INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA AUTOMOBILNÍ BRNO, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, KŘIŽÍKOVA 15 ČÍSLO POPISNÉ 106, 612 00 BRNO ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM AUTOTRONIK - NÁSTAVBA OBOR VZDĚLÁNÍ 39-41-L/51 AUTOTRONIK
Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 2. PROFIL ABSOLVENTA... 4 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU... 9 4. UČEBNÍ PLÁN...17 5. TRANSFORMACE RVP DO ŠVP...19 6. učební OSNOVY...20 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA...21 ANGLICKÝ JAZYK...33 KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE...44 TĚLESNÁ VÝCHOVA...45 MATEMATIKA...55 MATEMATICKÁ CVIČENÍ...64 TECHNICKÁ MECHANIKA...65 ELEKTROTECHNIKA...70 ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ...74 ELEKTRONIKA...78 DIAGNOSTIKA...85 MOTOROVÁ VOZIDLA...94 UČEBNÍ PRAXE... 103 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE... 114 DĚJEPIS... 118 OBČANSKÁ NAUKA... 126 7. PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ... 130 8. SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP... 132
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa škly: Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace, Křižíkva 15 čísl ppisné 106, 612 00 Brn Zřizvatel: Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Jihmravský kraj Auttrnik - nástavba 39-41-L/51 Auttrnik střední vzdělání s maturitní zkušku Délka a frma studia: 2 rky, denní nástavbvé studium Vstupní předpklady žáků: získání středníh vzdělání s výučním listem v brech: 26-57-H/001 Autelektrikář, 26-57-H/01 Autelektrikář, 23-68-H/001 Autmechanik, 23-68-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel, splnění přijímacích kritérií, zdravtní způsbilst uchazeče dlžená stanviskem lékaře Obsah ŠVP IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROFIL ABSOLVENTA CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU UČEBNÍ PLÁN UČEBNÍ OSNOVY PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ PODMÍNKY REALIZACE ŠVP CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP Jmén ředitele: Ing. Milan Chylík Kntakty pr kmunikaci se šklu: tel. a fax: +420 533 433 146 e-mail: sekretariat@issabrn.cz www.issabrn.cz Platnst ŠVP: d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem -3-
2. PROFIL ABSOLVENTA Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Auttrnik - nástavba 39-41-L/51 Auttrnik střední vzdělání s maturitní zkušku 2 rky, denní nástavbvé studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis uplatnění abslventa v praxi Abslvent ŠVP Auttrnik je připraven k výknu nárčných činnstí v blasti údržby, prav a především diagnstiky mtrvých vzidel. Další uplatnění může abslvent nalézt v blasti prvzu a servisu mtrvých vzidel jak přijímací technik, prdejce vzidel, veducíh autservisu, technik ve stanicích technické kntrly, stanicích měření emisí apd., dále se může uplatnit v samstatném pdnikání v blasti autpravárenství. Za dplňkvé uplatnění lze také pvažvat blast distribuce a prdeje náhradních dílů, příslušenství a servisníh vybavení, výrby, mntáže a demntáže silničních mtrvých vzidel. 2. Výčet kmpetencí abslventa 2.1 Klíčvé kmpetence Tvří stěžejní dvednsti a schpnsti žáka, tak jak se utvářejí během celéh studia v rámci všebecně vzdělávacích, dbrných předmětů i dbrné praxe. Pdrbnější specifikace jedntlivých kmpetencí je uvedena v učebních snvách. Obecněji lze tyt kmpetence shrnut d těcht celků: a) Kmpetence k učení a kmpetence k řešení prblémů Abslvent na základě sebepznání si vlí adekvátní studijní režim, vytvří studijní cíl a pdmínky, které k němu vedu, pužije různé techniky učení. Při učení využívá různých frem textu a různých prstředků infrmačních a kmunikačních technlgií jak zdrje infrmací i jak prstředků pr jejich prezentaci. Učení a další vzdělávání tvří pr něj významnu živtní hdntu. Při řešení prblémů pužívá vhdně myšlenkvé perace, dkáže určit jádr prblému, navrhne způsb řešení, případně varianty řešení, vyhledá ptřebné infrmace a připraví ptřebné prstředky. Při řešení prblémů se rientuje v základní literatuře, ale splupracuje i týmvě. Výsledek řešení věří empiricky a vyhdntí. -4-
b) Kmunikativní, persnální a sciální kmunikace Abslvent kmunikuje věcně a kulturně při různých příležitstech v ficiálním i neficiálním styku, písemný prjev má patřičnu gramaticku i stylisticku úrveň, dkáže asertivně prsazvat své názry, rientuje se v dbrné literatuře a vládá technicku terminlgii, dsáhl cizjazyčné úrvně B1 pdle Splečnéh evrpskéh referenčníh rámce. Abslvent reálně zvažuje své mžnsti a pdle nich vlí pracvní i sbní cíle. Je schpen plánvat své aktivity a určvat své pririty a živtní hdnty. Při stanvvání cílů přijímá zdpvědně svji sciální rli s hledem na pracvní tým, pzitivně řeší nejen pracvní úkly, ale i případné knflikty v mezilidských vztazích. c) Občanské kmpetence a kulturní pvědmí Abslvent dvede analyzvat sučasnu splečensku strukturu, má základní právní pvědmí, jakž i představu mrálních nrmách a zásadách splečenskéh chvání. Splečenské vztahy je schpen začlenit i d širších evrpských a světvých suvislstí. Dminantu tvří zejména glbální prblémy suvisející s chranu živtníh prstředí. Vedle znalstí z histrie vlastníh nárda, které psilují pzitivní pcity vlastenectví, dvede akceptvat i jiné kultury, je tlerantní ke kulturním prjevům jiných nárdů. Kvalita bčanských kmpetencí je pměřvána pstji a hdntvu rientací, schpnstí vlastníh úsudku a kritickéh myšlení vůbec. d) Matematické kmpetence a finanční gramtnst Abslvent je schpen využívat matematické dvednsti v různých živtních situacích, abslvent by měl: rzumět matematicky vyjádřeným infrmacím, správně interpretvat statistické a eknmické údaje prvádět reálný dhad výsledku řešení dané úlhy; číst a vytvářet různé frmy grafickéh znázrnění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apd.); zvládat řešení sciálních a eknmických záležitstí, být finančně gramtný efektivně aplikvat matematické pstupy při řešení různých praktických úklů v běžných situacích. e) Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi -5-
Abslvent pracuje s sbním pčítačem a dalšími prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií, pracvat s běžným kancelářským prgramvým vybavením včetně elektrnické pšty. Abslvent získává infrmace z internetu, pracuje s infrmačními databázemi a prgramvým vybavením diagnstických přístrjů pužívaných při pravách mtrvých vzidel. f) Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám Výuka je systematicky zaměřena k tmu, aby p jejím sknčení abslvent pznal základní principy eknmiky a dvedl je aplikvat vzhledem ke svému pvlání, eventuálně i při pdnikatelských aktivitách. Abslvent má přehled mžnstech uplatnění na trhu práce, zdrjích infrmací a pradenských službách. 2.2 Odbrné kmpetence a) Měřit a diagnstikvat technický stav silničních vzidel Abslvent by měl: znát základy elektrtechniky a elektrniky a jejich aplikace v mtrvých vzidlech a v diagnstických přístrjích; identifikvat příčiny závad silničních vzidel, jejich jedntlivých agregátů a prvků s využitím měřidel, měřicích přístrjů, diagnstických přístrjů a zařízení; prvádět seřízení a nastavení předepsaných parametrů s následnu kntrlu; vlit metdy měření, měřicí pmůcky a diagnstické prstředky a zařízení pr zjišťvání technickéh stavu vzidel; měřit a kntrlu věřvat základní funkce elektrických a elektrnických zařízení mtrvých vzidel b) Prvádět mntáže, pravy a seřízení silničních vzidel Příprava žáků vede k tmu, že p úspěšném vyknání maturitní zkušky abslvent: vládá dbrnu terminlgii zvládá přípravu a rganizaci svéh pracviště vlí a pužívá vhdnu technicku dkumentaci pr daný druh a typ silničníh vzidla rientuje se v technické dkumentaci ve frmě digitální pdby čte a rientuje se v technických výkresech a schématech bsažených v servisní dkumentaci -6-
zná základní druhy technických materiálů, jejich pužití a vlastnsti vlí a pužívá strje, nástrje, zařízení, mntážní nářadí, mntážní přípravky a pmůcky, zdvihací a jiná pmcná zařízení, ruční mechanizvané nářadí a jeh příslušenství zná základy elektrtechniky a její aplikaci v mtrvých vzidlech identifikuje příčiny závad silničních vzidel, jejich jedntlivých agregátů a prvků s využitím měřidel, měřicích přístrjů, diagnstických přístrjů a zařízení prvádí kntrlu tvaru, rzměrů, ulžení, elektrických hdnt, parametrů, jaksti prvedených prací apd. a parametry prvnávat s údaji stanvenými výrbcem prvádí mntáž a demntáž jedntlivých skupin a částí mtrvých vzidel ddržuje dpvídající a bezpečný technlgický pstup při pravách mtrvých vzidel a jejich jedntlivých částí prvádí seřízení a nastavení předepsaných parametrů s následnu kntrlu; prvádí práce spjené s údržbu mtrvých vzidel a pravidelné záruční i pzáruční prhlídky pužívá phnné hmty, mazadla a další látky pr zajištění ptimálníh prvzu danéh typu vzidla prvádí běžné pravy silničních mtrvých vzidel včetně elektrtechnických částí a jejich funkční zkušky ddržuje technlgicku a pracvní kázeň; uplatňuje nejdůležitější zásady bezpečnsti a chrany zdraví při práci c) Organizační zajištění prvzu pravárenství Abslvent by měl: stanvit ptřebu pravy a její rzsah; kmunikvat se zákazníkem, zjistit pravděpdbné závady vzidla a dhadnut předpkládanu cenu pravy; zpracvat servisní dkumentaci přijetí vzidla d pravy a předat pravené vzidl zákazníkvi; zajistit ptřebné náhradní díly, pmcné materiály, nářadí, přípravky a přístrje; d) Dbát na bezpečnst práce a chranu zdraví při práci Sučástí teretickéh a praktickéh vyučvání je prblematika bezpečnsti a chrany zdraví při práci, pžární chrany a hygieny a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, záknů, prváděcích vládních nařízení, vyhlášek a nrem, dále z všebecných bezpečnstních zásad až ke knkrétním zásadám pr daný br. Žáci jsu při práci vedeni zejména k ddržvání předepsaných technlgických pstupů a pužívání sbních chranných pracvních prstředků. Při nástupu d prvníh rčníku -7-
prchází žáci celdenním kmplexním šklením v blasti bezpečnsti, chrany zdraví, hygieny práce a pžární chrany. Další šklení získají žáci vždy při příchdu na nvé dílenské pracviště, d labratře a speciálních učeben. e) Usilvat nejvyšší kvalitu své práce, výrbků neb služeb jednat efektivně, dpvědně a samstatně řešit pracvní prblémy mít smysl pr týmvu práci, být dstatečně flexibilní a mbilní při řešení úklů využívat prstředků mderních technlgií při sběru, vyhdncvání a prezentaci infrmací, pracvat se základním pčítačvým vybavením i s aplikacemi vzhledem ke svému bru prblémvé kruhy řešit cestu aplikace lgiky, matematiky a dalších pznatků z exaktních věd (fyzika, chemie, bilgie) a pznatků z dbrných předmětů f) Jednat eknmicky a v suladu se strategií udržitelnéh rzvje Abslvent by měl: stanvvat efektivní způsby prav mtrvých vzidel s hledem na finanční nárčnst; nakládat s materiály, energiemi, dpady a jinými látkami eknmicky a s hledem na živtní prstředí; 3. Způsb uknčení vzdělávání a ptvrzení dsaženéh vzdělání, stupeň dsaženéh vzdělání Vzdělávání je uknčen maturitní zkušku, dkladem dsažení stupně vzdělávání je vysvědčení maturitní zkušce. Maturitní zkuška se skládá ze splečné a prfilvé části. -8-
3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Auttrnik - nástavba 39-41-L/51 Auttrnik střední vzdělání s maturitní zkušku 2 rky, denní nástavbvé studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem 1. Ppis celkvéh pjetí vzdělávání Studijní br 39-41-L/51 Auttrnik je určen pr přípravu vysce kvalifikvaných dbrníků pr údržbu, diagnstiku a pravy mtrvých vzidel, kteří budu schpni uplatnit své dbrné vzdělání především v autpravárenské praxi, ve výrbě aut a v živnstenském pdnikání. Základním cílem vzdělávacíh prgramu je dsáhnut th, aby žáci dvedli využívat získané vědmsti a dvednsti v praxi, při řešení knkrétních prblémů a situací. K důležitým výchvným cílům patří prt výchva k dpvědnsti, splehlivsti, přesnsti, pracvní kázni, samstatnsti v rzhdvání, bezpečnsti a chraně zdraví při práci a hygieny práce, chraně a péči živtní prstředí. Výuka se skládá z teretických vyučvacích předmětů realizvaných v učebnách škly, dbrných učebnách a labratřích a z praxe realizvané ve šklních dílnách neb na pracvištích autpraven apd. Všebecně vzdělávací předměty jednak rzšiřují a dplňují klíčvé kmpetence žáků, jednak tvří vědmstní základ pr dbrné předměty. Ve výuce jsu aplikvány mderní didaktické pmůcky (multimediální PC, dataprjektry, magnetfny) a plně využívány pčítačvé prezentace. Vedle klasických didaktických pstupů jsu nedílnu sučástí výuky kmunikativní metdy dialg, kperativní učení, kritické myšlení atd. Veškerá teretická výuka dbrných předmětů ve všech rčnících je realizvána v učebnách plně vybavených audivizuální a výpčetní techniku v areálu ISŠA Křižíkva 15. Tat výuka je zaměřena na knstrukci, diagnstiku, údržbu a pravy mtrvých vzidel s důrazem na vzvu elektrtechniku a elektrniku. Část výuky prbíhá také v pčítačvých učebnách a elektrlabratři. Výuka praxe je prváděna v dílnách praktickéh vyučvání škly a servisů, na kterých se žáci střídají a kde plní jedntlivá témata a jsu hdnceni. Pracviště jsu členěny dle nárčnsti a pžadvané návaznsti d rčníků. Hlavním cílem vzdělávacíh prgramu je připravit žáky tak, aby dsáhli takvéh stupně dbrných znalstí a dvednstí, aby byli schpni samstatně a iniciativně řešit praktické úkly při ddržvání -9-
všech technlgických pstupů, nrem a pravidel bezpečnsti a chrany zdraví při práci a také při řídící funkcí. 2. Organizace výuky Studium je rganizván jak dvuleté v denní frmě vzdělávání. Organizace výuky se řídí legislativními předpisy, zejména zák. č. 561/2004 Sb. (šklský zákn) a vyhl. č. 13/2005 Sb., středním vzdělávání. Teretická výuka (všebecně vzdělávací i dbrná) se realizuje frmu výuky v klasických, dbrných učebnách a labratřích, dále pak frmu dbrných exkurzí, kurzů, pznávacích výletů, besed, prjektvých a sprtvních dnů. Praxe je z větší části realizván v dílnách ISŠA Brn. Výuka v bu rčnících je realizvána na pracvišti Křižíkva 15 a dlučených pracvištích, servisů různých značek vzidel. Cílem praktické výuky je především pznání pracvníh prstředí, rganizace práce, pracvníh tempa, nárků na pracvníky, ale i kntakt se zaměstnanci a zaměstnavateli a rzšíření pracvních zkušenstí. 3. Způsb hdncení žáka 3.1 Způsby hdncení teretickéh vyučvání Základ pr hdncení chvání a prspěchu žáků tvří klasifikační řád, který je sučástí šklníh řádu. Hdncení ve všebecně vzdělávacích předmětech a teretické výuce dbrných předmětů se prvádí ústní neb písemnu frmu. Při ústní frmě se hdntí i frma vyjadřvání a vystupvání. Zadání pr písemné hdncení může mít pdbu testů s tevřenými neb uzavřenými úlhami, dále jsu t referáty, samstatné dmácí práce neb rčníkvé práce. U samstatných písemných prací se zhledňuje i grafická stránka. Krmě vyjádření hdncení příslušným klasifikačním stupněm zhdntí učitel žákův výsledek i slvně. Dále se hdntí také aktivita v hdinách. 3.2 Způsby hdncení praxe Z důvdu relativně maléh pčtu žáků v UVS je v části dbrnéh výcviku kladen důraz na individuální hdncení jedntlivých žáků. Individuální hdncení pracvních úklů žáků se pužívá také u závěrečných praktických maturitních zkušek. Na dlučených pracvištích, kde vyknávají praxi celé skupiny žáků i s UOV, je způsb hdncení stejný jak ve šklních dílnách. Hdncení žáků na prvzních -10-
