "na operu". Nejenže jste při této hře zažili hodně legrace, protože zpívat všechno, o čem si chceme povídat, bývá dost komické, ale využijte této své zkušenosti už v prvních hodinách výuky, když se s dětmi vzájemně představujete. Zpíváte si otázky a odpovědi. Například: Jak se jmenuješ? Já jsem Maruška. Jak ti říká maminka? Maminka mi říká Janičko. atp. Známe-li už nějaká říkadla, hrajeme v hodině hru nazvanou "Zpěvánková pošta". Každé dítě zazpívá jeden verš říkadla. Můžeme na jednotlivé děti ukazovat střídavě. Při této hře již poznáte, které dítě je nápadité, a poznáte i míru hudebního cítění v citu pro toniku v závěru říkadla, o jejíž existenci děti ještě dlouho neuslyší, ale zavede je k ní jejich hudební cit. Podle příkladu s říkadlem "Žába leze do bezu... " pokračujeme s přibýváním dalších "klubíček" (not a kláves) a můžeme připravit i koncert z tvorby vlastních písní, kdy děti v ho-. dině svoji písničku nejen zahrají, ale stejně jako na koncertě se i ukloní, spolužáci poslouchají a za výkon zatleskají. Dítě uvítá, bude-li moci hrát s učitelem, který hraje k jeho písni improvizovaný doprovod. I nesmělé děti, jsou-li vyzvány, se rády zúčastní. Veliká červená jednička je dostatečným povzbuzením do další tvorby i vystupování. Zkušenost se skládáním písní dáme dětem v hodinách výuky. Děti skládají melodii na určitý text řazením kartiček s notami na tabuli. Každý zhudebněný verš je třeba s dětmi zazpívat. Děti samy zhodnotí, je-li melodie zpěvná, nebo zpívá-li se obtížně. Ve druhém případě : 38

se rozhodnou, co v melodii zůstane a co je třeba opravit, aby písnička zpívala a neposkakovala jako vyplašený zajíček sem a tam. Děti se učí vést melodii a nebojí se upravovat její sled. Později, až napíší melodii také pro hudební nástroj, hledají přirozené vedení hlasu, i když pro nástroj bývá melodie často odvážnější. Nejprve zapisují děti své melodie barevnými "klubíčky" bez rytmu, i když písničku zpívajl tak, jak cítí rytmus textu. Později se snažíme - nejprve společně, pak za domácí úkol - doplnit do písně její rytmus nebo ji zapsat přímo v jejím taktu {2, 3, 4dobém). V instrumentálních skladbách se někdy stává, že dítě vytvoří složitější rytmus pro něho těžký k zápisu. Hraje již náročnější skladby na klavír a citem využívá všeho, co technicky zvládá. Tady je potřebná pomoc pedagoga a také trpělivá vzájemná spolupráce. Stává se, že dítě napíše ke své melodii také text. Daří se to u skladeb, které mají konkrétní obsah {náplň). Třeba ukolébavka, písnička o něčem nebo o někom, nebo tvoří-li hudbu k nějakému ději. První zkušeností k tomu může být i vymýšlení "nějakého" textu k nácviku techniky, melodických ozdob, hudební fráze nebo ke skladbičkám, které text samy nemají a o něčem vypráví {K. Longchamps-Druszkiewiczowa: "Pohádky", skladbičky ze "školičky", z Abecadta či dalších škol, které pedagog užívá v procesu výuky). Velkou nevýhodu mají děti, jejichž rodiče je přihlásí pouze k výuce hlasové výchovy. U těchto dětí je citelný nedostatek představivosti i vnitřního sluchu {melodii píší "páté přes deváté", špatně zpívají podle not - "z listu"), protože jim chybí intervalová představa podpořená a cvičená zkušeností ze hry na hudební nástroj. Dále pak již záleží na tom, najdete-li dítě, které jeví zájem o tvoření vlastní hudby a jeho práce jsou něčím zajímavé. Tyto děti mají i bohatší hudební představivost při interpretaci hraných skladeb. Mají-li štěstí, je na škole pedagog-skladatel, který je schopen vést děti odborně i dále. Ale pedagog hlavního oboru by rovněž měl tuto schopnost u svých žáků podporovat a rozvíjet. "Tvořivé dítě je šťastné dítě." Bruno Munari 39

Závěr Melodické cítění a pěvecká reprodukce se u dítěte úspěšně rozvíjí jen tehdy, má-li dostatek účinných podnětů. Hudební metrorytmus prožívá dítě ze všech hudebně-výrazových prostředků nejdříve. Touha po zvuku spojeném s pohybem se objevuje již po půldruhém roce života. "Hra" na klavír - "hrají" většinou celou dlaní do kláves - je pro ně přitažlivá tak, že u klavíru dokážou vydržet velmi dlouho. Kromě toho později zjišťujeme u dětí spontánní zpěv, který vyjadřuje jejich city a nálady a obsahuje i první hudební představy (dítě např. zpívá panence svoji písničku - ukolébavku). Je proto jistě správné, má-li příležitost nastoupit výuku u poučeného a zkušeného pedagoga právě v tomto - předškolním - věku. Výuka pak musí být bez suchopárnosti, každá činnost efektivní a cílevědomá. Mechanickým učením dítě nepřetěžujeme! Při výběru aktivit v hodině je třeba zvlášť zvážit věk dítěte. Dítě je schopno plnit různé pracovní úkoly teprve od tří let. Do této doby pouze napodobuje. Zpěv a hudební hry v něm navozují radost a uvolnění a jsou pro ně důležité i z hlediska estetického - přináší dětem hluboký citový prožitek. I když chceme děti učit, stále jim dopřávejme příležitost hrát si. Současné děti jsou, díky množství různých podnětů, chytřejší, ale často méně samostatné, méně soustředivé, netrpělivé a dost nerady se "namáhají". Důvodem může být také metrpělivost nás - dospělých. Dítě se všemu naučí, bude-li mít náš dobrý příklad zájmu a trpělivosti. Tím není řečeno, že děti je třeba "piplat a oprašovat", protože naše děti jsou, už i v předškolním věku, osobnostmi hodnými respektu. Názorům uváděným v předkládané práci a potvrzení mých zkušeností z praxe dávají za pravdu i nejnovější výzkumy vědy, o nichž píše ve svém článku prof. František Vyskočil: "Učitelé hudby samozřejmě odedávna tušili, že aktivní muzicírování obohatí jejich svěřence v dospělosti o kvalitní hudební zážitky. Navíc rozpoznali, že provozování hudby, byť i jen neprofesionální a amatérské, přispívá k všeobecnému rozvoji osobnosti... Přitom pozitivní účinek hudební výchovy na intelektuální výkonnost přetrvává až do dospělosti a stáří... Proto je lepší provozovat hudbu -stejně jako sport- aktivně a vést k tomu i svoje potomky." Hrejme si tedy s našimi dětmi, tj. učme je, přesvědčivě přijímejme jejich svět objevování, protože i největší pedagogové nás učí, že není kam spěchat. Připomínejme si, že jsme to my, kdo dává dětem první zkušenost s vnímáním, cítěním a prožíváním hudby. Máme příležitost být tím podnětem, který způsobí, že od začátku budou děti hudbou žít a některé třeba hudbu i tvořit. 41

Přeji nám všem, abychom mohli s dětmi začínat tak brzy, jak jim to bude prospěšné, abychom měli dostatek času ukázat dětem svět krásných pocitů, fantazie a radosti z podílení se na kráse. Budou pak hrát, malovat nebo jinak tvořit krásu pro své potěšení, i když už nebudou žáky základní umělecké školy. '

sv A>lnAJ\ ANV1d 3A03W"H 6 I I 6 1JO u

První ročník PPNV Předměty - Všeobecná hudební výchova - obsahuje i výtvarný a dramatický projev - vyučuje pedagog hlavního oboru - Pohybová výchova - vyučuje pedagog tanečního oboru - Hudebně-teoretická příprava - vyučuje pedagog Hudební nauky 45

Původně jsem nezamýšlela psát o práci s dětmi v předškolním věku. Avšak odezva z řad.. kolegů, mne přivedla k napsání tohoto textu. Vím, že v mnohém nepřináším nové nápady, ale snažila jsem se o zachycení mých zkušeností z individuální i skupinové práce dětmi ve věku 3-5 let (6 let). Nemyslím si, že jsem vymyslela "recept na výchovu talentů". věku, o kterém je v textu řeč, ani namůžeme ještě o talentu hovořit. Děti pouze projevují větší či menší předpoklady k hudebním, pohybovým, výtvarným nebo dramatickým aktivitám. Zkušenosti, hledání a sledování dalších životních kroků mnoha mých žáků mě utvrdily v tom, fe je skutečně třeba začínat s hudbou dávno před povinnou školní docházkou. Že estetické působení na děti ve věku, kdy jsou přístupné citu, prožitku, radosti z tvoření a smyslu pro krásu se neztrácí v celém jejich dalším životě a navždycky působí na všechno, čemu se budou věnovat. Mohu mít radost, že mnohé z mých žáků provází hudba skutečně celým životem. Některým je profesí, jiným aktivním koníčkem a dalším potřebnou relaxací. Všechno, co najdete v této práci a následující metodice, můžete přijímat a realizovat. Při každé své přednášce však zdůrazňuji, že je mým přáním, aby byla využita jako inspirace. Jsem přesvědčena, že vaše znalosti a zkušenosti mohou tuto otevřenou metodu práce dále obohatit a nepochybuji o tom, že se i s vašimi postupy a pomůckami brzy potkáme, abychom se mohli inspirovat vzájemně. Naše děti si zaslouží, abychom jim předávali co hudba přináší také nám, a předávali jim to formou, která je o ušlechtilosti, duchovní bohatosti a komunikativnosti hudby přesvědčí. Již mnozí moudří před námi řekli, že "cíl je jeden, ale cest k němu vede několik". Měsíční plány jsou záměrně nazvány "rámcovými", protože i vám zkušenosti ukážou, že v každém novém ročníku jsou děti jiné. Každá nová skupinka vyžaduje jiný přístup, jinou náročnost, jiný pracovní postup. Snad právě proto je tato práce náročná, ale i provokující naši pedagogickou vynalézavost. Přeji vám mnoho nejlepších nápadů. Děti jsou velkou vzpruhou, jejich úspěch odměnou za naše úsilí. Děti dávají svému učiteli množství životní energie svojí srdečností, upřímností a čistým vztahem. Dětem přeji mnoho nadšených pedagogů a pedagogům mnoho dětí, které se budou do naší výuky těšit. Marcela Slaná

Zrnka moudrosti od Františka Vymazala... I... a ještě jedno navíc První a nejtěžší úkol člověka je, aby se hodil do světa. Co zvolna zraje, bude zdravé. Jeden veliký filosof řekl: "Myslím, proto jsem." Jiný, mnohem menší, to obrátil: "Jsem, proto myslím." Kletba každé společnosti jsou poloviční vzdělanci. Od každého se nemusím dát poučovat, ale učit se mohu od každého. Kdo myslí, že ví už dost, bude věděti čím dál tím méně. Nejen hodiny, také lidé zůstávají stát. Kdo něco umí, stojí ~še než ten, kdo jenom něco ví. Jsou zákony, které patří na lavici obžalovaných. Pokud bude v člověku fantazie, bude vždy zázraků dost. Nic není odpornějšího než pracovati s nechutí a nic radostnějšího než pracovati s nadšením. Nejpěknější povolání je to, které se ti líbí až do konce. Zrnko v širším smyslu je všecko, co zasluhuje, aby bylo pověděno, pamatováno, anebo o čem by se mělo přemýšlet.!' František Vymazali 6. listopadu 1841-6. dubna 1917,l brněnský polyhistor-samouk.f 48 Nezáleží na tom, o čem sníš... ale na tom, zda máš vědomosti, abys s~ch snů dosáhl. ~ Albert Einsteint f

ZářÍ (cca 4 hodiny) V první hodině jsou přítomni všichni pedagogové, kteří budou vyučovat předmět Předškolní přípravná nástrojová výuka. Představí se rodičům a seznámí se s dětmi. Stručně vysvětlí rodičům obsah a náplň budoucí výuky. Seznámí rodiče se svými požadavky na děti a na spolupráci rodičů v hodině i v domácí přípravě. sluchová cvičení: tón, zvuk, melodie stoupající, klesající; pojmy výš, níž; noty g\ e1 malujeme: pohybová výchova: hudební pojmy (neučit!) - noty, posuvky, ozdoby, dynamika atp. - pohádka melodie stoupající, klesající (pojmy výš, níž; vyšší, nižší), Sedmikráska, Turek písně: slyšíme noty g\ e\ najdeme na klaviatuře, dotýkáme se kláves, malujeme (2 linky), naučíme se písně - Volala kukačka, Běžím na kopec, Sedí liška pod dubem, Turek dramatický projev: říkadla g\ e 1 ("školička"), Základní výukový materiál: R. Blatná: Země Musica Z. Janžurová, M. Borová: Klavírní školička pro čtyřleté až sedmileté děti P. Jistel, J. Košťálová, G. Prokšová: My jsme malí muzikanti PaedDr. K. Havelková, J. Pachta: Domeček plný notiček V. Beilová: Barevné cinkání P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce P. Jistel, J. Koutský, P. Šalanská: My jsme malí muzikanti I. Oplištilová, Z. Hančilová: Klavihrátky (prac. sešity O, 1) 49

Pozdravíme se. I d J 3 J I n J =ll 'i JJJJ IJJJJ IJJJJ IJJJJ I Dobrý den, dobrý den, zdravíme se s úsměvem. Dobrý den, dobrý den, přejeme všem hezký den. Ručky máme na tleskání a nožičky na běhání. Dobrý den, dobrý den, dneska zlobit nebudem. (Dobrý den, dobrý den, nashledanou za týden.) mluvený text Kdo si hraje, ten je zdravý, Tomu hlava nezrezaví. Vem si tužku a buď rád, že si s námi můžeš hrát. Naučíme se nejprve text a postupně i melodií. Tón, zvuk V. Beilová: Ťuk, ťuk, ťuk, to je zvuk... (nachystáme si kartičky s obrázky, které představují tón, a zvuk). Například: tón zvuk 50

Řekneme si, co umí tón a co dělá zvuk. Děti rozdělí obrázky na tóny a zvuky. Dítě hledá u kamaráda obrázek s tónem a kamarád za něj dostane zvuk a opačně. Děti vyhledávají v hromádce obrázků: 1. skupina tóny, 2. skupina zvuky. Na tabuli připevňujeme tóny a zvuky dáme zpět do krabice. Na pracovním listu (v učebním sešitě) vymalujeme tóny jednou barvou a zvuky jinou barvou. Děti samy namalují nějaký tón (notu, píšťalku, muzikanta) a nějaký zvuk (auto, koloběžku, budíček atp.). Děti doma vyhledají obrázky (časopisy) a nalepí do sešitu obrázky, které představují tóny, a obrázky představující zvuky. Renata Blatná: Noty z Hudebna - pohádka "Země Musica" - namalujeme hudební pojmy a značky. Země Musica. (Renata Blatná) Za dvanáctero stupnicemi, devatero etudami a třemi preludii leží hudební království. To království se jmenuje Musica a rozprostírá se na velikananánském notovém papíře. Větším, než všechny notové sešity dohromady. A ten velikananánský papír je plničký not. Prosím? Že na tom není nic divného? Ale je! Poslouchejte dál. Ty noty totiž nejsou obyčejné. To by přece nebyla žádná pohádka. Tyhle noty se procházejí po notových osnovách a umějí mluvit. A nejen to. Noty-dámy nosí na hlavě klobouček a pod krkem mašli, pánové-noťáci cylindr a motýlka. Tak vidíte, a vy, že prý na tom nic divného není. A to ještě nevíte spoustu dalších věcí. Tak třeba že noty a noťáci bydlí ve městě, které se jmenuje Hudebno. Navenek vypadá jako všechna jiná města, ale ve skutečnosti se tady všemu říká jinak: domům takty, ulicím stupnice a čtvrtím Dur a Moll. Dveře se sice zamykají klíčem, ale houslovým nebo basovým (pozn. pedagoga: může být na kopci houslovým a domy pod kopcem basovým klíčem). Prosím? Že na notovém papíře nejsou jen noty? Jistě, máte pravdu. Hned vám povím, kde bydlí a co dělají ostatní. Tak například pomlky hlídají v parku. Dávají pozor, jestli tam něco neskřípe, nepípe, nepíská nebo nevříská. Zkrátka, jestli se tam neukrývá nějaký pazvuk, který by chtěl rušit ticho a nedal by notám odpočinout. Já vím, teď si asi myslíte: ti pazvuci jsou pěkní potvůrkové (pozn. pěkné nedobroty). Ale nebajte se. Mnozí pazvuci jsou pro noty užiteční, protože si noty na nich mohou pochutnat. Takové tři lžíce Mlasku nebo sklenička Úsrku - hmm to je dobrota! A notám po nich sílí hlas. 51

Na náměstí bydlí číslice, písmenka a značky. A také slova. Přistěhovala se z Itálie a každé z nich má jinou povahu. Lento je loudavé, Allegro hbité, Cantabile pořád vyzpěvuje. Eroico zní zbrojí hrdinů atd., atd. V čele náměstí stojí radnice. Tam sídlí pan radní (pozn. starosta) Sforzato a jeho dva rádcové Crescendo a Decrescendo (pozn. učíme se diminuendo, děti si to lépe pamatují a nepletou se, nelze jim vysvětlovat záporku "de"). Na náměstí jsou také obchody - obchod s melodickými ozdobami, aby si noty-dámy mohly krášlit tón, obchod s pochoutkovými pazvuky a lékárna. Tam pracuje paní Ladička, která notám spravuje tón, když se jim pokazí. Daleko za městem má svůj zámek královna Hudba, celá nota s korunkou nad hlavou, která spočívá na vysokém trůně z pěti linek osnovy a pěti pomocných linek a zní nádherným tónem po celý den a noc. Zaručuje tak všem obyvatelům království radost z práce a klidný sen. Prosím? Že se ve vyprávění ztratily křížky a béčka? Neztratily. Křížky a béčka se musí držet not, ke kterým patří. Noty si je nejčastěji vodí na vodítku, aby měly jistotu, že jim neutečou. Ostatně - víte co? Já vám teď budu vyprávět (pozn. jednou vám budu vyprávět...) o jedné notě G. Uvidíte sami, jak takový život v Hudebnu vypadá. Malujeme písničku: "Kam jde písnička?" Děti nejprve znázorňují pohybem melodii stoupající, klesající a melodii, co "zůstala stát". Pedagog improvizuje na klavír a děti znázorňují volným zvedáním rukou melodii stoupající. Jestliže melodie klesá, spouští pomalu ruce dolů (mohou jít až do dřepu k nejhlubším tónům) a při melodii, co "zůstala stát" si dají ruce vbok. Toto cvičení můžeme praktikovat f i za chůze, ale u melodie co "zůstala stát" (hrajeme na jednom tónu), se děti zastaví a dají! si ruce vbok. ' Postupně se naučí písně, u kterých ukazují (cvičí), kam jde písnička. Směr pohybu melodie nakreslí pedagog na tabuli a děti do sešitu. Mohou malovat i barevně Uednou barvou melodii stoupající, jinou klesající a ještě jinou pastelkou melodii, co "zůstala stát"). Využijeme i sešitů uvedených v rámcovém plánu. Máme-li k písničce obrázek, nalepí si jej děti do sešitu a za domácí úkol vymalují. 52

