POSOUZENÍ VÝVOJE VYBRANÉ KOMERČNÍ POJIŠŤOVNY

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance POSOUZENÍ VÝVOJE VYBRANÉ KOMERČNÍ POJIŠŤOVNY Development Assessment of a Selected Commercial Insurance Company Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Svatopluk Nečas, Ph.D. Autor: Bc. Nikola STEJSKALOVÁ Brno, 2018

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Nikola Stejskalová Posouzení vývoje vybrané komerční pojišťovny Development Assessment of a Selected Commercial Insurance Company financí Rok obhajoby: 2018 Anotace Ing. Svatopluk Nečas, Ph.D. Diplomová práce Posouzení vývoje vybrané komerční pojišťovny si klade za cíl provedení analýzy vybrané komerční pojišťovny, a to zejména s využitím nástrojů finanční analýzy. Na základě zjištěných výsledků dojde k vyhodnocení vývoje subjektu a formulace doporučení pro zlepšení aktuální situace. Analýza bude provedena na základě nástrojů finanční analýzy a na základě metod ratingu. Na základě zjištěných výsledků pojišťovny, bude provedena formulace doporučení pro zlepšení aktuální situace. První kapitoly se zaměřují na definování finanční analýzy, metod ratingu a ukazatelů, které jsou využívány v diplomové práci. Praktická část je věnována představení společnosti a aplikaci vybraných metod na finanční data společnosti. V závěru diplomové práce je shrnutí výsledků a formulace doporučení. Annotation The diploma thesis "Development Assessment of a Selected Commercial Insurance Company" aims to analyze of a selected commercial insurance company, in particular by using financial analysis tools. On the basis of the results of the evaluation of the entity's development and formulation of recommendations for improvement of the current situation. The analysis will be based on financial analysis tools and rating methodology. On the basis of the results, of the insurance company, will be made recommendations to improve the current situation. The first chapters focus on defining the financial analysis, rating methods and financial ratios used in the diploma thesis. The practical part is dedicated to introducing the company and applying selected methods to financial data of the company. The diploma thesis concludes with a summary of ascertained results and a formulation of recommendations. Klíčová slova finanční analýza, účetní výkazy, analýza finančních ukazatelů, spider analýza, rating, ratingová metodologie, ratingové agentury, pojišťovna Keywords financial analysis, financial statements, financial ratios analysis, spider analysis, rating, rating methodology, rating agencies, insurance company

Prohlášení Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Posouzení vývoje vybrané komerční pojišťovny vypracovala samostatně pod vedením Ing. Svatopluka Nečase, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 11. května 2018 vlast no ruč ní po d p is aut o ra

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Svatoplukovi Nečasovi, Ph.D., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD... 13 1 HODNOCENÍ A MĚŘENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU... 16 2 RATING A JEHO APLIKACE V POJIŠŤOVNICTVÍ... 18 2.1 DĚLENÍ RATINGU... 18 2.2 TVORBA A METODIKA RATINGU... 19 2.3 SROVNÁNÍ RATINGU S OSTATNÍMI METODAMI HODNOCENÍ... 21 2.4 RATING KOMERČNÍCH POJIŠŤOVEN... 21 2.5 METODIKA HODNOCENÍ POJIŠŤOVNY AGENTUROU MOODY S... 22 2.5.1 Obchodní profil... 23 2.5.2 Finanční profil... 23 2.5.3 Ratingové hodnocení dle Moody s... 25 2.5.4 Operační prostředí... 26 2.5.5 Ratingové hodnocení dle Moody s a Standard & Poor s... 27 3 FINANČNÍ ANALÝZA A JINÉ METODY HODNOCENÍ SUBJEKTŮ... 29 3.1 UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY... 29 3.2 ZDROJE DAT PRO FINANČNÍ ANALÝZU... 30 3.3 SPECIFIKA ÚČETNÍCH VÝKAZŮ KOMERČNÍCH POJIŠŤOVEN... 32 3.4 SPECIFIKA FINANČNÍ ANALÝZY KOMERČNÍCH POJIŠŤOVEN... 33 3.5 METODICKÉ PRINCIPY FINANČNÍ ANALÝZY... 34 3.6 ETAPY A POSTUPY FINANČNÍ ANALÝZY... 34 3.7 METODY FINANČNÍ ANALÝZY... 35 3.7.1 Elementární metody... 35 3.7.2 Upravené poměrové ukazatele... 39 3.8 SPIDER GRAF... 41 3.9 DALŠÍ METODY POSOUZENÍ PODNIKU... 42 4 POSOUZENÍ VÝVOJE VYBRANÉ KOMERČNÍ POJIŠŤOVNY... 45 4.1 HISTORIE DIRECT POJIŠŤOVNY... 45 4.2 SOUČASNOST DIRECT POJIŠŤOVNY... 46 4.3 HODNOCENÍ SUBJEKTU NA BÁZI RATINGU A FINANČNÍ ANALÝZY... 47 4.3.1 Pozice pojišťovny na českém pojistném trhu... 47 4.3.2 Finanční umístění... 50 4.3.3 Zaměření produktu a diverzifikace... 53 4.3.4 Kapitálová přiměřenost... 54 4.3.5 Ziskovost... 56 4.3.6 Zajištění... 59 4.3.7 Přiměřenost rezerv... 62 4.4 SPIDER ANALÝZA... 65 4.5 SWOT ANALÝZA... 68 4.6 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ... 70 ZÁVĚR... 79 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 81 SEZNAM GRAFŮ... 87 SEZNAM TABULEK... 88 SEZNAM OBRÁZKŮ... 90 SEZNAM SCHÉMAT... 91 SEZNAM VZORCŮ... 92 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 94 SEZNAM PŘÍLOH... 95

Úvod Hodnocení vývoje hospodaření podniku je součástí řízení podniku a manažeři by měli brát zřetel na výsledky, které mohou poukázat na možné budoucí problémy společnosti. Tato práce má posoudit vývoj vybraného subjektu. Vývoj bude posuzován na základě metod využívaných ve finanční analýze a ratingu. V praxi bylo dokázáno, že hodnotit situaci v podniku pouze podle interpretace výsledků z účetních výkazů je nedostatečné. Finanční analýza i rating pojišťoven využívají ukazatele, které jsou důležité pro rozhodování, ale také pro srovnávání vývoje v čase. Právě v této práci bude srovnání v čase důležité, protože bude posuzován vývoj a transformace vybrané pojišťovny. Direct pojišťovna vstoupila na český trh v roce 2007 a působila na něm do roku 2012. V roce 2014 dochází k návratu Direct pojišťovny, a. s. s novým týmem v čele, který odkupuje akcie Triglav pojišťovny. V praktické části je sledován vývoj pojišťoven od roku 2007 do roku 2016. V období 2007-2013 je analyzován vývoj Triglav pojišťovny a v období 2014-2016 vývoj Direct pojišťovny. Cílem diplomové práce je provedení analýzy vybrané komerční pojišťovny, a to zejména s využitím nástrojů finanční analýzy, a na základě zjištěných výsledků vyhodnocení vývoje subjektu a následná formulace doporučení pro zlepšení aktuální situace. Analýza je provedena na základě vybraných ukazatelů z metodiky ratingové agentury Moody s, ukazatele jsou modifikovány a doplněny o vybrané ukazatele z finanční analýzy. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na hodnocení výkonnosti podniku při využití účetních výkazů. V kapitole je využita metoda deskripce. Druhá kapitola je zaměřena na všeobecnou stránku ratingu. Bude uvedeno, jaké jsou nejvýznamnější ratingové agentury a jejich tržní podíly na trhu. Součástí kapitoly je také uvedení dělení ratingu, tvorba a metodika ratingu. V druhé kapitole je také specifikován rating komerčních pojišťoven a srovnán s ostatními metodami hodnocení podniku. V rámci druhé kapitoly je uvedena přesná metodika hodnocení pojišťovny agenturou Moody s. Z metodiky ratingové agentury Moody s se bude v praktické části vycházet a je na ní položeno závěrečné hodnocení ratingu. V závěru kapitoly je přiblíženo ratingového hodnocení dle agentury Moody s a agentury Standard & Poor s. V kapitole je využita metoda deskripce. Třetí kapitola se zabývá finanční analýzou a ostatními metodami hodnocení podniku. Popisuje uživatele finanční analýzy, zdroje pro získání potřebných dat pro zpracování finanční analýzy a odlišnosti výkazů komerčních pojišťoven od jiných hospodářských subjektů. V kapitole jsou také uvedena specifika finanční analýzy komerčních pojišťoven. Dále se kapitola zaměřuje na principy, etapy a postupy finanční analýzy. Také se zaměřuje na samotné metody a ukazatele finanční analýzy. Součástí kapitoly je uvedení metod využívaných při finanční analýze. Je popsána metoda vertikální a horizontální analýzy a poměrové ukazatele. Kapitola je rozšířena o upravené poměrové ukazatele, které jsou specifické a využívají se při analýze komerční pojišťovny a v praktické části budou využity. V rámci třetí kapitoly je také nastíněno využití Spider grafu pro posouzení vývoje pojišťovny oproti vývoji celého pojistného odvětví. Krátce jsou zmíněny další metody, které lze využít pro posouzení podniku. Blíže specifikována je SWOT analýza podniku. V kapitole je využita metoda deskripce. Čtvrtá kapitola je zaměřena na využití teoretických poznatků o finanční analýze a ratingu v praxi. Zaměřuje se na analýzu vývoje vybrané komerční pojišťovny. Kapitola začíná představením pojišťovny. Dále se zabývá hodnocením pojišťovny s využitím vybraných ukazatelů ratingu a finanční analýzy. V praktické části je hodnoceno sedm oblastí pozice pojišťovny na trhu, finanční umístění, zaměření produktu a diverzifikace, kapitálová přiměřenost, ziskovost, zajištění a přiměřenost rezerv. Součástí analýzy je také Spider analýza a SWOT analýza. Jednotlivé oblasti využívají modifikovanou metodiku ratingové agentury Moody s a vybrané ukazatele finanční analýzy. V rámci 13

finanční analýzy byl sestaven také Spider graf pro porovnání vývoje pojišťovny a pojistného trhu. Na konci čtvrté kapitoly je sestavena SWOT analýza, která se zaměřuje na silné a slabé stránky pojišťovny a na příležitosti a hrozby, které ovlivňují pojišťovnu z vnějšího okolí. Součástí čtvrté kapitoly je také shrnutí výsledků, v jehož rámci je podrobně popsána každá oblast hodnocení a výsledky vloženy do tabulky. V závěru kapitoly dochází k hodnocení ratingových ukazatelů a přiřazení ratingové známky. Hodnocení ratingových ukazatelů vychází z metodiky ratingové agentury Moody s, která využívá ratingovou stupnici od Aaa do Caa, přičemž ratingová známka Aaa je nejlepší a ratingová známka Caa nejhorší. Výsledky všech ukazatelů lze přiřadit k jedné ratingové známce prostřednictvím intervalu nebo slovního popisu (vychází se z metodiky ratingové agentury Moody s). Výsledná ratingová známka je pojišťovnám udělena na základě bodového hodnocení. Ratingovým známkám Aaa-Caa je přiřazeno bodové hodnocení od nejlepšího výsledku Aaa, kterému je uděleno sedm bodů, po nejhorší výsledek Caa, kterému bude udělen jeden bod. Na základě součtu bodů ze všech ukazatelů je přiřazena prostřednictvím bodové škály výsledná ratingová známka. Výsledná ratingová známka bude udělena Triglav pojišťovně za rok 2013 a Direct pojišťovně za rok 2016. Bodové hodnocení je založeno na metodice autorky a výsledná ratingová známka tedy není srovnatelná s ratingovým hodnocením, které uděluje ratingová agentura. Jednotlivé ukazatele pro vlastní závěrečné hodnocení mají stejnou váhu. Bodová škála je založena na minimálním a maximálním počtu bodů, které pojišťovna může získat. Při šesti posuzovaných ukazatelích a bodovém hodnocení nejhorší ratingové známky Caa, za které pojišťovna obdrží jeden bod a bodovém hodnocení nejlepší ratingové známky Aaa, za které pojišťovna získá sedm bodů, je minimální počet bodů šest a maximální počet bodů čtyřicet dva. Body jsou poté rovnoměrně rozděleny mezi sedm ratingových známek tak, aby při získání např. dvou nejhorších ratingových známek (Caa a B) ve stejném poměru byla pojišťovna hodnocena horší ratingovou známkou Caa. Na lepší výslednou ratingovou známku pojišťovna dosáhne, pokud jsou čtyři ukazatele hodnoceny známkou B a dva ukazatele hodnoceny známkou Caa. Výstupem hodnocení bude porovnání stavu v roce 2013 u Triglav pojišťovny a stavu po transformaci pojišťovny a rebrandingu v roce 2016 u Direct pojišťovny. Odrazem hodnocení je zjištění, zda došlo ke zlepšení stavu pojišťovny a změna tak byla pozitivním jevem pro další vývoj Direct pojišťovny. Následuje komentář výsledků ukazatelů, které jsou využívány ve finanční analýze. Jedná se o porovnání stavu Triglav pojišťovny v roce 2013 a výsledného stavu po transformaci Direct pojišťovny v roce 2016. Výstupem hodnocení bude určení, zda Direct pojišťovně prospěla transformace z Triglav pojišťovny a měla tak pozitivní vliv na hospodaření pojišťovny, či nikoliv. Kapitola čtvrtá využívá metodu analýzy a komparace. Závěr diplomové práce komentuje zpracovanou analýzu a výsledky jednotlivých ukazatelů v sedmi sledovaných oblastech, které jsou pozice pojišťovny na trhu, finanční umístění, zaměření produktu a diverzifikace, kapitálová přiměřenost, ziskovost, zajištění a přiměřenost rezerv, součástí je také Spider analýza a SWOT analýza. Dojde k vyhodnocení vývoje vybrané komerční pojišťovny za sledované období 2007-2016 a další částí závěru je formulace doporučení pro zlepšení aktuální situace. Diplomová práce je zpracována na základě použití metod deskripce, analýzy a komparace. Metoda deskripce se zaměřuje na popis, resp. konstatování výskytu jevu, jeho vlastností, projevů apod. Jedná se o informaci situace, stavu nebo průběhu děje. (Nešpor, 2017) Deskripce je v diplomové práci využita pro popis a utřídění dat o finanční analýze a ratingu. Metoda analýzy je proces reálného rozkladu zkoumaného objektu na dílčí části. Jde o rozbor vlastností a vztahů postupující od celku k částem. (Lorenc, 2013) Metoda komparace byla využita pro srovnání vybrané komerční pojišťovny s pojistným trhem v České republice, tedy porovnání dvou objektů za stejných podmínek. Na základě komparace lze vyvodit závěry o vlastnostech objektů. 14

Pro zpracování teoretické části zabývající se obecně ratingem a finanční analýzou je využita odborná literatura, popř. je čerpáno z webových stránek ratingových agentur. Praktická část byla zpracována na základě účetních výkazů Direct pojišťovny, které jsou přiloženy v přílohách 6, 7 a 8 a na základě individuálních výsledků členů a zpráv o vývoji na pojistném trhu, které jsou k dispozici na webových stránkách České asociace pojišťoven. 15

1 Hodnocení a měření výkonnosti podniku První kapitola obsahuje vymezení hodnocení výkonnosti podniku a také uvedení metod, které budou v praktické části použity pro posouzení vývoje komerční pojišťovny. Tato kapitola využívá metody deskripce. Samotný pojem výkonnost lze chápat různě a v té nejobecnější podobě je používán v souvislosti se samotným vymezením podniku v tržním prostředí. Lze se zaměřit na výkonnost jako na možnost měřit vývoj podniku, jedná se již o složitější proces měření hodnotových kritérií, která vycházejí z účetních informací. Mimo jiné se pro měření výkonnosti využívají vhodné kombinace hodnotových a naturálních kritérií. Základní předpoklad výkonnosti podniku říká, že samotná existence podniku je dána schopností zhodnotit vynaložené finanční prostředky, neboli dosahovat zisku. Samotný zisk neposkytuje úplný obraz procesů společnosti a tedy ani její výkonnost. Zisk tedy nelze považovat za dostačující kritérium pro hodnocení výkonnosti podniku. (Fibírová, 2005, s. 7-8) V každém podniku se objevuje mnoho subjektů, které mohou mít odlišné zájmy a cíle. Těmito subjekty mohou být poskytovatelé vlastního kapitálu, poskytovatelé cizího kapitálu, osoby v pracovním poměru a další (dodavatelé, odběratelé). Každý z těchto subjektů sleduje své vlastní zájmy a cíle, které se snaží prosadit v podniku. Hlavním subjektem v podniku je investor vlastního kapitálu, který je iniciátorem vzniku podniku a samotné působení podniku je pak nástroj pro jeho dosahování cílů. Vlastník by tedy měl být rozhodujícím subjektem v roli stanovení cílů. Jeho základním cílem je maximalizace hodnoty firmy. (Pevná, 2017, s. 19) Pokud je tedy hlavním cílem maximalizace hodnoty firmy, pak lze podnik hodnotit vzrůstající hodnotou podniku. Hodnocení výkonnosti podniku, ale není jen o samotných finančních výsledcích podniku. Vývoj podniku lze hodnotit na základě odlišnosti oproti konkurenčním subjektům, na základě rychlosti přizpůsobení se změnám trhu a požadavků klientů a dalším kritériím. (Marek, 2009, s. 18) Vstupy i výstupy v podnikatelském procesu je možné sledovat prostřednictvím účetnictví, kde jsou vstupy i výstupy peněžně vyjádřeny. Základním problémem měření výkonnosti podniku prostřednictvím účetnictví je skutečnost, že měření lze provést za vymezené časové období a s přijatelnou mírou nejistoty. Základním úkolem účetních informací je zobrazení celého reprodukčního koloběhu peněz, nikoliv jen příjem a výdej peněz. (Fibírová, 2005, s. 4-15) Předmětem účetnictví je zobrazení výše změn: aktiv, vlastního kapitálu a závazků, výnosů, nákladů a zisku, příjmů a výdajů. (Fibírová, 2005, str. 14-15) Účetní informace umožňují komplexně propojit měření tzv. finanční pozice, výkonnosti a změny ve finanční pozici. Díky těmto informacím lze hodnotit schopnost vytvářet peníze, hodnotit jaké je časové rozložení tvorby peněz a tak i posuzovat jaká je míra rizika do budoucnosti. (Fibírová, 2005, str. 14-15) Finanční pozice podniku a její změna je udávána výší a strukturou aktiv a strukturou kapitálu, který byl použit na financování aktiv. Finanční pozice ovlivňuje solventnost a likviditu podniku. Původ prostředků vynaložených do investování aktiv pak udává, jaké budou budoucí peněžní toky. V případě, že je významná část aktiv vložených do podniku financována z cizích zdrojů, pak budoucí zisky budou sníženy o výpůjční náklady (úroky). Informace o finančních zdrojích a pozici je uvedena v rozvaze. (Růčková, 2015) 16

Schopnost podniku zhodnotit zdroje a tvořit tak z vlastní činnosti zisk, je základním cílem společnosti. Výsledky hospodaření jsou zobrazeny ve výkazu zisku a ztráty. Informace o výkonnosti podniku jsou důležité pro posouzení samotné činnosti podniku a dalšího potenciálního rozvoje podniku. (Růčková, 2015) Peněžní tok neboli cash flow je plán budoucího pohybu peněžních prostředků v podniku během vymezeného časového intervalu nebo rekapitulace minulého pohybu peněz v podniku. (Sid Blaha et al, 2006, s. 44) Výkaz cash flow umožňuje zhodnotit schopnost podniku generovat peníze a peněžní ekvivalenty. Sledováním přírůstků a úbytků peněz, poskytuje informace, jak velké jsou příjmy a výdaje podniku. Tyto informace nejsou součástí výsledku hospodaření. Pohyby, které ovlivňují hospodářský výsledek, nemusí ovlivnit výši disponibilních prostředků podniku. Příkladem mohou být např. odpisy. (Fibírová, 2005, s. 14-15) Jak je zřejmé z dosavadního textu, hodnocení výkonnosti podniku podléhá zejména analýze účetních výkazů. Účetní výkazy jsou využívány pro výpočet mnoha ukazatelů a analýz. Souhrnně lze výkazy využít pro hodnocení podniku prostřednictvím ratingu i finanční analýzy. Vypočítané ukazatele lze také využít např. pro spider analýzu. Jak již bylo uvedeno, vývoj podniku lze hodnotit nejenom prostřednictvím analýzy finančních výsledků, ale je nutné také hodnotit ostatní kritéria, která významně ovlivňují pozici podniku ve společnosti či na trhu. Pro tyto kritéria hodnocení lze využít např. SWOT analýzu, která se zaměřuje na faktory vnitřního i vnějšího prostředí firmy. Metody, které budou v práci použity, budou popsány v dalším textu. Další hodnotící kritéria výkonnosti podniku mohou být např.: počet zaměstnaných osob v podniku, změny v počtu a důvody těchto změn, odlišnost oproti konkurenci, rychlost reakce na změny konkurence a obecně tržního prostředí, oblíbenost podniku, výrobků či služeb, přístup podniku ke společnosti, trendy společnosti a přizpůsobení se změnám na trhu. Tato další hodnotící kritéria mohou být analyzována např. prostřednictvím SWOT analýzy. I tyto okolnosti mění pohled společnosti na podnik a ovlivňují rozhodování potencionálního zákazníka, potažmo ovlivňují také výsledky společnosti, a proto také budou součástí praktické části této práce. Na základě výsledků ukazatelů, které se využívají u ratingu, finanční analýzy a SWOT analýzy, lze posoudit vývoj vybrané komerční pojišťovny. 17

