Dysfázie Je specifický systémový narušený vývoj řeči, který se projevuje ztíženou schopností až neschopností naučit se verbálně komunikovat, přestože podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené - tzn nonverbální inteligence přiměřená, neurologické vyšetření nezjistí poškození CNS (=mozku), tzn.dětskou mozkovou obrnu u dysfázie pouze tzv diskrétní nález, difuzní na různých místech obou hemisfér (Škodová) Etiologie dysfázie: ZELENÉ NEBUDE V TESTU Organická porucha - Dědičnost, porodní poškození před, při,po, pohlaví, receptorů, poruchy metabolismu enzymů OVŘ 1 z příznaků Motorická dysfázie obtíže v motorice mluvidel (brambor v puse) - více rozumí, méně mluví, OVŘ někdy jen několik slov Těžkopádná řeč - má představu, ale nemá potřebnou obratnost mluvidel Často svým stavem trpí, protože rozumí Senzorická dysfázie Receptivní porucha, problémy ve vnímání, rozumění; fonematickém sluchu, sluch.paměti, v chápání a rozumění slovům Nejčastěji smíšené formy dysfázie Příznaky ve všech jazykových rovinách OPOŽDĚNÝ VÝVOJ ŘEČI problémy s výslovností, přehazování, vynechávání slabik problémy se slovní zásobou, vybavováním slov, porozuměním problémy s gramatikou - stavbou vět, tvaroslovím jiné příznaky Porucha hrubé i jemné motoriky, koordinace pohybů, grafomotoriky (špatné držení tužky, zvláštnosti v kresbě méně úhledná třes, zdvojené, přerušované čáry, rotace) Neverbální komunikace Poruchy sluchové percepce, zrakové percepce Poruchy koncentrace pozornosti Poruchy krátkodobé paměti, sluchové paměti, špatně si pamatují pořadí, nemohou si vybavit slovo Poruchy prostorové orientace, časové, pravo-levé Vnímání vlastního těla v prostoru Poruchy rytmického cítění Nerovnoměrný vývoj, nepoměr verbální a neverbální složky v mš si všímat u dětí, které mají větší potíže s řečí, i dalších oblastí motoriky, koordinace, rovnováhy, grafomotoriky,.(viz příznaky) v řeči kromě výslovnosti i např.nemožnosti vybavit si slovo, neporozumění pokynům, gramatické nesprávnosti vět, slov po 4.roce věku Práce s dysfatickým dítětem - základní předpoklad je včasné odhalení poruchy Zaměření na celkový rozvoj, ne jen řeč! Rozvíjení zrakového vnímání
Sluchového Myšlení Pozornosti, paměti, představivosti Časoprostorové orientace Hrubé i jemné motoriky grafomotoriky Postup při rozvíjení řeči špatné zacházení může vést ke koktavosti! Chce vyhovět, ale nemůže, tzn.malá zátěž, zaměření na obsah řeči, až druhotně formální stránku- tzn. výslovnost,když nemluví, začínáme s rozuměním a podporováním mluvního apetitu, babské metody povídat si s dítětem (viz OVŘ) vycházíme z toho, co dítě umí v mluvení od zvuků ke slovům, jednoduchým větám, denním frázím, popisu obrázku, vyprávění.. Zvuky Jednoslabičná slova, nejprve onomatopoa ze zvuků (haf, mňau..) 1.dvouslabičná slova opakováním základních slabik (mama, baba, tata, papa) Základní SZ- podstatná jména konkrétní a slovesa Jednoslovná dvouslovná věta s ukázáním předměu nebo situace