Metodika k projektovému dni Název projektového dne Proměny krajiny Anotace Projektový den Proměny krajiny je určen žákům 1. ročníku gymnázia, a to jak všeobecného, tak humanitního zaměření. Cílem projektového dne je posílit estetickou percepci přírody, vidět přírodu a životní prostřed jako zdroj inspirace pro vytváření kulturních hodnot. Žáci jsou vedeni k biofilní orientaci. Projekt rovněž ukazuje výtvarné dílo coby reflexi krajiny a přírody, která může sloužit ke srovnání stavu přírody a krajiny v různých obdobích a která umožňuje žákům postihnout příčiny proměny přírody a krajiny. Projekt dává žákům možnost poznávání konkrétního životního prostředí, možnost navázat bezprostřední kontakt s přírodou formou orientace na činnost (pracovní listy, vlastní výtvarná činnost vytváření grafiky). Žáci poznatky nepřijímají pasivně, naopak jsou nuceni aktivně vyhledávat, jsou vedeni k diskusi a vzájemné spolupráci, propojují různé obory vzdělávání. Během projektu rozvíjejí klíčové kompetence. Cílová skupina Projektový den je určen žákům 1. ročníku, a to jak všeobecného, tak i humanitního zaměření. Zařazení projektového dne do školního vzdělávacího programu Geografie Krajina vývoj krajiny, přírodní prostředí, environmentalistika, krajinná (geografická) ekologie. Vývoj interakce příroda společnost prostorová koexistence, udržitelný rozvoj (život), limity přírodního prostředí, globální problémy lidstva. Místní region.
Geografické informační a navigační systémy. Biologie Základní ekologické pojmy. Dějepis Rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální struktuře. Globální problémy moderní společnosti. Občanský a společenskovědní základ Sociální fenomény a procesy životní prostředí. Proces globalizace globální problémy. Informatika a informační a komunikační technologie Internet služby na internetu. Digitální svět. Umění a kultura výtvarná výchova Interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora. Uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivní a komunikační. Role subjektu v uměleckém procesu. Umělecký proces a jeho vývoj. Vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků. Klíčové kompetence Kompetence k učení Žák efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací, kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi;
Kompetence k řešení problémů Žák rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran; zvažuje možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků. Kompetence komunikativní Žák s ohledem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; vyjadřuje se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikuje; je citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým kolektivem žáků; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění. Kompetence sociální a personální Žák posuzuje reálně své fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe; odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho koriguje; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů; rozhoduje se na základě vlastního úsudku. Kompetence občanská Žák informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří; o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu;
respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí. Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova - tematické okruhy průřezového tématu: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů, Sociální komunikace, Spolupráce a soutěž. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - tematické okruhy průřezového tématu: Globální problémy, jejich příčiny a důsledky. Environmentální výchova - tematické okruhy průřezového tématu: Člověk a životní prostředí, Životní prostředí regionu a Materiální zabezpečení projektového dne Kancelářské potřeby, počítače s připojením na internet, tiskárna, fotoaparát, kopírovací stroj. Výtvarné potřeby, stojan na sušení grafik. Navigační přístroj GPS. Finance Kancelářské potřeby 500,-Kč. Výtvarné potřeby 2500,- Kč, sušák na papíry a grafické listy 3500,- Kč. Vstupní motivace studentů Výtvarné umění má funkci nejen estetickou, nýbrž i didaktickou. Umožňuje zamyšlení nad problémy, které by studenti primárně ve výtvarných dílech nehledali. Ve výtvarných dílech zachycujících krajinu Jevíčska naleznou její historickou podobu. Vyhledáním místa vzniku díla mohou srovnat proměnu krajiny, konkrétního místa do dnešní doby a posoudit přínos těchto změn. Mohou se zamyslet nad příčinami její proměny, vytvořit vizi vývoje krajiny v budoucnosti s ohledem na vývojové trendy ve společnosti. Konkrétní materiály pro učitele viz seznam doporučené literatury.
