Cesta piva
Obsah Úvod 4-5 Pivovar Dalešice 6-7 Malostránský pivovar Velké Meziřičí 8-9 Pivovar Rebel Havlíčkův Brod 10-11 Pivovar Ježek Jihlava 12-13 Pivovar Bernard Humpolec 14-15 Pivovar Želiv 16-17 Pivovar Poutník Pelhřimov 18-19 Pivní recepty 20-21 Mapa 22-23 3
Úvod Pivo ve všech svých podobách provází lidstvo už od starověku. Bylo obětováno bohům, po staletí bylo nápojem panovníků, pro prostý lid bylo nedílnou součástí jídelníčku, sloužilo léčebným praktikám a bylo výhodným obchodním artiklem. Objev kvašeného alkoholického nápoje z obilí před pěti tisíci lety je připisován Sumerům, od nichž převzaly znalosti přípravy piva další starověké národy. K ječnému sladu a vodě se už ve starověku přidávaly rostlinné přísady, které zlepšovaly chuť a trvanlivost piva. V Mezopotámii rozlišovali pivo podle barvy a obsahu alkoholu. Velké vážnosti se těšilo pivo u Babylóňanů, v Chammurapiho zákoníku jsou uvedeny tresty za nedodržování kvality či ceny piva. Pivo vyráběli Egypťané, s oblibou ho konzumovali staří Germáni, různé způsoby přípravy piva znali Galové i Keltové. Na naše území ho pravděpodobně přinesli s sebou Slované. Právo vařit pivo patřilo v raném středověku k výsadám klášterů. V českých zemích pochází první historický doklad související s výrobou piva z roku 1088 v nadační listině krále Vratislava II. je kanovníkům vyšehradské kapituly vedle darů a privilegií přidělen desátek chmele na vaření piva. Právo vařit pivo postupně získávala také města, na přelomu 13. a 14. století se pivo vařilo téměř v každé domácnosti. V průběhu dalších staletí měšťané sdružovali finanční prostředky, zakládali společně městské pivovary a v nich zaměstnávali specializované řemeslníky sladovníky a pivovarníky. Sladovnické cechy pak dohlížely na kvalitu piva. S vědomím ekonomické výnosnosti začala kolem poloviny 16. století zakládat pivovary na svých panstvích i šlechta. Zlatý věk českého pivovarnictví nastal ve druhé polovině 19. století. Na velkých plochách se pěstoval sladovnický ječmen a chmel, strojírenské firmy vyráběly specializovaná pivovarská zařízení a zavedena byla výuka pivovarských odborníků. Vznikaly nové pivovary, pivo se vyváželo do mnoha zemí. Citelnou ránu českému pivovarnictví zasadily 4
obě světové války. Po první světové válce byla výroba piva konsolidována až po překonání hospodářské krize, za druhé světové války chyběly suroviny i energie a řada pivovarů byla poškozena nebo uzavřena. Po roce 1948 byly pivovary zestátněny a přestože investice do nových technologií byly omezeny pouze na velké pivovary, české pivo se dál vyváželo do celého světa. Vedle nových samostatných firem, které vznikly v devadesátých letech minulého století, byly na mnoha místech obnoveny a modernizovány dlouho zavřené pivovary. Pivo se nich připravuje podle tradičních i moderních receptur. Rovněž na Vysočině bylo v průběhu staletí vyráběno pivo v měšťanských, klášterních a později družstevních či akciových pivovarech a patří neodmyslitelně k historii tohoto regionu. V současné době je na Vysočině sedm fungujících pivovarů. 5