pracvištích prbíhá na základě kmunikace mezi VUOV a instruktrem (zaměstnancem firmy). 4. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami a žáků mimřádně nadaných patří k priritám šklníh vzdělávacíh prgramu. Integrace a péče tyt žáky umžňuje sbnstní rzvj každéh žáka, nemezuje mžnst vzdělání, má pzitivní vliv na jejich pvahvý a citvý vývj, na dpvídající celživtní rientaci a adaptaci ve splečnsti. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami D tét skupiny žáků na naší škle patří: žáci s vývjvými pruchami učení neb chvání žáci se zdravtním znevýhdněním žáci se sciálním znevýhdněním Vzdělávání žáků s vývjvými pruchami učení neb chvání Žáci se specifickými pruchami učení (SPU) patří na škle k nejpčetnější skupině žáků se speciálně vzdělávacími ptřebami. Nejčastěji se vyskytujícími pruchami jsu dysrtgrafie, dyslexie a dysgrafie. K méně častým diagnstikvaným pruchám patří dyskalkulie a dyspraxie. Některé pruchy bývají prvázeny pruchami pzrnsti (ADD) neb pruchami pzrnsti s hyperaktivitu (ADHD). U většiny žáků se symptmy jmenvaných pruch vzájemně prlínají a v průběhu trvání vykazují různu intenzitu. Žáci se SPU nezávisle na inteligenci se ptýkají ve škle s pakvanými neúspěchy a výkyvy ve šklní práci, mívají btíže při svjvání čtení, psaní, pčítání a při nabývání a užívání takvých dvednstí, jak je mluvení a przumění mluvené řeči. Cílem výuky žáků s SPU je umžnit systematicku a dbrně vedenu výuku předmětu, ve kterém se nejvíce prjevuje jejich prucha. Prstřednictvím mderních metd a frem práce a speciálních pedaggických pstupů se snažíme psílit sebevědmí žáků a pmci jim k pzitivnímu sebepřijetí bez pcitu méněcennsti. Výuka pstupuje pdle snv vzdělávacíh předmětu v daném rčníku a bru, přičemž jsu respektvány speciální vzdělávací ptřeby žáků. Pedaggvé se průběžně vzdělávají v blasti specifických pruch učení a chvání, mají snahu dbrně pracvat s žáky, ale i sami na sbě. Vyučující knzultují svůj pstup -11-
se členy šklníh pradenskéh pracviště, které je velkým přínsem pr žáky, ale i pr pedaggy. Efektivní fungvání vzdělávání a péče žáky se SPU předpkládá velmi těsnu splupráci učitelů, kteří vedu speciální nápravy s třídními učiteli a rdiči. U mnhých žáků jsu také diagnstikvány specifické pruchy lehčíh rázu, u kterých pr úspěšné a bezprblémvé zvládnutí učiva respektujeme dpručení a závěry pedaggick-psychlgických vyšetření. Žáci se specifickými pruchami chvání Pruchami chvání u žáků rzumíme nedstatky v chvání narušující výchvně - vzdělávací prces, tj. kázeňské nedstatky různéh typu, rzsahu a půvdu. Pruchy chvání mají širku etilgii a řešení výchvných prblémů jedntlivých žáků věnujeme velku pzrnst. Při analýze pruch chvání zjišťujeme příčiny a mtivy jednání žáků, vycházíme ze sciálních nrem žákva prstředí a hluběji analyzujeme každý přestupek. Ve škle se setkáváme se skupinu žáků, kdy se pruchy chvání prjevují jak důsledek ADHD, ADD, stresvých situací, psychických pruch apd. Druhu skupinu žáků tvří žáci, jejichž pruchy chvání jsu pdmiňvány půsbením vnějších činitelů: nevhdná rdinná výchva, špatný vliv vrstevníků, party apd. Vzdělávání a péče žáky s pruchami chvání je individuální a vychází z etilgie pruchy: k žákům je v hdinách přistupván individuálně (častá změna činnstí, citlivý přístup pedagga, využívání názrných pmůcek, mtivující prstředí, ) velmi úzká splupráce s rdinu zapjení žáků d preventivních prgramů pr psílení pzitivníh klimatu ve třídě rzvíjení klíčvých kmpetencí u žáků sbnstní a sciální výchva žáků Vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním Za zdravtně znevýhdněné žáky pvažujeme žáky se zdravtním slabením, dluhdbým nemcněním a lehčími zdravtními pruchami veducími k pruchám učení a chvání. Při vzdělávání a péči tyt žáky škla zhledňuje a respektuje individualitu a ptřeby žáka: dle ptřeby je žákům vypracváván individuální studijní plán p návratu ze zdravtnických zařízení jsu žáci citlivě a pstupně zapjváni d vzdělávacíh prcesu -12-
při prvěřvání vědmstí a hdncení výsledků vyučující zhledňují zdravtní znevýhdnění žáka (dlžená klasifikace, redukce učiva, vlba vhdných frem a metd prvěřvání apd.) nabízíme individuální knzultace žáků i rdičů s vyučujícími Při vzdělávání žáků se zdravtním znevýhdněním je taktéž velký důraz kladen na splupráci rdiny, lékařů a škly. Vzdělávání žáků se sciálním znevýhdněním V psledním bdbí dchází v naší škle k nárůstu žáků pcházejících z kulturně a jazykvě dlišnéh prstředí, kteří k nám přicházejí v rámci migrace. Jedním z hlavních prblémů při vzdělávání žáků z kulturně dlišnéh prstředí je ve většině případů nedstatečná znalst vzdělávacíh jazyka. Ke specifickým ptřebám při vzdělávání těcht žáků patří: vysce individuální přístup pmc pedagga ve výuce při svjvání si znalsti vzdělávacíh jazyka uvedení žáka d prstředí škly a seznámení s českým prstředím, tradicemi a zvyklstmi dlišné metdy a frmy práce seznámení žáků třídy s kulturními zvyklstmi a tradicemi jiných nárdnstí úzká splupráce s rdinu, se šklním psychlgem, ppř. dalšími dbrníky individuální klasifikace a hdncení v rámci pdpry interkulturníh bhacení pdpruje škla prstr pr prezentaci vlastní kultury Dále d tét skupiny řadíme děti z rdinnéh prstředí s nízkým sciálně kulturním pstavením a žáky hržené sciálně patlgickými jevy. Vzdělávání a půsbení na tyt žáky je realizván utvářením a rzvíjením klíčvých kmpetencí a vzdělávacím bsahem, aktivitami a činnstmi, které ve škle prbíhají. K základním ptřebám a dvednstem žáků, majícím významnu rli v blasti prevence sciálněpatlgických jevů, patří: schpnst kmunikace, schpnst týmvé práce, dstatek sebedůvěry a dbrá dlnst vůči stresu, učení se přiměřeně se vyrvnat s sbními a sciálními pžadavky, knflikty, šklními prblémy a různými nárčnými živtními situacemi. -13-
Základními nástrji, které má škla k dispzici pr realizaci preventivní strategie, je šklní vzdělávací prgram a minimální preventivní prgram, který vychází z ptřeb a pdmínek škly. Splupráce škly v blasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami Předpkladem úspěšnéh vzdělávání výše uvedených skupin žáků je nutná splupráce s pradenskými pracvišti, s dbrníky jiných resrtů, se státními institucemi a především s rdiči. Splupráci s rdiči škla realizuje vysce individualizvaným přístupem a kntakty s rdiči žáků, jejichž rzsah a frekvence se řídí ptřebami žáků. Škla dluhdbě splupracuje s Pedaggick-psychlgickými pradnami v Brně. Nezastupitelná a přínsná je splupráce s pediatry, psychlgy, neurlgy, speciálními pedagžkami ze speciálně pradenských center, sciálními pracvnicemi z ddělení sciálně-právní chrany dětí a kurátry z ddělení prevence. Již něklik let škla splupracuje s Plicií ČR, která ve škle pmáhá při řešení vážnějších kázeňských přestupků a pdílí se na realizaci preventivních prgramů, kde se žáci seznamují se zásadami bezpečnéh chvání, s prací plicie, sciálně patlgickými jevy apd. Vzdělávání žáků mimřádně nadaných Nadání je definván jak subr schpnstí, které umžňují jedinci dsahvat výknů nad rámec běžnéh průměru ppulace. Mimřádně nadaným žákem se rzumí jedinec, jehž rzlžení schpnstí dsahuje mimřádné úrvně při vyské tvřivsti a celém kruhu činnstí neb v jedntlivých rzumvých blastech, phybvých, uměleckých a sciálních dvednstech. Žák může dispnvat jedním, ale i něklika druhy nadání (všebecné intelektvé schpnsti, specifické akademické, umělecké a phybvé nadání, tvřivé a prduktivní myšlení, vůdcvské schpnsti). Nadané děti se vyznačují kvalitní kncentrací pzrnsti, dbru pamětí a vnitřní mtivací k vyknávání činnsti, která je baví. Zdrjem prblematických situací je u mimřádně nadaných žáků jejich sciální začlenění, které je vlivněn jejich sbnstní strukturu a silnu tendencí k intrverzi. Především skln k perfekcinismu, zvýšená kritičnst k sbě i klnímu světu a specifický druh humru mhu patřit k faktrům, které vlivňují vytváření vztahů k splužákům i k pedaggům. Zjišťvání mimřádnéh nadání žáka prvádí šklské pradenské zařízení na návrh učitele neb rdičů. Ředitel škly může přeřadit mimřádně nadanéh žáka d -14-
vyššíh rčníku bez abslvvání předchzíh rčníku na základě zkušky před kmisí, kteru jmenuje ředitel škly. Mžné úpravy způsbů výuky mimřádně nadaných žáků: pestrá a pdnětná výuka, která umžňuje velku aktivitu, samstatnst a činrdst žáků (nabídka nestandardních prblémvých úlh) umžnění vyhledávání nvých infrmací a suvislstí, samstatné vypracvávání prjektů, respektvání zájmů žáka, pnechání mžnsti vlastní vlby, účast na sutěžích a lympiádách rzšiřvání a prhlubvání bsahu učiva zadávání specifických úklů (na slžitější a abstraktnější úrvni) vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech respektvání vlastníh pracvníh tempa (mít připravené úkly a úlhy, pkud je žák htv dříve než statní žáci, neb pskytnutí určité vlnsti ve způsbu, jakým využije ušetřený čas) V rámci vzdělávání mimřádně nadaných žáků se škla zaměřuje na prblémy sciální přizpůsbivsti, se kterými se u těcht žáků čast setkáváme. Učíme nadané žáky sebepznání a pdprujeme jejich zdravu sebedůvěru, snažíme se je vést k zájmu vlastní rzvj a splužáky k pchpení tht zájmu, pracujeme se třídním klektivem a pmáháme začleňvat nadané žáků d klektivu. Vybraní žáci škly se každý rk účastní dbrných sutěží v rámci ČR Autmechanik junir, Autlakýrník junir, Karsář junir, Auttrnik Junir, Autmbileum a F1 ve šklách, mezinárdní sutěže Autmechanik, Eurskills a Eurpacup. Škla se na těcht sutěžích pdílí také rganizačně. 5. Realizace bezpečnsti a chrany zdraví při práci a pžární prevence Sučástí teretickéh a praktickéh vyučvání je prblematika bezpečnsti a chrany zdraví při práci, pžární chrany a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, záknů, prváděcích vládních nařízení, vyhlášek a nrem, dále z všebecných bezpečnstních zásad až ke knkrétním zásadám pr studijní br auttrnik. Žáci jsu při práci vedeni zejména k ddržvání předepsaných technlgických pstupů a pužívání sbních chranných pracvních prstředků. Při nástupu d prvníh rčníku prchází žáci celdenním kmplexním šklením v blasti bezpečnsti, chrany zdraví, hygieny práce a pžární chrany. Další šklení získají žáci vždy při příchdu na nvé dílenské pracviště, d labratře a speciálních učeben a servisů autmbilních firem. -15-
6. Pdmínky pr přijímání ke vzdělávání 6.1 Vědmstní předpklady Získání středníh vzdělání s výučním listem v brech: 26-57-H/001 Autelektrikář, 26-57-H/01 Autelektrikář, 23-68-H/001 Autmechanik, 23-68-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel a splnění přijímacích kritérií, z nichž krmě studijníh prspěchu v předchzím vzdělání, se hdntí další skutečnsti věřující studijní schpnsti uchazeče, jak je účast na vědmstních sutěžích, případně se kná přijímací zkuška. 6.2 Zdravtní předpklady Onemcnění a zdravtní btíže, které vylučují zdravtní způsbilst uchazeče ke vzděláni: Prgnsticky závažná nemcnění hrních knčetin znemžňující jemnu mtriku a krdinaci phybů. Prgnsticky závažná chrnická nemcnění kůže a spjivek včetně nemcnění alergických, při praktickém vyučvání nelze vylučit silné znečištění kůže neb kntakt s alergizujícími látkami. Přecitlivělst na alergizující látky pužívané při praktickém vyučvání. 7. Způsb uknčení vzdělávání Vzdělávání je uknčen maturitní zkušku. Splečná část maturitní zkušky se skládá ze tří zkušek, a t ze zkušky z českéh jazyka, z cizíh jazyka a z vlitelné zkušky. Škla zajišťuje přípravu žáků na vlitelnu zkušku z matematiky a z infrmačně technlgickéh základu. V případě náběhvé frmy maturit (upraven záknem) se splečná část skládá z českéh jazyka a literatury, cizíh jazyka neb matematiky. Prfilvá část maturitní zkušky se skládá ze tří zkušek, dvě zkušky jsu z dbrných předmětů a jedna je skládaná frmu praktické zkušky. Prfilvými dbrnými předměty jsu mtrvá vzidla a elektrnika. -16-
4. UČEBNÍ PLÁN Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Auttrnik - nástavba 39-41-L/51 Auttrnik střední vzdělání s maturitní zkušku 2 rky, denní nástavbvé studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem Předmět Pčet týdenních vyučvacích hdin 1. rčník 2. rčník Celkem Český jazyk a literatura 4 4 8 Anglický jazyk 4 3 7 Matematika 4 2 6 Dějepis 1-1 Občanská nauka - 1 1 Tělesná výchva 2 2 4 CELKEM VŠEOBECNÉ 15 12 27 Technická mechanika 2-2 Elektrtechnika 1 1 2 Elektrická měření 2 2 4 Mtrvá vzidla - 2 2 Diagnstika 2 3 5 Elektrnika 2 2 4 Infrmační technlgie 1 1 2 Učební praxe 7 7 14 CELKEM ODBORNÉ 17 18 35 CELKEM 32 30 62 pvinně vlitelné předměty Seminář a cvičení z matematiky 2 2 Knverzace v anglickém jazyce 2 2 Pznámky k učebnímu plánu: 1. Jak cizí jazyk je vyučván anglický jazyk. 2. Ve 2. rčníku si lze vlit jak nepvinné předměty cvičení z matematiky neb knverzace v anglickém jazyce. 3. V průběhu 1. rčníku je d výuky zařazena 2týdenní dbrná praxe, v rzsahu minimálně 60 hdin. Dále je dbrná praxe realizvána na dlučeném pracvišti. Žáci na prvzních a dlučených pracvištích získají základní návyky na reálné pracvní prstředí, zpakují si a prhlubí vědmsti a dvednsti v celém rzsahu dbrné výuky a v nepslední řadě získají mžnst zaměstnání p uknčení studia. -17-
Přehled využití týdnů v bdbí září červen šklníh rku Činnst 1. rčník 2. rčník Vyučvání pdle rzpisu učiva 32 32 Odbrná praxe 2 - Maturitní zkuška - 2 Časvá rezerva (pakvání učiva, exkurze, výchvněvzdělávací akce) 6 6 Celkem týdnů 40 40-18-
Škla: 5. TRANSFORMACE RVP DO ŠVP Integrvaná střední škla autmbilní Brn, příspěvkvá rganizace Kód a název RVP: 39-41-L/51 Auttrnik Název ŠVP: Auttrnik nástavba RVP Vzdělávací blasti a bsahvé kruhy ŠVP pčet hdin Vyučvací předmět / mdul pčet hdin týden celkem týden celkem český jazyk 2 64 Český jazyk a literatura 4 128 cizí jazyk 5 160 Anglický jazyk 7 224 Estetické vzdělávání 3 96 Český jazyk a literatura 4 128 Vzdělávání pr zdraví 4 128 Tělesná výchva 4 128 Matematické vzdělávání 5 160 Matematika 6 192 Strjní zařízení 6 192 Technická mechanika 2 64 Učební praxe 4 128 Elektrické zařízení 7 224 Elektrtechnika 2 64 Elektrická měření 4 128 Elektrnika 4 128 Opravy vzidel 18 576 Diagnstika 5 160 Vzdělávání v infrmačních a kmunikačních technlgiích Mtrvá vzidla 2 64 Učební praxe 10 320 Odbrná praxe 2 64 2 64 Infrmační technlgie 2 64 Splečenskvědní vzdělávání 2 64 Dějepis 1 32 Dispnibilní hdiny 10 320 Občanská nauka 1 32 Seminář a cvičení z matematiky Knverzace v anglickém jazyce 2 64 2 64 Celkem 64 2048 68 2176-19-
