alternativní rozdělení Statistika binomické rozdělení bi(n, π)(2)



Podobné dokumenty
Některé zákony rozdělení pravděpodobnosti. 1. Binomické rozdělení

Modely diskrétní náhodné veličiny. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie, FVL, UO Brno kancelář 69a, tel

1. Alternativní rozdělení A(p) (Bernoulli) je diskrétní rozdělení, kdy. p(0) = P (X = 0) = 1 p, p(1) = P (X = 1) = p, 0 < p < 1.

Přehled pravděpodobnostních rozdělení

Významná diskrétní rozdělení pravděpodobnosti

1. Pravděpodobnost a statistika (MP leden 2010)

Teoretická rozdělení

Vybraná rozdělení náhodné veličiny

Pravděpodobnost a statistika

Tématické celky { kontrolní otázky.

Prognóza poruchovosti vodovodních řadů pomocí aplikace Poissonova rozdělení náhodné veličiny

z možností, jak tuto veličinu charakterizovat, je určit součet

charakteristiky polohy v geografii/demografii Statistika míry nerovnoměrnosti charakteristiky polohy v geografii/demografii(2)

STP022 PRAVDĚPODOBNOST A MATEMATICKÁ STATISTIKA

6. T e s t o v á n í h y p o t é z

Přednáška. Další rozdělení SNP. Limitní věty. Speciální typy rozdělení. Další rozdělení SNP Limitní věty Speciální typy rozdělení

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. dohnal@nipax.cz

A NUMERICKÉ METODY. Matice derivací: ( ) ( ) Volím x 0 = 0, y 0 = -2.

1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.

Cvičení ze statistiky - 7. Filip Děchtěrenko

PRAVDĚPODOBNOST A MATEMATICKÁ STATISTIKA I

5. cvičení 4ST201_řešení

2. Je dáno jevové pole (Ω;A) a na něm nezáporná normovaná funkce. Definujte distrubuční funkci náhodného vektoru.

ROZDĚLENÍ NÁHODNÝCH VELIČIN

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA APLIKOVANÝCH VĚD KATEDRA MATEMATIKY. Bakalářská práce. Modelování a odhadování výsledků sportovních utkání

Určete zákon rozložení náhodné veličiny, která značí součet ok při hodu a) jednou kostkou, b) dvěma kostkami, c) třemi kostkami.

4. ZÁKLADNÍ TYPY ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIČINY


DISKRÉTNÍ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. 5. cvičení

Diskrétní rozdělení Náhodná veličina má diskrétní rozdělení pravděpodobnosti, jestliže existuje seznam hodnot

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ. Matematika 3. RNDr. Břetislav Fajmon, PhD. Autoři textu:

ZÁKLADY PRAVDĚPODOBNOSTI. 1. Co je to pravděpodobnost Začneme matematickým modelem pro popis náhodných jevů a jejich

a) Základní informace o souboru Statistika: Základní statistika a tabulky: Popisné statistiky: Detaily

Regresní a korelační analýza

TECHNICKÉ ZNALECTVÍ. Metody soudně znalecké analýzy. Prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. ÚZPET

Náhodný pokus každá opakovatelná činnost, prováděná za stejných nebo přibližně stejných podmínek, jejíž výsledek je nejistý a závisí na náhodě.

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Tomáš Karel LS 2012/2013

Základy teorie pravděpodobnosti

(Auto)korelační funkce Statistické vyhodnocování exp. dat M. Čada ~ cada

Mannův-Whitneyův(Wilcoxonův) test pořadová obdoba dvouvýběrového t-testu. Statistika (MD360P03Z, MD360P03U) ak. rok 2007/2008

prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií

Pravděpodobnostní rozdělení v MS Excel

Řešené úlohy ze statistické fyziky a termodynamiky

E(X) = np D(X) = np(1 p) 1 2p np(1 p) (n + 1)p 1 ˆx (n + 1)p. A 3 (X) =

V praxi pracujeme s daty nominálními (nabývají pouze dvou hodnot), kategoriálními (nabývají více

Skupina Testování obsahuje následující moduly: Síla a rozsah výběru, Testy a Kontingenční tabulka.

NÁHODNÁ VELIČINA. 3. cvičení

4. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

Střední hodnota a rozptyl náhodné. kvantilu. Ing. Michael Rost, Ph.D.

ÚVOD. Rozdělení slouží: K přesnému popisu pravděpodobnostního chování NV Střední hodnota, rozptyl, korelace atd.