Akciový pivovar Dalešice, a.s. Cestu piva začneme ve východní části kraje, na Třebíčsku, v obci Dalešice. S dalešickým pivovarem je spojen jeden z nejslavnějších českých filmů Postřižiny režiséra Jiřího Menzela. Právě zde šplhala Magda Vašáryová s Jaromírem Hanzlíkem na komín, zde zasedala a hodovala správní rada s Rudolfem Hrušínským v čele. První zmínky o zdejším pivovaru jsou ze začátku 17. století. Největší rozmach však začal po roce 1882, kdy panství koupil baron Anton Dreher a zavedl zde řadu technických novinek. Ve své době byl dalešický pivovar jedním z nejmodernějších. Pivo se v něm vařilo až do roku 1977, kdy byl uzavřen. O tři roky později areál na krátkou dobu ožil natáčením filmu, poté řadu let chátral. Teprve v roce 1999 byl objekt pivovaru zakoupen současnými majiteli a postupně zrekonstruován. Při stavebních úpravách byl citlivě zachován ráz pivovaru s několika technickými skvosty původní varnou s kotlem od firmy Nietzsche z Olomouce (dodán do pivovaru byl kolem roku 1882), parním strojem a parním výtahem. Obnovena byla průmyslová část a zřízeno Muzeum rakousko - uherského pivovarnictví. 6
V prostorách bývalé sladovny je umístěna pivovarská hospoda a společenský sál s kapacitou až 250 osob. Půdní prostory jsou přebudovány na hotel se 47 lůžky. Areál pivovaru je vhodným místem pro konání firemních akcí, svateb, oslav, atp. Součástí prohlídky pivovaru je expozice s kostýmy, fotografiemi a některými předměty ze slavného filmu. V průběhu roku se v areálu pivovaru koná celá řada kulturních akcí, např. řezbářské sympózium, jazzový festival, přehlídka dechových hudeb nebo tradiční zabíjačka. Výroba piva byla obnovena v roce 2002. Pivovar se specializuje na sudová kvasnicová piva, která jsou vyráběna ve třech druzích. Pivo je vařeno tradiční českou metodou pouze z ječného sladu, pitné vody a žateckého chmele, po zchlazení várky jsou přidávány várečné kvasnice. Kontakt: Akciový pivovar Dalešice, a.s. 675 54 Dalešice 71 Tel.: +420 568 860 942, +420 777 718 568 E-mail: recepce@pivovar-dalesice.cz www.pivovar-dalesice.cz Prohlídku pivovaru nebo prohlídku pivovaru s ochutnávkou je nutné objednat předem. Prohlídka nového provozu: Nová výroba piva a středověké ležácké sklepy, cca 35 min. Minimální počet návštěvníků ve výpravě 5 osob, maximální počet 20 osob. Cena exkurze: 100,- Kč / osoba Prohlídka nového provozu a ochutnávka piva ve sklepě: Nová výroba piva, středověké ležácké sklepy a ochutnávka piva přímo z ležáckého tanku, cca 60 min, minimální počet osob ve skupině 5, maximální 20. Cena exkurze: 300,- Kč / osoba, v ceně upomínková sklenice Pivovarský hotel: tel.: +420 568 860 942, e-mail: recepce@pivovar-dalesice.cz 7
Malostránský pivovar Velké Meziřičí Z Dalešic se vydáme směrem na sever do Velkého Meziříčí, kde se nachází další pivovar se zajímavou produkcí piva. Malostránský pivovar byl vystavěn a zprovozněn v průběhu let 2003 2004 a je součástí objektu bývalého mlýna, dnes hotelu a restaurace Jelínkova vila. První vaření piva se zde uskutečnilo 9. dubna 2004. Po 55 letech tím pivovar navázal na dávnou tradici vaření piva, která se datuje do první poloviny 16. století kdy král Ferdinand udělil městu právo várečné. Městský pivovar tehdy sídlil v tzv. Obecníku, sgrafity zdobené budově, která je dnes významnou stavební památkou. O století později, v roce 1650, zřídil hrabě Rudolf Kounic pivovar v budově bývalého luteránského gymnázia. Desítky let trvající spor mezi vrchností a městem o vaření piva vedl na konci 18. století ke zrušení městského pivovaru. Ani krátký pokus o jeho obnovení kolem roku 1850 neohrozil prosperující panský pivovar, v němž výroba zanikla až v únoru 1949. Objemem produkce se pivovar řadí do kategorie minipivovarů. Pivo se tu vaří tradiční rukodělnou metodou. V současné době je možno ochutnat tři druhy piv, které nesou název Velkomeziříčský Harrach. Název byl vybrán na základě ankety, kterou vypsal majitel pivovaru před jeho otevřením. Z 263 návrhů byl zvolen název podle jména bývalého majitele zámeckého pivovaru, hraběte Františka Alfreda Harracha. V Malostranském pivovaru se vaří výhradně piva 8
