RNDr.Jiří Matěj, poradenská a konzultační činnost v akustice Bartošovice 192, 742 54 Bartošovice, IČO: 65907850 tel: 602704256, e-mail:sonservis@seznam.cz S T U D I E Výpočet hladin akustického tlaku pro akci Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy v lokalitě Drasty ----------------------------------------------------------------- Zpracoval: RNDr.J.Matěj Datum vyhotovení: 2.8.2010 Počet stran zprávy: 19
1. Zadání: Záměrem investora je rekonstrukce stávajícího areálu kalového hospodářství v prostoru jihovýchodně od okraje obce Drasty. Tato rekonstrukce navazuje na projekt Celková přestavba a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově. Stávající technologická zařízení v areálu Drasty budou demontována, objekty budou asanovány a bude realizována výstavba nových objektů osazených technologií úpravy surového kalu aerobní fermentací. Energeticky využitelný koncový produkt bude dále zpracováván mimo areál. Kaly a shrabky z ÚČOV v Praze budou do areálu dopravovány cca 10 km dlouhým podzemním raženým technickým kanálem (dále RTK), v areálu budou technologicky zpracovány a koncový produkt bude následně odvážen silniční dopravou k dalšímu zpracování, resp. energetickému využití. V areálu bude celoročně zpracováváno cca 180 až 250 m 3 /h surového kalu po dobu 24 hodin denně. Provoz v areálu bude nepřetržitý. Veškerý dovoz vstupních surovin a expedice koncového produktu bude probíhat v denní době. Úkolem této studie je stanovit úrovně hladin akustického tlaku šířeného za provozu stacionárních a liniových zdrojů hluku v chráněném venkovním prostoru nejbližších staveb. 2. Vstupní údaje: 1. Posouzení vlivu záměru "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy, lokalita Drasty" a "Ražený potrubní kanál pro kalové hospodářství Drasty" na životní prostředí (dokumentace podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění), EKOSYSTEM, 8/2010 2. Doklad o ú.m.č.36/2010 měření hluku pozadí (SON servis, 07/2010) 3. Šetření na místě, jednání se zadavatelem 3. Zpracování vstupních údajů a výsledky výpočtů 3.1. Použitá literatura 1. Richard Nový Hluk a chvění, ČVUT Praha 1995 2. Doc.Ing.Čechura Stavební fyzika 10,ČVUT Praha 1999 3. Zákon č.258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví v platném znění 4. Nař.vlády č.148/2006 Sb. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací 5. ČSN ISO 9613-2 Akustika - Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru, Část 2: Obecná metoda výpočtu 6. ČSN EN 12354-4 Stavební akustika - Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků, Část 4: Přenos zvuku z budovy do venkovního prostoru 3.2. Legislativa Zákon č. 258/2000 Sb. ve znění zákona č. 274/2003 Sb. definuje chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor. Chráněným venkovním prostorem se dle 30 odst.3 rozumí nezastavěné pozemky užívané k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních stanovišť. Rekreací se rozumí i pobyt na pozemku náležejícímu k bytovému nebo rodinnému domu. Chráněným venkovním prostorem stavby se pak rozumí venkovní prostor do vzdálenosti 2 m od bytových a rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb. Nařízení vlády č.148/2006 Sb. stanovuje hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku šířeného při stavební činnosti v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb v době od 06.00 do 07.00 hodin L Aeq,s = 60 db 07.00 do 21.00 hodin L Aeq,s = 65 db 21.00 do 22.00 hodin L Aeq,s = 60 db Strana č.2
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. stanovuje hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku šířeného za provozu výrobních areálu včetně vnitrozávodní dopravy pro chráněný venkovní prostor ostatních staveb (t.j. staveb mimo chráněné venkovní prostory nemocnic a lázní) na: L Aeq,8hodin = 50 db v denní době od 6.00 do 22.00 hodin a L Aeq,1hodina = 40 db v noční době od 22.00 do 6.00 hodin. V případě, že zvuk obsahuje tónové složky, přičítá se delší korekce -5dB. Ekvivalentní hladina akustického tlaku se stanovuje pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin denní doby a 1 nejhlučnější hodinu noční doby. Nařízení vlády č.148/2006 Sb. stanovuje hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk z dopravy na veřejných silničních komunikacích a chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor ostatních staveb (t.j. staveb mimo chráněné venkovní prostory nemocnic a lázní) na: L Aeq,16hodin = 55 db v denní době od 6.00 do 22.00 hodin a L Aeq,8hodin = 45 db v noční době od 22.00 do 6.00 hodin. Hladina akustického tlaku z dopravy na pozemních komunikacích se stanovuje pro 16 hodin denní doby a 8 hodin noční doby. 3.3. Areál kalového hospodářství a nejbližší chráněné objekty Areál kalového hospodářství Drasty je zasazen do rozlehlé zemědělsky využívané plochy severně od města Klecany, východně od obce Větrušice a jižně od obce Drasty. Areál je přístupný od západu po silnici III tř. č.24219. Na okraji samotného areálu leží šestice řadovým dvoupodlažních rodinných domů. Další chráněná zástavba leží na okraji obcí Drasty a Větrušice a města Klecany. Pro další výpočty byly zvoleny 4 výpočtové body. Poloha areálu investora a výpočtových bodů je zřejmá z leteckého snímku na obr.č.1. obr.č.1 Strana č.3
Výpočtový bod č.1 je stanoven na hranici chráněného venkovního prostoru stavby dvoupodlažního řadového rodinného domu Drasty č.p.35, parc.č.38, k.ú. Drasty. Rodinný domek leží ve vzdálenosti cca 22 m západně od okraje areálu kalového hospodářství. obr.č.2 Výpočtový bod č.2 je stanoven na hranici chráněného venkovního prostoru stavby dvoupodlažního rodinného dvojdomu Drasty č.p.28, parc.č.34, k.ú. Drasty. Rodinný domek leží ve vzdálenosti cca 260 m severně od okraje areálu kalového hospodářství. obr.č.3 Výpočtový bod č.3 je stanoven na hranici chráněného venkovního prostoru stavby dvoupodlažního samostatně stojícího rodinného domu Větrušice č.p.156, parc.č. 266, k.ú. Větrušice u Klecan. Rodinný domek leží ve vzdálenosti cca 455 m severozápadně od okraje areálu kalového hospodářství. obr.č.4 Výpočtový bod č.4 je stanoven na hranici chráněného venkovního prostoru stavby sedmipodlažního samostatně stojícího bytového domu na ul.v Honech č.689, parc.č.1234, k.ú. Klecany ležícího ve vzdálenosti cca 1.430 m jihovýchodně od okraje kalového hospodářství. obr.č.5 Strana č.4