2 Rating a jeho aplikace v pojišťovnictví Následující kapitola je zaměřena na přiblížení pojmu rating, na ratingové agentury, na dělení, tvorbu a metodiku ratingu. Součástí kapitoly je také popis ratingu komerčních pojišťoven a detailně popsána metodika stanovení ratingu u agentury Moody s. V kapitole je využita metoda deskripce. Rating je považován za standardizovaný informační zdroj pro rozhodování investorů a získal velkou důvěru bank, investorů i regulačních orgánů. Jde o celosvětový standard v oceňování rizik finančních obchodů. (Kalouda, 2017, s. 101) Podle Vinše a Lišky (2005, s. 1) je rating nezávislé hodnocení, jehož cílem je zjistit, a to na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, schopnost a ochotu subjektu dostát včas a v plné výši všem svým závazkům. Rating vystupuje v těchto podobách: 1. standardní označení bonity ekonomických subjektů, 2. standardní označení pravděpodobnosti s jakou daný ekonomický subjekt dostojí svým závazkům a s jakou budou jednotlivé instrumenty splaceny. (Kalouda, 2017, s. 101) Nejvýznamnější ratingové agentury jsou: Standard & Poor s Group, Moody s Group Fitch Group. (ESMA, 2016) Tržní podíly nejvýznamnějších ratingových agentu jsou zobrazeny v grafu 1. Graf 1: Tržní podíly nejvýznamnějších ratingových agentur za rok 2016 17% 7% 45% Standard & Poor s Group Moody s Group Fitch Group 31% Ostatní Zdroj: (ESMA, 2016) Vývoj ratingu byl ovlivněn na základě požadavků investorů, kteří měli zájem o různé typy ratingových hodnocení. Rating lze tedy rozlišit podle řady kritérií, např. z hlediska časového, podle trhu, pro který je rating určen, podle hodnoceného dluhového instrumentu. (Vinš a Liška, 2005, str. 7) 2.1 Dělení ratingu Rating lze dělit podle typu dluhového instrumentu, podle adresátů, podle časového hlediska, podle typů hodnocených subjektů. Dělení ratingu podle typu dluhového dluhopisu: rating cenných papírů s pevným výnosem (obligace, směnky), 18

rating syndikovaného dluhu, rating prioritních akcií, rating strukturovaného financování, rating projektového financování. (Vinš a Liška, 2005, s. 7) Dělení ratingu podle adresátů: rating emitenta, rating banky či pojišťovny, rating podílového nebo penzijního fondu, rating organizátora trhu s cennými papíry (např. burzy). Podle časového hlediska lze dělit rating na krátkodobý se splatností instrumentů do jednoho roku, splatnost instrumentů nad jeden rok je pak rating dlouhodobý. (Vinš a Liška, 2005, s. 7) Mimo standardní dělení ratingu na kreditní nebo úvěrový rating (credit rating), lze dělit rating i podle typů hodnocených subjektů, které mají odlišnou vypovídací schopnost. suverénní rating států, (Vinš a Liška, 2005, s. 14) rating bank klasický credit rating (popř. deposit rating Moody s Group), také jsou hodnoceny tzv. ratingem finanční síly (financial strength rating), vyjadřuje finanční sílu samotné banky bez ohledu na možnou podporu banky ze strany vlastníka. Tento rating má samotnou ratingovou stupnici, počítající na stupni A až po E, obsahující znaky +- vyjadřující relativní sílu, (Vinš a Liška, 2005, s. 15), rating finanční síly pojišťoven (dříve tzv. CPA rating Claims Paying Ability Rating (S&P)). Rating komerčních pojišťoven dále popsán v oddíle 2.4, rating na investiční nebo podílové fondy není jednoznačně dán jeden specifický rating. Hodnocení vypovídá o dlouhodobé schopnosti fondu zhodnotit bez velkých výkyvů vložené peníze investorů. (Vinš a Liška, 2005, s. 17) 2.2 Tvorba a metodika ratingu Proces tvorby ratingu a metodologické přístupy ratingových agentur jsou již běžně veřejně přístupné. Jak již bylo uvedeno, rating je založen na kvalitativních i kvantitativních faktorech. Mezi kvalitativní faktory lze zařadit obecně tyto faktory: faktory specifické pro společnost (company risk), faktory odvětvové (sector risk), faktory specifické pro určitý stát (sovereign risk). (Vinš a Liška, 2005, s. 21) Mezi kvalitativní faktory lze např. zařadit konkurenční prostředí, technologické změny, pracovní vztahy na pracovišti, zatížení životního prostředí, účetní politika a mnohé další. (Vinš a Liška, 2005, s. 22) Tvorba ratingu je vždy specifická pro různé typy subjektů, podle předmětu činnosti, podle segmentu trhu, na kterém se nacházejí. Je nutné zdůraznit, že rating není jednoduchá formulace několika ukazatelů. Představuje hluboký, metodologicky i časové náročný analytický pohled na hodnocené subjekty. (Vinš a Liška, 2005, s. 22) 19

Proces tvorby a hodnocení ratingu může mít různou délku v závislosti na složitosti a velikosti hodnoceného subjektu. Ovšem lze říci, že průměrná doba ratingu se pohybuje okolo devadesáti dnů. Délka se měří již od prvního kontaktu klienta až po samotné vyhlášení ratingu. (Vinš a Liška, 2005, s. 22) Samotný proces zahrnuje: rozhodnutí subjektu o ratingu, přípravná jednání s ratingovými agenturami, harmonogram ratingu, sestavení analytického plánu, předložení potřebných materiálů, analýza, o schůzka, kde subjekt odpoví agentuře na významné a podstatné otázky o ratingový výbor oznámení ratingu a jeho zdůvodnění. (Vinš a Liška, 2005, s. 24) Důležitou částí je také shromáždění všech důležitých informací, které by značně mohly ovlivnit výsledky ratingového hodnocení. Podklady jsou čerpány jak od hodnoceného subjektu, tak od veřejně dostupných zdrojů. Interními informacemi mohou být postavení na trhu, portfolio produktů, konkurenční postavení, výroční zprávy, zprávy od auditorů, personální zabezpečení chodu společnosti. (Vinš a Liška, 2005, s. 24-25) Získaný materiál a informace z něj jsou hodnoceny v určitém pořadí. Pořadí lze vyobrazit pomocí pyramidy viz obrázek 1. Obrázek 1: Pyramida hodnocených informací u průmyslového podniku RATING Rating Finanční výsledky Personální charakteristiky Zvolená strategie Operační prostředí Tržní prostředí Makro prostředí Zdroj: (Daňhel, 2005, s. 234) Rating je v dnešní době ovlivňován zejména: 1. špatnou bonitou dlužníků, 2. nedostatečnou schopností oceňovat kreditní rizika. (Kalouda, 2017, s. 101) 20

2.3 Srovnání ratingu s ostatními metodami hodnocení Rating je již globálně běžně používán, navzdory tomu dochází k mylnému obměňování termínů, že např. scoring či interní rating je rating jako takový. Mezi těmito pojmy ovšem existují určité odlišnosti. (Vávrová, 2014, s. 176) Scoringové metody jsou zaměřeny na hodnocení subjektů prostřednictvím kvantitativní analýzy, kde jsou analyzovány finanční ukazatele. Za použití výpočetní techniky jsou vypočteny ekonomické ukazatele likvidity, rentability, zadluženosti a také hledisko využívání aktiv. Scoringové metody jsou tedy oproti ratingu jednoduché, časově a finančně nenáročné metody, jak zjistit bonitu klienta. Mezi tyto scoringové metody patří interní rating, scoring a ranking. (Vávrová, 2014, s. 176) Srovnání ratingu a scoringu lze vidět v tabulce 1. Tabulka 1: Hlavní parametry při vytváření ratingu a scoringu Položka Rating Scoring Zdroj dat Hodnocený subjekt, externí zdroje Hodnocený subjekt Charakter dat Kvantitativní i kvalitativní Převážně kvantitativní, většinou s pohledem do budoucna stačí minulé výsledky Analýzu provádí Ratingový tým, tj. min 2 lidé 1 analytik Způsob hodnocení Analýza s převahou kvalitativních Automatizovaný proces s důrazem faktorů na kvantitativní část Výsledek Známka na základě rozhodnutí ratingového výboru Doba hodnocení cca 1-2 měsíce S rezervou do 1 týdne Cenová náročnost řádově statisíce Kč min. poplatek Užití pro nestandardní nebo objemově významné dlouhodobé kontrakty Zdroj: Daňhel, 2005, s. 232 21 Výstup dle automatizovaného výpočtu z PC pro standardní nebo menší obchody krátkodobějšího charakteru Obchodní rating má vymezit bezpečnost uzavření obchodu v dané zemi s prověřovanou osobou. Využívá predikci ukazatelů a odhaduje riziko firmy a možného bankrotu. Tento rating ukazuje finanční sílu firmy a míru rizika pro obchodování. Obchodní rating je využitelný pro dodavatelskoodběratelské vztahy. Zpracování je méně náročné, jak finančně, tak časově a pro zpracování jsou využívány veřejně dostupné informace. (Vávrová, 2014, s. 176) Audit cílem auditu je získat nezávislý pohled na kontrolovaný subjekt. Předmětem je zjištění, zda poskytované finanční výkazy jsou správné a věrohodné a tyto výsledky sdělit zainteresovaným zájemcům. Hlavní rozdíl mezi auditem a úvěrovým ratingem jev samotném cíli, protože každý má jinou oblast zájmu. Dalším rozdílem je i to, že vyhodnocení auditora není kvantifikovatelné. Mezi ratingem a auditem je společný zejména marketingový význam, neboť se velmi rozšířila poptávka po službách auditorských firem. Také cena těchto služeb se pohybuje ve stejných rovinách. (Vinš a Liška, 2005, s. 74-75) 2.4 Rating komerčních pojišťoven Hodnocení komerčních pojišťoven má podobu ratingové známky z dané stupnice, známka může být doplněna o výhled nebo jiné doplňující ohodnocení. U ratingu komerčních pojišťoven se lze setkat se standardním úvěrovým ratingem neboli credit rating, tak i se speciálním ratingem jako je FSR (financial strength rating) od ratingové agentury Moody s Group a nebo s CPA (claims paying ability) rating od ratingové agentury Standard & Poor s Group. (Vinš a Liška, 2005, s. 16) Credit rating se zaměřuje na celkový pohled hodnocené společnosti. Bere v potaz jak kvantitativní tak kvalitativní ukazatele. V případě kvantitativních ukazatelů se může jednat např. o stabilitu vývoje rentability, zadluženosti, solventnosti a jiné. Kvalitativní ukazatele jsou např. postavení na trhu,

skladba portfolia produktů, strategie managementu, v případě dceřiné společnosti i síla podpory mateřské společnosti tzv. index podpory. Credit rating se tak zaměřuje na společnost jako takovou, a vypovídá o celkovém obrazu pojišťovny, jak dokáže dostát svým závazkům a to zejména úvěrových závazků. Financial strength rating/claims paying ability rating se zaměřuje na hodnocení pojišťovny a také hodnotí její schopnost plnit závazky, které jim vyplývají z pojistných smluv. Je to speciálně přizpůsobený typ ratingu pro komerční pojišťovny, který bere v potaz možné pohledávky klientů za danou pojišťovnu. Tento technický typ ratingu je zaměřen spíše na kvantitativní ukazatele než na kvalitativní ukazatele. (Vávrová, 2014, s. 175) Tento typ ratingu hodnotí stav a alokaci technických rezerv pojišťovny, škodní průběh klientského portfolia, úroveň a bonitu jejich zajištění. (Vinš a Liška, 2005, s. 16) Výsledky ratingu lze interpretovat jako nezávislý pohled na schopnost pojišťovny zaplatit pojištěným klientům jejich nároky na pojistná plnění. (Vávrová, 2014, s. 175) Při zpracování ratingu komerčních pojišťoven je nutná určitá modifikace procesu tvorby. Jsou dány konkrétní kvalitativní faktory v odvětví pojišťovnictví: produktová/geografická diverzifikace, konkurenční postavení na trhu, filozofii a zkušenost managementu, ohrožení nestálými produkty, postavení mateřské společnosti, adekvátnost rezerv, trendy a stabilita výkonu. (Vávrová a Homolová, 2009, s. 121) 2.5 Metodika hodnocení pojišťovny agenturou Moody s Agentura Moody s hodnotí pojišťovny podle kvalitativních i kvantitativních metod. Faktory rozděluje na tři profily obchodní, finanční a operační prostředí viz tabulka 2. Tyto profily jsou dále blíže popsány v textu níže. Tabulka 2: Metodika ratingové analýzy agentury Moody's pro hodnocení pojišťovny Faktory Váha faktoru Faktor 1 Tržní postavení, značka a distribuční Obchodní profil profil 25 % Faktor 2 Produktové zaměření a diverzifikace 10% Faktor 3 Kvalita aktiv 10 % Faktor 4 Kapitálová přiměřenost 15 % Finanční profil Faktor 5 Ziskovost 15 % Faktor 6 Přiměřenost rezerv 10 % Faktor 7 Finanční flexibilita 15 % Celkem 100 % Operační Systémové riziko Doplňkové informace prostředí Vývoj pojistných trhů součástí scorecard Zdroj: Moody s, 2017, s. 2, 7 Faktory obchodního profilu představují 35 % ratingu a faktory finančního profilu představují 65 % ratingu. Operační prostředí podrobně doplňuje popsané hodnocení ratingu v rámci tzv. scorecard. Scorecard se skládá z hodnocení jednotlivých faktorů od hodnoty Aaa až po hodnotu Caa a nižší, dále se skládá z jednotlivého skóre a upraveného skóre. Hodnota skóre je dána přesně definovaným 22

postupem podle určení váhy jednotlivých faktorů a upravené skóre vychází z úsudku analytika. (Moody s, 2017, s. 2, 7) Jednotlivé faktory se skládají z ukazatelů, které jsou v rámci ratingu sledovány. Každý ukazatel lze zařadit podle výsledku do škály od Aaa až Caa a nižší. (Moody s, 2017, s. 2, 7) 2.5.1 Obchodní profil Agentura Moody s se v obchodním profilu zaměřuje na dva faktory, které hodnotí. Jedná se o faktor tržního postavení, značky a distribučního profilu a také na faktor produktového zaměření a diverzifikace. (Moody s, 2017, s. 8) Faktor 1 Tržní postavení, značka a distribuční profil Postavení na trhu, značka a síla franchisingu jsou klíčovými faktory, které představují schopnost společnosti rozvíjet se a udržet konkurenční výhody na vybraných trzích. (Moody s, 2017, s. 8) Vyšší podíl na trhu a tedy i silnější konkurenční pozice sama o sobě udává lepší podmínky pro budoucí růst podniku a tvorbu zisku. Naopak nižší tržní podíl znamená horší konkurenční pozici a podmínky pro tvorbu zisku. (Moody s, 2017, s. 8) V rámci Faktoru 1 společnost Moody s používá ukazatel relativního podílu na trhu, který je definován jako předepsané pojistné vzhledem k průměrnému předepsanému pojistnému na trhu v dané zemi. (Moody s, 2017, s. 8) Také se zaměřuje na distribuci, jejíž metody a mechanismy přímo ovlivňují vztah k zákazníkům, a tedy i jejich bonitu a postavení společnosti na trhu. Zkoumaným ukazatelem jsou náklady na sjednání pojištění v poměru k čistému předepsanému pojistnému. (Moody s, 2017, s. 9) Faktor 2 Produktové zaměření a diverzifikace Produktové zaměření má zásadní vliv na rizikový profil a úvěruschopnost pojišťovny, protože rizikovost výrobku není plně známa při zavedení produktu na trh. Podhodnocení rizikovosti pak může mít značné nepříznivé dopady na výdělky a kapitálovou přiměřenost společnosti. (Moody s, 2017, s. 10) Geografická a produktová diverzifikace může snížit volatilitu zisku, kapitálu a peněžních toků, což má za následek efektivnější využívání kapitálových zdrojů. Produktová diverzifikace ovšem může být i negativní, pokud společnost vytvoří novou produktovou řadu bez dostatečných odborných znalostí. (Moody s, 2017, s. 10) Rizikovost produktu se posuzuje na základě konkrétního obchodního mixu společnosti. V rámci produktové diverzifikace agentura hodnotí množství skupin pojistných produktů, které jsou pojišťovnou nabízeny. Každá hodnocená skupina by měla dosahovat alespoň 10 % předepsaného čistého pojistného. (Moody s, 2017, s. 11) U geografické diverzifikace je pak sledováno kolik procent předepsaného čistého pojistného generuje každý jednotlivý kraj. (Moody s, 2017, s. 11) 2.5.2 Finanční profil Finanční profil se zaměřuje na kvalitu aktiv, kapitálovou přiměřenost a přiměřenost rezerv, ziskovost posuzovaného subjektu a také na finanční flexibilitu. (Moody s, 2017, s. 12) 23

Faktor 3 Kvalita aktiv Část základního kapitálu pojišťoven je obvykle uložena ve vysoce kvalitních likvidních aktivech, které berou v potaz nejistotu výše a načasování výplaty pojistných plnění. V mnoha případech však společnosti přidělí část svých investičních portfolií také rizikovějším aktivům. Je důležité průběžně sledovat rizikové expozice aktiv, protože změny v tržním prostředí, zejména v období hospodářského poklesu, mohou vést ke snížení hodnoty aktiv, zisku a nakonec i vlastního kapitálu. (Moody s, 2017, s. 12) Sleduje se podíl vysoce rizikových aktiv vzhledem k vlastnímu kapitálu. Společnosti s vyšším ratingem mají obecně nižší podíl vysoce rizikových aktiv. Nicméně u společností, které mají silný a stabilní výkon, lze tolerovat vyšší podíl těchto aktiv v investičních portfoliích. (Moody s, 2017, s. 13) Také je analyzován podíl zajištění na hodnotě majetku. Společnosti s vyšším hodnocením mají tento ukazatel nižší než ty společnosti s nižším hodnocením. (Moody s, 2017, s. 13) Posledními aktivy, které jsou sledované, jsou goodwill a nehmotný majetek. Společnosti s vyšším ratingovým hodnocením mají tendenci mít nižší hodnoty goodwillu a nehmotného majetku ve srovnání s jejich majetkovou základnou. (Moody s, 2017, s. 13) Faktor 4 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost je pro pojistitele velmi důležitá, protože poskytuje zákazníkům informace o finanční schopnosti. Minimální výše kapitálu je také dána regulátory trhu. Kapitálová omezení mohou také negativně ovlivnit schopnost společnosti rozvíjet své podnikání. Kapitál představuje pro společnost určitý polštář, který je schopen absorbovat nepříznivé odchylky v hospodaření pojišťovny. Pro hodnocení kapitálové přiměřenosti agentura Moody s používá ukazatel Gross Underwriting Leverage. Gross Underwriting Leverage je definován jako poměr předepsaného hrubého pojistného a hrubých rezerv na vlastním kapitálu. Pojišťovny s lepším hodnocením mají tento ukazatel na nižší úrovni. (Moody s, 2017, s. 15) Faktor 5 Ziskovost Dosahování zisku a zajištění jeho udržitelnosti je rozhodujícím faktorem hodnocení bonity pojišťovny. Zisk je primárním faktorem schopnosti pojišťovny plnit svoje finanční závazky, také je zdrojem pro tvorbu kapitálu a zajištění kapitálové přiměřenosti. Diverzifikace v rámci využití více produktových řad a trhů, může mít za následek stabilnější úroveň výdělků, zvýšení předvídatelnosti vnitřního růstu kapitálu a posílení schopnosti platit závazky. (Moody s, 2017, s. 16) Jedním z využívaných ukazatelů je ukazatel ROC - Return on Capital, neboli návratnost kapitálu. ROC je konstruován jako podíl čistého zisku na finančním dluhu, vlastním kapitálu a podílech ve společnosti s vlivem menším jak 50 %. Dále je využíván ukazatel Sharpe Ratio Return on Capital. (Moody s, 2017, s. 16) Obecně platí, že společnosti s vyšším ratingem mají obvykle vyšší ziskovost, měřenou ukazatelem ROC, a mají nižší volatilitu výdělků, než společnosti s nižším ratingem. Ukazatel ROC je také dobrým ukazatelem toho, jak dobře pojistitel využívá své kapitálové prostředky. (Moody s, 2017, s. 17) Společnost Moody s také upozorňuje na ukazatel rentabilita výnosů (ROR), který může být dalším užitečným srovnávacím ukazatelem ziskovosti, neboť je méně ovlivněn finanční pákou společnosti nebo její kapitálovou přiměřeností. Metodický ukazatel ROR je v průběhu času obecně dobrým ukazatelem kvalifikace a cenové disciplíny pojišťovny ve srovnání se svými konkurenty a zároveň zachycuje investiční výkonnost. (Moody s, 2017, s. 17) 24

