METODY BEZ VÝMĚNY V ENERGIE MEZI ZÁŘENZ ENÍM M A VZORKEM SPEKTROMETRIE VYUŽÍVAJÍCÍ ROZPTYL Meoda založeá a měřeí idexu lomu láek (). Prochází-li paprsek moochromaického zářeí rozhraím raspareích prosředí, měí se jeho rychlos (v) a směr, paprsek se láme. v v siα si β závisí a a eploě (uos emperace). Měřeí je založeo a určováí mezího úhlu β m úhel lomu při úhlu dopadu α 90, do prosoru za β m se paprsky už edosaou čeré prosředí (rozhraí svěla a síu). si β m David MILDE, 006
Refrakomer (Abbeův): vzorek se kápe mezi hraoly, zdroj zářeí: Na výbojka. Aalyické aplikace: ověřováí čisoy chemikálií v kapalé a pevé fázi (obsah vody v mléce; afový průmysl, gumáresví (saoveí síry), deekory v HPLC. David MILDE, 006 Využívá se schoposi opicky akivích láek sáče roviu procházejícího polarizovaého svěla doprava (pravoočivé +) ebo doleva (levoočivé -). Nejčasější příčiou je příomos asymerického uhlíku v orgaických sloučeiách. Lieárě polarizovaé svělo ( elekrický vekor zářeí leží v jedé roviě) vziká z epolarizovaého zářeí v polarizáoru: polarizace odrazem, dvojlomem, speciálím filrem polaroidem. Elekrický vekor elmag. z. Nepolarizovaé zářeí Roviě polarizovaé zářeí David MILDE, 006
Jesliže rychlos šířeí pravoočivé a levoočivé složky v láce je růzá, dojde k oáčeí roviy polarizovaého zářeí. K omu dochází u opicky akivích láek. Úhel oočeí roviy polarizovaého svěla: α [ α] l c kde [ α]...měrá oáčivos [α] závisí a vlové délce a eploě: 0 [ α ] [ α ] + k( 0) Molárí oáčivos slouží ke srováí opické oáčivosi láek s růzou M r : [ α ] M [ α ] M 00 David MILDE, 006 r INSTRUMENTACE: zdroj obvykle Na výbojka ebo žárovka s ierferečím filrem; polarizáor a aalyzáor bývá hraol z dvojlomého isladského vápece (ikol); vysupující zářeí se pozoruje dalekohledem. V příomosi opicky akiví láky dojde k pooočeí roviy polarizovaého zářeí a poklesu ieziy. Aalyické aplikace: saoveí obsahu cukru (sacharimery) saoveí bílkovi v moči David MILDE, 006 3
Velikos opické akiviy (oáčivosi) závisí a - jev se azývá opická roačí disperze (ORD): Opicky akiví láka eabsorbuje mooóí křivky Opicky akiví láka absorbuje křivky mají max., mi. a iflexí bod (odpovídá ulové oáčivosi). Je-li absorpce pravoočivé a levoočivé kruhově polarizovaé složky zářeí lákou růzá cirkulárí dichroismus (CD). David MILDE, 006 ORD a CD Vzik kruhově polarizovaého zářeí Použií ORD a CD křivek: sudium srukury chirálích sloučei. Meody sudia opické akiviy (ORD a CD) se ozačují jako chiroopické meody a: Jsou schopé přímo rozlišova eaiomery. Poskyují vodíko pro saoveí absoluí kofigurace. Jsou velmi cilivé a změy prosorového uspořádáí molekul. Umožňují saovi opickou oáčivos základí chiroopický údaj. David MILDE, 009 4
TURBIDIMETRIE a NEFELOMETRIE Obě aalyické echiky jsou založey a sledováí rozpylu zářeí čásicemi suspedovaými v kapaliě (sražeiami či koloidími čásicemi). Rozdíl je ve způsobu měřeí: Turbidimerie: měří se iezia zářeí prošlého vzorkem (erozpýleé zářeí). A Nefelomerie: měří se iezia zářeí rozpýleého čásicemi, deekujeme kolmo od zdroje. B David MILDE, 006 TURBIDIMETRIE vs. NEFELOMETRIE Slouží k určováí kocerace suspedovaé láky. Ke saoveí se soužívá meoda kalibračí křivky. Volbu mezi meodami ovlivňují fakory: Iezia prošlého (I T ) ebo rozpýleého (I S ) zářeí ve vzahu k zářeí zdroje. Nefelomerie je vhodější pro vzorky s malou c rozpylujících čásic, a aopak urbidimerie je vhodá pro vzorky s jejich vysokou c. Velikos čásic má malý vliv pro urbidimerii. Pro efelomerii se zdrojem zářeí v UV/Vis by velikos měla bý 0,- µm. Určeí c u urbidimerie (obdoba Lamber-Beerova zákoa): I T log T kbc kde T (I0 i ezia připrůchodu blaku) I0 ANALYTICKÉ APLIKACE: saoveí uhých čásic v plyech či kapaliách (zákal vody); farmakologické laboraoře velikos a var suspedovaých čásic. David MILDE, 006 5