1. Běžím na kopec $t 1 njfjt J JJJJir 1 1 JJJI ~-1EJJJ1 1 t-11 2. Sedí liška pod dubem $t -:;ER_!I:!!J_??~ I~_!_!Lf!E1_!_!11 'I J J JI; J JI; J JI; J J IJ J s IJ J t ~ ~ ~ ~ -_ 3. Volala kukačka $ J J J I J J J I J J J I J J J I J J * I J J s ll ~~ ~~ 4. V zahradě na hrušce $t JJ;I JJ;I JJJI J-1 JJJI J; 11 JJJir=ll \\ _--- \ \ --_ ad. 1 Běžím na kopec a z kopce dolů. Nahoru lezu, dolů se svezu. ad. 2 Sedí liška pod dubem má píšťalku a buben. Na píšťalku píská a na buben tříská. ad. 3 ad. 4 Volala kukačka malého pasáčka: "Kuku, kuku! Zašly ti husičky do zlaté pšeničky. Kluku! Kluku!" V zahradě na hrušce sedává kos, má černý kabátek a žlutý nos. Na našem komíně sedává čáp, klape si zobákem klap, klap, klap, klap. 53

Turek 1. Se-dí tu-rek, hla-vou ký-vá, mra-čí se a zle se dí- vá. Pojď si hrát! IJ J J J J J IJ - Pojď si hrát! Zkus hlavičku na zem dát. =ll 2. Směj se s námi, pane turku, místo nosu máš okurku. Pojď si hrát! Pojď si hrát! Zkus ručkama zatleskat. 3. Sedí turek, hlavou kývá, mračí se a zle se dívá. Pojď si hrát! Pojď si hrát! Zkus nožkama zadupat. 4. Směj se s námi, pane turku, místo nosu máš okurku. Pojď si hrát! Pojď si hrát! Zkus hlavičkou pokývat. V písničce můžeme také hrát na různé hudební nástroje:... zkus na klavír krásně hrát {... zkus na klavír zazpívat)... zkus na housličky zahrát... zkus na buben bubnovat... zkus na čelo zabroukat... zkus na flétnu zapískat {... zkus na flétničku zahrát,... zkus na flétnu pěkně hrát)... zkus na akordeon hrát... zkus si zadirigovat... zkus na pozoun zafoukat... zkus na trumpetu zahrát (... zkus na trubku vyhrávat)... zkus na basu basovat (... zkus na basu zabrnkat)... zkus na kytaru drnkat atp. Dramatický projev: příklady říkadel Máme doma kukačku - Luboš Huml Kočička: Chudák medvěd: 54 Mourovatá kočičko přestaň chodit na mlíčko. Medvědovi v brlohu spadl kámen na nohu. Když ti kručí v bříšku, běž a chyť si myšku. Než to trochu přebolí, musí chodit o holi.

Náš papoušek: Náš papoušek Pepíček dostal k svátku zpěvníček. Teď si každou chviličku píská novou písničku. Říkadla - A. Dudek Mraveneček v lese těžké dřevo nese, pomozte mu, kamarádi, máte-li ho trošku rádi, sic by se nám polámal, nikdy víc by neběhal. Krtek leze podle meze, vyměřuje louku, sysel za ním pytel veze, že bude mlít mouku. Halí belí - A. Dudek Šel zahradník do zahrady s motykou, s motykou, vykopal tam rozmarýnu velikou, velikou. Nebyla to rozmarýna, byl to křen, byl to křen, vyhodil ho zahradníček přes plot ven, přes plot ven. Za šera a za rosy sedí žáby v rákosí. Jedna hraje, druhá zpívá, do noty jim třetí kývá. Vybíráme texty, ve kterých je hodně přímé řeči nebo které jsou bohaté dějem. 55

-R íj e n (cca s hodin) sluchová cvičení: dramatický projev: "Kam jde písnička?", noty g\ e\ zpíváme podle not, "kapky" - veselá, smutná, zamračená Fr. Hrubín: Paleček a jeho kamarádi (hrajeme pohádku), prstoklad (prsty, číslování prstů, cvičení samostatnosti prstů) říkadla: hrajeme na klavír: malujeme: Žába leze do bezu Prší, prší kapky deště Paci, paci pacičky Stojí javor u potoka tvořivost, improvizace, zpíváme říkadlo (g\ e 1 ), hrajeme říkadlo na klávesách (3. prstem, lehkou rukou, ruku dítěti nerovnat!), říkadla: Žába leze do bezu, Paci, paci pacičky vymalujeme nebo namalujeme obrázek k říkadlu, malujeme "kapky" (veselé, smutné zamračené), zapíšeme (graficky), kam jde písnička písně: Základní výukový materiál: Kočka leze dolů V zahradě na hrušce Volala kukačka Sedí liška pod dubem A. Faksová, B. Frýba: Malované písničky pro kluky a holčičky F. Hrubín, J. Trnka: Špalíček (Paleček a jeho kamarádi) Z. Janžurová, M. Borová: Klavírní školička pro čtyřleté až sedmileté děti M. Borová: Od peřinky ke Školičce a ještě trochu dále... PhDr. V. Mišurcová, I Klega: Zpívánky (Podzim) P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce 57

Píseň s dětským textem: A. Sarauer: Klavírní škola pro začátečníky - Kukačka. (Hra obě, č. 10 - místo pomlky můžeme využít činelky z Orffova instrumentáře) Kukačka v. A. Sarauer... í I Ku ku, ku ku, ku-kač-ka ~ n vo-lá! Ku ku ku ku pojď-te si hrát! "Kam jde písnička?" Děti pohybem znázorňují směr melodie -v písni - v improvizované melodii Ve skladbě volíme melodie s výrazným pohybem - pojmy výš/níž, vyššífnižší - cvičíme (ukaž, co slyšíš) Gábinka Emil (barva červená}, dítě stojí rovně a upaží (barva modrá}, dítě stojí v mírném předklonu, dlaněmi se opírá o pokrčená kolena Namalujeme si "klubíčka" (noty) v uvedených barvách a procvičujeme například: -bez linek, barevnou fixou na tabuli, namaluj "klubíčko", které hraji (děti mají obě barvy); - děti se rozdělí na skupiny (např. děvčata - Gábinka, chlapci - Emil) a "klubíčko" maluje skupina, která uslyší svůj tón; - "diktát" do sešitu (bez linek}, děti si najdou červenou a modrou pastelku a malují "klubíčko", které jim učitel zahraje; - nalinkujeme na tabuli (pak i do sešitu) 2 linky a na ně "klubíčka" Gábinku a Emila (děti by už měly poznat, kde bydlí Gábinka- 58

výš než Emil, a kde bydlí Emil - níž než Gábinka), hledáme na které lince bydlí Gábinka a na které lince bydlí Emil; - namalujeme za sebe více "klubíček" a zpíváme podle not, totéž do sešitu (můžeme diktovat - namaluj Gábinku, namaluj ještě jednu Gábinku, namaluj Emila atp.); -"Který ptáček umí takovou písničku?" hrajeme g\ e 1 - kukačka; - naučíme se písničky o kukačce: Volala kukačka malého pasáčka, Kuku, kuku kukačka volá; - u klavíru pohladíme tři černé klávesy a ty nám zato prozradí, kde najdeme Gábinku, s pomocí kukačky najdeme Emila, můžeme hledat na celé klaviatuře; - na texty říkadel improvizuje dítě na klávesách g, e i v jiných oktávách. Říkadla se nám také hodí k prvnímu dotyku s klávesami. Namalujeme si kapky - veselou, smutnou a zamračenou. Děti si je mohou pojmenovat např. Veselinka, Smuténka a Mračilka nebo Bručilka Uména vymyslí samy). Hrajeme 3. prstem, lehce se dotkneme klávesy. Kapky mohou vypadat třeba takto: staccato, p, mf dlouhé tóny, tiše staccato i tenuto hlasitě, co zvládne prst Výtvarný projev: - namalujeme si obrázek k říkadlům; - vymalujeme si obrázek k říkadlům; - malujeme kapky děště; - malujeme pohádku F. Hrubína: Paleček a jeho kamarádi; - do sešitu si obtáhneme pravou i levou ruku a prstům namalujeme hlavičky a čísla (prstoklad). 59

Dramatický projev: -hrajeme si "na řemesla" (co dělá a jak pracuje zahradník, kovář, pekař, prodavač, holič, kaděřnice, herec, zpěvák, maminka vaří); - František Hrubín: Paleček a jeho kamarádi. Naučíme se text, rozdělíme dětem role (děti se střídají) a hrajeme pohádku. Paleček a jeho kamarádi - František Hrubín "Mámo, usmaž kobližky!" "Až mi dojdeš na šišky, nemám už čím topit, synku, dělej něco pro maminku!" Zavoláme Prsteníčka: "Prsteníčku, tak co ty?" Chlapečkovi zrudla líčka: "Šiška dělá drahoty." V lese bum, bum, bum, šiška jako dům, za ní druhá, po ní třetí z vysokého smrku letí. Paleček je dávno v lese, sám však šišku neunese. Jde okolo školáček jménem Ukazováček. Okoukne ji, pak se sehne, Ale šiškou ani nehne. Zavoláme Prostředníčka: "Prostředníčku, pomoz nám!" Chlapečkovi zrudla líčka: "Nadarmo se namáhám!" Zavoláme na Malíčka: "Pojď, Malíčku, pomoz nám!" Malíček je chytrá hlava, kamarádům rady dává: "Ty jdi sem a ty jdi tam, čekejte, až zavolám! Tak teď! Hej rup! Už ji nesem... " Vracejí se domů lesem, máma jim dá za šišku cukrovanou kobližku. Příprava prstokladu - "Kdo byl v lese první? Kdo přišel druhý? Kterého kamaráda zavolali?" Očíslujeme prsty a cvičíme jejich samostatnost např.: - udělej pěstičku a ukaž nám jenom 2. prst, 1. prst, 3. prst atd. - udělej pěstičku a ukaž nám 1. a 5. prst, 2. a 3. prst atp. - dej dlaně k sobě a "zatleskej" druhými prsty, pátými prsty, třetími prsty atd. -schovej ruce za záda a ukaž nám na pravé ruce 2. prst a na levé ruce 3. prst... Je mnoho dalších dovednostních způsobů, které můžete zařadit podle šikovnosti dětí, včetně svých osvědčených cvičení. 60

Listopad (cca 4 hodiny) sluchová cvičení: g\ e\ f\ zpíváme podle not, zpíváme písně dětí podle jejich sešitu, hra "Na detektiva" - pátráme po ztracených notách v písničce "Šnečku, šnečku", sluchový diktát {g\ e\ f 1 ), Kdo to tady zpívá? - písnička v různých oktávách pojmy: rytmus: p, f, mf nota celá, půlová {pomlky) tvořivost: Šnečku, šnečku... : improvizace na text {"Zpěvánková pošta"), napiš {"nametej") svoji písničku, zahrej svoji písničku naučit text, namalovat obrázek, vytvořit a zapsat {"nametat") písničku, zahrát písničku {vystupujeme na koncertě) říkadla: básně, texty: Zlatá brána Kolo, kolo mlýnský Stojí javor u potoka Foukej, foukej větříčku Šnečku, šnečku vystrč růžky F. Hrubín: Malý muzikant J. Alda: Před Vánocemi V. Beilová: Písnička (... klíček houslový) písně: Základní výukový materiál: Mik Miku, Mik Miku, Mikuláš Turek, Paša V. Beilová: Barevné cinkání Z. Janžurová, M. Borová: Klavírní školička... M. Borová: Od peřinky ke Školičce... I. Oplištilová, Z. Hančilová: Klavihrátky seš. O, 1. F. Hrubín, J. Trnka: Špalíček Dětské knihy - říkadla, verše Koledy 61

"klubíčka" (noty g, e) již dobře slyšíme, umíme je zapsat (zatím jako barevné klubíčko), intonujeme, umíme jejich prostřednictvím zhudebnit říkadlo, najdeme je na klaviatuře ve všech oktávách, podle not hrajeme např. svoji písničku, ale i "klubíčka" volně složená vedle sebe na kartičkách, nebo noty na kartičkách. Aby se děti neorientovaly ve čtení not jenom podle barvy, využijeme obrázků s notami v "Klavírní školičce" a zároveň se naučíme říkadla k jednotlivým notám. Budeme je potřebovat ke hře jednotlivými prsty. G - Gábinka {"školička" str. 71) Gábinka má dneska den. Hraje sólo na buben. Bumtarata bum bum bum, otřásá se celý dům. (říkadlo vymyšlené dětmi) E - Emil, -event. Eman {"školička" str. 55) Emile, Emile schovej dudy na pile! Pročpak bych je schovával, když jsem na ně dudával? (pro Emana zůstává říkadlo stejné, jak je uvedeno ve "školičce") F - Frantík {"školička" str. 63) Frantík jel na koze... Foukej, foukej větříčku... Při sluchovém objevování nové noty hrajeme hru "Na detektiva". Cvičíme podle sluchu, děti ukazují, co hraje pedagog na klavír (známé noty g\ e 1 ). Překvapením je nový tón, nová nota, kterou učitel zahraje- f 1 Děti bezpečně sluchem poznají, že našly nové "klubíčko", které si pojmenujeme Frantík. Frantík (barva zelená) - dítě stojí rovně, ruce podél těla Hledáme, kde bydlí Frantík- uprostřed mezi Gábinkou a Emilem, v mezeře, v 1. mezeře. Procvičovat noty g, f, e můžeme podle činností z měsíce září. V tomto měsíci začínáme seznamovat děti s rytmem. V. Beilová: Barevné cinkání - naučíme se říkanky k notě celé a půlové, prozradíme dětem, co si muzikant napíše, když má v hudbě mlčet, a procvičujeme pomocí rytmických her. Tleskáme, použijeme nástroje Orffova instrumentáře, namalujeme si noty a pomlky do sešitu, zapisujeme rytmus obrázku 62

(např. celá nota- dům, stůl, hůl,... a nota půlová- zpí-vá, dí-vá, má-vá) atp. Napíšeme rytmické cvičení nebo poskládáme z kartiček (takto se lépe zaměňuje rytmus a přidávají či mění pomlky) a můžeme i soutěžit. Rozdělíme děti na skupiny, každé přidělíme jiný hudební nástroj Orffova instrumentáře a hraje ta skupina, jejíž notová hodnota je v rytmu "na řadě". Skupiny mohou soutěžit mezi sebou ("Kdo to méně poplete?"). Hrajeme si na "zvony" (celá nota bam, bam..., půlová nota bim bam, bim bam... )- skupinky se střídají nebo hrají společně, některá skupinka chvíli mlčí - nehraje anebo hrají každá svůj řádek (zpočátku dbáme na jednoduchost a pravidelnost výměny hodnot). Naučíme se nová říkadla a upevňujeme známá: Zlatá brána, Kolo, kolo mlýnský, Stojí javor u potoka, Foukej, foukej, větříčku, Šnečku, šnečku, vystrč růžky, ale i jiná. Najdeme je v dětských knížkách. Říkadlo Šnečku, šnečku... si zapíšeme v pravidelně se střídajících notách g, f, e, f, g, f, e, f atd. a s dětmi zkoušíme různé obměny. Uložíme dětem, aby doma zkusily "nametat z klubíček" vlastní písničku. Nebo připravíme dětem říkadla z knížek s dětskou poezií, mohou si vybrat i říkadla ze "školičky", a to, které je pro ně nejhezčí, zhudební. Písničku na text zvoleného říkadla se naučí doma hrát (používají 3. prst) a v některé hodině uspořádáme první koncert z vlastní tvorby dětí včetně toho, že si vyzkoušíme i chování vystupujícího a obecenstva (pozor, aby děti nehrály jenom pravou rukou, případně leváci svojí šikovnější rukou). Jejich písnička i s namalovaným obrázkem k textu může být hezkým dárkem rodičům. Šnečku... Já\\.. CP 8o 0 e~-~ Cl) ~ ~ Šneč-ku, šneč-ku, vy-strč růž - ky, dám ti krej - car na tva- růž- ky a krej - cá- rek 0.- ~-~ ~- S>-& e.-. -. na ta - bá - ček: bu - de z te - be haj - da - lá - ček! Dramatický projev můžeme propojit s pohybovým vyjádřením e textu, s namalováním obrázku k textu a také zhudebněním textu. Vhodné verše najdeme opět v knihách pro děti. Vhodnými texty z výukové literatury jsou např.: F. Hrubín: Malý muzikant ("školička" str. 54), V. Beilová: Barevné cinkání - Písnička (... klíček houslový), který malujeme také do sešitu nejprve bez notové osnovy (:) J ~, když děti malují dobře bez linek, použijeme notovou osnovu (širší linky). 't' 63

Rovněž písně spojujeme s pohybem: Mik Miku, Mik Miku, Mikuláš přišel s čertem na koláč. Mik Miku, Mik Miku, Mikuláš přinesl nám zimní čas. Paša (P. Eben: Elce pelce) Turek S dynamikou jsme se už setkali při hře "kapek deště" (Veselinka, Smuténka, MračilkajBručilka). Připravíme si ukázky hudby veselé, slavnostní, hlasité (f), tichou písničku, ukolébavku, tajemnou skladbičku (p), taneční skladbičku, vyprávění pohádky (mf) a jiné podobné nahrávky. Pedagog improvizuje na klavír pochodovou hudbu, děti dupou a říkají si FOR- TE, FOR- TE (dynamika f). Pedagog hraje tiše-staccato, děti dělají krůčky po špičkách a říkají si Pl- A- NO, Pl- A- NO (dynamika p). Můžeme hrát na tři doby a děti tančí podle hudby (dynamika mf). Hrajeme si "na ozvěnu". Děti se rozdělí na dvě skupiny a zpívají známé písně s ozvěnou, např. Dobrý den (f), dobrý den (p), zdravíme se s úsměvem (mf)... Kukačka volá... atd. Vybíráme písně s možným rozlišením dynamiky, kterou učíme děti poslouchat. Používat můžeme kartičky s obrázky, ze kterých děti vybírají obrázky podle síly zvuku, tónu a mohou tak rozlišovat dynamiku, například panenka v kočárku, padá sníh - p, letadlo, bouřka - f, babička vypráví pohádku, povídáme si - mf atd.). Dětem dáme za domácí úkol vybrat a nalepit do sešitu obrázky, které by vyjadřovaly známá dynamická znaménka. Hledáme dynamiku v notách {"školička"), zahrajeme dětem skladbičky s dynamikou a určujeme náladu - charakter skladby, proč skladatel vybral tuto dynamiku? Děti samy mohou doplňovat dynamiku do skladbičky nebo do písničky. Namalujeme si dynamická znaménka do sešitu. Co je "Zpěvánková pošta"? Improvizace není hudební schopnost, kterou objevíme u každého malého hudebníka. Tato hra však může u dětí probudit chuť ke tvoření vlastní hudby. "Zpěvánkovou poštu" použijeme ihned při prvních pokusech o improvizaci říkadel na notách g\ e 1 a rovněž i později, když poznáváme další a další "klubíčka"- noty. Při hře se "Zpěvánkovou poštou", kdy používáme texty dětských básniček, neomezujeme děti pouze na známá "klubíčka", ale vedeme je ke zpívání melodií, jaké je v tuto chvíli napadnou. Děti musí ztratit ostych a pochopit pedagogův požadavek. Některé děti zpočátku jenom recitují na jednom tónu. Ke hře je nutná znalost jednoduše zapamatovatelných básniček nebo říkanek. Podle příkladu pedagoga si děti vymýšlejí melodii na jeden verš a básničku pošlou dále kamarádovi. První verš zazpívá pedagog, dítě zpívá další verš, další dítě pokračuje veršem třetím a tak dále. Děti zpívají po pořádku, jak sedí vedle sebe, nebo může pedagog ukazovat na děti střídavě. Chceme-li zpestřit hru, zpíváme vesele, smutně, zlobíme se atd. Zpívat můžeme také všechno, co vyprávíme- zkusíme hru "na operu". 64