Faktor 6 Přiměřenost rezerv Nedostatek rezerv může mít významný vliv na pokles finančního profilu a na flexibilitu pojišťovny. Přiměřenost rezerv neboli Loss Reserve Development je definován jako roční změna rezerv na úhradu škod (pojistné plnění) k celkovým rezervám pojišťovny v průměru za pět let. (Moody s, 2017, s. 18) Faktor 7 Finanční flexibilita Společnost Moody s přikládá důležitost nejenom financování podnikání prostřednictvím generování kapitálu, ale také schopnosti plnit své závazky bez větších obtíží. Z tohoto důvodu se zaměřuje na ukazatele finanční flexibility. Využívá se upravený ukazatel finančního pákového efektu (používá se dluh, který se skládá z finančního dluhu vč. prioritních akcií), celkového pákového efektu, ziskového krytí a krytí cash flow. (Moody s, 2017, s. 19) 2.5.3 Ratingové hodnocení dle Moody s Ratingová agentura přiřazuje k jednotlivým ukazatelům hodnoty, které náleží k ratingovým známkám od Aaa až do Caa. Jednotlivé ukazatele mají svoji vlastní váhu, jak bylo uvedeno v tabulce 2. Prostřednictvím vah je stanovena výsledná ratingová známka společnosti. Metodiku ratingového hodnocení je blíže specifikováno v tabulce 3. Tabulka 3: Metodika hodnocení pojišťoven ratingovou agenturou Moody's Aaa Aa A Baa Ba B Caa OBCHODNÍ PROFIL Faktor 1 Tržní postavení, značka a distribuční profil Relativní tržní 1.5x-3x 0.5x-1.5x 0.25x-0.5x 0.15x-0.25x 0.05x-0.15x <0.05x >3x průměru podíl průměru průměru průměru průměru průměru průměru Náklady na sjednání pojištění jako % z čistého předepsaného pojistného < 20 % 20 %-24 % 24 %-28 % 28 %-34 % 34 %-40 % 40 %-46 % > 46 % Faktor 2 Zaměření produktu a diverzifikace 5 nebo více Produktová diverzifikace odlišných linií, každá produkuje min. 10 % čistého předepsaného pojistného 4 odlišné linie, každá produkuje min. 10 % čistého předepsaného pojistného 3 odlišné linie, každá produkuje min. 10 % čistého předepsaného pojistného 1-2 odlišné linie, každá produkuje min. 10 % čistého předepsaného pojistného 1 odlišné linie, každá produkuje > 80 % čistého předepsaného pojistného 1 linie produkuje celé čisté předepsané pojistné Geografická diverzifikace V žádném kraji nedosahuje > 10 % čistého předepsaného pojistného V žádném kraji nedosahuje > 20 % čistého předepsaného pojistného V žádném kraji nedosahuje > 30 % čistého předepsaného pojistného 25 V žádném kraji nedosahuje > 40 % čistého předepsaného pojistného V žádném kraji nedosahuje > 80 % čistého předepsaného pojistného V jednom kraji dosahuje > 80 % čistého předepsaného pojistného FINANČNÍ PROFIL Faktor 3 Kvalita aktiv Vysoce riziková aktiva jako % z vlastního < 25 % 25 %-50 % 50 %-100 % 100 %-175 % 175 %-250 % 250 %-325 % > 325 % kapitálu Podíl zajištění jako % z vlastního < 35 % 35 %-70% 70 %-100 % 100 %-150 % 150 %-200 % 200 %-250 % > 250 % kapitálu Goodwill a nehmotný majetek jako % z vlastního kapitálu < 20 % 20 %-30 % 30 %-40 % 40 %-55 % 55 %-75 % 75 %-95 % > 95 % Faktor 4 Kapitálová přiměřenost Gross Underwriting Leverage < 2x 2x 3x 3x 5x 5x 7x 7x 9x 9x 11x > 11x

Faktor 5 Ziskovost Návratnost kapitálu (ROC) > 12 % 8 %-12 % 4 %-8 % 0 %-4 % (4 %)-0 % (8 %)-(4 %) < (8 %) Sharpe Ratio of ROC > 400 % 300 %-400 % 200 %-300 % 100 %-200 % 0 %-100 % n/a n/a Faktor 6 Přiměřenost rezerv LossDev. % Beg. Reserves < (5) % (5) %-(2) % (2) %-2 % 2 %-5 % 5 %-7 % 7 %-9% > 9 % Faktor 7 Finanční flexibilita Finanční páka - upravená < 15 % 15 %-30 % 30 %-40 % 40 %-50 % 50 %-60 % 60 %-70 % > 70 % Finanční páka < 15 % 15 %-30 % 30 %-40 % 40 %-50 % 50 %-60 % 60 %-70 % > 70 % Ziskové krytí > 12x 8x 12x 4x 8x 2x 4x 0x 2x < 0x n/a Krytí Cash flow > 7x 5x 7x 3x 5x 1.5x 3x 0x 1.5x < 0x n/a Zdroj: Moody s, 2017, s. 41 2.5.4 Operační prostředí Ačkoli se analýza pojistitelů zaměřuje převážně na specifické charakteristiky společnosti a na obchodní a finanční parametry v kontextu činnosti pojišťovny, důležitou součástí analýzy jsou také podmínky vnější, které mohou mít vliv na samotný chod pojišťovny. Operační prostředí slouží k zachycení relevantních ekonomických, sociálních, institucionálních a obecných obchodních podmínek v určité zemi, pokud jde o odvětví pojišťovnictví. To je obzvláště důležité, protože vzhledem k tomu, že ratingy mají být globálně srovnatelné a zaměřené na budoucnost, je třeba zvážit všechny vnitřní a vnější rizikové faktory. (Moody s, 2017, s. 22) Pojistně-systémové riziko Pojistně-systémové riziko se zaměřuje na rizika, která by mohla ovlivnit pojišťovnu. Jedná se o ekonomická rizika země, institucionální rizika a je posuzována citlivost na změny globálního charakteru. (Moody s, 2017, s. 22) Ekonomická síla: tento faktor se zabývá silou ekonomické struktury země a zvažuje opatření, jako je HDP na obyvatele, růst a volatilita HDP, diverzifikace a dlouhodobé trendy. (Moody s, 2017, s. 22) Institucionální síla: tento faktor se zabývá velikostí institucí země a předvídatelností politik a zvažuje záležitosti, jako je právní stát, správa, vývoj inflace a transparentnost. (Moody s, 2017, s. 22) Citlivost na změny: tento faktor se zabývá rizikem přímého a náhlého ohrožení úvěrového profilu země a zvažuje vystavení se finančním, environmentálním, hospodářským a politickým problémům. (Moody s, 2017, s. 22) Vývoj pojistných trhů Při zpracování se ratingové agentury zaměřují také na samotný vývoj pojistných trhů. Posuzují vývoj pojištění v dané zemi a hustotu pojištění v celém světě. (Moody s, 2017, s. 23) Pojištěnost (v %): pojištěnost se spočítá jako celkové pojistné v životním a neživotním pojištění (vyjma přeshraničního obchodu) jako procento HDP. Tento ukazatel se zabývá významností pojistného trhu v národním hospodářství dané země (Moody s, 2017, s. 23) Hustota pojištění (v %): hustota pojištění se zaměřuje na celkové pojistné (životních a neživotních) v celém odvětví po celém světě (bez přeshraničního obchodu) na jednoho obyvatele. Hustota pojištění se zabývá mírou využití pojistné ochrany v dané zemi. (Moody s, 2017, s. 23) Stejně jako agentura Moody s, tak i ostatní ratingové agentury mají nastavený svůj postup a svoje hodnotící kritéria. U všech agentur lze pozorovat stejné směry zájmu s menšími odlišnostmi. 26

2.5.5 Ratingové hodnocení dle Moody s a Standard & Poor s Ratingové hodnocení agentur se významně neliší, co se týče označení. Nastavení samotné metodiky ratingu si však každá agentura přizpůsobí dle svých potřeb. Ratingové hodnocení komerčních pojišťoven od agentury Moody s a S&P je uvedeno v tabulce 4. Tabulka 4: Ratingové hodnocení komerčních pojišťoven podle agentur Moody s a S&P Moody s Global Long Term Rating Scale S&P Závazky s ratingem Aaa jsou považovány za nejkvalitnější Aaa a s nejnižší úrovní úvěrového rizika. AAA Aa A Baa Ba B Caa Závazky s ratingem Aa jsou považovány za vysoce kvalitní a jsou vystaveny velmi nízkému úvěrovému riziku. Závazky s ratingem A jsou považovány za ratingy vyššího středního stupně a jsou vystaveny nízkému úvěrovému riziku. AA Závazky s ratingem Baa jsou považovány za střednědobé a podléhají mírnému úvěrovému riziku a jako BBB takové mohou mít určité spekulativní charakteristiky. Závazky označené Ba jsou považovány za spekulativní a podléhají značnému úvěrovému riziku. BB, B, CCC a CC Závazky s ratingem B jsou považovány za spekulativní a podléhají vysokému úvěrovému riziku. Závazky s ratingem Caa jsou považovány za spekulativní pro špatné postavení a jsou vystaveny velmi vysokému úvěrovému riziku. Závazky s ratingem Ca jsou vysoce spekulativní a jsou pravděpodobné nebo Ca velmi blízké selhání s určitou perspektivou navrácení jistiny a úroků. Závazky s ratingem C mají nejnižší rating a jsou zpravidla v selhání, C s malou pravděpodobností pro navrácení jistiny nebo úroku. Zdroj: Moody s, 2017a, s. 6; S&P, 2017, s. 7 A BB B CCC CC Pojistitel označený jako "AAA" má mimořádně silnou kapacitu k plnění svých finančních závazků. "AAA" je nejvyšším ratingem finančního posilování pojišťovny přiděleným společností S & P Global Ratings. Pojistitel označený jako "AA" má velmi silnou kapacitu k plnění svých finančních závazků. Hodnocení se liší od nejvýše hodnocených pojišťoven jen v malém rozsahu. Pojišťovatel s ratingem "A" má silnou kapacitu k plnění svých finančních závazků, ale je poněkud více náchylný k nepříznivým účinkům změn okolností a ekonomických podmínek než pojišťovny ve vyšších kategoriích. Pojistitel označený jako "BBB" má dostatečnou kapacitu k plnění svých finančních závazků. Avšak nepříznivé ekonomické podmínky nebo měnící se okolnosti oslabují schopnost pojistitele splnit své finanční závazky. Pojistitelé, kteří jsou hodnoceni stupněm "BB", "B", "CCC" a "CC", mají významné spekulativní charakteristiky. "BB" označuje nejmenší míru spekulace a "CC" nejvyšší. Tyto pojišťovny budou mít určité kvalitativní a ochranné charakteristiky, ale mohou být vyváženy velkými nejistotami nebo velkým vystavením nepříznivým podmínkám. Pojišťovna hodnocena stupněm BB je v blízké budoucnosti méně zranitelná než ostatní pojistitelé s nižším ratingem. Čelí však velkým nejistotám a vystavení se nepříznivým obchodním, finančním nebo ekonomickým podmínkám, které by mohly vést k nedostatečné schopnosti pojistitele plnit své finanční závazky. Pojistitel označený jako "B" je zranitelnější než pojistitelé s ratingem "BB", v současnosti má pojistitel schopnost splnit své finanční závazky. Nepříznivé obchodní, finanční nebo ekonomické podmínky pravděpodobně poškodí schopnost nebo ochotu pojišťovny plnit své finanční závazky. Pojistitel označený jako "CCC" je v současné době zranitelný a závisí na příznivých obchodních, finančních a ekonomických podmínkách, aby splnil své finanční závazky. Pojistitel označený jako "CC" je v současnosti velmi zranitelný. Agentura Moody s přidává od ratingové škály Aa do Caa číselné modifikátory 1-3. Modifikátor 1 označuje závazek, který se řadí na vyšší konec ratingové kategorie. Modifikátor 2 označuje pořadí ve středním rozsahu a modifikátor 3 označuje pořadí na spodním konci kategorie hodnocení. 27

Toto ratingové hodnocení využívá agentura globálně pro všechny odvětví a trhy. Dochází pouze k přizpůsobení jednotlivým odvětvím. Rating pojišťoven je hodnocení schopnosti pojišťoven včas platit nároky a závazky hlavních pojistníků. Agentura S&P rozšiřuje hodnocení od stupně AA po stupeň CCC přidáním znamének (+) a (-). 28

3 Finanční analýza a jiné metody hodnocení subjektů Rating a finanční analýza se v některých ohledech prolínají a to zejména díky tomu, že při zpracování ratingu se využívají také metody a ukazatele, které spadají do finanční analýzy. V praktické části budou využity metody jak finanční analýzy, tak i ratingu. V kapitole je řešena teorie finanční analýzy dvou typů subjektů, a to běžného podniku a komerční pojišťovny. Tato kapitola využívá metodu deskripce. Finanční analýza a finanční plánování podniku se využívá k hodnocení a řízení finanční výkonnosti a finanční pozice podniku. (Grünwald a Holečková, 2007, s. 5) Pojem finanční analýza lze definovat různými způsoby. Nejpoužívanější definice říká, že finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat. Tato data získáváme především z účetních výkazů. Finanční analýza v sobě zahrnuje zhodnocení minulého a současného stavu firmy. (Růčková, 2015, s. 9) Finanční analýzu lze rozčlenit na interní a externí. Externí finanční analýzu posuzují externí uživatelé, kteří prostřednictvím zveřejňovaných účetních výkazů posuzují finanční zdraví podniku a důvěryhodnost podniku. Interní finanční analýzu provádějí povolané osoby, kterými mohou být podnikové útvary, ale i ratingové agentury, auditoři a další. Tyto určené osoby mají veškerý přístup k podnikovým informacím. Základní metody jsou používané jak u externí, tak u interní finanční analýzy. (Grünwald a Holečková, 2007, s. 13) 3.1 Uživatelé finanční analýzy Jak již bylo uvedeno v kapitole výše, finanční analýza může být jak interní tak externí. Toto dělení se posuzuje podle toho, kdo provádí a potřebuje finanční analýzu. Uživateli finanční analýzy mohou být např. manažeři, investoři, věřitelé a další viz obrázek 2. (Grünwald a Holečková, 2007, s. 13) Obrázek 2: Uživatelé finanční analýzy Zdroj: (Sofat a Hiro, 2015, s. 180) Pro manažery jsou výsledky finanční analýzy potřebné a využívají ji jako zpětnou vazbu pro zhodnocení rozhodnutí a skutečného důsledku v podniku. Znalost finanční situace podniku umožňuje manažerům správné rozhodování při potřebě finančních prostředků, při rozhodování o optimální majetkové struktuře, včetně způsobu financování. Také při rozhodování jak naložit s volnými finančními prostředky a při rozdělování disponibilního zisku apod. (Grünwald a Holečková, 2007, kap. 2) Investoři mohou být akcionáři nebo vlastníci podniku. Investoři využívají finanční informace ze dvou hledisek investičního a kontrolního. Investoři využívají informace z investičního hlediska pro rozhodování o budoucích investicích, kapitálovém zhodnocení, dividendovou výnosnost a likviditu. Na základě informací z finanční analýzy se mohou investoři přesvědčit, zda jejich vybrané investiční portfolio je vhodné a v souladu se zájmy investora. Kontrolní hledisko je spíše zaměřeno na vlastníky podniku a na jejich vedení společnosti. Akcionáři se zajímají o stabilitu a likviditu podniku, dále se zajímají o výši zisku, která bude vyplacena investorům. Také se zajímají o záměry vlastníků, zda je zajištěn budoucí vývoj podniku. (Holečková, 2008, s. 14) 29

Věřitelé vyžadují co nejvíce finančních informací, které jsou nutné pro zhodnocení bonity a rozhodnutí o poskytnutí úvěru na základě žádosti podnikatele. Na základě těchto informací pak stanoví, v jaké výši a při jakých podmínkách bude úvěr poskytnut. Banky mohou při poskytnutí úvěru zahrnout do úvěrové smlouvy pravidelnou kontrolu finančních ukazatelů a určit minimální či maximální hodnoty daných ukazatelů. V případě, že podnik nebude plnit bankou dané rozmezí finančních ukazatelů, může být podnik postihnut zvýšením úrokové sazby. Tyto změny a podmínky, při kterých může dojít ke změně, musejí být určeny v úvěrové smlouvě. Předtím než banka poskytne úvěr, hodnotí bonitu zájemce o úvěr. (Grünwald a Holečková, 2007, kap. 2) Obchodními partnery jsou dodavatelé a odběratelé. Dodavatelé se zaměřují především na schopnost podniku hradit splatné závazky. Dále dodavatele zajímá, jaká je dlouhodobá stabilita podniku a tedy zda mohou počítat se zakázkami i do budoucnosti. Odběratele zajímá především stabilita podniku v souvislosti se zajištěním chodu vlastní činnosti při neočekávaných prolukách dodavatele či dokonce ukončení činnosti. Také je ale pro ně důležitá jistota, že dodavatelský subjekt je a bude schopen platit své závazky. (Holečková, 2008, s. 16) Konkurenti zpracovávají finanční analýzu za účelem srovnání výsledků podobných podniků či celého odvětví. Srovnávají zejména velikost ročních tržeb, ukazatele rentability, ziskovost, investiční aktivitu, cenovou politiku a další. Tyto informace nemá společnost povinnost zveřejňovat, ovšem zatajením či zkreslením finančních výsledků mohou přijít o dobrou pověst a tedy i zhoršit svoji pozici v konkurenčním boji. (Máče, 2006, s. 55) Také zaměstnanci podniku mají z hlediska stability zaměstnání zájem na prosperitě a znalosti finančních výsledků svého zaměstnavatele a to zejména z důvodu zachování pracovních míst a mzdového ohodnocení. Znalost těchto výsledků může pozitivně motivovat zaměstnance k vyšším výkonům a dobře odvedené práci. Někdy bývají také hmotně zainteresování na hospodářském výsledku. (Mulačová a Mulač, 2013, s. 149) Stát a jeho regulační orgány se zajímají o výsledky podniků z mnoha důvodů. Může jít o potřebu kontroly plnění daňových povinností, statistiku, získání přehledů o podnicích se státní majetkovou účastí apod. Také jsou tyto informace důležité pro nastavení hospodářské politiky státu vůči samotným podnikatelům. Finanční informace lze využít i v případě rozhodnutí státu o poskytnutí záruky proti úvěru finančně postižené společnosti. (Sofat a Hiro, 2015, s. 181) Dalšími zájemci mohou být např. analytici, oceňovatelé podniku, novináři, odborové svazy, univerzity a další. (Grünwald a Holečková, 2007, kap. 2) 3.2 Zdroje dat pro finanční analýzu Úspěšnost finanční analýzy je podmíněna kvalitou vstupních informací, ze kterých jsou data čerpána. Vstupní data by měla být nejen kvalitní, ale také komplexní. Podstatou získávání dat je podchytit všechna data, která by mohla jakýmkoliv způsobem ovlivnit či zkreslit výsledky finanční analýzy, potažmo finančního zdraví firmy. Základní data jsou čerpána z účetních výkazů. (Růčková, 2015, kap. 2) Účetní výkazy lze rozdělit do dvou základních částí: účetní výkazy vnitropodnikové a účetní výkazy finanční. Vnitropodnikové účetní výkazy vycházejí z potřeb každé firmy a nemají tedy danou strukturu. Při zpracování finanční analýzy jsou informace z těchto výkazů podstatné, protože zpřesňují výsledky a eliminují odchylky, které mohou vzniknout při zpracování. Je tomu tak zejména proto, že jsou sestavovány častěji a vytvářejí tak podrobnější a pravdivější odraz skutečnosti. (Růčková, 2015, kap. 2) Účetní závěrka, která se skládá z rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přílohy účetní závěrky a v předepsaných případech bývá doplněna o výroční zprávu, odráží vývoj a aktuální stav hospodaření podniku. Střední či velké účetní jednotky mají povinnost zahrnovat také přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní závěrka je veřejně dostupným zdrojem informací 30

a jejím účelem je poskytnutí informací pro ekonomická rozhodnutí uživatelů účetní závěrky. (Pevná, 2017, str. 65) Informace lze také čerpat ze zpráv auditorů, z firemních statistik o produkci, poptávce, odbytu či zaměstnanosti, z oficiálních statistik, z burzovního zpravodajství, z komentářů odborného tisku, z nezávislých hodnocení a prognóz. (Knápková, Pavelková a Šteker, 2013, s. 18) Rozvaha je základním účetním výkazem podniku, viz příloha 1, která informuje o tom jaký majetek podnik vlastní a z jakých zdrojů byl tento majetek financován. Rozvaha se sestavuje vždy k určitému datu, a platí, že aktiva se rovnají pasivům. (Knápková, Pavelková a Šteker, 2013, s. 23) Struktura aktiv se označuje jako majetková struktura podniku a zdroje krytí majetku bývá označována jako finanční struktura. (Dluhošová, 2010, s. 53) Podle Grünwalda (2007) je rozvaha v bilanční rovnováze, když: AKTIVA = PASIVA Majetková struktura podniku (aktiva) se skládá z dlouhodobého a oběžného majetku, z položky pohledávek za upsaný základní kapitál a z položky přechodných aktiv. Dlouhodobý majetek slouží podniku déle než jeden rok a postupně se opotřebovává. Oběžný majetek mění svoji podobu během reprodukčního cyklu a dochází k tzv. koloběhu aktiv. Položka pohledávek za upsaný základní kapitál udává stav nesplacených akcií a podílů na základním kapitálu. Přechodná aktiva se skládají z nákladů příštích období, příjmů příštích období, kurzových rozdílů aktivních a dohadných položek aktivních. (Hobza, Hobza Jr. a Schwartzhoffová, 2015, s. 20-22) Finanční strukturou se rozumí struktura finančních zdrojů, z nichž byl majetek pořízen a jimiž je souběžně i kryt. Kapitál podniku se dělí na vlastní a cizí zdroje. (Hobza, Hobza Jr. a Schwartzhoffová, 2015, s. 25) Skutečnosti o cizím kapitálu: cizí kapitál zvyšuje zadluženost podniku a tím snižuje jeho finanční stabilitu, při velkém rozsahu dluhů hrozí nebezpečí bankrotu, každý další dluh je dražší a je obtížnější jej získat, vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, protože rozhodování musí být přizpůsobeno věřitelům. (Vochozka a Mulač, 2012, s. 59) Výkaz zisku a ztráty neboli VZZ konkretizuje, které náklady a výnosy se podílely na tvorbě výsledku hospodaření běžného období. Tyto údaje slouží k posouzení schopnosti podniku zhodnotit vložený kapitál. Zisk či ztráta jsou jedním z nejpoužívanějších ekonomických ukazatelů, nejsou ale nejspolehlivější. Výkaz zisku a ztráty je sestavován na základě realizačního principu, což znamená, že transakce jsou vykazovány v tom období, ke kterému věcně i časově patří. Nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné peněžní toky (náklad se nemusí rovnat výdaji). Tento realizační princip je naplněn prostřednictvím účtů časového rozlišení. (Grünwald a Holečková, 2007, kap. 41) Z toho vyplývá, že výsledný čistý zisk neobsahuje skutečně dosaženou hotovost, která byla získána hospodařením v daném období. Náklady a výnosy lze transformovat do peněžních toků a je k tomu využíván výkaz cash flow. (Růčková, 2015, s. 33) Výkaz o peněžních tocích informuje o tom, jak byly tvořeny příjmy podniku a na co byly použity disponibilní peněžní prostředky. Výkaz cash flow se zaměřuje na tři oblasti provozní, investiční a finanční. Provozní cash flow obsahuje příjmy a výdaje související s hlavní činností podniku. Investiční cash flow sleduje změny dlouhodobého majetku, zaměřuje se tedy na výdaje na pořízení a také na příjem prostředků plynoucích z prodeje dlouhodobého hmotného majetku. Finanční cash flow poskytuje informace o změnách ve struktuře zdrojů financování. Jedná se např. o získávání a splácení cizích zdrojů, ale také výplaty podílů ze zisku vlastníkům. (Režňáková, 2010, s. 22) 31

