Analýza managementu vybraných fitcenter v Brně

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra gymnastiky a úpolů Analýza managementu vybraných fitcenter v Brně Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Alena Skotáková, Ph.D. Vypracoval: Lukáš Kopecký Management cestovního ruchu Brno, 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou vypracoval samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů. V Brně, dne 28.4....

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucí práce Mgr. Aleně Skotákové, Ph. D. za udávání správného směru a celkový dohled nad mou prací. Děkuji všem zaměstnancům sportovních center, kteří mi poskytli informace. Dále bych chtěl poděkovat partnerce a přátelům za pomoc a motivaci, všem známým za cenné rady a rodině za trpělivost, klid a prostor k realizování celé mé práce.

Obsah Úvod... 4 1. Literární přehled... 5 1.1 Základní pojmy... 5 1.1.1 Wellness... 5 1.1.2 Fitness... 6 1.1.3 Fitcentrum... 7 1.1.4 Management... 9 1.1.5 Marketing... 9 1.2 Nabídka fitcenter... 11 1.2.1 Posilovna... 13 1.2.2 Sálové lekce... 14 1.2.3 Vybavení fitcentra... 15 1.3 Poptávka po fitcentru... 18 1.3.1 Kdo navštěvuje fitcentrum... 20 1.3.2 Rozdíly mezi mužem a ženou jako zákazníka fitcentra... 21 1.4 Vedení fitcentra... 22 1.4.1 Management... 22 1.4.2 Funkce a činnost manažera... 23 1.4.3 Marketing, propagace a reklama fitcenter... 25 1.4.4 Cíle sportovní organizace... 28 2. Metodika práce... 29 3. Výsledky práce... 30 3.1 Zkoumané objekty... 30 3.1.1 Weisser Sport Centrum... 30 3.1.2 Hany Bany... 31 3.1.3 Fit 4 All... 32 3.1.4 Centrum tance... 32 3.2 Výsledky zkoumaných objektů... 33 3.2.1 Zaměstnanci... 34 3.2.2 Zákazníci... 36 3.2.3 Firemní značka... 38 3.2.4 Nabídka, poptávka a trendy ve fitness... 39 3.2.5 Propagace... 40 3.2.6 Investice... 41 3.2.7 Kam směřují zkoumané společnosti a jaké mají cíle... 41 4. Diskuse... 43 4.1 Poloha a vybavení fitcentra... 43 4.2 Zaměstnanci fitcentra... 44 4.3 Nabídka fitcentra... 45 4.4 Propagace fitcentra... 45 4.5 Shrnutí vlastního fitcentra... 46 5. Závěr... 47 6. Seznam použitých zdrojů... 49 6.1 Literární zdroje... 49 6.2 Internetové zdroje... 50 Resumé... 51

Úvod Pojem fitness se stal fenoménem moderní doby, kdy se lidé vrací ke kultu uctívání krásy lidského těla a zároveň tak bojují proti obezitě. Tato situace nahrává rozvoji v oblasti fitcenter, a to jak v počtu tak v nabídce cvičení, kterých je čím dál více. Při vysoké poptávce po fitcentrech se zdá, že jejich počet stoupá, ale mohou si všechna fitcentra navzájem konkurovat bez toho, aby zkrachovala? Zajímá mě, jakým způsobem je fitcentrum vedeno, aby prosperovalo. Hlavním cílem mé práce je zjistit, jestli teoretický model provozování fitcentra funguje i v praxi a jak náročné je tedy řízení fitcentra. Od čeho se odvíjí jeho ziskovost a udržitelný růst v oboru fitness. Dále co ovlivňuje nabídku a poptávku a jakým směrem se má fitcentrum dát, aby bylo schopné vytvořit ideální nabídku. Budu se snažit hledat odpověď na otázky jako např. Jak je těžké vést fitcentrum? Jestli obsáhlejší nabídka znamená více klientů. Jak velká je v Brně konkurence? V čem jsou ostatní fitcentra odlišná a čím bojují proti sobě nebo jak jsou schopni konkurovat ostatním sportovním centrům. Je nutné se řídit patřičnou literaturou v odvětví fitness a zjistit, jak by měla fitcentra ideálně fungovat. Při psaní teoretické části sestavím z dostupné literatury model řízení fitcentra. Zaměřím se na definování pojmů fitness, wellness, fitcentrum, řízení fitcentra, nabídka, poptávka a jiné pojmy související s vedením sportovního centra. Se znalostmi, nastudovanými z odborné literatury, se budu moct zabývat praktickou částí mé práce, tzn. zkoumáním teoretických informací v praxi. Toho docílím rozhovorem s managery vybraných fitcenter v Brně. Ze získaných dat vyplyne, jak se sportovní centra řídí a jaké existují rozdíly v jejich řízení. Dále, co se snaží nabídnout zákazníkům a také, jakým způsobem zamezují fluktuaci svých zaměstnanců i zákazníků. V poslední části mé práce se pokusím vytvořit imaginární model fitcentra, který bude vycházet ze získaných informací od zkoumaných objektů a také za použití teorie. 4

1. Literární přehled Nejdříve, v první kapitole, s pomocí patřičné literatury vypíši všechny pojmy, které úzce souvisí s řízením fitcentra a teoreticky naplním jejich možné použití, které zhodnotím v praktické části. Rozeberu pojmy jako nabídka a poptávka v rovině trendů ve fitness v kapitolách 1.2 a 1.3. V kapitole 1.4 popíši vedení fitcentra, managerské funkce a celkově jak má vypadat management společnosti. Po vypsání všech teoretických předpokladů, společně se získanými informacemi z řad zaměstnanců sportovních center, zapojím vedení fitcentra do praxe. 1.1 Základní pojmy Na začátek bych rád uvedl některé pojmy, které s mojí prací úzce souvisí. Jedná se hlavně o vymezení těch pojmů, které budu dále řešit a vyvozovat z nich konkrétní závěry. V případě managementu fitcentra jako společnosti je samozřejmě několik možností řízení a tak zmíním jen základní rozdělení pracovních pozic. Předpokládám, že každý zkoumaný objekt má své metody a strategie, které se budou lišit a nebudu schopen říci, které vedení je lepší nebo naopak horší. Proto zmíním teoretické předpoklady ke správnému řízení pouze obecně a konkrétní formy řízení rozepíši až v praktické části, kde budu sorvnávat různé možnosti, taktiky, strategie a cíle zkoumaných objektů. 1.1.1 Wellness Wellness je synonymem pro anglický výraz Well- being, který byl prezentován Dr. Kennethem Cooperem v jeho publikaci "The Aerobic Program for Total Well- being". "Pojem wellness označuje zdravý životní styl, který přináší jedinci uspokojení v základních oblastech života, především v tělesné a duševní. Podstatou wellness je zvyšování úrovně životního stylu, které by mělo vést k tělesné a duševní rovnováze a příjemně prožitému životu." (Buzková, 2006, 10s.). V dnešní uspěchané době není jednoduché se vymanit z pracovního koloběhu života (ze sedavé práce u počítače nebo zdlouhavého ježdění 5