Příklady některých textů: L. Středa: Dárek Tři dny hledal jezevec, čím potěší lišku. Daroval jí nakonec k svátku maxišišku. J. Žáček: Bubák A. Dudek: Halí belí Sedí bubák na dubu, který v lese stojí. Straší děti: - Bububu! a pak se sám bojí! Pepíku, Pepíku, copak dělá babka? Sedí doma na peci a strouhá si jabka. Za šera a za rosy sedí žáby v rákosí. Jedna hraje, druhá zpívá, do noty jim třetí kývá. Nebo používáme říkadla: Pekař peče housky... Foukej, foukej větříčku... Jedna, dvě, tři, čtyři, pět... Jedna dvě, Honza jde... atp. Po této zkušenosti "nametáme" písničku společně na tabuli (užijeme pouze noty g\ f\ e 1 ). Je nutné každý zapsaný verš zazpívat, aby se děti naučily melodickému vedení hlasu a postupně se učily také slyšet závěr do toniky. Využijeme kartičky s barevnými "klubíčky", která později nahradíme barevnými notami a přejdeme k notám černým. Podle "klubíček" dokážou děti také najít písničku na klávesách. Ukážeme jim klávesy (Gábinka, Emil a Frantík) a děti se snaží hrát podle "klubíček" 3. prstem, lehce se dotýkají kláves. Ruku neupravujeme do tvaru, ale dbáme na to, aby nehrály tvrdou, neovladatelnou rukou. Dramatický projev - děti naučíme texty uvedené v plánu na měsíc listopad (F. Hrubín: Malý muzikant, V. Beilová:... klíček houslový, J. Alda: České Vánoce Josefa Lady). 65

Před Vánocemi- Jan Alda Chumelí se, chumelí, maminka jde pro jmelí a tatínek pro ovoce, už se těším na Vánoce. A kdy budou? Hnedle, hnedle. V předsíni už stojí jedle. Na Štědrý den - lidová Stromečku vstávej, ovoce dávej, umej se, ustroj se, je Štědrý den! Texty hrajeme jako divadlo, jako pohybovou hru a zkusíme některé zhudebnit a zpívat. Přidáme písně Mik Miku, Mikuláš, Turek, Paša (pohybová hra- Elce pelce... ) V tomto měsíci můžeme vyhlásit soutěž o nejhezčí a nejlépe zahranou písničku na známý text Šnečku, šnečku, vystrč růžky... Děti by měly poslouchat a samy vybírat tu nejlepší a nejlépe zahranou píseň (domácí příprava bez pomoci pedagoga). 66

Prosinec (cca3hodiny) pojmy: dynamika {p, mf, f), legato, staccato, portamento sluchová cvičení: g\ f\ e\ c\ d\ zpíváme podle not, zápis písně "Běžím na kopec", písně s dynamikou "Hra na ozvěnu" (Sedí liška pod dubem, Kukačka volá... ) rytmus: nota čtvrťová a půlová s tečkou (celá, půlová nota, opakování), pomlky texty, básně, říkadla: Bude zima, bude mráz Vašek Pašek "školička" C 1-9 1 Pouštím si draka Ježek leze podle meze Dědečku, dědečku, koleda Orchestr pohybová výchova: cvičíme podle hudby (pochod, běh, napětí, vůle, zvířátka...) Chumelenice, Malý lvíček, Kocour, Paša, Sedmikráska, Turek (hraje na hudební nástroje) dramatický projev: malujeme: písně: Základní výukový materiál: Pouštím si draka (J. Žáček) Z mraků tiše chumelí... (J. Balík) koledy, Šneček V. Beilová: Barevné cinkání E. Hradecký: Zpěvníček pro nejmenší P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce Z. Janžurová, M. Borová: Klavírní školička... M. Borová: Od peřinky ke Školičce... A. Faksová, B. Frýba: Malované písničky... J. Žáček: Aprílová škola J. Balík: Básničky a říkanky (leporelo) Zpěvníky - koledy 67

Opakujeme dynamická znaménka (p, mf, f). Posloucháme nahrávky a děti hádají dynamiku v hudbě. Pedagog hraje na klavír skladby z dětské klavírní literatury, výrazně odlišuje dynamiku, kterou děti určují (hlas, co slyšíš) - hrajeme skladbičky, které budou děti později samy interpretovat. Děti samy vkládají dynamiku podle charakteru hrané skladby. Seznamujeme se s novými pojmy. Chápání hudebních pojmů přibližujeme dětem vždy od jim nejpřirozenějších věcí, a to je pohyb a zpěv. Naučíme děti píseň E. Hradeckého "Šneček". Tato píseň je tou nejsnadnější cestou k pochopení pojmů staccato a legato. Krátké slabiky- O co, o co, šnečku, šnečku, že neumíš tečku, tečku... při nichž děti dělají prstem tečky do vzduchu (nebo pastelkou do sešitu) a dlouze zpívané slabiky... némáš ání párú, úmíš jénóm čárú..., malované prstem velkým obloukem do vzduchu (nebo pastelkou do sešitu jako legatový oblouček), srozumitelně ukážou rozdíl. A portamento? Známe pohádku "0 chytré horákyni"... učesaná-neučesaná, přijde-přijede, dar-nedar atd. a portamento je staccato-legato. Můžeme si říkat např. půl, půl, půl... Upozorníme děti, aby se zaposlouchaly do slovíček staccato a légátó ~. Také uši jim napoví, jakým způsobem budeme hrát. Objevujeme dále "hrou na detektiva" nová "klubíčka". ~c' královna Cecilka I. (barva oranžová) - dítě si dřepne a jednou rukou maluje "trůn" (pomocnou linku) Je to dobrá a moudrá královna, která vládne všemu dvořanstvu na zámku (d 1 -c 5 ), ale také svým poddaným v podzámčí (h-subkontra A). Říkadlo najdeme ve "školičce" na straně 91: Cibulička buclatá má sukničky ze zlata. král David I. (barva hnědá) - dítě si dřepne a založí ruce do klína Říkadlo najdeme ve "školičce" na straně 91: Datel ťuká ťuk, ťuk, ťuk (f) a už ticho, ani muk (p)- procvičíme dynamiku. Stále platí potřeba opakování, procvičování a podporování sluchové jistoty, intonace (pomůcka schody), zpívání podle tabule ("z listu"), při cvičení "ukaž, co slyšíš" hádáme známé písničky. Zhudebňování textů je již zajímavější (máme noty c 1 -g 1 ) a můžeme tvořit nové písničky v kolektivu nebo samostatně. (V. Beilová: Barevné cinkání str. 30) rozlišování tempových a dynamic Do pohybové výchovy v tomto měsící zařadíme kých změn. 68

Naučíme děti nové písně, které můžeme vhodně vyjádřit jednoduchým pohybem. E. Hradecký nám k tomu dává příležitost v písničkách Chumelenice, Malý lvíček. P. Eben zase v Kocourovi, Pašovi a Sedmikrásce a můžeme opakovat i píseň o Turkovi, který nyní hraje na hudební nástroje. K pohybovým hrám si zvolíme i některá říkadla, například Ježek leze podle meze..., Šiju boty do roboty..., Dědečku, dědečku, koleda... atd. Říkadla se naučíme, ztvárníme pohybem, namalujeme si obrázek a můžeme také "nametat" písničku. Poznali jsme již klávesy e-g a ve všech oktávách jsme je našli na klavíru. K procvičování orientace na klávesách využijeme drobných figurek (zvířátek, hraček atp.). Vybíráme tak, aby na každé figurce převažovala barva "klubíčka" (g - červená, d - hnědá, e - modrá atd. podle vámi používaných barev pro noty) nebo aby jméno figurky alespoň začínalo písmenem podle jména klávesy. Můžeme také figurky pojmenovat třeba F - Frantík - žabák Frantík, máme-li figurku žáby ap. Figurky přilepíme na dřívka od nanuků, aby dobře seděly na klávesách. Děti se učí ukládat příslušnou figurku na správnou klávesu v řadě za sebou v některé oktávě (pro dobrou orientaci začínají c 1 -h 1 ) nebo rozložíme figurky do různých oktáv, ať již správně nebo na cizí klávesy a děti opravují chyby. Mohou "roztoulané" figurky poskládat do řady v oktávě, kterou určíme. Figurka například Anička nám najde svoji klávesu ve všech oktávách, (skáče po oktávách jako by přeskakovala kaluže). Improvizují říkadlo 3. prstem na klávese j klávesách podle toho, kterou figurku si vyberou (zpívá Honzík, David, Cecilka...). Při improvizaci nenutíme dítě ke správnému držení ruky, ale dbáme na to, aby do kláves netlačilo, pouze se lehce dotýkalo koncem prstu správné klávesy v rytmu říkadla a cítilo volnost v celé paži. Cílem JE nápaditá improvizace, NE držení ruky. Kolo, kolo mlýnské (A. Dudek): Říkadla pro děti Ježek leze podle meze, košile mu z kalhot leze. Liška za ním poskakuje, košili mu zastrkuje. Dědečku, dědečku, koleda, dejte mi oříšek nebo dva. Nedáte-li oříšek, provrtám vám kožíšek. Šiju boty do roboty od soboty do soboty, nemám chleba ani sýra, všecko mně to kočka snědla- kšc! Leze ježek, leze v lese, jablíčko si domů nese. Děti v lese běhají, ježka všude hledají. Při pohybových hrách využijeme hodně hudebních nahrávek, ale i improvizace pedagoga ke cvičení podle hudby (pochod, běh, napětí, vůle, představujeme zvířátka, řemesla, hudební nástroje...). Připravíme si sluchovou představu těžké doby v taktu dvoudobém, třídobém i čtyřdobém. Děti pochodují a na těžkou dobu je vždy "DUP". Jede vláček motoráček, kolik vozů 69

má? 2 - raz, dva, raz, dva; 3 - raz, dva, tři, raz, dva, tři; 4 - raz, dva, tři, čtyř, raz... Cvičíme také podle hudby - podle klavíru, pedagog mění takty a tím těžkou dobu. Opakujeme notu celou a půlovou a objevujeme notu čtvrťovou a půlovou s tečkou. Texty z "Barevného cinkání" přiblíží dětem podobu noty. Namalujeme si je do sešitu, děti vymalují obrázky a naučí se říkanky o nových notových hodnotách. V tomto měsíci se budeme zabývat hudebními nástroji, které slyšíme hrát v orchestru. Poslechneme si pohádky- vyprávění a povídáme si o orchestru, koncertech a o divadle, můžeme zopakovat píseň Tu rek s hrou na hudební nástroje. "Barevné cinkání" V. Beilové nám přináší básničku o orchestru. K poznávání hudebních nástrojů máme i jiné pomůcky: např: PEXESO, obrázky hudebníků (kartičky s Černým Petrem} a dětem pustíme i poslechové CD (gramodesky, kazetu} I. Hurníka "Co umí hudba" - Kapela se představuje. Najdeme zde i pohádky vhodné k malování podle hudby. Nebo využijeme hudební nahrávky s vyprávěním, B. Britten: "Průvodce mladého člověka orchestrem". Dramatický projev. Dobře využitelná k hereckému projevu je básnička Jiřího Pouštění draka. Žáčka: Pouštění draka: Draku, ty jsi vážně drak? - Hudry hudry, je to tak! A máš zuby dračí? -Mám dvato mi stačí! A co těmi zuby jíš? - Princezen mám plnou spíž! Ach, ty lháři - každý to ví, že jsi jenom papírový! Nejprve drak straší děti a děti se schovají u paní učitelky. Proběhne rozhovor, děti se přestanou bát a "proženou" draka, kterého musí zachránit také paní učitelka (pan učitel). Postoupíme dále v poznávání délky not. Knotovým hodnotám (čtvrťová, půlová s tečkou} přidáme pomlky a procvičujeme prostřednictvím již známých pomůcek. Snažíme se, aby děti samy rozeznaly a zapsaly rytmus slova, pojmenovaly obrázek a zapsaly rytmus pojmu, mohou zapsat rytmus svého jména, kamarádova jména, rytmus toho, co vidí kolem sebe... Učíme se zpívat koledy a za úkol si mohou děti zhudebnit některou z básniček o zimě či o Vánocích. Ke každému textu (své písně} nakreslí dítě obrázek. 70

Leden (cca 4 hodiny) opakování: pohybová výchova: tón, zvuk, "Kam jde písnička?", C 1 -g\ zpíváme podle not, hádáme písničky- sluchový diktát, dynamika, pojmy, klíč G, F. Hrubín: Malý muzikant, J. Žáček: Pouštím si draka, písně s pohybem, rytmus, délka not - celá, půlová, čtvrťová, půlová s tečkou, rytmická cvičení Kocour, Zajíc, Šneček sluchová cvičení: melodický diktát, zápis písní Kočka leze dolů, Vzahradě na hrušce za pomoci pedagoga, doplňování rytmu do písničky (V. Beilová) hrajeme na klavír: Z. Janžurová, M. Borová: Klavírní školička... M. Borová: Od peřinky ke Školičce a ještě trochu dále... náhradní činnost: (pro žáky, kteří ukončili v hodině individuální výuku) malujeme pohádku, malujeme obrázky k písním, k básním a říkadlům na výkres Základní výukový materiál: V. Beilová: Barevné cinkání J. Žáček: Aprílová škola F. Hrubín, J. Trnka: Špalíček Z. Janžurová, N. Borová: Klavírní školička... M. Borová: Od peřinky ke Školičce... P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce E. Hradecký: Zpěvníček pro nejmenší A. Faksová, B. Frýba: Malované písničky... I. Oplištilová, Z. Hančilová: Klavihrátky (prac. seš. 0-1) 71

V lednu opakujeme látku, kterou jsme až dosud probrali. Připravíme dětem různé testy, hádanky, soutěživé hry a naučíme je nové písně s pohybem Kocour a Zajíc (Eice pelce kotrmelce). Připravujeme děti ke hře na nástroj. Dohodneme individuální lekce v době normálního rozvrhu (na každé dítě je 15-20 minut). Individuální výuka se střídá s hromadnou hodinou. Pro individuální lekce připravujeme tzv. náhradní činnost pro žáky, kteří skončili individuální práci. Zbytek hodiny využijí prostřednictvím těchto úkolů k opakování a přípravě pomůcek do další hodiny. Malujeme pohádku, malujeme obrázky k písním, textům, doplňujeme nebo opravujeme rytmus v předepsaném cvičení, učíme se psát klíč, noty, pomlky atp. Sluchová cvičení upevňují slyšení známých not ("klubíček"), poznávání a zápis rytmu. Za pomoci pedagoga vytvářejí děti notový zápis písničky. Na tabuli také společně zapisujeme rytmický diktát, který si pak děti opíší do sešitu. Děti zapíší nápad -samostatně sestavené rytmické cvičení ve dvoudobém a třídobém taktu a za domácí úkol zadáme zapsat rytmické cvičení ve čtyřdobém taktu. K tomuto úkolu budlo nalinkujeme do sešitu čtyři prázdné takty a na začátek napíšeme čtyřku, nebo dáme dětem připravený pracovní list. Úkol zní - použít noty i pomlky. V učebnici V. Beilové vybereme písničku, do které děti doplňují rytmus, a obrázek, jenž nechybí u žádné písničky, si vymalují. Písničku si vyhledají na klavíru (hrajeme stále 3. prstem). Do známé písně doplňují chybějící noty. Hrajeme na klavír: Nezapomeneme připravovat cílené úkoly k náhradním činnostem do hodin individuální hry na nástroj. I když v této metodice najdete příklady postupu práce se žákem podle "Klavírní školičky", doporučuji nepoužívat pouze tento materiál, ale hledat a kombinovat všechen dostupný materiál, podle individuálních potřeb každého žáka. Vyučování má být pro učitele i žáka objevováním nových tajemství, luštěním zajímavých hádanek, tvořením krásné hudby, vyprávěním příběhů, pohádek atd., atd. Začneme volným pokládáním ruky na klávesy. Zpočátku dítě u klavíru sedět nemusí, aby mohlo využívat celou klaviaturu. Ale správné sezení u klavíru je důležité, a proto u některých činností dítě sedí. Hrajeme "kapky deště". Některé vesele poskakují (Veselinka- staccato), jiné jsou smutné (Smuténka- tenuto) a jiné si důstojně vykračují jako pan král nebo královna nebo vrchní komoří, který ohlašuje důležitou návštěvu. (Mračilka/Bručilka - portamento). Veselinka a Bručilka mohou mít dynamiku piano i forte, ale Smuténka má jenom piano, protože je smutná, přemýšlí, vzpomíná atd. Hrajeme nejprve 3. prstem, aby ruka měla od počátku přirozený tvar a snažíme se dítěti přiblížit správný pocit při hře každého tónu (volná paže, citlivý koneček prstu, plynulý pohyb). Můžeme si hrát pohádky (známé ilustrujeme hudbou a nové si vymýšlíme). Namalujeme si k pohádce obrázek a hrajeme, co vidíme na obrázku. Třetím prstem hrajeme říkadla (ze "školičky" nebo z knížek). Podle textu lze 72