českého typu, nefiltrovaná a nepasterovaná. Zdejší pivo je možné ochutnat ve stylové restauraci, jejíž součástí jsou varné nádoby a vaření piva probíhá za provozu restaurace. Kamenné sloupy, tesané dřevěné trámy a mohutné, vodou poháněné, mlýnské kolo navozují v restauraci pohodu starých časů a tradičních řemesel. K pivu si návštěvníci mohou z jídelního lístku vybrat rybí speciality ze sladkovodních čerstvých ryb. Hotel s 50 lůžky, bazénem a saunou uspokojí i nejnáročnější klienty. Klimatizovaný konferenční sál s profesionální technikou je vyhledávaným místem firemních jednání. Kontakt: Malostránský pivovar Hotel Jelínkova vila Třebíčská 342/10 594 01 Velké Meziříčí Tel.: +420 566 502 205 (hotel), +420 566 502 200 (restaurace) E-mail: hotel@jelinkovavila.cz www.jelinkovavila.cz 9
Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. Další putování povede z Velkého Meziříčí na západ, vydáme se do dalšího starobylého města Havlíčkova Brodu. Výroba piva v Havlíčkově (dříve Německém) Brodě má dlouholetou tradici. Již v roce 1333 udělil král Jan Lucemburský tehdejšímu majiteli města Jindřichu z Lipé právo várečné. Majitelé právovárečných domů se postupně sdružovali a zřizovali si větší pivovary, které byly kompletně vybaveny pro výrobu sladu i piva. Koncem 18. století byly ve městě takové pivovary dva. Jeden z nich však přestal prosperovat a druhý vyhořel. Proto v roce 1834 zakoupili právovárečníci rytířský dům Bukovských (dnešní správní budova pivovaru), kde byl malý ruční pivovar. Tímto rokem je datováno založení pivovaru. Kapacita pivovaru přestala po čase stačit poptávce a proto bylo rozhodnuto o rozsáhlé rekonstrukci. Ukončena byla v roce 1880, čímž začaly zároveň novodobé dějiny pivovaru. V roce 1995 byl dořešen spor o vlastnická práva a pivovar se opět dostal do rukou potomkům původních majitelů. Rekonstrukce a investice do výrobního zařízení umožnily zvýšení výstavu i kvality piva. Moderní a přitom tradiční postup výroby piva Rebel mohou zájemci vidět při prohlídce s průvodcem. V areálu pivovaru je od roku 2006 otevřena pivovarská 10
restaurace. Originální lokál se salonkem s kapacitou pro 100 hostů je v historické budově z roku 1723. V létě nabízí hostinec příjemné posezení na dvou zahrádkách s grilem s kapacitou dalších 100 míst. Restaurace nabízí vedle tradiční kuchyně speciality typické pro dobu měšťanských pivnic 19. století, např. vepřové koleno s křenem, bůček v česnekovém dippu, marinovaná pečená žebra nebo grilovanou vepřovou kýtu či grilované selátko. Na jídelním lístku figurují místní speciality připravované na pivu. K nejoblíbenějším patří Sládkovo maso dvou barev nebo kuřecí kapsa nadívaná nivou s brusinkami. Kontakt: Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. Dobrovského 2027 580 01 Havlíčkův Brod Tel.: +420 569 495 111 E-mail: hbrebel@hbrebel.cz www.hbrebel.cz Prohlídky pivovaru: Vždy pouze na objednávku na tel.: 569 495 252 nebo 569 495 111. Prohlídky je možné objednat na pondělí pátek. Doba prohlídky cca 1 hod., minimálně 15 osob. maximálně 20 osob. Cena exkurze: 100,- Kč / osoba, v ceně je ochutnávka 1 piva přímo ve sklepě. 11