6. UČEBNÍ OSNOVY Název šklníh vzdělávacíh prgramu: Kód a název bru vzdělání: Stupeň pskytvanéh vzdělání: Délka a frma studia: Platnst ŠVP: Auttrnik - nástavba 39-41-L/51 Auttrnik střední vzdělání s maturitní zkušku 2 rky, denní nástavbvé studium d 3. září 2018, pčínaje 1. rčníkem Obsah: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ANGLICKÝ JAZYK KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE TĚLESNÁ VÝCHOVA MATEMATIKA MATEMATICKÁ CVIČENÍ TECHNICKÁ MECHANIKA ELEKTROTECHNIKA ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ ELEKTRONIKA DIAGNOSTIKA MOTOROVÁ VOZIDLA UČEBNÍ PRAXE INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE DĚJEPIS OBČANSKÁ NAUKA -20-
ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Vzdělávání v českém jazyce a literatuře vychvává žáky ke sdělnému, kultivvanému jazykvému prjevu a pdílí se na rzvji jeh duševníh živta učí je užívat jazyka jak prstředku drzumívání a myšlení, k přijímaní a sdělvání a výměně infrmací na základě jazykvých slhvých znalstí utváří kladný vztah k materiálním a duchvním hdntám a snaží se přispívat k jejich tvrbě i chraně vytváří systém kulturních hdnt, který pmáhá frmulvat pstj žáka a je branu prti snadné manipulaci a intleranci vychvává ke čtenářství, rzbru a interpretaci uměleckých děl vede k celkvému přehledu hlavních jevech a pilířích v české a světvé literatuře a umění uvádí žáky d světa literatury a umění pdílí se na utváření jejich názrů, pstjů, zájmů a vkusu frmuje mravní prfil žáka vede žáky k esteticky tvřivým aktivitám rzvíjí kmunikační kmpetence žáků pdílí se na rzvji sciálních kmpetencí žáků b) charakteristika učiva Učiv českéh jazyka a literatury zahrnuje jazykvědné vzdělávání, kmunikační výchvu a stylistiku, literární výchvu a základy kultury a umění je rzdělen d dvu částí, jednu tvří jazyk a slh, druhu literatura a kultura, vzájemně se dplňují a pdprují navazuje na učiv učebních brů, zejména v části jazykvé a slhvé vede žáky k dvednsti a schpnsti mluvit a jednat s lidmi, kultivvaně se písemně i ústně vyjadřvat, pužívat spisvné frmy jazyka, pracvat s uměleckým i neuměleckým textem, s textem dbrným i shrmážděnými infrmacemi vede žáky k racinálním vyučvacím metdám, k práci s jazykvými, literárními i jinými příručkami vychvává nárčnéh čtenáře, diváka i psluchače, který má přehled kulturním dění nejen svéh reginu a uvědmuje si vliv prstředků masvé kmunikace na utváření kultury kultivuje žákův prjev a chvání v určitých splečenských situacích je zaměřen na reginální zvláštnsti má nadpředmětvý charakter je úzce spjat s předměty bčanská nauka, dějepis, cizí jazyky, infrmační technlgie je základem rzvje většiny klíčvých dvednstí a schpnstí, kterými by měl být žák pr zvládnutí všech statních předmětů vybaven c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí -21-
Vzdělávání ve vyučvacím předmětu směřuje k prhlubení a rzšíření vědmstí žáků jazyce, literatuře a kultuře rzvji dvednstí žáků učit se a být připraven celživtně se vzdělávat vytváření zdpvědnéh přístupu žáků k plnění pvinnstí a respektvání pravidel jednání v suladu s vlastenectvím a demkratickými principy chtě angažvat se nejen pr svůj prspěch, ale i veřejný zájem přijímaní dpvědnsti za vlastní myšlení, jednání, chvání a cítění vytváření vlastníh úsudku, dmítání manipulace sebu samým i statními respektvání lidskéh živta a jeh hdnty tmu, aby se naučili žít s statními, splupracvali s nimi tmu, aby se prstili d předsudků, intlerance, rasismu, etnické, nábženské a jiné nesnášenlivsti, aby respektvali identitu jiných lidí, jejich lidvé zvyky a tradice vytváření úcty k přírdě, chraně a zlepšvání živtníh prstředí a jeh zachvání pr další generace chápání glbálních prblémů světa tmu, aby si vážili lidvých zvyků a tradic vybudvaných dřívějšími generacemi kultivaci emčníh pržívání a estetickéh cítění rzvji estetickéh cítění, vkusu a respektvání vkusu statních vyjádření vlastních pržitků z daných uměleckých a schpnsti diskutvat něm frmvání mravníh prfilu žáků d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka českéh jazyka a literatury rzvíjí vědmsti a dvednsti žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření aktivizuje, pzitivně vlivňuje jeh hdntu rientaci využívá znalstí i statních vzdělávacích předmětů (dějepis, cizí jazyky, bčanská nauka, infrmační technlgie) prbíhá prstřednictvím různých metd mtivačních (mtivační vyprávění, rzhvr, skupinvá diskuze), metd svjvání nvéh učiva (slvní prjev, práce s dbrným a uměleckým textem, didaktická hra, práce s Internetem, exkurze, výstavy, besedy, ) a metd prvěřvání a hdncení (ústní a písemné zkušení, didaktický test, ) využívá práce s učebnicemi, dbrnými, uměleckými i neuměleckými texty, jazykvými příručkami, s CD, DVD i videnahrávkami zdknaluje ústní i písemný prjev prstřednictvím mluvních cvičení, jazykvých i stylistických rzbrů učí žáky rientvat se literatuře i jiných druzích umění prbíhá v kmenvých učebnách, dle mžnstí v multimediálních učebnách, vybavených audivizuální a mderní pčítačvu techniku může prbíhat ve dvjicích, skupinách i frmu samstatné práce e) hdncení výsledků žáků vyplývá ze šklníh řádu a klasifikačníh řádu prbíhá prstřednictvím různých metd prvěřvání a hdncení (ústní a písemné zkušení, didaktické testy, dplňvací cvičení, diktáty, slhvá cvičení a slhvé kmpzice) -22-
využívá slvní hdncení učitelem i žákem, služí k umění sebekritiky a sebehdncení, k mtivaci pr další práci učitel i žáci hdntí výstavbu prjevů ústních i písemných, vlastních i statních, schpnst rientvat se v prbíraném učivu a aktivitu žáků během plletí vypracuje žák slhvu kmpzici (1 dmácí, 1 šklní) f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení vlit efektivní metdy a způsby učení českému jazyku a literatuře; využívat přitm tematicku šíři předmětu, jež umžňuje jak svjení tradičníh paměťvéh učení, tak bjevnéh, kreativníh řešení prblémů týmvu spluprací, užívat svjených dvednstí z jazykvéh vzdělávání v jiných blastech (zejména cizí jazyky, ale také všechny statní předměty při svjvání kmunikačních dvednstí, viz kmpetence kmunikativní) systematicky shrmažďvat, třídit, vyhdncvat a interpretvat infrmace; využívat tradiční média (knihvny, tištěná média, rzhlas, televize) i prstředí internetu prpjvat svjené klíčvé kmpetence tak, aby si uvědmil kmunikační a hdntvu prvázanst jedntlivých blastí předmětu skrze svjené pznatky, dvednsti, hdnty a pstje vytvřit si vlastní a kmplexní phled na širké ple splečenských, kulturních a uměleckých témat samstatně a kriticky pchpit smysl a cíle předmětu český jazyk a literatura Kmpetence k řešení prblémů lgicky přemýšlet mluvnických jevech a samstatně vyhledávat vztahy a suvislsti mezi těmit jevy metdu netradičních úlh práce s textem (např. vyhledávání stylistických a mluvnických nedstatků v zadaném textu, úpravu textu d jiné pdby, metdy vlnéh psaní, ) vytvřit vlastní funkční text myslet kriticky tj. dkáže zkumat věrhdnst infrmací Kmpetence kmunikativní správně frmulvat myšlenky v lgickém sledu, výstižně, suvisle a kultivvaně připravit jazykvý prjev mluvený i psaný diskutvat a vést dialg bhájit své názry a pstje a diskutvat nich, respektvat názry druhých rzumět různým typům textů a záznamů, reagvat na ně a tvřivě je využívat vyjadřvat se a vystupvat v suladu se zásadami kultury prjevu a chvání Persnální a sciální kmpetence pracvat ve skupině např. zpracvat zadané úkly při návštěvě knihvny, výstavy, kulturní památky, účinně splupracvat a diskutvat v týmu, pdílet se na utváření příjemné atmsféry v týmu, chápat efektivitu splupráce při řešení danéh úklu Občanské kmpetence a kulturní pvědmí -23-
nacvičit mdelvé situace a umění říkat i nepříjemné skutečnsti, vládat zásady slušnsti v mezilidských vztazích (zdvřilstní frmule) splupráce s cizími jazyky vážit si kulturníh dědictví svých předků (mtivvané exkurze) rzlišit typické zvláštnsti reginu Mravy, její jazyk, kulturu a literaturu (mtivace v dílech s tématiku Mravy a Brna) respektvat svbdu a práva jedince (mtivace v literárních dílech) pchpit význam chrany krajiny prezentace Mravy, Brna a klí (diskuze) Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám v hdinách průběžně pracvat s dbrnu literaturu a jazykvými příručkami vládat mateřský jazyk jak základ pr další úspěšné studium vyhtvit typické písemnsti v nrmalizvané úpravě a prezentvat se na trhu práce kmunikvat s našimi i zahraničními partnery ústně i písemně Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi pracvat s běžným základním a aplikačním prgramvým vybavením kmunikvat elektrnicku pštu a využívat další prstředky nline a ffline kmunikace rychle vyhledávat infrmace pmcí klíčvých slv rzvíjí pracvní návyky (např. vypracvávat zadané dmácí úlhy a referáty získat infrmace z tevřených zdrjů, zejména ze sítě internetu Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti vážit si materiálních a duchvních hdnt vytvřených v minulsti a chránit a uchvávat je pr příští generace se aktivně zapjvat d fungvání demkratické splečnsti, umět jednat s lidmi, diskutvat citlivých a kntrverzních tázkách, hledat kmprmisy Člvěk a živtní prstředí pznávat svět a lépe mu rzumět uvědmit si bčansku i prfesní zdpvědnst za stav živtníh prstředí vyhledávat a kriticky psuzvat infrmace sučasných glbálních prblémech světa se písemně a verbálně prezentvat při jednání s ptencinálními zaměstnavateli, frmulvat svá čekávání a své pririty Infrmační a kmunikační technlgie pužívat základní a aplikační prgramvé vybavení pčítače, a t nejen pr účely uplatnění se v praxi, ale i pr ptřeby dalšíh vzdělávání pracvat s infrmacemi a kmunikačními prstředky při přípravě a realizaci zadaných úklů -24-
ROZPIS UČIVA Český jazyk a literatura I. rčník 1. Český jazyk a slh Výsledky vzdělávání Žák: pmcí testu si věří stav svých znalstí z učebníh bru vysvětlí pjmy jazyk a řeč charakterizuje češtinu v systému jazyků a vymezí její zvláštnsti vymezí pjem kmunikace a pjmenuje činitele kmunikačníh prcesu vysvětlí typy a funkce kmunikace rzliší fakta d pstjů a kmentářů dhalí prstředky mediální manipulace bjasní vztah mezi jazykvu správnstí a jazykvu kulturu aplikuje v praxi pznatky z blasti spisvné výslvnsti a slvníh přízvuku, správné užívání větnéh přízvuku a důrazu, správně intnuje bjasní rzdíly mezi zvukvu a písemnu pdbu slva, věty a prjevu vysvětlí základní principy českéh pravpisu a rientuje se v PČP aplikuje získané pznatky v mluveném i písemném prjevu identifikuje slvní druhy v textu určuje mluvnické kategrie tvří spisvné tvary aplikuje získané pznatky při analýze textu bjasní základní pjmy stylistiky definuje jazykvé styly a charakterizuje slvtvrné činitele vymezí slhvé pstupy a útvary slvně vyjádří své pržitky a zpracuje vypravvání na zadané téma napíše zprávu, známení a pzvánku na PC sestaví jednduché zpravdajské a prpagační útvary vytvří suvislý text ppisnéh Učiv 1. Úvdní pakvání vstupní test 2. Řeč a jazyk 2.1. Vztah řeči a jazyka 2.2. Charakteristika češtiny 3. Základy terie jazykvé kmunikace a jazykvá kultura 4. Zvukvá a grafická stránka jazyka 4.1. Zvukvá stránka slva 4.2. Zvukvá stránka věty a prjevu 4.3. Pravidla českéh pravpisu 4.4. Opakvání a prcvičvání pravpisu 5. Tvarslví 5.1. Slvní druhy hebné a nehebné 5.2. Mluvnické kategrie 5.3. Tvary slv 5.4. Vývjvé tendence v tvarslví sučasnéh českéh jazyka 6. Slh a kmunikace 6.1. Úvd d stylistiky 6.2. Jazykvé styly 6.3. Slhvé pstupy a útvary 6.4. Vyprávěcí slhvý pstup 6.5. Infrmační slhvý pstup 6.6. Ppisný slhvý pstup a dbrný ppis -25-
Výsledky vzdělávání Učiv charakteru, ppíše danu věc připraví pracvní návd řídí se nrmami administrativníh stylu napíše žádst a úřední dpis napíše mtivační dpis a strukturvaný živtpis identifikuje hlavní zpravdajské a 8. Jazyk a styl žurnalistiky publicistické útvary rzlišuje fakta d pstjů a kmentářů kriticky psuzuje reklamu rientuje se v tisku a sdělvacích prstředcích sestaví jednduché zpravdajské a prpagační útvary zjistí ptřebné infrmace z dstupných zdrjů a přistupuje k nim kriticky bjasní úlhu reklamy vytvří si vlastní stanvisk rzlišuje pjem bulvární zpráva a aktuální zpráva shrmáždí reklamní materiál a diskutuje něm sestaví slgan, prpagační leták, vlastní vizitku 2. Literatura a kultura Výsledky vzdělávání 7. Funkční styl administrativní a jeh útvary 9. Funkce reklamy a prpagačních prstředků, mediální výchva Učiv Žák: vysvětlí základní pjmy literární terminlgie rzliší základní literární druhy a žánry jednduše ppisuje strukturu literárníh díla v návaznsti na znalst jedntlivých vrstev literárníh díla rzpzná typické znaky jedntlivých uměleckých směrů bjasní význam jedntlivých směrů pr další generace 1. Funkce literatury, klasifikace literatury 2. Struktura literárníh díla 3. Umělecké slhy v průběhu vývje splečnsti zařadí jedntlivá umělecká díla d jedntlivých uměleckých směrů a příslušných histrických bdbí zhdntí význam danéh autra a díla pr dbu, umělecký směr 4. Světvá a česká literatura v prměnách času 4.1. Pčátky a vývj mimevrpských literatur 4.2. Antická literatura -26-
Výsledky vzdělávání Učiv srvná knkrétní díl s bdbnými díly diskutuje díle, analyzuje texty rientuje se v nejvýznamnějších kulturních institucích ČR i reginu buduje vlastní knihvnu navštíví kulturní představení vyjádří své pržitky 4.3. Středvěká literatura v Evrpě 4.4. Česká středvěká literatura 4.5. Renesance ve světvé a české literatuře 4.6. Bark 4.7. Klasicismus, svícenství, prérmantismus 4.8. Literatura nárdníh brzení 5. Kulturní instituce v ČR a reginu bjasní histrické událsti 19. stl. charakterizuje umění 19. stl. debatuje významných dílech, interpretuje a reprdukuje vybraný umělecký text zhdntí význam díla jedntlivých autrů uvede typické znaky nvých uměleckých směrů vyjádří své pržitky bjasní vznik divadla pjmenuje slavné dramatiky interpretuje dramatický text navštíví divadelní představení 6. Svět, literatura a umění v prměnách 19. stletí 6.1. Rmantismus ve světvé literatuře 6.2. Rmantismus v české literatuře 6.3. Realismus a naturalismus ve světvé literatuře 6.4. Literární mderna, dědictví rmantismu 6.5. Májvci, ruchvci a lumírvci 6.6. Realismus a naturalismus v české literatuře 6.7. Česká mderna 6.8. Generace buřičů 7. Dramatická tvrba, histrie a sučasnst divadla tleruje estetický vkus a znaky nárdnstních kultur žijících na našem území svjí si estetická kritéria rzliší kýč, nevkus, módu, brak 8. Splečenská kultura, estetika a etika -27-