Mezi výkazy existuje vzájemná provázanost. Základem je rozvaha, která vyobrazuje majetkovou a finanční strukturu. Významným zdrojem financování je výsledek hospodaření za účetní období, ten přechází do rozvahy z výkazu zisku a ztráty. Výkaz cash flow pak dokumentuje jaký je rozdíl mezi stavem finančním prostředků na začátku a na konci období. (Knápková, Pavelková a Šteker, 2013, s. 57) Provázanost účetních výkazů je zobrazena v obrázku 3. Obrázek 3: Vzájemná provázanost účetních výkazů VÝKAZ CASH FLOW ROZVAHA VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Počáteční stav pen. prostředků Výdaje Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Oběžná aktiva (VH) Náklady Výnosy Příjmy Koneční stav pen. prostředků Zdroj: Knápková, Pavelková a Šteker, 2013, s. 58 (Peněžní prostředky) 32 Cizí kapitál Nejzásadnější analytický význam má vztah účetních výsledků hospodaření a peněžních toků. Výsledek hospodaření nevypovídá o tom, jaká je finanční pozice podniku. Pro podnik je důležité vytváření kladného výsledků hospodaření, ale také zajištění dostatečného množství peněžních prostředků na zajištění chodu podniku. (Růčková, 2015, s. 39) 3.3 Specifika účetních výkazů komerčních pojišťoven Pojišťovnictví jako specifické odvětví tržní ekonomiky má svá specifika i v oblasti účetnictví. Účtování závazků vůči dodavatelům a účtování pohledávek vůči odběratelům se zásadně neliší od účtování jiných podnikatelských subjektů. Naopak při účtování vlastních operací pojišťovny se setkáváme se zcela odlišnými účty a účtovými třídami, složitějším účtováním i rozsáhlejší podrozvahou a analytickou evidencí, které vyplývají ze specifické činnosti komerčních pojišťoven. Po vstupu České republiky do Evropské unie došlo k harmonizaci pojistného práva s evropskou legislativou. Nyní je podnikání komerčních pojišťoven upraveno na bázi jednotné licence. (Vávrová, 2014, kap. 5.1) Vedení a správa komerčních pojišťoven vyplývá: ze zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví upravuje rozsah a způsob vedení účetnictví pro právnické i fyzické osoby provozující podnikatelskou či jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, z ustanovení zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví z důvodu odlišností komerčních pojišťoven, z vyhlášky Ministerstva financí č. 502/2002 Sb. vyhláška stanovuje upořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek v závěrkách, směrnou účtovou osnovu, účetní metody a jejich použití, metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku, VH

z Českých účetních standardů pro pojišťovny od roku 2004, z Implementace mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS (International Accounting Standards, International Financial Reporting Standards). (Vávrová, 2014, kap. 5.1) Účelem účetní závěrky je poskytovat informace pro ekonomická rozhodování uživatelů účetní závěrky. Podle ustanovení 18 odst. 1 zákona o účetnictví, je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ji: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha. Účetní závěrka obchodních společností, které jsou střední nebo velkou účetní jednotkou, zahrnuje také přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. (Pevná, 2017, s. 65) Rozvaha komerčních pojišťoven je značně odlišná od rozvahy ostatních podnikatelských subjektů. První z odlišností je, že majetek je uspořádán v rozvaze podle účelu, kterému slouží, nikoliv podle likvidnosti. Dále jsou odlišnosti v pasivech, kde jsou navíc položky technických rezerv upravené o podíl zajistitelů. Odlišná struktura není jedinou zvláštností, v rozvaze komerčních pojišťoven také můžeme nalézt položky, které v rozvaze ostatních podnikatelských subjektů nenajdeme. (Vávrová, 2014, kap. 5.1) Jedná se např. o tyto položky: finanční umístění v podnikatelských seskupeních, technické rezervy, pohledávky z operací přímého pojištění, závazky z operací přímého pojištění, garanční fond a další viz příloha 2. (Vávrová, 2014, kap. 5.1) Výkaz zisku a ztráty komerční pojišťovny zachycuje hospodaření pojišťovny za určité období. Oproti výkazu zisku a ztráty ostatních podnikatelských subjektů se značně liší. VZZ lze rozdělit na tři části: technický účet k neživotnímu pojištění, technický účet k životnímu pojištění a netechnický účet viz příloha 3. (Vávrová, 2014, kap. 5.1) Součástí rozvahy jsou také položky finančního umístění. S investicemi přímo souvisí řízení rizik v pojišťovnictví upravované zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a také systémem Solvency II. V pojišťovnictví existuje investiční riziko, které zahrnuje zejména riziko tržní, úvěrové riziko a riziko likvidity. Pojišťovna investuje pouze do aktiv, jejichž rizika je schopna řádné identifikovat, měřit a sledovat, dále musí průběžně vyhodnocovat dopad rizikových faktorů na investice. Pojišťovna investuje tak, aby zajistila bezpečnost, likviditu a ziskovost celkového portfolia. Investice musejí mít diverzifikovány tak, aby nedocházelo k nadměrné závislosti na určitém aktivu, emitentovi nebo skupině osob. (Zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví 7b a 60) Mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS přímo či nepřímo ovlivňují komerční pojišťovny. Některé komerční pojišťovny je mohou používat jako základní účetní systém, jiné je mohou používat z toho důvodu, že je používá mateřská společnost. (Vávrová, 2014, kap. 5.1) 3.4 Specifika finanční analýzy komerčních pojišťoven Komerční pojišťovny jako specializované podnikatelské subjekty mají také možnost zpracovávat finanční analýzu. V tomto případě jsou zde určité odlišnosti. Zdrojem pro zpracování finanční analýzy u komerčních pojišťoven je roční účetní závěrka, zpráva auditora a různá hlášení či statistiky pojišťoven. Hlavním cílem finanční analýzy je posoudit schopnost komerčních pojišťoven trvale plnit 33

svoje závazky. Samotné pojišťovny mohou využít finanční interní analýzu pro plánování, kontrolu a řízení. Finanční analýza může dát odpovědi na řadu otázek. Jednotlivé ukazatele není složité vypočítat, klade se spíše důraz na správnou interpretaci výsledků. Finanční analýzu lze provádět dvojím způsobem: srovnání ukazatelů v čase u jedné pojišťovny nebo porovnání se srovnatelnými pojišťovnami, popř. celým odvětvím. (Vávrová, 2014, kap. 5.2.1) Základní odlišnost finanční analýzy komerčních pojišťoven od finanční analýzy jiných podnikatelských subjektů je dána zejména v určení cíle subjektu. Hlavní činností pojišťovny by mělo mít zmírnění či odstranění negativních důsledků, které vznikly při negativní nahodilé události. Pojišťovna vytváří z přijatého pojistného od pojistníků technické rezervy, které poté slouží k úhradě potřeb nebo náhradě škod vzniklých pojištěným subjektům po realizaci rizik. (Vávrová, 2014, kap. 5.2.1) Pro finanční analýzu komerční pojišťovny lze použít základní ukazatele s určitou modifikací, jako pro jiný podnikatelský subjekt. Tato modifikace je dána zejména tím, že komerční pojišťovny nejsou schopny odhadnout svoje náklady ještě před stanovením ceny produktů/služeb. Cena pojistného produktu je tak stanovena bez znalosti nákladů spojených s poskytnutou službou. Další rozdíl oproti jiným podnikatelským subjektům je v tom, že komerční pojišťovny mají na starost dva managementy. Je to management portfolia pojistných smluv (řízení pojistného kmene) a management investičního portfolia. Posledním rozdílem, který ovlivňuje finanční analýzu, je samotné účetnictví komerčních pojišťoven, které se odlišuje od klasických hospodářských subjektů. (Vávrová, 2014, kap. 5.2.1) 3.5 Metodické principy finanční analýzy Rozvoj matematických, statistických i ekonomických věd rozšířil metody, které lze aplikovat na finanční analýzu a tedy na hodnocení finančního zdraví podniku. Jednotlivé metody mají svá kritéria a využití, je třeba brát zřetel na přiměřenost volby jednotlivých metod. Při výběru metody bereme ohled na: účelnost použité metody musejí být v souladu s předem stanoveným cílem. Jednotlivé ukazatele či metody se nemusejí hodit pro všechny podniky. Nesprávné použití či aplikace by mohla mít za následek zkreslení výsledků, nákladnost náklady by měly být přiměřené návratnosti informací z poskytnutých výsledků analýzy. Hloubka a rozsah analýzy musí odpovídat očekávanému ohodnocení rizik, spolehlivost velký důraz se klade na vstupní informace. Čím kvalitnější a přesnější jsou vstupní data, tím spolehlivější lze očekávat výsledky plynoucí z analýzy. (Vávrová, 2014, s. 40) 3.6 Etapy a postupy finanční analýzy Etapy finanční analýzy lze jasně určit. Etapy lze rozdělit do čtyř bodů: 1. zjištění základní charakteristik, 2. určení odchylek od standardů, 3. případná podrobnější analýza ve vybraných oblastech, 4. identifikace příčin nežádoucího stavu. (Kalouda, 2015, kap. 4.2.1) Při zpracování finanční analýzy lze postupovat v následujících bodech: 1. shromáždění dat, 2. výběr metod finanční analýzy, 34

3. výpočet ukazatelů, 4. porovnání ukazatelů s ukazateli odvětvovými, 5. porovnání ukazatelů v čase, 6. hodnocení vzájemných vztahů mezi ukazateli, 7. interpretace výsledků a návrhy na zlepšení. (Kalouda, 2015, kap. 4.2.1; Knápková, Pavelková a Šteker, 2013, s. 61; Smejkal a Rais, 2013, s. 328) 3.7 Metody finanční analýzy Prostřednictvím praxe se vyvinuly obecně přijímané postupy používané pro finanční analýzu, protože neexistuje žádná oficiální metodika pro finanční analýzu. V praxi se tedy setkáváme s různými přístupy a technikami, kterými lze zhodnotit finanční zdraví podniku. Tyto metody mají za cíl podat věrný a poctivý obraz o majetkové, finanční i důchodové situaci. (Grünwald a Holečková, 2007, s. 53) Pro finanční analýzu neexistuje právní úprava ani jednotná metodika. Z toho důvodu se můžeme setkat s různým členěním elementárních metod finanční analýzy. Analýza absolutních ukazatelů: horizontální analýzy, vertikální analýzy. Analýza rozdílových a tokových ukazatelů: analýzy čistého pracovního kapitálu, analýza cash flow. Analýza poměrových ukazatelů: analýza ukazatelů rentability, analýzy ukazatelů využití majetku, analýza ukazatelů zadluženosti, analýza ukazatelů likvidity, analýzy ukazatelů kapitálového trhu, analýza ukazatelů na bázi cash flow. (Pevná, 2017, s. 67) Kromě uvedených elementárních metod finanční analýzy se využívají i matematicko-statistické metody finanční analýzy (analýza rozptylu, korelační koeficienty, bodové odhady, regresní modelování, diskriminační analýzy atd.). (Pevná, 2017, s. 67) 3.7.1 Elementární metody Elementární metody využívají položky účetních výkazů a další údaje, která jsou z nich odvozené. V případě využití elementárních metod, které jsou základní metodou, je nutné brát v potaz důležitost časového hlediska. Z toho vyplývá, že je nutné brát ohled na stavové a tokové veličiny. Stavové veličiny se vztahují k určitému časovému okamžiku (rozvaha) a tokové veličiny se vztahují k časovému intervalu (výkaz zisku a ztráty). Hodnocení elementárních metod je založené na časových řadách a tedy na změně ukazatelů v čase. (Růčková, 2011, s. 41) Horizontální a vertikální analýza jsou výchozím bodem rozboru účetních výkazů, umožňují vidět původní absolutní údaje z účetních výkazů v souvislostech. Upozorňují také na problémové oblasti, které je potřeba podrobit hlubšímu zkoumání. (Holečková, 2008, s. 42) 35

Horizontální analýza neboli analýza vývojových trendů posuzuje vývoj hodnot v čase. Zaměřuje se na tržby, zisk, náklady, aktiva, pasiva a cash flow. Z těchto údajů lze vypozorovat a zkoumat průběh změn, v případě dlouhých časových řad také vypozorovat určité trendy. V potaz se berou jak absolutní změny, tak relativní změny. (Dluhošová, 2010, s. 72-73) Podle Holečkové (2008) horizontální analýza odpoví na dvě základní otázky: 1. O kolik jednotek se změnila příslušná položka v čase? Jedná se o absolutní změnu položky. 2. O kolik % se změnila příslušná položka v čase? Jedná se o procentní změnu. (1) Absolutní změna = hodnota t hodnota t 1 (2) Procentní změna = 36 absolutní změna hodnota t 1 100 Vertikální analýza neboli analýza struktury či procentní rozbor komponent slouží k posouzení podílu dílčích složek ve vybraném souhrnném absolutním ukazateli včetně vývoje struktury v čase. U i= hodnota dílčího ukazatele U i = velikost absolutního ukazatele (3) Podíl na celku = U i U i Tento ukazatel je využíván zejména při analýze aktiv a pasiv podniku, tržeb, zisků, nákladů apod. (Dluhošová, 2010, s. 73-74) Poměrová analýza neboli přímá analýza intenzivních ukazatelů patří k nejpoužívanější metodě finanční analýzy. Do poměrové analýzy spadají ukazatele: rentability je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Z dlouhodobého hlediska existuje silná vazba mezi ukazateli rentability a ukazateli likvidity; aktivity výsledky tohoto ukazatele mají osvětlit, jak je hospodařeno s aktivy a jak toto hospodaření má vliv na výnosnost a likviditu; zadluženosti poměřuje strukturu vlastních a cizích zdrojů a poukazují, jaké riziko vyplývá z dané struktury zdrojů; likvidity zaměřuje se na schopnost podniku splácet krátkodobé závazky, kapitálového trhu tento ukazatel je poněkud odlišný od předchozích ukazatelů. Zdrojová data nevycházejí z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Ukazatele se zabývají hodnocením činnosti, jejímž základním kamenem jsou zájmy akcionářů; cash flow zpřesňují finanční situaci podniku, protože pracují s reálnými finančními toky. (Růčková, 2011, s. 44-45) 3.7.1.1 Ukazatele rentability Rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu, patří k nejdůležitějším charakteristikám podnikatelské činnosti. Přestože každý podnik má své specifické cíle, hlavní cíl je u všech podniků společný a to dosahovat výnosnosti vloženého kapitálu, kterou je ovšem třeba hodnotit v souvislosti s platební schopností (likviditou) a finanční stabilitou, jež souvisí s celkovou majetkovou a finanční strukturou. (Holečková, 2008, s. 57) U mnoha ukazatelů finanční analýzy se využívá odlišné členění kategorií zisku:

EBDIT - zisk před odpisy, úroky a zdaněním, EBIT - zisk před úroky a zdaněním, tj. EBT zvýšený o nákladové úroky, odpovídá provoznímu výsledku hospodaření, EBT - zisk před zdaněním, jde o provozní zisk snížený či zvýšený o finanční a mimořádný výsledek hospodaření, EAT - zisk po zdanění nebo také čistý zisk, jedná se o výsledek hospodaření za běžné účetní období. (Holečková, 2008, s. 60; Pevná, 2017, s. 76; Juračková, 2008, s. 27) Rentabilita vložených aktiv (ROA = return on assets) odráží, jak byla zhodnocena celková aktiva bez ohledu na strukturu zdrojů jejich financování. Je měřítkem celkové efektivnosti. (4) ROA = EBIT celková aktiva V tomto případě se jedná o hrubou podobu výpočtu rentability aktiv, kde aktiva vytvářejí efekt, který se následně dělí mezi stát, vlastníky a věřitele. (Pevná, 2017, s. 76) Upravený vzorec v případě využití EAT: (5) ROA = t = sazba daně z příjmu v desetinném tvaru (EAT + nákladové úroky) (1 t) celková aktiva Tato konstrukce ROA udává jaká je skutečná čistá výnosnost aktiv, bez ohledu zda efekt získává věřitel nebo vlastník. (Pevná, 2017, s. 77) Čím vyšší hodnoty ukazatel ROA i upravený ukazatel ROA dosahuje, tím odráží větší zájem potencionálních investorů. Hodnoty jsou pozorovány jak v porovnání s minulým vývojem, tak v porovnání s ostatními společnostmi ve stejném odvětví. (Vávrová, 2014, s. 162) Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE = return on equity) vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého akcionáři či vlastníky podniku. (6) ROE = zisk po zdanění vlastní kapitál Pomocí tohoto ukazatele investoři zjistí, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. Růst tohoto ukazatele může znamenat např. zlepšení výsledku hospodaření, zmenšení podílu vlastního kapitálu ve firmě nebo také pokles úročení cizího kapitálu. (Růčková, 2011, s. 54) V případě, že podnik efektivně využívá cizí zdroje, mělo by platit, že ROE > ROA. (Juračková, 2008, s. 28) 3.7.1.2 Ukazatele aktivity Ukazatelé aktivity měří schopnost společnosti využívat investované finanční prostředky a vázanost jednotlivých složek kapitálu v jednotlivých druzích aktiv a pasiv. Ukazatelé nejčastěji vyjadřují počet obrátek jednotlivých složek zdrojů nebo aktiv nebo dobu obratu. (Růčková, 2011, s. 60) Pro informaci lze uvést, o jaké ukazatele se jedná, ovšem při zpracování finanční analýzy komerční pojišťovny tyto ukazatele nebudou využívány, popř. budou ukazatele přizpůsobeny finanční analýze komerční pojišťovny. Ukazatele aktivity se zaměřují na: obrat aktiv, dobu obratu zásob, 37

dobu obratu pohledávek, dobu obratu závazků. (Knápková, Pavelková a Šteker, 2013, s. 103-105) 3.7.1.3 Ukazatele zadluženosti Zadluženost označuje skutečnost, že k financování je používán cizí kapitál. Tyto ukazatele jsou zaměřeny na dlouhodobější fungování, na dlouhodobou schopnost podnikatelského subjektu plnit své závazky a poskytovat určitou míru jistoty dlouhodobým věřitelům a vlastníkům. (Pevná, 2017, s. 82-83) (7) Debt ratio = cizí zdroje aktiva celkem 100 Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost a tím vyšší je tedy i finanční riziko. Riziko vyplývá právě z povinnosti fixních plateb (úroky, splátka jistiny) z dluhu. Nelze ovšem tvrdit, že vysoká zadluženost musí být vždy nevýhodná. Pokud je dosažena z vloženého kapitálu vyšší výnosnost, než jsou úrokové náklady, je zvyšování zadluženosti pozitivním jevem. (Pevná, 2017, s. 82-83) K měření zadluženosti se dále používá koeficient samofinancování equity ratio. Tento ukazatel vyjadřuje jaká část aktiv je financována akcionáři. (Růčková, 2011, s. 59) (8) Equity ratio = vlastní kapitál aktiva celkem 100 Ukazatel equity ratio je doplňkovým ukazatelem k ukazateli debt ratio. Vyjadřuje poměr, v níž jsou aktiva financována vlastním kapitálem, tj. ze zdrojů vlastníků. Zadluženost měřená ukazateli debt ratio a equity ratio se pohybuje v intervalu <0,1>. (Pevná, 2017, s. 83) Ukazatel financial leverage neboli finanční páka informuje o tom, jak velkou finanční páku firma používá, tj. kolikrát jsou pomocí cizího kapitálu posíleny vlastní zdroje v úsilí o dosažení vyššího zisku a vyšší rentability. Hodnota ukazatele je vyšší, čím vyšší je podíl cizích zdrojů na celkové finanční struktuře. (Pevná, 2017, s. 83) (9) Financial leverage = aktiva celkem vlastní kapitál Zadluženost podniku je v korelaci s jeho likviditou, i když jsou tyto dvě části finanční situace hodnoceny nezávisle prostřednictvím odlišných ukazatelů. Čím vyšší je objem dluhů, tím více je do budoucna nutné věnovat pozornost tvorbě prostředků na jejich splácení. Z tohoto pohledu hodnotí zadluženost podniku například ukazatel poměru peněžních toků z provozní činnosti k průměrnému stavu celkových závazků. (Pilařová aj., 2006, str. 167) 3.7.1.4 Ukazatele likvidity (10) Poměr peněžních toků = PT z provozní činnosti celkové závazky Odpovídají na otázku, zda je podnik schopen včas splatit své krátkodobé závazky. Zabývají se nejlikvidnější částí majetku ve vztahu k závazkům společnosti s nejkratší dobou splatnosti. Ukazatele likvidity vysvětlují vztah mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky a ukazují schopnost společnosti dostát včas svým finančním povinnostem. (Blaha a Jindřichovská, 2006, s. 55) Jedná se o tyto základní ukazatele: (11) Běžná likvidita = oběžná aktiva krátkodobé závazky 38