autem). Proto by si tito lidé, kteří nemají dostatek pohybu, kteří potřebují upevňovat své zdraví nebo vyžadují štíhlou postavu, našli protor trávit čas ve fitcentrech, kde jsou podmínky ideální. Je velké množství cvičení či aktivit jak indoorových (vevnitř) tak outdoorových (venku), fitcentra tedy fungují např. jako suplement při nepřízni počasí. 1.1.2 Fitness Fitness je pohybovou složkou wellness. Je složeno ze slova FIT, F=frekvence, I=intenzita, T=time (čas). To znamená, že každý cvik má pro správné provedení jasně danou frekvenci, intezitu a čas. Náplní fitness je cvičení s volnými činkami, cvičení na trenažerech, aktivity aerobního charakteru a dodržování určitého dietního režimu včetně používání výživových doplňků. Svým způsobem se jedná o celkový životní styl, jehož cílem je rozvoj celkové zdatnosti, zlepšení držení těla, zlepšení postavy při současném působení na upevňování zdraví a jeho rozvoj (Kolouch, 1990 via Stackeová, 2008). Fitness je složeno z pěti složek a všechny spolu souvisí: Kardiorespirační vytrvalost je nejdůležitější součástí fitness. Jedná se schopnost přenosu živin a kyslíku k pracujícím svalům a odstraňovat přebytečné produkty vzniklé během fytické zátěže. To má za následek zlepšení funkce srdce, cév, plic a redukci rizikových faktorů jejich onemocnění. Nejúčinějším prostředkem pro zlepšení vytrvalosti je aerobní cvičení (jedná se o svalová vlákna vytrvalostního charakteru schopná opakovat kontrakce po dlouhou dobu). Svalová síla je schopnost svalu vyvinout maximální sílu proti odporu. Charakterizuje ji vysoká intenzita a krátká doba trvání výkonu. Příkladem je zvednutí těžkého břemene. Cvičení rozvíjející svalovou sílu se provádějí se zátěží, zpravdila s činkami nebo na posilovacích strojích. Svalová vytrvalost je schopnost svalu opakovaně vydávat sílu proti odporu nebo výdrž ve svalové kontrakci. Charakterizuje ji dlouhodobá 6

aktivita nižší intenzity. Příkladem cvičení rozvíjejících svalovou vytrvalost je posilování s lehkými činkami s vysokým počtem opakování. Kloubní pohyblivost neboli flexibilita umožňuje provádět pohyb bez potíží a pomáhá předejít poškození kloubů, vazů a svalů. Starší lidé mají sníženou kloubní pohyblivost a z toho plynoucí problémy. Flexibilitu jde zlepšit důkladným strečinkem. Složení těla - sleduje se množství podkožního tuku a množství aktivní tělesné hmoty. Podíl podkožního tuku vzhledem k aktivní tělesné hmotě je pro úroveň fitness důležitější než celková hmotnost. (Blahušová, 1995, 28 s.) Přesto nelze vycházet pouze z teorie, protože fitness znamená pro každého člověka trochu něco jiného, může to být každodenní trénink, použití schodů namísto výtahu, jít na procházku se psem, jedná se o individuální záležitost. Často bývá slovo "fit" používáno i ve významu štíhlý, fyzicky zdatný, duševně a fyzicky vyrovnaný anebo zdravý. Není tedy jednoznačně vymezen jednotný význam slova. Osobně se domnívám, že každý člověk vnímá odlišně spojení slov "být fit", někomu stačí cvičení a jinému krom cvičení ještě správný jídelníček, dobrá nálada, žádné zdravotní obtíže apod. 1.1.3 Fitcentrum Fitcentrum je sportovní středisko pro udržování dobré kondice a zdraví, pochází ze slov fitness a centrum. Fitness jsem již zmínil a vysvětlil, a tedy fitcentrum je místo, kde nalezneme prostředky, pomůcky, trenéry, instruktory aj., kteří jsou k dispozici zákazníkům, návštěvníkům fitcentra pro jejich potřeby. Fitcentra vznikla díky rozvíjejícímu cvičení fitness, vznikla spontánně z různých posiloven a gymnastických sálů. Svým způsobem fungují pouze díky dnešní uspěchané době, poněvadž mají pouze kompenzační charakter. Považujeme je v podstatě za místo vybavené přístroji, které umožňuje 7

napodobovat nebo simulovat dříve přirozené pohybové činnosti. Činnosti, které jsou spojeny s člověkem již miliony let, jejichž "vymření" může vést k degeneraci a následnému vymření lidstva (Kolouch & Wellburn, 2007). Každý zákazník je jedinečný a proto je nabídka fitcenter rozsáhlá, aby si zde každý jedinec mohl najít, o co má zájem. Jak tvrdím výše u kapitoly fitness, že k němu patří krom cvičení i životní styl a výživa, tak pozor, protože fitcentrum slouží jako základna, kam chodí primárně zákazníci cvičit, což tedy neznamená, že zde nenajdeme výživové poradenství a jiné složky fitness. Spíše se snažím říct, že fitcentrum se navštěvuje hlavně z důvodu, že ve většině domácností nejsou přímo ideální podmínky, nejen prostor a chuť cvičit, ale i dostatečný klid, čas ke cvičení, kterého se nedostává díky jiným aktivitám. Dále fitcentra nabízejí speciální pomůcky ke cvičení a také ne každý obyčejný člověk provádí cviky bezchybně, tudíž potřebuje pomoc se správným provedením cviků. U kolektivních aktivit a cvičení je potřeba většího prostoru a velice často i kvalitního licencovaného instruktora, který celé cvičení řídí. Kvalitní instruktoři s licencí na konkrétní lekci cvičení jsou ve fitcentrech buď jako změstnanci nebo jako externisti, ale v dnešní době jsou již nedílnou součástí mnoha fitcenter, čímž chci poukázat na velký zájem, převážně u žen, o lekce cvičení s kvalitními a nejlépe licencovanými instruktory. Ve většině kvalitních a perspektivních fitcentrech najdeme i možnost výživového poradenství, které je se cvičením úzce spjato. Bývá nabízeno buď ve fitcentru nebo externě, ale najdeme ho opravdu v leckterých fitcentrech právě proto, že přispívá k celkovému pojmu "být fit". Každé fitcentrum má rozdílné vybavení a nabídku druhů cvičení, ale v mnohém je možné najít shodu. Základním rozdělením je zaměření na individuální či skupinové lekce. Podle nabídky si pak zákazník vybírá druh cvičení, o který má zájem. V dnešní době je známo hned několik typů cvičení, ve většině případů vyučované kolektivně, ale samozřejmě ani individuální cvičení s osobním trenérem není tabu. Individuální a skupinové cvičení ve fitcentru má své výhody a nevýhody, které každý zákazník vnímá po svém a podle toho volí, kterou lekci má zájem navštěvovat a proč. Další nutností je 8