.,... ~ využít i dynamiky. Hrajeme na jednotlivých klávesách, které děti již znají, a použijeme říkadla jim určená. G - Gábinka, obrázek lišky s bubnem. Gábinka má dneska den, hraje sólo na buben. Bumtarata bum, bum, bum, otřásá se celý dům. E - Emil, obrázek dětí (Emane, Emane... ) nebo Emile, Emile, schovej dudy na pile! Pročpak bych je schovával, když jsem na ně dudával? F - Frantík, obrázek se stromem a kozou. Foukej, foukej, větříčku... nebo Frantík jel na koze, měl bačkory na noze... (vysvětlíme dětem text - struha, ostruhy). D, C- David, Cecilka, Datel ťuká ťuk, ťuk, ťuk (forte) a už ticho, ani muk (piano). Cibulička buclatá, má sukničky ze zlata. A - Anička, má kamaráda, kterého škádlí. Antoši, Antoši, máš kocoura na košil Kocour spadl z koše, porazil Antoše. H - Honzík, využijeme text známé písničky Jedna dvě, Honza jde, nese pytel mouky, máma se raduje, že bude péct vdolky. Máma vdolky nepekla, Honza skočil do pekla. Máma vdolky pekla, Honza skočil z pekla. Říkadla hrajeme na jednom tónu, v různých oktávách, skáčeme přes oktávu, hrajeme po celé klaviatuře. Připravíme si nápady, které dáme dětem jako příklad, ale děti vedeme k realizaci vlastních nápadů. Příklad: písničku (říkadlo) nám zazpívá ptáček, zabrouká medvěd, zazpívá holčička/kluk, kapička Veselinka, Smuténka, Bručilka, zpívají děti (klávesy) David, Gábinka, Anička, Emil atp. Jsme ve strašidelném lese a říkadlo sotva šeptá - bojí se, máme radost a prozpěvujeme si... Daří-li se hra 3. prstem, hrajeme dále 2. prstem, 1. prstem a se 4. a 5. prstem pracujeme opatrně, aby dítěti příliš včasným použitím těchto prstů netuhla ruka. V hromadných hodinách teorie upevníme dosud získané znalosti a na ně navazujeme. 73

" u nor (cca 4 hodiny) Individuální výuka se střídá s hromadnou výukou pravidelně po týdnech. Náhradní činnosti v hodině individuální výuky směřují k opakování a procvičování probrané látky. Poznámka: V případě zařazení žáka do jiného nástroje, kdy počátky hry na nástroji nevyučuje pedagog všeobecné hudební výchovy, pokračuje výuka v hromadném předmětu pravidelně podle rozvrhu. pohybová výchova: Chumelenice, Bedla a opakování písní s pohybem z minulých hodin, dynamika, tempo, výraz v hudbě, Letadlo, Divoké husy sluchová cvičení: zpíváme podle not, noty a\ h\ c 2, sluchový diktát c 1 -c 2 (cvičíme), "Zpěvánková pošta", pěvecká improvizace na známé texty tvořivost: dramatický projev: text, složíme si písničku, namalujeme obrázek, "herecká etuda" F. Hrubín: Červená Karkulka, Perníková chaloupka rytmus: opakování délky not a pomlk, takty na 2, na 3, na 4, rytmizace slov, nota osminová, pomlka osminová Základní výukový materiál: V. Beilová: Barevné cinkání Z. Janžurová, M. Borová: Klavírní školička... M. Borová: Od peřinky ke Školičce... E. Hradecký: Zpěvníček pro nejmenší F. Hrubín, J. Trnka: Špalíček P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce 75

Pohybové hry - opakujeme si písně s pohybem z minulých hodin. Děti naučíme písně E. Hradeckého Chumelenice (děti běhají a prsty naznačují padání sněhových vloček, důležitým momentem je slovo "počká", kdy děti musí dodržet korunu podle pedagoga. Dále pokračují volným máváním paží na text "že neví, kam padá...". Podobně využijeme písní z Elce pelce kotrmelce - Letadlo a Divoké husy. Poznáváme nové noty ("klubíčka") a\ h\ c 2 a upevňujeme sluchovým diktátem (ukaž, co slyšíš, zapiš, co slyšíš, děti jsou notami, a kterou pedagog zahraje, takové "klubíčko" dítě namaluje na tabuli nebo vyskočí z dřepu a opět se posadí, uslyší-li jinou notu). Anička (barva žlutá) - dítě stojí rovně, otočí dlaně "ke sluníčku" a mírně zvedne paže (ruce ukazují písmeno V) nota h 1 Honzík (barva černá) - dítě stojí rovně a vzpaží obě ruce princezna Cecilka 2. (barva oranžová jako c 1 ) - vyskočí a tleskne rukama nad hlavou dítě Noty nejprve hádáme pomocí známých kartiček, pak si je zapíšeme do notové osnovy a řekneme si, kde bydlí Anička, Honzík a princezna Cecilka 2. Procvičujeme zpívání "z listu" podle tabule, podle napsaného cvičení, podle poskládaných kartiček, melodii podle kartiček s nápěvky písniček atp. Najdeme dětem text se zimní tematikou, který bude možné ztvárnit v rámci dramatického projevu nebo pohybové hry. "Zpěvánkovou poštou" navodíme nápady na melodii, namalujeme si k textu obrázek a využitím celé řady c 1 -c 2 děti text zhudební. V hodině nám své písně zahrají a my jejich dobré nápady nezapomeneme pochválit. Pedagog může přidat doprovod a hrát se žákem čtyřručně. Veršované pohádky Františka Hrubína Červená Karkulka a Perníková chaloupka budou vhodnými texty pro dramatický projev. Zopakujeme všechny délky not i s pomlkami, které jsme se již naučili, a pomocí textu z "Barevného cinkání" začneme probírat notu osminovou a pomlku. Veršované texty k pomlkám najdeme ve druhé učebnici V. Beilové "Kouzelné klávesy", kde jsou také úkoly k procvičování rytmu s pomlkami. Hrajeme na klavír: Nadále připravujeme cílené úkoly k náhradním činnostem do hodin individuální hry na nástroj. "Kouzelné klávesy" nám přinášejí vhodný text k tzv. postavení ruky 76

na klávesách s názvy "Pět bratříčků", "Malá rozcvička" nebo "Rozcvička pro levou ruku". V "Klavírní školičce" najdeme další hravá cvičení k procvičování rytmu, vnímání délky not, pohádky ke cvičení hudební fantazie atd. Jestliže se daří hrát bez potíží jednotlivými prsty, můžeme začít s písničkami. Vedeme melodii i tehdy, hrajeme-li jenom jedním prstem. Melodii písně hrajeme nejprve zvlášť každou rukou a potom část melodie hraje pravá ruka a část levá ruka. Písně podle sluchu vyhledáme i od jiných kláves a nemusíme se bát ani těch černých. Ve "školičce" najdeme prstová cvičení ke spojování prstů do legata (str. 96). Nebo můžeme začít spojovat nejdříve dva nejšikovnější prsty (2. a 3. prst) a zpívat si například "máma, táta, bráška, bába, strejda a na konci je vždy "já" (hrající žák). Takto můžeme zpívat hračky, zvířátka, barvy, květiny atd. Tři prsty (2., 3. a 4. prst) přichází obvykle na jaře. Dítě může zpívat říkanku, kterou si vytvořili žáci sami - Petrklíč, zima pryč, petrklíč, zima pryč, petrklíč, zlatý klíč (melodie stoupá směrem nahoru). Zaťuká na vrátka, probudí kuřátka, petrklíč, zlatý klíč (melodie postupuje směrem dolů). Nyní se přidá palec (1., 2., 3. a 4. prst). Zpíváme si : má maminka, můj tatínek, má sestřička, můj bratříček, má Anička, můj Honzíček, další sourozenci a na konci je opět "já". Zpíváme také všechno, co vidíme kolem sebe nebo co máme rádi. Na pět prstů je dobré hrát písničku Běžím na kopec, běžím na kopec... A z kopce dolů, a z kopce dolů... Na této písni můžeme dobře ukázat správné vedení ruky a dodržení melodického obloučku. Ve "školičce" najdeme velké černé noty (Vrána letí, Šel Janeček na kopeček). Dítěti připravíme radostné překvapení, protože říkadlo i písničku zvládne bez cvičení ("z listu"). Pokračujeme podle toho, kolik prstů dítě umí spojit. Můžeme se vrátit i k povedeným písničkám, které dítě napsalo při tvořivých činnostech a hrát si je podle výše uvedeného zadání. Pedagog doprovází žáky improvizovaným doprovodem. I nejjednodušší písnička zkrásní, je-li podložena pěknou harmonií, což platí rovněž u říkadel hraných na jednom tónu nebo v jedné oktávě či ve dvou oktávách. 77

Březen (cca 3 hodiny) Individuální práce u klavíru rytmus: pohybová výchova: dramatický projev: výtvarný projev: nota osminová, pomlka, hry, rytmizace slov Zvony, Vlnky F. Hrubín: Červená Karkulka, Perníková chaloupka malujeme pohádky sluchová cvičení: c 1 -c 2, zpíváme podle not, Copak dělá naše Bára? hrajeme na klavír: ivdividuální výuka klavírní hry - "Klavírní školička... " Základní výukový materiál: V. Beilová: Barevné cinkání Z. Janžurová, M. Borová: Klavírní školička... M. Borová: Od peřinky ke Školičce... I. Oplištilová, Z. Hančilová: Klavihrátky (prac. seš. 0,1) F. Hrubín, J. Trnka: Špalíček P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce 79

Upevňujeme znalost noty a pomlky osminové a její používání v písni, v hudbě, rytmických cvičeních atp. Pohybová výchova je opakováním známých pohybových her, může být spojena s dramatickým projevem i výtvarným projevem, budeme-li hrát třeba "na řemesla", co děláme ve školce, jdeme na koncert (do divadla}, hrajeme pohádky, které umíme (... klíček houslový, Paleček a jeho kamarádi, Červená Karkulka, Perníková chaloupka, Pouštím si draka). Vybereme zajímavou pohádkovou knížku, kde jsou pohádky s mnoha postavami, předměty, bohatým dějem, jsou veselé atp. a malujeme obrázky k pohádkám. Máme-li vhodné CD disky, malujeme podle hudby nebo s hudbou. Výkres na obrázek děti dostanou a pedagog jej pak uschová na výstavku, která je vždy při závěrečném vystoupení dětí obou oddělení na konci školního roku. Řada c 1 -C 2 nám přinesla novou písničku, která bude základem při hře durových stupnic od kteréhokoliv tónu. "Copak dělá naše Bára? Ve dne šije, v noci párá". o e () e,, e I) () e,, e (I e o ll Hrajeme na klavír. Brzy poznáte, že děti, které dosud zvládaly všechno stejným tempem a nebylo třeba vracet se či zastavovat v látce, začnou-li hrát na nástroj, projeví se jejich individualita. Nebudou postupovat stejně rychle, a proto bude pro vás jednodušší, budete-li mít pro každé dítě třídní knihu k individuální výuce. Každému dítěti zvlášť zaznamenáte probíranou látku. Pokračujete tak, jak dítě potřebuje. Zbytečně nezdržujeme děti, kterým zatím probíraná látka nedělala větší obtíže, ALE nespěcháme u dětí, které potřebují delší čas, aby dobře zvládly počáteční dovednosti. Může se stát, že "svižné" dítě se později na čas zastaví a pomalejší, zase naopak, zúročí vaši trpělivost. Pokračujeme v tom, co nám naděluje "školička", a v tom, co žák individuálně potřebuje. Je dobré, má-li žák chuť tvořit vlastní drobné skladbičky - většinou nějakou melodii -, máme tak příležitost hledat pro skladbičku název, dítě by mělo říct, co si představuje, z toho vyvodíme tempo a jistě bude třeba využít i dynamiku. Děti, které taková práce nebaví, uvítají společnou práci s pedagogem třeba na vtipném textu básničky, ze které společně vytvoříme písničku. Má-li žák tvořivé schopnosti, určitě se, i přes počáteční nechuť, tzv. "chytí", jsou-li k tomu také vhodné podmínky v rodině. 80

Duben (ccashodin) V individuálních hodinách začínají žáci s přípravou programu na vystoupení v červnu. V hodinách hromadné výuky je hlavní náplní opakování celé teorie, písní s pohybem, nácvik vybraných písní vytvořených dětmi předškolního oddělení během roku (využíváme kompletu Orffova intrumentáře, xylofonů, metalofonů), testy, hry, hádanky k ověření znalosti probrané látky. hra na nástroj: výběr skladeb, písní k přípravě na vystoupení podle individuálních výsledků pohybová výchova: Jahůdka, Prší, Větrník Výběr a opakování činností, které budou zařazeny do programu ukázek z výuky (červen). Základní výukový materiál: V. Beilová: Barevné cinkání Z. Janžurová, M. Borová: Klavírní školička... M. Borová: Od peřinky ke Školičce... E. Hradecký: Zpěvníček pro nejmenší (Jahůdka) P. Eben, V. Fischer: Elce pelce kotrmelce (Prší, Větrník) I. Oplištilová, Z. Hančilová: Klavihrátky (prac. seš. O, 1) dětské knihy, zpěvníky, pomůcky z výuky 81

Měsíce duben a květen vyhradíme opakování a prohlubování znalosti látky a výběru toho, co budeme chtít ukázat rodičům na závěrečném vystoupení (mezi 1. a 7. červnem). V individuální práci se zaměříme na to, co se žákům nejlépe daří (skladbičky s melodií rozdělenou mezi dvě ruce, písně hrané s doprovodem a transponované, paměťově připravované drobné skladby atd). Vybereme dětem, co budou hrát, a zkoušíme celé vystoupení (od příchodu přes hru až do odchodu po výkonu). Před vystoupením uděláme generální zkoušku a můžeme rodiče požádat, aby výjimečně počkali v šatně před sálem. Připravujeme celé vystoupení, případně dětská dua (zobe. fl., klavír), a vysvětlíme dětem, jak bude celé vystoupení probíhat. Je to překvapení pro rodiče a proto doma děti nic neprozradí. Připravíme výběr písniček, u nichž se mohou děti doprovázet na nástroje z Orffova instrumentáře a které jsme již během roku s dětmi zpívali, eventuelně nacvičíme ještě některé nové písně. K pohybovým hrám si vybereme písně E. Hradeckého Jahůdka a ze sešitu Elce pelce kotrmelce písně Prší a Větrník (popis pohybu můžeme dodržet). Nezapomeneme zopakovat i některé pohádky k ukázkám z dramatického projevu a vybereme takové, na nichž se mohou děti odreagovat, protože na jejich prvním vystoupení je čeká dlouhé soustředění a velmi potřebná pozornost. Vystoupení bude nejvíce náročné pro vás, protože bude třeba nejen udržet děti v pozornosti a živé reakci, ale budete muset střídat činnosti, korepetovat, zpívat, měnit pomůcky, hovořit k obecenstvu atd., aby bylo vystoupení živé a ukázalo co nejvíce dětských dovedností. V závěru budete ještě podporovat děti při jejich prvním "koncertním" vystoupení a jistě budou některé potřebovat vaše "bezpečí". V tomto měsíci můžeme vést děti, které se dobře hudebně projevují, k doprovodům písní. Naučí se vyhledat toniku, dominantu a některé i subdominantu a doprovázet hrané písničky základním tónem nebo dudáckou kvintou. Jistě budou rády cvičit i svoji vlastní píseň s doprovodem, kterou také zařadíme do programu na vystoupení ke skladbičce, kterou si dítě připravilo. K vyhledávání doprovodu nám dobře poslouží písnička Běžím na kopec, která v sobě skrývá toniku i dominantu. Dudácká kvinta je zase velkou "pomocnicí" při hledání dominanty, jestliže hrajeme písně i v transpozici. Pokračujeme dále v "Klavírní školičce" nebo v materiálu zvoleném pro konkrétního žáka podle jeho schopností. 82

Květen (cca 4 hodiny) Příprava na vystoupení - výběr individuálních čísel a výběr programu pro hromadné vystoupení dětí 0/1. ročníku- ukázky práce z výuky. Na vystoupení připravíme pro děti také "překvapení" - tj. úkol, který budou plnit poprvé až na vystoupení, ale který vychází z dosažených vědomostí a dovedností. Pedagog vybere a vystaví ukázky z výtvarného projevu dětí, tvořivých aktivit (zapsané vlastní písničky či skladbičky). eventuelně vybere ukázky Podle potřeby opakují děti v hodině pohybová cvičení a pedagog pokračuje ve výběru dalších, podle postupu žáka. Ve výuce na nástroji rozvíjíme i nadále dovednosti podle individuálních schopností žáků. Základní výukový materiál: využívat materiálů k doplňování a zpestřování obsahu výuky. již uvedených a vyhledávat další 83

-Cerven (cca 4 hodiny) Na začátku června vystoupí děti oddělení Předškolní přípravné nástrojové výuky pro rodiče a veřejnost (zpravidla v prvním týdnu června). Program je vytvořen z ukázek práce v hodinách Všeobecné hudební výchovy, Pohybové výchovy i hodin Hudební teorie a připravených hudebních čísel (hra na hudební nástroje). Náplní dalších dvou hodin bude upevňování znalostí i dovedností prostřednictvím testů, hádanek, her a soutěží - pedagog by neměl zapomenout na formu odměny. V hodinách jsou také zařazeny činnosti podle přání dětí. Poslední hodina je slavnostní - s vydáváním Vysvědčení a může být i pedagogem připravená obrázková pochvala. Podle školního řádu obdrží dítě Potvrzení o docházce do přípravného oddělení. Vzhledem k odlišnosti náplně výuky by Potvrzení mělo obsahovat vyznačení předmětů, které dítě ve školním roce absolvovalo v tomto oddělení. Povzbudivě působí hodnocení - jednička, pochvala atp. Odměna - neoficiální - však závisí na aktivitě pedagoga. 85

L.B

ZářÍ (cca 4 hodiny) Opakování látky z minulého školního roku: notová osnova, houslový klíč, noty c 1 -c 2, intonace, délka not, pomlky, dynamika, takty na 2, na 3, na 4, pojmy, sluchové činnosti, písně s pohybem i s doprovodem Orffova instrumentáře atd. písně: Sedí liška pod dubem Kočka leze dolů Volala kukačka V zahradě na hrušce Děti dětem (písně ze zpěvníku dětí z PPNV) tonika: basový klíč: rytmus: sluchové poznávání, označení toniky v písničce noty c 1 -c (malé) rytmizace slov, krátkých vět, učíme se taktovat (Hra na diri genta), rytmická cvičení - procvičování pomlk pohybová cvičení: opakování písní s pohybem píseň: Copak dělá naše Bára- řada c 1 -c 2 intervaly: poslech: Základní výukový materiál: čistá PRIMA- nápěvková píseň "Ach synku, synku" a další písně začínající č. 1 (Metodika, zpěvníky a E. Hradecký: Zpěvníček pro nejmenší) L. van Beethoven "Pro Elišku" a IX. symfonie (téma "Óda na radost"), k hudbě malujeme obrázek a pedagog k němu nalepí cedulku se jménem skladatele, celým názvem skladby a s informací, pro jaké nástrojové obsazení byla skladba napsána Z. Janžurová, M. Borová: Klavírní školička pro čtyřleté až sedmileté děti P. Jistel, J. Košťálová, G. Prokšová: My jsme malí muzikanti 89

PaedDr. K. Havelková, J. Pachta: Domeček plný notiček V. Beilová: Barevné cinkání V. Beilová: Kouzelné klávesy V. Beilová: Docela malé ježčí pískání P. Jistel, J. Koutský, P. Šalanská: My jsme malí muzikanti I. Oplištilová, Z. Hančilová: Klavihrátky (0.-2. sešit) Poslech: nahrávky "Pianist", Klasika před školou, I. Hurník: Umění poslouchat hudbu, CD Klassičeskaja muzyka - razvivajuščaja muzyka dlja malyšej 90

