Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Úloha: 4. Frézování TÉMA 4.6 FRÉZOVÁNÍ ROVINNÝCH A PRAVOÚHLÝCH PLOCH Obor: Mechanik seřizovač Ročník: I. Zpracoval(a): Jiří Žalmánek Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín, 2010
OBSAH 1. FRÉZOVÁNÍ ROVINNÝCH PLOCH 2. FRÉZOVÁNÍ PRAVOÚHLÝCH PLOCH 3. ZADÁNÍ PROCVIČENÍ FRÉZOVÁNÍ ROVINNÝCH A PRAVOÚHLÝCH PLOCH 4. POUŽITÁ LITERATURA
1. FRÉZOVÁNÍ ROVINNÝCH PLOCH Rovinné plochy se frézují válcovými nebo čelními válcovými frézami nebo se většinou používají frézovací hlavice s výměnnými břitovými destičkami. Při frézování rovinných ploch musíme dodržovat následující zásady: Zvolit vhodný typ stroje, nástroje a upínací přípravky. Je-li to možné, použít čelního frézování, které je výkonnější než frézování válcovými frézami a kvalita obrobené plochy je lepší. Očistit upínací plochy stolu, upínačů obrobku, upínacích částí fréz a frézovacích trnů. Podložky k podkládání obrobků musí být čisté, hladké a rovné. Matice a šrouby se utahují vždy klíči správných rozměrů. Obrobky menšího průřezu je nutno upínat přiměřenou silou, aby nedošlo k jejich deformaci. Po výškovém nastavení (např. hloubky frézování) je třeba konzolu zajistit šrouby; při frézování se záběrovým pohybem podélného stolu zajistit příčné saně; při frézování se záběrovým pohybem příčných saní zajistit podélný stůl. Obrobkem je nutné pod frézou pohybovat opatrně, aby se prudkým nárazem fréza nepoškodila. Otupenou frézu ihned vyměníme, aby nevznikl nekvalitní povrch. Frézu nebereme do holé ruky (hrozí nebezpečí úrazu). Před měřením je nutné stroj zastavit, očistit obrobek a odstranit z něho otřepy a třísky.
1.1 Nesousledné a sousledné frézování Podle toho, zda posuv materiálu směřuje při obvodovém frézování proti směru pohybu nebo ve směru pohybu břitů frézy, mluvíme o nesousledném nebo sousledném frézování. Při sousledném frézování se začne zub nástroje zařezávat do neobrobené horní plochy polotovaru. Pokud je polotovar nečistý, docházelo by k rychlému odírání břitů nástroje a snížení jeho trvanlivosti. Sousledné frézování budeme proto využívat pouze u čistých polotovarů. Stopu zubu nástroje si lze představit na polotovaru jako drážku s rádiusem dle zubu, který opouští povrch obrobku. Než další zub opustí povrch obrobku, polotovar vlivem svého posuvu popojede a zub zanechá na povrchu další drážku (nepříznivý vliv mají i vůle posunového mechanismu stolu frézky) povrch obrobku bude zvlněný. Proto lze sousledné frézování použít pouze k hrubování. Při nesousledném frézování se začne zub nástroje zařezávat do již obrobené čisté plochy polotovaru a v případě obrábění odlitků, výkovků a rezavých materiálů odlomí tříska opouštějící materiál znečistěný povrch a není s ním v kontaktu. Ke snížení trvanlivosti nástrojů proto nedochází. Nesousledné frézování budeme proto využívat k opracování výkovků, odlitků a nečistých polotovarů. Zub nástroje začne do materiálu pronikat po tečně k nástroji po opracované ploše obrobku. Nejprve odstraní stopu od předchozího zubu na obrobeném povrchu a polotovar opouští na povrchu obrobku. Obrobený povrch bude hladký bez nerovností. Proto lze nesousledné frézování použít při hrubování i při frézování načisto. Vzhledem k popsaným vlastnostem se doporučuje používat ve většině případů nesousledný způsob frézování.
2. FRÉZOVÁNÍ PRAVOÚHLÝCH PLOCH Při frézování spojených ploch pravoúhlých vnějších určíme nejprve technologickou základnu tj. plochu, ze které budeme vycházet při stanovení výrobního postupu. Volba správného postupu při upínání obrobku a stanovení nejvhodnějšího pořadí opracování jednotlivých ploch má vliv na dosáhnutí potřebné kolmosti a rovnoběžnosti opracovaných ploch. 2.1 Pracovní postup při frézování pravoúhlých ploch: a) Ofrézujeme základní plochu (plocha č. 1) a důsledně odjehlíme opracovanou stranu po každé operaci.
b) Obrobek očistíme, pootočíme o 90 a opřeme opracovanou plochu č.1 o pevnou čelist svěráku, neopracovanou plochu č.4 podepřeme válečkem a dotáhneme svěrák, frézujeme přilehlou stranu č.2.
c) Obrobek vyndáme ze svěráku, očistíme, odjehlíme hrany a položíme obrobenou plochu č.2 na frézovací podložky a druhou opracovanou plochu č.1 opřeme o pevnou čelist svěráku. Mezi neopracovanou plochu č.4 a pohyblivou čelist svěráku opřeme váleček. Po přitáhnutí svěráku doklepeme obrobek a dotáhneme pevně svěrák. Frézujeme třetí stranu obrobku na rozměr. Nutno kontrolovat dodržení rozměru, pravoúhlost a rovnoběžnost ploch.
d) Stejným postupem ofrézujeme čtvrtou plochu na rozměr; správné dosednutí provádíme doklepnutím měděnou nebo hliníkovou paličkou.
2.2 Frézování obrobku na délku e) Materiál upínáme do svěráku ve vodorovné poloze, opracovaná část č.5 vyčnívá z boční čelisti svěráku. Obrobek doklepeme, dotáhneme svěrák a frézujeme plochu č.5 do roviny.
f) Materiál po očištění a odjehlení otočíme tak, aby zpracovávaná plocha č.6 vyčnívala z boční čelisti svěráku, obrobek doklepeme, dotáhneme svěrák a frézujeme poslední délkovou plochu na rozměr. Nutno kontrolovat dodržení rozměru, pravoúhlost a rovnoběžnost ploch. 3. ZADÁNÍ PROCVIČENÍ FRÉZOVÁNÍ ROVINNÝCH A PRAVOÚHLÝCH PLOCH Na přiděleném pracovišti po praktickém předvedení frézování rovinných a pravoúhlých ploch proveďte: Zhotovení součástky frézováním dle výkresu MS-01-4.6
Měřítko Materiál Kreslil Název Datum 1:1 11 370 Jan Ordelt Plech 18.12.09 Kusů Polotovar Schválil Číslo výkresu Změna 1 30x30x83 Jiří Žalmánek MS-01-4.6 Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín
4. POUŽITÁ LITERATURA DILLINGER, J. a kolektiv. Moderní strojírenství pro školu a praxi. EAN: 9788086706191 ISBN: 80-86706-19-2 Nakladatel: Europa - Sobotáles cz. s.r.o. Rok vydání: 200712 Driensky, D., Furik, P., Lehmanová, J., Tomaides, J.: Strojní obrábění I. Praha, SNTL, 1986 Gerling Heinrich O obráběcích strojích a obrábění, SNTL Praha 1960. Internetové zdroje www.bow.cz/produkt/3350212-frezovaci-hlava-mk2/