(12) Okamžitá likvidita = (13) Hotovostní likvidita = 39 (oběžná aktiva zásoby) krátkodobé závazky hotovost + peníze na účtech + obchodovatelné CP krátkodobé závazky V rámci diplomové práce bude využit upravený ukazatel likvidity pro komerční pojišťovny, tzv. liquidity ratio, kde se poměřují likvidní prostředky vzhledem k technickým rezervám. (Vávrová, 2014, s. 166) 3.7.1.5 Ukazatele kapitálového trhu Tyto ukazatele pracují s tržními hodnotami a hodnotí firmu pomocí burzovních ukazatelů. Jsou důležité zejména pro investory a potencionální investory z hlediska hodnocení návratnosti investovaných prostředků. K nejdůležitějším ukazatelům této skupiny patří účetní hodnota akcií, čistý zisk na akcii, dividendový výnos, dividendové krytí, ukazatel P/E a poměr tržní ceny akcie k účetní hodnotě. (Růčková et al., 2011, s. 62) Pro potřeby této práce není nutné se těmito ukazateli více zabývat. 3.7.2 Upravené poměrové ukazatele Upravené poměrové ukazatele lze využít při zpracování finanční analýzy komerčních pojišťoven. Takto upravené poměrové ukazatele jsou použitelné pro komerční pojišťovny zaměřené na neživotní pojištění. Popřípadě na univerzální pojišťovny, kde převládá činnost neživotního pojištění. Toto využití je dáno charakteristickými rysy životního a neživotního pojištění jednak v upisování rizik, dále i v tvorbě a použití technických rezerv. (Vávrová, 2014, s. 163) Bližší specifikace upravených poměrových ukazatelů je uvedena v tabulce 5. Pro zpracování analýzy v praktické části jsou využity upravené poměrové ukazatele. Tabulka 5: Upravené poměrové ukazatele předepsané čisté pojistné /upravený vlastní kapitál pohledávky z pojištění/upravená aktiva předepsané čisté pojistné za běžný rok/předepsané čisté pojistné za předchozí rok investice/celková aktiva investice/technické rezervy technické rezervy/vlastní kapitál průměrné investice/zasloužené čisté pojistné Tento ukazatel se zaměřuje na celkové upisovací riziko společnosti ve vztahu k její kapitálové vybavenosti. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím vyššímu riziku je pojišťovna vystavena vzhledem k vlastnímu kapitálu. Hodnota by měla být čím nižší, tím lepší. Upravená aktiva jsou dána převážně ratingovými agenturami, které je často využívají. Ukazatel poměřuje pohledávky k upraveným aktivum a je důležitý z hlediska řízení úvěrů i z hlediska maximalizace výnosu investic. Při rychlém růstu netto pojistného je zapotřebí mít větší kapitálové krytí než při pomalém růstu netto pojistného. Vyšší tempo růstu lze tedy akceptovat za podmínky dostatečné kapitálové základny. Na nových pojistných trzích je nutno tento ukazatel chápat jen jako okrajový. U tohoto ukazatele je nutné sledovat vývoj v čase, protože není jasně dané, kolik je doporučená a vhodná hodnota. Ukazatel uvádí, kolik komerční pojišťovna investovala finančních prostředků vzhledem k celkovým aktivům pojišťovny. Výsledek je uváděn v procentech. Doporučená hodnota ukazatele je více jak 100 %. Ukazatel se opět zaměřuje na investice, nyní vzhledem k technickým rezervám. Ukazatel nám sděluje, jaká je výše technických rezerv vzhledem k vlastnímu kapitálu. Z tohoto výsledku lze pozorovat, jaká je schopnost pojišťovny zajistit výplatu svých závazků vyplývajících z pojišťovací činnosti. Hodnota ukazatele by měla být menší než 350 %. Tento ukazatel prozrazuje, zda se komerční pojišťovna zaměřuje spíše na pojišťovací či investiční činnost. Čím vyšší je hodnota, tím více se pojišťovna zaměřuje na investiční činnost. V případě, že by se pojišťovna zaměřovala na pojišťovací činnost, tak by volné prostředky byly uchovány v technických rezervách. Zdroj: Vávrová, 2014, s. 163-164; Mesršmíd a Keller, 1998, s. 5-14; Majtánová, 2006, s. 261-280 Nejčastěji využívané ukazatele u finanční analýzy komerčních pojišťoven: solvency ratio,

reserve ratio, retention ratio, technical coverage ratio, liquidity ratio, loss ratio, expense ratio, combined ratio. (14) Solvency ratio = vlastní kapitál zasloužené čisté pojistné 100 Tento ukazatel je znám pod názvem solvency ratio neboli koeficient solventnosti. Vyjadřuje jaká je kapitálová vybavenost komerční pojišťovny. Čím vyšší je tento ukazatel, tím více kapitálu máme k dispozici v případě negativního vývoje v pojišťovnictví. Samotný ukazatel nemá až příliš velkou vypovídací schopnost, protože pokud pojišťovna nemá dostatečně velké technické rezervy, pak i solventnost není odpovídající. Je nutné posoudit i velikost ukazatele technických rezerv, tzv. reserve ratio. (Vávrová, 2014, s. 164-165) Standard daný agenturou Standard & Poor s je v rozmezí 30 50 %. Pokud se pojišťovna pohybuje v daném rozmezí, je patrné, že je schopna z vlastních kapitálových zdrojů hradit závazky z pojistných smluv.(juračková, 2008, str. 47) (15) Reserve ratio = technické rezervy zasloužené čisté pojistné 100 Dostatek technických rezerv vzhledem k zaslouženému čistému pojistnému lze zjistit z ukazatele reserve ratio. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 100 150 %. (Vávrová, 2014, s. 166) (16) Retention ratio = 40 čisté pojistné hrubé pojistné Ukazatel retention ratio udává, jak je pojišťovna závislá na zajištění. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím méně je pojišťovna závislá na zajištění. (Vávrová, 2014, s. 166) Nelze jednoznačně říct, že závislost pojišťovny na zajišťovně je špatná. Zajištění pojišťovny umožňuje pojišťovně ekonomickou stabilitu, je to tedy tzv. ochrana pojišťovny, při které chrání své zaměstnance, pojištěné osoby, a tak i celý pojistný trh. Má také pozitivní dopad na goodwill a knowhow, zejména při nedostatku informací u nových pojistných produktů. Zajištění umožňuje zvýšit upisovací hodnotu pojišťovny, protože část rizik je postoupena na zajistitele, díky tomu také dochází k efektivnímu využití správních nákladů, které je nezávislé na objemu produkce. Při zajištění také dochází k homogenizaci pojistného kmene a zmírnění negativních důsledků v případě kolísání škodního průběhu. (Nečas, 2007) (17) Technical coverage ratio = (technické rezervy + vlastní kapitál) zasloužené čisté pojistné Ukazatel technical coverage ratio se používá pro hodnocení solventnosti pojišťovny. Pokud hodnota ukazatele dosahuje více než 150 %, pak má komerční pojišťovna dostatek vlastních i cizích zdrojů ke krytí svých závazků. (Vávrová, 2014, s. 166) (18) Liquidity ratio = technické rezervy likvidní aktiva Tento ukazatel zkoumá schopnost komerční pojišťovny reagovat na nutnost mít likvidní prostředky. Ukazatel poměřuje schopnost pojišťovny dosáhnout svých závazků a požadavků, kterým může pojišťovna čelit. Doporučená hodnota je menší jak 100 %; v případě, že ukazatel dosahuje hodnoty

vyšší jak 100 %, pak má zřejmě pojišťovna nedostatek likvidních prostředků na krytí případných nečekaných pojistných plnění. (Vávrová, 2014, s. 164) (19) Loss ratio = celkové pojistné plnění celkové zasloužené pojistné Ukazatel Loss ratio neboli škodní poměr či škodovost se zaměřuje na poměr mezi celkovým pojistným plněním v daném roce a celkovým zaslouženým pojistným v daném roce. (ČAP, 2018b) (20)Expense ratio = (provozní náklady) zasloužené čisté pojistné Expense ratio je ukazatel vypovídající o nákladovosti pojištění. Hodnota tohoto ukazatele by měla být nižší než 30 %. (Vávrová, 2014, s. 166) (21) Combined ratio = (náklady na pojistná plnění + provozní náklady) zasloužené čisté pojistné Ukazatel Combined ratio neboli kombinovaný poměr, je kombinace předchozích dvou ukazatelů. Pokud je hodnota ukazatele vyšší jak 100, pak má pojistitel pojistně-technickou ztrátu. Naopak, pokud je hodnota ukazatele nižší jak 100, tak má pojistitel pojistně-technický zisk. (ČAP, 2018c) 3.8 Spider graf Ukazatele, kterými se zabývá finanční analýza, lze aplikovat pro sestavení Spider grafu. Spider graf slouží pro prezentaci poměrových ukazatelů. Výhodou analýzy je snadná orientace, vysoká vypovídací schopnost a také zajímavý vzhled. Analýza je založena na srovnání poměrových ukazatelů s poměrovými ukazateli z celého odvětví. Je obtížné určit, zda výsledky u jednotlivých poměrových ukazatelů jsou špatné či dobré, vysoké či nízké. Spider analýza umožňuje srovnání s celým odvětvím. Spider graf představuje oblast rozdělenou do čtyř částí, které se zaměřují na rentabilitu, likviditu, strukturu financování a strukturu majetku. Pro potřeby zpracování finanční analýzy v komerční pojišťovně je nutné spider analýzu upravit a modifikovat tak, aby odrážela specifičnost odvětví. (Vávrová, 2014, s. 167) Detaily jednotlivých kvadrantů lze vidět v tabulce 6. D: struktura majetku pojišťovny A: rentabilita pojišťovny C: struktura financování pojišťovny B: likvidita pojišťovny Tabulka 6: Kvadranty Spider grafu Zdroj: Vávrová, 2014, s. 167 D1: podíl vlastního kapitálu D2: podíl finančního umístění D3: podíl technických rezerv D4: finanční umístění/technické rezervy C1: ZČP / ČPV v NP C2: ZČP / ČPV v ŽP C3: VFU / NFU v ŽP C4: VFU / NFU v NÚ A1: rentabilita vlastního kapitálu A2: hrubá rentabilita tržeb A3: očištěná rentabilita tržeb A4: rentabilita aktiv B1: ZČP / PHP v NP B2: ZČP / PHP v ŽP B3: ZČP / NPPO v NP B4: ZČP / NPPO v ŽP 41

Oblast A: A1: ROE zisk/vlastní kapitál A2: ROS hrubá zisk/předepsané hrubé pojistné A3: ROS očištěná zisk/zasloužené čisté pojistné A4: ROA zisk/aktiva celkem Oblast A je vždy vyjádřena procentuálně. Oblast D: D1: podíl vlastního kapitálu vlastní kapitál/celková aktiva D2: podíl finančního umístění finanční umístění/celková aktiva D3: podíl technických rezerv technické rezervy/celková aktiva D4: podíl finančního umístění na TR finanční umístění/technické rezervy (Vávrová, 2014, s. 168) V modelu spider analýzy je vytvořena pomocí daných ukazatelů linie vybrané společnosti a také linie odvětví (v uvedeném příkladu grafu není vyobrazena linie odvětví). Linie odvětví je upravena na 50% kvantil všech hodnot neboli tzv. medián hodnot. Tato linie slouží jako porovnávací část, kde by se měla společnost v daném poměrovém ukazateli nacházet vzhledem k celému odvětví. Hodnota ukazatele, za vybranou společnost, je vyjádřena jako procentní podíl hodnoty ukazatele podniku a mediánu stejného ukazatele celého odvětví, kam daná společnost patří. Je nutné se zaměřit na ty ukazatele, které se značně odlišují od hodnot odvětví. Vzdálenost ukazatele od středu můžeme porovnávat např. v meziročním srovnání. Pokud ukazatel dosáhl vyšších hodnot tak budeme pozorovat, že tento ukazatel je vzdálenější od středu. U ukazatelů rentability lze říci, že pokud je daný ukazatel více vzdálený od středu tím lepší situace pro podnik. (Vávrová, 2014, s. 169) Příklad spider grafu je vidět níže v obrázku 4. Obrázek 4: Příklad Spider grafu Zdroj: (Blahová, 2012, s. 76) 3.9 Další metody posouzení podniku Nejenom v případě finanční analýzy je nutné se zaměřit i na to, do jaké míry je finanční stránka vybraného podniku ovlivněna dalšími faktory. V dobách neustále se rozšiřující globalizace je nutné brát ohled i na další faktory, kterými může být podnik ovlivněn. Pro posouzení situace v podniku lze také využít: 42

1. specializované subjekty, které zhodnotí strategické aspekty do hodnocení finančního postavení podniku. Jedná se o externí a interní rating, scoring. 2. specializované metody, které zhodnotí strategické aspekty do hodnocení finančního postavení podniku. Jedná se o dílčí modely např. model SMART, SLEPT, 5F, 4P (7P), BCG, SWOT analýza. Také lze využít komplexní modely např. BSC, Reingeneering. (Kalouda, 2017, s. 100) V praktické části bude využita metoda SWOT analýzy, ostatní specializované modely nebudou blíže popsány. SWOT analýza neboli analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb sestává z původně dvou analýz, a to analýzy SW a analýzy OT. Je doporučováno začít analýzou OT, zaměřenou na analýzu příležitostí a hrozeb, které přicházejí z vnějšího prostředí firmy, a to jak makroprostředí, tak i mikroprostředí. (Jakubíková, 2013, s. 103) Při analýze příležitostí a hrozeb se posuzují faktory makroprostředí i mikroprostředí, příklady faktorů jsou uvedeny v tabulce 7. Tabulka 7: Faktory ovlivňující makro a mikro prostředí Makroprostředí politicko-právní faktory ekonomické faktory sociálně-kulturní faktory technologické faktory tržní faktory Zdroj: Jakubíková, 2013, s. 103 Mikroprostředí zákazníci dodavatelé odběratelé konkurence veřejnost Po analýze OT následuje analýza SW, která se týká vnitřního prostředí firmy cíle, systémy, procedury, firemní zdroje, materiální prostředí, firemní kultura, mezilidské vztahy, organizační struktura, kvalita managementu, aj.) (Jakubíková, 2013, s. 103) Slovo SWOT vyplývá z anglických názvů počátečních písmen: S W O Strengths silné stránky Weaknesses slabé stránky Opportunities příležitosti T Threats hrozby (Sarsby, 2016, s. 3) 43

Obrázek 5: SWOT analýza Vnitřní analýza organizace * Finanční analýzy * Analýza zdrojů * Analýzy produktového portfolia Strengths Silné stránky Analýza vnějších vlivů * Analýza prostředí a okolí * Sektorové analýzy * Analýza konkurenčního prostředí Opportunities Příležitosti Weaknesses Slabé stránky Threats Hrozby Zdroj: Vlastní zpracování na základě Jakubíková, 2013 s. 103; Sarsby, 2016, s. 3 44

4 Posouzení vývoje vybrané komerční pojišťovny Následující kapitola bude zaměřena na samotné posouzení vývoje vybrané komerční pojišťovny. Subjektem posouzení bude Direct pojišťovna, a. s., (dále jen Direct pojišťovna), která prošla významnými změnami a rozsáhlým vývojem. Vývoj pojišťovny je posuzován prostřednictvím modifikované metodiky ratingové agentury Moody s, při které byly vybrány určité ukazatele ratingu a tyto ukazatele jsou doplněny o další ukazatele finanční analýzy. V této kapitole je využita metoda komparace a analýzy. Součástí čtvrté kapitoly je také shrnutí výsledků, kde je popsána každá oblast hodnocení a výsledky vloženy do tabulky. V závěru kapitoly dochází k hodnocení ratingových ukazatelů a přiřazení ratingové známky. Hodnocení ratingových ukazatelů vychází z metodiky ratingové agentury Moody s, která využívá ratingovou stupnici od Aaa do Caa, přičemž ratingová známka Aaa je nejlepší a ratingová známka Caa nejhorší. Ratingové známky jsou přiřazeny ukazatelům za Triglav pojišťovnu k roku 2013 a Direct pojišťovně za rok 2016. Následně je ratingovým známkám uděleno bodové hodnocení na základě metodiky autorky. Bodové hodnocení se snižuje s každou ratingovou známkou o jeden bod od Aaa po Caa. Nejlepší ratingové známce Aaa je přiřazeno 7 bodů a nejhorší ratingové známce 1 bod. Jednotlivé ukazatele pro závěrečné hodnocení mají stejnou váhu. Výsledná ratingová známka je určena podle bodové škály a součtu všech bodů zvlášť za Triglav pojišťovnu a zvlášť za Direct pojišťovnu. Výstupem hodnocení je porovnání výsledné ratingové známky za Triglav pojišťovnu k roku 2013 a výsledná ratingová známka za Direct pojišťovnu za rok 2016. Také je porovnán stav Triglav pojišťovny se stavem po transformaci pojišťovny na Direct pojišťovnu. Je posouzen přínos transformace, a zda se jednalo o pozitivní či negativní změnu. Následuje komentář výsledků ukazatelů, které jsou využívány ve finanční analýze. Jedná se o porovnání stavu Triglav pojišťovny v roce 2013 a výsledného stavu po transformaci Direct pojišťovny v roce 2016. Výstupem hodnocení bude určení, zda Direct pojišťovně prospěla transformace z Triglav pojišťovny a měla tak pozitivní vliv na hospodaření pojišťovny, či nikoliv. Kapitola čtvrtá využívá metodu analýzy a komparace. Součástí diplomové práce měl být také řízený rozhovor s předsedou představenstva Direct pojišťovny. Z důvodu nedostatku prostoru na straně pojišťovny nedošlo k řízenému rozhovoru, a tedy není ani součástí diplomové práce. 4.1 Historie Direct pojišťovny První kontakt Direct pojišťovny na českém trhu proběhl v roce 2007; tato pojišťovna byla revoluční v tom, že svoje produkty nabízela přes telefon a internet. Za svůj inovativní přístup pojišťovna získala ocenění Pojišťovací inovátor a opakovaně také získala ocenění Nejdynamičtější pojišťovna. (Direct pojišťovna, 2018c; Kohoutová, 2008; Chvátal, 2009) V roce 2012 Direct pojišťovna po pětiletém působení oficiálně skončila a odchází z českého pojistného trhu. (epojištění.cz, 2014) V roce 2014 dochází k návratu Direct pojišťovny na český trh. Nový tým v čele s p. Pavlem Řehákem odkupuje práva pro využívání této značky. Jediným akcionářem společnosti je VIGO Finance, a. s. Později téhož roku dochází k převodu 100 % akcií Triglav pojišťovny na Direct pojišťovnu. Triglav pojišťovna má v České republice značnou historii již od roku 1996. Pojišťovna Triglav v této době měla stabilní klientelu zejména v oblasti pojištění vozidel. Nový tým Direct pojišťovny vidí potenciál pro dlouhodobý růst a zaměřují se na změny, o které by mohli mít zájem jak stávající zákazníci, tak i noví klienti. (Direct pojišťovna, 2018c) 45

V první polovině roku 2015 obdržela pojišťovna povolení od České národní banky a Direct pojišťovna nově patří pod investiční skupinu VIGO Investments a usilovně se zaměřuje na rebranding. Jednoduše řečeno na znovuzrození obchodní značky. Hospodářské výsledky v prvním čtvrtletí ukazují pozitivní trend, kdy se pojišťovna vrací do zisku. Nová Direct pojišťovna přichází s koncepcí pojišťovny, která nabízí rychlá, spolehlivá, srozumitelná a přátelská řešení i komunikaci. (Direct pojišťovna, 2018c) 4.2 Současnost Direct pojišťovny Současná Direct pojišťovna se zaměřuje na pojištění pro občany a podnikatele. Občanům nabízí pojištění vozidel, cestovní pojištění, pojištění majetku, pojištění odpovědnosti a úrazové pojištění. Firmám nabízejí pojištění flotil, pojištění bytových domů, pojištění pro podnikatele, stavebně montážní pojištění, pojištění zdravotnických zařízení a pojištění obcí a měst. (Direct pojišťovna, 2018c) Nový vedoucí tým v Direct pojišťovně úspěšně ukončil rok 2015 a dosáhl zisku 29,5 mil. Kč a bylo tím potvrzeno, že změna vedení a přístupu v pojišťovně byl pozitivní krok. (Direct pojišťovna, 2016) Již na začátku roku 2016 přicházejí s novým pojištěním majetku. Klienti mají možnost si pojištění nastavit podle svých potřeb. Nabízí také nové služby např. připojištění ztráty nájmu, pomoc zámečníka, opravu bílé techniky. Součástí pojištění může být také pojištění domácích mazlíčků, jízdních kol i elektrokol. (Direct pojišťovna, 2016a) Pojišťovna Direct také uzavřela partnerství s NN pojišťovnou a jejich produkty je možné sjednat prostřednictvím obchodních míst NN pojišťovny. (Direct pojišťovna, 2016b) Za prvních šest měsíců roku 2016 se rozšířila klientela pojišťovny o 73 tisíc nových klientů. Pojišťovna mimo jiné také využívá elektronické prohlídky vozidel, při níž mobilní technici zjistí rozsah škody přímo v terénu prostřednictvím speciálního softwaru. Nerozšiřuje se jen počet klientů, ale samotný tým zaměstnanců. V listopadu 2016 Direct evidoval přes dvě stě zaměstnanců (původně cca 70 zaměstnanců). (Direct pojišťovna, 2016c) Pojišťovna postupuje dynamicky i v roce 2017, kde uzavírá partnerství s MONETA Money Bank a umožňuje tak klientům uzavírat pojištění i na pobočkách banky. Ve třetím kvartálu se pojišťovna nadále rozšiřuje počet zaměstnanců vzrostl na 300, a v portfoliu mají více než 200 tis. klientů. (Direct pojišťovna, 2017) Za rok 2017 Direct pojišťovna zvyšuje i svůj podíl na trhu v neživotním pojištění z 0,9 % se pojišťovna dostala na 1,3 %. Předepsané pojistné navýšila o téměř 65 %, je tak nejrychleji rostoucí pojišťovnou v zemi. (Direct pojišťovna, 2018) Pojišťovna se nezaměřuje jen na zdokonalování produktů a vytváření potřebných připojištění. Snaží se o lidský a vřelý přístup a namísto poboček otvírá kavárny, kde si klienti mohou sjednat pojištění v příjemném prostředí. (Direct pojišťovna, 2018a) Pojišťovna se snaží o moderní přístup ke svým zaměstnancům. Cílem Direct pojišťovny, jako zaměstnavatele, je pracovní prostředí zpříjemnit a to zejména prostřednictvím benefitů. Jedním z nejzajímavějších benefitů je nově nabízené neomezené volno 1. Dalším benefitem pro zaměstnance je možnost se dále vzdělávat a zdokonalovat, stravenky, cvičení jógy, relaxační zóna či venkovní office. (Direct pojišťovna, 2018b) 1 Neomezené volno nabízí Direct pojišťovna pro všechny svoje zaměstnance a je založeno na třech principech. Lidé si jej mohou vybrat až po dobrání řádné dovolené, musí mít hotovou práci tak, aby neohrozili fungování svého týmu, a současně si nemohou vybírat volno navíc ve chvíli, kdy se potřebují zotavit z nemoci, kdy mají možnost využit dva sick day. (Direct pojišťovna, 2018b) 46