Jednoduché věty 2-3slovné, denní fráze, učí se tak gramaticky správné věty Víceslabičná slova, jejich zapojování do vět, rozvíjení věty Popis děje na obrázku, vyprávění a sestavení jednoduchého děje podle série obrázků Vyprávění jednoduchého příběhu, pohádky, zážitku Hovorová řeč, postupná úprava výslovnosti Rozvoj 1.zrakového vnímání, 2.paměti: 3. sluchového vnímání 4.Rozvíjet sluchovou pozornost 5. - cvičit sluchovou paměť 6. Cvičení postupnosti : 7. Cvičení rozvíjející prostorovou a pravo-levou orientaci Zkusíme, co dítě zvládne a tím začínáme, aby bylo úspěšné! Postupně přidáváme další úkoly jsou zhruba seřazené podle náročnosti. vše je v Metodika činností
Koktavost ( balbuties ) = zadrhávání, balbuties, dochází při ní k,, nedobrovolnému a nekontrolovatelnému narušení plynulosti řeči.. (Lechta, 2004, s. 15 ) Příčiny: původ není stále zcela objasněn, dnes je viděn v organickém postižení v kombinaci s dalšími faktory Na vzniku koktavosti se podílejí dvě složky 1. dispozice dítěte sklon k neurotickému chování, slabší typy nervové soustavy, zdravotní oslabení atd. 2. trauma, tedy okolnost, která přímo vyvolala poruchu (Kutálková 1996, s. 67 ) Uvádí se: o dědičné dispozice asi v 1/3 prokázána o vlivy prostředí perfekcionistická výchova, citová deprivace, přecvičování leváctví? o orgánové příčiny vznikají v prenatálním, perinatálním i postnatálním období Příznaky koktavosti lze rozdělit na vnější a vnitřní Vnější příznaky,, Projevují se poruchou fonačních pohybů, artikulačních pohybů a dýchacích pohybů. Manifestují se jednak na řeči, jednak na patologické,, spolupráci některých svalů nebo svalových skupin při mluvení. Podle příznaků v řeči dělíme koktavost na formu, tonickou, klonickou nebo tonoklonickou ( Škodová, Jedlička, 2003, s. 259 ) Tonická forma charakterizována zvýšeným hlasovým tlakem při uzavřené hlasové štěrbině. Při této formě koktavosti dochází ke zvýšenému napětí některých artikulačních svalů a tím ke tlačení, napínání hlásky. Poruchy se mohou týkat i dýchání, kdy dochází ke špatnému hospodaření s dechem a je tak narušena plynulost mluvy, protože koktaví se někdy nadechují třeba i uprostřed slov. - Klonická forma tato forma se projevuje opakováním některých slabik, nejčastěji prvních slabik slov. Při těžších formách koktavosti se opakování slabik může objevovat i uprostřed slov. Tonickoklonická forma je nejčastější. Spojují se v ní příznaky dvou předešlých forem,, K překonání tonů nebo tonoklonů často pacienti používají mimovolní pohyby některých svalů nebo svalových skupin: hovoříme o tzv. souhybech ( artikulační svaly ) nebo součinech ( pohyby horních nebo dolních končetin, výjimečně i celého trupu) ( Škodová, Jedlička, 2003, s. 260 ) Koktavost provázejí mimo jiné příznaky tělesné grimasování, různé pohyby ( kroucení rukou, nohou, podupávání), které neodpovídají tomu, co se po dítěti právě chce. Dále se obvykle objevuje nadměrné pocení, zčervenání, pocity zrychlení pulsu.
