Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym

Podobné dokumenty
Nové směry v železniční dopravě

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU

Evropská a národní legislativa k registrům

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě

Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah

Nově přijatá a připravovaná TSI

INTEROPERABILITA SUBSYSTÉMU INFRASTRUKTURA Z POHLEDU PROVOZOVATELE DRÁHY. Konference: Železniční dopravní cesta 2007

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s.

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě

Význam spolupráce s Technologickou platformou z pohledu MD

Drážní úřad Rail Authority. Certifikace ECM v České republice. Pavel Kodym, Tomáš Olšan Olomouc

Výzkumný. Ústav. Železniční, a.s. Interoperabilita evropského železničního systému. Ing. Jaroslav GRIM

Pokyny pro vyplnění SRF pro registraci vozidel v souladu s 2011/107/EU a platnými vnitrostátními právními předpisy

Záměry dopravce ČD a.s. ve vybavování vozidel OBU ETCS. Ing. Jan Plomer

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 666/2017 ze dne:

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Příprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy

EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ TECHNICKÝCH ŘEŠENÍ ZAMĚŘENÝCH NA VYUŽÍVÁNÍ RS PETR KAVÁN VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ

INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ

AŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici. Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha. České Budějovice 2017

PRAKTICKÁ APLIKACE NAŘÍZENÍ O SPOLEČNÉ BEZPEČNOSTNÍ METODĚ (CSM)

2. hodnotící konference projektu I-ŽELEZNICE. Datum: Místo: Mstětice. Aktuální stav realizace Programu TP k rychlým železničním spojením

Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR

Palubní část systému ETCS - bezpečná instalace a integrace na vozidla

MINISTERSTVO DOPRAVY. I. Drážní doprava II. Silniční doprava III. Vodní doprava IV. Předpisy společné pro různé druhy dopravy. I.

Pokyn pro uvádění subsystémů transevropského a evropského železničního systému, které jsou součástí železniční dopravní cesty, do provozu

Příprava nové právní úpravy v drážní dopravě. odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Podklad pro seminář ACRI Praktická aplikace nařízení o společné bezpečnostní metodě (CSM) v českém železničním systému

Metodický pokyn pro vydávání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy a osvědčení dopravce I. Úvod

Interoperabilita evropského železničního systému

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Systém ERTMS z pohledu interoperability evropského železničního systému

Tarifní odbavení z hlediska síťovosti železniční dopravy

Koncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy

Fakulta dopravní Ústav dopravní telematiky. Představení činnosti Fakulty dopravní ČVUT s důrazem na regionální tratě. doc. Ing. Martin Leso, Ph.D.

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

se mění přílohy II, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního

Příprava tratí Rychlých spojení v České republice

Je rozdíl mezi schválením, autorizací a uvedením do provozu? Kdy se vozidlo registruje?

Zkušenosti z aplikace nařízení o CSM z pohledu NoBo

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR

ZABEZPEČOVACÍ ZAŘÍZENÍ Z POHLEDU STRATEGIE ROZVOJE INFRASTRUKTURY ČR I EU

Hygienické parametry kolejových vozidel

ČESKÝ ŽELEZNIČNÍ PRŮMYSL V RÁMCI EU, INTEROPERABILITA

Příprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR

Hodnocení dopadu v souvislosti s TAF TSI (Analýza nákladů a přínosů) Oddělení telematiky agentury ERA 4. října 2016 v Bratislavě

OKD Doprava a.s. Ing. David Kostelník. Ředitel pro rozvoj železniční dopravy

Bezpečnostní certifikace na železnici

Interoperabilita v podmínkách ČR

Limity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, Karel Beneš

MINISTERSTVO DOPRAVY. I. Drážní doprava II. Silniční doprava III. Vodní doprava IV. Letecká doprava V. Předpisy společné pro různé druhy dopravy

Činnost koordinační a systémové skupiny AEIF

Souhrnný přehled o normách zajišťovaných CTN ACRI Agáta Pokorná pokorna@acri.cz ctn@acri.cz

Vztahy mezi železniční interoperabilitou, technickou normalizací a výzkumem. Danuše Marusičová

Evropské normy a technické specifikace pro interoperabilitu

Koncepce nasazování ERTMS na železniční síti České republiky

ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU

Česká železnice na křižovatce

Modernizace železniční sítě a její kapacita

Centrum kompetence drážních vozidel (CKDV)

INFORMACE O STAVU APLIKACE EVROPSKÉ ŽELEZNIČNÍ LEGISLATIVY V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU A O PŘIPRAVOVANÉ EVROPSKÉ ŽELEZNIČNÍ LEGISLATIVĚ

Zajišťování provozuschopnosti dráhy. Ing. Bohuslav Navrátil

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ

SCHVALOVACÍ PROTOKOL

Interoperabilita a legislativa ČR

Metodický pokyn pro ověřování způsobilosti právnických osob k provádění technickobezpečnostních zkoušek drážních vozidel. I. Úvod

QUO VADIS, dopravní cesto? Tomáš Pospíšil Ekonomicko správní fakulta Masarykova univerzita Brno

Modernizace trati České Budějovice - Plzeň

TSI provoz a řízení dopravy

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

TSI CCS CR. Ing. Libor Lochman, Ph.D.