3.4. Technologie aerobní fermentace organického substrátu a kalu Zpracování surového kalu a shrabků z ÚČOV v Praze za přidání organického substrátu aerobní fermentací lze zjednodušeně rozdělit na následující kroky: - příjem surového kalu, organického substrátu a shrabků - zahuštění surového kalu odvod fugátu - úprava zahuštěného kalu, organického substrátu a shrabků - aerobní fermentace vstupních surovin - skladování koncového produktu. Surový kal bude dopravován potrubím uloženým v podzemním RTK a shrabky budou dopravovány kolejovou dopravou instalovanou v RTK. Na severovýchodním okraji areálu bude těžní šachta určená k vyvedení kalu a vyzdvižení vozíků se shrabky z RTK na povrch terénu. Kaly budou přečerpávány do akumulační nádrže surového kalu a shrabky budou převezeny vnitroareálovou nákladní dopravou do doplňkového skladu organického substrátu k předúpravě a třídění. Surový kal se bude v dalším stupni zahušťovat odvedením fugátu, který se potrubím v podzemním RTK vrátí zpět do ÚČOV v Praze. Zahuštěný kal a upravený organický substrát, vč. shrabků bude navážen vnitroareálovou nákladní dopravou do skladu organického substrátu a kalu odkud bude dávkován do aerobních fermentorů. Po průchodu aerobními fermentory bude koncový produkt převážen pásovou dopravou do čtveřice válcových zásobníků a odtud bude expedován zákazníkům silniční nákladní dopravou k dalšímu zpracování. 3.5. Objekty a provozní soubory se zdroji hluku v areálu, stacionární zdroje hluku Technologické objekty a provozní budova budou vystavěny kompaktně na ploše o půdorysu obdélníku o rozměrech cca 360 m x 280 m. Na severovýchodním okraji bude tato plocha rozšířena o stavbu těžní šachty s technologií příjmu surového kalu a kolejových vozidel se shrabky. Zastavovací plán areálu technologickými objekty je na obr.č.6. obr.č.6 Strana č.5
3.5.1. Objekt SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu Podzemní ŽB nádrž o užitném objemu 1000 m 3 bude vybavena provzdušňovacími středo nebo hrubobublinnými aerátory. Tlakový vzduch pro aerátory budou dodávat 2 ks jednootáčkových dmychadel o výkonu á Q = 360 m 3 /h umístěných alternativně buď v sousedním objektu SO 1-04 nebo ve venkovním prostoru při nádrži. Pod hladinou kalu budou instalovány 2 ks kalových čerpadel o výkonu á Q = 130 m 3 /h. Prostor nad hladinou kalu bude nuceně větrán přes dezodorizační biofiltry s ventilátory (viz objekt SO 1-09). Provoz čerpadel pod hladinou kalu v uzavřené nádrži nebude ve venkovním prostoru zdrojem hluku. Dmychadla jsou ve volném prostoru zdrojem hluku na úrovni L Aeq,T = 90 db ve vzdálenosti 1 m od dmychadla. V případě jejich umístění ve venkovním prostoru budou na dmychadla instalovány protihlukové kryty o útlumu D = 40 db. 3.5.2. Objekt SO 1-04 Zahušťování surového kalu Objekt je řešen jako přízemní zděná jednolodní hala o půdorysných rozměrech cca 55 m x 20 m se sedlovou střechou o výšce 7 m v hřebeni. Vzduchová neprůzvučnost obvodového pláště bude dosahovat hodnoty R min = 40 db. V hale bude připravován polyflokulant (dále POF) rozplavením pytlovaného práškového POF v celkem 6-ti nádržích (2 zrací a 4 zásobní) za pomocí jeřábu, míchadel a čerpadel POF. Ve dvou nádržích bude surový kal míchán s POF za vzniku aglomerátu vloček. Po flokulaci bude kal čerpadly přečerpán do trojice dekantačních odstředivek. Zahuštěný kal bude vyvážen pásovými dopravníky na nákladní vozidla vnitroareálové přepravy. Předpokládaná hladina akustického tlaku v interiéru haly je L Aeq,T = 93 db. Prostor dekantačních odstředivek a pásových dopravníků bude nuceně větrán přes dezodorizační biofiltry s ventilátory (viz objekt SO 1-09). Vnitřní prostor haly bude nuceně větrán trojicí nástřešních ventilátorů nad střechu haly. Úhrada odtahovaného vzduchu bude zajištěna trojicí přívodních ventilátorů osazených do vzduchotechnického potrubí. 3.5.3. Objekt SO 1-05 Aerobní fermentace kalu Aerobní fermentace upraveného kalu bude probíhat v celkem 33-ti betonových tunelech čtvercového průřezu o půdorysných rozměrech cca 91,5 m x 3,8 m a výšce 3,8 m. Ke každé trojici tunelů bude instalován jeden biofiltr. Ve fermentačních tunelech bude instalován dopravník pro posun kalu v několika vrstvách podél tunelu. Na vstupu do tunelů bude vháněn ventilátory vzduch. Ve vstupní části tunelu dojde rozkladem kalu k vývinu oxidu uhličitého, tepelné energie a uvolnění vody. Ohřátý vlhký vzduch bude na konci vstupní části tunelu odtahován a bude procházet přes rekuperátor a biofiltr do venkovního prostoru. Venkovní vzduch bude natahován do sušící části tunelu přes rekuperátor a ve výstupní části tunelu zajistí vysušení koncového produktu na požadovanou vlhkost cca 20%. Průchod materiálu fermentačním tunelem bude trvat cca 14 dní. Technologie pohybu kalu tunelem nebude při velmi malé rychlosti jeho pohybu tunelem ve venkovním prostoru zdrojem hluku. Na horní straně každého kanálu bude instalován uzavřený vzduchotechnický systém složený z přívodního a odtahového ventilátoru, rekuperátoru a vzduchotechnických kanálů. Na tělese každého podzemního biofiltru bude instalován další ventilátor. Lze předpokládat, že každý ventilátor bude, s ohledem na velké vzduchové výkony, zdrojem hluku do okolí o hladině akustického tlaku L Aeq,T = 85 db ve vzdálenosti 1 m od tělesa ventilátoru. Koncový produkt bude z tunelů padat na dopravníky, které zajistí jeho přesun do jednoho ze čtyř válcových skladovacích sil. Výstup z tunelů bude zajištěn celkem 22-ti krátkými dopravníky. Motor dopravníku bude zdrojem akustického tlaku o hladině L Aeq,T = 65 db ve vzdálenosti 1 m od jeho krytu. 3.5.4. Objekt SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu Objekt je řešen jako ocelová nebo betonová hala o půdorysných rozměrech cca 358 m x 50 m se sedlovou střechou. Celková výška u hřebene střechy je cca 10 m. V severní straně haly budou osazena automatická rychloběžná vrata. Obvodový a střešní plášť haly bude zhotoven ze sendvičových ocelových panelů tl.150 mm plněných minerální vlnou. Vzduchová neprůzvučnost haly bude R min = 35 db. Strana č.6