Pivovar Jihlava, a.s. Z Havlíčkova Brodu pokračujeme v cestě za pivem do starobylého královského města Jihlava, kde má pivovarnictví a výroba piva Ježek bohatou historii. Nejstarší písemnou zprávou o jihlavském sladovnictví je záznam v městské knize z 3. května 1348, kdy král Karel IV. oznamuje jihlavskému rychtáři a celé obci, že zakazuje vaření piva ve vesnicích. Ve středověku bylo ve městě registrováno 123 právovárečných domů. Po vzoru jiných řemesel vznikl ve městě v 16. století z volného sdružení sladovníků a pivovarníků sladovnický cech. O kvalitě jihlavského piva svědčí skutečnost, že bylo zasíláno Ladislavu Pohrobkovi, arcivévodovi Karlu Štýrskému či vídeňskému císařskému dvoru. Do 19. století se počet zdejších pivovarů snížil na čtyři a posléze v roce 1860 převzal výrobu jihlavského piva zdejší jediný pivovar. Po druhé světové válce byla na konfiskovaný pivovar uvalena národní správa. Vzhledem k uzavírání malých pivovarů v okolí výroba stoupala, největšího objemu dosáhla v první polovině 60. let minulého století. Kuriozitou té doby bylo, že chladící pivovarské kompresory po řadu let chladily ledovou plochu sousedního Horáckého zimního stadionu. V polovině 90. let vstoupil do pivovaru rakouský investor, který však nechal společnost v hlubokých ztrátách. V roce 1998, s vědomím staleté tradice jihlavského pivovaru, začal nový management s náročnou stavební rekonstrukcí pivovarských budov, zásadní změnou prošla celá výroba, modernizována byla Pivovarská restaurace, v areálu přilehlé zahrady bylo vyprojektováno odpočinkové zázemí pro děti. Jihlavskému pivu se vrátila tradiční chuť 12
a znovu si získalo spotřebitele doma i v zahraničí. V první polovině roku 2008 koupila pivovar česká finanční skupina a se změnou majitele došlo ke změnám ve výrobním procesu i marketingu. Jihlavský pivovar se začal po letech orientovat opět na domácí regionální trh, kam v minulosti vždy pivo Ježek patřilo. Při výrobě piva je používána tradiční receptura s cílem vyjít vstříc chuti a zvyklostem domácího spotřebitele. Zájemci si mohou domluvit prohlídku pivovaru a zakončit ji ochutnávkou specialit v místní Pivovarské restauraci. Výběr je možný ze tří pivních menu. Vedle pivní polévky a pivního pudingu obsahují např. opilcovu kotletu nebo pivovarskou ohnivou směs. Kontakt: Pivovar Jihlava, a.s. Vrchlického 2 586 01 Jihlava Tel.: +420 567 564 111 Fax: +420 567 310 090 E-mail: info@pivovar-jihlava.cz www.pivovar-jihlava.cz Prohlídka pivovaru: Nutné objednat minimálně týden před požadovaným termínem, tel.: 567 564 111, email: info@pivovar-jihlava.cz. Exkurze je možné domluvit na pondělí až pátek od 7:30 do 14:00 hod. Minimální počet osob 10, maximální počet osob 30. Cena exkurze: dospělí 100,- Kč dospělí s dárkem 150,- Kč (4x pivo + reklamní předměty) studenti a důchodci 50,- Kč studenti a důchodci s dárkem 100,- Kč (4x pivo + rekl. předměty) děti do 10 let zdarma 13
