OBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21

Podobné dokumenty
Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

Transformace dat mezi různými datovými zdroji

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

4. Matematická kartografie

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

OBECNÉ METODY VYROVNÁNÍ

Úvod do předmětu geodézie

Referenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

Přehled základních metod georeferencování starých map

Geodézie pro architekty. Úvod do geodézie

Teorie sférické trigonometrie

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)

MODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM

GIS Geografické informační systémy

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE

Základy kartografie. RNDr. Petra Surynková, Ph.D.

Stavební geodézie. Úvod do geodézie. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.

MAPOVÁNÍ. Všeobecné základy map JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:

Tematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová

Geodézie a pozemková evidence

Geodézie Přednáška. Geodetické základy Bodová pole a sítě bodů

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník RELATIVNÍ A ABSOLUTNÍ ORIENTACE AAT ANALYTICKÁ AEROTRIANGULACE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

PROBLEMATICKÉ ASPEKTY GEOREFERENCOVÁNÍ MAP

6.16. Geodetické výpočty - GEV

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK OBOR: GEODÉZIE A KARTOGRAFIE TEST.

GIS Geografické informační systémy. Daniela Ďuráková, Jan Gaura Katedra informatiky, FEI

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

154GUI1 Geodézie pro UIS 1

Přehled vhodných metod georeferencování starých map

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Triangulace a trilaterace

Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika Obor reálných čísel

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

APROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY

Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Geodézie 3 (154GD3) doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D.

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Systematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR

Geodézie a pozemková evidence

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FOTOGRAMMETRII

3. Souřadnicové výpočty

Matematická kartografie. Černý J., Kočandrlová M.: Konstruktivní geometrie, ČVUT. Referenční plochy

Praktická geometrie. 1. Úkol a rozsah geodesie a praktické geometrie

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1

Trojúhelníky. a jejich různé středy. Součet vnitřních úhlů trojúhelníku = 180 neboli π radiánů.

SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY. SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Planetární geografie seminář

TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Souřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace

K přesnosti volného stanoviska

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

Určení hmotnosti zeměkoule vychází ze základního Newtonova vztahu (1) mezi gravitačním zrychlením a g a hmotností M Z gravitačního centra (Země).

R2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.

Maturitní témata profilová část

Generování sítě konečných prvků

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 2 Vzdělávací obor: Matematika 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence. Opakování 7.

Kartometrická analýza starých map část 2

Podrobné polohové bodové pole (1)

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

K154SG01 Stavební geodézie

SOUŘADNICE BODU, VZDÁLENOST BODŮ

Leoš Liška.

Geodetické základy Bodová pole a sítě Stabilizace a signalizace

2. Bodové pole a souřadnicové výpočty

Stereofotogrammetrie

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. pořadí početních operací, dělitelnost, společný dělitel a násobek, základní početní operace

Filip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse

GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

MĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

Souřadnicové výpočty I.

GPSnavigator. mija. Jednoduchý návod na postavení GPS navigátoru z MLAB modulů a GPS modulu LEADTEK LR9552

PODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ

Souřadnicové systémy a stanovení magnetického severu. Luděk Krtička, Jan Langr

GEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

volitelný předmět ročník zodpovídá CVIČENÍ Z MATEMATIKY 9. MACASOVÁ

MATEMATIKA 5. TŘÍDA. C) Tabulky, grafy, diagramy 1 - Tabulky, doplnění řady čísel podle závislosti 2 - Grafy, jízní řády 3 - Magické čtverce

Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

Detekce kartografického zobrazení z množiny

Srovnání konformních kartografických zobrazení pro zvolené

MOCNINY A ODMOCNINY. Standardy: M M PYTHAGOROVA VĚTA. Standardy: M M

Algoritmizace prostorových úloh

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika - Kvarta. řeší ekvivalentními úpravami rovnice s neznámou ve jmenovateli

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021

Transkript:

OBSAH I. ČÁST ZEMĚ A GEODÉZIE 1 Úvod... 1 1.1 Historie měření velikosti a tvaru Země... 1 1.1.1 První určení poloměru Zeměkoule... 1 1.1.2 Středověké měření Země... 1 1.1.3 Nové názory na tvar Země... 1 1.1.4 První stupňová měření na našem území... 2 1.2 Vztah geodézie a ostatních vědních oborů... 3 1.2.1 Geodézie a ostatní přírodní vědy... 3 1.2.2 Obory, v kterých je geodézie aplikována... 4 1.3 Definice vyšší geodézie a její úkoly... 4 1.4 Vztahy mezi dvěma elipsoidy... 7 1.4.1 Besselův elipsoid... 8 1.4.2 Elipsoid WGS84... 8 1.4.3 Odvození transformačních rovnic mezi dvěma souřadnicovými systémy... 8 Literatura... 10 2 Fyzikální charakteristiky Země... 11 2.1 Země a její pohyb... 11 Literatura... 11 2.2 Tíhové pole Země... 11 2.2.1 Vliv přitažlivé síly... 11 2.2.2 Vliv odstředivé síly... 12 2.2.3 Složky celkové síly... 13 2.2.4 Tíhový potenciál a jeho vlastnosti... 13 2.2.5 Geoid a jeho rovnice... 15 Literatura... 15 2.3 Atmosféra... 16 2.3.1 Hustota atmosféry... 16 2.3.2 Změny v hustotě atmosféry... 16 2.3.3 Rotace atmosféry... 18 Literatura... 18 II. ČÁST VYŠŠÍ GEODÉZIE MATEMATICKÁ 3 Referenční plochy a soustavy... 21 3.1 Referenční koule a výpočty na referenční kouli... 21 3.1.1 Sférické zeměpisné souřadnice [U; V]... 21 3.1.2 Geodetická křivka. Geodetická křivost. Ortodroma a loxodroma na kouli... 21 PŘÍKLAD 1 Obecně položená ortodroma... 22 PŘÍKLAD 2 Průběh ortodromy... 23 PŘÍKLAD 3 Průběh loxodromy... 26 3.1.3 Exces... 26 v