V září zopakujeme celou látku z minulého školního roku a ke každému opakování přiřadíme navazující novou látku. Děti již vetšinou umí používat (podle sluchu) funkci TONIKY. Zopakujeme si pojem, vysvětlíme, kde najdeme toniku (použijeme písně Copak dělá naše Bára) od různých tónů a hledáme toniku v doprovodu písně. Při procvičování na jiných písních používáme písně začínající prvním stupněm (např. Ovčáci čtveráci, Běží liška k Táboru, Kočka leze dírou a jim podobné). Toniku můžeme cvičit - znázornit pohybem - děti se rozkročí, dají si ruce v bok, jako by stály na prahu domu (tady jsem doma, to je moje jistota - vyjadřuje uspokojivý závěr písně, skladby). Mohou toniku ukázat palcem - jako 1. stupeň. Slyší-li toniku, mohou zavolat tonika nebo teď (slyším toniku). Napíšeme si písmenko "T", podle sluchu vyhledáváme toniku v písničce na tabuli a zapíšeme písmenko pod notu, se kterou toniku zahrajeme. Rozšiřujeme znalost not do druhé oktávy a postupně se obracíme dolů do basového klíče od c1 dolů po malé c. Nejprve dbáme na to, aby žáci pochopili opakující se jména not v dalších oktávách. Noty spojujeme s klávesami na klavíru a děti se snaží, např. pomocí našich známých figurek, vyhledávat tóny v různých oktávách (malá, první a druhá oktáva). Stále také spojujeme učení se čtením not nyní už jenom černých. Všichni žáci hrají a není třeba se, při běžném čtení, k barvám not vracet. Ve školičce hrajeme první basovou notu (Šípková Růženka). Rytmizaci slov rozšíříme na zapsání rytmu věty, verše atp. Pro tuto příležitost je třeba vybrat rytmicky zajímavé texty, v nichž používáme známé délkové hodnoty i pomlky, např. Srdíčko: Mám jedno mám, komu já ho dám... (4 doby) Bonbónek: Cucalo děvčátko kyselé cukrátko... (3 doby) Písmenko 1: Indiáni kvílí, mají dlouhou chvíli. (4 doby) Písmeno Y: Ypsilon je strýček -íček, taky stojí za veršíček. (2 doby s osminovými notami) Texty písní: Koulelo se, koulelo, červené jablíčko... (2 doby, osminové noty) Až já budu velká, bude ze mě selka... (3 doby, ne rytmus známé písně} Okolo Hradce v malé zahrádce... (3 doby, znovu jiný rytmus než je v písni), žáci mohou vymyslet vlastní melodii na 3 doby) Jazykolamy: Doktůrek mi nedal prášků - uvař, brášku, trošku hrášku! (3 doby). Tvořte i zajímavé rytmizace (rytmus je na uvedený text jazykolamu). & 2 J J I J * J I J J * I J I J * I J J * I J J I J J * I J I J - I - ll Mnoho potřebných vět najdeme v dětských říkankách a básničkách, v přímé řeči v pohádkách a v textech písní. 91

Začínáme se učit poznávat intervaly PRIMA - nejprve naučíme děti nápěvkovou píseň Ach synku, synku. Budou-li ji děti zpívat dobře, vyzkoušíme, zda poznají písničku mezi jinými melodiemi. Začíná stejnými tóny (intervalem primy). Hrajeme začátky různých písní a děti určují, která z nich začíná stejně jako Ach synku, synku. Pojmenujeme interval a naučíme děti ještě některé další písně začínající intervalem PRIMA, jako např. E. Hradecký: To je on, malý slon, Chumelenice, Malý lvíček, dále Na tom pražským mostě, Šla Nanynka do zelí. Zpěvník "Děti dětem", Zajíci, Medvědi, Čilá Káča atd. Ve druhém ročníku pokračujeme v poslouchání hudby. Nejde o žádné rozbory skladeb ani znalost životopisů a děl skladatelů, ale spíše o to, abychom děti vedli k poznání alespoň dvou "nejpopulárnějších" témat (melodií) skladatelů, se kterými se nejdříve setkají při hře na nástroj. Jsou to především klasikové. O skladateli řekneme dětem nějakou zajímavost, aby měly příležitost si zapamatovat nejen jméno, ale i zapamatovatelnou informaci o osobě skladatele (stále jsou ještě žáky v předškolním věku, eventuálně žáky 1. třídy ZŠ). Postupujeme podle plánu měsíce září, je-li významné výročí (po celý rok), můžeme přijatelným způsobem hovořit a hrát ukázky např. současného autora, případně skladatele, se kterým je možné se i setkat osobně. V hlavním oboru jsou děti již žáky svých pedagogů, u nichž by měly absolvovat všechnu další výuku na klavíru či jiném hudebním nástroji. O jiném nástroji uvažujte v případě, že jste poznali, jak obtížně zvládá žák počátky klavírní hry, a pravděpodobně by mu více vyhovoval jednohlasý nástroj, u žáků, kteří nemají klavír, a myslete i na děti, které by bylo vhodné vzdělávat v sólovém zpěvu (hlasové výchově). Rodiče upozorněte také na děti, které mají schopnost "hereckého" projevu, a děti, které by pedagog výtvarného oboru rád přivítal ve své výuce. 92

-R íj e n (cca 4 hodiny) písně: Běží liška k Táboru Když jsem husy pásala (zápis písně, TONIKA) opakování: noty v basovém klíči c 1 -c (malé) noty v houslovém klíči c 2 -g 2, c 1 -g procvičování: hledej Toniku DOMINANTA - "dudácká kvinta" Opakování písní s pohybem (soubor Orffova instrumentáře, metalofony atd.) říkadlo, básnička: složíme si písničku (rozsah c 1 -c 2 ), doplníme doprovodem (T, D}, písničku zapíšeme, transponujeme, doplníme rytmus (materiál z dětských knížek říkadel nebo veršů) intervaly: velká TERCIE, nápěvková píseň Když jsem husy pásala, některé další písně začínající velkou tercií poslech: W. A. Mozart: Chléb s máslem, Malá noční hudba 1. část (obrázek, cedulka) Základní výukový materiál: uveden v měsíci září, Dětská kniha říkadel nebo veršů Hudební ukázky k poslechu 93

Připravíme se na nový interval {velká TERCIE). Děti se naučí zpívat písně Když jsem husy pásala a Běží liška k Táboru, které budou sluchovým základem k intervalu. Znovu se nejprve snažíme, aby děti interval bezpečně poznaly sluchem - sluchový diktát prima/tercie zapisujeme číslicí, hádáme v soutěži o jedničku "Kdo to první uhodne?". Vysvětlíme dětem vzdálenost a interval zapíšeme {dvě linky nebo dvě mezery nad sebou), ukazují kartičky s notami nebo číslicemi atp. Opět naučíme děti více písní na interval v. 3. Například: Já jsem, já jsem, kováříček jsem..., Spi, Janíčku, spi... {z Moravy), Měla jsem milého sokolíka... (z jižních Čech) atd. Můžeme zpívat i některé koledy, např. Štědrej večer nastal nebo Rychle, bratři, rychle vstávejme. Spi, Janíčku, spi Zvolna ~ ~~ J n 3 I J * I J n 3 I J * Spi, Janíčku, spi, dám ti jabka tři. ~Yt z Moravy IJJWJIIJJ Jedno bude čer-ve-né, d H J lij J IP 33 I J * I J 33 J I J * ll a to dru-hé ze-le - né, spi, Ja-níč-ku, spi, o-čič-ka zav- ři. 2. Spi, Janíčku, spi, dám ti hrušky tři. Já tě budu kolébat a ty budeš dlouho spát, spi, Janíčku, spi, očička zavři. Měla jsem milého sokolíka z jižních Čech Rázně ~ ~~ J fh A I a J J * I J fj J A I a J J l Mě-la jsem mi-lé-ho so-ko - lí - ka, on jest mi u - le-těl do le-sí - ka, é~ujr* IAJr* IJfJJAI@JJ!II do le - sí - ka ze-le - né - ho, snad ho tam naj-de-te střele - né - ho. 94

V tomto měsící k TONICE přidáme také DOMINANTU. Již jsme se zmínili, že se nám bude dobře hledat za pomoci "dudácké kvinty". Sluchem hledáme toniku a dominantu v písničkách, lze zkusit také jednoduché skladby s výrazným doprovodem Ta D nebo vybrat některé Czerného etudy (op. 261). Melodii podložíme jednoduchým doprovodem T a D v akordech a potom hrajeme v originále. Vybereme i některé skladby, které děti hrají na klavír. Písně, které si opakujeme a hrajeme s použitím Orffova instrumentáře, zkoušíme obohatit o další (nepředepsané) rytmické nástroje, necháme děti improvizovat. Rytmus procvičujeme použitím dalších pomůcek - karty s rytmickými cvičeními, ťukáme rytmus podle tabule, taktujeme 2 a 3dobý takt. Těžká a lehká doba, taktujeme podle toho, jaký slyšíme hrát takt. Takty měníme v improvizaci hrané s výraznou těžkou dobou. Připravíme tentokrát více kratších a rytmicky pravidelných textů. Děti si vyberou, který se jim nejvíce líbí a složí si písničku - použijí řadu tónů c 1 -c 2 Doplní doprovod T a D v basovém klíči notami ca g. V nástroji pokračují ve třídě pedagoga hlavního oboru. Poslech hudby v tomto měsíci je W. A. Mozart. Můžeme již připravit malý test s nahrávkou částí známých motivů z vyslechnutých skladeb a děti hádají název, autora a společně vzpomeneme, co jsme si o skladateli řekli zajímavého. Opět si namalujeme k hudbě obrázek a pedagog přilepí cedulku s celým jménem skladatele, názvem skladby a pro jaký nástroj, soubor, orchestr nebo jaké obsazení byla skladba napsána. 95

Listopad (cca 5 hodin) opakování: procvičování not v houslovém a basovém klíči pomocné linky, noty c 1 -g 2, g 2 -c 3 (d 3 ) posuvky (křížky, klíči bé, odrážka) - noty s posuvkami v houslovém i basovém tonika, dominanta, "dudácká kvinta" písně: nácvik nových písní ze Zpěvníčku PPNV (Orffův instrumentář), pohybové hry pojmy: intervaly: poslech: označení tempa v hudbě - Allegro, Moderato, Lento - obrázky čistá kvinta - nápěvková píseň Loučení, loučení (některá další píseň začínající č. 5) nástroje v orchestru, J. Haydn: Menuet, symfonie Hodiny (s pohybem, obrázek, cedulka) malujeme pohádku: pohádku vybereme z dětských knih, I. Hurník: Sláva, jsi umělec... Základní výukový materiál: uveden v měsíci září B. Britten: Průvodce mladého člověka orchestrem Klasikové a jejich současníci 1. knihy s pohádkami 97

Opakujeme čtení not c 1 -g 2 a c 1 -c. Rozšíříme znalost o noty g 2 -c 3 (d 3 ). Basový klíč zatím ponecháme v oktávě C 1 -c. Pomocnou linku známe již od "královny Cecilky 1.", která sedí na trůnu. Trůn je pomocná linka, která pomáhá rozšířit notovou osnovu. Proto i pomocných linek máme stejně jako v notové osnově. Nakreslíme si linky nad notovou i pod notovou osnovu. Poznáváme posuvky. Všechny noty nehrajeme jenom na bílých klávesách. To děti znají již z transpozice písní podle sluchu. Podíváme se na znaménka, která určují notě kdy má jít výš (křížek- je to žebříček, po kterém se nota vyšplhá výš) a kdy půjde níž (bé nebo béčko, které jako těžký ranec ohne notu dolů). Opět musíme tuto novou znalost spojit s ukázkami a hledáním na klavíru. Poznáme také znaménko, které zruší křížek i bé (odrážka - "polámaný žebříček"). Vyhledáváme posuvky, které se hrají na bílých klávesách (k hádankám využijeme hračky, kterými jsme učili děti poznávat klávesy na klavíru, figurky posouváme níž, výš a vracíme na původní klávesu, je-li u noty odrážka). Ukážeme dětem, jak vypadá půltón a celý tón. Abychom děti naučili sled křížků a bé, zahrajeme si hry. Křížky mohou být například tajnou řečí trpasličí. Při "rozhovoru" trváme na správném sledu jmenování posuvek a hlasem intonujeme dětem otázku/odpověď, zlobíme sejvesele odpovídáme, vyprávíme pohádku, jsme smutní, na někoho voláme a vrací se nám ozvěna atd. Bé mohou být jako vláček Motoráček (akcent na začátku HES, es, as, des, ges, ces, fes, HES, es, as, des, ges, ces, fes...). Můžeme měnit akcent podle toho, kolik má vláček vozů nebo vyjmenovat pouze tolik posuvek kolik vozů jsme připojili za lokomotivu atp. Píšeme a čteme noty s posuvkami. Hledáme noty s posuvkami v notách (z not, které děti hrají a další notový materiál připraví pedagog). Trvale se zabýváme upevňováním slyšení T a D. Za domácí úkol mohou dostat děti jednoduchou píseň, do které doplní tyto harmonické funkce. Píseň může být s obrázkem nebo si děti obrázek k písni namalují (příklady: V Beilová - písničky, které najdeme v sešitu "Barevné cinkání" a kde zároveň můžeme ještě doplňovat rytmus, nebo vybereme z not, jejichž tituly jsou uvedeny v seznamu výukového materiálu. Připravujeme interval čistá KVINTA. Děti naučíme zpívat píseň "Loučení, loučení" Loučení, loučení ~IF I J EJr I J J Lou-če-ní, lou - če ní. Ja ká to těž- ká věc. i:ljj itlj] I;JJJ IJJJl I; JJ IJ JI; H Když se musí rozloučiti, když se musí rozloučiti s panenkou mláde- nec. 98

Opakujeme a procvičujeme intervaly prima, tercie a kvinta. Písničky, které začínají čistou kvintou budeme hledat velmi obtížně. Z dostupných písní můžeme uvést intervalově velmi těžkou píseň na zpívání (sešit "Děti dětem") P. Jimramovský: Čistotná kočka. Spíše si pomůžeme písněmi, které začínají durovým kvintakordem. Těch najdeme více - např. Ovčáci čtveráci, Volala kukačka nebo třeba V. Vaňková: Cvrček, Znám já jeden krásný zámek, Mysliveček skoro vstává (z Moravy) atd. U písniček si všimneme jejich nálady, charakteru a především tempa, abychom mohli seznámit děti s některými základními tempovými označeními - allegro, moderato, lento - povídejme si zároveň o tom, co kolem nás může toto tempo také znázorňovat. Allegro může být třeba někdo, kdo běží na tramvaj, rychle jezdí auta, rychle letí letadlo, vlak rychlík má své tempo už v pojmenování. Moderato je naše hodná maminka, která nám vypráví veselou pohádku, moderato můžeme jít na vycházku. Lento leze třeba šnek, lento se kulí po lese medvídek, který má plné bříško medu, lento může být písnička - ukolébavka pro děťátko či pro panenku, lento chodí naše bábinka na vycházku s pejskem. Dětem hrajeme různé klavírní skladbičky a děti určí, jaké tempo skladbička má. Hrajeme i hudební ukázky (CD), aby děti mohly hádat tempová označení. Najdeme tempové označení v notách a řekneme si, jakou náladu bude skladbička mít. I když děti ještě neumí psát, zvládají opsat písmenka z tabule (píšeme velká tiskací písmena). Kolem sebe najdeme tempová označení, která jsme se naučili, a za domácí úkol děti namalují nebo vystřihnou a nalepí obrázek, který znázorní allegro, moderato a lento. Namalujeme si pohádku z knížky liji Hurníka: Sláva, jsi umělec... Pohádka je podle výběru pedagoga. Nabízí se například - Malířka Alenka si ostrouhala pastelky a řekla: "Vymaluju maminku, aby měla radost." Udělala kolečko- to byla hlava, do kolečka dva puntíky- to byly oči, ale pusa se jí nepovedla, byla nějak nakřivo. Alenka se rozmrzela, popadla černou pastelku a tu nepodařenou pusu počmárala, když tu slyší nad sebou: "Výborně, Alenko, to jsem já, viď? Zvlášť ty fousy se ti povedly." Nad ní stál tatínek s fousy až po prsa. "Teď bys měla ke mně přimalovat maminku, aby měla taky radost." Alenka jen vzdychla a zkusila to znovu. Pusa se jí podařila, nosík taky, ale celá maminka dopadla nějak mrňavá, s bříškem našišato. Alenka se rozmrzela, popadla černou pastelku, maminku počmárala, když tu slyší nad sebou: "No ne, náš Alík! Výborně, Alenko, ten chlupáč je jako živý!" Jejich Alík byl totiž tak chlupatý, že mu nebylo vidět ani čumák. "A teď nakresli ještě maminku." "Maminka na obrázku nebude," řekla Alenka. "A proč?" podivil se tatínek. "Když jdeš s Alíkem na procházku, maminka přece vaří doma večeři." Tatínek se na ni zahleděl: "Tobě se maminka nedaří, viď?" Alenka sklopila hlavu: "Když ona je tak hezká." "Já vím," řekl tatínek tiše, "tak hezkou by ji ani slavný malíř nevymaloval." A pohladil Alenku po vlasech. 99

Husar na šenku '! Moravská J j I J J I J J r r J I J 1. Hu - sar na - šen - ku, hu - sar na šen - ku, '! J j I J J J I J J I J J J ll ( ~ ~ ~ ) ( ~ J ~ ) pi - je pá - len - ku, Pl - Je pá - len ku. 2. Husarka jeho, husarka jeho přišla pro něho, přišla pro něho. 3. Husar, pojď domů, husar, pojď domů! Berú na vojnu, berú, na vojnu. 4. Berú velice, berú velice z trenčanské stolice, z trenčanské stolice. 5. Berú, budú brať, berú, budú brať. Škoda na stokrať, škoda na stokrať. Lúčka zelená Moravská ' i J J I J J I J * J r r J I I I J * 1. Lúč- k a ze - le - ná, ne- po - ko - se - ná, na ní sy - ne - ček, švar- ný Ja - no - šek, za - bil je- le - ňa. 2. Nebyl to jelen, byla to laňka, a o ni pláče, velmi naříká, moja galánka. 100

