Pevnost kompozitů obecné zatížení

Podobné dokumenty
ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE

Voigtův model kompozitu

Pevnostní vlastnosti

Kap. 3 Makromechanika kompozitních materiálů

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov

Nespojitá vlákna. Technická univerzita v Liberci kompozitní materiály 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

Nespojitá vlákna. Nanokompozity

Kritéria porušení laminy

Porušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1

Téma 2 Napětí a přetvoření

Pevnost v tahu vláknový kompozit. Technická univerzita v Liberci Kompozitní materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

Pevnost v tahu vláknový kompozit

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

Zkoušení kompozitních materiálů

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

III/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Zkoušení kompozitních materiálů

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Adhezní síly v kompozitech

Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST

PMC - kompozity s plastovou matricí

Příloha-výpočet motoru

NAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU

7 Lineární elasticita

Optimalizace vláknového kompozitu

Vláknobetony. Ing. Milena Pavlíková, Ph.D. K123, D ,

Co by mohl (budoucí) lékař vědět o materiálech tkáňových výztuží či náhrad. 20. března 2012

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ

Adhezní síly. Technická univerzita v Liberci Kompozitní materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

Mechanika hornin. Přednáška 2. Technické vlastnosti hornin a laboratorní zkoušky

Nauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Adhezní síly v kompozitních materiálech

PRŮBĚH ZKOUŠKY A OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU BETONOVÉ PRVKY PŘEDMĚT BL001 rok 2017/2018

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické

6. Viskoelasticita materiálů

Skořepinové konstrukce. tloušťka stěny h a, b, c

Křehké materiály. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek, 2008

Experimentální zjišťování charakteristik kompozitových materiálů a dílů

Vzpěr, mezní stav stability, pevnostní podmínky pro tlak, nepružný a pružný vzpěr Ing. Jaroslav Svoboda

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

Namáhání na tah, tlak

NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM

Experimentální výzkum vlivu zesílení konstrukce valené klenby lepenou uhlíkovou výztuží

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu

Kapitola 3.6 Charakterizace keramiky a skla POVRCHOVÉ VLASTNOSTI. Jaroslav Krucký, PMB 22

Prvky betonových konstrukcí BL01 5. přednáška

Přetváření a porušování materiálů

Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl?

DESTRUKTIVNÍ ZKOUŠKY SVARŮ I.

Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST

Nauka o materiálu. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Dělení technických vlastností hornin

PRUŽNOST A PLASTICITA I

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE

Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí

Okruhy otázek ke zkoušce

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná.

Příloha č. 1. Pevnostní výpočty

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI

Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška. Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk,

Prvky betonových konstrukcí BL01 12 přednáška. Prvky namáhané kroutícím momentem Prvky z prostého betonu Řešení prvků při místním namáhání

Plastická deformace a pevnost

Havel composites s.r.o. Svésedlice , Přáslavice Česká Republika. tel. (+420) fax (+420)

Materiálové vlastnosti: Poissonův součinitel ν = 0,3. Nominální mez kluzu (ocel S350GD + Z275): Rozměry průřezu:

Ing. Jakub Kršík Ing. Tomáš Pail. Navrhování betonových konstrukcí 1D

Betonové konstrukce (S)

VYZTUŽOVÁNÍ PORUCHOVÝCH OBLASTÍ ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE: NÁVRH VYZTUŽENÍ ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM

b) Křehká pevnost 2. Podmínka max τ v Heigově diagramu a) Křehké pevnosti

LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek

18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D.

A mez úměrnosti B mez pružnosti C mez kluzu (plasticity) P vznik krčku na zkušebním vzorku, smluvní mez pevnosti σ p D přetržení zkušebního vzorku

Stavební hmoty. Přednáška 3

Pilotové základy úvod

Vláknové kompozitní materiály, jejich vlastnosti a výroba

Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE)

Analýza napjatosti PLASTICITA

OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011

1 Použité značky a symboly

Šroubovaný přípoj konzoly na sloup

Prvky betonových konstrukcí BL01 11 přednáška

7. Základní formulace lineární PP

Požadavky na technické materiály

Zkoušky vlastností technických materiálů

III/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Deformace nosníků při ohybu.

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška

Platnost zásad normy:

Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí

Zesilování dřevěného prvku uhlíkovou lamelou při dolním líci. Zde budou normové hodnoty vypsány do tabulky!!!

Analýza ztráty stability sendvičových kompozitních panelů při zatížení tlakem

Využití kompozitních materiálů v leteckém průmyslu

2.2 Mezní stav pružnosti Mezní stav deformační stability Mezní stav porušení Prvek tělesa a napětí v řezu... p03 3.

2. přednáška. Petr Konvalinka

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

V PODKLADNÍCH VRSTVÁCH

Transkript:

Pevnost kompozitů obecné zatížení

Osnova Příčná pevnost v tahu Pevnost v tahu pod nenulovým úhlem proti vláknům Podélná pevnost v tlaku Příčná pevnost v tlaku

Pevnost vláknových kompozitů - obecně Základní modely pevnosti jsou vypracovány pro tahové zatížení 1D vláknových kompozitů v hlavním směru. Pro ostatní případy zatěžování jsou nutné další úvahy. V rovině izotropie se neliší příliš pevnost v tahu a v tlaku, v hlavním směru se liší velmi silně.

Příčná pevnost v tahu (a tlaku) Je dána vlastnostmi matrice a adhezí k vláknům. Obecné vyjádření R ku = R mu * (1/S) S je pevnostní redukční faktor, S > 1 Pro určení S se užívají různé empirické nebo analytické vztahy.