Vysokorychlostní tratě a studie proveditelnosti

k č. 266/1994 Sb. Nařízení vlády o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu, ve znění nařízení vlády č. 295/2000 Sb.

Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany

Železniční infrastruktura a legislativa

A) MINISTERSTVO DOPRAVY

Nápravová ložiska. - legislativa - technické požadavky - konstrukce - trendy. Vladimír Zikmund, ZKL - Výzkum a vývoj, a. s.

Platné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění ČÁST DRUHÁ

MINISTERSTVO DOPRAVY. I. Drážní doprava II. Silniční doprava III. Vodní doprava IV. Letecká doprava V. Předpisy společné pro různé druhy dopravy

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Pracoviště zkušební laboratoře: 1. Pracoviště Praha Bucharova 1314/8, Stodůlky, Praha 5 2. Pracoviště Cerhenice Cerhenice

Role IDS v období liberalizace a segmentace železnice

European Rail Traffic Management System na síti SŽDC

Doprava těžkých komponent v ČR po železnici

Vlakový personál a interoperabilita

AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS. Jan Švíka ZTE/VP16

Možnosti zvyšování traťových rychlostí u SŽDC

č.. 8 Dokumenty o GPK na VRT

Vysokorychlostní tratě v ČR Ing. Tomáš Slavíček

AŽD Praha s.r.o. Procesy a důsledky certifikace prvků a subsystémů interoperability

PALUBNÍ ČÁST SYSTÉMU ETCS - BEZPEČNÁ INSTALACE A INTEGRACE NA VOZIDLA

Transkript:

Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym

Obsah 1. Úvod reforma železnic 2. Rozšíření působnosti TSI 3. Vliv TSI řízení zabezpečení na drážní vozidla 4. Schvalování vozidel již schválených v jednom členském státě 5. Vztah mezi systémy 6. Požadavky na nástupiště 7. Požadavky TSI tunely 8. Závěr

1.Úvod 1.1 Reforma železnic Organizace železniční dopravy z právního hlediska prochází komplexní reformou. Obsah reforem EU : Rail Drážní Authority úřad liberalizace volný přístup na dopravní cestu; regulace zajištění bezpečnosti, finanční způsobilost, odborná způsobilost; harmonizace interoperabilita, vzájemné uznávání;

Co je to interoperabilita?

1.2 Harmonizace Harmonizace - podnikové normy železničních správ a právně nezávazné vyhlášky UIC jsou nahrazovány závaz. směrnicemi, nařízeními Komise; EN normy závazné, nezávazné; TSI nařízení komise, právně závazné, mají vyšší právní váhu než zákon, nepřevádějí se právního řádu členského státu;

1.3 Důvody a problémy harmonizace Provoz ve více státech; Otevření trhu kolejových vozidel; Zjednodušení schvalovacího procesu; Dlouhodobý komplikovaný proces, technická úroveň a zavedené systémy jsou v různých státech odlišné.

2. Rozšíření působnosti TSI Směrnice o bezpečnosti oblast působnosti celostátní a regionální dráhy, nařízení (ES) 352/2009 platí i mimo EŽS; Směrnice o interoperabilitě - dosavadní oblast působnosti Evropský železniční systém; V ČR definován Sdělením Ministerstva dopravy ze dne 25. února 2004 č. 111/2004; K dispozici na www.mdcr.cz.

2.1 Působnost směrnice 2008/57/ES Limitní termín transpozice 19.7.2010; působnost definuje článek 3; oblast působnosti TSI bude rozšiřována postupně od roku 2012. Od transpozice lze vyjmout pouze metro, tramvaje, funkčně oddělené sítě, železniční infrastruktury a vozidla v osobním vlastnictví používaná výhradně pro vlastní nákladní dopravu a infrastruktury a vozidla vyhrazená výlučně pro místní použití či historické nebo turistické účely.

2.2 Návrh transpozice v ČR Transpozici řeší návrh novely zákona o dráhách; Evropský železniční systém = celostátní dráha; Seznam regionálních drah - Usnesení vlády č. 766 z 20.12.1995; Zařazení dráhy do kategorie rozhoduje Ministerstvo dopravy; Seznam drah dle TSI se může měnit; Novela zákona o dráhách není schválena.

2.3 Studie rozšíření působnosti TSI ERA zpracovala zprávu studii pro Komisi; Součástí je analýza přínosů a nákladů; Předpokládají se kategorie tratí s různými požadavky; Zjednodušená verze ETCS; Výjimky z povinného uplatňování TSI pouze souvislé celky infrastruktury; TSI se uplatňují při obnově a modernizaci hrozí zpomalení investic.