náčiní, nářadí a pomůcky, tedy funkční technickou základnu, bez které by se některé druhy cvičení nedaly provozovat. Vybavenost fitcentra závisí na vložených financích. V praktické části u každého zkoumaného objektu lépe zjistíme, co obsahuje inventář fitcentra a proč konkrétní náčiní či pomůcky mají nebo chtějí mít. Fitcentrum musí splňovat specifická očekávání. Neexistuje nějaké jedno jediné nedostižné, naprosto dokonalé fitcentrum, ke kterému musí ostatní vzhlížet s úctou nebo závistí a působit tak jako modla pro jiné. 1.1.4 Management "Managementu nejlépe terminologicky odpovídá české slovo "řízení". Používá se nejčastěji ve významu řízení podnikové ve smyslu cílově orientovaného zvládnutí celku i jednotlivých činností společnosti. Patří zde finanční činnosti, provozní i marketingové." (Vodáček, 2001) Slovo "management" pochází z angličtiny, kde se používá právě jako příhodný pojem pro pracovní místa, která mají určité pravomoce a řídí buď své zaměstnance, kolegy nebo stroje. Existují specifické názvy pozic, ve spojených státech se v oblastech jako školství, zdravotnictví aj. nepoužívá název pozice "manager", ale "administrator". Dále v technologiích se v anglicky mluvících zemích používají slova "controlor", ve vojenské sféře "commander" atd. (Čáslavová, 2009). Najdeme velké množství různých definic slova management, které se snaží vyjádřit co nejlépe a nejvýstižněji jeho význam. Problémem je dnešní trend, který používá přes míru pojmů management a manager namísto českých ekvivalentů řídící, vedoucí aj. Ředitel řídí, tedy manažuje, což je ve výsledku obdobné. 1.1.5 Marketing "Marketing je proces řízení, jehož výsledkem je předvídání, poznání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka efektivním a výhodným způsobem, zajišťujícím splnění cílů organizace. Zahrnuje oblasti 9

jako např. nákup, prodej, doprava, skladování, informace o produktu apod." (Marketing: www.marketing.topsid.com) "Marketing se stal často užívaným termínem. Mnohdy se používá místo pojmu reklama, výzkum trhu nebo způsob nabídky. Tyto činnosti mohou být součástí marketingu, nikoli však samy o sobě. Marketing uvedl do souladu zdánlivě protichůdné cíle hlavních účastníků trhu, cíle zákazníků a cíle podnikatelů." (Vysekalová a kolektiv, 2006, 9 s.) Je důležité, že marketing pracuje s odhady, protože se snaží předvídat, co získané informace znamenají a zorganizovat nebo přetransformovat je vesvůj prospěch. Chtěl bych zdůraznit, že marketing je tak široký pojem, že se ho úzce dotýkají téměř všechny pracovní pozice. "Marketingové vedení musí úzce spolupracovat se svými kolegy, abyzajistilo, že produkt organizace uspokojí současné i budoucí potřeby zákazníka. Marketing by se měl co nejvíce blížit zákazníkovi. Marketingový výzkum, třebaže nebude nikdy zdaleka dokonalý, neboť se zabývá jevy, které se chovají proměnlivě, poskytuje nedocenitelné prostředky kontaktu s trhem." (Malcolm, McDonald & Morris, 2006, 94 s.) "Marketing je vždy směřován za určitým výsledkem. Řízený marketing se nejčastěji zaměřuje na průzkum trhu a analýzu zákazníka a sportovního průmyslu. Propojením těchto činností marketingu se formuje cílové trží rozhodnutí a tedy zaměření se na konkrétní výsledek průzkumu trhu, poptávku zákazníka a nabídky sportu." (Čáslavová, 2009, 99-101 s.) Co se týče marketingu ve sportovních organizacích, řekl bych, že není nutné klást důraz na danou sportovní činnost, protože se marketing zabývá obecným pojetím trhu. Jestli se tedy jedná o trh "a" nebo "b" nehraje takovou roli, dokud celkově neklesne poptávka po konkrétním odvětví, alespoň si to myslím. 10

1.2 Nabídka fitcenter Než nastíním, co fitcentrum nabízí, tak se pokusím popsat, jak to vefitcentru vypadá. Co ve fitcentru najdeme je sice individuální, alebez některých prostor se fitcentrum neobejde. Nabídka je u každého fitcentra specifická, často protože jsou jiné možnosti finanční, časové, prostorové, tématické apod., ale některé základní prostory jsou většinou obdobné. Nejčastěji bývají fitcentra rozdělena v rámci specializace či zaměření na určitou skupinu lidí. Nejčastěji se ve fitcentru nachází prostor, kde jsou zákazníkům k dispozici stroje a náčiní k posilování tedy posilovna. Posilovna je asi nejvíce spojována s cvičením ve fitcentrech, ale tento trend pomalu ustupuje a novým hlavním proudem se stávají sálové lekce nejčastěji vedené licencovaným instruktorem. Proto další částí fitcentra jsou tělocvičny nebo velké místnosti většinou ozvučené, kde se konají různá cvičení. Často jsou vybaveny konkrétními pomůckami jako TRX, Bosu a jinými. Dalšími specifickými prvky, které je možné spatřit v tělocvičnách, jsou zrcadla, měkké podložky, žíněnky a jiné potřebné náčiní k bezpečnosti cvičení. Třetím, podle mě velice důležitým místem, když pominu šatny, sprchy a toalety, což beru jako nutnost, je prostor pro zákazníky k odpočinutí si. Nejčastěji bývá toto místo spojeno s recepcí, kavárou anebo barem. Je to místo, kde je možné relaxovat, občerstvit se nebo jen čekat na doprovod. Relaxace je velice důležitá a je důležitou součástí celého chápání fitness. Bez relaxace nelze kvalitně a správně pokračovat ve cvičení. V tomto prostoru, ať recepce, kavárny či baru, si zákazníci mohou zakoupit nějaké občersvení, iontové nápoje aj. na doplnění energie, aby neodcházeli zcela vyčerpaní. Ve většině fitcenter je tedy nabídka rozšířena o speciální sportovní nápoje nebo stravu, která může pomoci k rychlejší regeneraci po cvičení. Je to, jak jsem zmiňoval výše, další příklad propojení cvičení, výživy, relaxace a regenerace. Poslední společnou místnost zaujímá recepce. Přijde mi to jako podceňováný prostor, ale kterýkoliv zákazník, jak osobně tak jako volající nebo píšící e- mail do fitcentra, se setkává nejdříve s recepčním. Recepční je pozice důležitá 11

hlavně proto, že tvoří první dojem o fitcentru a většinou jako první získává informace o zákazníkovi, jeho požadované služby a domlouvá tedy spolupráci zákazníka s fitcentrem. Tuto spolupráci zapisuje do kalendáře, počítače či jiného časového termináře, díky kterému ví, kdy jaký zákazník navštěvuje fitcentrum, což se vztahuje hlavně k pravidelným lekcím, které vyžadují přesné záznamy, aby nenastala chyba v domluvě. Z toho vyplývá, že recepční je osoba, která uzavírá obchod se zákazníky. Je to tedy souhrn pracovních pozic prodavač, často barman a sekretářka dohromady. Pokud zákazník navštíví fitcentrum za konkrétním účelem a cílem, tak má často určité zkušenosti se cvičením a nepotřebuje tedy pomoc při cvičení a dosahování svého cíle. Pokud ne, osobně při první návštěvě doporučuji projít si vstupním rozhovorem, dotazníkem nebo částečným vyšetřením, podle toho, co dané fitcentrum nabízí. Určitá vstupní data pomáhají zákazníkovi ve vytvoření cvičebního plánu. Možnost zpětné vazby od trenéra nebo jiného znalce bývá přínosem a také ověření účinnosti cvičebních postupů (Stackeová, 2008). Vstupní data: Jméno klienta, věk, pohlaví, tělesná výška a tělesná hmotnost, profese (včetně konkrétních činností pro zjištění fyzické náročnosti), předchozí pohybová aktivita (délka, frekvence, intenzita a výkonnostní úroveň), zkušenosti se cvičením ve fitcentru, zdravotní stav (současný, v minulosti, bolesti a jakékoliv problémy s pohybovým aparátem a jiné obstrukce), motivace zákazníka ke cvičení a očekávání, zkušenosti s dietními režimy a užíváním doplňků stravy (pokud má fitcentrum odborníka na výživu). (Stackeová, 2008, 21 s.) 12