Prosinec (cca 3 hodiny) procvičování čtení posuvek poslouchání a určování T, D, doplňování do písní (také D. Ú.). Posloucháme a určujeme subdominantu (S) procvičujeme rytmus, nota a pomlka šestnáctinová, opakujeme notu celou, půlovou, čtvrťovou, půlovou s tečkou, osminovou notu a pomlky, používáme Orffův instrumentář, xylofony, metalofony, (orchestr) pojmy: intervaly: akord: poslech: vánoční dárek: opakujeme význam pojmů legato, staccato, portamento, dynamika, tempová označení allegro, moderato, lento, naučíme se nové pojmy adagio, allegretto, andante. čistá oktáva- nápěvková píseň Kdybys' byl, Jeníčku... (některá další píseň začínající č. 8) durový kvintakord (sluchové rozlišení od mollového akordu), písně Ovčáci čtveráci a Volala kukačka (další písně začínající durovým kvintakordem, mollový kvintakordem - Mám já kosu, kosičku) Antonín Dvořák: Humoreska, IX. symfonie "Z Nového světa" - Largo ll. věta (téma) "Parádní hodina" - činnosti na přání dětí, děti hrají na hudební nástroje Píseň I. Berlina: Rolničky (refrén V. Beilová: Barevné cinkání), doplnit rytmus (takt na 2 nebo na 4), označit takt, doplnit TD (S)- "dudácká kvinta", klavíristé se ji naučí hrát. "Hra na orchestr" - jiný nástroj hraje melodii, klavír pouze doprovod, všichni zpívají a mohou se ještě doprovázet na některý nástroj Orffova instrumentáře Základní výukový materiál: uveden v měsíci září děti přinesou hudební nástroje (zobcová flétna, housle, akordeon) nahrávky k poslechu 101

V prosinci opakujeme noty s posuvkami, čteme z not, píšeme na tabuli, snažíme se poslouchat pět černých kláves a stejně jako s řadou c 1 -C 2 můžeme, např. pomocí kartiček, zkoušet sluchový diktát (ukaž, co slyšíš). Dbáme na správné psaní posuvek k notám. Stále opakujeme správný sled posuvek. S využitím Orffova instrumentáře opakujeme délky not a pomlky. Novinkou je nota a pomlka šestnáctinová. Z not nám vyrostl stromeček - dětem dáme obrázek k vymalování a k dokreslení vánočních dárků pod stromeček. Tabulka slouží k přehledu rozložení celé noty do dalších hodnot (místo not můžeme dosazovat pomlky). Hádankový test - zpočátku využíváme hledání v tabulce - kolik not osminových má nota půlová; kolik not šestnáctinových má nota půlová; mám notu celou, ale zatím z ní vidím napsanou jenom jednu notu čtvrťovou, jednu osminovou pomlku a čtyři noty šestnáctinové - co musím doplnit, aby byla nota opravdu celá atp.). Rytmická cvičení hrajeme na Orffovy nástroje. Můžeme určit dětem, i kterou notu budou svým nástrojem hrát, ale takto nemůže být rytmus příliš složitý - počítáme s pomalejší dětskou reakcí. Můžeme však tvořit barevně zajímavý rytmus třeba valčíku, polky, mazurky, menuetu atp. Opakujeme pojmy, které jsme již poznali. Vrátíme se také k příslušným písním. Jestliže děti správně chápou všechna tempová označení, rozšíříme jejich znalost ještě o další používaná pojmenování adagio, allegretto a andante. Intervaly opakujeme včetně nápěvkových písní a naučíme se slyšet, poznávat a zapisovat čistou oktávu. Jako nápěvkovou píseň se učíme Kdybys' byl, Jeníčku, poslouchal matičku... Kdybys byl Jeníčku 'ij1r I lpr J fjitnj Kdybys' byl, Je-níč-ku poslouchal ma- tič -ku, ne - byl bys', ' J FJ I f1 J I J FJ fl J I I J FJ I no-sí- val po bo-ku šab -lič- ku. Po bo-ku šab -lič- ku IJ fj lr:j J IJ tj lna IJ yll a ko - ně vra - ný-ho, ne-byl bys' pos-lou-chal člo-vě - ka ci - zí - ho. Máme-li k intervalům obrázky, můžeme z nich vytvořit symbol pro každý interval (symbol připomíná nápěvkovou píseň). Vysvětlíme dětem nové znaménko pro hru o oktávu výš a níž 102

. (""------... (8 8 ), se kterým se setkají v notách především klavíristé. Opět se pokusíme vyhledat alespoň jednu další píseň začínající oktávou - And uličko, netrucuj, Sil jsem proso, Sedí Káča na lavici. Nemáme-li k dispozici takovou píseň, využijeme zkušeností z tvořivých aktivit a děti mohou na jednoduché říkadlo napsat samy písničku začínající čistou oktávou, eventuelně mohou dostat za úkol, aby se oktáva objevila někde v písničce ještě jednou. Příklad: U kolejí nebo Výlet, Ludvík Středa a Josef Lada: Lidové písně a říkadla pro nejmenší. Anduličko, netrucuj '!i] ~ I fl J I J J J J I J J J An - du - lič - ko, ne-tru - cuj, jen se pěk - ně na- pu- CUJ. ' i] ~ ~ J I J J J J I J J J ll Bu - deš pěk - ná, čer-ve - ná, ja-ko ře-pa va-ře - ná. Sil jsem proso na souvrati ' J ~a ' J ~a J J I J J J J I J J J J I J J Sil jsem pro-so na sou - vra- ti, ne- bu-du ho ží - ti, J J I J J J J I J J J J I J J mi - lo -val jsem hez - ké děv - če, ne bu-du ho mí - ti. ' J J J J J li j J J I J J J I ' Sí - ti, ne- ží - ti, mi - lo - va - ti, ne - vzí - ti! J r lel J J J J J J I I Sil jsem, ne - žal jsem, mi - lo - val jsem, ne- vzal jsem! J J ll 103

Sedí Káča říkadlo I J J J J I J J J J I J J 1 J Se- dí Ká-ča na Ia- vi - Cl, dr- ží v ru-ce Jl - tr - ni - ci. J J I fl J I J J J J I J J J ll A ve dru - hé je - li - to, běž Pe -pí - ku, vem jí to! Tato melodie, při dodržení rytmu a počtu slabik ve verši, může být použitá na mnoho dalších říkadel, například Kolo, kolo mlýnský, Říkadla pro děti, ilustroval Adolf Dudek: 1. Sotva sněžit přestane, sněženka si přivstane. Na petrklíč zavolá, vyrostou tu dokola. 2. Hody, hody, doprovody, já jsem malý zajíček, utíkal jsem podle vody, nesl kopu vajíček. 3. Žlutá hruška na talíři, škoda, že tam nejsou čtyři. Je to problém nevelký, vytáhnu si pastelky. 4. Já mám sáně, nové sáně, koloběžku dal jsem za ně. Já mám sáně, nové sáně, pojď jsem, pejsku, skoč si na ně. U kolejí Lidové písně a říkadla pro nejmenší, L. Středa, J. Lada I M. Slaná '... ' ~ J J J J J J J i J I I d J J J I J J J J Kdo sle - du -je, co se dě - je, ne - vstu - pu - je na ko-le- je. J J J J J J J I 1 J J J J J J Prá-vě po nich pro- jíž -dí ex - pres rych - lík hle-mýž-dí. ll 104

'i J F F F Ir J J * IJ Jr J 1J r r * Vy - le - těl si jed - nou drak na vý-let až do ob -lak. Výlet M. Slaná 'J F F F Ir J J J IJ J J J I J J J J ll Když se vra - cel na zah - ra-du, na - tlou - kl s1 nos bra-du. Mám ja kosu,,. kosičku Rubato ~~i j:j J ~ I fj J IJ 1. Mám jako- su, ko-sič-~ ' '~br ~ ~ i J ~ ~ o - na mi po - ko - sí, I~J :J keď mu-sí, I J J J J ll J. mám ja ko - su os - trú, M. Slaná I J ~ IJWJJ lj IJ ďa - te - I in - ku mok - rú. ~ 2. Mám ja kosu, kosičku, mám ja kosu tupú ona mi pokosí, keď musí, ďatelinku suchú. Prosincový plán nám ukládá naučit děti rozlišovat sluchem durový a mollový kvintakord. U obou kvintakordů posloucháme nejprve jejich charakter. Zpočátku je děti rozlišují jako veselý akord (dur) a smutný akord (moll). Upozorníme na tercii v akordu, kterou jsme se již dříve naučili. Chceme nyní vědět je-li velká tercie slyšet v akordu veselém nebo smutném. Budeme si pamatovat, že veselý - durový kvintakord má velkou tercii. K jeho sluchovému poznání nám pomohou známé písně "Volala kukačka" a "Ovčáci čtveráci". Mollový kvintakord můžeme hledat s pomocí písně "Mám ja kosu, kosičku". Z hudby Antonína Dvořáka si připravíme krátkou ukázku ze skladeb uvedených v měsíčním plánu tak, aby si ji děti mohly opět zapamatovat. K malování můžeme využít pohádku (Malá mořská víla) a hudbu z opery Rusalka. Opět řekneme dětem několik zají- 105 ~~~

mavostí o skladateli i skladbách a dbáme, aby znaly správně celé skladatelovo jméno. Máme připravený i obrázek skladatelovy podoby. Vždy se krátce vracíme k předešlým autorům, aby děti nezapomínaly jejich jméno a tvář. K poslechovému - hádankovému - testu nám přibudou nová melodická témata. "Parádní hodina" je vždy oddechovou vyučovací hodinou pro děti. Pedagog vede děti k aktivitě a ověří si, jestli ovládají celé učivo. Nezdržujeme se příliš dlouho u jedné činnosti, aby hodina byla pestrá, plná soutěžení, například o červené jedničky, a aby byl také čas na hraní koled a další hudby. Děti se připravily na vystoupení své nástrojové třídy, vánočního vystoupení ve škole či ve školce a možná některé také na Vánoční koncert školy. "Parádní hodina" je dobrou zkouškou před takovým vystoupením Abychom navodili v hodině vánoční atmosféru, najdeme v učebnici V. Beilové: Barevné cinkání refrén písničky I. Berlina "Rolničky". Pracujeme s ní podle doporučení v plánu na měsíc prosinec. Naučíme se zpívat některé koledy. 106

Leden (cca5hodin) píseň Rolničky zpíváme, hrajeme a transponujeme, doplníme Orffovým instrumentářem (děti vyberou nástroje, navrhnou, jak budou hrát- improvizace) intervaly: velká sekunda - nápěvková píseň Rostó, rostó... a některá další píseň začínající v. 2 poslech: hrajeme si pohádku S. Prokofjeva Péťa a vlk - poznáváme v hudbě Péťu, vlka, kachničku atd., namalujeme obrázek k pohádce testy, hádanky, hry, kvízy atp. k opakování znalostí z I. pololetí, poslední hodina může být s odměnou a "Vysvědčením", bodováním (body jsou bonbóny), soutěžení o ceny atp., podle toho, co může být poskytnuto školou Základní výukový materiál: uveden v měsíci září nahrávka S. Prokofjev: Péťa a vlk pomůcky k opakování látky 107

Refrén písničky I. Berlina jsme si připravili v prosinci a nyní zkoušíme napsanou písničku transponovat od různých kláves. Děti vyberou různé nástroje Orffova instrumentáře, v hraném doprovodu se střídají (skupinky) a hrají doprovodný rytmus, který si vyberou - improvizují. Skupinky se střídají, děti mění nástroje, pedagog může skupinkám nejprve určit pevný rytmický motiv, hrajeme s dynamikou atp. Interval, který se učíme v lednu, se jmenuje velká SEKUNDA. Začneme napřed s nácvikem nápěvkové písně '! Rostó, rostó JJJJJJ IJJJJJJ IJJJ IQ laj =ll 1. Rostó, rostó, rostó konopě za cestó a só pěk-ně ze-le-ný. 'JjjjJJ IJJJJJJ laj J IJ J: Me-zi ni - ma ros-te mod-ro- o - ký děv-če, až vy- ros-te, bu-cle mý. 'JjjjJJ IJJJJJJ ISJ: I f1 J Me-zi ni - ma ros-te mod-ro- o- ký děv-če, až vy- ros-te, bu-cle mý. ll 2. [:Mládenečko mladý, poslechni mé rady, zanech toho ženění.:] [: Oženíš se jednó, tvářičky ti zblednó, krása se ti promění. :] Pokračujeme poznáváním i jiných písní, které začínají velkou sekundou. Děti mohou znovu, za domácí úkol, takovou píseň najít ve zpěvníku. Pokračujeme podle již uvedených modelů z předešlých měsíců. V rámci improvizace můžeme zkusit vytvořit melodii ze známých intervalů použitím tónů z intervalů prima, tercie, kvinta, oktáva, sekunda. Pořadí je libovolné. Například: Skladbička na tři M. Slaná '! J J J I J j I J J I J J J I r '! J J J I r J J I J J J I J F 108 ll

Další písně začínající v. 2 můžeme najít např. ve zpěvníku "Děti dětem" (Myška, Slepička), nebo se naučíme s v. 2 na začátku písničky Já mám kalhoty, Já jsem z Kutné Hory a jiné. * Já mám kalhoty lidová r~i 2 w 1 J I J J J I J ~ Ir J J IJ r J I 1. Já mám kal - ho - ty sa - mý zá-pla-ty. Tá-ta * mně ~ ~ r J J I J r J r I J J I J ~ I J J J ll Je půj - čil, a - bych se v nich u - čil cho - dit s děv - ča - ty. Já ~sem z Kutné Hory,1! J J I J J J 3 I J J J 3 I J J 3 3 ~ 1. Já jsem z Kut-né Ho-ry, z Kut-né Ho-ry kou-del-ní-kův syn.,~ J J J J IEJ r I J J J J I fl J Já mám v Pra-ze tři do- my, až je kou - pím, bu-dou mý. česká I J J J 3 I J J J 3 I J J J J I J t Já jsem z Kut-né Ho-ry, z Kut-né Ho-ry kou-del-ní - kův syn. I 2. Není řemesníka, řemesníka, nad koudelníka. Má-li dosti koudele, na měkko si ustele. Není řemesníka, řemesníka nad koudelníka. Na leden si připravíme k poslechu pohádku "Péťa a vlk" s hudbou S. Prokofjeva. Budeme se zaměřovat spíše než na osobnost skladatele na poznávání charakteristických motivů. Úkolem bude - poznej v hudbě... A namalujeme si obrázek při poslouchání hudby s vyprávěním. 109

V lednu je pololetí školního roku, a proto je třeba zjistit úroveň znalosti probrané látky. Prostřednictvím her, kvízů, doplňovaček a soutěží v lednových hodinách to bude snadné. Kdo nasbírá nejvíce bodů, dostane červenou jedničku. Bonbóny nebo nalepovací obrázky jsou body přidělované (1-2 podle náročnosti úkolu) za správnou odpověď. Podle možností školy mohou být vítězové odměněni drobnou školní pomůckou (tužka, bloček), pamlskem (lízátko). Pedagog může žákům připravit "vysvědčení" s velikou jedničkou nebo s pochvalou. 11 o

"' U nor (cca 3 hodiny) hrajeme na klavír: T (kvinta}, D (sexta}, S (kvarta), sluchové cvičení básně a říkadla se zimní tematikou příprava soutěže na březen (soutěž o nejhezčí písničku - klavíristé napíší i doprovod (T, D, S) jako "dudáckou kvintu" nebo T - kvinta, D - sexta a S - kvarta intervaly: čistá KVARTA, "Hoří!" - nápěvková píseň Andulka konopí močila, některá další píseň začínající č. 4 poslech: B. Smetana: polky (Louisina, Jiřinková, Ze studentského života, Bettina polka) S. Prokofjev: Péťa a vlk - malujeme obrázek B. Smetana: Má vlast (Vltava - slyšíš, o čem je skladatelova hudba?) Základní výukový materiál: uveden v měsíci září nahrávky k poslechu hudby dětské básně - texty k soutěži vybere pedagog podle vyspělosti ročníku, může být i více textů podle úrovně žáků (méně náročné nebo těžší, pravidelný verš nebo nepravidelné veršování) 111

Funkce toniku, dominantu a subdominantu bychom měli již dobře slyšet, hrát jako "dudáckou kvintu" i umět poznačit do písničky nebo vytvořené melodie. Děti hledají- podle sluchu - doprovod. Toniku jako kvintu, dominantu jako sextu a subdominantu jako kvartu v improvizovaném doprovodu písní. Použijeme některou dobře známou píseň a doprovod zapíšeme v basovém klíči (při opakování jsou noty v basovém klíči vždy jednou ze soutěžních "disciplín") a v intervalu, který byl výše uveden. Připravíme Soutěž o nejhezčí písničku na březen. Děti dostanou na výběr více textů a vybraný text zhudební, napíší k němu doprovod (T, D, S, v intervalu kvinty nebo kvinty, sexty a kvarty a intervaly nemusí být ve dvojhmatech) a písničku nacvičí. V měsíci březnu proběhne v hodině soutěž a porotou jsou všichni. Nejhezčí písničky se můžeme naučit a připravit je na vystoupení pro rodiče v červnu. Děti by měly třídu při zpěvu jejich písničky samy doprovázet. Písničky transponují, aby je ostatní děti mohly zpívat i od jiného tónu. Intervalem měsíce února je čistá KVARTA. Naše tradiční "Hoří!" lze nahradit nápěvkovou písní Andulka konopí močila. Opět se pokusíme vyhledat i jinou píseň začínající č. 4 a děti píseň naučíme. Například: Běžel tudy zajíček, Když naši mlátili, Vandrovali hudci, Kokrhé, kohótko (z Líšně) atd. Běžel tudy zajíček 'j! j j jj ] r z Moravy J I J J J J 1. Běžel tu-dy za- jí- ček, hou-py, 'ti J 9 J I F r I J J ll žemli-ček, hou-py, hou-py. 2. Počkej na mě zajíčku, houpy, houpy, dej Mařence žemličku, houpy, houpy. hou-py, ne - sl py - tel 3. Zajíc běžel přes kopec, houpy, houpy, Udělal kotrmelec, houpy, houpy. 112

Když naši mlátili ~ ~! J J J I J J J Ir J J I J J IJ J J Když na - ši mlá -ti - li, já jsem si le - žel, o - ni šli,~j J J Ir J J Id J 1J r r Ir w k sní-da - ni, ta - ky jsem bě - žel. "Co - pak ty bě - žíš, & ~ J r r I J J I 1 J J I J J J I r J J I J J ll když jsi ne- mlá - til?" "Když už jsem na ces -tě, už se ne - vrá -tím." &~2 Vandrovali hudci J J J J J J I J J r r J J I r r J J J J I r r J J J J I Vandrovali hudci, vandrovali hudci, dva pěkní mládenci, dva pěkní mládenci. '! Kokrhé, kohótko w J r 1. Ko-kr -hé, ' ll= ; U J J I J J I. J _). z Líšně 1!9 I~ jl J ~ I J1 J) r,, ko- hót - ko, ko- kr - hé ve - se - le, ll 12. I I J J J I J J1 =ll J FJ ll ne - věs - ta sa - mot - ná, hať se nám za - smě -je, za - smě -je. 2. Jakpak mám kokrhat, dež so hopečené? [: Na panenským stole mám bét pokrájené:] 113