Literatura pro studenty BLÁHA, Jaroslav a Jan SLAVÍK. Průvodce výtvarným uměním. 1. vyd. Praha: Práce, 1997, 126 s. Pomocné knihy pro učitele a žáky (Práce). ISBN 80-208-0432-3. DEMEK, Jaromír, Vít VOŽENÍLEK a Miroslav VYSOUDIL. Geografie pro střední školy I. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c1997, 94 s. ISBN 80-859-3773-5. HLAVAČKA, Milan. Dějepis pro gymnázia a střední školy III. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 175 s. ISBN 80-723-5172-9. KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy IV. 1. vyd. Praha, c2002, 215 s. ISBN 80-723-5175-3. MIRVALD, Stanislav. Geografie pro střední školy II. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2003, 96 s. ISBN 80-723-5008-0. ROESELOVÁ, Věra. Technik y ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996, 241 s. ISBN 80-902- 2671-X. ŠAMŠULA, Pavel a Jarmila HIRSCHOVÁ. Průvodce výtvarným uměním IV. 2. vyd. Úvaly: Albra, 2000, 122 s. Pomocné knihy pro učitele a žáky (Albra). ISBN 80-862-8724-6. ŠLÉGL, Jiří, František KISLINGER a Jana LANÍKOVÁ. Ekologie a ochrana životního prostředí: pro gymnázia. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2002, 157 s. ISBN 80-716-8828-2. Realizace projektového dne návod pro učitele Projektový den Proměny krajiny začíná prezencí žáků, seznámením s náplní projektového dne a rozdělením žáků do pracovních skupin. Během dne mohou pracovat i ve dvojicích. Žáci postupně obdrží pracovní list a vyplňují je, resp., pracují s nimi, podle pokynů lektorů. Vedou diskuzi nad jednotlivými úkoly, prezentují výsledky své práce. Žáci mají možnost využívat multimediální učebnu s počítači a přístupen na internet. Ve třídě je k dispozici příslušná literatura. Po vyplnění pracovního listu následuje přestávka, poté se žáci odeberou do učebny výtvarné výchovy, kde vytvoří grafický list metodou suché jehly na zadané téma. Časové podmínky Vlastní projektový den - sedm vyučovacích hodin.
Participace Tři lektoři v rámci projektového dne příprav na projektový den. Zapojení partnera Příloha 1 Materiály pro studenty Pracovní list Příloha 2 Doporučená literatura pro učitele
Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY PŘÍRODY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny. Vyjmenujte typické rysy pro výše zmíněné typy krajin: - narušená (degradovaná) zpustošená (devastovaná) krajina: - obdělávaná krajina: - příměstské krajina:......... - městské krajina:.........
2. Jakým způsobem člověk zasahuje do krajiny? Jak mění její tvář? Vyjmenujte faktory měnící krajinu. 3. Zamyslete se nad tím, jakou funkci má krajina, jakou roli plní. Vyjmenujte některé z funkcí krajiny.
4. Na obrázku 1 vidíte pohled na Jevíčko s okolní krajinou. a) S pomocí literatury určete autora díla a dobu vzniku. b) Charakterizujte dílo po výtvarné stránce (námět, obsah, forma). 1 BLAŽEK, Štěpán a Antonín ORNER. Malíři v Jevíčku a okolí. 1. vyd. Jevíčko: město Jevíčko, 2001, s. 30.
c) Přibližně lokalizujte místo, ze kterého autor obrazu zobrazil Jevíčko. Zjistěte pomocí GPS jeho polohu a zaneste ji do mapy. d) Jaký typ krajiny je na obrázku zobrazen? e) Jak se proměnila tvář krajiny od doby vzniku obrazu do současnosti? Charakterizujte proměnu krajiny, faktory, které na ní podílely.
f) Vytvořte fotografii, z místa, jež jste lokalizovali. Doložte na ní proměnu krajiny.