Mimo jiné se mohou vyskytovat snížené sebevědomí, sociální inhibice, uzavřenost a unavitelnost dětí, ale také strach z mluvení ( logofobie ), depresivními a úzkostnými stavy, které jsou reakcí dítěte na problém v komunikaci. Mezi 2. A 4.rokem swe zvyšují neplynulosti v řeči, tzv.vývojová dysfluence Odlišení vývojové dysfluence od začínající koktavosti Peutelshmidová udává tzv varovné příznaky. prodlužování slabiky, hlásky s viditelným napětím; - změny ve výšce a intenzitě hlasu, opakováním začátku slov hlasitost a výška hlasu vzrůstá; - blokáda dechu, celkové potíže s udržováním dechového proudu mluví i na vdechu např.; - pozorovatelné a zaznamenatelné napětí ve tváři, svalstva na krku a hrudi dítěte; - třes, nekontrolovatelné pohyby rtů a jazyka - spíše u starších. Neobjevují se vždy všechny, ale je to upozornění, že dítě začíná reagovat na neplynulosti své řeči, tzn.už si je uvědomuje. Jiní autoři uvádí: zvláštní monotónní intonace, kolísavé tempo, zamaskovávání problémů přidáváním vsuvek (že, že ano, prostě, hmm) nebo vyhýbání se určitým hláskám. Opakování prvních slabik a hlásek Prodlužování 1.hlásky mmmmmmáma Zadrhávání se objevuje v 1.slovech věty a v důležitých slovech Příznaky koktavosti mohou v počátcích zcela uniknout pozornosti. Nenápadné příznaky se ale postupně stávají zřetelnějšími, různě se kombinují a střídají. Záleží i na určitých situacích v průběhu dne. Ráno je dítě odpočinuté a proto se mu lépe mluví, naopak večer, kdy je dítě unavené je mluva horší. Sledujeme, kdy dítě koktá, co a kdo na něj působí pozitivněnegativně Pavlová - Zahalková uvadí,:,, že z hlediska společenské adaptace bývají koktavé děti bázlivé, izolují se kolektivu normálních dětí, poněvadž se jim často posmívají a ponižují je. Mají pocity méněcennosti, někdy bývají agresivní a podezřívavé. Vzniká u nich defektivita jako důsledek nepěkného a netaktního chování okolí. ( 1980, s. 104 ) Výskyt v populaci: Koktavost se vyskytuje asi u 3% dětí v celkové populaci, třikrát více chlapců než děvčat Logopedická prevence: V období zvýšeného nebezpečí je nutné sledovat děti s neplynulostmi, jak se situace vyvíjí, upozornit na ni rodiče dítěte a jestliže tento problém přetrvává, je nezbytné doporučit návštěvu logopedické ambulance. Vhodný přístup k dítěti Pokud známe příčiny, které se podílí na vzniku koktavosti, můžeme se je pokusit odstranit, nebo se jich vyvarovat, upravit prostředí Koktavé dítě na jeho handicap nikdy neupozorňujeme, nevšímáme si problémů v řeči, ani je neopravujeme. Ve třídě vytváříme klidnou a bezpečnou atmosféru, pozitivní klima.
- Snažíme se hovořit v krátkých větách, pomalu a zřetelně, klidně. - potíže se snažíme zamaskovat, někteří autoři doporučují taktně pomoci dítěti s doplněním věty, pokud se zasekne (vždy by to muselo být tak, aby to dítě nepocítilo jako naši netrpělivost nebo spěch), obecně se doporučuje spíše nedokončovat jeho věty a dát mu dostatek času, naslouchat mu, projevit opravdový zájem o to, co říká - důležité je také připravovat děti na neznámé situace, nedovolit, aby dítě vstupovalo nepřipravené (vysvětlit) - dbáme na rozšiřování slovní zásoby, nejvhodnější je, pokud tato činnost je pro dítě co nejpřirozenější a především zábavná (knížky, básničky, pohádky, říkanky, vyprávěné příběhy) - V průběhu dne se snažíme co nejvíce zařazovat různé říkanky, písničky, s kterými