Rodinný pivovar Bernard, a.s. Opustíme Jihlavu a vydáme se do města Humpolec. Nejstarší doložená zmínka o zdejším měšťanském pivovarství pochází z roku 1371. Tehdy se však jednalo o vaření piva v jednotlivých měšťanských domech. První archivně doložená zmínka o pivovaru v Humpolci pochází z 28. září 1559. Tehdy byly ve městě tři malé pivovary, které za právo vaření piva odváděly vrchnosti daně v penězích i naturáliích. Období měšťanského vaření piva skončilo v roce 1597, kdy ho nahradila produkce pivovaru nedalekého heráleckého panství. Několikeré vydrancování heráleckého zámku švédskými vojsky byly pravděpodobně jednou z příčin přenesení pivovaru zpět do Humpolce jako datum znovuotevření pivovaru ve městě je uváděn rok 1690. Když bylo později panství pro dluhy prodáno a jeho novým majitelem se stal uherský šlechtic Jakub baron z Neffzerun, jednou z investic byl nový panský pivovar postavený v roce 1756 na místě dnešního pivovaru. Se změnami majitelů v pozdějších desetiletích pivovar postupně chátral. Teprve na konci 19. století byl přebudován na moderní podnik, který si až do druhé světové války udržoval velmi dobrou jakost své produkce. Po válce byl pivovar znárodněn a v devadesátých letech, v důsledku nedostatečných investic, bylo uvažováno o jeho zrušení. V říjnu 1991 byl pivovar vydražen v aukci a noví majitelé se pustili do oživení pivovaru jeho celkovou rekonstrukcí. Netrvalo dlouho a Rodinný pivovar Bernard si tradičním nepasterizovaným pivem Bernard získal širokou oblibu mezi spotřebiteli. V prestižní soutěži Czech Top 100 se 14
v roce 2008 stal pivovar již posedmé nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a zároveň třetí nejobdivovanějších firmou v ČR v oboru potravinářského a tabákového průmyslu. Pivo je ceněno pro kvalitní suroviny a specifickou recepturu. Je expedováno do přibližně 1500 restauraci v České a Slovenské republice a vyváží se do řady zemí. Je vyráběno v devíti druzích, včetně nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou a polotmavého nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou jantarové. Pivovar je každoročně organizátorem a spolupořadatelem řady akcí, např. každý druhý víkend v srpnu se v Humpolci koná hudební festival za účasti našich předních hudebních skupin. Kontakt: Rodinný pivovar Bernard, a.s. Ul. 5. května 1 396 01 Humpolec Tel.: +420 565 300 217 Fax: +420 565 300 225 E-mail: pivovar@bernard.cz www.bernard.cz Prohlídka pivovaru: Pondělí pátek 8:00 13:00 hodin. Nutná objednávka minimálně týden před termínem exkurze, tel.: 565 300 201, e-mail: prohlidka@bernard.cz. Minimální počet osob ve skupině 10, maximální počet 20 osob. Cena exkurze: bez ochutnávky 50,- Kč / osobu, s ochutnávkou 100,- Kč / osobu. Ve firemní prodejně je možné kromě piva zakoupit dárkové předměty. 15
Klášterní pivovar Želiv s.r.o. Z Humpolce popojedeme pár kilometrů do obce Želiv, kde se nachází premonstrátský klášter, založený v roce 1139. Premonstráti tu s většími či menšími přestávkami sídlí od roku 1149. Součástí kláštera je Klášterní pivovar. Je to jediný pivovar v Česku, který patří přímo církevnímu řádu. Klášterů, které by vlastnily pivovar není ani v Evropě mnoho. Pivo se v klášteře pravděpodobně začalo vařit již ve 13. století. První zmínka o klášterním pivovaru je však datována až do 16. století. Pivovar byl zrušen v roce 1907, kdy spolu s objektem kláštera vyhořel. K obnovení výroby piva v klášteře premonstrátů došlo po 96 letech. Pivo se tu vaří podle starých osvědčených postupů, vzniká tzv. svrchním kvašením, způsobem, který se používal u staročeských piv. Obsahuje víc alkoholu a má proto výraznější chuť. V současné době se zde vyrábí tři druhy piva, která jsou pojmenována podle dřívějších představených tohoto kláštera, např. Gottschalk byl prvním opatem z 12. 16