Do interiéru haly bude ze severní strany navážen nákladními vozidly zahuštěný kal a vytříděný organický substrát. Materiál se bude v interiéru haly upravovat před vsázkou do fermentačních tunelů. V interiéru haly budou instalovány drtiče a mixery. Drtiče a mixery budou obsluhovány čelními kolovými nakladači. Přesun upraveného substrátu mezi mixery a dopravníky ve fermentačních tunelech bude zajištěn celkem 22-ti dopravníky. Předpokládaná hladina akustického tlaku v interiéru haly je L Aeq, T = 85 db. Vnitřní prostor haly bude nuceně podtlakově větrán odtahovými potrubními kanály vyvedenými přes biofiltry při fermentačních tunelech do venkovního prostoru. Úhrada odtahovaného vzduch ubude zajištěna otevíráním vrat při nájezdu nákladních vozidel do haly. 3.5.5. Objekt SO 1-07 Skladování koncového produktu Koncový produkt bude skladován ve čtyřech válcových zásobnících vystavěných jižně od sušící části fermentačních tunelů. Koncový produkt vyskladněný z fermentačních tunelů bude systémem dopravníků vynesen nad vrchlíky zásobníků a pokopy vsypán do jejich interiérů. Vyskladnění zásobníků bude realizováno opět systémem dopravníků. Doprava koncového produktu bude zajištěna celkem 18-ti dopravníky. Motor dopravníku bude zdrojem akustického tlaku o hladině L Aeq,T = 70 db ve vzdálenosti 1 m od jeho krytu. 3.5.6. Objekt SO1-09 Odtahy a čištění vzdušnin Odtah vzduchu z prostor s nestabilizovaným kalem nebo fugátem, tj. z hal SO 1-03, SO 1-04 a SO 1-29 bude zajištěn vzduchotechnickými kanály přes dezodorizační filtry osazené vysokotlakými ventilátory. Vedle haly SO 1-03 budou instalovány 2 biofiltry osazené zakrytovanými vysokotlakými ventilátory o vzduchovém výkonu 1260 m 3 /h při statickém tlaku 3400 Pa. Každý ventilátor bude zdrojem akustického tlaku na úrovni L Aeq,T = 92 db ve vzdálenosti 1 m od těla ventilátoru. Jako nejvhodnější se jeví instalace ventilátorů do kobky pod úroveň okolního terénu, tj. na výškové úrovni biofiltrů. Lze předpokládat, že v biofiltru dojde k útlumu akustického tlaku generovaného v potrubí za ventilátorem. Na výstupu z biofiltru bude hladina akustického tlaku dosahovat hodnoty na úrovni L Aeq,T = 70 db ve vzdálenosti 1 m od zakončení výstupního kanálu. 3.5.7. Objekt SO 1-10 Kotelna na zemní plyn Objekt kotelny je řešen jako přízemní zděný objekt o půdorysných rozměrech cca 15 m x 10 m a výšce 6 m zastřešený plochou střechou. Dvouplášťový komín o výšce do 10 m bude veden po fasádě objektu. Vzduchová neprůzvučnost obvodového pláště osazeného okny dosáhne hodnoty R = 30 db. Předpokládaná hladina akustického tlaku v interiéru kotelny osazené dvojicí kotlů o výkonu 330 kw dosáhne hodnoty L Aeq,T = 82 db. Spalovací vzduch bude přiváděn nuceně přívodním vzduchotechnickým kanálem osazeným tlumičem hluku. 3.5.8. Objekt SO 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu Objekt je řešen jako ocelová nebo betonová hala o půdorysných rozměrech cca 65 m x 20 m se sedlovou střechou. Celková výška u hřebene střechy je cca 6 m. Obvodový a střešní plášť haly bude zhotoven ze sendvičových ocelových panelů tl.150 mm plněných minerální vlnou. Vzduchová neprůzvučnost haly bude R min = 35 db. Do interiéru haly budou ze severní strany naváženy nákladními vozidly shrabky z objektu těžní šachty a organický substrát z externích zdrojů. V hale bude instalována technologie třídění a předpravy shrabků a organického substrátu. Ze skladu budou shrabky smíchané s organickým substrátem přepraveny vnitroareálovou nákladní dopravou do skladu úpravny organického substrátu a kalu. Předpokládaná hladina akustického tlaku v interiéru haly je L Aeq, T = 83 db. Vnitřní prostor haly bude nuceně podtlakově větrán odtahovými potrubními kanály vyvedenými přes biofiltry při fermentačních tunelech do venkovního prostoru. Úhrada odtahovaného vzduchu bude zajištěna otevíráním vrat při nájezdu nákladních vozidel do haly. Strana č.7
3.5.9. Objekt SO 1-29 Čerpací jímka fugátu Čerpací jímka je určena k přečerpávání fugátu z odstředivek v SO 1-04 do těžní šachty SO 1-30 před návratem na ÚČOV v Praze. Podzemní ŽB nádrž o užitném objemu 150 m 3 bude vybavena dvojicí míchadel a dvojící kalových čerpadel pod úrovní hladiny fugátu. Prostor nad hladinou fugátu bude nuceně větrán přes dezodorizační biofiltry s ventilátory (viz objekt SO 1-09). Provoz míchadel a čerpadel pod hladinou fugátu v uzavřené nádrži nebude ve venkovním prostoru zdrojem hluku. 3.5.10. Objekt SO 1-30 Těžní šachta Objekt je řešen jako ocelová nebo betonová hala o půdorysných rozměrech cca 60 m x 40 m se sedlovou střechou. Celková výška u hřebene střechy je cca 10 m. Obvodový a střešní plášť haly bude zhotoven ze sendvičových ocelových panelů tl.150 mm plněných minerální vlnou. Vzduchová neprůzvučnost haly bude R min = 35 db. V interiéru objektu bude technologie pro vytahování vozíků se shrabky z RTK v objemu 35 tun až 53 tun denně, manipulaci s vozíky a jejich vyprázdnění na nákladní vozidla vnitroareálové dopravy. Shrabky budou přepravovány do doplňkového skladu organického substrátu k třídění a předpravě. Předpokládaná hladina akustického tlaku v interiéru haly je L Aeq, T = 83 db. Vnitřní prostor haly bude nuceně podtlakově větrán odtahovými potrubními kanály vyvedenými do venkovního prostoru. Úhrada odtahovaného vzduch ubude zajištěna otevíráním vrat při nájezdu nákladních vozidel do haly. Samotný ražený technický kanál vedený z ÚČOV v Praze bude ražen nemechanizovaně z trojice šachet pomocí trhacích prací klasicky s provizorním ostěním. Ostění je navrženo ze stříkaného betonu se svařovanou sítí zataženou za příhradové ocelové rámy. V místech s povrchovou zástavbou rodinných domů a v závislosti na tvrdosti horninového prostředí může být použita mechanizovaná fréza pro rozpojování čelby. Přesnější postup prací bude určen v dalším stupni PD na základě podrobného geologického průzkumu. Po průchodu pod dnem Vltavy bude trasa raženého technického kanálu pokračovat téměř v přímé linii až do cílové jámy v Drastech s velmi vysokým nadložím od 30 m do 101 m. V místě šachet je nadloží vysoké 20,12m (trojský břeh Vltavy) až 61m (k.