můžeme pracovat jak kolektivně, tak individuálně. Prostřednictvím zpěvu a recitace básniček zvyšujeme sebevědomí u dětí, protože při zpěvu se obtíže vyskytují jen minimálně. - zařazujeme dramatizaci, hravá dechová a hlasová cvičení - Nevhodný přístup k dítěti: - Vyhnout se nervozitě, spěchu, netrpělivosti, stresovým situacím - neměli bychom dítě opravovat, nutit ho aby opakovalo slovo, větu - vyhnout se kárání, trestům i posměchu, - nesmíme dítě za žádnou cenu přetěžovat, nenutit ho do situací, které jsou mu nepříjemné ( recitace na veřejnosti, strach z cizích lidí, z neznámých předmětů atd.) - v začátcích si svoje obtíže dítě vůbec neuvědomuje, neměli bychom dopustit, aby si jich všiml terapie: Existuje množství terapeutických metod a postupů, jejich použití závisí i na věku. Pro předškolní věk je známá terapie Bubeničkové: 1. přípravná cvičení nácvik rozlišení pomalu rychle, dechová cvičení, rytmizační cvičení 2. fonační cvičení - rozlišení měkkého a tvrdého hlasového začátku pasivně-aktivně 3. uvolňovací a artikulační cvičení - odlišení měkce vázaných slabik a slabik oddělených tvrdým hlasovým začátkem, pak aktivní napodobení měkce vázaných slabik 4. cvičení plynulosti mluvy opakování slov na kartách, - 1 a 3, s předložkou, pak bez vzoru; opakování vět,otázka-odpověď, cvičení slovních řad 5. asociační cvičení obměna 1 slova ve větě, vymyslet větu, synonyma, co se stím dělá, rýmy, protiklady, nácvik slovních komplexů 6. řečnická cvičení popis obrázku, děje, vymýšlení příběhu, co bys dělal, kdyby 7. dramatizace metoda vědomého koktání (!může pouze odborník a po zvážení)
Breptavost ( tumultus sermonis) Jedná se o poruchu tempa řeči. Kutálková ( 1996, s. 102 ) uvádí:,, breptavost je typická nápadným zrychlováním mluvy, která se často stupňuje až k nesrozumitelnosti, protože člověk v rychlosti,, polyká slabiky a často i celá slova, takže věty ztrácejí smysl. Typickým příznakem je nejen rychlé, ale i nerovnoměrné tempo řeči. ( Škodové, Jedlička, 2003, s. 288) Příznaky v mluvené řeči - Zrychlení řeči. Vzhledem k rychlému tempu řečového projevu má jedinec problém s artikulačními pohyby, a proto dochází ke špatné výslovnosti, setřelé artikulaci. Breptavost je nápadná v delších slovech a dlouhých větách a méně nápadná v kratších slovech a krátkých větách. - opakování a vynechávání slabik je opět závislé na rychlém tempu řeči. Dítě opakuje slabiky, aby se vyplnila mezera v mluveném projevu. - porušené dýchání při mluvené řeči je způsobeno častými a překotnými nádechy. Mnohdy může dojít až k narušení dechového rytmu. - hlasové poruchy způsobeno nesprávnou koordinací dýchání a tvořením zvuku - dysmúzie Příznaky v neverbálním projevu: - chování breptaví působí na své okolí jako zbrklé, impulzivní a roztržité nepořádné osoby - motorika narušení motoriky se může projevit i v chůzi, při níž jsou pohyby nekoordinované a nepřesné - další příznaky se mohou objevit i v psané řeči. Často se stává, že je breptavost nápadnější více v písemném projevu než v mluvené řeči. Na rozdíl od koktavosti si breptavé dítě svůj problém neuvědomuje, a proto zde dítě taktně upozorňujeme na zrychlenou řeč. Musíme si také uvědomit, že tato porucha zahrnuje nejen postižení řeči. Jde o celkový motorický neklid. Proto je úprava řeči zdlouhavá a náročná, nejde jen o úpravu tempa řeči, ale též celkové zklidnění dítěte.