5. Vytvořte grafický list metodou suché jehly s vaším pohledem z lokalizovaného místa a list s vizí vzhledu téže krajiny za padesát let. Řešení 1. Možné řešení - narušená (degradovaná) krajina je v oblastech s hustým osídlením častým typem. Má intenzívní zemědělské využití, hustou komunikační síť, mohou se zde nacházet i průmyslové objekty, doly a lomy. Přes zbývající přírodní prvky má krajina narušenou autoregulaci. 2 - obdělávaná krajina je krajina, ve které jsou jednotlivé vesnice a enklávy s přírodními nebo obhospodařovanými ekosystémy roztroušeny mezi převažujícími obdělávanými plochami ( ); - příměstské krajiny jsou na přechodu mezi městem a volnou krajinou. Jsou tvořeny heterogenní směsí sídel, obchodních center, obdělávaných polí a přirozené vegetace. ( ); - městské krajiny jsou krajiny se zbytky parkových ploch roztroušených v husté 2. Možné řešení. zástavbě. Koridory jsou tvořeny ulicemi tvořících síť. ( ). 3 - zásahy do zeleně a změna flóry i fauny, - vznik devastované krajiny, - změna vodního režimu krajiny, - zvýšená eroze, - zábor kvalitní půdy,vznik nestabilních ekosystémů - změna krajinné mozaiky (tvořena členitostí terénu, vodními toky, rybníky, nádržemi, zbytky původní vegetace apod.), jejíž prvky ustupují vlivem vestavby lidských sídel, mostů, průmyslových objektů, silnic, dálnic, železnic apod. 2 ŠLÉGL, Jiří, František KISLINGER a Jana LANÍKOVÁ. Ekologie a ochrana životního prostředí: pro gymnázia. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 2002, s. 140. ISBN 8071688282. 3 JAREŠ, Vladan a kol. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola5.html#stupne_antropogenni_premeny_krajiny krajiny
- změna reliéfu krajiny vlivem přemisťování velkého množství zeminy, hloubení příkopu atd. - přeložky vodních toků dochází ke změně hydrologických poměrů, - zásahy do zeleně (kácení lesních porostu i rozptýlené zeleně) vznik nestabilních ekosystémů. - změna vodního režimu krajiny (může vyústit až v dezertifikaci = pouštnatění) - úbytek přirozených pramenišť pitné vody, - regulace (napřimování) vodních toků způsobuje rychlý odtok vody z krajiny (ztráta charakteristických vlhkomilných bylin i dřevin). - cestovní ruch - zábor zemědělské a lesní půdy (výstavba hotelů, sjezdovek, tábořišť, komunikací atd.), - poškozování vzhledu krajiny a její znečišťování (např. černé skládky domovních odpadů), - poškozování půdy a rostlinstva, - poškozování lesních porostů. - zemědělská a lesnická činnost - velké monokulturní plochy, - likvidace rozptýlené zeleně, - při větším zornění a odlesnění nástup větrné i vodní eroze, - změna krajinné mozaiky. - přírodní faktory - monotónní ráz krajiny, - geologická činnost moře (podemílání pobřeží, zanášení zátok a tím rozšiřování pevniny), - činnost větru. 4 3. Možné řešení - výroba potravin a průmyslových surovin, - těžba nerostných surovin, - těžba dřeva, - výroba energií, - průmyslová výroba. - ekologická stabilita a rovnováha jednotlivých ekosystémů, - velká druhová rozmanitost, 4 JAREŠ, Vladan a kol. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola4.html#faktory_poskozujici_a_menici_krajinu
- velká únosnost a potenciál krajiny, - schopnost autoregulace, - estetičnost krajin, - retenční schopnost krajiny, - sociální, - pracovní možnosti lidí - bydlení lidí, - rekreace lidí. - funkce přírodního zdroje, - produkční funkce, - obytná funkce, - rekreační funkce, - ochranná funkce 5 5 5 JAREŠ, Vladan a kol. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola4.html#faktory_poskozujici_a_menici_krajinu
1. Literatura: JAREŠ, Vladan. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/index.html ODEHNALOVÁ, Alena. Vybrané kapitoly z dějin kultury. Vyd. 2. opr. Brno: Cerm, 2005, 228 s. ISBN 80-720-4391-9. ŠLÉGL, Jiří, František KISLINGER a Jana LANÍKOVÁ. Ekologie a ochrana životního prostředí: pro gymnázia. Vyd. 1. Praha. ISBN 80-716-8828-2. 2. Obrázky BLAŽEK, Štěpán a Antonín ORNER. Malíři v Jevíčku a okolí. 1. vyd. Jevíčko: město Jevíčko, 2001, s. 30. http://www.mapy.cz/zakladni?x=16.6864233&y=49.6457291&z=12&q=jev%c3%ad%c4%8d ko 3. Materiál je určen pro bezplatné užívání pro potřebu výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY-SA.