Konkrétní nabídky cvičení budu spíše porovnávat v praktické části, kde se zaměřím na konkrétní objekty a jejich nabídku. Obecně půjde o cvičení individuální nebo kolektivní, s trénem, instruktorem nebo bez odborného dohledu. Nejspíše pouze podle počtu zákazníků se dá vyvodit oblíbenost nebo zájem o daný typ cvičení, což je zavádějící. Nejlepší fitcentrum má nejenom velké množství zákazníků, ale spokojené zákazníky s viditelnými výsledky. Žádné fitcentrum nemá kapacitu, jak prostorovou tak zaměstnaneckou, nabízet všechny druhy cvičení. Plusem nebo mínusem je i poptávka a oblíbenost u zákazníků, kteří vyhledávají rozdílná cvičení a lektory. Kolektivní cvičení je nejspíše oblíbenější, poněvadž sociální kontakt je pro lidi důležitý, ale ne všechni ho vyhledávájí. Najdou se i jedinci, kteří upřednostňují klid a maximální soustředěnost a péči instrukora nebo trenéra, kterou se jim v kolektivu nedostane v takové míře, jakou požadují. Pokud se jedná o skupinové cvičení, tak je jasné, že dané fitcentrum musí mít prostory určené ke cvičení a k určitému cvičení i konkrétního licencovaného instruktora či trenéra. 1.2.1 Posilovna První, co si okamžitě vybavím, když slyším slovo fitcentrum, je posilovna. Najdeme ji téměř v každém fitcentru, ale existují zde rozdíly podle čeho si jako budoucí zákazník vybrat tu nejlepší. Prostor, v kterém se posilovna nachází, by měl být obecně příjemný, což má na zákazníka velký vliv, protože většina lidí vnímá každé místo a příjemná atmosféra je jedině plusem. Co má posilovna ideálně obsahovat je složité přesně říct kvůli individualitě, konkrétní specializaci a pohodlí. Podle mě by měla být rozdělena na několik částí. V jedné by se měly nacházet stroje, v další části "volný prostor" na cvičení s pomůckami a dále také místo s trenažéry, rotopedy, běžícími pásy a jiným náčiním a nářadím na zahřátí nebo na udržení tepové frekvence (tzv. cardio zóna). Další vliv na zákazníka má kvalita strojů a s nimi pohodlná a jednoduchá manipulace. V dnešní době 13

jsou již možnosti velké a tak v každé posilovně najdeme stroj na potřebnou svalovou partii, tudíž nemá smysl se zaobírat vybaveností, která vždy nejvíce závisí na finanční stránce fitcentra. Domnívám se, že je posilovna tak známým pojmem, že ho není nutné dále rozvádět. 1.2.2 Sálové lekce Sálové lekce se dále rozdělují na individuální a skupinové, přičemž ty kolektivní jsou více navštěvované. Mají své výhody a to jak individuální tak skupinové, např. dobrý pocit ze cvičení, klid a sociální kontakt. Sálové lekce patří k oblíbenějším u žen a existuje několik desítek druhů cvičení. Nejjednodušší dělení je na rychlé a pomalé pohybové programy: 1. Rychlé pohybové programy - Cvičení především aerobního charakteru prováděná za přístupu kyslíku. Zlepšuje se kardiovaskulární funkce organismu, nervosvalová koordinace, svalová síla, vytrvalost a pružnost svalů. Podstatným přínosem je formování postavy a spalování podkožního tuku, při cvičení trvajícím déle než 20 minut. Dynamické druhy jógy (Fitness jóga, Power jóga, Dance jóga aj.), Aerobik (Dance aerobik, Step aerobik, Aqua aerobik aj.), Zumba, Power step, Bodystyling, funkční a kruhový trénink, mnoho dalších variací a druhů cvičení, popř. spojení několika prvků dohromady. 2. Pomalé a relaxační pohybové programy - Lekce zaměřené více na tělesnou práci anebo lekce k psychické relaxaci a celkovému uvolnění. Hlavním cílem je především vyrovnání svalových disbalancí. Program je složen tak, aby svaly, které mají tendenci ke zkracování 14

(tzv. posturální svaly), byly protahovány a svaly, které mají tendenci k ochabování (tzv. svaly fázické), byly posilovány. Cvičení Body&Mind (tělesná cvičení určená k rozvoji výkonného a zdravého těla posilují zároveň emocionální a duševní stránku jednotlivce) Pilates (cvičení zlepšující všechny složky fitness, součástí je psychický trénink, důraz na provedení, koncentraci, představivost, sebeovládání a správné dýchání), Port de Bras (strečink inspirovaný moderním i klasickým tancem), cvičení s velkými a malými míči (body ball a over ball), Chi- Toning (cvičení kombinující cviky z jógy, pilates a 5 Tibeťanů, zvyšující svalovou sílu a vytrvalost, flexibilitu zlepšující fyzickou i psychickou rovnováhu, vitalitu, odstraňující stres), cvičení balanční a také např. cvičení s Bosu (Bosu Cardio, Strenght, Core a Rehab), některé druhy jógy a mnoho dalších. (Buzková, 2006) Velké množství druhů cvičení ve výsledku znamená rozmanitost, kterou si můžou dopřávat zákazníci. Při tak rozměrné nabídce se poptávající zákazníci rozdělují do mnoha skupin a neexistuje tak jen jedno navštěvované cvičení. 1.2.3 Vybavení fitcentra Fitcentra, která hrají v mé práci velkou roli, jsou každé trochu jiné a to hlavně proto, že každé nabízí některé odlišné služby, ale v každém najdeme formu, jak si zacvičit. Nebudu se zabývat tolik stroji a každým druhem náčiní, protože typů a značek je mnoho a najít shodu by bylo obtížné, ne- li nemožné. Ve většině fitcenter najdeme veliké množství náčiní, ale nehodlám řešit 15