Jak může pomoci MŠ? Breptavé dítě se snažíme neustále vést k pomalému mluvnímu projevu. Zaměřujeme se na to, že dítěti musíme jít vzorem, jak z hlediska správného vyjadřování, vyslovování, tak melodie řeči. Vedeme dítě ke klidnému soustředění - na vše dost času, rozvíjíme sluchovou pozornost, rozlišování zvuků, provádíme artikulační cvičení - otvírat ústa, neodbývat výslovnost. Využíváme říkanky, kde se snažíme rozvíjet slovní rytmus. Neméně důležitá je i pomoc říkadel a písní s pohybem, kde se dítě učí spojit rytmus řeči s rytmickým pohybem, zařazujeme taneční prvky, zpěv. Na rozdíl od koktavého dítěte opravováním a upozorňováním na chyby). Několikanásobně větší výskyt u dětí s LMD
Huhňavost (rhinolálie) Je to porucha, která se týká zvuku řeči. Ta zní huhňavě, je nápadná a často také nesrozumitelná. - je to patologicky změněná nosovost výslovnost je změněna vlivem nesprávného poměru mezi rezonancí ústní a nosní dutiny při vyslovování. Když je nosovost patologicky zvýšená, jedná se o huhňavost otevřenou - patrohltanový uzávěr nestačí zabránit tomu, aby při řeči neunikal vzduch do dutiny nosní. (hypernazalita) Příznaky porušená artikulace všech nebo většiny hlásek i, u p,t,k (explozivy), sykavky setřelá až nesrozumitelná artikulace mají větší spotřebu vzduchu, protože část uniká nosem, proto vyšší frekvence dýchání - zjišťuje se i tzv Czermakovou zkouškou zrcátko pod nos a, zamlží se při orálních hláskách Příčiny organické - rozštěpy tvrdého i měkkého patra nedostatečný vývoj měkkého patra, zkrácené měkké patro, obrny měkkého patra funkční snížená činnost svalstva patrohltanového uzávěru, u sluchově, mentálně postižených nesprávný mluvní vzor, nedbalý řečový styl, návyková huhň - po odstranění příčiny přetrvává původní způsob mluvy Huhňavost zavřená patologické snížení nosovosti, vzduch nemůže volně procházet přes nos pro překážku v nose nebo pro uzavřený patrohltanový uzávěr. jako rýma m,n,ň, ng Příčiny organické vrozené - úzké nosní průduchy při deformacích obličeje, zkřivená či vybočená nosní přepážka získané - zduření nosní sliznice při chronické nebo akutní rýmě, alergické zvětšená nosní mandle nádory, polypy apod., deformace získané např úrazem..sportem funkční poruchy svalstva měkkého patra
Příznaky porušené hlavně nosovky m, n, ň, samohlásky u, o, samohlásky ztrácí zvučnost, řeč zní přidušeně, sykavky nápadně dobře dýchání nosem omezené buď smíšené s ústním, nebo jen ústy, při dlouhotrvajícím ústním dýchání (např. při velké nosní mandli) se nesprávně vyvíjí horní čelist - vyklenuje se dopředu, tvrdé patro je úzké, vysoké, vznikají i vady skusu, obličej úzký, typický výraz obličeje - dolní ret pootočený a zvětšený někdy popraskané koutky, jazyk tendence k vyplazování ( směrem mezi zuby) spánek je povrchní, krátký, probouzí se, i noční děsy, pomočování, je nevyspalé, nepozorné ve škole, zhoršuje se často i prospěch. Protože povrchně a mělce dýchá, hrudník zůstává plochý a úzký, svalstvo ochablé, následkem je vadné držení těla asymetrie na páteři sledován vliv nosní mandle na školní výkonnost snížená i tělesná zdatnost Huhňavost smíšená kombinace zvýšené i snížené nosovosti, patrohltanový uzávěr je nedostatečný a zároveň je v nosní nebo nosohltanové dutině překážka. Příčiny kombinace organických i funkčních příčin obou předchozích typů Prevence nácvik správného dýchání foukací hry (s brčkem, peříčkem, papírovou kuličkou ) Terapie všech typů huhňavosti probíhá ve spolupráci lékaře foniatra, lékaře ORL, klinického logopeda i dalších odborníků. Prognóza závisí na typu huhňavosti. Dobrá je například u funkčních poruch otevřené huhňavosti, také, při dobré spolupráci rodičů, po odstranění nosní mandle (zavřená h). Po tomto zákroku je nutné fixovat nosní dýchání, rodiče mohou provádět následující cvičení: vdech nosem výdech ústy, vdech ústy výdech nosem, vdech nosem výdech nosem čichání - vytváření retného uzávěru krátkodobý BPM, pak v klidu po určitou dobu, kterou postupně prodlužujeme - pak při pohybu Palatolalie porucha řeči při rozštěpu patra, kdy nejtypičtějšími příznaky je narušená rezonance a artikulace.