ú.brnky). Trasa bude vedena ve zdravém skalním podloží, které pro takto malou štolu vytváří stabilní horninovou klenbu. Při trhacích pracích bude docházet v místě exploze v podzemí ke vzniku krátkodobého vysokoenergetického impulsního hluku o průměrné hladině expozice zvuku na úrovni L CE = 140 db. Při přípravě trhacích prací budou vrtací práce zdrojem hluku na úrovni L Aeq, T = 125 db. Za běžného provozu po výstavbě nebude ražený technický kanál zdrojem hluku. 3.5.11. Ostatní objekty Další objekty s minimální produkcí hluku nebo bez produkce hluku jsou např. trafostanice, dílna oprav, provozní budova, apod. 3.6. Doprava Veškerá doprava vstupních surovin a expedice koncového produktu bude realizována po silnici. Vjezd do areálu bude zřízen na západní straně areálu a bude zaústěn do místní komunikace III/24219. V areálu bude převoz meziproduktů mezi objekty realizován vnitroareálovou dopravou, která nebude opouštět areál. Silnice III/24219 je vedena jako severní obchvat města Klecany. Na severovýchodní straně města se silnice III/24219 napojí na silnici III/0083. Tato silnice zaústí do silnice II/608 a z této silnice je veden nájezd na dálnici D8. Celková vzdálenost mezi areálem a dálnicí D8 je cca 6,5 km. 3.6.1. Doprava vstupních surovin, odpadů a koncového produktu Doprava surového kalu a shrabků z ÚČOV a zpětná doprava fugátu a odpadních vod z areálu na ÚČOV v Praze bude realizována podzemním RTK. Strana č.8
Silniční nákladní dopravou bude do areálu a z areálu dopravován vstupní organický substrát v objemu 500 tun denně, pytlovaný polyflokulant v objemu 9 tun jednou za 5 dnů, koncový produkt v objemu 610 tun denně a vytříděný odpad z organického substrátu a shrabků v objemu cca 25 tun denně. Další produkty potřebné k zajištění provozu areálu budou dováženy a odváženy osobními nebo dodávkovými vozidly. Při nosnosti nákladního vozidla 20 tun bude nákladní doprava potřebná k provozu areálu zajištěna cca 56-ti nákladními vozidly za 24 hodin, tj 112 průjezdy nákladních vozidel. Předpokládá se, že pohyb nákladních vozidel po veřejných komunikacích bude soustředěn do denní doby od 7.00 hodin do 21.00 hodin. 3.6.2. Osobní doprava V areálu bude zaměstnáno cca 45 pracovníků v nepřetržitém provozu. Předpokládá se příjezd celkem 36-ti osobních a dodávkových vozidel v průběhu 24 hodin. Parkoviště pro vozidla zaměstnanců je zřízeno na západní straně areálu. 3.6.3. Vnitroareálová doprava V areálu budou trvale 4 nákladní vozidla o nosnosti 10 tun, která budou zajišťovat převoz meziproduktů mezi jednotlivými fázemi zpracování. Předpokládá se, že vozidla uskuteční cca 100 přejezdů v celkové délce cca 70 km za 24 hodin. Areálem projede 56 až 57 nákladních vozidel o nosnosti 20 tun denně za účelem dopravy vstupních surovin a odvozu koncového produktu a odpadů. 3.6.4. Souhrn dopravy spojené s provozem areálu Z výše uvedeného popisu dopravy vyplývají celkové počty vozidel spojené s provozem areálu v denní a v noční době. Příjezd a odjezd nákladního vozidla je posuzován jako 1 děj s ohledem na skutečnost, že vozidlo opouští areál po krátké, nezbytné prodlevě určené k naložení nebo vyložení vozidla. Příjezd a odjezd osobního vozidla je posuzován jako 2 děje, neboť prodleva mezi příjezdem a odjezdem je obvykle delší než 8 hodin a odjezd tak často spadá do jiného období dne než příjezd. Skladba nákladní a osobní silniční dopravy je v tabulce č.1. Tabulka č.1 Doprava Počet vozidel v denní době v noční době dovoz organického substrátu - nákladní vozidla 25 0 odvoz koncového produktu - nákladní vozidla 31 0 odvoz tříděného odpadu - nákladní vozidla 1 0 dovoz polyflokulantu - lehké nákladní vozidlo 1/5 dnů 0 osobní doprava - osobní vozidlo, dodávka 52 20 Celkem denně 129, resp.130 3.7. Výpočet hladin akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb S ohledem na rozdílné hodnoty hygienického limitu a rozdílné zdroje hluku je třeba rozlišit mezi dobou výstavby areálu a běžným provozem areálu. 3.7.1. Hladina akustického tlaku během výstavby areálu 3.7.1.1. Postup výstavby V první fázi výstavby proběhnou asanační práce stávajících objektů a kalových polí. Rýpadlem budou vyhloubeny jámy pro patky a základové pásy jednotlivých objektů a základové jámy pro nádrže. Vytěžená zemina bude využita k výstavbě terénního valů podél obvodu areálu. Jámy pro patky, základové pásy, základové jámy pod nádržemi apod. budou následně vyplněny betonovou směsí. Veškeré výplně budou zhotoveny z transportního betonu. Po vyzrání betonu v patkách budou vystavěny nosné ocelové nebo betonové konstrukce jednotlivých objektů. Strana č.9
V půdorysech objektů budou navrstveny základové vrstvy kameniva předepsaných frakcí, budou zhutněny a následně na ně budou položeny betonové základové desky jednotlivých objektů. Svislé i střešní opláštění nosných konstrukcí bude zhotoveno z ocelových sendvičových panelů nebo klasickým zděním. Dovoz nosné konstrukce, palet se sendvičovými panely a dalšími nezbytnými částmi stavby bude zajištěn nákladními vozidly. Stavba nosné konstrukce i opláštění bude zajištěna jeřáby. Stěny železobetonových nádrží budou zhotoveny vibrováním transportního betonu do připraveného bednění. Další stavební práce budou probíhat v interiérech objektů a již nebudou zdrojem hluku. Vnitroareálové komunikace, pojezdové a parkovací plochy budou zpevněny vrstvou asfaltové směsi. Ražba podzemního technického kanálu bude probíhat ze tří těžních šachet. Těžní šachty jsou místěny mimo obytnou zástavbu. Po vyvrtání těžní šachty budou na niveletu instalovány vrtací stroje pro vývrty otvorů pro umístění trhaviny. Po odstřelu bude rozpojená hornina vyvážena jeřábem na povrch. Odvoz vytěžené horniny bude, s ohledem na malou kapacitu těžního jeřábu, sporadický a bude prováděn pouze v denní době. 3.7.1.2. Výpočet hluku ze stavební činnosti Výpočet se zabývá výstavbou pozemních objektů v areálu kalového