Andulka konopí močila An-dul-ka ko-no-pí mo-či - Ia. Žab-ka jí do kap-sy sko-či - Ia. é ~ r J r - - I;JJ IJJJ I Na dru - hý den, mo-či -Ia len, žab - ka jí z kap-sič - ky sko - či - Ia ven, ven, ven. Žab-ka jí z kap-sič-ky sko - či - Ia ven. Intervaly, které již známe, nejprve zopakujeme a mezi ně zařadíme nový interval, který by děti měly poznat sluchem (cizí interval mezi známými- "Hra na detektiva" jako v 1. ročníku). K poslechu si zopakujeme pohádku Péťa a vlk, pokud nemáme obrázek, malujeme při hudbě. Znovu posloucháme hudební motivy osob i zvířátek. Připravíme ukázky z díla 8. Smetany. Polky si zatancujeme (krok i poskok znají děti již z pohybové výchovy) a namalujeme si, o čem je skladatelova hudba "Má vlast- Vltava". Všechny činnosti měsíce února jsou náročné na čas, soustředění i pozornost žáků, a proto musíme hlídat dětské raal-.ce, aby byly stále zapojeny všechny děti a abychom včas zařadili oddechovou aktivitu. 114

Březen (cca 4 hodiny) opakujeme a procvičujeme T, D, S noty s posuvkami - opakování, zápis písně v jiné tonině {od jiného tónu) s posuvkami u not. Děti nejprve píseň vyhledají na nástroji a zapíší za domácí úkol. Vybereme vždy píseň, kterou všechny děti dobře znají. opakování not v houslovém a basovém klíči takty: intervaly: celý { čtyřčtvrťový}, tří čtvrťový, dvou čtvrťový -rytmizace slov - rytmizace slovních spojení, krátkých vět - taktujeme takty - hra "Na dirigenta" - dirigujeme podle hudby {hádej, ukázky z CD) velká SEXTA, nápěvková píseň U panského dvora a některá další píseň začínající v. 6 T, D, S - "cvičíme" sluchový diktát {pedagog hraje různé písně v různých tóninách) soutěž o nejhezčí písničku: dítě zahraje a zazpívá svoji písničku, nacvičí písničku na vystoupení pro rodiče (požádáme o spolupráci pedagoga hlavního oboru}, písničku transponuje a doprovází děti ve třídě při zpěvu písničky poslech: P. I. Čajkovskij: Louskáček {balet-pohádka), Album pro mládež, ukázky z koncertů {klavír, housle}, obrázek k hudbě a cedulka se jménem skladatele, názvem díla, které si děti mají pamatovat, pro jaké obsazení bylo dílo psáno příprava na vystoupení pro rodiče v červnu. Po domluvě s pedagogem hlavního oboru dostanou děti za úkol připravit si vystoupení na svůj hudební nástroj. Základní výukový materiál: uveden v měsíci září nahrávky k poslechu 115

Během minulého a tohoto školního roku jsme probrali náročnou látku. I když budou dále přinášeny nové poznatky, je nutné myslet na neustálé opakování a praktické využívání všeho, co děti znají. Je to důležité tím více, že tento školní rok již nejsou ve výuce přítomni rodiče a je třeba, aby děti úkolům i látce dobře rozuměly. Po každé hodině můžeme také rodičům, kteří čekají na děti, ústně oznámit, jaký domácí úkol dostaly děti do příští vyučovací hodiny a co si mají opakovat, zjistíme-li u některého žáka nedostatky. Potřebují-li rodiče bližší vysvětlení, pokusíme se stručně zodpovědět jejich dotazy. Plán na březen říká, co budeme opakovat. K tomu použijeme nejprve známé formy zkoušení, ale také hledáme další hry a testy k procvičování látky jinou formou. Inspiraci najdeme v bohatém materiálu pro "předškoláky", ale mnohé můžeme přizpůsobit i z další literatury. Tento měsíc naučíme děti poslouchat, vyhledávat, určovat a zpívat velkou SEXTU. Jako nápěvkovou píseň se naučíme U panského dvora a další písní s v. 6 může být například Nešťastný šafářův dvoreček. U panského dvora ~~i J J J I J. l 3 I F J @ I r J) J I J J J U pan - ské - ho dvo - ra náš Vi - tou - šek o - rá, stra-ka- té I j * ll= J r r I r ~ r I r r c:r vo-leč-ky má. Až po-le do- o-rá, na mě si I ~ & F ~ J I J J F IJ J J I d. :ll za- vo- lá, on mě už z da - leka zná T, D, S - "cvičíme", ukazujeme na prstech číslo stupně, píšeme na tabuli, hledáme v písničkách, zkusíme najít v jednoduché a dětem srozumitelné skladbičce. Hrajeme v různých tóninách. V únoru jsme začali s přípravou soutěže o nejhezčí písničku. Děti by měly mít svoji píseň připravenou (zpěváky a jiné nástroje než klavír doprovodí pedagog podle melodie zapsané žákem). Porota (žáci třídy) vybere nejhezčí písničky, ale jedničku nebo obrázek dostanou všichni. 116

Poslouchat budeme hudbu P. I. Čajkovského z baletu Louskáček. Vyprávíme dětem příběh a vybereme známá hudební čísla. Některý z motivů zařadíme do poslechového testu. Dále můžeme hrát ukázky například z Čajkovského Alba pro mládež. Hudbu si namalujeme. Můžeme dětem zahrát i ukázku nejhranějších koncertů pro klavír a housle. V tomto měsíci požádáme pedagogy hlavního oboru o přípravu dětí na vystoupení v červnu, připravíme tištěný program. Na vystoupení zařadíme několik ukázek z výuky v obou ročnících a program koncertu sestavený ze skladeb, které si děti připravily na hudební nástroje. Vytvoří-li některé dítě zajímavou vlastní skladbičku, zařadíme ji rovněž do programu. O vybrané písničce, kterou bude autor nebo autorka doprovázet, již bylo napsáno. 117

118

Duben (cca 4 hodiny) opakování intervalů, sluchové rozlišení, nápěvkové písně, intervaly v notách T, D, S, sluchový diktát, písně písně s pohybem, improvizace s použitím Orffova instrumentáře úkol žákům nacvičit svoji soutěžní písničku (výsledky soutěže z března) výběr ukázek z výuky, příprava na vystoupení dětí druhého ročníku Předškolní přípravné nástrojové výuky v červnu, "vystupujeme na koncertě" - zkouška před vystoupením v hodině PPNV intervaly: velká SEPTIMA, sluchové poznávání, opakování nápěvkových písní poslech: opakování - poslechový test. Nálada v hudbě - opakování pojmů legato, staccato, portamento, dynamika, probraná tempová označení - adagio, lento, andante, moderato, allegro, allegretto Základní výukový materiál: uveden v měsíci září nahrávky, CD pomůcky a Orffův instrumentář 119

Měsíce duben a květen vyhradíme opakování a prohlubování znalostí látky a výběru toho, co budeme chtít ukázat rodičům na závěrečném vystoupení {mezi 1. a 7. červnem). V individuální práci se zaměříme na to, co se žákům nejlépe daří {skladbičky s melodií rozdělenou mezi dvě ruce, písně hrané s doprovodem a transponované) a vybereme dětem, co budou hrát. Před vystoupením uděláme v hodině generální zkoušku, abychom zkusili také správné vystupování, případně secvičili dětská dua {někdy hrají děti spolu, např. zobe. flétna a klavír). Vysvětlíme dětem celý průběh vystoupení. Bude to překvapení pro rodiče a doma proto nic neprozradíme. Děti mohou zpívat písně s doprovodem Orffova instrumentáře, které se během roku naučily. Zopakujeme i některé pohádky k ukázkám z dramatického projevu. Interval velká SEPTIMA - nemá písničku {"falešný interval"). Ukážeme dětem, že i tento falešně znějící interval je ve spojení s jinými tóny krásný a zajímavý. Písničku zpíváme na malé septimě - Chovejte mě, má matičko. S tímto intervalem jsme poznali již všechny čisté a velké intervaly od c, a umíme je poznávat sluchem i od jiných tónů, umíme je napsat, přidat k notě posuvku, najít na klavíru a kvintu, kvartu, sextu i oktávu prakticky použít. Poslech: opakujeme nálady v hudbě a s tím spojujeme pojmy i tempová označení. Hledáme z hudebních ukázek. 120

Květen (cca 5 hodin) příprava na vystoupení, opakování a procvičování hudební teorie "parádní hodina" - děti hrají ve třídě skladby připravované na vystoupení pro rodiče poslech: výběr poslechů, které je třeba zopakovat, test "Hádej, co slyšíš? Kdo to složil? Jaký nástroj - jaké obsazení - skladbu hraje? Jaké jsou nástroje v orchestru? malujeme pohádku z libovolné pohádkové knížky Základní výukový materiál: uveden v měsíci září pomůcky k opakování látky V měsíci květnu se činnosti v hodinách soustředí na vystoupení dětí. Vybrané ukázky procvičíme a pro vystoupení si připravíme nějaké "překvapení" (to, co se děti zvlášť neučily, ale na základě svých znalostí a dovedností budou moci vyřešit na místě). Dáme dětem příležitost zahrát si připravená hudební čísla a poradíme také něco k chování při veřejném vystupování. Jako oddechovou činnost můžeme zvolit malování obrázků k pohádkám, malování s hudbou (1. Hurník: Umění poslouchat hudbu). 121

122

-Ce rve n (cca 4 hodiny) vystoupení Předškolního oddělení přípravné nástrojové výuky pro rodiče na začátku června. Vystoupení se zúčastní oba ročníky PPNV. Každý ročník předvede ukázku z výuky a zejména 0/2. ročník zahraje na hudební nástroje. Hrají-li děti na více nástrojů, měly by mít příležitost vystoupit víckrát. v hodinách výuky jsou zařazeny také činnosti podle přání dětí - Co nás ve vyučování nejvíce bavilo? malujeme pohádku, kterou hraje hudba, kterou si čteme atp. závěrečná hodina je slavnostní, s "Vysvědčením", které může připravit pedagog a děti dostanou Potvrzení - oficiální školní dokument v hodině PPNV nebo v hlavním oboru (podle zvyklostí školy). Pedagog se rozloučí s dětmi v případě, že další rok pokračují ve třídě učitele HN. Příštím ročníkem je Přípravná hudební výchova nebo lépe Přípravná nástrojová výchova, protože žáci jsou vedeni u třídních učitelů v hlavním oboru. Děti, které jsou více vyspělé svými vědomostmi a zároveň již hrají náročnější látku v nástroji, mohou být zařazeny do 1. ročníku Hudební nauky. Mohou také zůstat pohromadě jako třída a v dalším školním roce pedagog HN naváže na látku probranou v PPNV. Zařazení do ročníku není podstatné (děti jsou vedeny v ročníku podle věku). Podstatný je obsah a způsob výuky a její výsledek. A právě výsledky této přípravy dětí ke studiu hudby a dalších oborů ZUŠ se ukázaly jako efektivnější a progresivnější než při realizaci dosavadních výukových předpisů. Jsou prospěšné i celkové přípravě dítěte pro vstup do základní školy. Pokračování ve výuce na ZUŠ se uskutečňuje dále podle předpisů jak hodinové dotace, tak v rámci platných osnov a souvisejících nařízení. Výuku dětí v předškolním věku lze zařadit do výukového programu ZUŠ. 123

Literatura a prameny Odborná literatura Andraszewská, A.: Počáteční vyučování klavírní hry. VÚP, Praha 1981 Bardas, W.: Psychologie hry na klavír. LYNX, Brno 2002 Borová, M.: Příprava nadaných dětí předškolního věku ke klavírní hře. Panton, Praha 1973 Bohmová, z. - Grunfeldová, A.: Methodika elementární hry na klavír. SNKLHU, Praha 1957 Bohmová, Z.: Slavní čeští klavíristé a klavírní pedagogové z 18. a 19. století. Supraphon, Praha 1986 Branislavová, V.: Za písničkou. Supraphon, Praha - Bratislava 1970 Čáp. J.: Psychologie pro učitele. SPN, Praha 1980 Dándrea, F.: Rozvíjíme hudební vnímání a vyjadřování. Původní italské vydání: Ricomincio dal "do" (Giochi di espressione musicale), Torino 1996. české vydání: Portál, s. r. o., Praha 1998 Dítě u klavíru. Sborník statí pedagogů ze socialistických zemí o otázkách klavírního vyučování. Supraphon, Praha 1977 Fiilopová, E. - Zelinová, M.: Hry v materskej škole. 1. vydanie, SPN, Bratislava 2003 Judovina-Galperina, T. B.: U klavíru bez slz. LYNX, Brno 2000 Grigová, V.: Základní hudební znalosti. ALDA, Olomouc 1998 Havelková, K. - Chládková, B.: Didaktika hudební výchovy I. Pedagogická fakulta MU, Brno 1995 Holas, M.: Malý slovník základních pojmů z hudební pedagogiky a hudební psychologie. AMU, Praha 2001 Holas, M.: Praktikum komunikativních dovedností. Ritornel, Ostrava, HF AMU Praha 2003 Hotárek, M.: Problémy všestranného rozvoje osobnosti a jeho formování ve škole. KPÚ, Brno1982 Chorjakova, G.: FORTEPIANO: Vozmožno-li obučenije bez mučenija? Kompjuternyj nabor. Vladimir Chorjakov, Dmitrij Chorjakov 1998 Chalupa, B.: Kognitivní psychologie. LYNX, Brno 2001 Jílek, Z.: O klavíru. HF AMU, Praha 1996 Jůva, V.: Problémy umělecké výchovy. Praha 1976 Jůzlová, V.: Práce u klavíru. Praha 1982 Kalinina, T. F.: Muzykalnaja literatura - testy na zarubežnoj muzyke. ll. vydání, Moskva 2000 Kittnarová, 0.: Rozeznělé partitury. ARSCI, Praha 2002 Kohoutek, R. a kol.: Základy pedagogické psychologie. CERM, Akademické nakladatelství, s. r. o., Brno 1996 Kurz, V.: Technické základy klavírní hry. SHV, Praha 1966 Kyriacou, Ch.: Klíčové dovednosti učitele. Anglický originál: Essential Teaching Skills, Chris Kyriacou 1991, Simon and Schuster Education, české vydání: Portál, Praha 1996 Linka, A.: Kapitoly z muzikoterapie. GLORIA, Rosice u Brna 1997 Liberman, J.: Práce na klavírní technice. ARCO IRIS, Praha 2003 124

Medtner, N. K.: Každodenní práce klavíristy. ELFA, Praha 2005 Míček, L.: Sebevýchova a duševní zdraví. SPN, Praha 1976 Mixa, F.: Improvizace a klavírní stylizace doprovodu písní. Ostrava, červen 1993 Mojžíšek, L.: Vyučovací metody. FF UJEP v Brně, SPN, Praha 1985 Nejgauz, G. G.: O umění klavírní hry. HF AMU Praha, SPN, Praha 1983 Pardel, T.: Obecná psychologie. SPN, Praha 1979 Poledňák, I. - Budík, J. a kol.: A B C učitele hudební výchovy. Panton, Praha 1968 Program výchovné práce pro jesle a mateřské školy. SPN, Praha 1978 Pruner, J.: Klavírní quodlibet - soubor článků klavírní pedagogiky a interpretace. I. vydání LYNX, Brno 2003 Sedlák, F.: Psychologie hudebních schopností a dovedností. Comenium musicum, Supraphon, Praha 1989 Suzuki, S.: Karmieni miloscia - Podstawy ksztalcenia talentu. Centrum rozwoju uzdolnierí, Warszawa 2003 Sýkora, V. J.: Dějiny klavírního umění. Panton, Praha 1973 Šimanovský, Z.: Hry s hudbou a techniky muzikoterapie ve výchově, sociální práci a klinické praxi. Portál, Praha 1998 Šimanovský, Z. - Mertin, V.: Hry pomáhají s problémy. Portál, Praha 1996 Šimková, L.: Organická klavírní hra. Kopp, České Budějovice 2004 Šimková, L.: Základy klavírního tónopohybu. JC-AUDIO, Netolice 2006 Šmidt - Šklovskaja, A.: O výchově pianistických návyků. Ego-Press, Karlovy Vary 1996 Timakin, E. M.: Výchova klaviristu. VŠMU HF, Bratislava 1988 Tvořivost v práci učitele a žáka. Sborník statí - ze semináře PF MU v Brně 30. 1. 1996, PF MU, Brno 1996 Vlasáková, A.: Klavírní pedagogika. I. elementární stadium výuky. AMU, Praha 1992 Vlasáková, A.: Klavírní pedagogika. První kroky na cestě ke klavírnímu umění. AMU, Praha 2003 Viskupová, B.: Hudba a pohyb. SuRraphon, Praha 1987 Zich, J.: Kapitoly a studie z hudební estetiky. Supraphon, Praha 1987 Literatura výuková a doplňující literatura pro děti Beilová, V.: Barevné cinkání. První krůčky do světa hudby. (černobílá verze), MUSIC CHEB, Cheb 1994 Beilová, V.: Barevné cinkání. První krůčky do světa hudby. (barevná verze}, MUSIC CHEB, Cheb 1997 Beilová, V.: Kouzelné klávesy. MUSIC CHEB, Cheb 1997 Blatná, R.: Noty z Hudebna. J. V. PRINT, Havířov, I. vydání Bohatá, V.: Vandrovala bleška. Albatros-Karneval, Praha 2006 Borová, M.: Od peřinky ke Školičce a ještě trochu dále..., Panton lnternational Praha, s. r. o., Praha 2004 Dibák, 1.: Hudobná cvičebnica. HF Bratislava, Bratislava 1994 Longchamps-Druszkiewiczowa, K.: Podrecznik poczatkowego nauczania gry na fortepianie. Polskie Wydawnictwo Muzyczne, Paland 1980 Durnin, M.: Jak se hraje Mozart. Svojtka a Vašut, Praha 1996 Durnin, M. - Danesová, E.: Jak se hraje Beethoven. SVOJTKA a VAŠUT, Praha 1996 125