Mutismus Jde o ztrátu schopnosti mluvit, a to na neurotickém nebo psychickém podkladě.,, Mutismus je ztráta schopnosti verbálně komunikovat. Představuje hraniční problematiku mezi různými vědními obory psychiatrií, psychologií, foniatrií a logopedií. ( Klenková, 2006, s.91 ) Může * náhle jako neurot.reakce po traumatu, extrém.zátěži, opakování těžkých stres.situací, důsledek úzkostné výchovy, přehnaných požadavků, tělesné tresty Roli hrají i vnitřní faktory psychická citlivost, úzkostnost, snížené sebevědomí Dělení je různé, podrobněji můžete najít např. u Dvořáka ( 1998 ) Klasifikace: nejčastěji se dělí na - Totální mutismus úplná náhlá ztráta řeči i hlasu, onemocnění je generalizováno na všechny osoby, situace i prostředí, je jasná snaha o komunikaci gestikulace, psaní, nestydí se, nebojí, ale nemůže promluvit Surdomutismus tzv.psychogenní hluchota, ztráta řeči i sluchu, často příznak hysterie nebo hysterického záchvatu Elektivní ( volený, selektivní, výběrový ) Řeč je zablokovaná jen v urč.situaci - vázaný buď na osobu nebo na prostředí Při diagnostikování mutismu musí se potvrdit, že nejde o vývojovou nemluvnost, organické poškození mozku (neurolo.nález je negativní), ztrátu sluchu; sledovat dobu nemluvení (minim.4 týdny), prokázat úroveň řeči před ním, ověřit si, že proběhlo adaptační období na nové zařízení Terapie vyžaduje kolektivní práci psychiatra, neurologa, psychologa, foniatra a logopeda. Elektivní mutismus může odeznít za několik dní, ale i roků. Prevence se týká především učitelek mateřských škol, elementaristek a rodičů - vytvářet příznivou atmosféru, nestrašit děti školou a vylučovat stresové situace. Při práci s dětmi s touto narušenou komunikační schopností je důležité být vybaven trpělivostí a taktním přístupem, pedagog musí hledat cesty!- nesnažit se násilnými prostředky mluvení nějak vynucovat! Pokud dítě vůbec na otázky neodpovídá, odpoví si na ně učitelka sama. Využívat i jiné formy komunikace. Pokud se dítě nechce zapojovat do činností, nenutit, ale dát najevo svou radost, ať už úsměvem, pohlazením, když se už zapojuje.