Výsledky vzdělávání Žák: pmcí testu si prvěří znalsti učiva1. rčníku vlastními slvy vyjádří neb dhadne histrii a vznik sbních jmen, příjmení, zeměpisných jmen, přezdívek, pseudnymů navštíví knihvnu rientuje se v dstupných příručkách vysvětlí význam ustálených spjení rzliší pjmy věta a výpvěď bjasní mžné pdby výpvědi správně stylizuje výpvěď v knkrétním prjevu prkáže znalst větných členů v stylistických a pravpisných cvičeních dhalí zvláštnsti ve větném členění určí a praví dchylky ve větné stavbě rzliší větu jednčlennu a dvjčlennu, větný ekvivalent analyzuje text s využitím znalstí a dvednstí v blasti syntaktické, stylistické a pravpisné sestaví krátký text navrhne snvu textu rzčlení text na dstavce vybere neb vytvří vhdný titulek pracuje s texty a příručkami pužije klíčvá slva při vyhledávání infrmací ROZPIS UČIVA Český jazyk a literatura II. rčník 1. Český jazyk a slh Učiv 32. Opakvání učiva1. rčníku 33. Pjmenvání a slv 33.1. Vlastní jména v kmunikaci 33.2. Frazelgie a její užití 34. Věta a výpvěď 34.1. Větné členy 34.2. Věty jednčlenné a dvjčlenné 34.3. Větné ekvivalenty 34.4. Přádek slv 34.5. Suvětí 34.6. Členící znaménka a jejich užívání 35. Kmunikát a text 35.1. Tvrba kmunikátu a stavba textu 35.2. Členění textu 35.3. Titulek vysvětlí vliv slhtvrných činitelů a funkci veřejných prjevů sestaví krátký prjev na zadané téma vlí vhdné jazykvé prstředky respektuje zásady správné výslvnsti spisvnéh jazyka a vystupvání na veřejnsti demnstruje zdvřilst ve vystupvání vlastním i statních 36. Veřejné mluvené prjevy a jejich styl 36.1. Rétrika 36.2. Druhy řečnických prjevů 36.3. Řečnická vystupení -28-
Výsledky vzdělávání rzliší mužský a ženský způsb kmunikace specifikuje funkci dbrnéh stylu analyzuje různé druhy výkladu pracuje s dbrným textem rientuje se v dbrné terminlgii připraví snvu textu a vypracuje knspekt napíše neb přednese výklad respektuje výslvnst, stylistiku a pravpis bjasní užívání vhdných jazykvých prstředků v písemných a ústních prjevech vlastních i statních kriticky zhdntí prjevy ppíše funkci a užívání jedntlivých vrstev jazyka nastíní histrický vývj spisvné češtiny vysvětlí sučasný stav českéh jazyka, jmenuje pslední změny v jazyce i pravpise kriticky hdntí nedstatky v užívání českéh jazyka rzlišuje spisvnu a nespisvnu pdbu češtiny začlení český jazyk d systému indevrpských jazyků vysvětlí příbuznst jazyků stručně ppíše pčátky a vývj českéh jazykvéh systému Učiv 37. Funkční blast dbrná 37.1. Výklad a slhvý pstup výkladvý 37.2. Druhy výkladu na útvary 7. Nárdní jazyk a jeh členění 8. Funkce spisvné češtiny a její vývjvé změny 9. Čeština a jazyky příbuzné systematizuje pznatky funkčních stylech a slhtvrných činitelích rzliší prjevy nižšíh a vyššíh stylu vyhledá a připraví ukázky analyzuje text a prjevy p stránce jazykvé i stylistické kriticky hdntí, vyjádří pržitky definuje znaky a specifiku uměleckéh stylu identifikuje typické znaky uměleckéh prjevu vybraných autrů zdůvdní užití jazykvých prstředků -29-10. Stylvá diferenciace češtiny 11. Styl umělecký
Výsledky vzdělávání vyhledá a analyzuje ukázky uměleckéh textu charakterizuje úvahvý pstup vyjádří své názry a argumentuje sestaví snvu a napíše krátku úvahu a esej dliší esej d úvahvéh pstupu Učiv 12. Úvahvý pstup 12.1. Úvaha 12.2. Esej stylizuje různé typy prjevů 13. Jazykvá a stylizační cvičení užívá typických jazykvých prstředků pr daný útvar z blasti dbrné hdntí psaný a mluvený prjev svůj i statních analyzuje text dbrný i umělecký rzpzná nedstatky gramatické i stylistické 2. Literatura a kultura Výsledky vzdělávání Učiv Žák: pmcí testu si věří získané znalsti systematizuje získané znalsti bjasní histrick-splečenský kntext charakterizuje mderní umělecké směry na pč. 20. stl. zařadí typická díla danéh směru zhdntí význam a příns vybranéh autra a jeh díla pracuje s uměleckým textem analyzuje díla autrů a diskutuje jejich přínsu vyjádří vlastní pržitky bjasní český histricksplečenský kntext uvede příklady uměleckých směrů, jejich tvůrce a typická díla analyzuje díl vybraných autrů debatuje dílech vyjádří své pstje a pržitky pracuje s příručkami a internetem vyhledá a zpracuje infrmace uvede různé typy balad, analyzuje texty vyjádří své pržitky bjasní pdstatu humru a satiry a jejich význam v literatuře i jiných 1. Opakvání a systematizace pznatků1. rčníku 2. Svět, umění a literatura 1. pl. 20. stl. 2.1. Nvé umělecké směry pč. 20. stl. 2.2. Vybraní představitelé světvé literatury 1. pl. 20.st. 3. Česká literatura 1. plviny 20. stletí 3.1. Pezie a její nvé pjetí 3.2. Vývj české prózy ve 20. a 30. letech 20. stl. 3.3. Divadl a dramatická tvrba vybraných autrů 4. Balada v české a světvé literatuře 5. Humr a satira v české a světvé literatuře -30-
Výsledky vzdělávání Učiv druzích umění srvná rzdílné phledy v minulsti a dnes sestaví krátký vtipný prjev přednese vtip analyzuje text vyjádří své pstje a pržitky debatuje významu hudby v živtě lidí vyjmenuje slavné autry minulsti rientuje se v mderních stylech vyjádří své pržitky z mderní i klasické hudby vyjmenuje umělecké slhy pzná typické znaky vybraných stylů a staveb rientuje se v dílech slavných malířů a architektů navštíví výstavu vyjádří své pržitky, pstje diskutuje mderním umění 6. Hudební umění 6.1. Hudba a pezie, hudba a film 6.2. Slavní skladatelé a slavné skladby minulsti a sučasnsti 7. Výtvarné umění a architektura bjasní splečensk-histrický kntext 8. Svět, umění a literatura 2. pl. 20. stletí charakterizuje vybrané umělecké 8.1. Cesty světvé literatury 2. směry pl. 20. st analyzuje typická díla tht bdbí 8.2. Vybraní autři sučasné vyjádří vlastní pržitky světvé literatury bjasní histrické událsti českých dějin tét dby 9. Česká literatura v letech 1945 1989 rzliší pjmy literatura exilvá, 9.1. Pválečný vývj české samizdatvá a ficiální literatury interpretuje díl vybraných autrů 9.2. Literatura exilvá, shrmažďuje materiály, texty a samizdatvá a ficiální ukázky vyjadřuje vlastní pržitky charakterizuje sučasnu česku 10. Sučasná česká literatura d tvrbu rku 1989 představí díl sučasnéh autra a vybere vhdné ukázky interpretuje vybrané texty diskutuje svých čtenářských zkušenstech a vyjádří své pržitky představí autry, v jejichž díle se 11. Člvěk a válka v literatuře bjevuje téma války 11.1. Člvěk a válka ve světvé srvná a analyzuje díl vybraných autrů literatuře 11.2. Člvěk a válka v české literatuře vyjádří své pržitky z četby rzliší základní pjmy sci-fi a 12. Literatura sci-fi a fantasy, -31-
Výsledky vzdělávání Učiv fantasy literatura, dbrdružná literatura, detektivní příběh, hrr shrmáždí a interpretuje ukázky vyjádří své pržitky na základě četby neb diváckých zkušenstí uplatní získané pznatky analyzuje texty umělecké i neumělecké bjasní základní literární pjmy vysvětlí splečensk-histrický kntext danéh bdbí dbrdružná literatura 13. Maturitní příprava dle zadaných témat -32-
ANGLICKÝ JAZYK Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu kmunikvat v rámci základních témat, vyměňvat si všebecné i dbrné infrmace, vlit vhdné strategie a jazykvé prstředky rzumět hlavním myšlenkám týkajících se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává ve škle, ve vlném čase atd. umět si pradit s většinu situací, jež mhu nastat při cestvání v blasti, kde se tímt jazykem mluví umí napsat jednduchý suvislý text na známá témata ppsat událsti, zážitky, sny, naděje a cíle, stručně vysvětlit a důvdnit své názry a plány umět pracvat s anglickým textem z blasti každdenníh živta i dbrné praxe využívat vědmsti a dvednsti získané ve výuce mateřskéh jazyka při studiu anglickéh jazyka získávat infrmace vybraných anglicky mluvících zemích získané pznatky využívat ke kmunikaci umět pracvat s jazykvými příručkami, slvníky, internetem, naučit se efektivně zvládnut cizí jazyk na úrvni B1 chápat a respektvat tradice a kulturní hdnty jiných nárdů a jazykvých blastí, prjevvat v suladu se zásadami demkracie aplikvat efektivní metdy učení se jazykům b) charakteristika učiva bsahem vyučvání cizímu jazyku je systematické svjvání řečvých dvednstí (prduktivních i receptivních) v návaznsti na jazykvé prstředky výslvnst a slvní zásbu při výběru učiva se vychází z becnéh cíle a z katalgu pžadavků k nvé maturitě z cizíh jazyka učiv navazuje na výuku předmětu Anglický jazyk v učebním bru dplňuje a rzvíjí slvní zásbu, výslvnst a základní jazykvé struktury učiv upevňuje a rzvíjí základní prduktivní dvednsti frmu ústní interakce a písemnéh vyjádření k běžným splečenským tématům učiv upevňuje i základní receptivní dvednsti - przumění čtenému a slyšenému sučástí učiva je dbrná terminlgie a dbrné texty učiv bsahuje reálie vybraných zemí c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí výuka anglickéh jazyka přispívá tmu, aby žáci získali kladný vztah k svjenému jazyku, ptřebu jazykvě se vzdělávat, mtivaci k využívání všech prstředků pdprujících svjení jazyka, dvednst učit se a důvěru ve -33-
vlastní schpnsti zvládnutí jazyka pzitivně vlivňuje i blast citů d) výukvé strategie (pjetí výuky) základ tvří práce s učebnicí, kde se střídají činnsti prduktivní (slvem i písmem) a receptivní (pslech i překlad) žák si pd vedením učitele svjuje nvu slvní zásbu a nvé gramatické jevy a upevňuje již získané znalsti při výuce budu pužívány klasické i mderní vyučvací metdy tak, aby zvyšvaly mtivaci a tím i kvalitu vyučvacíh prcesu: - výklad cvičení) - práce ve dvjicích neb ve skupinách - práce s textem dplněná různými úkly (včetně předtextvých - nácvik pslechu - práce s autentickými texty - nácvik psaní jednduchých slhvých útvarů (dtazník, phled, dpis, živtpis) mžnstí) - pakvání p učiteli neb reprdukvané nahrávce - dknčvání a bměňvání výpvědí - cvičení typu: gap-filling (dplňvání), multiple-chice (výběr z - ppis a prvnání brázků - překlad - diskuse krmě jazykvých základů si žáci svjují dbrnu terminlgii prstřednictvím dbrné učebnice a rientují se v dbrných textech výuka je dplňvána dalšími audivizuálními prgramy, zejména pčítačvými prgramy a internetem e) hdncení výsledků žáků hdncení se řídí klasifikačním řádem, který je sučástí šklníh řádu a má mtivační charakter hdntí se jednak průběžně jak prduktivní, tak i receptivní dvednsti hdncení zvládnutí gramatických struktur je jen dílčí krk k výše uvedeným cílům většinu se hdntí zvládnutí jedntlivých částí lekce, pak celá lekce, následuje za plletí suhrnné pakvání a celkvé hdncení průběžně jsu zařazvány kratší testy, ústní zkušení i činnsti umžňující sebehdncení -34-
f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení pužívá cizjazyčné učebnice, rzumět zadání cvičení uvědmuje si důležitst znalsti cizích jazyků je kreativní Kmpetence k řešení prblémů je aktivní, dkáže zbecňvat, na základě příkladů vytváří gramatická pravidla, nepřebírá pasivně dané frmulace frmuluje svůj názr, z becných příkladů vytváří své vlastní, individuální, písemné i ústní prjevy Kmpetence kmunikativní vyjadřuje se v anglickém jazyce přiměřeně k účelu jednání, je schpen kmunikvat s určitu míru plynulsti a spntánnsti, takže knverzuje s rdilými mluvčími aktivně se účastní diskuse ve známých suvislstech, vysvětluje a zdůvdňuje své názry. Persnální a sciální kmpetence je schpen reálně si stanvit cíle v dalším jazykvém vzdělávání řeší pracvní i mimpracvní prblémy, byť mezeně, v prstředí, kde jednací řečí je angličtina výrazně psílí své kmpetence k práci s infrmacemi a využívání prstředků infrmačních a kmunikačních technlgií. Občanské kmpetence a kulturní pvědmí uvědmuje si svá práva, ale zárveň důsledně plní své šklní pvinnsti je beznámen s různými aspekty každdenníh živta ve Velké Británii, v USA, v Kanadě, v Austrálii a v Jižní Africe ve srvnání se živtem v Evrpě jedná pdle splečenských nrem, chránil své zdraví i zdraví jiných Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám má reálnu představu uplatnění na trhu práce, své prfesní kariéře, pracvních a platvých pdmínkách, zná pžadavky zaměstnavatelů dkáže rzvíjet vlastní pdnikatelské aktivity je schpen své znalsti anglickéh jazyka využít ke své přípravě na buducí prfesi a další vzdělávání Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi umí využívat PC k získávání dalších infrmačních zdrjů i k využití e-mailu Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: -35-
Občan v demkratické splečnsti rzvíjí kmunikativních schpnstí, hledá a vyjadřuje vlastní názry, diskutuje etických tázkách rzpzná hdnty jiných zemí, prstřednictvím řečí pznává sebe sama, váží si histrickéh dkazu Člvěk a živtní prstředí vyhledává infrmace sučasných glbálních prblémech světa, pznává svět, uvědmuje si dpvědnst za stav živtníh prstředí vzdělává se v blasti citů, pstjů, preferencí a hdnt Infrmační a kmunikační technlgie využije mderních infrmačních a kmunikačních technlgií při dalším vzdělávání v bru i mim něj využije jazykvých schpnstí k rzšiřvání becnéh přehledu prstřednictvím internetu -36-
ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 1. rčník Výsledky vzdělávání Przumění a pslech: - rzumí větám a čast pužívaným slvům z blastí, k nimž má bezprstřední sbní vztah (já, mje rdina, jídl, sprty) - je schpen pstihnut hlavní smysl krátkých, jasných a jednduchých sdělení a známení textu infrmaci knverzaci -umí předpkládat ve slyšeném -dvede v pslechu najít specificku - rientuje se v telefnické - dvede přiřadit infrmace -umí přiřadit a dplnit infrmace d slyšenéh textu I. Referenční část Pslech: Pdpra becných zkuškvých strategií pr pslechvé dvednsti s následnými praktickými cvičeními -zkuškvé typy pslechvých úklů s mžnstí prvnání a vlastníh vyjádření, následné písemné úkly ve frmě T/F(pravda-nepravda), dplňvání textu, výběr z mžnstí Učiv Maturita Activatr Gramatika Present simple and cntinuus Questins and questin wrds There is/are Slvní zásba 1. lekce sbní údaje, děv, části těla, adjektiva vyjadřující vlastnsti sbnsti, zájmy, vlnčasvé aktivity Slhvé útvary nefrmální dpis Gramatika Past simple and past cntinuus Prepsitins (time, place) Slvní zásba 2. lekce nábytek a vybavení dmácnsti dům/byt a místnsti v něm typy dmů/bytů prnájem bytu Slhvé útvary nefrmální e-mail Gramatika Present perfect Articles (a/an/the/ n article) Slvní zásba 3. lekce druhy škl vyučvací předměty zkušení lidé ve škle zkušení a známkvání texty Čtení: - je schpen číst krátké, jednduché Slhvé útvary Frmulář, dpvěď na inzerát -37-