hospodářství. Ražení technického kanálu bud probíhat ve značných hloubkách pod povrchem terénu. Stanovení kvantitativních ukazatelů akustických jevů vznikajících při vrtacích a trhacích pracích je značně nepřesné, neboť je závislé na značném množství parametrů, např. na materiálu nadloží, jeho spojitosti, obsahu vody apod. Vzduchová neprůzvučnost nadloží je řízena hmotovým zákonem. Při mocnosti vrstvy nadloží větší než 20 m o objemové hmotnosti horniny větší než 2000 kg/m 3 je důvodné předpokládat, že projevy přípravy a provádění trhacích prací nebudou na zemském povrchu odlišitelné od hluku pozadí. Předpokládá se, že výstavba pozemních staveb v areálu kalového hospodářství bude probíhat v době od 6.00hodin do 20.00 hodin. V první hodině budou probíhat zejména přípravné práce s menší produkcí hluku. Těžiště hlavních prací bude probíhat v době od 7.00 do 19.00 hodin. Pro výpočet hluku ze stavební činnosti byl vybrán 1 výpočtový bod, a to výpočtový bod č.1 ležící nejblíže staveništi areálu. Dodavatel stavby bude vybrán ve výběrovém řízení po ukončení stavebního řízení. V době zpracování studie tedy nejsou známy typy stavebních mechanismů, místa a doby jejich nasazení. Z výše uvedené literatury jsou převzaty hodnoty hladiny akustického tlaku při nasazení pracovních strojů a běžné stavební činnosti: rýpadlo v běžném nasazení L Aeq,T = 83 db ve vzdálenosti 10 m vedený ježkový vibrační válec L Aeq,T = 72 db ve vzdálenosti 10 m stojící automíchač při míchání betonu L Aeq,T = 80 db ve vzdálenosti 10 m čerpadlo betonové směsi L Aeq,T = 85 db ve vzdálenosti 10 m autojeřáb při zdvihu L Aeq,T = 72 db ve vzdálenosti 10 m běžná stavební činnost zdění, manipulace, apod. L Aeq,T = 65 db ve vzdálenosti 10 m Zdrojem hluku je v každém stavebním mechanismu jeho pohonná část, tzn. motor s převodovkou. Velikost pohonných částí strojů je vzhledem ke vzdálenostem k výpočtovým bodům velmi malá a lze je tak nahradit bodovými zdroji hluku. Hladina akustického tlaku bodového zdroje je v prostoru nad odrážející rovinou dána vztahem r 1 L Aeq,T = L Aeq,r + L = L Aeq,r + 18 log --- - D z - A atm - A gr (db), kde (1) r 2 L Aeq,r (db) je známá hladina akustického tlaku v referenční vzdálenosti r 1 (m) je referenční vzdálenost, t.j. 10 m r 2 (m) je vzdálenost ke chráněnému venkovnímu prostoru D z (db) je konstanta vyjadřující vložný útlum na překážkách mezi emisním a imisním bodem Strana č.10
A atm (db) je útlum zvuku v atmosféře stanovená dle vztahu A atm = αr 2 /1000 A gr (db) je útlum způsobený povrchem země stanovený dle vztahu A gr = 4,8 - (2h m / r 2 )(17 + 300/r 2 ), kde h m je výška dráhy zvuku nad povrchem země Útlum způsobený pohlcováním zvuku v atmosféře A atm je veličinou frekvenčně závislou a stanoví se dle vztahu A atm = α.r (db), kde α (db/km) je součinitel útlumu způsobeného pohlcováním zvuku v atmosféře a r (km) je vzdálenost mezi zdrojem a imisním bodem. Součinitel α (db/km) je dán tabulkově. Pro odhadnutou průměrnou zimní teplotu vzduchu v lokalitě t = 0 o C jsou hodnoty součinitele útlumu v tabulce č.2. Tabulka č.2 kmitočet součinitel útlumu α (db km -1 ) při relativní vlhkosti vzduchu rh(%) Hz 30 40 50 60 70 80 90 63 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 125 0,5 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 250 1,2 0,9 0,8 0,8 0,8 0,8 0,8 500 3,7 2,6 2,1 1,8 1,6 1,5 1,5 1000 12,7 9 6,8 5,5 4,6 4,1 3,7 2000 36 29,8 23,8 19,3 16,1 13,8 12,1 4000 69 75,2 71 63,3 55,5 48,8 43,2 Pro odhadnutou průměrnou letní teplotu vzduchu v lokalitě t = 20 o C jsou hodnoty součinitele útlumu v tabulce č.3. Tabulka č.3 kmitočet součinitel útlumu α (db km -1 ) při relativní vlhkosti vzduchu rh(%) Hz 30 40 50 60 70 80 90 63 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 125 0,6 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 250 1,4 1,4 1,3 1,2 1,1 1 1 500 2,5 2,6 2,7 2,8 2,8 2,8 2,7 1000 5 4,7 4,7 4,8 5 5,1 5,3 2000 14,1 11,2 9,9 9,3 9 9 9,1 4000 48,5 36,1 29,4 25,4 22,9 21,3 20,2 Z tabulek č.2 a č.3 je zřejmé, že ke značným rozdílům v absorpci akustické energie mezi létem a zimou nastává až pro frekvenční pásma vyšší než 1 khz. Většina běžných technických zařízení je zdrojem akustického tlaku s největší produkcí akustické energie ve frekvenčních pásmech 125 Hz až 1 khz. Vzhledem k této vlastnosti je stanovena střední hodnota součinitele útlumu způsobeného pohlcováním zvuku v atmosféře pro letní období pro teplotu 20 o C a vlhkost vzduchu 50% při frekvenci f = 250 Hz, t.j. α = 1,3 db km -1 a pro zimní období pro teplotu 0 o C a vlhkost vzduchu 40% při frekvenci f = 250 Hz, t.j. α = 1,4 db km -1. V dalším výpočtu použijeme hodnotu součinitele útlumu α = 1,3 db km -1. Stavební pozemek je vůči vzdálenostem od výpočtových bodů značně rozlehlý a stavební mechanismy se budou pohybovat po celé jeho ploše. Je tedy zřejmé, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve výpočtových bodech budou značně závislé na poloze a počtu stavebních mechanismů. Například, při hloubení jam pro patky a základových jam apod. se bude rýpadlo pohybovat ve vzdálenostech cca 130 m až 540 m od výpočtového bodu č.1. Hladiny akustického tlaku tak budou ve výpočtovém bodě č.1 dosahovat hodnot v rozmezí L Aeq,s = 55,8 db až 42,9 db v závislosti na poloze rýpadla. Strana č.11