ROZDĚLENÍ SPOJITÝCH NÁHODNÝCH VELIČIN

VÝROBCE STAVEBNÍCH PROFILŮ KATALOG VÝROBKŮ

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 9

Přednáška. Diskrétní náhodná proměnná. Charakteristiky DNP. Základní rozdělení DNP

Minikurz aplikované statistiky. Minikurz aplikované statistiky p.1

Cvičení ze statistiky - 4. Filip Děchtěrenko

Mgr. Rudolf Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký Dr.Sc.

NÁHODNÉ VELIČINY JAK SE NÁHODNÁ ČÍSLA PŘEVEDOU NA HODNOTY NÁHODNÝCH VELIČIN?

Simulace systému hromadné obsluhy Nejčastější chyby v semestrálních pracích

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

SŠPU Opava. PROGRAM č. 5 ULOŽENÍ HŘÍDELE PŘEVODOVKY

Poznámky k předmětu Aplikovaná statistika, 9.téma

Pravděpodobnost a statistika I KMA/K413

ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY

Pastorek Kolo ii? 1.0. i Výpočet bez chyb.

příklad: předvolební průzkum Statistika (MD360P03Z, MD360P03U) ak. rok 2007/2008 příklad: souvisí plánované těhotenství se vzděláním?

UNIVERSITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA. KATEDRA MATEMATICKÉ ANALÝZY A APLIKACÍ MATEMATIKY školní rok 2009/2010 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Cvičení ze statistiky - 5. Filip Děchtěrenko

KMA/P506 Pravděpodobnost a statistika KMA/P507 Statistika na PC

Aproximace binomického rozdělení normálním

Elektrotechnické znač Elektrotechnické zna k č y k transformátor ů v jednopólových schématech Značky ve schématech El kt e ro kt t h ec ni k c á kká

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 7

Principy a perspektivy aktivních metod v akustice

pravděpodobnosti a statistiky

Tomáš Karel LS 2012/2013

Pojmy z kombinatoriky, pravděpodobnosti, znalosti z kapitoly náhodná veličina, znalost parciálních derivací, dvojného integrálu.

Distribuční funkce je funkcí neklesající, tj. pro všechna

Biostatistika a matematické metody epidemiologie- stručné studijní texty

Matematika III. 4. října Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Matematika III

VYBRANÁ ROZDĚLENÍ. DISKRÉTNÍ NÁH. VELIČINY Martina Litschmannová

Definice spojité náhodné veličiny zjednodušená verze

Rozdělení náhodné veličiny. Distribuční funkce. Vlastnosti distribuční funkce

letní semestr Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy Matematická statistika vektory

Univerzita Pardubice Fakulta Ekonomicko- správní. Testy hypotéz s využitím programu MS EXCEL. Tomáš Borůvka

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Soustruh na dřevo. Technická fakulta ČZU Praha Autor: Václav Číhal Školní rok: 2008/2009 (letní semestr) Popis:

Drsná matematika IV 7. přednáška Jak na statistiku?

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE. Leptání plasmou. Ing. Pavel Bouchalík

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Semestrální práce z předmětu m6f. 2 test dobré shody

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA II MODUL 2 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Návody k domácí části I. kola kategorie A

Povrchové odvodnění stavební jámy. Cvičení č. 8

Řešené příklady z pravděpodobnosti:

Základy biostatistiky (MD710P09) ak. rok 2007/2008

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt

Pravděpodobnost a aplikovaná statistika

S T A T I S T I K A. Jan Melichar Josef Svoboda. U n iverzita Jan a Evangelist y P u rk yn ě v Ústí nad La b em

Transkript:

Statistika (MD360P03Z, MD360P03U) ak. rok 2007/2008 Karel Zvára karel.zvara@mff.cuni.cz http://www.karlin.mff.cuni.cz/ zvara 5. listopadu 2007 1(178) binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 111(178) alternativní rozdělení diskrétní, s jediným parametrem π(nikoliv Ludolfovo číslo) P(X=1)=π, P(X=0)=1 π (0 < π <1) X kolikrátvjednompokusudošlokudálosti,kterámá pravděpodobnost π(jen dvě možné hodnoty: 0 nebo 1) střední hodnota(populační průměr) (populační) rozptyl µ X =1 P(X=1)+0 P(X=0)=π σ 2 X =(1 µ X) 2 P(X=1)+(0 µ X ) 2 P(X=0) =(1 π) 2 π+(0 π) 2 (1 π) =(1 π) 2 π+ π 2 (1 π)=π(1 π) Statistika (MD360P03Z, MD360P03U)ak. rok 2007/2008 binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 112(178) binomické rozdělení bi(n, π)(1) diskrétnírozdělenísparametryn,π (0 < π <1) n nezávislých pokusů vkaždémzdarspravděpodobností π,nezdarspstí1 π celk.početzdarůxmábinomickérozdělenísparametryn, π zapisujemex bi(n,π) XjesoučetnnezávislýchnáhodnýchveličinX i (X i =početzdarůvi-témpokusu) každéx i máalternativnírozdělenísparametrem π zvlastnostistředníhodnotysoučtunáh.veličin: µ X =nπ z vlastnosti rozptylu součtu nezávislých náhodných veličin σ 2 X =nπ(1 π) binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 113(178) binomické rozdělení bi(n, π)(2) pravděpodobnosti možných hodnot ( ) n P(X=k)= π k (1 π) n k, k=0,1,,...,n k pst,ževdanýchkpokusechzdarz,vostatníchnezdarn } ZZ {{...Z} } NN {{ N} spstí π k (1 π) n k k n k zvolímekmístprozdarz,naostatníchmístechnezdarn, počet možností: ( ) n n! 1) (n k+1) = =n(n k k!(n k)! k(k 1) 2 1

binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 114(178) příklad: zkoušky binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 115(178) příklad: kouření C zdar=udělatzkoušku,p(c)=0,8 zkouškudělán=10studentůstejněpřipravených(uvšech stejná pravděpodobnost π), studenti neopisují(nezávislost) pst, že zkoušku udělá nějakých 9 studentů ( ) 10 P(X=9)= 0,8 9 0,2 1 =10 0,8 9 0,2 1 =0,268 9 pst, že právě jeden student(nějaký) zkoušku neudělá ( ) 10 P(Y=1)= 0,2 1 0,8 9 =10 0,2 1 0,8 9 =0,268 1 pst, že zkoušku udělá daných 9 studentů: 0,0268 víme,žemezidvacetiletýmimužije(řekněme)35%kuřáků (např.je-li70tisícdvacetiletých,pakjemezinimiasi24500 kuřáků, ale nevíme, kteří to jsou) vybereme náhodně 60 dvacetiletých mužů, X počet kuřáků mezinimi,tedyx bi(60,0,35) µ X =60 0,35=21 σ 2 X =60 0,35 0,65=13,65=(3,7)2 ukázky pravděpodobností možných hodnot [BINOMDIST(15;60;0,35;0)] [dbinom(15,60,0.35)] k 15 17 19 21 23 25 P(X=k) 0,029 0,062 0,095 0,107 0,091 0,059 binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 116(178) Poissonovo rozdělení Po(λ)(1) binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 117(178) Poissonovo rozdělení Po(λ)(2) diskrétní rozdělení(zákon vzácných jevů), Y Po(λ) Y počet výskytů jevu ve zvolené časové(prostorové, plošné...)jednotce λ >0 jedinýparametr,intenzitavýskytujevu(jakčastose v průměru vyskytuje ve zvolené jednotce) P(Y=k)= λk k! e λ, k=0,1,... střední hodnota,(populační) rozptyl µ Y = λ, σ 2 Y = λ ubinomickéhorozděleníbylo µ X > σ 2 X,zderovnost parametr λ znamená hustotu na jednotku plochy (populační průměr počtu případů na jednotku) změníme-li jednotku plochy, změní se parametr: při počítání pravděpodobností toho, kolikrát najdeme případ na trojnásobku původní jednotky(trojnásobné ploše, ve trojnásobnémčase...),budenovýmparametrem3λ analogicky pro jiné kladné násobky aproximace:x bi(n,π),nvelké, πmalé(µ X =n π) pak pravděpodobnosti hodnot X lze aproximovat(přibližně vyjádřit) pomocí pravděpodobností hodnot Y Po(n π) Poissonovo rozdělení Po(n λ) aproximuje binomické bi(n, π)

binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 118(178) příklady Poissonova rozdělení binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 119(178) souvislost binomického a Poissonova rozdělení dopastipadázanocvprůměru8brouků(λ=8) s jakou pravděpodobností jich tam ráno najdeme 10? [POISSON(10;8;0)] [dpois(10,8)] P(Y=10)= 810 10! e 8 =0,099 vezmeme-li past s polovičním obvodem, očekáváme poloviční průměrzanoc(λ=4) P(Y=10)= 410 10! e 4 =0,005 P(Y=5)= 45 5! e 4 =0,156 s jakou pravděpodobností neudělá 12 z 50 stejně připravených studentů zkoušku?(pst neúspěchu = 0,2) binomické rozdělení bi(50, 0,2) [BINOMDIST(12;50;0,2)] [dbinom(12,50,0.2)] ( ) 50 P(X=12)= 0,2 12 0,8 38 =0,103 12 Poissonovo rozdělení Po(50 0,2)=Po(10) [POISSON(12;10;0)] P(Y=12)= 1012 12! e 10 =0,095 [dpois(12,10)] binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 120(178) normální(gaussovo)rozdělenín ( µ, σ 2) binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 121(178) normované normální rozdělení Z N(0, 1) 0.6 0.8 N(0,1) N(1,1) N(0,0.25) N( 1,0.25) N(0,4) spojité rozdělení, symetrické okolo střední hodnoty µ 1. maximálníhodnotahustotyjeúměrná1/σ( = 0,4 2πσ 2 σ ) model vzniku: součet velkého počtu nepatrných příspěvků 0.0 0.1 0.2 0.3 0.4 Hustota N(0,1) 2.1 % 13.6 % 34.1 % 34.1 % 13.6 % 2.1 %

binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 122(178) příklady pravděpodobností o normálním rozdělení prox N ( µ,σ 2) platí µ X =EX= µ σx 2 =E(X µ X) 2 = σ 2 X N ( µ,σ 2) Z= X µ N(0,1) σ ( X µ P( Z <c)=p σ )=P( X <c µ <c σ) tedy P( X µ <1,00 σ)=0,68, tj.68% P( X µ <1,96 σ)=0,95, tj.95% P( X µ <2,00 σ)=0,9545, tj.95,45% P( X µ <3,00 σ)=0,9973, tj.99,73% binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 123(178) normované normální rozdělení Z N(0, 1) tabelováno: hustota ϕ(z) [NORMDIST(z;0;1)] [dnorm(z)] distribučnífunkceφ(z)=p(z z) [NORMSDIST(z)] [pnorm(z)] kritickéhodnotyz(α):p(z z(α))=φ(z(α))=1 α [NORMSINV(z)] [qnorm(z)] 0.0 0.1 0.2 0.3 0.4 Φ(z) z z(0.05) = 1.645 1 α = 0.95 α = 0.05 binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 124(178) zajímavé kritické hodnoty binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 125(178) výpočet pravděpodobností pro Z N(0, 1) z(0,025)=1,96tj.p(z >1,96)=2,5% z(0,025)=1,96tj.p(z < 1,96)=2,5% z(0,025)=1,96tj.p( Z >1,96)=5% z(0,005)=2,58tj.p(z >2,58)=0,5% z(0,005)=2,58tj.p(z < 2,58)=0,5% z(0,005)=2,58tj.p( Z >2,58)=1% z(0,050)=1,64tj.p(z >1,64)=5% z(0,050)=1,64tj.p(z < 1,64)=5% z(0,050)=1,64tj.p( Z >1,64)=10% uspojitéhorozděleníjep(x <x)=p(x x),tedyiuz Z N(0,1),a <b,pak P(a <Z <b)=φ(b) Φ(a) odvození:jevy(z a)a(a <Z b)jsouneslučitelné (tvrzení nemohou platit současně) jejichsjednocenímjejev(z b),proto P(Z b)=p(z a)+p(a <Z b) Φ(b)=Φ(a)+P(a <Z b) příklad:p(1 <Z <2)=Φ(2) Φ(1)=0,977 0,841= 0,136, jak bylo na obrázku [NORMSDIST(2)-NORMSDIST(1)] [pnorm(2) pnorm(1)]

binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 126(178) PostupvýpočtuP(1 <Z <2)(Z N(0,1)) pomocítabelovanéfunkceφ(z)=f Z (z)=p(z z) hustota Z ~ N(0,1) P(Z<1) P(Z<2) P(1<Z<2) binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 127(178) výpočetprox N ( µ, σ 2) X N ( µ,σ 2) Z= X µ N(0,1) σ ( X µ P(X x)=p x µ ) ( =P Z x µ ) ( ) x µ =Φ ( ) ( ) b µ a µ P(a <X <b)=φ Φ příklad:x N ( 136,1,6,4 2) (výšky10letýchhochůvroce1951) ( ) ( ) 140,5 136,1 134,5 136,1 P(134,5 <X <140,5)=Φ Φ 6,4 6,4 =0,754 0,401=0,353 tedyvrozmezí135cmaž140cmbyloasi35,3%hochů binomické rozdělení Poissonovo rozdělení normální rozdělení 128(178) pohodlnější možnost X N ( 136,1,6,4 2) počítámep(134,5 <X <140,5) Excel i R nabízejí možnost dosadit skutečné parametry normálního rozdělení druhým parametrem je směrodatná odchylka Excel(nepřehlédněte, že nejde o NORMSDIST!): [NORMDIST(140,5;136,1;6,4;1)-NORMDIST(134,5;136,1;6,4;1)] R: [pnorm(140.5,136.1,6.4)-pnorm(134.5,136.1,6.4)]