3.1.4 Meridiánová konvergence... 27 3.1.5 Řešení sférických trojúhelníků větami sférické trigonometrie... 27 3.1.5.1 Řešení 1. základní geodetické úlohy (ve sférických zeměpisných souřadnicích)... 27 PŘÍKLAD 4 1. základní geodetická úloha... 28 3.1.5.2 Řešení 2. základní geodetické úlohy (ve sférických zeměpisných souřadnicích)... 29 PŘÍKLAD 5 2. základní geodetická úloha... 30 Literatura... 31 3.2 Referenční elipsoid a výpočty na referenčním elipsoidu... 31 3.2.1 Souřadnicové soustavy a jejich transformace... 32 3.2.1.1 Vybrané transformace souřadnic... 34 PŘÍKLAD 6 Transformace B, L, H na X, Y, Z... 37 PŘÍKLAD 7 Transformace X, Y, Z na B, L, H... 38 3.2.2 Křivky na rotačním elipsoidu... 38 3.2.3 Poloměry křivosti na elipsoidu... 43 3.2.4 Základní výpočty na rotačním elipsoidu... 46 3.2.5 Řešení sféroidických trojúhelníků... 47 3.2.5.1 Řešení přechodem na náhradní kouli... 47 Literatura... 48 3.3 Vztahy mezi dvěma elipsoidy... 48 3.3.1 Úvod... 48 3.3.2 Odvození transformačních rovnic mezi dvěma souřadnicovými soustavami dvou elipsoidů... 49 3.3.3 Odvození zprostředkujících rovnic oprav pro určení transformačního klíče... 52 3.3.4 Základní geometrické úlohy mezi dvěma rotačními elipsoidy... 54 PŘÍKLAD 8 Výpočet (X, Y, Z) W a (α, β, γ) W... 55 PŘÍKLAD 9 Výpočet (X, Y, Z ) B a (α, β, γ ) B... 56 PŘÍKLAD 10 Výpočet (B, L, H) B a (α, β, γ) B... 56 PŘÍKLAD 11 Výpočet (X, Y, Z) 1B a (α, β, γ) 1B... 57 PŘÍKLAD 12 Výpočet (X, Y, Z ) 1 a (α, β, γ ) 1... 58 PŘÍKLAD 13 Výpočet odlehlosti elipsoidu Besselova a WGS84... 59 Literatura... 61 III. ČÁST VYROVNÁVACÍ POČET 1 - MNČ 4 Základní poznatky MNČ... 63 4.1 Úvod... 63 4.2 Vyrovnání metodou nejmenších čtverců... 63 4.2.1 Výpočet odhadu přesnosti... 65 4.2.2 Kontroly... 66 4.3 Podmínková pozorování... 67 4.3.1 Přímé řešení podmínkových pozorování... 68 4.3.2 Postupné řešení podmínkových pozorování... 69 4.4 Zprostředkující pozorování... 69 4.5 Zprostředkující pozorování s neznámými parametry a podmínková pozorování s neznámými parametry... 72 vi