století a Castullus, který tradici vaření piva v klášteře zavedl. Pivo je prodáváno ve třetinkových lahvích, do sudů je plněno jenom na zakázku. Exkluzivní pivo s různými příchutěmi, např. medovinové nebo višňové, lze zakoupit v obchodě v areálu kláštera. Klášter Želiv nabízí ubytování ve 2 až 5 lůžkových pokojích s příslušenstvím a ve 2 až 8 lůžkových pokojích se společným příslušenstvím. Celková kapacita je 150 lůžek. Kontakt: Klášterní pivovar Želiv s.r.o. 394 44 Želiv 1 Tel.: +420 565 581 074 E-mail: pivovar@zeliv.cz www.pivovar.zeliv.cz 17
Pivovar Poutník Pelhřimov Poslední zastávkou na cestě za pivem na Vysočině je Pelhřimov, kde zlatavý mok vyrábí Pivovar Poutník. Jméno pivovaru je odvozeno ze jména potulného mnicha Pelegrina (latinsky poutník), s nímž je spojena legenda o založení města. Právo várečné obdrželo město v roce 1552 a tak jako na mnoha ostatních místech ve středověku se tu pivo vařilo v jednotlivých domech. Nedodržování pravidel a zhoršování kvality piva však vedlo ke sporům a tak právovárečníci tento způsob vaření opustili a ze dvou měšťanských domů vybudovali první pivovar. Koncem 17. století pivovar přesídlil, přiléhal k vnitřní městské hradební zdi a zabíral celý parkán a polovinu příkopu. O dvěstě let později přešel pivovar na, tehdy u nás nově zaváděnou, technologii spodního kvašení. Více než 2 století stará budova pivovaru však přestávala vyhovovat a tak se roku 1898 začala stavět další budova. V novém pivovaru se začalo vařit pivo na konci roku 1899. Pivovar byl tehdy vybaven parostrojním pohonem, měl účelné a velké prostory. Po znárodnění v roce 1948 byl pivovar včleněn do n. p. Jihočeské pivovary. Po 18
roce 1989 žádali potomci právovárečníků o vrácení pivovaru. Soudní spor se táhl celých 10 let a pivovaru hrozilo uzavření. Soud nakonec rozhodl o privatizaci, pivovar koupila společnost DUP a pivovar dostal své obchodní jméno Poutník. Nepasterizované pivo plzeňského typu je vyráběno tradičními a osvědčenými technologickými postupy. Z vynikajícího moravského sladu, nejlepšího chmele a křišťálově čisté vody z nedalekého kopce Křemešník, vzniká pivo s neopakovatelnou chutí. Pivovar pořádá celé řady akcí, na nádvoří pivovaru se např. každoročně v květnu koná rockový festival PoutníkFest. Kontakt: DUP družstvo Pelhřimov, pivovar POUTNÍK Pivovarská 856 393 17 Pelhřimov Tel.: +420 565 323 020, +420 602 140 244 Fax: +420 565 322 871 E-mail : pivovar@dup.cz www.pivovarpoutnik.cz Prohlídka pivovaru: Nutné objednat předem, tel.: 565 323 020, 602 140 244, objednávkový formulář na www.pivovarpoutnik.cz/cz/exkurze. php. Minimální počet osob 5. Cena exkurze: 100,- Kč / osoba, s ochutnávkou a pohoštěním 150,- Kč / osoba 19