množstí nebo cenovou dostupnost, spíše se zaměřím na některé, které mi přijdou atraktivní v rámci dnešních trendů ve fitness jako např. cvičení body&mind a cvičení jak kolektivní tak individuální. Vybral jsem dvě pomůcky, které jsou podle mého názoru v současné době hojně využívané a lákají mnoho lidí do fitcenter, proto se o nich dále zmíním. První je Bosu - balanční plošina, a druhé je TRX, což je závěsný systém popruhů, s kterými se dá cvičit s pomocí vlastní váhy těla. Obě tyto pomůcky můžeme použít jak v posilovně, tak v sálových lekcích. Obě pomůcky jsou využívány i v sálových lekcích, které se jmenují podle nich. Používají se tudíž nejen jako doplňkové náčiní, ale též jako hlavní náplň sálových lekcí, které jsou speciálně přizpůsobené k jejich využití. Domnívám se, že v dnešní době se Bosu a TRX staly nejvyužívanějším náčiním, díky jejich vysokému využití při různých druzích cvičení. Je totiž mnoho cviků, které se můžou stát jednoduchými nebo běžnými a tyto pomůcky je obnoví, ozvláštní, ztíží nebo dokonce vylepší např. zapojením většího množství svalů. 1.2.3.1 BOSU Balance Trainer Bosu je poměrně nový typ cvičebního nářadí, které si pro své všestranné využití získává stále větší popularitu mezi laickou veřejností i profesionálními sportovci. Jednoduše řečeno, vypadá jako půlka gymnastického míče s pevnou plošinou (platformou) na straně řezu, takže trochu jako pravidelný kopec. Název odpovídá anglickému označení Both Sides Utilized, tedy použitelný z obou stran. Bosu je nářadí, které je tedy možno položit na zem plošinou a používat ho jako balanční disk anebo opačne pružnou polokoulí na zem a využívat ho jako stupínek. David Weck, vynálezce Bosu, toužil po zlepšení rovnováhy pod záštitkou Face Academy, což je organizace pro vzdělávání v oblasti aerobiku a fitness, dříve známá pod mezinárodní značkou IFAA. Napsal: "Pochopil jsem, že rovnováha je základ, na němž jsou vystavěny všechny složky výkonu. Rovnováha je základem a podstatou všech pohybů." (Bosu Fitness: www.bosufitness.cz) 16

Bosu se používá nejčastěji k posilování hlubokých stabilizačních svalů, které jsou nejdůležitější pro stabilitu páteře, ale můžeme ho využít téměř při jakémkoliv cvičení (Číž, 2010). Bosu je vhodný pro cvičení: Aerobní, posilovací, strečingové, relaxační, regenerační, koordinační, rovnovážné, flexibilní, zpevňování a tvarování svalstva. Jeho velkou výhodou je, že je vhodný pro jakoukoli věkovou kategorii (Číž, 2010). Cvičení na Bosu nejčastěji využívá jednoduchých cviků jako např.: Kliky, výpady, sed lehy, stoje, vzpory aj. Základní formy cvičení navržené výrobci Bosu, kteří také vytváří programy a speciální cviky, které dělíme na Cardio, Strenght, Core a Rehab (Bosu Fitness: www.bosufitness.cz). 1.2.3.2 TRX Zkratka TRX pochází ze slov Total- Body Resistance Exercise(=cviky pro zatížení celého těla). Je složeno ze dvou pevných nastavitelných popruhů zakončenými madly pro ruce či nohy. Samotné cvičení probíhá tak, že jedna část těla je vždy na podložce (nejčastěji na zemi) a druhá je zavěšena na TRX. Je přenosné a dá se používat téměř kdekoliv. Závěsné cvičení rozvíjí tělesnou sílu pomocí funkčních pohybů a dynamických poloh. Při sportu a každodenním cvičení se pohybujeme stále v mnoha rovinách. Cvičení na závěsném systému TRX nám umožňuje cvičit v těchto rovinách, stejně tak jak žijeme. Svalová hmota narůstá rovnoměrně, což snižuje riziko zranění a zvyšuje výkonnost. Redukcí vlastní tělesné hmotnosti a gravitace můžete 17

přizpůsobit svou fyzickou zdatnost tak, že své tělo pouze přiblížíme nebo oddálíme od kotevního bodu. Při každém cvičení zapojujeme své jádro (hluboký stabilizační systém), které je základem všech efektivních a účinných pohybů lidského těla, stejně jako u Bosu (TRX System: www.trxsystem.cz). TRX využívá podobných cviků jako Bosu, dokonce můžete spojit TRX a Bosu dohromady pro zapojení většího množství svalů. Dá se provádět celkové posilování těla, cviky na pružnost, sílu nebo výbušnost. Dokonce cviky jako kliky, shyby, dřepy a výpady. S jediným kusem nářadí provedete nekonečné množství cviků, které jsou "nové" a můžou se tak zdát zábavnějšími (TRX System: www.trxsystem.cz). Výhodou je využitelnost, ale jakou mají tyto pomůcky nevýhodu? Každý, kdo si chce pořídit tyto originální pomůcky, tak musí sáhnout hluboko do peněženky. Bosu Balance Trainer je stejně jako TRX chráněn autorským právem a díky exkluzivitě a originalitě je cena tak vysoká, konkrétně Bosu stojí kolem 4000 Kč podobně jako TRX, u kterého se lehce mění cena podle konkrétního typu (Bosu Fitness: www.bosufitness.cz & TRX System: www.trxsystem.cz). 1.3 Poptávka po fitcentru Poptávka a nabídka spolu velmi úzce souvisí. Ideální scénař je, když nabídka naplňuje požadavky poptávky. Co se týče fitcenter, tak se domnívám, že je již takový počet různých druhů a typů cvičení, že není jednoduché tyto dva pojmy spojit pro spokojenost obou stran, jak fitcentra tak zákazníka. Poptávka po tělesné kultuře se vyvíjí na základě několika rozhodnutí: Struktura preferencí poptávajících, výše cen poptávaného zboží nebo služeb, druh, kvalita, technologie a prostorové rozložení poptávaného zboží či služeb, informace o možnostech sportovních a pohybových aktivit, rozsah volného času, 18

výše příjmu a bohatství, závislost na jiných podmínkách. (Heinemann, 1995, s. 88 via Hobza, Rektořík a kolektiv, 2006, s. 63) Podle Heinemanna lze také znázornit poptávkový potenciál podle zásadních socio- demografických charakteristik, mezi které patří stáří, pohlaví, bydliště, národnost, rodinný stav, počet dětí, vzdělání, povolání a příjem. Jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujích preference jednotlivců a domácností jsou společenské trendy, které mají vliv rovněž na životní styl a modelují ekonomickou poptávku. Do budoucna lze nejen vyvozovat preference, ale i perspektivy jednotlivých odvětví, rozvoj oborů a také perspektivy sportu a to díky společenským trendům (Novotný, 87-88). Tyto společenské trendy lze shrnout do několika oblastí: Globalizace (Olympijské hry, Mistrovství světa a Evropy aj.), služby (rekreační a sportovní činnost), flexibilita (rychlost změny - fitcentrum, druh cvičení), individualizace, medializace (reklama), mobilita (množství podobných komplexů), orientace na zážitek (zkušenost, radost z pohybu atd.). (Opaschowski, 2000 via Novotný, 2011, 88-89 s.) Nejen tyto trendy ovlivňují výběr zákazníků jako poptávajích, ale také i fitcentra jako nabízející objekt. Je tedy mnoho faktorů, které ovlivňují poptávku a tedy i nabídku a myslím, že každý zákazník by byl schopen říct, co ovlivňuje právě jeho. Nejčastějšími faktory poptávky po produktech a službách jsou závislost na ceně a kvalitě, výše přijmu, sezónnost (při pěkném počasí klesá poptávka), klesající funkce navštěvovat fitcentrum (po potřebném vytvarování těla nebo dostatečném zhubnutí podkožního tuku), s čímž se pojí i klesající zábava a radost ze stále se opakujícího pohybu (Novotný, 2011). 19