Výsledky vzdělávání - uplatňuje různé typy technik čtení - vyslvuje srzumitelně - rzumí ppisům událstí, pcitů, přání v sbních dpisech - vyhdntí nejdůležitější infrmace z písemných zpráv a nvinvých článků, v nichž se ve vyské míře bjevují čísla, jména, brázky a nadpisy - rzumí jednduchým návdům Mluvení: - dmluví se při prvádění rutinních úklů vyžadující jednduchu a přímu výměnu infrmací známých tématech a činnstech - ppíše sebe i jiné sby místa, věci, ftgrafie - seznámí se s nvými lidmi, zvládne pzdravy v různých situacích - pdá radu a pžádá ni - získá a pdá základní instrukci, infrmaci - utvří zdvřilu žádst a reaguje na ni -dvede vyjádřit zájem, své záměry a plány -umí žádat dvlení a reagvat -dvede vyjadřvat prgnózy, záměry a plány - umí se vyjadřvat v běžných předvídatelných situacích - zvládne telefnicku knverzaci I. Referenční část Učiv Gramatika The future (will, be ging t, present cntinuus) Mdal verbs Slvní zásba 4. lekce druhy práce zájmena ppisující práci hledání práce peníze zaměstnání užitečné fráze - zaměstnání Slhvé útvary žádst míst CV Gramatika Cnditinals (zer, first, secnd) Cuntable and uncuntable wrds Quantifiers Slvní zásba 5. lekce druhy jídla zájmena ppisující jídl příprava jídla balení a vyjádření mnžství jídla v restauraci užitečné fráze - zaměstnání Slhvé útvary pzvánka Gramatika Indefinite prnuns Cmparative and superlative Slvní zásba 6. lekce druhy bchdů služby v bchdě reklamace reklama užitečné fráze Slhvé útvary frmální dpis/stížnst/reklamace -38-
Výsledky vzdělávání Čtení: Nabízí se různé typy článků s následnými praktickými cvičeními, úkly ve frmě T/F(pravda-nepravda), dplňvání textu, výběr z mžnstí. I. Referenční část Ústní prjev: -řada jazykvých dvednstí a výrazů ptřebných pr každý typ zkuškvéh zadání úklu, za nimiž následují praktická prcvičení -značná pdpra brazvéh materiálu s úkly ve zkuškvém frmátu Učiv Gramatika Passive Relative clauses Slvní zásba 7. lekce druhy dpravních prstředků cestvání dvlená (ubytvání, způsb cestvání ) nehdy užitečné fráze Slhvé útvary phlednice Psaní: - umí v jednduchých větách ppsat zážitky a událsti ze svéh každdenníh živta - ve frmulářích umí vyplnit údaje sbě, svém vzdělání, zájmech a zvláštních znalstech umí napsat krátký příběh, ppis událstí z blasti každdenních témat -dvede psát frmální a nefrmální e-maily - umí písemně zaznamenat pdstatné myšlenky - dvede zfrmulvat vlastní myšlenky - umí psát sbní dpisy ppisující zážitky a djmy (např. napsat text s. vzpmínkách) -umí napsat dtazník -dvede napsat ppis -39-
Výsledky vzdělávání Učiv I. Referenční část Psaní: Krmě zkuškvých strategií pdpra v tzv. Writing bank přehledné ukázky psaných textů s užitečnými výrazy a tipy pr písemný prjev -40-
ROZPIS UČIVA ANGLICKÝ JAZYK 2. rčník Výsledky vzdělávání Przumění a pslech: - rzumí větám a čast pužívaným slvům z blastí, k nimž má bezprstřední sbní vztah (já, mje rdina, jídl, sprty) - je schpen pstihnut hlavní smysl krátkých, jasných a jednduchých sdělení a známení textu infrmaci knverzaci -umí předpkládat ve slyšeném -dvede v pslechu najít specificku - rientuje se v telefnické - dvede přiřadit infrmace -umí přiřadit a dplnit infrmace d slyšenéh textu II. Referenční část Pslech: Pdpra becných zkuškvých strategií pr pslechvé dvednsti s následnými praktickými cvičeními -zkuškvé typy pslechvých úklů s mžnstí prvnání a vlastníh vyjádření, následné písemné úkly ve frmě T/F(pravda-nepravda), dplňvání textu, výběr z mžnstí texty Čtení: - je schpen číst krátké, jednduché - uplatňuje různé typy technik čtení Učiv Gramatika pssessive prnuns reprted speech Slvní zásba 8. lekce hudba, literatura, divadl, film masmedia malířství užitečné fráze Gramatika verb pattern Slhvé útvary leták/uputávka Slvní zásba 9. lekce druhy sprtů sprtvní vybavení místa ke sprtvání atd. užitečné fráze infrmace) Gramatika Questin tags Linking wrds Slhvé útvary Nefrmální email (žádst Slvní zásba 10. lekce nemci lidské těl nemcnice péče zdraví zdravý živtní styl užitečné fráze Slhvé útvary vzkaz, známení Gramatika Passive Relative clauses Slvní zásba 11. lekce pčasí -41-
Výsledky vzdělávání - vyslvuje srzumitelně - rzumí ppisům událstí, pcitů, přání v sbních dpisech - vyhdntí nejdůležitější infrmace z písemných zpráv a nvinvých článků, v nichž se ve vyské míře bjevují čísla, jména, brázky a nadpisy - rzumí jednduchým návdům Mluvení: - dmluví se při prvádění rutinních úklů vyžadující jednduchu a přímu výměnu infrmací známých tématech a činnstech - ppíše sebe i jiné sby místa, věci, ftgrafie - seznámí se s nvými lidmi, zvládne pzdravy v různých situacích - pdá radu a pžádá ni - získá a pdá základní instrukci, infrmaci - utvří zdvřilu žádst a reaguje na ni -dvede vyjádřit zájem, své záměry a plány -umí žádat dvlení a reagvat -dvede vyjadřvat prgnózy, záměry a plány - umí se vyjadřvat v běžných předvídatelných situacích - zvládne telefnicku knverzaci Učiv rstliny a živčichvé přírdní katastrfy živtní prstředí krajina užitečné fráze Slhvé útvary nefrmální dpis Gramatika Past perfect Used t Slvní zásba 12. lekce věda technické prstředky každdenníh živta pčítače vesmír užitečné fráze Slhvé útvary zpráva návštěvě muzea II. Referenční část Čtení: Nabízí se různé typy článků s následnými praktickými cvičeními, úkly ve frmě T/F(pravda-nepravda), dplňvání textu, výběr z mžnstí. -42-
Výsledky vzdělávání Učiv II. Referenční část Ústní prjev: -řada jazykvých dvednstí a výrazů ptřebných pr každý typ zkuškvéh zadání úklu, za nimiž následují praktická prcvičení -značná pdpra brazvéh materiálu s úkly ve zkuškvém frmátu Psaní: - umí v jednduchých větách ppsat zážitky a událsti ze svéh každdenníh živta - ve frmulářích umí vyplnit údaje sbě, svém vzdělání, zájmech a zvláštních znalstech umí napsat krátký příběh, ppis událstí z blasti každdenních témat e-maily -dvede psát frmální a nefrmální - umí písemně zaznamenat pdstatné myšlenky myšlenky - dvede zfrmulvat vlastní - umí psát sbní dpisy ppisující zážitky a djmy (např. napsat text s. vzpmínkách) II. -umí napsat dtazník -dvede napsat ppis Referenční část Psaní: Krmě zkuškvých strategií pdpra v tzv. Writing bank přehledné ukázky psaných textů s užitečnými výrazy a tipy pr písemný prjev -43-
KONVERZACE V ANGLICKÉM JAZYCE Výsledky vzdělávání ROZPIS UČIVA 2. rčník Učiv Žák vládá veškeré učiv a je připraven ke slžení maturitní zkušky. 1. Osbní charakteristika 2. Rdina 3. Dmv a bydlení 4. Každdenní živt 5. Vzdělávání 6. Vlnčasvé aktivity a zábava 7. Mezilidské vztahy 8. Cestvání a dprava 9. Zdraví a hygiena 10. Stravvání 11. Nakupvání 12. Práce a pvlání 13. Služby 14. Splečnst 15. Zeměpis a přírda -44-
TĚLESNÁ VÝCHOVA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Vyučvací předmět tělesná výchva má především za cíl vybavit žáky znalstmi a dvednstmi ptřebnými k preventivní a aktivní péči zdraví a bezpečnst, aby znali jak je vlivněn zdraví člvěka výživu, živtním prstředím, ddržváním hygieny a phybvými aktivitami a sučasně je vést k pravidelnému a uvědmělému prvádění phybvých činnstí, nejen u phybvě nadaných, ale i u méně nadaných a zdravtně slabených žáků. Dále si klade za cíl vybavit žáky znalstmi a dvednstmi ptřebnými pr branu a chranu prti nebezpečím, které hržují zdraví jedince, s důrazem kladeným zejména na dlnst prti různým závislstem (na psychtrpních látkách, hracích autmatech, pčítačvých hrách apd.). Jedním z cílů je rvněž seznámit žáky se vzrci chvání při vzniku mimřádných událstí včetně znalstí a dvednstí pr pskytnutí první pmci a resuscitaci. b) charakteristika učiva Vyučvací předmět tělesná výchva zahrnuje jednak učiv tělesné výchvy, jednak učiv ptřebné k péči zdraví a k chraně člvěka za mimřádných událstí, včetně základů první pmci. Většina učiva tělesné výchvy je realizvána v hdinách vyučvacíh předmětu. Důraz je kladen zejména na výuku klektivních míčvých her a všebecnu tělesnu zdatnst. Pr žáky s jednstranným pracvním zatížením je d výuky zařazena zdravtní a kmpenzační tělesná výchva. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka předmětu tělesná výchva směřuje k tmu, aby žáci: cílevědmě chránili a vážili si zdraví jak jedné z prvřadých hdnt ptřebné ke kvalitnímu pržívání živta a rzpznali, c hržuje jejich tělesné a duševní zdraví, racinálně jednali v situacích sbníh a veřejnéh hržení chápali, jak vlivy živtníh prstředí půsbí na zdraví člvěka znali prstředky, jak chránit své zdraví, jak zvyšvat tělesnu zdatnst a kultivvat svůj phybvý prjev usilvali dsažení ptimálníh phybvéh rzvje v rámci svých mžnstí psudili důsledky kmerčníh vlivu médií na zdraví a zaujali k mediálním bsahům kritický dstup snažili se vyrvnávat nedstatek phybu a jednstrannu tělesnu či duševní zátěž -45-
pciťvali radst a uspkjení z prváděné tělesné (sprtvní) činnsti usilvali pzitivní změny tělesnéh pjetí sebe sama využívali phybvých činnstí, sprtvních pravidel a sutěží ke správným rzhdvacím pstupům pdle zásad rvnéh jednání kntrlvali a vládali své jednání, chvali se dpvědně v zařízeních tělesné výchvy a sprtu i při phybvých činnstech vůbec prefervali pravidelné prvádění phybvých aktivit v denním režimu; eliminvali zdraví hržující návyky a činnsti d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka vyučvacíh předmětu tělesná výchva prbíhá: v pdstatné většině na sprtvištích škly (víceúčelvá sprtvní hala, šklní hřiště) v menší části na externích specializvaných sprtvištích (plavecký bazén) e) hdncení výsledků žáků Ve vyučvacím předmětu tělesná výchva jsu žáci hdnceni za: především zájem předmět ve výuce během plletí, za aktivitu a iniciativu při jedntlivých činnstech snahu svůj systematický tělesný rzvj a za výsledky tét snahy prvěřvané bateriemi kntrlních a kndičních testů zvládnutí a svjení jedntlivých činnstí prezentvaných v praktických ukázkách snahu prakticky využívat získané vědmsti a svjené činnsti v denním režimu f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat následující Vyučvací předmět tělesná výchva vede žáky k vytváření schpnsti uplatnit klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení mít pzitivní vztah k phybvému učení a vzdělávání przumět dbrnému bsahu mluvenému prjevu (např. výkladu pravidel) sledvat a hdntit pkrk při dsahvání cílů svéh mtrickéh učení, přijímat hdncení výsledků svéh učení d jiných lidí a znát mžnsti svéh dalšíh vzdělávání Kmpetence k řešení prblémů -46-
przumět zadání úklu neb určit jádr prblému vlit prstředky a způsby vhdné pr splnění jedntlivých tělvýchvných aktivit, využívat zkušenstí a vědmstí nabytých dříve při klektivních sprtvních činnstech splupracvat při řešení prblémů s jinými lidmi (týmvé řešení) Kmpetence kmunikativní frmulvat a bhajvat své názry a pstje při klektivních činnstech ddržvat dbrnu terminlgii vyjadřvat se a vystupvat v suladu se zásadami kultury prjevu a chvání Persnální a sciální kmpetence psuzvat reálně své fyzické a duševní mžnsti, dhadvat důsledky svéh jednání a chvání v různých situacích mít dpvědný vztah ke svému zdraví, pečvat svůj fyzický i duševní rzvj, být si vědm důsledků nezdravéh živtníh stylu a závislstí stanvvat si sprtvní cíle a pririty pdle svých sbních schpnstí strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku, zejména v klektivních sprtech pracvat v týmu a pdílet se na realizaci splečných herních činnstí přijímat a dpvědně plnit svěřené dílčí úkly Občanské kmpetence a kulturní pvědmí jednat dpvědně, samstatně a iniciativně jednat v suladu s mrálními principy a zásadami splečenskéh chvání i ve vypjatých situacích sprtvníh záplení Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána tat průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti mít vhdnu míru sebevědmí, dpvědnsti za svu sbu a schpnst mrálníh úsudku Člvěk a živtní prstředí chápat pstavení člvěka v přírdě a vlivy prstředí na jeh zdraví a živt svjit si zásady zdravéh živtníh stylu a vědmí dpvědnsti za své zdraví -47-
ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: ppíše, jakým způsbem faktry živtníh prstředí vlivňují zdraví lidí dvede psudit vliv pracvních pdmínek a pvlání na své zdraví v dluhdbé perspektivě a ví, jak by mhl kmpenzvat jejich nežáducí důsledky dvede psudit psychické, estetické a sciální účinky phybvých činnstí dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak se dpručuje na ně reagvat prkáže dvednsti pskytnutí první pmci sbě a jiným ppíše úlhu státu a místní samsprávy při chraně zdraví a živtů byvatel kriticky psudí mediální infrmace týkající se péče zdraví vlí sprtvní vybavení dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám a dvede je udržvat a šetřvat dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak se dpručuje na ně reagvat uplatňuje zásady sprtvníh tréninku dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu kmunikuje při phybvých činnstech, ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii Učiv 1. Péče zdraví 1.1 Činitelé vlivňující zdraví: živtní v zasažení prstředí, živtní styl, phybvé aktivity, výživa a stravvací návyky, rizikvé chvání 1.2 Odpvědnst za zdraví své i druhých; péče veřejné zdraví ČR 1.3 Vztah duševníh a tělesnéh zdraví, vliv na rzvj sbnsti; rizikvé faktry pškzující zdraví 1.4 Prevence úrazů a nemcí 1.5 Pranění při hrmadném byvatel 1.6 Zásady jednání v situacích sbníh hržení za mimřádných událstí 2. Terie tělesné výchvy 2.1 Bezpečnst při tělesných cvičeních, záchrana a dpmc 2.2 Zátěžvá skladba cvičební jedntky 2.3 Rzhdvání; zásady sestavvání a vedení družstva, technika a taktika; zásady sprtvníh tréninku využívá phybvé činnsti pr 3. Phybvé testy Testy becné síly, rychlsti, -48-
Výsledky vzdělávání všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dkáže překnat únavu a jiné nepříjemné pcity mrálně vlními vlastnstmi Učiv vytrvalsti a bratnsti uplatňuje zásady bezpečnsti při jedntlivých atletických disciplínách dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku zná atleticku terminlgii využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců i družstva 4. Atletika 4.1 Nízký a vyský start 4.2 Sprint na 100 4.3 Přesplní běh 2000-3000 m 4.4 Skk vyský svjení jednh ze skkanských způsbů 4.5 Hd štěpem z rzběhu využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti uplatňuje zásady bezpečnsti při phybvých aktivitách (dpmc a záchrana) pzná chybně a správně prváděné činnsti, umí analyzvat a zhdntit jejich kvalitu dvede rzvíjet svalvu sílu, bratnst a phyblivst uplatňuje zásady sprtvníh tréninku, věří úrveň tělesné zdatnsti a svalvé nervnváhy; 5. Gymnastika 5.1 Akrbacie, ktul vpřed plavm 5.2 Ktul vzad d vzepření 5.3 Šplh na laně s přírazem 5.4 Hrazda dsažná výmyk 5.5 Základy Bdy-buildingu 5.6 Zásady sprtvníh psilvání 5.7 Rzvj becné síly 5.8 Rzvj síly a bjemu jedntlivých svalvých skupin vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvých herních činnstech družstva dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh jednání dvede uplatňvat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sprtvních dvětvích kmunikuje při phybvých činnstech hry -49-6. Phybvé hry 6.1 Drbné a průpravné phybvé 6.2 Sprtvní hry Ftbal 6.3 Vedení a zpracvání míče při hře 6.4 Přihrávka v klidu i phybu 6.5 Zpracvání přihrávky, střelba v phybu