Příloha 2 Doporučená literatura pro učitele Aby Země nebyla jen hrobem: literatura, kultura, příroda. Vyd. 1. Editor Josef Šmajs. Praha: Obec spisovatelů, 2011, 228 s. ISBN 978-809-0421-882. BALADA, Jan. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia: RVP G. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, c2007, 100 s. ISBN 978-808-7000-113. ČINČERA, Jan. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007, 116 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 978-807-3151-478. DEJMAL, Ivan. Tvář naší země - krajina domova. Vyd. 1. Lomnice nad Popelkou: Jaroslav Bárta, Studio JB, c2001, 366 s. ISBN 80-865-1200-2. HLAVÁČEK, L. Současná grafika. Praha: 1977. HRBATA, Zdeněk a Martin PROCHÁZKA. Romantismus a romantismy: pojmy, proudy, kontexty. Praha: Karolinum, 2005, 417 p. ISBN 80-246-1060-4. HORKÁ, Hana. Ekologická dimenze výchovy a vzdělávání ve škole 21. století. 1. vyd. Brno: Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty MU, 2005, 158 s. ISBN 80-210-3750-4. JANOUŠEK D. Výtvarná výchova 1. Olomouc: PdF UP, 1978. JAREŠ, Vladan a kol. Krajinná ekologie [online]. Brno: Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MZLU v Brně, 2007, 12. února 2008 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/index.html KLIVAR, M. & POLCAR, M. Kresba v životě člověka. Praha: SPN, 1987. KREJČA, A.: Techniky grafického umění. Praha: Artia, 1981. KREJČA, H. Grafické techniky, ve světě věcí.praha:aventinum, 1995.ISBN 80-8527-748-4. KUCHAŘ, R. Kresba, malba, grafika pro LŠU. Praha: SPN, 1968. MARKO, J. O grafice. Praha: 1981. ODEHNALOVÁ, Alena. Vybrané kapitoly z dějin kultury. Vyd. 2. opr. Brno: Cerm, 2005, 228 s. ISBN 80-720-4391-9. ODEHNALOVÁ, Alena. Vybrané kapitoly z dějin kultury XX. století. 1. vyd. Brno: CERM, 2001, 318 s. ISBN 80-720-4211-4. PARRAMON,J.M. Velká kniha o kresbě. Praha: Svojtka a Vašut, 1996.ISBN 80-7180-093-7. SEED, John. Myslet jako hora: shromáždění všech bytostí. Vyd. 1. Prešov: Nadácia Zelená nádej. ISBN 80-886-9901-0.
ŠMAJS, Josef. ultura proti přírodě: tři ekologické eseje. Brno: Zvláštní vydání--", 1994, 55 p. ISBN 80-854-3628-0. ŠMAJS, Josef a Erazim V KOHÁK. hrožená kultura: od evoluční ontologie k ekologické politice. 3., upravené a rozšířené vyd. Brno: Masarykova univerzita. ISBN 80-729-4458-4. ŠMAJS, Josef, Ivan KLÍMA a Václav CÍLEK. Tři hlasy: úvahy o povaze konfliktu kultury s přírodou. Vyd. 1. Brno. ISBN 978-807-2392-520. Škola pro život II: jak na ekologickou/environmentální výchovu po zavedení Rámcových vzdělávacích programů. Editor Lenka Daňková, Jiří Kulich, Blanka Toušková. Praha: Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, 2009, 260 s. ISBN 978-80-903345-9-5. TEISSIG, K. Technika kresby. Praha: Artia, 1986. Životní prostředí v Česku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009, 13.7.2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%c5%bdivotn%c3%ad_prost%c5%99ed%c3%ad_v_%c4%8ces ku