KRIZE V EUROZÓNĚ A EU: podobnosti a rozdíly optikou zpětn tného zrcátka Mojmír r Hampl viceguvernér Česká národní banka Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-spr správní 30.11.2011
Trojkrize 1. Finanční krize? Jako vždy v minulosti = ztráta důvěry Prapříčiny? Jako vždy v minulosti = neshoda Alt 1: Příliš uvolněná MP, masivní státní podpora některých trhů, ničivá rozpočtová politika (Taylor, Barro, Kindleberger) Alt 2: Nezodpovědné chování jednotlivých hráčů + slabý dohled nad nimi (Stiglitz, EK, Occupy WS) Alt 3: Kombinace obojího 2. Ekonomická krize Problémy dlužníků splácet! kvalita úvěru vždy relativní! 3. Fiskální krize stát: největší jednotlivý dlužník EMU specificky: dramatické rozšíření problému předlužení 2
Platí Smlouva nebo tržní víra? Makroekonomická situace zemí EMU rozdílná Nerovnováhy zjevné! Změkčení SGP dokonce institucionalizováno! Čl. 125 LS zakazuje pomoc navzájem Přesto se náklady zadlužování sjednotily na úroveň nejsilnějšího Proč? Trh věřil, že jde bez ohledu na LS o společné závazky všech = primárně nejsilnějšího Neměl pravdu? 3
Systém m v začarovan arovaném m kruhu Evropské banky drží dluhopisy evropských vlád krachy vlád můžou vést ke krachům bank Evropské vlády ručí (doslova či "morálně") za pasiva bank krachy bank můžou vést ke krachům vlád Vzájemné propojení přitom silnější než v minulosti jednotný fin. trh a jednotná měna přenášejí snáz všechny impulsy (+/-) 4
Kdo komu kolik? 5
Specifické problémy EMU Podstata jednotná měna = projekt, který není připraven na špatné časy, nemá pro ně vytvořeny funkční rozhodovací, institucionální mechanismy špatné časy prakticky neřiditelné (viz dále) Porušování principů Smlouvy a její nevynutitelnost v dobrých časech = porušování Smlouvy a nevynutitelnost ve špatných (čl. 123, 125 LS) Jak dobrá je Smlouva, která se míjí se realitou? Nemá typická Smlouva myslet na špatné časy? Jak dobrý je projekt, k jehož udržení je třeba porušit principy, na nichž byl nominálně založen? Euro: Jednosměrka bez zákazu couvání, kde ale chybí pravidla pro parkování a zpomalení hromadících se aut, která se však do ulice zjevně nevejdou, když se ta náhle stane neprůjezdnou. 6
Krize vs. krize minulé (I.) Rozdíl č. 1: krize z předlužení státu v době míru a prosperity, ne za války/revoluce apod. Rozdíl č. 2: týká se vyspělého světa v posledních 60 letech zcela netypické i) vyspělý svět nepřipraven na krizové řízení u sebe doma ii) těžce sám akceptuje a vynucuje medicínu, kterou ordinoval jiným skrze MMF (např. uvolněná MP i FP v 1. fázi krize) 7
Půjčky IMF (čerpání) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% Evropa (BiH, BY, GR, HU, IR, ICE, KOS, LV, MAK, PT, RO, SRB, UKR) EU (GR, HU, IR, LV, PT, RO) EU15 (GR, IR, PT) Pramen: MMF, ČNB. 8
Krize vs. krize minulé (II.) Rozdíl č. 3: Eurozóna je měna bez státu - neexistují precedenty (B. Eichengreen 2008, Sui generis EMU) V minulosti: i) default/měnová reforma (1811,1953) ii) inflace případně kombinace obojího Programy MMF typicky doprovázeny navíc devalvací Jak dělat měnové řešení uvnitř měny bez státu? Inflace/devalvace/měnová reforma nemožné 9
Řešení?? Kupování času Zůstavají Bail-outy = záchranné programy "Troika" = MMF + ECB + EK Řecko Květen 2010... pomoc ve výši 110 mld. eur Říjen 2011... pomoc ve výši 130 mld. eur Dluh již byl fakticky restrukturalizován - snížení úroků - prodloužení splatnosti Irsko Listopad 2010... pomoc ve výši 85 mld. eur Portugalsko Květen 2011... pomoc ve výši 78 mld. eur 10
vytváření nových institucí a posilování dnešních (I.) Nové zdroje pro IMF cca 25 mld. KčČR (ČNB), na Řecko bylo ze zdrojůčr čerpáno 1,2 mld. Kč EFSM (neplést s EFSF) Max. garance ČR vydaná směrem k EU činí cca 21 mld. Kč (použito na PT a IR) 11
ESM (nástupce EFSF) Případná angažovanost pro ČR (po vstupu do EMU) se bude řídit dle dohodnutého klíče: hned hotově na požádání dalších vytváření nových institucí a posilování dnešních (II.)...?? 31/40 mld. Kč...?? 244/308 mld. Mnohé rysy ESM naznačují, že jde de facto o "Evropský měnový fond" ALE: tvorba nových institucí není ale nutněřešením starých problémů Eurozóna dále: dostředivé + odstředivé tendence silnější 12
krize = nové instituce První sv. válka - německé reparace Banka pro mezinárodní platby (BIS) Mezinárodní měnový fond 1931 Světová krize/druhá sv. válka/poválečná obnova Světová banka 1945-48 Pád banky Herstatt Latinskoam. krize/krize družst. spořitelen v USA Transformace postkomunistických zemí OECD Basil. výbor pro bank. dohled (BCBS) Basel I. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) Fórum pro fin. stabilitu 1974 1988 1991 Asijská finanční krize Program hodnocení fin. sektoru (FSAP) pod IMF 1999 Enron/účetní skandály Nynější krize G20 Fórum nezávislých regulátorů auditu (IFIAR) G20 Regular summits Výbor pro finanční stabilitu (FSB) včetně stálého sekretariátu Evropské dohledové agentury/esm(efsf) 2006 2008-10 2011-13 13
Další vývoj Klíčovým faktorem bude postoj Německa, jehož debatu je nutné bedlivě sledovat Sofiina volba Dát přednost dokonalé měně (DM)? versus Dát přednost pokračování projektu integrace? 14
Děkuji za pozornost mojmir.hampl@cnb.cz 15