Stejným způsobem lze vyjádřit hladiny akustického tlaku při nasazení všech výše popsaných stavebních mechanismů a stavebních operací. Výsledky výpočtů jsou souhrnně v tabulce č.4. Tabulka č.4 výpočtový bod č. 1 druh stavebních prací vzdálenost L Aeq,s L Aeq,s,12hodin m db db hloubení základů 130 až 540 56 až 43 53 hutnění základů 130 až 540 45 až 32 42 betonáž patek a stěn nádrží 150 až 500 58 až 45 56 stavba nosné konstrukce 150 až 500 44 až 32 41 opláštění nosné konstrukce 150 až 500 44 až 32 41 zpevnění ploch a komunikací 130 až 540 52 až 34 50 Z tabulky č.1 ze zcela zřejmé, že i při znásobení počtu stavebních mechanismů a souběhu činností různých stavebních strojů nebude docházet k překračování hygienického limitu v ekvivalentních hladin akustického tlaku ze stavební činnosti. Délku každodenní stavební činnosti není nutno omezovat za účelem splnění hygienického limitu. 3.7.2. Výpočet hladin akustického tlaku za běžného provozu v areálu Zdroje hluku v areálu kalového hospodářství je pro další výpočty rozděleny do následujících skupin: - plošné zdroje hluku zdroje hluku značných rozměrů, tzn. obvodové pláště budov v areálu, v jejichž interiérech jsou instalovány výrazné zdroje hluku - bodové zdroje hluku zdroje hluku o rozměrech zanedbatelných vůči jejich vzdálenosti od výpočtových bodů, tzn. vzduchotechnická zařízení apod. - liniové zdroje hluku dopravní trasy vozidel na vnitroareálových komunikacích a parkovacích plochách. 3.7.2.1. Hladina akustického tlaku šířená z plošných zdrojů hluku S ohledem na výšky objektů jsou za vyzařovací plochy s dominantním vyzařováním hluku považovány jak svislé stěny obvodového pláště, tak části sedlových střech orientované k výpočtovému bodu. Hladinu akustického tlaku šířeného z plošného zdroje hluku do chráněného venkovního prostoru staveb vyjádříme vztahem L Aeq,T = L Aeq,p - R + 10 log S - 10 log r 2-14 - D z - A atm - A gr [db], kde (2) L Aeq,p (db) je ekvivalentní hladina akustického tlaku v interiéru objektu R (db) je vzduchová neprůzvučnost obvodové stěny S (m 2 ) je plocha obvodové stěny r (m) je vzdálenost k hranici chráněného venkovního prostoru D z (db) je konstanta vyjadřující vložný útlum na překážkách mezi emisní plochou a imisním bodem A atm (db) je útlum zvuku v atmosféře stanovená dle vztahu A atm = αr 2 /1000 A gr (db) je útlum způsobený povrchem země stanovený dle vztahu A gr = 4,8 - (2h m / r 2 )(17 + 300/r 2 ), kde h m je výška dráhy zvuku nad povrchem země Na základě orientace objektů v areálu, předpokládaných hladin akustického tlaku v jejich interiérech a vzduchové neprůzvučnosti jejich obvodového pláště byly vybrány objekty s dominantní produkcí hluku. Ostatní objekty nebudou zdrojem hluku ve výpočtových bodech. Strana č.12
Po dosazení do vztahu (2) dostaneme ekvivalentní hladinu akustického tlaku ve výpočtových bodech. Hodnoty útlumu v atmosféře jsou stanoveny dle tabulek č.2 a č.3. Výsledky výpočtů hladin akustického tlaku za provozu ve úpravárenských objektech v areálu kalového hospodářství jsou v tabulce č.5. Tabulka č.5 objekt vypočtená hladina akust.tlaku ze zdroje název objektu bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 číslo db db db db SO 104 zahušťování surového kalu 21,9 19,5 14,7 6,8 SO 106 skladování a úprav organ.substr. a kalu 29,9 26,6 22,7 15,4 SO 110 kotelna na zemní plyn 11,0 9,8 4,9-1,7 SO 126 doplňkový sklad organ.substrátu 14,5 13,7 8,8 2,9 SO 130 těžní šachta 16,1 16,7 11,3 5,9 Celkem součet všech zdrojů 30,9 28,0 23,8 16,6 3.7.2.2. Hladina akustického tlaku šířená z bodových zdrojů hluku Pro výpočet hladiny akustického tlaku šířeného do výpočtových bodů z všesměrového bodového zdroje umístěného vysoko nad plochou odrážející zvuk lze použít vztah r 1 L Aeq,T = L Aeq,r + L = L Aeq,r + 20 log --- - D z - A atm - A gr (db), kde (3) r 2 L Aeq,r (db) je hladina akustického tlaku v referenční vzdálenosti r 1 = 1 m je referenční vzdálenost r 2 (m) je vzdálenost ke chráněnému venkovnímu prostoru D z (db) je hodnota vložného útlumu na dráze mezi emisním a imisním bodem A atm (db) je útlum zvuku v atmosféře stanovená dle vztahu A atm = αr 2 /1000 A gr (db) je útlum způsobený povrchem země stanovený dle vztahu A gr = 4,8 - (2h m / r 2 )(17 + 300/r 2 ), kde h m je výška dráhy zvuku nad povrchem země Z výše uvedeného popisu objektů a instalované technologie byly vybrány dominantní bodové zdroje akustického tlaku. Hladiny akustického tlaku jednotlivých zdrojů byly stanoveny jako největší možné hladiny pro dodržení hodnoty hygienických limitů ve výpočtových bodech. Souhrn dominantních bodových zdrojů hluku je v tabulce č.6. Tabulka č.6 výška objekt hladina akustického počet název zdroje zdroje tlaku v 1 m zdrojů číslo m db odtahový střešní ventilátor 3 8 75 SO 104 přívodní ventilátor 3 6 65 přívodní ventilátor na fermentačním tunelu 33 5 70 odtahový ventilátor na fermentačním tunelu 33 5 70 SO 105 odtahový ventilátor z biofiltru 11 5 70 vyskladňovací dopravník 22 1 65 naskladňovací dopravník a elevátor 12 7 65 SO 107 vyskladňovací dopravník 6 3 65 SO 109 vysokotlaký ventilátor 2 3 90 komín kotelny 1 8 75 SO 110 přívodní a odtahový ventilátor 2 5 65 Výsledky výpočtů hladin akustického tlaku ve výpočtových bodech č.1 až č.4 z provozu bodových zdrojů hluku uvedených v tabulce č.6 jsou v tabulce č.7. Strana č.13
Tabulka č.7 vypočtená hladina akust.tlaku ze zdroje objekt název zdroje bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 číslo db db db db odtahový střešní ventilátor 25,1 22,5 17,2 7,9 SO 104 přívodní ventilátor 15,0 12,4 7,2 < 5 přívodní ventilátor na fermentačním tunelu 27,0 14,4 19,1 13,5 odtahový ventilátor na fermentačním tunelu 27,4 14,7 19,8 13,6 SO 105 odtahový ventilátor z biofiltru 22,6 9,9 15,0 8,9 vyskladňovací dopravník 28,2 12,6 19,9 12,0 naskladňovací dopravník a elevátor 20,2 5,3 12,1 11,8 SO 107 vyskladňovací dopravník 16,8 1,4 9,0 11,5 SO 109 vysokotlaký ventilátor 16,6 14,7 7,6 < 5 komín kotelny 18,1 16,9 11,4 < 5 SO 110 přívodní a odtahový ventilátor 7,9 6,8 1,3 < 5 Celkem součet všech zdrojů 34,0 25,7 26,1 20,3 3.7.2.3. Hladina akustického tlaku šířená z liniových zdrojů Z výše uvedeného popisu provozu v areálu je zřejmé, že silniční doprava spojená s provozem v areálu bude zdrojem hluku. Z tohoto důvodu bylo před zpracováním studie v lokalitě provedeno měření hluku z dopravy spojené se sčítáním vozidel v dopravním proudu na přilehlých komunikacích. V lokalitě byla zvolena 4 měřící místa v blízkosti výpočtových bodů definovaných ve studii. S ohledem na dlouhodobé měření hluku v denní i nočních hodinách nebyla měřící místa stanovena na hranici chráněného venkovního prostoru staveb. Výsledky měření jsou zpracovány v protokolu o měření hluku č.36/10, který je v příloze studie. Z výsledků sčítání vozidel v dopravním proudu v době měření hluku a z e sčítání vozidel v dopravním proudu zajištěných ŘSD ČR lze stanovit stávající dopravní zatížení