Výsledky vzdělávání Učiv ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii vládá základní pravidla jedntlivých her dvede se zapjit d rganizace turnajů a sutěží a umí zpracvat jednduchu dkumentaci dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu 6.6 Střelba hlavu 6.7 Výběr místa, phyb bez míče 6.8 Taktická činnst družstva 6.9 Basketbal 6.10 Přihrávka v phybu 6.11 Uvlňvání driblinkem 6.12 Dvjtakt 6.13 Výběr místa, phyb bez míče 6.14 Zónvá brana 6.15 Nhejbal - systém hry 6.16 Základní pstavení družstva 6.17 Smeč 6.18 Sftbal systém hry 6.19 Příhz, nadhz 6.20 Technika dpalu 6.21 Řízená hra 6.22 Flrbal systém hry 6.23 Vedení míčku 6.24 Přihrávka v klidu i phybu 6.25 Střelba 6.26 Řízená hra vládá zmírňvání pádů umí překnávat překážky dkáže překnat strach 7. Úply 7.1 Úplvé hry 7.2 Základy rugby 7.3 Řízená hra 7.4 Základy americkéh ftbalu 7.5 Uplatnění dvednstí v mdifikvané hře využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti uplatňuje svjené způsby regenerace a relaxace 8. Plavání 8.1 Startvní skk, plavecká brátka 8.2 100 m libvlným plaveckým způsbem -50-
Výsledky vzdělávání Učiv 8.3 50m druhým plaveckým způsbem vládá kmpenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i vzhledem k pžadavkům buducíh pvlání; uplatňuje svjené způsby relaxace dkáže rzlišit vhdné a nevhdné phybvé činnsti vzhledem k pruše svéh zdraví v 9. Zdravtní tělesná výchva 9.1 Speciální krektivní cvičení pdle druhu jednstrannéh zatížení, případně slabení rganizmu 9.2 Kmpenzační gymnastická a prtahvací cvičení, phybvé hry, plavání, turistika a phyb přírdě -51-
ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 2. rčník Výsledky vzdělávání Žák: dvede psudit vliv pracvních pdmínek a pvlání na své zdraví v dluhdbé perspektivě a ví, jak by mhl kmpenzvat jejich nežáducí důsledky dvede psudit psychické, estetické a sciální účinky phybvých činnstí dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak se dpručuje na ně reagvat prkáže dvednsti pskytnutí první pmci sbě a jiným ppíše úlhu státu a místní samsprávy při chraně zdraví a živtů byvatel vlí sprtvní vybavení dpvídající příslušné činnsti a klním pdmínkám a dvede je udržvat a šetřvat dvede rzpznat hrzící nebezpečí a ví, jak se dpručuje na ně reagvat uplatňuje zásady sprtvníh tréninku dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců neb týmu kmunikuje při phybvých činnstech, ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii Učiv 1. Péče zdraví 1.1 Odpvědnst za zdraví své i druhých; péče veřejné zdraví v ČR 1.2 Vztah duševníh a tělesnéh zdraví, vliv na rzvj sbnsti; rizikvé faktry pškzující zdraví 1.3 Pranění při hrmadném zasažení byvatel 2. Terie tělesné výchvy 2.1 Bezpečnst při tělesných cvičeních, záchrana a dpmc 2.2 Zátěžvá skladba cvičební jedntky 2.3 Rzhdvání; zásady sestavvání a vedení družstva, technika a taktika; zásady sprtvníh tréninku využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dkáže překnat únavu a jiné nepříjemné pcity mrálně vlními vlastnstmi 3. Phybvé testy Testy becné síly, rychlsti, vytrvalsti a bratnsti uplatňuje zásady bezpečnsti při jedntlivých atletických pdmínkách 4. Atletika 4.1 Technika běhu v různých -52-
Výsledky vzdělávání disciplínách dvede rzvíjet svalvu sílu, rychlst, vytrvalst, bratnst a phyblivst umí uplatňvat zásady atletickéh tréninku zná atleticku terminlgii využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat výkny jedntlivců i družstva využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti uplatňuje zásady bezpečnsti při phybvých aktivitách (dpmc a záchrana) pzná chybně a správně prváděné činnsti, umí analyzvat a zhdntit jejich kvalitu dvede rzvíjet svalvu sílu, bratnst a phyblivst uplatňuje zásady sprtvníh tréninku, věří úrveň tělesné zdatnsti a svalvé nervnváhy vládá základní herní činnsti jedntlivce a participuje na týmvých herních činnstech družstva dvede rzlišit jednání fair play d nesprtvníh jednání dvede uplatňvat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sprtvních dvětvích kmunikuje při phybvých činnstech ddržuje smluvené signály a vhdně pužívá dbrnu terminlgii vládá základní pravidla jedntlivých her dvede se zapjit d rganizace turnajů a sutěží a umí zpracvat jednduchu dkumentaci dkáže rzhdvat, zapisvat a sledvat Učiv 4.2 Běh přes překážky 4.3 Štafetvý běh 4.4 Trjskk 4.5 Hd diskem z tčky 10. Gymnastika 10.1 Akrbacie, ktul vpřed letm 10.2 Přemet vpřed 10.3 Šplh na laně bez přírazu 10.4 Základy Bdy-buildingu 10.5 Zásady sprtvníh psilvání 10.6 Rzvj becné síly 10.7 Rzvj síly a bjemu jedntlivých svalvých skupin 11. Phybvé hry 11.1 Sprtvní hry Ftbal 11.2 Přihrávka v klidu i phybu 11.3 Zpracvání přihrávky, střelba z tčky 11.4 Střelba hlavu ve výskku 11.5 Výběr místa, phyb bez míče 11.6 Taktická činnst družstva 11.7 Basketbal 11.8 Střelba přes hlavu 11.9 Uvlňvání driblinkem 11.10 Dvjtakt přes bránícíh hráče 11.11 Výběr místa, phyb bez míče 11.12 Taktická činnst družstva 11.13 Házená - systém hry -53-
Výsledky vzdělávání výkny jedntlivců neb týmu vládá zmírňvání pádů umí překnávat překážky dkáže překnat strach dkáže uplatnit získané návyky ve hře vládá kmpenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i vzhledem k pžadavkům buducíh pvlání; uplatňuje svjené způsby relaxace dkáže rzlišit vhdné a nevhdné phybvé činnsti vzhledem k pruše svéh zdraví využívá phybvé činnsti pr všestrannu phybvu přípravu a zvyšvání tělesné zdatnsti uplatňuje svjené způsby regenerace a relaxace Učiv 11.14 Základní pravidla házené 11.15 Přihrávka jednruč i buruč 11.16 Střelba z místa 11.17 Phyb s míčem 11.18 Střelba z phybu 11.19 Obranná činnst 11.20 Řízená hra 11.21 Sftbal taktika hry 11.22 Uplatnění takt. dvednstí ve hře 11.23 Řízená hra 11.24 Flrbal taktika hry 11.25 Uplatnění takt. dvednstí ve hře 11.26 Řízená hra 12. Úply 12.1 Úplvé hry 12.2 Základy rugby 12.3 Řízená hra 12.4 Základy americkéh ftbalu 12.5 Uplatnění dvednstí v mdifikvané hře 13. Zdravtní tělesná výchva 13.1 Speciální krektivní cvičení pdle druhu jednstrannéh zatížení, případně slabení rganizmu 13.2 Kmpenzační gymnastická a prtahvací cvičení, phybvé hry, plavání, turistika a phyb v přírdě 14. Plavání 14.1 Startvní skk, plavecká brátka 14.2 200 m libvlným plaveckým způsbem -54-
MATEMATIKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Výuka matematiky má krmě funkce všebecně vzdělávací i funkci průpravnu pr dbrnu slžku vzdělávání. Rzvíjí a prhlubuje pchpení a využití kvantitativních a prstrvých vztahů reálnéh světa. Umžňuje pchpit žákům, že matematika je nezastupitelným prstředkem v předvídání reálných jevů. Osvjené matematické pjmy, vztahy a prcesy jim pmáhají prniknut d pdstaty bru a prpjvat jedntlivé tematické kruhy. Matematické vzdělávání pmáhá rzvíjet abstraktní a analytické myšlení, lgické usuzvání, učí srzumitelné a věcné argumentaci. b) charakteristika učiva Vzdělání směřuje k tmu, aby žáci využívali matematických vědmstí a dvednstí při řešení běžných situací, dkázali aplikvat matematické pznatky a pstupy v dbrných předmětech. Žáci by měli umět matematizvat reálné situace, zkumat a řešit prblémy, číst s przuměním matematický text, vyhdncvat infrmace získané z různých zdrjů (grafy, diagramy, internet), pužívat pmůcky dbrnu literaturu, kalkulátr, rýsvací ptřeby, PC. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Vzdělání by měl směřvat k respektvání lidskéh živta, vytvářet úctu k přírdě, k chraně živtníh prstředí, chápání glbálních prblémů světa. Měl by prhlubvat u žáků sbnstní a bčansku identitu, umět ji chránit a sučasně respektvat identitu jiných, prstit se d předsudků, xenfbie, agresivníh nacinalismu, etnické a jiné nesnášenlivsti. Měl by se pdílet na utváření slušnéh chvání žáků v suladu s mrálními zásadami a pravidly splečenskéh chvání, vést žáky k ptřebě zapjit se d bčanskéh živta, pdílet se na zachvání demkracie a jejím zdknalvání. d) výukvé strategie (pjetí výuky) Učiv matematiky navazuje na znalsti ze základní škly, učiv prhlubuje a rzšiřuje. Největší důraz je kladen na: rzvíjení matematickéh myšlení pužívání matematické argumentace užívání symbliky, znalsti algritmů matematických perací práce s daty, čtení diagramů a grafů, tabelace výsledků zbrazvání těles prstrvu představivst představy veliksti a mnžství, převdy jedntek využívání prstředků ICT hledání a vytváření integračních vazeb s statními, hlavně dbrnými předměty matematika má širké využití, hlavně ve fyzice a dbrných předmětech -55-
využívání základních aritmetických perací, dhady a zakruhlvání e) hdncení výsledků žáků Ověřvání znalstí žáků je prváděn převážně písemnu frmu pmcí testů, tematických písemných prací a pětiminutvek, které umžňují vyzkušet všechny žáky najednu a věřit také jejich schpnst samstatně pracvat. Před čtvrtletní klasifikací je mžné věřit zvládnutí učiva za dané bdbí frmu hdinvé čtvrtletní písemné práce. Úrveň zvládnutí učiva lze rvněž věřit během ústníh zkušení, kdy lze se žákem individuálně pracvat, upzrnit h na neznalsti a navrhnut pmc při jejich dstraňvání. Při celkvém hdncení se také přihlíží k aktivní práci žáků ve vyučvacích hdinách a ke grafické úpravě sešitů. V psledním rčníku studia je nedílnu sučástí hdncení žáků příprava k maturitní zkušce, tzn. úspěšné abslvvání přípravných maturitních testů. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Výuka matematiky směřuje k tmu, aby žáci byli schpni funkčně využívat matematické dvednsti v různých živtních situacích. Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Matematické kmpetence správně pužívat a převádět běžné jedntky prvádět reálný dhad výsledku řešení dané úlhy nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úlh číst a vytvářet různé frmy grafickéh znázrnění, tabulky, grafy aplikvat matematické pstupy při řešení praktických úlh Kmpetence k učení mít pzitivní vztah k učení a vzdělávání; vládat různé techniky učení, umět si vytvřit vhdný studijní režim a pdmínky; uplatňvat různé způsby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracvávat infrmace; být čtenářsky gramtný; s przuměním psluchat mluvené prjevy (např. výklad, přednášku, prslv aj.), přizvat si pznámky; využívat ke svému učení různé infrmační zdrje včetně zkušenstí svých i jiných lidí; sledvat a hdntit pkrk při dsahvání cílů svéh učení, přijímat hdncení výsledků svéh učení d jiných lidí; znát mžnsti svéh dalšíh vzdělávání, zejména v bru a pvlání. -56-
Kmpetence k řešení prblémů przumět zadání úklu neb určit jádr prblému, získat infrmace ptřebné k řešení prblému, navrhnut způsb řešení, ppř. varianty řešení, a zdůvdnit jej, vyhdntit a věřit správnst zvlenéh pstupu a dsažené výsledky; uplatňvat při řešení prblémů různé metdy myšlení (lgické, matematické, empirické) a myšlenkvé perace; vlit prstředky a způsby (pmůcky, studijní literaturu, metdy a techniky) vhdné pr splnění jedntlivých aktivit, využívat zkušenstí a vědmstí nabytých dříve; splupracvat při řešení prblémů s jinými lidmi (týmvé řešení). Kmunikativní kmpetence vyjadřvat se přesně a srzumitelně myšlenky frmulvat srzumitelně a suvisle zpracvávat jednduché dbrné texty s matematicku tematiku Persnální a sciální kmpetence: efektivně se učit a pracvat, vytvřit si reálný učební plán, stanvit lgicku pslupnst plnění úklu věřvat si získané pznatky, zvažvat názry a pstje jiných lidí adaptvat se na měnící se živtní a pracvní pdmínky a pdle mžnstí je pzitivně vlivňvat mít dpvědný vztah ke svému zdraví pracvat v týmu v různých pracvních pzicích a pdílet se na realizaci splečných úklů přispívat k vytváření dbrých mezilidských vztahů a předcházení sbních knfliktů Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi pracvat s sbním pčítačem a dalšími prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií; pracvat s běžným základním a aplikačním prgramvým vybavením; učit se pužívat nvé aplikace; kmunikvat elektrnicku pštu a využívat další prstředky nline a ffline získávat infrmace z tevřených zdrjů, zejména pak s využitím celsvětvé sítě Internet; pracvat s infrmacemi z různých zdrjů nesenými na různých médiích (tištěných, elektrnických, audivizuálních), a t i s využitím prstředků infrmačních a kmunikačních technlgií; uvědmvat si nutnst psuzvat rzdílnu věrhdnst různých infrmačních zdrjů a kriticky přistupvat k získaným infrmacím, být mediálně gramtní. Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti -57-
matematika rzvíjí lgické myšlení a tím vede žáky k sebedpvědnsti a sebevědmí připravuje je klást si základní existenční tázky a hledat na ně dpvědi Člvěk a živtní prstředí pmáhá žákům získávat dvednsti tak, aby uměli zpracvávat velké mnžství infrmací stavu živtníh prstředí a správně je interpretvat przumět suvislstem mezi envirnmentálními, eknmickými a sciálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rzvji Člvěk a svět práce: matematika výrazným způsbem rzvíjí intelekt člvěka a výrazně tak vlivňuje jeh uplatnění na trhu práce vede žáky k uvědmění si významu celživtníh vzdělávání za účelem aktivníh pracvníh živta a úspěšné prfesní kariéře Infrmační a kmunikační technlgie: matematika pskytuje nástrje pr pchpení a smysluplné využití infrmační techniky naučí žáky vyhledávat a zpracvávat infrmace pr účely uplatnění v praxi i pr další vzdělávání -58-
ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 1. rčník 132 hdin Výsledky vzdělávání Žák: si prcvičí učiv z učebníh bru pužívá abslutní hdntu a chápe její gemetrický význam prvádí perace s mcninami s racinálním expnentem a dmcninami při řešení úlh využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Učiv 1. Shrnutí učiva z učebníh bru 2. Operace s čísly Abslutní hdnta reálnéh čísla Mcniny s expnentem racinálním Odmcniny pužívá pjem člen, keficient, stupeň členu, stupeň mnhčlenu prvádí perace s mnhčleny, lmenými výrazy, výrazy bsahujícími mcniny a dmcniny rzkládá mnhčleny na sučin určí definiční br výrazu sestaví výraz na základě zadání prvádí umcnění dvjčlenu pmcí vzrců mdeluje jednduché reálné situace užitím výrazů, zejména ve vztahu k danému bru vzdělání interpretuje výraz s prměnnými, zejména ke vztahu k bru vzdělání při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací třídí úpravy rvnic na ekvivalentní a neekvivalentní stanví definiční br rvnice a nervnice řeší lineární rvnice, nervnice a jejich sustavy řeší kvadratické rvnice a nervnice řeší rvnice s neznámu ve jmenvateli řeší rvnice v sučinvém a pdílvém tvaru vyjádří neznámu ze vzrce užívá vztahy mezi křeny a keficienty kvadratické rvnice řeší slvní úlhy užívá rvnic, nervnic a jejich sustav k řešení reálných prblémů, zejména ve vztahu k bru vzdělávání při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací 3. Číselné a algebraické výrazy Číselné výrazy Algebraické výrazy Mnhčleny, lmené výrazy, výrazy s mcninami a dmcninami Definiční br algebraickéh výrazu Slvní úlhy 4. Řešení rvnic a nervnic Úpravy rvnic Lineární rvnice a nervnice s jednu neznámu Rvnice s neznámu ve jmenvateli Rvnice v sučinvém a pdílvém tvaru Kvadratická rvnice a nervnice Vztahy mezi křeny a keficienty kvadratické rvnice Sustavy rvnic, nervnic Vyjádření neznámé ze vzrce Slvní úlhy -59-