4.3 Hodnocení subjektu na bázi ratingu a finanční analýzy Vývoj společnosti Direct byl posuzován od roku 2007 do roku 2016. V období 2007-2013 je posuzována Triglav pojišťovna a od roku 2014 byla posuzována již transformovaná Direct pojišťovna. Direct pojišťovna je řádným členem České asociace pojišťoven. Řádní členové České asociace pojišťoven jsou pojišťovny, které podnikají na území České republiky v souladu se zákonem o pojišťovnictví. V minulosti byla také řádným členem Triglav pojišťovna a to do doby, kdy byla Triglav pojišťovna přetransformována do Direct pojišťovny. Česká asociace pojišťoven poskytuje souhrnné informace k pojistnému trhu v České republice a tato data budou v praktické části využita. (ČAP, 2018a) 4.3.1 Pozice pojišťovny na českém pojistném trhu V rámci pozice pojišťovny bude kapitola zaměřena na ukazatel podílu pojišťovny na trhu, na relativní podíl na trhu, který využívá ratingová agentura Moody s a také na vývoj předepsaného hrubého pojistného. 4.3.1.1 Podíl na trhu Podíl na trhu je základním ukazatelem a je definován jako předepsané hrubé pojistné k předepsanému hrubému pojistnému všech subjektů na daném trhu. Pojišťovna Triglav i Direct pojišťovna během období 2007-2016 měly velmi malý podíl na trhu. Triglav pojišťovna dosahuje nejvyššího podílu na trhu v roce 2013 s 0,65 %. V roce 2014 i 2015 došlo ke snížení podílu na trhu celkem o 0,23 %. Tento pokles je dán vyčištěním portfolia, ke kterému došlo po převzetí portfolia klientů pojišťovny Triglav. Došlo k ukončení některých smluv s klienty. Jednalo se o velké flotily vozidel, které byly systematicky a dlouhodobě špatně naceněné. Jejich škodní průběh byl v porovnání s cenou pojištění nepřiměřený. Došlo tedy k upravení portfolia klientů tak, aby zodpovědní klienti nedopláceli za ty více škodové. (Chvátal, 2009) Vývoj podílu na trhu je zobrazen v tabulce 8. Tabulka 8: Podíl na trhu Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Podíl na trhu 0,42 0,52 0,50 0,58 0,58 0,59 0,65 0,55 0,42 0,5 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2009a, 2010a, 2011a, 2012a, 2013a, 2014a, 2015a, 2016a, 2017a, 2018 Česká asociace pojišťoven zpracovává zprávu o vývoji na pojistném trhu dle vlastní metodiky ČAP. V tomto zpracování jsou hodnoty předepsaného pojistného poníženy o hodnoty pojistného z neživotního pojištění, které byly postoupené členům ČAP a hodnoty také nezahrnují přeshraniční služby formou pobočky či v rámci svobody poskytování služeb. (ČAP, Statistické údaje dle metodiky ČAP 1-12/2017) Vývoj podílu na trhu Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny ze zprávy ČAP jsou uvedeny v tabulce 9. Tabulka 9: Podíl na trhu Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny dle metodiky ČAP v období 2008-2017 (v %) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Podíl na trhu živ i než. pojištění 0,5 0,5 0,4 0,6 0,6 0,6 0,5 0,4 0,5 0,9 Podíl na trhu v neživotním pojištění 0,9 0,9 0,8 0,9 1,0 1,1 0,9 0,7 0,9 1,3 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2009a, 2010a, 2011a, 2012a, 2013a, 2014a, 2015a, 2016a, 2017a, 2018 Hodnoty podílu na trhu v rámci životního i neživotního pojištění vypočtené metodikou ČAP téměř kopírují vypočtené hodnoty z tabulky 8. Prostřednictvím dat z ČAP lze pozorovat nárůst podílu na trhu 47

Direct pojišťovny v roce 2017. Zajímavé jsou také podíly na trhu pouze v rámci neživotního pojištění, kde podíl na trhu je vyšší o 0,3-0,5 %. Lze opět pozorovat snížení podílu na trhu v roce 2015 a poté úspěšné zvyšování až na hodnotu 1,3 % v roce 2017 v rámci podílu na trhu v neživotním pojištění. Pro doplnění lze také uvést, jaký podíl na trhu s neživotním pojištěním mají ostatní pojišťovny, viz graf 2. Graf 2: Rozdělení tržní síly na trhu s neživotním pojištěním za rok 2017 DIRECT 1,3% CARDIF 2,6% SLAVIA 1,0% AXA 1,3% UNIQA 6,8% ostatní 5,2% ČP 24,4% GP 7,2% ČSOBP 7,3% ČPP 7,9% KOOP 22,7% Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2018 Největší podíl na trhu má Česká pojišťovna a Kooperativa pojišťovna. Podíl každé z nich dosahuje více než 20%. Pojišťovna Direct, tak obsadila 10. místo s 1,3 %. Za pojišťovnou Direct je Slavia pojišťovna, Hasičská vzájemná pojišťovna, Evropská pojišťovna, Česká pojišťovna zdraví, Pojišťovna VZP, HDI Versicherung AG, Komerční pojišťovna, AXA životní pojišťovna, D. A.S. pojišťovna právní ochrany, ERGO pojišťovna, MAXIMA Pojišťovna, MetLife a Pojišťovna České spořitelny. 4.3.1.2 Relativní tržní podíl Allianz 12,2% Dle agentury Moody s je pro posouzení pozice subjektu používán relativní tržní podíl. Tento ukazatel je konstruován jako předepsané pojistné posuzované pojišťovny a průměrného předepsaného pojistného na pojistném trhu. Agentura Moody s přiřazuje výsledným hodnotám jednotlivé známky, viz tabulka 3 v oddíle 2.5.3 Ratingové hodnocení dle Moody s. Výsledky ukazatele relativního tržního podílu za období 2007-2017 u pojišťovny Triglav a Direct jsou zobrazeny v tabulce 10. 48

Tabulka 10: Relativní tržní podíl Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2017 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Relativní tržní podíl 0,10 0,13 0,13 0,14 0,15 0,15 0,16 0,14 0,11 0,14 0,23 2 Ratingová známka B B B B B B B B B B Ba Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2009a, 2010a, 2011a, 2012a, 2013a, 2014a, 2015a, 2016a, 2017a, 2018 Od roku 2007 do roku 2012 dosahovala pojišťovna Triglav ratingové známky B, v roce 2013 dosáhla o stupeň lepšího ratingového hodnocení na známku Ba. Po transformaci Triglavu na Direct pojišťovnu po roce 2014 opět došlo ke snížení relativního tržního podílu, jak již bylo v případě výpočtu tržního podílu. Pojišťovna dosáhla na ratingovou známku B. Rok 2017 přinesl výrazné zvýšení relativního tržního podílu a pojišťovna je tak hodnocena známkou Ba. 4.3.1.3 Vývoj předepsaného hrubého pojistného Výkonnost pojistného trhu jako celku, ale i podle jednotlivých subjektů, lze hodnotit prostřednictvím předepsaného hrubého pojistného. V grafu 3 je využito předepsané hrubé pojistné v neživotním pojištění. Graf 3: Vývoj předepsaného hrubého pojistného Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2017 (v tis. Kč) 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 544 915 709 485 712 823 679 609 674 546 687 187 739 227644 256 493 769 1 065 764 653 788 400 000 200 000 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2009a, 2010a, 2011a, 2012a, 2013a, 2014a, 2015a, 2016a, 2017a, 2018 Z grafu lze vypozorovat, že nedocházelo ke stabilnímu růstu předepsaného hrubého pojistného. Z dlouhodobého hlediska lze říci, že předepsané pojistné během roku 2007-2014 kolísalo kolem hodnoty 700 mil. Kč. V roce 2015 došlo k výraznému poklesu na hodnotu pod 500 mil Kč. Tato změna byla způsobena transformací z Triglav pojišťovny na Direct pojišťovnu. Při transformaci pojišťovny došlo k rebrandingu a k významné redukci portfolia klientů. V roce 2014 pojistný kmen obsahoval více jak 149 tis. smluv. V roce 2015 došlo ke snížení na 125 tis. smluv. V roce 2016 došlo k nárůstu předepsaného pojistného a roční změna předepsaného pojistného dosáhla 32,4 %. Pojišťovna uzavřela nové pojistné smlouvy a počet smluv ve kmeni dosáhl 168 tis. smluv. Na podzim roku 2017 Direct pojišťovna dosáhla 200 tis. klientů a předepsané hrubé pojistné přesáhlo 1 mld. Kč. Oproti 2 Relativní tržní podíl vypočítaný dle hodnot získaných ze zprávy ČAP, 2018 49

roku 2016 vzrostlo předepsané hrubé pojistné o více jak 60 %. Pojistný trh rostl v roce 2015-2016 tempem růstu 4,4 % - 4,7 % (viz tabulka 11). Tabulka 11: Meziroční změna předepsaného hrubého pojistného v období 2008-2016 (v %) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Direct pojišťovna 30,2 0,5-4,7-0,7 1,9 7,6-12,8-23,4 32,4 Pojistný trh neživotní pojištění 5,2 1,1-0,1-4,1-0,7-0,1 1,4 4,4 4,7 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017 Tendence růstu a poklesu pojistného trhu s neživotním pojištěním plně nekopíruje meziroční změny probíhající v pojišťovně. V prvních dvou letech jsou u Triglav pojišťovny tendence rostoucí a stejný vývoj lze pozorovat i na pojistném trhu. V letech 2010-2011 dochází k poklesu jak u Triglav pojišťovny, tak na pojistném trhu. Pokles se projevuje u Triglav pojišťovny v roce 2010 více, naopak větší pokles na pojistném trhu lze pozorovat o rok později v roce 2011. V roce 2012 a 2013 má Triglav pojišťovna rostoucí tendence, pojistný trh je naopak stále v záporných hodnotách. K opačným vývoji došlo v roce 2014, kdy pojistný trh začíná růst a Direct pojišťovna je v propadu o téměř 13 % oproti předchozímu roku. Ještě k nižšímu poklesu u Direct pojišťovny dojde v roce 2015. V tomto roce pojistný trh roste tempem 4,4 %. V roce 2016 Direct pojišťovna nabírá prudký obrat a předepsané hrubé pojistné oproti předcházejícímu roku roste o více jak 30 %. Tempo růstu pojistného trhu se dostalo na hodnotu 4,7 %. 4.3.2 Finanční umístění Pojišťovna se mimo pojištění a zajištění věnuje také investiční činnosti. Mezi přijetím pojistného a vyplacením pojistného plnění existuje časový nesoulad. Součástí pojišťovací činnosti je i vytváření technických rezerv, které mají za cíl pokrýt závazky vyplývající z pojistných smluv. Pojišťovna se zaměřuje na investiční činnosti a cílem těchto činností je volné peněžní prostředky zhodnotit. Výši a vývoj finančního umístění zobrazuje graf 4 ve sledovaném období 2007-2016. Graf 4: Finanční umístění v Triglav pojišťovně a Direct pojišťovně v období 2007 2016 (v tis. Kč) 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 323 365 548 012 700 299 801 234 811 778 832 347 767 342 722 037 476 154 395 225 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Až do roku 2012 je výrazná rostoucí tendence finančního umístění. V roce 2013 dochází ke zlomu a trend je až do roku 2016 klesající. Největší nárůst lze sledovat v roce 2008, kde meziroční změna 50

dosáhla 69,5 %. Největší propad ve finančním umístění je v roce 2015, kde meziroční změna byla 34%. 4.3.2.1 Poměr finančního umístění k předepsanému čistému pojistnému Výši finančního umístění ovlivňuje předepsané čisté pojistné. V grafu 5 jsou uvedeny konkrétní hodnoty poměru finančního umístění a předepsaného čistého pojistného. Graf 5: Poměr finančního umístění k předepsanému čistému pojistnému u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) 180,00 160,00 140,00 120,00 100,00 121,39 133,85 131,71 152,57 162,01 165,60 141,00 155,16 130,68 94,89 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Vývoj finančního umístění vzhledem k předepsanému čistému pojistnému až do roku 2012 má růstovou tendenci. V roce 2013 došlo ke zlomu a růstová fáze nahradila fázi klesající. V roce 2014 došlo k výraznému snížení předepsaného čistého pojistného a částečnému snížení finančních investic. Poměrově ukazatel roste na 155 %. V dalším roce (2015) došlo ke snížení předepsaného čistého pojistného o 100 mil. Kč, důsledkem této změny bylo snížení finančního umístění v Direct pojišťovně. V roce 2016 došlo k mírnému zvýšení předepsaného čistého pojistného, ale finanční umístění opět klesalo. 4.3.2.2 Poměr finančního umístění k technickým rezervám V rámci upravených poměrových ukazatelů pro pojišťovny je definován ukazatel, který se zaměřuje na poměr investic k technickým rezervám. Doporučená hodnota ukazatele by měla být vyšší jak 100 %. Výsledky ukazatele pro Triglav a Direct pojišťovnu za období 2007-2016 jsou uvedeny v tabulce 12. Tabulka 12: Poměr investic k technickým rezervám u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Investice/technické 133 140 124 125 122 116 103 100 88 83 rezervy Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a 51

Doporučenou hodnotu 100 % pojišťovna dosahuje od roku 2007 až do roku 2013. V roce 2014 je na hranici 100 % a další dva roky poměr investic k technickým rezervám klesá. Důvodem poklesu technických rezerv je výraznější snížení předepsaného pojistného v pojišťovně po roce 2014. Snížením předepsaného pojistného a tedy i snížením budoucích závazků, došlo k menší tvorbě technických rezerv. Pokles technických rezerv doprovázel také pokles investic. U finančního umístění došlo k poklesu z důvodu prodeje nemovitosti a k výraznému snížení investic do dluhových cenných papírů. 4.3.2.3 Struktura finančního umístění Pro hodnocení investiční činnosti je také důležitá samotná struktura finančního umístění. Procentní podíl jednotlivých položek je uveden v příloze 4. Struktura finančního umístění je uvedena v tabulce 13. Tabulka 13: Struktura finančního umístění u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v mil. Kč) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Nemovitosti 40,8 41,7 70,0 70,0 70,0 70,0 70,0 0,0 0,0 5,0 Pozemky 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 8,0 Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým 20,3 18,8 21,7 16,8 13,6 35,0 37,1 36,6 0,0 20,8 výnosem Dluhové cenné papíry 187,6 307,3 397,8 458,1 488,8 640,3 612,4 661,5 460,9 204,7 Ostatní půjčky 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 106,9 Depozita u finančních institucí 74,6 180,2 210,8 256,4 239,3 87,0 47,9 24,0 15,3 50,0 Ostatní finanční umístění 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0-0,1 Finanční umístění 323,4 548,0 700,3 801,2 811,8 832,3 767,3 722,0 476,2 395,2 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Největší podíl ve finančním umístění mají dluhové cenné papíry. Ve sledovaném období tato hodnota roste až do roku 2014 na hodnotu 661,5 mil. Kč. Po roce 2014 hodnota klesá a v roce 2016 dosáhla pouze hodnoty 204,7 mil. Kč. Další volné prostředky jsou uloženy u finančních institucí. Hodnota těchto depozit rostla v čase až do roku 2011 a dosáhla hodnoty 240 mil. Kč. Poté hodnota depozit u finančních institucí klesala. V roce 2015 klesla hodnota na 15 mil. Kč a v roce 2016 vzrostla na 50 mil. Kč. V roce 2014 došlo k prodeji nemovitosti a hodnota finančního umístění tak klesla o 70 mil. Kč. V roce 2016 došlo k investování do pozemků v hodnotě 8 mil Kč a do nemovitostí v hodně 5 mil. Kč. Zbylá část finančních prostředků je uložena v akciích a v ostatních cenných papírech s proměnlivým výnosem. Tyto prostředky kolísají kolem 25 mil. Kč až do roku 2015, kde investice do akcií byly nulové. V roce 2016 vzrostly akcie a ostatní cenné papíry na hodnotu 20,8 mil. Kč. V roce 2016 přibyly nové položky do finančního umístění a to konkrétně ostatní půjčky v hodnotě 106 mil. Kč a ostatní finanční umístění v záporné hodnotě 66 tis. Kč. Jedná se o pevné termínované měnové kontrakty se zápornou reálnou hodnotou. Ostatní půjčky se skládají z půjčky ve výši 25 mil. Kč (naběhlý úrok 625 tis. Kč) společnosti VIGO Investment a.s., půjčky ve výši 500 tis. Kč (naběhlý úrok 4 tis. Kč) společnosti VIGO Beta s.r.o. a úvěru zajištěného cennými papíry společnosti Wood&Company investiční společnost, a.s. ve výši 80 mil. Kč a naběhlý úrok ke všem pů1 385 tis. Kč. (Direct, 2017a) 4.3.2.4 Likvidnost investic Pro pojišťovnu je také důležitá splatnost jednotlivých finančních investic, v případě negativního vývoje pojišťovna musí disponovat dostatečnou likviditou na úhradu závazků plynoucích z pojišťovací činnosti. 52

Likvidnost investic je uvedena v následující tabulce 14. Tabulka 14: Likvidnost finančního umístění u Direct pojišťovny za rok 2016 (v tis. Kč) 31. prosince 2016 Do 3 měsíců Od 3 měs. do 1 roku Od 1 roku do 5 let Nad 5 let Bez specifikace Celkem Dluhové cenné papíry 0 5 065 114 814 84 782 0 204 661 Pozemky a stavby 0 0 0 0 12 964 12 964 Ostatní půjčky 0 106 886 0 0 0 106 886 Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem 0 0 0 0 20 773 20 773 Depozita u finančních institucí 50 007 0 0 0 0 50 007 Ostatní investice 0 0 0 0-66 -66 Celkem 50 007 111 951 114 814 84 782 33 671 395 225 Zdroj: Vlastní zpracování dle Direct - 2015, 2016d, 2017a Pojišťovna má k dispozici do třech měsíců 50 007 tis. Kč, do jednoho roku 161 958 tis. Kč. Tyto finanční prostředky pojišťovna může použít v případě negativního vývoje na úhradu závazků na pojistná plnění. Pojišťovna používá dostatek finančních instrumentů pro rozložení rizika. Zastoupení nemovitostí v portfoliu finančního umístění pojišťovny působí stabilizačně, ovšem jedná se o málo likvidní položku v portfoliu. 4.3.3 Zaměření produktu a diverzifikace Tato kapitola je zaměřena na produktové portfolio pojišťovny. Produktová diverzifikace může snížit volatilitu zisku, kapitálu a peněžních toků, je tedy důležitým předpokladem pro správné fungování pojišťovny. V rámci produktové diverzifikace agentura Moody s hodnotí množství skupin pojistných produktů, které jsou pojišťovnou nabízeny. Každá hodnocená skupina by měla dosahovat alespoň 10 % předepsaného čistého pojistného. Produktová diverzifikace Direct pojišťovny v roce 2016 je zobrazena v grafu 6. Graf 6: Produktová diverzifikace Direct pojišťovny v roce 2016 6,9% 3,8% 2,9% 0,6% 0,5% 0,3% pojištění odpovědnosti z provozu vozidla havarijní pojištění 18,9% pojištění majetku aktivní zajištění 66,0% všeobecné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu Zdroj: Vlastní zpracování dle Direct - 2017a 53

V grafu lze pozorovat, že pojišťovna získává největší objem pojistného z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla - celkově 66 %, následuje havarijní pojištění pozemních vozidel kromě kolejových s téměř 19 % pojistného. Další nabízené produkty pojištění nedosahují ani 10 % pojistného. Ratingová agentura Moody s posuzuje produktovou diverzifikace dle předepsaného pojistného podle jednotlivých produktů, viz tabulka 3 v oddíle 2.5.3. Ratingové hodnocení dle Moody s. V tabulce 15 jsou uvedeny tři produktové linie, které dosahují ve sledovaném období nejvyššího poměru předepsaného pojistného. Tabulka 15: Produktová diverzifikace dle agentury Moody s u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 65,3 73,4 74,9 75,8 69,0 66,6 65,5 61,7 66,8 65,9 Havarijní pojištění 28,2 21,6 19,2 18,3 18,3 21,6 21,6 22,4 20,5 18,9 Pojištění majetku 5,8 4,1 4,4 3,6 7,0 9,0 9,0 10,2 6,3 7,9 Ratingová známka Baa Baa Baa Baa Baa Baa Baa A Baa Baa Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Jak je uvedeno výše v grafu 6, pojišťovna se zaměřuje na několik produktů. Pouze dva produkty dlouhodobě dosahují více jak 10 %. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla průměrně dosahuje 68,5 % a havarijní pojištění dosahuje průměrně 20,8 %. V případě dvou produktů, které překročí hranici 10 % předepsaného pojistného, je produktová diverzifikace hodnocená ratingovou známkou Baa. Pouze v roce 2014 dosáhne pojištění majetku 10,2 % a hodnocení se tak dostává na lepší ratingovou známku A. 4.3.4 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost je ratingovými agenturami pokládána za jeden z nejdůležitějších ukazatelů. Tento ukazatel se zaměřuje na dostatek kapitálu vzhledem k převzatým aktivům. Tato kapitola bude zaměřena na vývoj vlastního kapitálu v porovnání se ziskem či ztrátou za běžné účetní období, na ukazatel Gross Underwriting Leverage a také na solventnost pojišťovny. 4.3.4.1 Vlastní kapitál V grafu 7 je vyobrazen vývoj vlastního kapitálu pojišťovny. Do grafu byl přidán i zisk, popř. ztráta, běžného účetního období, který jasně kopíruje vývoj kapitálu. 54