4.6 Zprostředkující pozorování s neznámými parametry a podmínková pozorování s neznámými parametry převedením podmínkových pozorování na zprostředkující... 73 4.7 Závěrem stručné, ale zásadní porovnání metody zprostředkujících a metody podmínkových pozorování, především s ohledem na vyrovnání geodetických sítí... 76 Literatura... 76 IV. ČÁST GEODETICKÉ SÍTĚ 5 Geodetické sítě 2D... 77 5.1 Úvod... 77 5.1.1 Váhy měřených veličin... 78 5.2 Vyrovnání geodetických sítí v 2D prostoru pomocí podmínkových měření/pozorování... 78 5.2.1 Vyrovnání triangulace... 79 PŘÍKLAD 14 Vyrovnání rovinné trojúhelníkové sítě podle podmínkových pozorování... 80 5.2.2 Vyrovnání trilaterace... 84 5.2.3 Vyrovnání měření kombinovaných... 84 PŘÍKLAD 15 Vyrovnání rovinného trojúhelníka podle podmínkových měření/ pozorování, jsou-li měřeny úhly a délky stran vyrovnání měření kombinovaných... 85 5.3 Vyrovnání geodetických sítí ve 2D prostoru pomocí zprostředkujících pozorování... 87 Literatura... 89 6 Trojrozměrná geodézie 3D... 91 6.1 Teoretické základy 3D geodézie... 91 6.1.1 Úvod... 91 6.1.2 Teoretické základy trojrozměrné geodézie... 92 6.1.2.1 Souřadnicové systémy a základní vztahy... 93 6.1.2.2 Vyjádření diferenciálů neznámých veličin v obzorníkovém systému... 98 6.1.2.3 Zprostředkující rovnice oprav... 100 6.1.2.4 Přehled výpočetního postupu... 102 6.1.3 Závěr... 103 Literatura... 103 6.2 Podmínka komplanarity... 104 Literatura... 105 6.3 Společné vyrovnání směrových a délkových veličin... 105 Literatura... 108 6.4 Vyrovnání sítě v 3D prostoru bez závislosti na svislici.. 108 6.4.1 Sestavení podmínkových rovnic... 108 Literatura... 112 6.5 Vyrovnání prostorové sítě metodou družicové geodézie... 113 6.5.1 Stanovení základních vztahů pro určení směru strany prostorové sítě... 113 6.5.2 Sestavení podmínkových rovnic pro variantu A... 115 vii

6.5.3 Stanovení počtu podmínkových rovnic... 117 6.5.4 Zhodnocení a závěr... 118 Literatura... 119 6.6 Vyrovnání prostorové trilaterační sítě objemovou podmínkou... 119 6.6.1 Úvod... 119 6.6.2 Tvar objemové podmínky a její úprava... 119 6.6.3 Číselná aplikace... 123 6.6.4 Závěr... 123 Literatura... 124 6.7 Prostorové protínání z délek... 124 6.7.1 Úvod... 124 6.7.2 Teoretické řešení úlohy... 124 6.7.2.1 Řešení pro nadbytečný počet n měření... 126 PŘÍKLAD 16 Prostorové protínání z délek s vyrovnáním... 126 6.7.2.2 Řešení pro nutný počet n měření... 128 PŘÍKLAD 17 Prostorové protínání z délek bez vyrovnání... 129 Literatura... 131 7 Triangulace na vysoké cíle síť 0-tého řádu hvězdná triangulace... 133 7.1 Úvodem několik slov na vysvětlenou... 133 7.2 Dvě základní souřadnicové soustavy sférické astronomie... 133 7.2.1 Obzorníková souřadnicová soustava... 134 7.2.2 Rovníkové souřadnicové soustavy... 135 7.3 Základní geometrické úlohy družicové geodézie (DG)... 136 7.4 Teorie Väisälä-ho metody hvězdné triangulace síť 0-tého řádu... 139 7.4.1 Část 1 Určení směru strany sítě... 139 7.4.2 Část 2 Vyrovnání celé sítě... 140 7.5 Zobecnění Väisälä-ho metody hvězdné triangulace... 142 7.6 Měření na velké vzdálenosti před družicovou érou... 144 7.7 Triangulace na vysoké cíle síť 0-tého řádu... 146 7.7.1 Použití balónů k budování finské sítě 0-tého řádu... 146 7.7.2 Přenos směru a délky pomocí letadla... 146 Literatura... 149 8 Družicové sítě... 153 8.1 Geometrické úlohy družicové geodézie (DG)... 153 Literatura... 154 8.2 Družicové sítě z počátku družicové éry... 154 8.2.1 Družicová síť Smithsoniánské astrofyzikální observatoře (SAO)... 155 8.2.1.1 Vyrovnání bloku Evropa Asie... 156 8.2.1.2 Vyrovnání bloku Atlantik Amerika Pacifik... 158 8.2.2 Vyrovnání trojúhelníku východoevropské sítě... 159 Literatura... 161 8.3 Celosvětová geometrická družicová síť BC-4... 161 Literatura... 162 viii

8.4 Propojení pěti geodetických referenčních soustav pomocí celosvětové geometrické družicové sítě BC-4... 163 8.4.1 Směrové veličiny... 163 8.4.2 Délkové veličiny... 163 8.4.3 Vyrovnání světové sítě BC-4 jako celku... 164 8.4.3.1 Úplné základnové podmínkové rovnice... 164 8.4.3.2 Rozšířené základnové podmínkové rovnice... 165 8.4.3.3 Výsledky vyrovnání družicové světové sítě BC-4... 166 8.4.4 Určení vzájemných posunutí středů referenčních elipsoidů, jejich stočení vzhledem k astronomickému systému a délkových měřítek... 166 8.4.4.1 Určení pravoúhlých souřadnic... 166 8.4.4.2 Sestavení zprostředkujících rovnic oprav... 167 8.4.4.3 Výsledné hodnoty posunutí, stočení a délkových měřítek referenčních elipsoidů... 168 Literatura... 169 8.5 Závěr... 169 8.5.1 Metody a měřené veličiny jejich využití v geodézii... 170 Literatura... 172 ix