Výsledky vzdělávání Rzlišuje jedntlivé druhy funkcí, sestrjí jejich grafy a určí jejich vlastnsti včetně mntnie a extrémů Pracuje s matematickým mdelem a výsledek vyhdntí vzhledem k realitě Aplikuje v úlhách pznatky funkcích při úpravách výrazů a rvnic Určí průsečíky grafu funkce s sami suřadnic Určí hdnty prměnné pr dané funkční hdnty Přiřadí předpis funkce ke grafu a napak Sestrjí graf funkce dané předpisem pr zadané hdnty Řeší reálné prblémy s pužitím uvedených funkcí zejména ve vztahu k bru vzdělání Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Učiv 5. Funkce Vlastnsti funkcí Lineární funkce Kvadratická funkce Grafické řešení rvnic, nervnic a jejich sustav Lineární lmená funkce Expnenciální funkce a rvnice Lgaritmická funkce a rvnice Lgaritmus a jeh užití Věty lgaritmech Úprava výrazů bsahujících funkce Slvní úlhy Užívá pjmy: rientvaný úhel, velikst úhlu Určí velikst úhlu ve stupních a v blukvé míře a jejich převdy Graficky znázrní gnimetrické funkce v bru reálných čísel Určí definiční br a br hdnt gnimetrických funkcí, určí jejich vlastnsti včetně mntnie a extrémů Pužívá vlastnstí a vztahů gnimetrických funkcí při řešení gnimetrických rvnic S pužitím gnimetrických funkcí určí ze zadaných údajů velikst stran a úhlů v pravúhlém a becném trjúhelníku Pužívá vlastnstí a vztahů gnimetrických funkcí k řešení vztahů v rvinných i prstrvých útvarech Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací 6. Gnimetrie a trignmetrie Orientvaný úhel Gnimetrické funkce Úprava výrazů bsahujících gnimetrické funkce Gnimetrické rvnice Věta sinvá a ksinvá Využití gnimetrických funkcí k určení stran a úhlů v trjúhelníku Řeší úlhy na plhvé a metrické vlastnsti rvinných útvarů zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Užívá věty shdnsti a pdbnsti trjúhelníků v pčetních i knstrukčních úlhách Využívá pznatky mnžinách všech bdů dané vlastnsti v knstrukčních úlhách -60-
Výsledky vzdělávání Učiv Určí vzájemnu plhu bdů a přímek, bdů a rviny, dvu přímek, přímky a rviny, dvu rvin Určí dchylku dvu přímek, přímky a rviny, dvu rvin Určuje vzdálenst bdů, přímek a rvin Charakterizuje tělesa: kmlý jehlan a kužel, kule a její části Určí pvrch a bjem tělesa včetně slženéh tělesa s využitím funkčních vztahů a trignmetrie Využívá sítě tělesa při výpčtu pvrchu a bjemu tělesa Aplikuje pznatky tělesech v praktických úlhách, zejména ve vztahu k danému bru vzdělání Užívá a převádí jedntky bjemu Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací 7. Planimetrie Euklidvy věty Mnžiny bdů dané vlastnstí Trjúhelník a čtyřúhelník (strana, vnitřní a vnější úhly, výšky, rtcentrum, těžnice, těžiště, střední příčky, kružnice psaná a vepsaná) Pdbná zbrazení v rvině, jejich vlastnsti a uplatnění Shdná zbrazení v rvině, jejich vlastnsti a uplatnění Shdnst a pdbnst 8. Steremetrie Plhvé vztahy prstrvých útvarů Metrické vlastnsti prstrvých útvarů Tělesa a jejich sítě Slžená tělesa Výpčet pvrchu, bjemu těles, slžených těles -61-
ROZPIS UČIVA MATEMATIKA 2. rčník Výsledky vzdělávání Žák: Vysvětlí pslupnst jak zvláštní případ funkce Určí pslupnst vzrcem pr n-tý člen, výčtem prvků, graficky Pzná aritmeticku pslupnst a určí její vlastnsti Pzná gemetricku pslupnst a určí její vlastnsti Užívá pznatků pslupnstech při řešení úlh v reálných situacích zejména ve vztahu k bru vzdělání Pužívá pjmy finanční matematiky: změny cen zbží, směna peněz, danění, úrk, jednduché úrkvání, spření, úvěry, splátky úvěrů Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Určí vzdálenst dvu bdů a suřadnice středu úsečky Užívá pjmy: vektr a jeh umístění, suřadnice bdu, vektru a velikst vektru Prvádí perace s vektry (sučet vektrů, násbek vektru reálným číslem, skalární sučin vektrů) Užije graficku interpretaci perací s vektry Určí velikst úhlu dvu vektrů Užije vlastnsti klmých a klineárních vektrů Užije parametrické vyjádření přímky, becnu rvnici přímky a směrnicvý tvar rvnice přímky v rvině Určí plhvé vztahy bdů a přímek v rvině a aplikuje je v úlhách Určí metrické vlastnsti bdů a přímek a aplikuje je v úlhách Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Řeší jednduché kmbinatrické úlhy úvahu (pužívá základní kmbinatrická pravidla) Užívá vztahy pr pčet variací, permutací a kmbinací Pčítá s faktriály a kmbinačními čísly Užívá pznatků z kmbinatriky při řešení úlh v reálných situacích Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Učiv -62-1. Pslupnsti a jejich využití Pznatky pslupnstech Aritmetická pslupnst Gemetrická pslupnst Využití pslupnsti pr řešení úlh z praxe Finanční matematika Slvní úlhy 2. Analytická gemetrie v rvině Suřadnice bdu Suřadnice vektru Střed úsečky Vzdálenst bdů Operace s vektry Přímka v rvině Plhvé vlastnsti bdů a přímek v rvině Metrické vlastnsti bdů a přímek v rvině 3. Kmbinatrika Faktriál Variace, permutace a kmbinace bez pakvání Variace s pakváním Pčítání s faktriály a kmbinačními čísly Slvní úlhy
Výsledky vzdělávání Učiv Užívá pjmy: mnžina výsledků náhdnéh pkusu a nezávislst jevů Určí pravděpdbnst náhdnéh jevu Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací Užívá a vysvětlí pjmy: statistický subr, rzsah subru, statistická jedntka, statistický znak kvalitativní a kvantitativní, hdnta znaku Sestaví tabulku četnstí Graficky znázrní rzdělení četnstí Určí charakteristiky plhy (aritmetický průměr, medián, mdus, percentil) Určí charakteristiky variability (rzptyl, směrdatná dchylka) Čte a vyhdntí statistické údaje v tabulkách, diagramech a grafech Při řešení úlh účelně využívá digitální technlgie a zdrje infrmací 4. Pravděpdbnst v praktických úlhách Mnžina výsledků náhdnéh pkusu, nezávislst jevů Výpčet pravděpdbnsti náhdnéh jevu Aplikační úlhy 5. Statistika v praktických úlhách Statistický subr a jeh charakteristika Charakteristiky plhy Charakteristiky variability Statistická data v grafech a tabulkách Aplikační úlhy -63-
MATEMATICKÁ CVIČENÍ ROZPIS UČIVA 2. rčník, 60 hdin Výsledky vzdělávání Učiv Žák vládá veškeré učiv a je 1. Číselné bry připraven ke slžení maturitní zkušky. 2. Algebraické bry 3. Rvnice a nervnice 4. Funkce 5. Pslupnsti a finanční matematika 6. Planimetrie 7. Steremetrie 8. Analytická gemetrie 9. Kmbinatrika, pravděpdbnst a statistika 10. Cvičný test -64-
TECHNICKÁ MECHANIKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět mechanika, jak část becné fyziky: umžňuje žákům knfrntvat platnst některých fyzikálních záknů s běžnu praxí rzvíjí lgické myšlení a matematické dvednsti v suvislsti s grafickým vyjádřením je základem pr rientaci v technických předmětech strjírenskéh typu b) charakteristika učiva Předmět technická mechanika se vyučuje v prvním a druhém rčníku studia: výchzí částí je statika, kde se využívá znalstí z běžné praxe a ze ZŠ. Dchází se k vyjádření statické rvnváhy a jednduchéh statickéh výpčtu další br pružnst a pevnst navazuje na pznatky ze statiky a bjasňuje některé mechanické vlastnsti materiálů, t vede k určení základních druhů namáhání a z nich vyplývajících pevnstních výpčtů závěr mechaniky u tuhéh tělesa je věnván phybům, cž řeší bry kinematika a dynamika, jedná se phyby přímčaré a phyb rtační a z th vyplývající pjmy práce, výkn, energie psledními bry jsu hydrmechanika a termmechanika, kde se prberu základní vztahy, hlavní zřetel se věnuje ppisu práce, činnsti a knstrukci pístvých a lpatkvých strjů, tepelných i hydraulických strjů. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí V technické mechanice jsu žáci vedeni: k prhlubvání lgickéh myšlení k technickému vyjadřvání k aplikaci matematických znalstí d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka prbíhá frmu výkladu s přihlédnutím k lgickému dvzvání nvých pznatků d principů dříve známých. e) hdncení výsledků žáků Při hdncení se bude vycházet: z przumění základním principům z lgiky řešení daných případů ze všebecné rientace ve strjírenských prblémech -65-
f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení pmáhá k rzvji způsbu učení a pamatvání si využívat ke svému učení různé infrmační zdrje, včetně zkušenstí svých i jiných lidí sledvat a hdntit pkrk při dsahvání cílů svéh učení a přijímat hdncení výsledků svéh učení d jiných lidí Kmpetence k řešení prblémů řeší samstatně běžné i kmplexní prblémy suvisející nejen se strjnictvím ale i s jinými dbrnými i všebecnými předměty przumět zadání úklu a určit jádr prblému Kmpetence kmunikativní využití internetu pr kmunikaci vyjadřvat se přiměřeně účelu a bsahu jednání vhdně se prezentvat frmulvat své myšlenky srzumitelně a suvisle a v písemné pdbě přehledně Persnální a sciální kmpetence efektivně se učit a pracvat, využívat infrmační zdrje internet, multimediální učebnice pr samstatné sebevzdělávání rzvíjí dvednsti v blasti týmvé práce přijímat a dpvědně plnit svěřené úkly reagvat adekvátně na hdncení svéh vystupvání a způsbu jednání,přijímat radu i kritiku stanvvat si cíle a pririty pdle svých schpnstí Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám zvládá rientaci v technickém prstředí mít dpvědný pstj k vlastní prfesní buducnsti a tedy i vzdělávání Matematické kmpetence przumí matematickým peracím a jejich praktickému využití právně pužít a převádět jedntky aplikvat matematické pstupy při řešení úlh prvádět reálný dhad výsledků řešení dané úlhy efektivně aplikvat matematické pstupy při řešení různých praktických úklů -66-
ROZPIS UČIVA TECHNICKÁ MECHANIKA 1. rčník 1.plletí Výsledky vzdělávání Žák: určí bd v rvině pmcí pravúhlých a plárních suřadnic zbrazí sílu jak vektr a vynese ji v rvině graficky řeší vektrvé skládání a rzklad sil graficky řeší výslednici sustavy sil různběžných a rvnběžných pmcí gnimetrických funkcí rzkládá síly d klmých směrů pčetně řeší výslednici sustavy různběžných sil pmcí mmentvé věty řeší výslednici rvnběžných sil graficky a pčetně řeší staticku rvnváhu sustavy sil graficky a pčetně řeší reakce nsníků různě zatížených řeší kladku pevnu a vlnu rzkladem vektrů řeší rvnváhu na naklněné rvině zná existenci třecí síly řeší vláknvé tření a valivý dpr Žák: ppíše vznik namáhání v tahu či v tlaku určí vztah pr napětí v tahu (tlaku) ppíše základní meze na diagramu tahvé zkušky určí pdmínky pevnsti pmcí dvlených napětí sestaví základní pevnstní výpčty Učiv 1. Statika 1.1. Výslednice sustavy sil 1.2. Statická rvnváha 1.3. Nsníky 1.4. Jednduché mechanismy 1.5. Pasivní dpry 2. Pružnst a pevnst 2.1. Základní pjmy 2.2. Prstý tah a tlak 2.3. Prstý smyk dimenzuje jednduché sučásti namáhané tahem (tlakem) určí vztah pr namáhání smykem řeší pevnstní výpčty nýtů, klíků a per určí výpčtem střižnu sílu řeší pdmínky pr vznik napětí v krutu prvádí pevnstní výpčty sučástí namáhaných krutem řeší úhel zkrutu prvádí základní pevnstní výpčty nsníků vetknutých a prstých 2.4. Měrný tlak 2.6. Prstý hyb 2.5. Prstý krut -67-
Výsledky vzdělávání Žák: definuje pjmy prstr, čas, phyb, dráha, rychlst a zrychlení určí vztahy pr dráhu, rychlst a zrychlení u všech druhů přímčarých phybů určí vztah mezi nrmálvým a tečným zrychlením určí dráhy a rychlsti bbů tělesa při rvinném phybu psuvném určí úhlvu dráhu, rychlst a zrychlení tělesa při phybu rtačním řeší vztahy mezi úhlvými a bvdvými veličinami definuje phyb abslutní a relativní řeší skládání phybů definuje pjmy mechanismu, člen mechanismu a stupeň vlnsti mechanismu definuje převdy a jejich druhy řeší základní vztahy u jednduchéh a slženéh převdu řeší kinematické vztahy planetvých převdů ppíše funkci, základní části a kinematické vztahy klikvéh mechanismu Žák: zná význam Newtnvých phybvých záknů řeší vznik setrvačné a dstředivé síly řeší impuls síly a hybnst vypčítá velikst práce a výknu definuje pjem energie ptenciální a kinetické definuje zákn zachvání energie definuje D Alembertův princip a jeh význam pr dynamiku vypčítá setrvačné síly při phybu těles určí dynamiku phybu vzidel určí energii rtačníh phybu Žák: definuje základní termdynamické pjmy a jejich vzájemné vztahy řeší pjmy bjemvá práce, vnitřní energie, entalpie aj. řeší přímý a nepřímý tepelný běh řeší základní vratné termdynamické změny řeší a ppisuje diagramy spalvacích 2. plletí -68- Učiv 1. Kinematika 1.1. Základní pjmy 1.2. Phyby přímčaré 1.3. Phyby křivčaré 1.4. Phyb tělesa 1.5. Skládání phybů 1.6. Kinematika sustavy těles 2. Dynamika 2.1. Základní zákny 2.2. Práce a výkn 2.3. Energie 2.4. D Alembertův princip 2.5. Dynamika rtačníh phybu 3. Termmechanika 3.1. Základní pjmy 3.2. 1. zákn termdynamiky 3.3. 2. zákn termdynamiky 3.4. Oběhy tepelných strjů 3.5. Sdílení tepla
mtrů řeší a ppisuje běh kmpresrů ppíše způsby sdílení tepla řeší jednduchý tepelný výměník Žák: řeší a vypčítá vnější hydrstatický a statický tlak řeší půsbení tlakvé síly na stěny nádby řeší vztlakvu sílu a plvání těles řeší relativní rvnváhu kapalin řeší prudění kapalin vypčítá průtk a průtkvu rychlst v daném průřezu řeší Bernullih phybvu rvnici pr ideální a reálnu kapalinu vypčítá tlakvé ztráty při prudění 4. Hydrmechanika 4.1. Hydrstatika 4.2. Hydrdynamika -69-
ELEKTROTECHNIKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Cílem předmětu Elektrtechnika je rzvíjet lgické a tvůrčí myšlení žáků a dát jim základní znalsti v blasti všebecné elektrtechniky; Vytvřit základy k przumění činnsti základních elektrických zařízení mtrvých vzidel a měření elektrických veličin; návaznsti. Předmět navazuje na výuku fyziky, jeh bsah je je přizpůsben tét b) charakteristika učiva Vyučvací předmět pskytuje základní vědmsti z následujících blastí: funkce jednduchéh elektrickéh bvdu a základní elektrtechnické zákny vysvětluje principielně základní pasivní sučástky elektrtechniky vysvětluje princip činnsti a pužití základních aktivních sučástek elektrtechniky vysvětluje způsby měření základních elektrických veličin, metdy měření, druhy měřicích přístrjů a jejich rzdělení seznamuje studenty s prblematiku elektrtechnických schémat, se schématickými značkami a pužíváním servisní elektrtechnické dkumentace. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Cílem předmětu je vybavit žáky základními teretickými vědmstmi ze všebecné elektrtechniky se zaměřením na jejich využití při svjvání znalstí základů funkčních principů a knstrukčních uspřádání elektrických částí mtrvých vzidel; naučit žáky rientvat se v základní dbrné terminlgii vést k rzvji lgickéh myšlení a sledvání návaznsti a vztahů prbíraných tématických celků naučit je využívat teretické znalsti k ddržvání kvality a jaksti práce a především eknmickému jednání při servisní činnsti na mtrvých vzidlech. d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka prbíhá frmu teretické výuky v učebnách s využitím didaktické techniky, mdelů, reálných výrbků a brazů. Je při ní kladen důraz na názrnst výuky. Fyzika; Předmět se vyučuje v prvním a druhém rčníku a navazuje plynule na předmět teretická výuka je dále rzvíjena v předmětu Praxe; při práci žáci pužívají na zápis a nákresy čtverečkvaný sešit. e) hdncení výsledků žáků Znalsti žáků jsu během rku průběžně prvěřvány ústně a p uzavření učebních celků i písemnu frmu. Hdntí se: teretické znalsti schpnst přesnéh vyjádření k zadaným tázkám vedení pznámek a jejich úplnst, případně dkazy na dbrné učebnice schpnst aplikace témat vyučvacíh předmětu v praxi. -70-