Graf 7: Vývoj vlastního kapitálu a zisku/ztráty u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v tis. Kč) 223 671 252 795 249 561 249 495 206 303 191 049 253 147 238 813 123 573 120 765 Vlastní kapitál 6 686 66 29 204 29 529 Zisk/ztráta běžného účetního období 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016-24 902-3 300-43 258-14 576-61 572-90 775 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a V roce 2007-2009 dochází k růstu vlastního kapitálu. Rok 2008 značí vysoké zvýšení vlastního kapitálu o 80 %. I v tomto roce došlo ke ztrátě běžného účetního období, ovšem ztráta byla o 60 % nižší jako v roce 2007. Lze tedy pozorovat tendenci zlepšení situace v podniku. Rok 2009 přináší opět zvýšení vlastního kapitálu, zvýšení už ovšem není tak razantní. Ztráta z předchozích dvou let je nahrazena ziskem, který činí téměř 7 mil Kč. Ovšem rok 2010 opět přináší ztrátu a snížení vlastního kapitálu. Rok 2011 přináší nepatrné zlepšení vývoje vlastního kapitálu a zisku. V letech 2012-2014 dochází k hlubokému propadu vlastního kapitálu a ke ztrátovému výsledku hospodaření. Nejhůře je na tom pojišťovna v roce 2013, kdy se sníží vlastní kapitál na 120 mil. Kč a ztráta převýší 90 mil. Kč. V roce 2014 jsou již vidět tendence růstu. Vlastní kapitál stále nedosahuje původního stavu před propadem v roce 2013. Nejvyšší hodnota vlastního kapitálu je v roce 2016, kdy i zisk dosahuje nejvyšší hodnoty téměř 30 mil. Kč. Z tohoto grafu lze vidět vývoj pojišťovny a zlepšení jejího hospodaření. Před transformací Triglav pojišťovny v Direct pojišťovnu se pojišťovna nachází v dlouhodobě špatné situaci bez kladného výsledku hospodaření. 4.3.4.2 Gross Underwriting Leverage Dalším sledovaným ukazatelem při zpracování ratingu agenturou Moody s je Gross Underwriting Leverage. Ukazatel hodnotí kapitálovou přiměřenost pojišťovny. Minimální výše kapitálu je také dána regulátory trhu. Nedostatek kapitálu může negativně ovlivnit schopnost společnosti rozvíjet své podnikání. Gross Underwriting Leverage je definován jako poměr předepsaného hrubého pojistného a hrubých rezerv na vlastním kapitálu. Dle metodiky Moody s jsou stanoveny ratingové známky, viz tabulka 3 v oddíle 2.5.3. Ratingové hodnocení dle Moody s. V tabulce 16 jsou výsledky vybraného ukazatele a k nim přirazeny ratingové známky. 55

Tabulka 16: Gross Underwriting Leverage u Direct pojišťovny v období 2007-2016 Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Gross Underwriting Leverage 7,67 5,86 5,75 6,06 6,09 8,54 14,42 8,42 5,14 5,31 Ratingová známka Ba Baa Baa Baa Baa Ba Caa Ba Baa Baa Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Kapitálová přiměřenost kolísá od hodnoty 5 až do hodnoty 8. V roce 2013 dosáhne ukazatel hodnoty 14,42. A pojišťovna v tomto roce dosahuje na nejhorší ratingové hodnocení Caa. Po transformaci dochází ke zlepšení ukazatele a v roce 2015 dosahuje nejnižší hodnoty 5,14. Za poslední dva roky je ukazatel hodnocen známkou Baa. Zhoršení ukazatele v roce 2013 bylo způsobeno snížením vlastního kapitálu o téměř 60 %. V roce 2012 a 2013 došlo také k výraznějšímu zvýšení rezerv, úměrně rostlo i předepsané hrubé pojistné. Kdyby nedošlo ke snížení vlastního kapitálu a hodnota by zůstala stejná jako předchozí rok, tak by ukazatel byl roven hodnotě 8,44 a ratingová známka by tak zůstala na hodnotě Ba. 4.3.4.3 Solvency ratio Pro posouzení kapitálové přiměřenosti lze také využít ukazatel solvency ratio, který se zabývá kapitálovou vybaveností komerční pojišťovny. Vyjadřuje, kolik kapitálu máme k dispozici v případě negativního vývoje pojišťovny. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím více má pojišťovna k dispozici kapitálu. Tento ukazatel je také spojený s technickými rezervami, protože nemá-li pojišťovna dostatek rezerv, pak nemůže být ani solventní. Standard daný agenturou Standard & Poor s je v rozmezí 30 50 %. Pokud se pojišťovna pohybuje v daném rozmezí, je patrné, že je schopna z vlastních kapitálových zdrojů hradit závazky z pojistných smluv. Výsledky ukazatele solvency ratio za období 2007-2016 u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny je v tabulce 17. Tabulka 17: Solvency ratio u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Solvency ratio 54,25 61,78 52,47 46,69 50,67 41,13 22,96 37,80 60,74 62,63 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Přestože vývoj vlastního kapitálu a dosahování zisku byl spíše nepříznivý, tak pojišťovna má dostatek kapitálové vybavenosti a dosahuje spíše horní doporučené hodnoty dle agentury S&P. V roce 2013 je znám negativní vývoj pojišťovny a z toho důvodu také značně klesá solventnost pojišťovny. Hodnota dosahuje necelých 23 % a dostala se tak pod doporučenou hranici. V následujících letech roste kapitálová vybavenost a v roce 2016 přesáhla nejvyšší hodnotu za celé sledované období. 4.3.5 Ziskovost Základním cílem každého podnikatelského subjektu je dosahování zisku. Rentabilita vloženého kapitálu měří, jak je pojišťovna schopna vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. V praktické části je ziskovost chápána o něco šířeji než rentabilita a v pojetí ziskovosti komerční pojišťovny jsou zařazeny i další ukazatele, s nimiž běžná finanční analýza nepočítá. Jedná se o Loss ratio, Combined ratio a k němu potřebný ukazatel Expense ratio. V grafu 8 je vyobrazen průběh hospodářských výsledků ve sledovaném období. 56

Graf 8: Vývoj čistého zisku/ztráty u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny za období 2007-2016 (v tis. Kč) 40 000 20 000 0-20 000-40 000-60 000 29 306 29 114 6 824-3 145 221 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015-14 536 2016-28 890-43 215-49 237-80 000-100 000 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a V grafu 8 je znázorněn vývoj čistého zisku či ztráty za období 2007 2016. Je zřejmé, že v období existence pojišťovny Triglav pojišťovna špatně hospodařila a nesplnila jeden ze základních cílů a to je dosahování zisku. Až po převzetí práv a transformaci na současnou podobu pojišťovny Direct je dosáhnuto cíle a pojišťovna je zisková. K největší ztrátě došlo v roce 2013 a největšího zisku bylo dosáhnuto v roce 2016. V posledních třech letech má vývoj rostoucí tendenci a lze tak předpokládat i za rok 2017. Mezi ukazatele ziskovosti lze zařadit ukazatel rentability celkových vložených aktiv ROA. Tento ukazatel odráží, jak byla zhodnocena celková aktiva bez ohledu na strukturu zdrojů jejich financování. Je měřítkem celkové efektivnosti. Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého akcionáři popř. vlastník pojišťovny. V případě, že podnik efektivně využívá cizí zdroje, platí, že ROE > ROA. Výsledky ukazatelů ROA a ROE jsou uvedeny v tabulce 18. Tabulka 18: Ukazatel rentability ROA a ROE u Triglav a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 ROA -8,14-3,69 0,73-0,31 0,02-3,95-8,51-1,28 3,07 3,25 ROE -39,84-12,92 2,70-1,26 0,09-20,95-75,13-7,61 12,27 11,50 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Je znám obecný předpoklad, že hodnoty ROE by měly dosahovat vyšších hodnot než ukazatel ROA. Ukazatel ROE používá ve jmenovateli hodnoty vlastního kapitálu a ukazatel ROA má definován jmenovatel jako celková aktiva. Hodnoty ukazatele ROA a ROE v letech 2007-2014, kromě roku 2009 a 2011, nesplňují základní podmínku, a to, že ukazatel ROE by měl dosahovat vyšších hodnot jako ukazatel ROA. V tomto období jsou hodnoty záporné. Výsledky poukazují na to, že pojišťovna nedosahovala zisku. V případě ukazatele ROA hodnota celkových aktiv rostla v celém sledovaném období, ovšem čistý zisk velice kolísal v záporných hodnotách. V roce 2009 a 2011 je ukazatel v kladných hodnotách. Vlastní kapitál v první polovině sledovaného období měl spíše tendence růstu. V roce 2013 významně klesla hodnota vlastního kapitálu a hodnota ROE tak dosahuje -75 %. Až v roce 2015-2016 hodnoty ukazatele ROA 57-90 732 čistý

jsou menší jako ukazatel ROE, což znamená, že cizí kapitál dokázal vydělat a navíc přispěl ke zvýšení kapitálu vlastního. Jako další ukazatel, který souvisí se ziskovostí pojišťovny je ukazatel Combined ratio, který vypovídá o tom, zda pojišťovna dosahuje pojistně-technického zisku či nikoliv. Pokud je hodnota ukazatele vyšší než 100 %, pak má pojistitel pojistně-technickou ztrátu. Naopak, pokud je hodnota ukazatele nižší než 100 %, tak má pojistitel pojistně-technický zisk. Ukazatel Combined ratio se skládá ze dvou ukazatelů a to z ukazatele Loss ratio a Expense ratio. Ukazatel Loss ratio poměřuje celkové pojistné plnění k zaslouženému čistému pojistnému. Tento ukazatel je označován jako ukazatel škodního průběhu. Expense ratio se zaměřuje na nákladovost. Je definován jako provozní náklady k zaslouženému čistému pojistnému a vyjadřuje tak, jaké procento z pojistného připadá na úhradu provozních nákladů. Výsledky ukazatelů jsou uvedeny v tabulce 19. Tabulka 19: Loss ratio, Expense ratio a Combined ratio u Triglav a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Loss ratio 68,2 61,3 71,0 73,5 68,6 80,1 87,4 82,3 52,9 61,7 Expense ratio 24,7 31,0 26,3 26,6 30,3 34,8 36,4 36,6 42,6 41,1 Combined ratio 92,9 92,3 97,3 100,2 98,9 114,9 123,8 118,9 95,5 102,8 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Škodní průběh ukazatele Loss ratio kolísá od 53 % do 87 %. Nejnižší škodní průběh má v roce 2015, ve kterém došlo k redukci portfolia pojistných smluv. A nejvyšší škodní průběh má v roce 2013. Ukazatel Expense ratio za sledované období dosahuje průměrné hodnoty 33,1 %. Nejnižší hodnota 24,7 % je v roce 2007. Nejvyšší hodnota 42,6 % je v roce 2015. Kombinovaný ukazatel, který má odhalit, zda je pojistitel v pojistně-technické ztrátě či zisku, ve sledovaném období značně kolísá. Do roku 2009 je pod hodnotou 100 % a pojišťovna dosahuje pojistně-technického zisku. V roce 2010 zlomovou hodnotu 100 % přesáhne o dvě desetiny. V roce 2011 dojde k mírnému snížení hodnoty ukazatele na 98,9 %. Následující tři roky přesahuje 100 %, hodnota dosahuje 114,9 %, 123,8 % a 118,9 %. V roce 2015 dojde ke snížení na 95,5 % a pojistitel opět dosahuje pojistně-technického zisku. Rok 2016 přesahuje hodnotu se 102,8 %. Pro porovnání vývoje lze výsledky porovnat s ukazateli za celý pojistný trh zaměřený na neživotní pojištění. Vývoj na pojistném trhu je uveden v tabulce 20. Tabulka 20: Loss ratio, Expense ratio a Combined ratio na pojistném trhu neživotního pojištění v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Loss ratio 57,2 54,9 60,1 61,6 54,5 55,0 56,5 55,4 54,5 57,2 Expense ratio 27,2 27,3 28,9 30,1 29,1 31,6 30,8 32,4 30,5 31,4 Combined ratio 84,4 82,3 88,9 91,8 83,6 86,6 87,4 87,8 85,0 88,5 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017 Škodový poměr kolísá na pojistném trhu kolem hodnoty 57 %. Oproti škodovému poměru v Direct pojišťovně, kde průměr za sledované období je 71 %, je tato hodnota poměrně nižší. Znamená to, že pojišťovna má vyšší škodovost než je průměrně na pojistném trhu. Ukazatel Expense ratio ve sledovaném období dosahuje průměrné hodnoty 30 %. Ukazatel Expense ratio se minimálně odlišuje oproti pojišťovně, která ve sledovaném období dosahuje průměrné hodnoty 33 %. 58

Kombinovaný ukazatel se zaměřuje na pojistně-technický zisk či ztrátu. Za desetileté období byla pojišťovna pětkrát v pojistně-technické ztrátě. Pojistný trh ve sledovaném období dosahuje vždy pojistně-technické ztráty a hodnota se pohybuje okolo 86 %. Ziskovost ovlivňuje také výše nákladů, a proto v rámci obchodního profilu, kde se agentura Moody s zaměřuje na tržní postavení, značku a distribuční profil, je definován ukazatel, který posuzuje náklady na sjednání pojištění jako procento z předepsaného čistého pojistného. Ratingová známka je udělována viz tabulka 3, v oddíle 2.5.3. Ratingové hodnocení dle Moody s. Výsledky ukazatele nákladovosti pojištění a přiřazené ratingové známky k jednotlivým sledovaným rokům jsou uvedeny v tabulce 21. Tabulka 21: Ukazatel nákladovosti na sjednání pojištění u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 09/2017 Nákladovost pojištění 27,3 15,9 10,1 8,5 10,9 13,6 15,4 10,1 10,7 22,0 29,7 Ratingová známka A Aaa Aaa Aaa Aaa Aaa Aaa Aaa Aaa Aa Baa Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a, 2017b Náklady na sjednání pojištění u posuzované pojišťovny jsou v období 2008-2015 velmi nízké a pojišťovna by tak dosáhla na nejlepší ratingovou známku Aaa. Triglav pojišťovna měla v roce 2007 zvýšené náklady na pojistné smlouvy a nákladovost tak činí 27,3 %. Jedná se o nejvyšší náklady ve sledovaném období za existenci Triglav pojišťovny. Tyto zvýšené náklady lze pozorovat také ve 3. čtvrtletí roku 2017, kdy náklady na pojistné smlouvy k čistému předepsanému pojistnému dosahují 29,7 %, a nákladovost na sjednání pojištění je v tomto roce hodnoceno ratingovou známkou Baa. Ve 3. čtvrtletí roku 2017 oproti roku 2016 dochází ke zhoršení ratingové známky o dva stupně. Pojišťovna by se měla zaměřit na snížení nákladů popř. na rychlejší růst předepsaného čistého pojistného. 4.3.6 Zajištění Zajištění je důležitou součástí pojištění, protože má významný vliv na finanční stabilitu pojišťovny. Dlouhodobě chrání a přispívá k vyrovnaným hospodářským výsledkům pojišťovny. Zajištění je jedním z nástrojů řízení rizik v pojišťovně a chrání klienty i pojišťovnu před katastrofickými scénáři, ale i před výkyvy v pojistných událostech. Agentura Moody s se zaměřuje na ukazatel zajištění, který srovnává podíl zajištění jako % z vlastního kapitálu. Tato kapitola bude zaměřena i na další ukazatele zajištění, které se využívají při analýze finanční situace podniku. V kapitole je komentován vývoj pojistného, které bylo postoupené zajistitelům, závislost na zajištění, náklady na pojistná plnění a podíl zajistitelů na těchto nákladech. 4.3.6.1 Pojistné postoupené zajistitelům Předepsané pojistné lze rozdělit na část předepsaného hrubého pojistného, které obsahuje i část pojistného, které bylo postoupeno zajišťovně. V případě, že je pojistné očištěno o podíl zajišťovatelů, poté se jedná o předepsané čisté pojistné, které celé náleží pojišťovně. Vývoj předepsaného pojistného je uveden v tabulce 22. 59

Tabulka 22: Vývoj předepsaného pojistného u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v tis. Kč) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Hrubé předepsané pojistné 544 915 709 485 712 823 679 609 674 546 687 187 739 227 644 256 493 769 653 788 Čisté předepsané pojistné 266 380 409 429 531 712 525148 501 074 502 621 544 217 465 358 364 359 416 506 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Předepsané hrubé pojistné roste v letech 2007-2009 a v roce 2010 dochází ke snížení předepsaného hrubého pojistného a k růstu dochází až v roce 2013. Rok 2014 a 2015 je opět snižující trend předepsaného hrubého pojistného. V roce 2015 dochází k velkému snížení předepsaného pojistného pouze na 493 mil. Kč, tato hodnota pojistného je nejnižší za celé sledované období. Důvodem snížení předepsaného hrubého pojistného je zejména čištění portfolia a vypovězení vybraných pojistných smluv. Stejný trend kopíruje i předepsané čisté pojistné. V letech 2007-2010 dochází k růstu pojistného, nejvyšší hodnota je v roce 2010 a pojistné je ve výši 525 mil. Kč. V letech 2010-2012 předepsané čisté pojistné klesá k hodnotě 500 mil. Kč. V roce 2013 předepsané čisté dosahuje maxima téměř 545 mil. Kč. Stejně jako předepsané hrubé pojistné, které v roce 2015 klesá, klesá i předepsané čisté pojistné na hodnotu 365 mil. Kč. V roce 2016 je znám růst jak u předepsaného hrubého, tak u předepsaného čistého pojistného. 4.3.6.2 Závislost na zajištění S předepsaným hrubým a čistým pojistným také souvisí závislost na zajištění. Závislost na zajištění je definována jako poměr předepsaného čistého a předepsaného hrubého pojistného. Čím je tento ukazatel vyšší, tím je menší závislost na zajištění. V pojištění neživotních rizik je hodnota závislosti na zajištění obecně vyšší jak u pojištění životního. Je tomu tak z důvodu podstupování vyššího rizika. Poměr předepsaného čistého a předepsaného hrubého pojistného je uveden v grafu 9. Graf 9: Poměr předepsaného čistého a předepsaného hrubého pojistného u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 74,59 77,27 74,28 73,14 73,62 72,23 73,79 63,71 57,71 48,88 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 závislost na zajištění Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a 60

Vývoj závislosti na zajištění v období 2007-2016 kolísala jen mírně. V prvních dvou letech byla závislost na zajištění poměrně velká. V roce 2007 přesahovala 50 % a v roce 2008 byla závislost vyšší jak 40 %. V letech 2009-2015 kolísá závislost zajištění od 22,7 % do 27,8 %. Vyšší závislost lze sledovat v roce 2016, kde se závislost dostala k hodnotě 36 %. Hodnota 63,71 % uvedená v grafu v roce 2016 značí, že téměř 64 % je předepsané čisté pojistné, toto pojistné náleží pojišťovně. Zbytek tedy 36 % náleží zajišťovně a jedná se tedy o pojistné postoupené zajišťovně. 4.3.6.3 Náklady na pojistná plnění a podíl zajistitelů V rámci analýzy zajistné situace v pojišťovně, je možnost sledovat hrubé náklady na pojistná plnění a podíl zajistitelů na těchto nákladech. V tabulce 23 a grafu 10 je přiblížena situace v posuzované pojišťovně. Tabulka 23: Vývoj nákladů na pojistná plnění a podíl zajistitelů (v tis. Kč) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Hrubé náklady na pojistná plnění Podíl zajistitelů na těchto nákladech 220 344 288 763 369 680 413 294 401 777 476 079 694 893 497 330 416 591 444 994 121 095 129 072 122 001 84 846 82 349 127 721 267 425 134 027 99 255 125 615 v % 55,0 44,7 33,0 20,5 20,5 26,8 38,5 26,9 23,8 28,2 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Graf 10: Hrubé náklady na pojistná plnění a podíl zajistitelů na těchto nákladech u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v tis. Kč) 694 893 369 680 288 763 220 344 121 095 129 072 122 001 476 079 413 294 401 777 127 721 84 846 82 349 267 425 497 330 416 591 444 994 134 027 99 255 125 615 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 náklady na pojistná plnění podíl zajistitelů Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a V letech 2007 a 2008 je tendence růstu hrubých nákladů i podílu zajistitelů na těchto nákladech, i když procentuálně v roce 2008 podíl klesá. V roce 2009 rostou hrubé náklady o 28 % a podíl zajistitelů se opět snižuje. Stejné tendence lze zpozorovat i v roce 2010, kde hrubé náklady rostou, a podíl zajistitelů se snížil oproti předcházejícímu roku o 30 %. V roce 2011 přichází změna a začínají hlesat hrubé náklady, podíl zajistitelů se drží na stejné linii. V roce 2012 jsou tendence růstu jak u hrubých 61

nákladů na pojistná plnění, tak i u podílu zajistitelů na těchto nákladech. V roce 2013 se zvýší náklady na pojistná plnění téměř na 700 mil. Kč a podíl zajistitelů, oproti předchozímu období, také roste na 267 mil. Kč. Tato změna je viditelná zejména v grafu 11. Po roce 2013 se hodnota hrubých nákladů vrací zpět na původní hodnotu před vrcholem nejvyšších nákladů. V období 2014-2016 nedochází k vysoké kolísavosti hrubých nákladů, ani podílu zajistitelů na těchto nákladech. 4.3.6.4 Podíl zajištění jako procento z vlastního kapitálu Agentura Moody s se také zaměřuje na hodnocení zajištění, zajištění je vztahováno k hodnotě vlastního kapitálu. Podíl zajištění jako procento vlastního kapitálu za jednotlivé roky jsou uvedeny v tabulce 24 společně s přiřazenými ratingovými známkami na základě tabulky 3 v oddílu 2.5.3. Ratingové hodnocení dle Moody s. Tabulka 24: Podíl zajištění jako % z vlastního kapitálu u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny za rok 2007-2016 Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Podíl zajištění jako % vlastního kapitálu 225,4 134,2 71,6 61,9 69,5 89,5 161,5 93,6 54,2 94,2 Ratingová známka B Baa A Aa Aa A Ba A Aa A Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Tento ukazatel má ve sledovaném období nejhorší známku B v roce 2007 a ta je při dosažení podílu zajištění na vlastním kapitálu v rozmezí 200 %-250 %. O dva stupně lepší známku Baa dosahuje pojišťovna v roce 2008 s hodnotou 134 %. Další roky se situace zlepšuje a pojišťovna se nachází na stupnici A/Aa. V roce 2013 dochází ke zhoršení ukazatele a ratingová známka je na úrovni Ba. V dalších letech je vidět zlepšení na ratingovou známku A/Aa. Zhoršení situace v roce 2013 je dáno snížením vlastního kapitálu z 206 mil. Kč na 120 mil. Kč. V dalších letech se zvýšení vlastního kapitálu odráží v lepší ratingové známce. Stejně tak nejhorší hodnocení v roce 2007 je dáno nízkým vlastním kapitálem v hodnotě 123 mil. Kč. 4.3.7 Přiměřenost rezerv Technické rezervy jsou povinně vytvářeny pojišťovnou pro plnění závazků, které jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik ke kterému vzniknou. Tyto rezervy slouží pro vyrovnání časového nesouladu mezi přijetím pojistného a výplatou pojistného plnění. Vývoj technických rezerv v Triglav pojišťovně a Direct pojišťovně za sledované období 2007-2016 je uveden v grafu 11. 62