Důležité je sladit nebo vytvořit produkt pro konkrétního zákazníka. Nalezení segmentace (hledání vztahu mezi potřebami spotřebitelů a marketingovými aktivitami prodejce) ústí v identifikaci zákazníků, kteří vykazují podobné potřeby a podobnou reakci na nabídku prodejce. Takto definované skupiny se nazývají segmenty trhu. Většina autorů uvádí dva základní typy charakteristik zákazníků (Čáslavová, 2009): Demografické - Kvantitativní data jako jsou: pohlaví, věk, velikost rodiny, věk dětí, vzdělání, příjem, majetek apod. Psychografické - Osobnost, životní styl, oblíbený sport aj. Uplatnění daných charakteristik se používá na tvorbu určitého segmentu. Aqua aerobik např. navštěvují jen lidé, kteří jsou zvyklí na vodu, plavci a ne kdo má k vodě odpor. 1.3.1 Kdo navštěvuje fitcentrum Je jasné, že fitcentrum navštěvují ti lidé, kteřé chtějí nebo to potřebují pro své zdraví. Přesto nejsem schopen přesně říct, jaké typy lidí a jaké věkové skupiny navštěvují konkrétní fitcentrum. Jednak je to čistě interní záležitostí každého objektu a jednak si myslím, že není tak důležitý počet návštěvníků jako radost z pohybu a psychická vyrovnanost, kterou by si měli z fitcentra zákazníci odnášet. Ve své práci se snažím o jednoduchý a obecný obraz fitcentra, ale je obrovské množství maličkostí, které zákazníci vnímají a i podle toho si vybírají a selektují fitcentrum, které hodlají navštěvovat. Mluvím hlavně o personálu, prostředí a atmosféře, která se všech návštěvníků týká, ať více či méně, bez toho aby to byla součást nabídky daného fitcentra. Hlavní motivací cvičení ve fitcentru je pro většinu lidí změna vzhledu a zlepšení fyzické kondice. Prioritami bývá nejčastěji žeštíhlení, tvarování postavy, zvětšení svalové hmoty a zvýšení fyzické síly. V závislosti na pohlaví, věku, hmotnosti a specializaci k určitému sportu mají různí jedinci i jiné představy o cílech snažení. Každý jedinec by si měl sám anebo za pomoci trenéra či instruktora vytyčit svůj konkrétní cíl a stanovit jeho prioritu 20

ve svém životě. Poté teprve může přistoupit k řešení specifických požadavků typu jak, kde, s kým a jak často cvičit, jak se stravovat a samozřejmě do kdy jednotlivé postupné cíle splnit (Pavluch a Frolíková, 2004). "Důležitý pojem je péče o zákazníka, protože jestliže společnost narazí na problémy, které souvisí se vztahem zaměstnance - zákazník, velkou pomocí je vědět, co a jakým způsobem dělají jiné firmy v péči o zákazníka." (Alsbury & Jay, 2002, 190 s.) Jak je již jasné, tak cvičení s sebou nese i celkový životní styl. Velkou roli kromě cvičení má i regenerace a výživa. Nic se nemá přehánět a mělo by být logické, že splnit cíl např. zhubnout 10 Kg za měsíc, je nezdravé a tudíž musíme při stanovování cílů myslet reálně, abychom neporušily strukturu a systém cvičení, relaxace a regenerace, popř. uzpůsobení jídelníčku. Užívání doplňků stravy je samozřejmě možné, ale ne vždy nutné. Osobně bych doporučoval konzultace s trenérem, pro jistotu a záruku výsledku. 1.3.2 Rozdíly mezi mužem a ženou jako zákazníka fitcentra Platí obecná pravidla, která uvádí známé poznatky jako např.: vyšší agresivita a soutěživost u mužů, u žen vyšší citlivost a tendence se sdružovat v kolektivech apod. Tyto pravidla jsou nepsaná a fungují do takové míry, že existují výjimky, protože platí známé pravidlo "výjimka potvrzuje pravidlo". Každý jedinec má na cvičení subjektivní názor a každému vyhovují lehce odlišné způsoby a metody, ale přecejen jsou určitá konkrétní cvičení, které jsou mnohem více vyhledávány pouze jednou skupinou buď mužů nebo žen. Říká se, že ženy jsou odolnější vůči bolesti, ale pouze obecně, velkou roli hraje vůle, osobnostní rozdíly a trénovanost jedince (Stackeová, 2013). Pohybová aktivita působí dobře na psychiku u žen i u mužů. Fakt je, že obě pohlaví spalují kalorie a hubnou, že přibírají na svalové hmotě, je určitě pozitivním dojmem. Velkým rozdílem při redukování hmotnosti jsou problémové partie, které jsou u žen jiné než u mužů. U žen je zpravidla 21

důležitější dosáhnout štíhlé postavy než u mužů, kteří se většinou snaží zvětšit objem svalů, tudíž mít větší sílu (Stackeová, 2013). Stackeová píše, že jsou velké rozdíly ve vnímání těla, v hodnocení jeho atraktivity a v jeho významu pro celkové sebepojetí a sebehodnocení, což nechci shazovat, ale přijde mi to spíše než genderový rozdíl, jako rozdíl osobnostní. Tančit může jak muž, tak žena a to, že ženami je to vyhledávanější aktivita neznamená, že žádní muži nemají zájem tančit. Já osobně jsem měl možnost si zkusit některé sálové lekce jako Port de Bras nebo Pilates a jsem za tuto cennou zkušenost rád. 1.4 Vedení fitcentra V praktické části díky informacím od zkoumaných objektů budu zjisťovat, jakou hierarchii zaměstnanců využívají a kdo má hlavní slovo v jejich společnosti. Uvidím, čím a jak výrazně se budou lišit. Teď na začátek se pokusím jednoduše a co nejobecněji říct, kdo je to manager, jaké má pravomoce a funkce. Dále se pokusím nastínit taktéž co nejjednodušeji význam slov marketing, propagace, reklama apod. a poté jejich kontext zapojit do celého chodu společnosti v rámci praktické části. 1.4.1 Management Pojem management jsem vysvětlil v první kapitole, tak se nebudu opakovat. Teď je čase zapojit management do kontextu sportu a konkrétné sportovní centrum a jeho řízení. Vedení fitcentra závisí hlavně na jeho velikosti, konkrétně počtu zaměstnanců. Řízení společnosti má několik podkategorií, a proto se domnívám, že je nejlepší rozdělit ho podle oblastí patřících ke správnému chodu celé společnosti. Zjednodušeně se jedná o správu celého celku, administrativní, technickou, finanční a další menší správní celky, které fitcentrum může a nemusí mít. Protože se nejedná o velkou společnost, není zde tak důležité rozdělení funkcí a jejich hierarchie, navíc je to čistě individuální záležitost, jak to každé společnosti vyhovuje. Ředitelem může 22