2.4 Podklady pro studii Drážní úřad Studie vycházela z dotazníků; Podíl TEN vozidel a infrastruktury; Dobrovolné uplatňování TSI mimo TEN; U drážních vozidel však vyplněné údaje byly zavádějící existující vozidla jsou provozována jak na tratích TEN, tak mimo tratě TEN, fakticky univerzální; Za Českou republiku odhadnuto větší procento vozidel mimo TEN.

2.5 Studie rozšíření působnosti TSI Procenta tratí a vozidel konvenčního železničního systému v rozdělení mezi evropským železničním systémem (TEN) a mimo TEN : Popis ukazatele Podíl infrastruktury dle její délky Lokomotivy Motorové a elektrické vozy a jednotky Nákladní vozy TEN [v %] 40 95 90 99 Mimo TEN [v %] 60 5 10 1

2.6 Výhled do budoucna Drážní úřad Vozidlo dle TSI - očekávají se ceny výrazně vyšší za nové vozidlo či modernizaci; Dopravce mimo TEN nebude mít zájem investovat do vozidel dle TSI; Může vzniknout varianta vozidla bez ETCS mimo TEN úspora nákladů; Na nedostatek ČR upozorňovala; TSI provoz předpokládá se platnost v celéčr.

2.7 Rozšíření působnosti směrnice v ČR Případná účinnost novely = rozšíření EŽS na celostátní dráhy; Schvalovací proces je na EŽS odlišný postupuje se dle NV 133/2005 49b odst. 1 zákona o drahách vyžaduje dodržování TSI na EŽS; Požadavek je nad rámec harmonogramu stanoveném Komisí.

3. Vliv TSI řízení zabezpečení na drážní vozidla Požadavky na vybavení vozidel ETCS a GSM-R - kapitola 7 TSI Řízení zabezpečení novelizovaná nařízením 2009/561/ES; Povinnost vybavovat ETCS vozidla pro mezinárodní provoz uvedená do provozu od 1.1.2015 nebo objednána po 1.1.2012; Povinné použití ETCS je v pravomoci členského státu;

Vliv TSI řízení zabezpečení na drážní vozidla I Povinné vybavení vozidel GSM-R zajíždějící na tratě s GSM-R při instalaci nebo modernizaci radiostanice VČR ETCS není povinné, nic nezakazuje SŽDC ETCS vyžadovat.

4. Schvalování vozidel již schválených v jednom členském státě Vozidlo dle TSI může na tratě TSI bez schvalování, ale : neplatí pro výjimky; neplatí pro zvláštní případy; změny TSI verze ETCS; nutno zajistit přechodnost údaje v registrech (obrys,sběrač, napěťové soustavy). V ostatních případech schvalování dle 43b hlavně soulad s infrastrukturou.

5. Vztah mezi systémy 5.1 Vztah vysokorychlostních a konvenčních systémů Vysokorychlostní síť není projektována pro regionální dopravu; Vysokorychlostní vozidla automaticky nesplňují podmínky pro konvenční vozidla; Nutné prověřit rozdíly mezi TSI; Zajistit soulad s infrastrukturou; Některá TSI jsou společná nebo mají společné požadavky.

Vztah vysokorychlostních a konvenčních systémů Směrnice o interoperabilitě stanovuje v příloze 1 článku 2.2, že TSI Kolejová vozidla by měla stanovovat požadavky pro provoz na vysokorychlostních tratích.

6. Požadavky na nástupiště Stavebnířád drah platí do 160 km/h; Nástupiště popisuje TSI Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace: šířka nástupiště 800 mm respektive 1600 mm pro ostrovní nástupiště plus bezpečnostní pás; šířka pásu je na členském státě.

Požadavky na nástupiště I ČSN 734959: Drážní úřad u kolejí s rychlostí vyšší než 200 km/h nelze nástupiště zřizovat; u kolejí s rychlostí nad 160 km/h do 200 km/h pás o šířce 1300 mm; do rychlosti do 160 km/h pás o šířce 800 mm. Existuje však příklad uvedený v právně nezávazném dokumentu, kdy v SRN omezili rychlost u nástupiště na 90 km/h.

7. Požadavky TSI tunely Žádné požadavky na stávající vozidla do obnovy či modernizace; Nové tunely delší než 1 km - stávající vozidla bez dalších omezení; Nové tunely vysokorychlostního železničního systému - vozidla by měla být posouzena z hlediska provozu na vysokorychlostních tratích.

8. Závěr Nová TSI analýza nákladů a přínosů - vychází pro přínosy; Ovlivnění navýšením bezpečnosti; Rozšíření trhu a konkurence dodavatelů; Úspora ve vzájemném schvalován; Dlouhodobý proces; Drážní úřad Správnost příslušných rozhodnutí ukáže vývoj; Legislativa EU: http://eur-lex.europa.eu

Děkuji za pozornost