Graf 11: Vývoj technických rezervu Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v tis. Kč) 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 242 839 640 772 667 296719 458741 502 722 752 562 923 544 100 478 672 390 287 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 technické rezervy Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Od roku 2007 až do roku 2013 je vývoj technických rezerv rostoucí. V roce 2014 dochází ke změně trendu a technické rezervy naopak v dalších letech klesají. Nejvyšší podíl na technických rezervách má rezerva na pojistné plnění a dále pak rezerva na nezasloužené pojistné. 4.3.7.1 Přiměřenost technických rezerv dle Moody s Jak velké mají být technické rezervy lze zjistit podle ratingového ukazatele přiměřenosti technických rezerv, kde výsledkům ukazatele jsou přiřazeny ratingové známky. Přiměřenost rezerv neboli Loss Reserve Development dle Moody s se spočítá jako roční změna rezerv na úhradu škod (pojistné plnění) k celkovým rezervám pojišťovny v průměru za pět let. V tabulce 25 jsou uvedeny výsledky ukazatele a ratingové známky. Ratingová známka je přiřazena dle tabulky 3 v oddílu 2.5.3. Ratingové hodnocení dle Moody s. Tabulka 25: Přiměřenost technických rezervu Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Přiměřenost technických rezerv 11,2 12,4 18,8 10,8 2,8 7,6 4,7 6,7-17,1-10,9 Ratingová známka Caa Caa Caa Caa Baa B Baa Ba Aaa Aaa Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Přiměřenost technických rezerv v letech 2007-2010 není dostatečná a ukazatel dosahuje hodnoty vyšší jak 9 %, a proto je přiřazena ratingová známka nejhoršího stupně Caa. V roce 2011 klesne roční změna technických rezerv o více jak o dvě třetiny a ukazatel přiměřenosti rezerv se dostává na ratingovou známku Baa. V roce 2012 vzroste jak roční změna rezerv, tak i celkové průměrné rezervy a ukazatel se zhorší na známku B. Mezi roky 2013 a 2014 dochází ke kolísání mezi známkou Baa a Ba. Nejlepších hodnot za sledované období dosahuje pojišťovna v letech 2015 a 2016. Kde roční změna rezerv na pojistná plnění dosahuje záporných hodnot a dochází i k celkovému snížení technických rezerv. Poslední dva roky jsou ohodnoceny ratingovou známkou Aaa. Ve sledovaném období se tedy pojišťovna Triglav s nejhorším hodnocením dostává prostřednictvím transformace na Direct pojišťovnu na nejlepší ratingovou známku. 63

4.3.7.2 Reserve ratio Dostatek technických rezerv vzhledem k předepsanému pojistnému zjistíme z ukazatele reserve ratio. Tento ukazatel je také někdy označován jako adekvátnost technických rezerv. Hodnota ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 100-150 %. Jednotlivé výsledky za sledované období jsou uvedeny v tabulce 26. Tabulka 26: Reserve ratio u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Reserve ratio 106,6 107,8 116,8 119,9 135,5 143,5 141,0 146,4 138,4 118,4 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Pojišťovna ve sledovaném období vždy dosahuje doporučených hodnot ukazatele. U Triglav pojišťovny je až do roku 2013 růstová tendence a průměrně ukazatel dosahuje 122 %. V roce 2013 dojde k minimálnímu snížení a v roce 2014 dosahuje svého maxima na 146,4 %. Rok 2015 a 2016 se projevuje s klesajícím trendem ukazatele reserve ratio, ovšem stále je ukazatel v doporučených hodnotách 100-150 %. 4.3.7.3 Podíl technických rezerv na vlastním kapitálu Ukazatel nám sděluje, jaká je výše technických rezerv vzhledem k vlastnímu kapitálu. Z tohoto výsledku lze pozorovat, jaká je schopnost pojišťovny zajistit výplatu svých závazků vyplývajících z pojišťovací činnosti. Hodnota ukazatele by měla být menší než 350 %. Ukazatel vyjadřuje, jakou část technických rezerv pojišťovna drží vzhledem k vlastnímu kapitálu. Doporučené hodnota ukazatele je menší jak 350 %. Čím vyšší jsou technické rezervy vzhledem k vlastnímu kapitálu, tím více závazků pojišťovna převzala. Překročením doporučené hodnoty se stává její hospodaření rizikové. Výsledky ukazatele jsou uvedeny v tabulce 27. Tabulka 27: Podíl technických rezerv na vlastním kapitálu u Triglav a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Podíl technických rezerv na vlastním kapitálu 196,5 174,5 222,7 256,8 267,4 348,7 614,0 378,3 227,8 189,1 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Hodnoty ukazatele do roku 2012 mají rostoucí tendenci a průměrná hodnota ukazatele je 244 %, nepřesahuje tak doporučenou hodnotu ukazatele. V roce 2013 dochází k razantnímu růstu ukazatele nad 600 %. Pojišťovna v roce 2013 měla technické rezervy na hodnotě 741 mil. Kč a vlastní kapitál klesl pouze na hodnotu 120 mil. Kč. Zhoršení ukazatele bylo způsobeno snížením vlastního kapitálu o téměř polovinu. Tato situace odráží problémy v pojišťovně a upozorňuje na zvýšení rizika. V roce 2014 je vlastní kapitál navýšen a hodnota ukazatele klesla k 380 %, stále však přesahuje doporučenou hodnotu maximální hodnotu 350 %. Tato situace je zlepšena o rok později, kdy hodnota ukazatele klesla ke 230 % a v roce 2016 dosahuje ukazatel 189 %. 4.3.7.4 Technical coverage ratio Doporučenou hodnotou tohoto ukazatele je 150 %. V případě, že pojišťovna dosahuje 150 %, má dostatek vlastního i cizího kapitálu na pokrytí závazků plynoucích z pojišťovací činnosti. Ukazatel Technical coverage ratio je dán podílem technických rezerv a vlastního kapitálu na zaslouženém čistém pojistném. Výsledky ukazatele za sledované období jsou uvedeny v tabulce 28. 64

Tabulka 28: Technical coverage ratio u Triglav pojišťovny a Direct pojišťovny v období 2007-2016 (v %) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Technical coverage ratio 160,9 169,6 169,3 166,6 186,1 184,6 163,9 185,1 199,1 181,1 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017; dle Direct pojišťovna - 2015, 2016d, 2017a Dle výsledků hodnot ukazatele Technical coverage ratio pojišťovna neměla v žádném roce problém dosáhnout doporučené hodnoty 150 %. Pojišťovna tak má dostatek vlastního i cizího kapitálu pro úhradu svých závazků. Průměrná hodnota do roku 2014 je 170 % a od roku 2014 do roku 2016 je průměrná hodnota 188 %. Pojišťovna Direct tedy disponuje dostatkem prostředků pro krytí nákladů. 4.4 Spider analýza Pro porovnání vývoje pojišťovny lze také využít Spider analýzu, kde se posuzují vybrané ukazatele finanční analýzy ve srovnání s ukazateli celého odvětví. Tato kapitola bude zaměřena na posouzení vývoje roku 2016 za Direct pojišťovnu a za celý pojistný trh neživotního pojištění. Spider analýza se provádí prostřednictvím Spider grafu, kde na jednu osu jsou vloženy výsledky ukazatelů pojistného odvětví neživotních pojišťoven položeno na hodnotu 100 %. Další osa vyobrazuje odchylky posuzované pojišťovny od pojistného odvětví. Pro účely této kapitoly bude použito dvanáct ukazatelů, které se zaměřují na neživotní pojištění, viz tabulka 29. Tabulka 29: Spider graf upraven na podmínky neživotního pojištění D1: podíl vlastního kapitálu D2: podíl finančního umístění D3: podíl technických rezerv D4: finanční umístění/technické rezervy C1: ZČP / ČPV v NP C4: VFU / NFU v NÚ Zdroj: Vlastní zpracování dle Vávrová, 2014, s. 167 A1: rentabilita vlastního kapitálu A2: hrubá rentabilita tržeb A3: očištěná rentabilita tržeb A4: rentabilita aktiv B1: ZČP / PHP v NP B3: ZČP / NPPO v NP Pro výpočet ukazatelů za pojistný trh v neživotním pojištění byl použít medián a průměrná hodnota jednotlivých pojišťoven v odvětví, hodnoty jsou uvedeny v příloze 5. Pro výpočet je potřeba jedenáct údajů, které vycházejí z výkazu zisku a ztráty a z rozvahy pojišťovny a jsou uvedeny v tabulce 30. Pro výpočet odvětví byly hodnoty očištěny o extrémní hodnoty s ohledem na konkurenční prostředí. Proto byly vyjmuty následující pojišťovny - Česká pojišťovna, pojišťovna Kooperativa, Allianz pojišťovnu, ČSOB Pojišťovna, Generali Pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna, Uniqa pojišťovna a HDI pojišťovna. 65

Tabulka 30: Podklady pro Spider graf u Direct pojišťovny za rok 2016 (v tis. Kč) Direct pojišťovna - 2016 66 Průměr Odvětví - 2016 Medián Vlastní kapitál 253 147 326 909 296 209 Celková aktiva 896 327 2 177 420 780 307 Finanční umístění 395 225 757 770 433 596 Technické rezervy 478 672 551 621 375 135 Zisk 29 069 30 886 15 500 Předepsané hrubé pojistné 655 066 561 078 492 582 Zasloužené čisté pojistné 404 206 414 316 340 922 Výnosy z finančního umístění 471 002 87 508 36 797 Čistá výše provozních výdajů 166 062 176 690 161 347 Náklady na finanční umístění 468 628 76 943 16 456 Náklady na pojistná plnění 249 289 216 784 147 505 očištěná od zajištění Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017 I při očištění pojistného trhu o extrémní hodnoty některých subjektů na trhu neživotního pojištění dochází k problému při využití pouze jen průměru nebo pouze jen mediánu souhrnných hodnot za odvětví. Výsledky, které jsou dané průměrem i mediánem nejsou dostatečně průkazné. Např. při využití mediánu se rovnají hodnoty odvětví i posuzované pojišťovny u ukazatele ROS hrubá a ROS očištěná. Proto je pro sestavení spider grafu využita vždy ta hodnota, která je pro trh bližší a vypovídací hodnota lepší. Tyto hodnoty jsou v tabulce 31 podbarveny. U ukazatelů, kde se používá vlastní kapitál nebo zisk, budou použity průměrné hodnoty, v ostatních případech bude využit medián. Prostřednictvím těchto údajů jsou dále vypočítány ukazatele a vytvořen spider graf. Hodnoty ukazatele pojistného odvětví neživotního pojištění jsou nastaveny na osu grafu 100 %. Výsledky jednotlivých ukazatelů jsou uvedeny v tabulce 31. Tabulka 31: Ukazatele Spider grafu u Direct pojišťovny za rok 2016 Ukazatele pro Spider graf Odvětví Direct pojišťovna Odvětví Procentní podíl D1: podíl vlastního kapitálu 0,419 0,282 100 % 67 % D2: podíl finančního umístění 0,556 0,441 100 % 79 % D3: podíl technických rezerv 0,481 0,534 100 % 111 % D4: finanční umístění/technické rezervy 1,156 0,826 100 % 71 % A1: rentabilita vlastního kapitálu (ROE) 0,094 0,115 100 % 122 % A2: hrubá rentabilita tržeb (ROS hrubá) 0,063 0,044 100 % 71 % A3: očištěná rentabilita tržeb (ROS čistá) 0,091 0,072 100 % 79 % A4: rentabilita aktiv (ROA) 0,040 0,032 100 % 82 % C1: ZČP/ ČPV v NP 2,113 2,434 100 % 115 % C4: VFU / NFU v NP 2,236 1,005 100 % 45 % B1: ZČP / PHP v NP 0,692 0,617 100 % 89 % B1: ZČP / PHP v NP 2,311 1,621 100 % 70 % Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017

Procentní podíl je vypočítán jako výsledek ukazatele za odvětví k výsledku ukazatele za Direct pojišťovnu. Výsledná procenta se vkládají do paprskového grafu. Odvětví představuje osu 100 % a k tomu je zobrazen procentní podíl Direct pojišťovny. V grafu 12 lze pak lépe pozorovat, kde se vybraná pojišťovna významně odlišuje od odvětví neživotního pojištění. Graf 12: Spider graf u Direct pojišťovny za rok 2016 C4 140% B3 120% 100% 70% 80% B1 89% 60% 40% 20% 45% 0% D1 67% 79% D2 D3 111% 71% D4 C1 115% 122% A1 A4 82% 79% 71% A2 Odvětví NP Direct pojišťovna A3 Zdroj: Vlastní zpracování dle ČAP - 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017 V tabulce 32 jsou detailně okomentovány výsledky ukazatelů použité ve spider grafu ve vztahu k pojistnému trhu. Tabulka 32: Okomentování Spider grafu u Direct pojišťovny za rok 2016 Ukazatel ROE (A1) v poměru k odvětví dosahuje vyšších hodnot. Způsobeno to může být nižší hodnotou vlastního kapitálu u pojišťovny Direct oproti odvětví. Hrubá rentabilita tržeb dosahuje 71 %. Je to způsobeno vyšší hodnotou předepsaného hrubého pojistného oproti hodnotě v odvětví. Kvadrant A - rentabilita Očištěná rentabilita tržeb dosahuje 79 %. Je to způsobeno vyšší hodnotou zaslouženého čistého pojistného oproti hodnotě v odvětví. Ukazatel ROA (A4) dosahuje 82 % a je tedy nižší než v pojistném odvětví. Způsobeno to je jednak nižším ziskem, ale především vyššími celkovými aktivy oproti celkovým aktivům v odvětví. Pro ukazatele rentability, které se více podobají linii odvětví, je zapotřebí zvýšit Zhodnocení kvadrantu A zisk a zvýšit vlastní kapitál. Ukazatel B1 poměřuje likviditu zaslouženého čistého pojistného a předepsaného hrubého pojistného, tedy kolik náleží pojišťovně za daný rok pojistného očištěného od zajištění. Hodnota ukazatele dosahuje hodnoty 89 %. Tento ukazatel je nižší, protože značná část předepsaného pojistného je postoupena zajišťovně. Pokud by se tento poměr snížil, ukazatel by se přiblížil 100 %. Nelze jednoznačně zhodnotit, že vyšší poměr zajištění je negativní věc, Kvadrant B likvidita je to nástroj pojistně-technického rizika. Ukazatel B3 počítá likviditu jako zasloužené čisté pojistné k nákladům na pojistné plnění připadající na pojišťovnu. Ukazatel dosahuje hodnoty 70 %. Způsobeno je to zejména vyššími náklady na pojistné plnění, která jsou v odvětví nižší. V případě, kdy by došlo ke katastrofické události, může být likvidita z toho důvodu značně ohrožena. 67

Zhodnocení kvadrantu B Kvadrant C struktura financování Zhodnocení kvadrantu C Kvadrant D struktura majetku Zhodnocení kvadrantu D Zdroj: Vlastní zpracování dle výsledků Spider grafu 4.5 SWOT analýza Celkově lze hodnotit likviditu jako přiměřenou, ovšem je nutné likviditu hlídat a využívat takové finanční instrumenty pro finanční umístění, aby bylo portfolio dostatečně likvidní. Ukazatel C1 je definován jako poměr zaslouženého čistého pojistného k čisté výši provozních výdajů. Tento ukazatel dosahuje hodnoty 115 %. Je to způsobeno vyšší hodnotou zaslouženého čistého pojistného, než uvádí medián pojistného trhu. Ukazatel C4 je definován jako poměr výnosů z finančního umístění k nákladům z finančního umístění. Hodnota dosahuje pouze 45 %. Přestože jsou výnosy z finančního umístění několikanásobně vyšší než u konkurentů, stejně tak vysoké náklady způsobují nepoměr mezi pojišťovnou a odvětvím. Náklady se v posledním roce více jak dvojnásobně zvýšily, což způsobuje takto nízký procentní podíl. Kvadrant C je hodnocen spíše negativně z důvodu malého podílu výnosů z finančního umístění na nákladech z finančního umístění. Pojišťovna by se měla zaměřit na snižování nákladů na finanční umístění a zároveň dosahovat vyšších výnosů z finančního umístění. Ukazatel D1 podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech dosahuje 67 %. Tato hodnota je nižší z důvodu menšího vlastního kapitálu než udává průměr odvětví a vyšší hodnoty celkových aktiv. Pojišťovna významně snížila v roce 2013 základní kapitál a nyní postupně narůstá. V případě zvyšování vlastního kapitálu se hodnota ukazatele bude dostávat na požadovanou hodnotu. Nedoporučuji hodnotu vlastního kapitálu snižovat. Ukazatel D2 se zaměřuje na podíl finančního umístění vzhledem k celkovým aktivům. Ukazatel dosahuje na 79 %. Je to opět způsobeno vyšší hodnotou celkových aktiv a nižší hodnotou finančního umístění. V případě zvýšení investic, se ukazatel bude přibližovat k hodnotě 100 %. Ukazatel D3 je definován jako podíl technických rezerv k celkovým aktivům. Tento ukazatel převyšuje hodnotu danou trhem na úroveň 111 %. Je to způsobeno vyššími celkovými aktivy a vyššími technickými rezervami. V případě snížení technických rezerv se hodnota přiblíží k 100 %. Vyšší technické rezervy ovšem nemusí značit negativní situaci, pojišťovna se chová pouze obezřetně. Ukazatel D4 se zaměřuje na finanční umístění vzhledem k technickým rezervám. Hodnota ukazatele je na úrovni 71 %, protože technické rezervy přesahují hodnotu finančních investic. Aby se pojišťovna přiblížila hodnotě odvětví, musela by navýšit investice. V rámci kvadrantu D je nutné se zaměřit na zvýšení vlastního kapitálu a investic. Součástí práce je také posouzení ostatních vlivů. Pro posouzení byla vybrána SWOT analýza, která se zaměřuje na silné a slabé stránky pojišťovny, a na příležitosti a hrozby pocházející z vnějšího okolí viz schéma 1. 68

Schéma 1: SWOT analýza Direct pojišťovny Silné stránky - přicházejí na trh s pojištěním s novým přístupem - pojištěním pro lidi, pojištění dle nich má být jednoduché, rychlé, spolehlivé a srozumitelné - nový způsob poboček kavárenského typu - aplikace Nafoť a jeď - neomezené pracovní volno pro zaměstnance - nejrychleji rostoucí pojišťovna na českém trhu - růst vlastního kapitálu a dosahování zisku - zvyšování předepsaného pojistného - uzavření strategického partnerství s MONETA Money Bank - nový akcionář Odyssey 44 Slabé stránky - pouze dvě produktové linie, které dosahují 10% předepsaného pojistného, pojištění odpovědnosti přesahuje 60 % předepsaného pojistného - finanční umístění pokleslo a nedosahuje doporučených hodnot - zvýšení nákladovosti na sjednání pojištění SWOT Příležitosti - odlišný přístup oproti konkurentům - zvyšování HDP na obyvatele - růst tržeb za služby - růst neživotního pojištění v ČR Hrozby - lidé se bojí změn a novátorství - starší lidé nefungují přes aplikace - neochota přejít k jiné pojišťovně - "kopírování" produktů jinými pojišťovnami - nizká nezaměstnanost - směrnice a nařízení vycházející z legislativy EU Zdroj: Vlastní zpracování na základě - Direct pojišťovna - 2018c, 2018d; ČSÚ, 2018; Medical News, 2017 Silnou stránkou pojišťovny je zejména odlišný přístup pojišťovny k pojištěným. Snaha o jednoduché, srozumitelné a spolehlivé pojištění, které je pro klienty přístupné a příjemné. Docílit toho chtějí také nahrazením klasických poboček, pobočkami kavárenského typu, kde si mohou stávající i potenciální klienti pohovořit se zaměstnancem u kávy v příjemném prostředí. Usnadnit situaci při vzniku pojistné události na vozidle si mohou klienti prostřednictvím aplikace Nafoť a jeď. Řidič vyfotí vzniklé poškození na vozidle a přes aplikaci odešle fotodokumentaci do pojišťovny. Aplikace sama navede řidiče krok za krokem, co je vše nutné zdokumentovat. Významnou silnou stránkou pojišťovny zaměřenou na zaměstnance je také neomezené pracovní volno. Neomezené pracovní volno může zaměstnanec Direct pojišťovny čerpat po vyčerpání řádné dovolené, jeho práce musí být hotová tak, aby neohrozil fungování týmu, a zároveň volno nelze čerpat na zotavení z nemoci, k tomu slouží dva sick days. (Direct pojišťovna, 2018b) Silnou stránkou pojišťovny je také to, že se jedná o nejrychleji rostoucí neživotní pojišťovnu na českém trhu. (Direct pojišťovna - Direct roste nejrychleji ze všech pojišťoven) Pojišťovně roste vlastní kapitál a dosahuje zisku. Na zlepšení situace mělo vliv zvýšení předepsaného pojistného. Jednoznačně silnou stránkou pro Direct pojišťovnu byl zájem jiných podniků o uzavření strategického partnerství. Díky této příležitosti získala Direct pojišťovna nová místa, kde lze sjednat pojištění. Příležitostí pro další rozvoj pojišťovny bylo také uzavření dohody o strategickém partnerství a dlouhodobém rozvoji Direct pojišťovny s novým akcionářem Odyssey 44. Tato strategická partnerství byla uzavřena na roce 2017 a 2018. (Direct pojišťovna, 2018e) Slabou stránkou je, co se týká produktového portfolia, že pojišťovna má pouze dvě produktové linie, které dosahují na 10 % předepsaného pojistného. Jedná se o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které má téměř 70 % a havarijní pojištění, které nedosahuje téměř 20 % (hodnoty jsou za rok 2016). 69