být jak jednotlivec, tak skupina buď zainteresovaná pouze vkladem finančním nebo majetkovým. Nebudu se tedy zabývat pojmy majitel, ředitel, správce apod., protože mi jde hlavně o formu řízení než o samotné osoby. Pominu tedy podnikatele, osoby výdělečně činné, fyzické a právnické osoby, dále akciové, komanditní a společnosti s ručením omezeným, neboť to není tak podstatné pro mou práci, v které se chci zabývat spíše chodem a fungováním. 1.4.2 Funkce a činnost manažera Mezi činnosti patří nespočetné množství úkonů, ale jsou to právě maličkosti, které vytváří velké věci. Dobré vedení ať fitcentra nebo jakékoli jiné společnosti vyžaduje hned několik základních činností. Podle mě ta nejdůležitější je komunikace hlavně proto, že bez ní se nedá provádět žádnou činnost díky jejímu spojení s téměř každou jinou akcí. Je jasné, že každý umí mluvit, ale velký rozdíl je jak dobře a jak efektně využít komunikaci ve svůj prospěch. Činnosti manažera sportu, zjednodušeně: 1. Plánování a. Strategický plán rozvoje příslušné organizace (fitcentra), b. dlouhodobý, střednědobý a aktuální program, c. strategický postup při plánování akcí. 2. Organizování a. Postupy vyhodnocování výsledků, b. uplatnění metod při organizování plánovaných akcí a zabezpečení kapacity, c. využití výpočetní techniky, d. metoda při vyhodnocování činnosti organizace. 3. Vytváření organizačních struktur a. Zdokonalování organizační struktury vzděláním (certifikáty, zkušenosti), 23

b. zkvalitňování prodávaných služeb (kvalitní instruktoři, náčiní atd.). 4. Výběr, rozmisťování a vedení lidí a. Výběr a rozmisťování lidí v organizaci a jejich motivace (specializace, kariérní růst), b. vedení lidí ke správnému přístupu (motivace k efektivitě). 5. Kontrola a. Zabezpečení norem a náležitostí podle zákona, b. ukazatel finanční situace organizace. 6. Marketing a. Marketing v oblasti nabízených služeb, produktech, b. marketingová koncepce organizace. 7. Komunikace a. Ve vedení lidí (komunikace nadřízený - podřízený), b. vyjednávání sponzorských kontaktů. (Čáslavová, 2000, 16 s.) Kvalita řízení se projevuje do kvality nabízených služeb. Většina velkých organizací má tzv. "firemní strategii", ale ve fitcentru to nejspíš nacházíme v životním stylu fitness, přestože to je odlišný pojem. Chci říct, že fitcentrum je specifická organizace, v které nejde tolik o řízení jako fungování všeho potřebného a plánování popř. tvoření kurzů a programů pro současné a potencionální zákazníky. Zákazníci přichází kvůli kvalitním službám, trenérům, instruktorům, pomůckám a nezajímá je tolik, jestli má fitcentrum problémy s managementem. Při velkém počtu fitcenter ve městě Brně se stává vůdčí činností řízení fitcentra marketing, tedy jak přilákat co nejvíce zákazníků. Čímž se snažím říct, že provoz fitcentra může fungovat skvěle, ale pokud není dostatek zákazníků a tedy dostatečný finanční příjem, tak dané fitcentrum zkrachuje i s kvalitním řízením společnosti. 24

1.4.3 Marketing, propagace a reklama fitcenter Jsou velké možnosti propagace fitcentra. V praktické části budu rozebírat různé možnosti, jejich výhody a nevýhody. Teď se zaměřím obecně na marketing, reklamu, propagaci ve sportu a vše, co je s ní spojeno. "Sportovní organizace se samotné velmi výrazně zabývají marketingem z důvodu, že jim přináší finanční zdroje pro provozování sportovních aktivit. Díky vysokému počtu obdobných společností se do oblasti sportu dostává soutěžení o získání zákazníka a tedy velký konkurenční boj." (Čáslavová, 2006, 97 s.) Co přináší marketing ve sportu: Pozitiva Ujasňuje, komu je určena nabídka sportovních produktů: členům, divákům, sponzorům, státu. Diferencuje nabídku sportovních produktů na činnosti, které mohou přinést finanční efekt a které nikoliv. Negativa Finance diktují, co má sport dělat. Marketing vede ke gigantománii sportu, smluvní vázanost na sponzory omezuje svobodnou volbu (např. ve výběru nářadí, náčiní, v osobnostních právech sportovce). Promýšlí propagaci sportu. Pozice financí nerespektuje sportovní odbornost. Určuje proporcionalitu a prioritu dosažení cílů v rovině ekonomických, sportovních a sociálních. Získává doplňkové finanční zdroje, které umožňují rozvoj neziskových aktivit. Dosažení určité úrovně sportovního výkonu může vést k používání zakázaných podpůrných prostředků. Show (často zaměřená na reklamu). 25

(Čáslavová, 2006, 98 s.) "Marketingový mix je základní strategií marketingu, která kombinuje nástroje marketingu - produkt, cenu, místo a propagaci (v odborné literatuře se mluví o 4P). Marketingový management tedy rozhoduje, jaké produkty bude nabízet pro cílový trh, za jakou cenu, jakým způsobem se produkt dostane k zákazníkovi a zároveň jakým způsobem vyřeší reklamu a jaké formy propagace využije." (Čáslavová, 2009, 108-109 s.) "Propagace v sobě zahrnuje reklamu, publicitu, opatření na podporu prodeje a osobní prodej (dohromady tzv. propagační mix)." (Čáslavová, 2009, 111 s.) Propagační strategie se vytváří s cílem: Dosáhnout určité výše obratu nebo určitého počtu zákazníků, vytvořit image sportovního klubu, působení propagace (široká veřejnost, studenti, ženy, muži, sportovci aj.), výběr médií, kterých bude využito (televize, rozhlas, tiskoviny, internet apod.), finanční prostředky, které budou na propagaci vydány, zaměření propagační zprávy pro konkrétní cílovou skupinu zákazníků. (Čáslavová, 2009, 112 s.) Zákazníci sportovního centra si kupují službu, která zastupuje produkt. Zákazník se snaží najít co nejvyšší funkci a užitek, což zahrnuje oblasti služby, osoby, místa aj. Podle náročnosti na tvorbu a provoz produktu nebo služby sportovního centra, se nabalují nástroje cena a propagační strategie. Cena je pro zákazníka velice důležitá, protože je to nástroj, který často ovlivňuje poptávku zásadním způsobem. Naopak propagace se stává nejdůležitějším nástrojem sportovní organizace k nalákání zákazníků na jejich produkt nebo službu. Řekl bych, že cena a propagace spolu úzce souvisí a svým způsobem se propagace stává nevratnou investicí, 26