20 Pivní recepty Děkujeme panu Michalovi Palánovi za poskytnutí pivních receptů a fotografií. www.svet-piva.cz Slaninová polévka s pivem a krutony Ingredience: 2 kostky MAGGI bujónu, 3 větší cibule, 150 g anglické slaniny, 4 plátky bílé veky, drcený kmín, pepř mletý, majoránka, 1l piva, 1l vody, 2 lžíce másla, pažitka/petrželka Oloupanou cibuli nakrájíme na kostky, slaninu na malé kostičky. Slaninu opečeme, přidáme cibuli a opékáme ji, až je sklovitá. Přilijeme pivo a vodu, přivedeme do varu a přidáme MAGGI Karpatský čirý bujón. Přidáme drcený kmín, majoránku, mletý pepř a vaříme mírným varem 5 minut. Mezitím plátky veky nakrájíme na centimetrové nudličky a opečeme je másle do křupava. Polévku podle potřeby dosolíme a přidáme čerstvou sekanou petrželku a pažitku. Opečenou bílou veku dáme do talíře a polévkou zalijeme. Domácí pivní sýr Ingredience: 2 kostky měkkého tvarohu, sůl, 1/2 lžičky mletého kmínu, lžička sladké mleté papriky, lžička mletého chilli, snítka tymiánu, 200 ml 12 ležák, na podávání plnotučná hořčice a jarní cibulka Měkký tvaroh smícháme s uvedeným kořením, nadrhnutým tymiánem a pivem. Důkladně rozmícháme a vložíme do sklenice. Uzavřeme a necháme 5 až sedm dní v pokojové teplotě uležet. Chlebíčky s pivní pomazánkou Ingredience: 100 g tvarohu, 100 g romaduru, 50 g pomazánkového másla, 1 cibule, 50 ml světlého piva, sůl, mletý pepř, kmín, chilli, toustový chléb Tvaroh, romadur a máslo umícháme s pivem dohladka, osolíme, okořeníme a přidáme jemně nakrájenou cibuli. Touto pomazánkou pomažeme krajíčky toustového chleba. Ozdobíme plátkem rajčete a posypeme petrželovou natí. Pomazánka je ideální i na topinky. Kuřecí křídla v medové marinádě s brusinkovo - pivní omáčkou Ingredience: 1600 kuřecích křídel bez letky marináda: 100 g přepuštěného másla, 30 g čerstvého strouhaného zázvoru, 100 g medu, snítka tymiánu, střik světlého ležáku, sůl omáčka: 30 ml oleje, 100 g červené cibule, 100 g mrkve, 4 bobkové listy, 4 kuličky nového koření, 8 kuliček celého pepře, 1 citron, 500 ml světlého 10 ležáku, lžíce plnotučné hořčice, sůl, 200 g brusinek Kombinace koření a ingrediencí má obdařit kuřecí křidélka zajímavě jemnou chutí, jež je doplněna zeleninovou omáčkou s pivem a pikantními brusinkami. Zchladlé, ne však ztuhlé, přepuštěné máslo smícháme se strouhaným zázvorem, medem, tymiánem, střikem piva a solí. Do marinády vložíme křidélka, dobře promícháme a necháme alespoň 2 hodiny odležet. Poté vše společně vložíme do trouby a pečeme při 180 C asi 30 minut. Mrkev a cibuli nakrájíme na malé kostičky a na oleji společně orestujeme, přidáme koření, hořčici, oloupaný a na kolečka nakrájený citron. Zalijeme pivem a vaříme pod pokličkou asi 20 minut. Po 20 minutách vyjmeme koření, omáčku rozmixujeme a přidáme brusinky. Krátce povaříme a dochutíme solí.
Králík na švestkách a černém pivu Ingredience: 1 kg králičího masa, mrkev, petržel, kousek celeru, cibule, olej, 2 lžíce cukru, 250 ml tmavého piva, slanina, sušené švestky, sůl, citrónová šťáva, krajíc tvrdého chleba Maso prošpikujeme slaninou, osolíme, pokapeme citrónovou šťávou a necháme 30 minut odležet. Na tuku rozpustíme cukr, přidáme očištěnou a nakrájenou kořenovou zeleninu, cibuli a orestujeme dozlatova. Potom vše zalijeme pivem a chvíli povaříme. Do tohoto základu vložíme porce králíka a dusíme doměkka. Měkké maso vyjmeme a šťávu zahustíme nastrouhaným krajícem tmavého chleba. Dobře povaříme a přecedíme. Do omáčky přidáme spolu s masem vypeckované švestky a ještě chvíli povaříme. Ovocná kachna na pivu Ingredience: 1 kachna, sůl, kmín, 2 jablka, 2 hrušky, 320 ml tmavého piva, hlávka červeného zelí, lžíce sádla, cibule, lžička cukru, ocet Očištěnou kachnu omyjeme, osušíme, osolíme zevnitř i zvenku a posypeme kmínem. Dovnitř vložíme čtvrtky očištěných jablek a hrušek. Připravenou kachnu vložíme na