Faksová, A.: Malované písničky pro kluky s klavírem. WinGra, Praha 2004 a holčičky. OPTYS, Opava 1993 Petržela, Z.: Veselé písničky. Portál, Faksová, A.: Malované písničky pro kluky a Praha 2001 holčičky 3. OPTYS, Opava 1995 Středa, L.: Lidové písně a říkadla pro nej- Fischer, V. - Eben, P. - Paleček, J.: Elce menší. Dialog, Liberec 2001 pelce kotrmelce. Supraphon, Praha 1985 Suschitzky, A.: More Easy Keyboard Havelková, K.: Domeček plný notiček (pra- Tu nes. Usborne Publishing Ltd, covní sešit, Metodika + zpěvníček a texty London 1993 písní). LYNX, Brno 1999 Pavilek, S.- Malásek, P.- Bezdíček, E.: Hricová, 0.: Hudobný zošitok. HF Dětské písničky. UA MARIO, Bratislava, Bratislava 1996 Praha 1995 Hrubín, F.: Špalíček veršů a pohádek. Malásek, P. - Vedral, V.: Dětské písničky 3. ALBATROS, Praha 1978 UA MARIO, Praha 1997 Jaglová, J.: Začínáme s hudební výchovou. Vozar, M. - Šípková, H.: Hudební nauka Nová škola, Brno 1998 pro ZUŠ 1. ročník- pracovní sešit. Ritornel, Janžurová, Z. - Borová, M.: Klavírní Ostrava 2005 školička pro děti 4-71eté. Panton, Praha 1978 Dětská literatura - doplňující Jistel, P.- Košťálová, J.- Prokšová, G.: Balázs, Á.: Hudební abeceda. Albatros, My jsme malí muzikanti. Panton, Praha 1989 Praha 1990 Beilová, V.: Docela malé ježčí pískání Jistel, P. - Koutský, J.: My jsme malí s Písničkou a Fučílkem. Knižní klub, muzikanti. MUZIKSERVIS, Praha 1998 Praha 1998 Kuna, M.: Skladatelé světové hudby. Černík, M.: Knížka pro děti od dvou Fragment, Praha 1993 do pěti. Knižní klub, Praha 2003 Kyzlinková, L.: Hudební slabikář. S. H. R., černík, M.: České Vánoce Josefa Lady. s. r. o., a ZUŠ v Blansku, Blansko 1995 BMSS START, Praha 2005 Miles, J. C.: Začínáme hrát na klavír. Dudek, A.: Halí belí. Svojtka a Vašut, Praha 1996 Librex, Ostrava 1996 Mouryc, F.: Hrajeme si, zpíváme. KVARTA, Dudek, A.: Kolo, kolo mlýnské. Praha 1993 Librex, Ostrava 1999 Němeček, M.: Malujeme písničky. Dudek, A.: Skákal pes přes oves. FISYO, Praha 1995 Librex, Ostrava 1995 Oplištilová, I. - Hančilová, Z.: Dudek, A.: První čtení pro malé čtenáře. Klavihrátky. Pracovní sešit - S pastelkami Librex, Ostrava 1997 u klavíru. WinGra, Praha 2003 Dudek, A.: Povídej pohádku. Librex, Oplištilová, I. - Hančilová, Z.: Ostrava 1997 Klavihrátky. Pracovní sešit 1 -S tužkou Sýkora, P.- Fischer, V.- Novohradská, J. a gumou u klavíru. WinGra, Praha 2003 - Provazníková V.: Špalíček hádanek. Oplištilová, I. - Hančilová, Z.: Albatros, Praha 2002 Klavihrátky. Pracovní sešit 2- Cestování 126

Fischer, V. - Trojan, V.: Pohádka o rozpustilé abecedě pro kočku. Panton, Praha 1983 Haering, 0.: Petříčkův sen. Jar. Strojil, Přerov 1944 Havel, J.: Království nesmyslů. Alpress, s. r. o., Frýdek-Místek 2000 Hurník, 1.: Sláááva, jsi umělec! Panton, Praha 1986 Kábele, F.: Brousek pro tvůj jazýček. Albatros, Praha 2004 Kábele, F. - Pávková, B.: Obrázková škola řeči. SPN, Praha 1996 Kopecká, Z.: Abeceda od srdíčka. Schneider, Brno 2001 Kopecká, Z.: Hádanky od srdíčka. Schneider, Brno 1997 Kopecká, Z.: Špalíček pohádek. Centa, Brno 2005 Janoušková, A. - Štiplavá, L. - Kovařík, P.: Trnky brnky na ty hrnky. BMSS START, Praha 1999 Lada, J.: Kniha říkadel. Albatros, Praha 1978 Malinský, Z.: Dům ve Sluneční ulici. Česká expedice, Praha 1992 Provazníková, V.: Heleme se! Knižní klub, Praha 2005 Provazníková, V.: Pidihrátky na pohádky. Knižní klub, Praha 2002 Provazníková, V.: Piky piky ententýky. Knižní klub, Praha 2004 Provazníková, V.: Pošlem Anku pro hádanku. Knižní klub, Praha 2004 Rákosníková, J.: Hrajeme si u maminky. Vyšehrad, spol. s r. o., Praha 2002 Sirůčková, M.: Zlatá skříňka. Říkanky ke správné výslovnosti. Fortuna, Praha 1996 Sládek, J. V.: Básničky z chaloupky, lesa a louky. F+F, Zlín 2006 Stehlík, L.: Josef Lada- Brouci a hmyz. Albatros, Praha 1982 Stránská, D.: Co mi řekneš, pohádko? AXIÓMA, Praha 2004 Středa, L.: Neposedná abeceda. Delta - Macek, Kladno 2006 Syrovátka, 0.: Co děláme ve školce. BETA - Dobrovský a Ševčík, Plzeň 1998 Šiktanc, K.: Spadl buben do kedluben. UK - Karolinum, Praha 2005 Štíplová, L.: Hrajeme si s abecedou. LIBREX, Ostrava 2000 Žáček, J.: ABECEDA. Šulc a spol., Praha 1999 Žáček, J.: Basta fidli trumpeta. Alpress, s. r. o., Český Těšín 2001 Žáček, J.: Aprílová škola. Albatros, Praha 1999 Leporela Balík, J.: Básničky a říkanky. Schneider, Brno 1996 Baránková, V.: Až já budu velká. Fragment, Havlíčkův Brod 2006 Dudek, A.: Říkadla. Nejznámější říkadla pro děti. LIBREX, Ostrava 1999 Dudek, A.: Říkej rychle. LIBREX, Ostrava 1998 Svobodová, J.: Hop a skok. AXIÓMA, Praha 2003 Huml, L.: Máme doma kukačku. Akcent, Třebíč 2004 Kljukov, A.: Kubíčku, jak to je? AXIÓMA, Praha 2000 Kopecká, Z.: České básničky a říkadla. Schneider, Brno 1996 Pechová, L.: Co vyzvonil modrý zvonek. Fragment, Havlíčkův Brod 2003,,,~'' 127

Pospíchal, J.: Říkadla pro děti. Firma Lichnerová, V. - Lichnerová, A. V.: Baloušek, s. r. o., 2003 Eniky, beniky. OPUS, Bratislava 1987 Říkadla.: SID & NERo, Praha 1999 Longchamps-Druszkiewiczowa, K.: Winklerová, D.: Smrček krasavec. Podrecznik poczatkowego nauczania gry na JUNIOR, Říčany u Prahy 2005 fortepianie. PWM, Krakow 1956 Winklerová, D.: Nejkrásnější sněhulák. Markiewiczowna, W.: DO-RE-MI-FA-SOL. JUNIOR, Říčany u Prahy 2005 Poczatki nauki gry na fortepianie. PWM, Žáček, J.: Hopsa hejsa u lesa. Albatros, Krakow 1956 Praha 1994 Mašinda, J.: Klavírna čítanka. OPUS, Bratislava 1984 Klavírní školy a doplňující materiály Mašinda, J.: Slovenská klavírna škola. Borová, M.: Od peřinky ke Školičce a ještě Mladé létá, Bratislava 1999 trochu dále... Panton, Praha 2004 Palmer, A. W. - Manus, M. - Lethco, A. V.: Janžurová, Z. - Borová, M.: Klavírní A piano course for beginners of all ages. školička pro děti 4-71eté. Alfred 's Basic Piano Library, Van Nuis 1995 Panton, Praha 1978 Palmer, A. W.- Manus, M.- Lethco, A. Janžurová, z. - Borová, M.: Nová klavírní V.: Piano Lesson Book - Level 2. škola 1.-4. díl, Panton, Praha 1993-2001 Alfreď s Basic Piano Library, Alfred Bohmová, Z.- Griinfeldová, A._ Publishing Co. 1992 Sarauer, A.: Klavírní škola pro začátečníky. Lehtela, R. - Saari, A. - SNKLHU 1956, Supraphon, Praha 1991 Sarmanto-Neuvonen, E.: Suomalainen Emonts, F.: Europaische Klavierschule. pianokoulu 1. WSOY, Schott, Mainz, Band 1/1992, Band 2/1993, Helsinky 1987 Band 3 1994 (doplněno 10 svazky reper- Lehtela, R.- Saari, A.- toáru s třemi CD) Sarmante>Neuvonen, E.: Suomalainen Ford, H. P.: From Staff To Keyboard. pianokoulu. Alkusoitto. WSOY, Based on the Piano Teaching Principles of Helsinky 1987 Tobias Matthay- 7 sešitů (Copyright Helen Scott, A.- Turner, G.: Progressive piano Parker Ford 1975) Method for Young Beginners. Garscia, J.: Abecadlo. PWM, Krakow 1978 Hindmarsh 1999 Gillock, W.: Piano all the Way! Willis Suzuki, Sh.: Suzuki Piano School. Summy Music Company, Cincinnati, Ohio 1962 : Birchard, Secausus, New Jersey 1978 Hradecký, E.: Hrajeme na klavír podle akor- Simáčková, D. - Hradecký, E.: dových značek. EDIT, Praha 1991 Klavír a děti. Přípravná škola hry na klavír Jaufenthaler, G.- Zeisler, M.: Kinder pro děti ve věku 6-7 let. Studio FONTÁNA, Klavierschule. Band 1.-3. Universa! Edition Praha 1992 A. G., Wien 1999-2000 Šimková, L.: Klavírní prvouka. Supraphon, Kurteva, M.: Klavírna škola pre Praha 1983 začiatočníkov. H plus, Bratislava 1994 Tunde, A.: A zongorázó gyermek. 1.-111. kotet, Aszalós TUnde, Budapest 1991, 1995 128

Zpěvníky a písňový materiál Děti dětem: Písně, které vytvořily děti předškolního oddělení ZUŠ V. Kaprálové v Brně. Orchidea, Brno 2005 Eppinger, J. - Cikánová, M. - Pazdírek, D.: Zahraji vám písničku. Supraphon, Praha 1985 Fischer, V. - Hanuš, J. - Seydl, Z.: Malované písničky. Panton, Praha 1980 Hansová, Z. -Lebedová, J.: Zpěvník pro mateřské školy. MPS v Brně, Brno 1969 Havlíček, I. - Pazdírek, D.: Vánoční koledy. Supraphon, Praha 1983 Hradecký, E.: Zpěvníček pro nejmenší. Supraphon, Praha 1990 Hudební kalendář: Obrázkový zpěvník pro děti. JASTO, Přerov 2000 Jurkovič, P.: Veselý den a jiné písničky 1. díl. OKS, Znojmo 1980 Kittnarová, 0.: Písničky o hudbě. ARSCI, Praha 1995 Lebedová, J.: Poslechové skladby pro Mateřské školy. PÚmB, Brno 1971 Mišurcová, V.: Zpívánky - Jaro. Panorama, Praha 1986 Mišurcová, V.: Zpívánky- Podzim. Panorama, Praha 1988 Nachmiillnerová, E. - Kudrnová, M.: Maluj- zpívej- hraj (omalovánky s textem). Albatros, Praha 1991 Lejskovi, V.: Na hudební nástroje, hádej, kdo nám zahraje. Ústav pro kulturně výchovnou činnost v Praze a KKS v Brně, rok vydání 1983 Petříková, K.: Vánoční koledy. JUNIOR, Ostrava 2006 Sniehotová, J.: Rozhodly se noty aneb hudební teorie v písničkách pro děti. Muzikálek, 2002 Stojan, J.: Maličká su 1. JASTO, Přerov 1996 Stojan, J.: Maličká su 2. JASTO, Přerov 1997 Šimanovský, Z. - Tichá, A.: Lidové písničky a hry s nimi. Portál, s. r. o., Praha 1999 Treterová, 1.: Nejznámější lidové koledy a vánoční písně. Klub Hájek Třebíč, SKM, Třebíč 1991 Metodiky, učebnice, odborné články Cmíral, A.: Jaro. Škola zpěvu pro dospělejší mládež. HMUB, Praha 1930 Čapková-Votrubová, 0.: Jaké místo má předškolní výchova ve vývoji pedagogického a myšlenkového systému Komenského. ln: Predškolská výchova. Pedagogický časopis pre pracovníčky jasiel' a materských škol. SPN, marec 1966 Dostal, J.: Hraj, co chceš. Supraphon, Praha 1983 Chalupa, B.: Umíme tvořivě myslet? Rovnost, 9. 2. 1995 Chalupa, B.: Slova jsou podivuhodné výtvory. ln: Rovnost, 2. 5. 1998 Chalupa, B.: Psychologie vešla do 21. století. ln: Rovnost, 17. 3. 2001 Chalupa, B.: Co vše si můžeme představit. ln: Rovnost, 19. 5. 2001 Jaglová, J.: Hudební výchova pro 1. ročník (Metodický průvodce, zpěvník). Nová škola, Brno 1998 Jaglová, J.: Metodický průvodce učebnicí Hudební výchova 3, pro 3. ročník ZŠ. Nová škola, Brno 1999 Jistel, P. - Košťálová, J. - Prokšová, B.: My jsme malí muzikanti (Metodické poznámky pro pedagogy). Panton, Praha 1982 Kohoutová, H. - Mačenková, O. - Prášilová, V.: Metodický list k rozvíjení aktivity a tvořivosti. PÚmB, Brno 1989 129

Krček, J.: Léčíme a vychováváme hudbou. ULURU, semináře rozvoje osobnosti. Dotek 1999 Kusáková, E.: Vývojové poruchy. Lehké mozkové dysfukce. Maturitní závěrečná práce, školní rok 2000/2001 Lisá, 0.: Hudební nauka pro malé děti i větší muzikanty. Barenreiter, Praha 2001 Naše písně: Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Moravské Budějovice 1944 Pedagogická orientace: Brno 1997 Učební osnovy: Hudební obor, SPN, Praha 1965, 1978, 1982 Ungrová, V.: Jak rozvíjím fantazii dětí. Zvláštnosti ve výtvarném projevu dítěte. Metodické čtení ředitelky Mateřské školy. Brno 1984 Vozar, M.: Hudební nauka pro ZUŠ. Přípravný- 5. ročník. Ritornel, Ostrava 2003-2005 Vyskočil, F.: Hudba učí děti rychleji myslet i reagovat. ln: Lidové noviny 16. 9. 2000 ( č. 4 }, Brno 1998 ( č. 1, 2). Česká pedago- _H_ry=---:.p_r_o_d_e_-t_i gická společnost KONVOJ, Bajzíková, J.: ABECEDA - vymalovánky. Brno 1997, 1998 A- MB, Bratislava 1999 Petrova, E.: Rozvoj a řízení hravé činnosti. Bajzíková, J.: ČÍSLA - vymalovánky. ln: Predškolská výchova, SPN, marec 1966 A_ MB, Bratislava 1999 Pirjov, G. D.: Význam hry pro rozvoj dítěte. Bajzíková, J.: Na statku- vymalovánky. ln: Predškolská výchova, SPN, marec, 1966 A_ MB, Bratislava 1998 Slaná, M.: Zamyšlení nad možnostmi Bajzíková, J.: v lese - vymalovánky. rozvíjení hudebnosti v přípravné hudební A_ MB, Bratislava 1999 výchově, s cílenou přípravou ke hře na klavír. Bajzíková, J.: ZIMA- vymalovánky. Zkoumání předpokladů při přijímací A_ MB, Bratislava 1999 zkoušce na základní umělecké škole. Hrajeme si s Adélkou: Veselá knížka Záverečná práce MC JAMU, Brno 1994 na hraní pro děti od 3 do 4 let. LIBREX, Slaná, M.: Kdo si hraje, ten je zdravý. ln: Ostrava 1999 Talent. Mesíčník pro učitele a příznivce Hrajeme si s Adélkou: Veselá knížka ZUŠ, Ritornel, Ostrava, prosinec 2000 na hraní pro děti od 4 do 5 let. LIBREX, Stoklickaja, T. L.: 100 urokov solfedžio Ostrava 1 999 dlja samych maleňkich - časť pervaja. Košťál, E.: Perníková chaloupka. Muzyka, Moskva 1999 K. J. Barvitius, Praha 1935 Svobodová. L.: Pedagogika a metodika Košťál, E.: Pohádka o Palečkovi. klavírní hry. "Naučím tě tolik, kolik mi K. J. Barvitius, Praha 1939 dovolíš." REPRONIS, Ostrava 2006 Lenartová, E.: HRY- dobrá zábava, Šišková, Z.: Princip tvořivosti v hudební lék proti nudě pro všechny malé děti. výchově jako metoda hudebně výchovné LIBREX, Ostrava 1999 práce. Metodický list, Nováková, 1.: Malá škola pro předškoláky 1. KPÚ v Brně 20. 11. 1985 Pierot, Praha Toperczer, P.: Úvaha o klavírním tónu. Pávková, B.: Hrajeme si s řečí. Aby moje Seminární přednáška, 29. 12. 1994 dítě správně mluvilo. ComputerPress, 130 Brno 2004

Pávková, B.: Řehoři, řekni Ř. Albatros, Praha 2000 Radynova, O. P.: Muzykalnyje instrumenty i igruški. Konspekty zanjatij i razvlečenij ot 6 do 7 let. Gnom i D, Moskva 2000 Svobodová, L.: Pexeso, Hrajeme si s notami. AMOS, Ostrava 2006 Žáček, J.: Hádanky a luštěniny na Vánoce (do 10 let). Šulc a spol., Praha 1996 Žáček, J.: Hádanky a luštěniny o zvířatech (od 5 let). Šulc a spol., Praha 1998 Žáček, J.: Hádanky a luštěniny na každý den (od 5 let). Šulc a spol., Praha 2001 Žáček, J.: Dlouhý, Široký a Bystrozrakýpohádkový nezbedník. Albatros, Praha 2004 Klavír hrou: Videokazeta VHS. Multisonic, Praha 1998 Dětské písně a říkadla: D DISKY, PS 1999 Eben, P.: Pohybová cvičení Hurník, 1.: Umění poslouchat hudbu. Gramodesky Supraphon, Praha 1972 Klasika před školou: Soubor 1 O CD. Classic FM, Praha 1999 Les Jouets: Kids Classics. EMI Records 1996 Razvivajuščaja Muzyka dlja Malyšej - klassičeskaja muzyka. "MOCT - B" Moskva CD s poslechovou hudbou Videonahrávky, CD - multimediální materiál "Audaces fortuna iuvat": Videokazety VHS, interpretační kurzy- improvizace, Mikulov 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007,2008,2009 W. A. Mozart: Malá noční hudba L. van Beethoven: Symfonie J. Haydn: Symfonie B. Smetana: České tance P. I. Čajkovskij A. Dvořák atd. 131

Marcela Slaná KDO Sl HRAJE, TEN JE ZDRAVÝ... rozvíjení hudebnosti, fantazie a tvořivosti žáků v předškolním věku, s cílenou přípravou ke klavírní hře a hře na jiný hudební nástroj autorka: Marcela Slaná grafika: Jindřich Pachta fota: archiv M. Slané vydalo: nakladatelství LYNX 2007, 2010 distribuce: nakladatelství Lynx, 613 00 Brno Provazníkova 21 tel/záznamník: 548 221 294 nakladatellynx@centrum.cz www.volny.cz/nakladatellynxjpublikace 2. vydání nakladatelství LYNX 2010 ISBN- 978-80-86787-20-6 132

_.............. - - - -