Zadávat úkoly, při kterých nemusí mluvit, ale posiluje se sociální interakce. Dítě se snažíme jednoduchými větami vyzývat k činnostem ( pojď, ukaž, podej ). Neverbální komunikaci posilovat přitakání, úsměv. - využívat kolektivní formy odpovědi - v mš otázky k celé skupině, vy 2 mi povězte, jaký je dnes den, ve škole přirozenější jmenují vyjmenovaná slova Kolektivní hry radost, hlasové proevy - uč mluví s dítětem přes překážku, aby dítě nemělo přímý kontakt s osobou ( hádání zvuků za závěsem, přes telefon, za tabuli, šeptem ) LMD - Poruchy jsou lehké v tom smyslu, že při nich není výrazněji postižena motorika či rozumové schopnosti, které nejsou nižší než podprůměrné. příznaky K základním příznakům patří hyperaktivita (nadměrná pohyblivost, divokost, problém vydržet v klidu), porucha pozornosti (dítě se nesoustředí, dělá chyby z nepozornosti) a impulzivita (dítě napřed jedná a pak teprve myslí ), které se vyskytují dlouhodobě a v míře, která je nepřiměřená věku dítěte. U každého dítěte se projevy vyskytují se v jiné míře, velmi záleží na momentální situaci a jak se dítě cítí. Poruchy výslovnosti U dětí s LMD se vyskytuje tzv. Specifický logopedický nález = Artikulační neobratnost (verbální dyspraxie) samostatnou hlásku artikuluje správně, ale v řečovém projevu zastřeně, popř. je vynechá (nestíhá je vytvářet v daném pořadí), nezvládá víceslabičná slova, výslovnost je těžkopádná, nápadně neobratná, špatná koordinace složitějších artikulačních pohybů (M. Černá uvádí, že u těchto dětí dochází k postižení řečové motoriky, což zapadá do celkové motorické neobratnosti) Specifické asimilace párové hlásky ve slově vyslovuje správně, pokud jsou samostatně, pokud jsou společně v jednom slově obě párové hlásky, dochází k asimilaci šiška vysloví siska ) sušenky, sešit (hlavně sykavky a tvrdé a měkké hlásky) Narušený jazykový cit a fonematický sluch. Porucha ADHD v testu to nebude, ale měly byste to vědět do praxe, s těmi pojmy se setkáte spadá do syndromu lehké mozkové dysfunkce (LMD) jež patří do skupiny specifických poruch chování.
ADHD (Attention Deficit Hyperaktivity Disorder) je syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou. Velmi blízký je mu syndrom poruchy pozornosti bez hyperaktivity (ADD). Přesněji lidé trpící ADD nebývají hyperaktivní, avšak mívají problémy s impulzivitou a soustředěností. V obou případech se příznaky vyskytují v míře, která je vůči věku a intelektuálním schopnostem jedince abnormální. Mentálně postižení komunikační a řečový vývoj ovlivněný celkovým vývojem pohybovým, poznávacím, citovým; ten je a) zpomalený běžné vývojové fáze trvají déle b) omezený ve kvalitě U dětí je snížena vlastní aktivita při využívání řečových nebo komunikačních dovedností. Postiženy jsou všechny jazykové roviny tzn slovní zásoba nižší, zejména nižší schopnost ji užívat, kombinovat, vady výslovnosti Obecné zásady budovat komunikaci a teprve jako její součást řeč mluvenou preference obsahové stránky řeči Autismus je narušena pragmatická stránka řeči, protože řeč neslouží ke sdělování informací, neužívá ji ke komunikaci, omezena gestikulace (piktogramy, obrázky, program ) Afázie ztráta naučených schopností dorozumívat se řečí (mluvenou, psanou, čtenou), organického původu (Dvořák) Jde o systémové narušení řeči, které zahrnuje různé úrovně a postihuje celou psychickou činnost člověka - stavy po operacích mozk.nádorů, úrazech mozku, cévní mozkové příhody, Diagnostika a terapie poruch psané a čtené řeči vědět, co to je dyslexie, dysgrafie, dysortografie, zda lze v předškolním věku zjistit ohrožení touto poruchou a jak dyslexie porucha projevující se neschopností naučit se číst, i když má dítě dobré vyučovací vedení, přiměřenou inteligenci a soc.kult.příležitosti. Metody diagnostiky řečových potíží a poruch - pozorování -, rozhovor (jaká je výchova, prostředí, artikulace atd.), písemný projev (při dysgrafii, dysortografiii, praktická zkouška ( motorika hrubá, jemná, logomotorika, sluch), testy na slovní zásobu, FS,, studium případů závěry z vyšetření + minulost ( od porodu k současnosti, práce ze školy ), přístrojové metody ukáží např. správnost artikulace Struktura logopedického vyšetření: 1. navázání kontaktu 2.anamnéza 3.vyšetření sluchu orientační vyš. funkce + vyš. FS 4.vyšetření porozumění řeči 5. vyšetření mluvní produkce 6.motoriky 7.laterality 8.zkoumání sociokulturního prostředí