dominantních komunikací v lokalitě. Pro výpočet hladin akustického tlaku z dopravy v roce 2015 nebyly počty vozidel navýšeny růstovými koeficienty, a to z těchto důvodů - lokalita vymezená obcemi Drasty a Větrušice není zasažena tranzitní dopravou. Veškerá doprava realizovaná na místních komunikacích je způsobena provozem vozidel rezidentů. S ohledem na tuto skutečnost se předpokládá, že růst počtu vozidel na místních komunikacích do roku 2015 bude zanedbatelný. - lokalita v prostoru novostaveb bytových domů na severním okraji města Klecany je zatěžována zejména účelovou dopravou spojenou s provozem distribučního střediska společnosti AHOLD a účelovou dopravou spojenou s provozem dalších firemních areálů soustředěných při jižní straně silnice III/24219 západně od distribučního centra. V případě, že nedojde k dalšímu rozšiřován firemních areálů, bude růst počtu vozidel na této části silnice III/24219 zanedbatelný. Dopravní zatížení silnice III/24219 je v tabulce č.8. Tabulka č.8 komunikace dopravní zatížení v roce 2010 až 2015 číslo úsek osobní voz. nákladní voz. 24219 Drasty - odb.větrušice 469 83 24219 DC AHOLD - x s III/0083 2900 1338 Hluková situace v lokalitě byla modelována pro rok 2010 jako základní model lokality. Model respektuje výškové a směrové parametry stávajících komunikací, výškové parametry stávajících objektů a dosazená dopravní zátěž vychází z výsledků sčítání vozidel provedeného v rámci Strana č.14
měření stávající hlukové zátěže na měřících místech. Model byl kalibrován na výsledky provedeného měření hladin akustického tlaku v denní době. Následně byla hluková situace v lokalitě modelována pro rok 2015 ve variantě 0, tzn. bez realizace záměru. V kalibrovaném modelu byla dopravní zátěž jednotlivých komunikací navýšena koeficienty růstu počtu vozidel v dopravním proudu vydanými ŘSD ČR a.s. pro rok 2015. Model byl vypracován pro 16 hodin denní doby a 8 hodin noční doby. Následně byla hluková situace v lokalitě modelována pro rok 2015 ve variantě 1, tzn. po realizaci záměru. Model byl doplněn o stavby a vnitrokomunikace v areálu. V kalibrovaném modelu byla dopravní zátěž jednotlivých veřejných komunikací navýšena dle popisu dopravy spojené s provozem v areálu v kapitole 3.6. Model byl vypracován pro 16 hodin denní doby a 8 hodin noční doby. Za účelem posouzení úrovní hluku generovaného provozem na účelové nájezdové komunikace do areálu a vnitroareálových komunikacích byla vytvořena třetí varianta modelu. Z modelu byly odstraněny veřejné komunikace. Model byl vypracován pro 8 hodin denní doby a 1 hodinu noční doby. Ve všech variantách byly ve výpočtových bodech na hranici chráněného venkovního prostoru vybraných staveb (viz kapitola 3.3. studie) stanoveny ekvivalentní hladiny akustického tlaku z dopravy. Pro každou chráněnou stavbu byly výpočtové body stanoveny ve výškách oken jednotlivých podlaží. Níže uvedené výsledky výpočtu byly získány pomocí programu HLUK+ verze 7.57 z roku 2007. Program je zpracován na základě "Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy" vydané v časopisu Planeta číslo 2/2005. Poloha komunikací a chráněných objektů s výpočtovými body č.1 až č.4 je zřejmá z půdorysu detailu modelu varianty 1 na obr.č.7 a z půdorysu detailu modelu na obr.č.8. obr.č.7 Strana č.15
obr.č.8 V tabulce č.8 je výsledek výpočtu hladin akustického tlaku z dopravy na veřejných komunikacích ve výpočtových bodech v chráněném venkovním prostoru staveb v denní a v noční době ve variantě 0, tzn. bez výstavby areálu a ve variantě 1, tzn. za plného provozu v areálu kalového hospodářství. Poloha výpočtových bodů je zřejmá z obr.č.7 a obr.č.8. Tabulka č.8 vypočtená hladina akustického tlaku z dopravy v roce 2015 výpočtový výška nad varianta 0 varianta 1 bod terénem denní doba noční doba denní doba noční doba č. m L Aeq,16hod (db) L Aeq,8hod (db) L Aeq,16hod (db) L Aeq,8hod (db) 1 3 46,6 38,8 48,5 39,4 6 48,2 40,3 50,0 40,9 2 2 53,2 45,4 53,9 45,9 5 54,8 47,0 55,5 47,4 3 2 30,2 22,4 31,8 22,9 5 32,0 24,1 33,6 24,7 6 72,7 66,7 72,9 66,7 4 12 73,2 67,2 73,4 67,2 18 73,2 67,3 73,5 67,3 V tabulce č.9 je výsledek výpočtu hladin akustického tlaku ve výpočtových bodech v chráněném venkovním prostoru staveb v denní a v noční době za provozu liniových zdrojů hluku spojených s provozem v areálu, tzn. za provozu na parkovací ploše pro zaměstnance a na vnitroareálových komunikacích. Poloha výpočtových bodů je zřejmá z obr.č.7 a č.8. Strana č.16
Tabulka č.9 výpočtový bod vypočtená hladina akustického tlaku výška nad z dopravy v areálu kalového hospodářství terénem denní doba noční doba č. m L Aeq,8hod (db) L Aeq,1hod (db) 1 3 39,7 23,6 6 41,2 25,1 2 2 25,0 15,6 5 26,8 17,4 3 2 21,4 8,6 5 23,2 10,4 6 3,9 0,0 4 12 6,5 0,0 18 10,3 0,0 3.7.2.4. Celková hladina akustického tlaku z provozu v areálu v denní a v noční době Celkovou hladinu akustického tlaku z provozu v areálu kalového hospodářství dostaneme součtem dílčích hladin akustického tlaku šířených z jednotlivých typů zdrojů hluku a uvedených v tabulkách č.5, č.7 a č.9. Vzhledem k nepřetržitému provozu v areálu je v tabulce č.10 souhrn dílčích výsledků výpočtů jednotlivých druhů zdrojů hluku a celková hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech za 8 hodin denní doby. Tabulka č.10 vypočtená hladina akust.tlaku L Aeq,8hodin název zdroje bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 db db db db bodové zdroje 34,0 25,7 26,1 20,3 plošné zdroje 30,9 28,0 23,8 16,6 liniové zdroje 41,2 26,8 23,2 10,3 Celkem součet všech zdrojů 42,3 31,7 29,3 22,1 V tabulce č.11 je souhrn dílčích výsledků výpočtů jednotlivých druhů zdrojů hluku a celková hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech za 1 hodinu noční doby. Tabulka č.11 vypočtená hladina akust.tlaku L Aeq,1hodina název zdroje bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 db db db db bodové zdroje 34,0 25,7 26,1 20,3 plošné zdroje 30,9 28,0 23,8 16,6 liniové zdroje 25,1 17,4 10,4 0,0 Celkem součet všech zdrojů 36,1 30,2 28,2 21,9 3.8. Hladina akustického tlaku pozadí v roce 2015 V obecní zástavbě obcí Drasty a Větrušice nejsou v současné době žádné významné stacionární zdroje hluku a nepředpokládá se, že do roku 2015 budou takové zdroje hluku zprovozněny. Je tedy zřejmé, že dominantním zdrojem hluku pozadí bude nadále silniční doprava. Hodnoty hluku pozadí jsou stanoveny výpočtem na základě provedeného měření hluku pozadí a korespondují se současnou organizací dopravy v lokalitě. Výsledky výpočtů hluku pozadí v roce 2015 jsou shrnuty v tabulce č.12. Strana č.17