pokud nevzbudí zájem u zákazníků, popř. vratnou investicí při potřebném zájmu zákazníků, což je ta lepší varianta. "Reklama představuje tvorbu a distribuci zpráv poskytovatelů zboží či služeb nabízených s komerčním cílem. Musí být zřejmé, že jde o placené zprávy, které využívají komunikační média k dosažení cílové skupiny. Cílem reklamy je udržet stávající uživatele a získat nové zákazníky. Reklama má veřejný charakter a veřejnost ví, že jde o reklmaní sdělení." (Vysekalová, 2006, 192 s.) "Může se stát, že reklama diváka zasáhne jako hurikán, ale nezanechá v něm potřebné informace o názvu produktu nebo společnosti....reklamou je třeba oslovit spotřebitele, kteří něco hledají, a navíc na místě, které se pojí s poskytovatelem produktu...opravdový zisk přichází tehdy, je- li posluchač zároveň zvěstovatel a předává informace známým." (Godin, 2010, 45-47 s.) Cíl reklamy může být různý, zaujmutí těch skupin lidí, kteří využívají konkurečních produktů nebo nemají dosud přesně vyhraněné preference apod. Reklamu lze použít pro různé produkty, služby, akce nebo pro tvorbu image značky, využití je rozsáhlé a v dnešní době velice důležité v konkurečních bojích mezi obdobnými společnostmi. Velkou roli v přilákání cílové skupiny hraje počet opakování a co nejširší využití všech možných médií, které reklama využívá. Hlavní prostředky reklamy jsou: Inzerce v tisku, televizní spoty, rozhlasové spoty, reklama v kinech, audiovizuální snímky, internet a sociální sítě (nejrychleji se rozvíjející v dnešní době). (Vysekalová, 2006, 192 s.) Nejspíše se to nezdá, ale pojetí marketing, propagace a reklama zaujímají jeden z nejdůležitějších nosníků většiny společností, 27

nejen ve sportu. Díky vysoké konkurenci se stává reklama velice lukrativní záležitostí společnosti a mnohdy na ní závisí její život. Na druhou stranu je reklam takové množství a často i s nepravými informacemi, že reklama u lidí ztrácí váhu, pravost a důležitost. Další velice důležitým poznatkem je cena reklamy, která je v televizních spotů tak vysoká, že by se vyrovnala měsíčnímu obratu některých společností, proot se stává médiem velmi elitním díky finanční náročnosti. Nechtěl bych se mýlit, ale domnívám se, že u většiny zkoumaných objektů bude hrát velkou roli právě finanční náročnost, takže doufám zjistíme, jak se sportovní centra uživí i bez reklamy, ale to až v praktické části. 1.4.4 Cíle sportovní organizace Cesta vede od poslání organizace, zvolení konkrétní strategie k dosažení požadovaného cíle a vyúsťuje ve formování cíle sportovní organizace. Cíl je konkretnější než poslání, které je často pouze obecné a nejednoznačné. Samozřejmě u cílů záleží na tom, na jaké období jsou vytyčeny. Dále jak jsou cíle většinou detailizované na jednodušší cíle anebo kroky k hlavnímu a stěžejnímu cíli. Nejčastěji se jedná o sportovní a ekonomické cíle (Čáslavová, 2009). Chtěl bych ještě poznamenat, že cíle se dají rozdělit i jinak, např. na zaměstnance a zákazníky. Což mi přijde jako dobré rozdělení, protože v rámci fitcentra dobrý zaměstnanec dělá dobrý dojem na zákazníka a ten tak chodí rád, proto je podle mého názoru vhodné se zaměřit i na toto hledisko zaměstnanec - zákazník. 28

2. Metodika práce Jak uvádím v úvodu, má práce se snaží zkoumat řízení fitcentra. Jak tedy funguje a jak je těžké ho řídit. Pokusím se zjistit, s jakými problémy se potýkají sportovní centra v Brně. Na jaký segment trhu se fitcentra nejběžněji zaměřují a proč. Jakým způsobem se snaží udržet na trhu a jak se vypořádávají s konkurencí? Výsledkem práce bude mé vlastní zpracování ideálního modelu řízení fitcentra, na základě rozboru dostupných zdrojů a rozhovorů s vedením zkoumaných sportovních center. Na výzkumnou část použiji rozhovor se zástupci vedení konkrétních sportovních center. Rozhovor jsem nestrukturoval, protože otázky a jeho průběh se lišil a ne všechny objekty mi poskytly odpovědi na všechny otázky. Každé sportovní centrum má své "know- how", které mi neprozradí. Všechny výsledky a odpovědi shrnu do výsledné podoby jako celek tak, že nebude jasné od koho jsem data získal. Nejprve se zaměřím na zaměstnance, jejich výběr a motivaci. Jak se zaměstnavatel stará o zaměstnance a jak zaměstnanci působí na zákazníky. Kdo nejčastěji navštěvuje zkoumaný objekt a ja jaké skupiny zákazníků se fitcentrum zaměřuje. Tzn. propojenost mezi nabídkou a poptávkou a co tyto dva pojmy doprovází v praxi a jak je tento vztah důležitý. Co utváří firemní značku a jak se snaží zaměstnavatel působit a vypadat před návštěvníky sportovního centra. Dále, kam se nejčastěji ubírají zraky návštěvníků a jak na to reaguje management fitcentra. Kam investují a jak propagují své produkty. A také jakým způsobem konkurují ostatním obdobným sportovním komplexům a jakou cestou by se rádi vydali, tedy jaké jsou jejich cíle a plány do budoucna. Ze získaných informací a nastudované teorii vytvořím vlastní model správného řízení fitcentra. Rozhovor jsem shledal efektivním, protože všem zkoumaným objektům vyhovovalo, že nezabíral mnoho času, navíc jsem zjistil i některé informace, na které jsem neměl připravené otázky. 29

3. Výsledky práce Jak jsem zmínil v metodice práce, ve všech objektech jsem nepoužil obdobné otázky, pouze jsem je rozčlenil na několik oblastní zkoumání. Díky rozdělení na zaměstnance, zákazníky, nabídku, poptávku a další podkapitoly, je lépe vidět kontext a propojení mezi jednotlivými oblastí, které neodmyslitelně patří k řízení a chodu fitcentra. 3.1 Zkoumané objekty Doufal jsem, že si budu moct vybírat mezi mnoha objekty, které jsou si v lecčem podobné, abych zjistil v jakých maličkostech se liší. Bohužel jsem se nesešel s velkým zájmem a tak jsem rád i za pár získaných informací. Jsem schopen vyvodit alepsoň několik závěrů ohledně rozdílů mezi zkoumanými společnostmi. Osobně mě velice překvapil údaj o rozdílných sortách zákazníků, kteří vyhledávají každý něco jiného a tak jsem rád, že si dají práci s výběrem a volí jim nejpříjemnější variantu, což je shoda teorie s praxí. Veškeré informace nesmím spojovat s konkrétním objektem, alespoň jsem se tak dohodl se zástupci všech společností. Nebudu jim proto způsobovat problémy tím, že bych prozradil jejich "know- how". Získané informace jsou tedy odůvodněné jejich poskytovateli, pouze není řečeno, od koho pochází. 3.1.1 Weisser Sport Centrum Jedná se o sportovní zařízení nacházejícího se v městské části Brno - střed na ulici Hrnčířská v objektu jménem Sfinx. Centrum bylo otevřeno v dubnu 2001. Nabízeli zákazníkům posilovnu, 2 sály a lezeckou stěnu. V roce 2009 prošlo Weisser Sport Centrum velkou rekonstrukcí, při které byla mimo jiné zrušena lezecká stěna a místo ní byl vybudován sál pro H.E.A.T. program. V létě 2011 byla přebudovaná klimatizace, v posilovně byla zřízena část pro cvičení Gravity a celé centrum dostalo nový design. V létě 2013 došlo k dalším větším úpravám zaměřeným hlavně na vstupní prostor fitcentra, opraveno bylo i zázemí, stroje na H.E.A.T. program prošly kompletní revitalizací (Weisser Sport Centrum: www.weissersportcentrum.cz). 30