JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY POLNÍ CESTY
Polní cesta = účelová komunikace zejména pro zemědělskou dopravu, ale i pro pěší a cykloturistiku ČSN 73 6109 Projektování polních cest účel: zpřístupnění pozemků vlastníků zpřístupnění krajiny napojení na silnice místní komunikace, lesní dopravní síť
Rozdělení polních cest podle kategorie POLNÍ CESTY
Hlavní polní cesta soustřeďují dopravu z vedlejších polních cest napojeny na místní komunikace, nebo komunikace III. třídy navrženy jako zpevněné, jednopruhové s výhybnami, nebo dvoupruhové celoroční sjízdnost Vedlejší polní cesta zajišťují dopravu z přilehlých pozemků, nebo farem napojeny na hlavní polní cesty, mohou být napojeny na místní komunikace a silnice III. třídy převážně jednopruhové, nezpevněné, zatravněné, výhybny doporučené Doplňková polní cesta propojení v rámci půdních celků jednoho vlastníka mohou tvořit hranice vlastnických pozemků jednopruhové, nezpevněné, případně zatravněné
Třída dopravního zatížení potřebná pro návrh vozovky podle katalogu TNV k se stanový na základě dopravně inženýrského průzkumu Pro polní cesty tento způsob nevhodný, hodnota se stanovuje na základě celkového objemu přepravovaných hmot T TNV k = (k * T) / R k.koeficient = 0,14 R.provozní doba polní cesty za rok (365) (pokud se nejedná o cesty příjezdové a spojovací R = 275) T = Q * S S svozná plocha polní cesty (ha) Q přepravované hmoty z jednoho ha (t)
1. NÁVRH POLNÍ CESTY vyloučení nebo omezení zemědělské dopravy z intravilánu obce návaznost na stávající síť komunikací přirozená hranice pozemků a katastr. území zachování a doplnění krajinného rázu konfigurace terénu (rovinný, svažitý) niveleta kopíruje terén (snaha o eliminaci násypů a zářezů)
1.1 NÁVRHOVÉ PARAMETRY POLNÍCH CEST Směrové uspořádání prostý kružnicový oblouk (nejčastější použití) - přímý úsek mezi stejnosměrnými oblouky min. 20m - přímý úsek mezi protisměrnými oblouky min. 15m kružnicový oblouk s přechodnicemi (u hlavních polních cest, větší bezpečnost a plynulost provozu) přechodnicový oblouk (složen pouze z přechodnic) složený oblouk (např. z kružnicových částí různého poloměru, navrhuje se výjimečně pro lepší přimknutí trasy k tvaru území) s ohledem na zemědělské stroje je nejmenší možný poloměr R = 12,5m
POLNÍ CESTY 1.1 NÁVRHOVÉ PARAMETRY POLNÍCH CEST Nejmenší dovolené poloměry kružnicových oblouků pro zpevněné polní cesty
1.1 NÁVRHOVÉ PARAMETRY POLNÍCH CEST Výškové uspořádání příčný sklon v přímé: u jednopruhových cest obvykle jednostranný u dvoupruhových cest jednostranný, příp. střechovitý nejmenší hodnoty příčného sklonu: asfaltový a cementobetonový kryt 2,5% kryty dlážděné, z dílců, nebo štěrkové. 3,0% povrchy nezpevněných cest... 4,0-6,0% dostředný sklon vyplývá z návrhové rychlosti a poloměru oblouku největší dovolený dostředný sklon v oblouku je 6,0% (příp. 8,0%) nejmenší dovolený dostředný sklon v oblouku je jako příčný sklon v přímém úseku
1.1 NÁVRHOVÉ PARAMETRY POLNÍCH CEST podélný sklon: výškové oblouky:
1.1 NÁVRHOVÉ PARAMETRY POLNÍCH CEST Rozšíření ve směrovém oblouku na dvoupruhových i jednopruhových polních cestách při R < 200m
2. SKLADBA POLNÍ CESTY - PŘÍKLADY Penetrační makadam - vrstva vytvořená z kamenné kostry po prolití asfaltovým pojivem a následném zaplnění povrchových mezer rozprostřeným a zhutněným drceným kamenivem.
3. CESTNÍ SÍŤ Návrh cestní sítě musí respektovat kritéria dopravní, geotechnická, technická, ekologická, půdoochranná, vodohospodářská, estetická a ekonomická. radiální Výhody kratší dopravní vzdálenost, snadnější kategorizace a orientace Nevýhody nevhodné tvary pozemků
3. CESTNÍ SÍŤ paralelní Výhody pravidelné tvary pozemků Nevýhody delší dopravní vzdálenost (až 1,3x), obtížnější kategorizace a orientace
3. CESTNÍ SÍŤ šachovnicová větvené uspořádání
4. PRVKY POLNÍ CESTY Výhybny -zřizují se na obousměrných jednopruhových silnicích (S4), místních komunikacích a polních cestách - umísťují se tak, aby vozidlo jedoucí do stoupání mělo přednost před protijedoucím vozidlem Délka výhybny: 15 m standardně 12 m (výjimečně v odůvodněných případech 6 m) při převážném provozu osobních automobilů Vzdálenost mezi výhybnami: nemá přesahovat 100 m (nejvýše 200 m) od začátku vjezdového náběhu výhybny musí být přehledný celý úsek k následující výhybně v místech s častým výskytem mlh (snížená viditelnost) může příslušný správní orgán požadovat kratší vzdálenost i na rovných úsecích
4. PRVKY POLNÍ CESTY Výhybny Dle místních podmínek lze v odůvodněných případech využít k vyhýbání: plochy křižovatek sjezdy účelových komunikací samostatné sjezdy k sousedním stavbám a pozemkům existující vhodné zpevněné plochy přiléhající k jízdnímu pruhu
4. PRVKY POLNÍ CESTY Výhybny
4. PRVKY POLNÍ CESTY obratiště Zřizují se (obecně): na konci slepých komunikací, jejichž délka přesahuje 100 m (nepřijatelné delší couvání) po stranách průběžných komunikací při místní potřebě obracení vozidel (pro otáčení autobusů, vozidel zimní údržby, těžkých souprav) Tvary obratišť - obratiště může být zřízeno podle svého tvaru jako: a) okružní b) úvraťové c) kombinované
4. PRVKY POLNÍ CESTY a) Okružní obratiště: má mít nejmenší vnější průměr: pro osobní automobily 12 m pro nákladní automobily, autobusy a trolejbusy 25 m
4. PRVKY POLNÍ CESTY b) Úvraťové obratiště: zřizuje se pro osobní automobily ve tvaru T, L nebo Y pro nákladní automobily jen výjimečně (hasiči, odvoz odpadu) pro autobusy a trolejbusy se úvraťové obratiště nezřizuje
4. PRVKY POLNÍ CESTY sjezdy a nájezdy -pro připojení vedlejší polní cesty na hlavní nebo pro připojení jednotlivých pozemků k cestní síti