Tabulka č.12 vypočtená hladina akust.tlaku L Aeq,16hodin /L Aeq,8hodin hluk pozadí bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 db db db db denní doba 48,2 54,8 32,0 73,2 noční doba 40,3 47,0 24,1 67,3 3.9. Celková hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech v denní a v noční době V roce 2015, po plném náběhu provozu v areálu kalového hospodářství, bude celková hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech dána součtem hladin akustického tlaku spojeného s provozem v areálu kalového hospodářství a hladin akustického tlaku pozadí tvořeného dopravou na veřejných komunikacích. S ohledem na rozdílné hodnotící expozice a hygienické limity je nutno součty v tabulkách č.13 a č.14 považovat za orientační a nelze je porovnávat s žádným hygienický limitem. V tabulce č.13 je celková ekvivalentní hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech za 8 souvislých a na sebe navazujících hodin denní doby pro rok 2015. Tabulka č.13 vypočtená hladina akust.tlaku L Aeq,8hodin název zdroje bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 db db db db provoz v areálu kalového hospodářství 42,3 31,8 29,4 22,1 hluk z dopravy 50,0 55,5 33,6 73,5 Celkem součet všech zdrojů 50,7 55,5 35 73,5 V tabulce č.14 je celková hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech za 1 nejhlučnější hodinu noční doby pro rok 2015. Tabulka č.14 vypočtená hladina akust.tlaku L Aeq,1hodina název zdroje bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 db db db db provoz v areálu kalového hospodářství 36,1 30,3 28,2 21,9 hluk z dopravy 40,9 47,4 24,7 67,3 Celkem součet všech zdrojů 42,1 47,5 29,8 67,3 Strana č.18
4. Závěr Záměrem investora je celková rekonstrukce stávajícího areálu kalového hospodářství situovaného jihovýchodně od obce Drasty. V areálu budou vystavěny objekty pro příjem a úpravu kalu a shrabků z ÚČOV v Praze a organického substrátu z blízkých zdrojů. Shromážděný odpadní materiál bude zpracován technologií aerobní fermentace ve fermentačních tunelech. Koncový produkt bude skladován před dalším zpracováním mimo areál ve válcových zásobnících. Kal a shrabky budou do areálu dopravovány podzemním RTK, ostatní suroviny silniční dopravou. Koncový produkt bude dopravován k zákazníkům silniční dopravou. Provoz v areálu kalového hospodářství bude nepřetržitý. Nákladní doprava na veřejných komunikacích bude soustředěna pouze do denní doby.i Stávajícím dominantním zdrojem hluku lokalitě je silniční doprava. Z výpočtů vyplývá, že v době výstavby areálu kalového hospodářství nedojde k překročení hodnot hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stavební činnosti ve venkovním prostoru v denní době. Na základě odborného odhadu se předpokládá, že výstavba raženého technického kanálu mezi ÚČOV v Praze a areálem kalového hospodářství nebude zdrojem hluku odlišitelného od hluku pozadí. Z modelového výpočtu vyplývá, že vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru stávajících objektů situovaných nejblíže k areálu kalového hospodářství (výpočtové body č.1 až č.3) budou v roce 2015 ve variantě 0, tzn. za stávajícího dopravního systému v dané lokalitě, z části menší nebo na úrovni hodnoty hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku z dopravy ve venkovním prostoru v denní době a z části menší a z části větší než hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku z dopravy ve venkovním prostoru v noční době. Ve výpočtovém bodě č.4 stanoveném v lokalitě novostaveb bytových domů na severním okraj zástavby města Klecany jsou hodnoty hygienického limitu masivně překročeny jak v denní, tak v noční době již v současné době a do roku 2015 se úroveň hlukové zátěže nezmění. Z modelového výpočtu dále vyplývá, že vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru stávajících objektů situovaných nejblíže k areálu kalového hospodářství (výpočtové body č.1 až č.3) budou v roce 2015 ve variantě 1, tzn. po výstavbě a zprovoznění areálu, z části větší a zčásti menší než hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku z dopravy ve venkovním prostoru v denní době a z části větší a z části menší než hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku z dopravy ve venkovním prostoru v noční době. Výpočet ukazuje, že navýšením dopravy po zprovoznění areálu kalového hospodářství dojde ve výpočtových bodech k růstu ekvivalentních hladina akustického tlaku o 0,7 db až 1,6 db v denní době a o 0,4 db až 0,5 db v noční době. Ve výpočtovém bodě č.4 stanoveném v lokalitě novostaveb bytových domů na severním okraj zástavby města Klecany je stávající hluková zátěž natolik dominantní, že zprovozněním areálu kalového hospodářství nepřinese téměř žádnou změnu v hlukové zátěži objektů. Z výše uvedených výpočtu dále vyplývá, že vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru nejbližších staveb za provozu zdrojů hluku v areálu kalového hospodářství, tj. z provozu na vnitroareálových komunikacích a z provozu stacionárních zdrojů hluku budou menší než hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku ve venkovním prostoru, a to v denní i noční době. Modelový výpočet ekvivalentních hladin akustického tlaku v chráněných vnitřních prostorech je zatížen nejistotou výpočtu, a to až do výše ±3 db. Příčiny nejistoty jsou v principu unifikace vstupů do výpočtu, tzn., že všechna vozidla stejné kategorie jsou nahrazena ideálním vozidlem o stanovené hladině akustického tlaku v referenční vzdálenosti při unifikované rychlosti pohybu a v principu odhadu počtu vozidel zatěžujících komunikace v roce 2015. Strana č.19
Příloha Protokol o měření evid. č. 36/2010 Měření akustického tlaku pozadí