pekáč, podlijeme pivem a dáme péct. Podléváme pivem a výpekem, dokud nebude kachna dočervena upečená a měkká. Hotovou kachnu vyjmeme, naporcujeme a vypečené sádlo odstraníme. Než se kachna upeče, připravíme zelí. Na sádle osmahneme nakrájenou cibuli dozlatova, přidáme nudličky zelí, osolíme, posypeme kmínem, zalijeme vodou a dusíme pod pokličkou asi 45 minut. Ke konci dušení vlijeme zbytek piva, ochutíme octem a cukrem. Podáváme společně s kachnou a knedlíky. Kapr na pivu a rozinkami Ingredience: 1 kg kapra, lžička octa, lžíce másla, 2 cibule, sůl, 50 ml piva, 4 hřebíčky, 4 kuličky nového koření, 150 g rozinek, citrónová kůra Očistíme kapra, vykucháme ho, rozpůlíme a pokrájíme přes záda na porce široké cca 5 cm. Osolíme je pokapeme octem. Na másle zpěníme na kostičky nakrájenou cibuli. Když zesklovatí, přilijeme pivo a vložíme porce ryby. Do hrnce vložíme koření zabalené v gáze či jiném podobném balení, aby se jeho chuť uvolnila, ale koření neplavalo volně. Přikryjeme pokličkou a vaříme na mírném ohni 20 min. Uvařenou rybu vyjmeme, omáčku necháme zhoustnout, sáček s kořením odstraníme a přidáme opláchnuté rozinky a citrónovou kůru. Porce ryby na talíři přelijeme omáčkou. Ananas smažený v pivním těstíčku Ingredience: 250 ml světlého ležáku, 2 vejce, 180 g hladké mouky, špetka soli, 2 menší ananasy, olej na smažení, 8 lžic zakysané smetany, skořicový cukr na posypání, máta nebo meduňka Pivo vyšleháme s vejci, moukou a solí do hladkého těstíčka a necháme 20 minut odstát. Zakysanou smetanu smícháme se sekanou mátou. Ananas nakrájíme na kousky, obalujeme v těstíčku a smažíme dozlatova v hojné vrstvě oleje. Na talíř servírujeme smažený ananas se zakysanou smetanou, můžeme pokapat lžičkou medu. Pivní štrůdl Ingredience: 2 lžíce octa, skořice, cukr, strouhaná jablka, rozinky, oříšky, tuk na vymazání, 10 lžic piva, 2 žloutky, 250 g tuku, 500 g hladké mouky Hladkou mouku, tuk, žloutky, ocet a pivo smícháme v nelepivé těsto. Necháme odpočinout a pak těsto rozdělíme na 4 díly. Jablka oloupeme a nastrouháme. Z každého dílu těsta vyválíme plát, na který dáme nastrouhaná jablka, posypeme cukrem se skořicí, posypeme sekanými oříšky a dáme rozinky. Pivní štrůdl zamotáme, dáme na vymazaný plech a pečeme dorůžova. 21
Tipy na ubytování naleznete v brožurách Ubytování a Dovolená na venkově nebo na webových stránkách www.region-vysocina.cz. Pokud budete chtít spojit tuto cestu i s poznáváním památek a dalších zajímavostí Vysočiny, pak je vám k dispozici katalog Dědictví minulosti a samozřejmě vše naleznete i na www. region-vysocina.cz. Tištěné materiály si můžete vyžádat na adrese Krajský úřad kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava, telefonicky na čísle 564 602 555 nebo e-mailem na tourism@kr-vysocina.cz, případně prostřednictvím webových stránek. www.region-vysocina.cz 24
Fotografie: fotoarchivy pivovarů, www.svet-piva.cz, Ivana Mahelová, Jitka Mattyašovská, Renata Šimánková, Bohumil Štícha, ilustrativní fotky - fotobanky Vydal: Kraj Vysočina E-mail: tourism@kr-vysocina.cz www.region-vysocina.cz Grafika, předtisková příprava, tisk: Yashica s.r.o. www.yashica.cz
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií. Krajský úřad kraje Vysočina Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Tel.: 564 602 533, Fax: 564 602 423 E-mail: tourism@kr-vysocina.cz Internet: www.region-vysocina.cz