Analytický postup Použijeme analytický odhad pro maximální příčnou deformaci kompozitu ku = mu * ( 1 (4v d / ) 1/2 * (1-E m /E d )) Pro křehký lom platí až do lomu Hookův zákon : R ku = ku / E k Dále platí pro lom matrice mu = R mu / E m Výsledek pak bude R ku = R mu * (E k /E m ) * ( 1 (4v d / ) 1/2 * ( 1-E m /E d ) (fialově je koeficient 1/S)

Empirický postup Použijeme empirický odhad pro maximální příčnou deformaci kompozitu ku = mu * ( 1 v d 1/3 ) Pro křehký lom R ku = ku / E k Dále platí mu = R mu / E m Výsledek pak bude R ku = R mu * (E k /E m )* ( 1 v d 1/3 ) (fialově opět koeficient 1/S) V obou případech je nutné pro výpočet E k použít některý příčný model kompozitu Platí v obou odhadech 1/S E k /E m

Ukázka závislosti na množství vláken Příčná mez pevnosti v tahu kompozitu epoxid / skleněné vlákno. Pevnost epoxidu je 80 MPa.

Tah v různém směru Označme úhel mezi směrem vláken a tahem α. Označíme pevnost kompozitu ve směru vláken R ku 0 a kolmo na směr vláken R ku. Působící tahovou sílu F můžeme rozložit do složky ve směru vláken F v = F * cos α a kolmo na směr vláken F k = F * sin α. O porušování kompozitu bude rozhodovat to, která z těchto složek namáhání převládne.

Malý úhel Pro malé odchylky od směru vláken (přibližně do 4 stupňů) dochází k podélnému porušení vlivem složky zatížení ve směru vláken tedy k přetržení vláken. Složka síly ve směru vláken je F v = F * cos α. Vlákna jsou zešikmena proti směru působící síly, průřez S, na který bude síla působit, bude tedy větší než kolmý průřez vlákna S v, platí S v = S / cos α. Napětí ve vláknech tedy bude F v /S v = (F/S) * cos 2 α. Ve vláknech tedy bude působit menší napětí než při síle přesně ve směru vláken a vlákna se přetrhnou později. Pro mez pevnosti kompozitu tedy proto platí R ku = R ku 0 / cos 2

Velký úhel Pro velké odchylky (přibližně nad 45 stupňů) dochází k porušení složkou zatížení kolmou na směr vláken, tedy odtržení matrice od vláken. Složka síly kolmá na vlákna je F k = F * sin α. Vlákna jsou zešikmena proti směru působící síly, průřez S, na který bude síla působit, bude tedy větší než kolmý průřez S k, platí S k = S / sin α. Napětí v matrici tedy bude F k /S k = (F/S) * sin 2 α. V matrici tedy bude působit menší napětí než při síle přesně kolmo na vlákna a matrice se odtrhne později. Pro mez pevnosti kompozitu tedy proto platí R ku = R ku / sin 2

Střední úhel Pro střední hodnoty úhlu mezi vlákny a zatížením nemůže převládnout ani tah ve vláknech, ani kolmý tah v matrici a dochází k smykovému porušení matrice na rozhraní s vlákny. Obdobným, ale složitějším postupem je možno pro toto porušení odvodit vztah R ku = R mtu / sin 2 (R mtu je mez pevnosti matrice ve smyku)

Skutečný mechanizmus porušení Pro konkretní případ kompozitu a jeho zátěže šikmou tahovou silou je nutné spočítat všechny tři možné meze porušení kompozitu a k porušení dojde vždy na nejnižší mezi. Příklad ukazuje následující obrázek. Červeně je v něm zakreslena mez pevnosti kompozitu v závislosti na úhlu zatěžování.

Ukázka tahu v různém směru (epoxid s kevlarovými vlákny)

Podélné zatěžování v tlaku Jak jsme již zdůraznili, vlákna jsou typická tím, že je zanedbatelná jejich ohybová tuhost, při stlačení mají tedy vlákna tendenci se zvlnit. Při zatížení vláknového kompozitu tlakem ve směru vláken je pevnost kompozitu vždy menší než pro tahové zatížení a závisí na tom, jak se přesně vlákna zvlní.

Možnosti zvlnění vláken Krátké vzorky a velké množství vláken - vyboulení s podélnými trhlinami Malé množství vláken protifázové mikrovybočení Větší množství vláken soufázové mikrovybočení

Porovnání podélného porušení v tlaku pro typický případ Do 12 % protifáze, pak do 62 % soufáze (nejčastější) a nad 62 % vyboulení (pro krátké vzorky)

Soufázové mikrovybočení Ve většině případů dojde k tomuto porušení Základní vztah pro mez pevnosti v tlaku R kud rozhoduje především modul pružnosti matrice ve smyku G m a množství vláken v d R kud = G m / (1 v d ) - Lze upravit na R kud / G m = 1 / (1 v d ) - Tento vztah je na grafu vedle.

Kink (zlomení) vláken - dělá uhlík Může snížit teoretickou podélnou pevnost v tlaku

Příčná pevnost v tlaku Je přibližně rovna příčné pevnosti v tahu v příčném směru je pracovní diagram kompozitu nezávislý na smyslu zatížení. I Youngův modul v příčném směru je přibližně stejný pro tah i tlak. Pokud to tak není, je to důsledek malé normálové adheze.