f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení naučit se základům v blasti jednduchéh elektrickéh bvdu znát základní výpčty, veličiny a jedntky znát základní zákny elektrtechniky Kmpetence k řešení prblémů využívat infrmačních technlgií k získání nutných infrmací k řešení základních prblémů przumět zadání prblému určit pstup při řešení prblému vyhdntit správnst zvlenéh pstupu věřit správnst pstupu Kmpetence kmunikativní být připraven se technicky přesně a srzumitelně vyjadřvat umět frmulvat a následně bhájit svůj názr umět zpracvat jednduchý dbrný text Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám být připraven k samstatnému řešení dbrných pracvních prblémů v blasti pravárenství mtrvých vzidel Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využívat infrmačních a kmunikačních technlgií pr získání ptřebných infrmací k řešení zadaných prblémů pužívat infrmace z tisku a dbrných časpisů sledvat a účastnit se dbrných šklení a seminářů v daném bru pužívat výpčetní techniku naučit se získané infrmace dál předávat Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti cizí jazyk schpnst dbrné kmunikace v Aj, Nj neb Fj Člvěk a živtní prstředí dbát na zásady bezpečnsti při práci nepškzvat svu činnstí živtní prstředí Člvěk a svět práce tereticky se připravit na uplatňvání svých vědmstí při řešení prblémů v praxi Infrmační a kmunikační technlgie využívat získané vědmsti a dvednsti v blasti infrmačních a kmunikačních technlgií uplatňvat výpčetní techniku, využívat Internet, dbrné diagnstické prgramy -71-
ROZPIS UČIVA ELEKTROTECHNIKA 1. rčník 33 hdin Výsledky vzdělávání Žák: dvede rzdělit materiály dle elektrické vdivsti pužívá elektrtechnické názvslví zná základní elektrtechnické zákny a dvede je aplikvat při výpčtech zná základní elektrtechnické značky umí ppsat činnst jednduchéh elektrickéh bvdu umí zapjit a měřit základní elektrické veličiny: napětí, prud, dpr zná základní pjmy magnetizmu zná základní magnetické veličiny a jejich jedntky umí vysvětlit fyzikální princip vzniku elektrmagnetické indukce a její praktický význam umí vysvětlit vznik střídavéh napětí a prudu, zná základní pjmy Žák: zná princip činnsti základních typů elektráren dvede vysvětlit princip rzvdu elektrické energie zná základní zásady a předpisy chrany před nebezpečným dtykvým napětím vládá zásady všebecné elektrické instalace Učiv 1. Základy elektrtechniky 1.1 hmův zákn, výpčty 1.2 kirchhfvy zákny, výpčty 1.3 bvdy stejnsměrnéh prudu,schematické značky,základní pjmy 1.4 řazení R,L,C, měření základních elektrických veličin 1.5 magnetizmus a elektrmagnetizmus jedntky využití 1.6 magnetické veličiny a 1.7 elektrmagnetické indukce - 1.8 vznik střídavéh prudu 1.9 základní veličiny 2.Výrba a rzvd elektrické energie 2.1 elektrárny 2.2 rzvdny elektrické energie 2.3 chrana před nebezpečným dtykvým napětím 2.4 elektrická instalace všebecná ppíše jevy vznikající v elektrických bvdech vysvětlí princip vzniku tepla v elektrických bvdech zná základní pjmy a fyzikální veličiny suvisející s elektrickým světlem dvede udělat všebecný přehled zdrjů světla umí ppsat zdrje světla na mtrvých vzidlech 3. Elektrické tepl 3.1 aplikace J-L zákna princip, 4. Elektrické světl a světlení 4.1 vznik elektrickéh světla fyzikální veličiny 4.2 elektrické zdrje světla přehled,ppis základní -72-
ROZPIS UČIVA ELEKTROTECHNIKA 2. rčník 33 hdin Výsledky vzdělávání Žák: dvede rzdělit elektrické strje a přístrje zná suvisející dbrné názvslví zná princip, ppis a využití transfrmátrů umí ppsat činnst a knstrukci asynchrnních elektrmtrů zná princip činnsti a ppíše knstrukci synchrnních strjů umí ppsat činnst a knstrukci stejnsměrných strjů dvede ppsat činnst a knstrukci kmutátrvých mtrů dvede ppsat činnst kntaktvých elektrických spínacích přístrjů a jejich vlastnsti zná zásady elektrmagnetizmu a jeh využití v praxi umí vysvětlit pjem nadprud v elektrických sítích Učiv 5. Elektrické strje a přístrje 5.1 Opakvání základů elektrtechniky 5.2 Úvd,rzdělení elektrických strjů a přístrjů, názvslví, jmenvité hdnty, štítkvé údaje, pžadvané vlastnsti 5.3 Transfrmátry princip činnsti, knstrukční uspřádání, materiály, zjedndušený výpčet, závady. Využití v mtrvých vzidlech 5.4 Asynchrnní strje princip činnsti,prvedení knstrukce, pužité materiály, vlastnsti a charakteristiky 3f a 1f elektrmtrů. Využití v praxi 5.5 Synchrnní strje princip činnsti,knstrukční ppis prvedení, pužité materiály, pužití. Alternátr v mtrvém vzidle pakvání 5.6 Stejnsměrné strje princip činnsti, vlastnsti, charakteristiky, pžití.mtrvá vzidla, spuštěč, elektrmtrky - pakvání 5.7 Kmutátrvé mtry princip činnsti, prvedení a knstrukce, pužité materiály, vlastnsti 1f mtrů, pužití 5.8 Elektrické spínací přístrje rzdělení, části přístrjů, funkce kntaktů, pužité materiály, zhášení bluku, využití v praxi zapalvání 5.9 Elektrmagnety magnetické ple příméh vdiče, závitu, cívky. Využití v praxi analgvé měřící přístrje, relé napěťvé, prudvé, hukačka, zvnek 5.10 Nadprud v elektrickém bvdu příčiny vzniku, chrana, prudvé relé, chrana v mtrvém vzidle, druhy pjistek, 6. Opakvání maturitních témat -73-
ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Obecným cílem předmětu je rzvíjet lgické tvůrčí myšlení žáků a dát jim základní znalsti v blasti měření elektrických bvdů a sučástek. seznamuje žáky se základními způsby analýzy sučástek a jednduchých bvdů pmcí měřících technik b) charakteristika učiva Seznamuje žáky s jedntkami, základními pjmy a názvslvím, základními měřícími přístrji, metdami měření a způsby měření elektrických a neelektrických veličin, jejich věření výpčtem včetně vyjádření chyb. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Vytvřit základy technickéh myšlení v blasti el. zařízení vytvřit základní návyky pr práci s el. zařízeními vést k lgickému myšlení vést k ddržvání kázně při práci s el. zařízeními d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka je rzlžena d dvu rčníků, rzdělena na skupiny a umístěna v elektrlabratři. Při výuce je využíván dstupných didaktických pmůcek. Výuka prbíhá ve třetím a čtvrtém rčníku, kde následně tvří sučást závěrečné maturitní zkušky. Ve třetím rčníku jsu prbírány základy měření elektrických veličin, jak jsu měření napětí, prudu, dpru, indukčnsti, kapacity atd. sučasně jsu prbírány chyby měření, základní měřící sustavy a měření neelektrických veličin. Ve čtvrtém rčníku je výuka zaměřena na měření aktivních sučástek, základních lineárních bvdů a základních digitálních bvdů. Sučasně jsu prbírána témata z diagnstiky mtrvých vzidel. e) hdncení výsledků žáků Žáci jsu hdnceni za každé plletí minimálně dvakrát písemnu i ústní frmu. Jsu hdnceny teretické znalsti nabyté v předmětu frmu ústní i písemnu s důrazem na vhdné názvslví a vyjadřvání. Dále jsu hdnceny písemné výstupy získané v praktickém měření a zpracvané d měřících zpráv. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Nabyté znalsti a dvednsti jsu zaměřeny na rzvj myšlení žáka v blasti diagnstikya měření, jak becně, tak i se zaměřením na autmbilní prblematiku. -74-
Žák dkáže zhdntit zadaný prblém, vybrat vhdnu měřící metdu, včetně dpvídajících měřících přístrjů a vyvdit správné závěry. Sučasně dkáže z těcht závěrů vytvřit dpvídající zprávu. Důraz je také kladen na lgické myšlení a matematické výpčty. Kmpetence k řešení prblémů przumět zadání úklu neb určit jádr prblému, získat infrmace ptřebné k řešení prblému, navrhnut způsb řešení, ppř. varianty řešení, a zdůvdnit jej. vyhdntit a věřit správnst zvlenéh pstupu a dsažené výsledkyuplatňvat při řešení prblémů různé metdy myšlení (lgické, matematické,empirické) a myšlenkvé perace. Kmpetence kmunikativní frmulvat své myšlenky srzumitelně a suvisle, v písemné i ústní pdbě. sučástí kmunikativní kmpetence je vypracvání textů na dbrná témata (technický ppis, technická zpráva) Matematické kmpetence prvádět reálný dhad výsledku řešení dané úlhy číst a vytvářet různé frmy grafickéh znázrnění (tabulky, diagramy, grafy,schémata apd.) efektivně aplikvat matematické pstupy při řešení různých praktických úklů v běžných situacích Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi pracvat s sbním pčítačem a dalšími prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií učit se pužívat nvé aplikace -75-
Výsledky vzdělávání Žák: seznámí se s labratrním řádem, zná bezpečnstní pravidla zná základní pravidla bezpečnsti při manipulaci s vyským napětím umí nakreslit elektrický bvd jak schéma ví, c jsu chyby měření a jak se s nimi pčítá zná základní digitální přístrje zná, c je rzsah MP, c je knstanta a citlivst přístrje zná základní prvky el. měření, metdy ví, c je napětí a jak jej má měřit ví, c je prud a jak jej má měřit ví, c je dpr a jak jej má měřit, zná přímu a nepřímu metdu, zná můstkvá měření ví, c je kapacita a jak ji má měřit ví, c je indukčnst a jak ji má měřit umí měřit výkn zná princip didy a ví, jak se měří ROZPIS UČIVA ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ 3. rčník 62 hdin Učiv 1. Úvd d měření 1.1. Úvdní pakvání, labratrní řád, BOZP 1.2. Bezpečnst při manipulaci s vyským napětím 1.3. Značení diskrétních sučástek 1.4. Měřící přístrje, chyby měření 1.5. Frmální a numerické zpracvání naměřených dat 2. Základní elektrická měření 2.1. Měření střídavých veličin 2.2. Měření dpru, kapacity a indukčnsti 2.3. Řazení RLC 2.4. Odprvý dělič 2.5. Měření RC článku 2.6. Měření UD, LED did 2.7. Měření jedncestnéh usměrňvače 2.8. Měření stabilizátru se zenervu didu zná sučásti autmbilvé sítě a dkáže věřit jejich funkčnst ví, jaké vlastnsti mají sučásti autmbilvé sítě a dkáže identifikvat závadu zná základní princip PWM mdulace dkáže prakticky změřit zadané úlhy a vypracvat zprávu měření, vyhdntit předpklady a naměřené výsledky 3. Měření částí autmbilvé sítě 3.1. Měření autkabelu, přechdvých dprů 3.2. Měření ptencimetru škrtící klapky 3.3. Měření zapalvacíh transfrmátru 3.4. Úvd d regulace 3.5. Úvd d PWM mdulace 4. Labratrní práce 4.1. Měření charakteristik usměrňvací didy 4.2. Měření charakteristik mnlitickéh stabilizátru napětí. 4.3. Opakvání 4.4. Měření výknu 4.5. Měření kapacity 4.6. Měření indukčnsti 4.7. Měření kmitčtu a času 4.8. Měření did -76-
Výsledky vzdělávání Žák: seznámí se s labratrním řádem, zná bezpečnstní pravidla ROZPIS UČIVA ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ 4. rčník 62 hdin Učiv 5. Úvd 5.1. Labratrní řád, BOZP 5.2. Základní pjmy a metdické návdy ví, jaké jsu vlastnsti základních elektrnických prvků, zná jejich základní parametry. zná metdy měření biplárních a uniplárních tranzistrů ví, c jsu analgvé bvdy, zná jejich vlastnsti a pužití zná rzdíly těcht zapjení, umí je zapjit pmcí bvdvých sučástek, umí spčítat jejich charakteristické vlastnsti, zná mžnsti jejich pužití v technice ví, c jsu digitální bvdy, zná jejich vlastnsti a specifika ví, c jsu lgické funkce, zná jejich využití v kmbinačních bvdech ví, c jsu čítače, zná jejich pužití a funkci, umí je zapjit v bvdu zná princip činnsti ftvltaickéh článku 6. Měření a měřící přístrje 6.1. Měření vlastnstí a základních parametrů elektrnických prvků 6.1.1. Měření uniplárních tranzistrů 6.1.2. Měření tyristrů 6.2. Měření vlastnstí analgvých bvdů 6.2.1. Invertující a neinvertující zesilvač OP132 6.2.2. Napěťvý sledvač 6.2.3. Sučtvý a rzdílvý zesilvač 6.2.4. Generátr bdelníku 6.2.5. Stabilizátr 7805 6.3. Měření vlastnstí digitálních bvdů 6.3.1. Základní měření lgickéh integrvanéh bvdu 7400 6.3.2. Základní měření asynchrnníh čítače SN 7490 6.4. Alternativní zdrje energie 6.4.1. Měření ftvltaickéh článku dkáže prakticky změřit zadané úlhy a vypracvat zprávu měření, vyhdntit předpklady a naměřené výsledky 7. Labratrní práce 7.1. Invertující a neinvertující zesilvač OP132 7.2. Napěťvý sledvač 7.3. Sučtvý a rzdílvý zesilvač 7.4. Obvd psuvu fáze 7.5. Generátr bdelníku 7.6. Stabilizátr 7805 7.7. Základní měření lgickéh integrvanéh bvdu 7400 7.8. Měření asynchrnníh binárníh čítače -77-
ELEKTRONIKA Pjetí vyučvacíh předmětu becný cíl vyučvacíh předmětu Obecným cílem předmětu je rzvíjet lgické tvůrčí myšlení žáků a dát jim základní znalsti z blasti základních elektrnických bvdů. Vytvřit předpklady k przumění činnsti řídících systémů v mtrvých vzidlech. vede k analyzvání daných technických prblémů, k vyhledávání závad, k rzbru signálů a k zbecňvání výsledků s využitím měřící techniky charakteristika učiva Vyučvací předmět pskytuje základní vědmsti základních sučástkách jejich funkci v elektrnických bvdech a zařízeních vysvětluje základní pjmy zdrjích a zesilvačích, vyskfrekvenční technice, telekmunikační technice a číslicvých systémech vytváří předpklad pr využívání elektrniky ve vlastním bru cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí vybavit žáky teretickými vědmstmi při diagnstice a pravách elektrickéh a elektrnickéh zařízení vzidel rientvat se v základních autmatizačních bvdech, blcích a přístrjích zvládnut dbrnu terminlgii typicku pr elektrniku seznámit se s aplikvanu elektrniku pužívanu v mtrvých vzidlech znát základní elektrtechnické sučástky a mžnsti jejich pužití v mtrvých vzidlech znát vlastnsti běžných plvdičvých prvků vypčítat základní parametry elektrnických bvdů rientvat se ve schématech jednduchých bvdů znát princip činnsti usměrňvačů, zesilvačů a jiných elektrnických bvdů znát princip zpracvání impulsních signálů principy snímačů pužívané v autmbilvé technice vlit metdy měření, měřící pmůcky a diagnstické prstředky pr identifikaci závad v elektrnických bvdech výukvé strategie (pjetí výuky) -78-
Předmět se vyučuje ve třetím a čtvrtém rčníku předmět je teretický, navazuje na předmět základy měření další aplikace jsu v předmětu praxe při měření v systémech mtrvých vzidel hdncení výsledků žáků Žáci jsu hdnceni minimálně dvakrát za plletí, zkušeni písemnu a ústní frmu. Při zkušení je kladen důraz na grafické vyjadřvání, schpnst verbálně vyjádřit pžadvané vědmsti. Praktické zkušení se aplikuje v předmětu praxe. Předmět je sučástí maturitní zkušky z dbrných předmětů. ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení vyhledává a třídí infrmace, trendy vývje elektrniky mtrvých vzidel Kmpetence k řešení prblémů řeší prblémvé situace vznikající při pravách elektrnických systémů a zařízení mtrvých vzidel zná základní elektrnicku výbavu vzidel Kmpetence kmunikativní kmunikuje se zákazníky, umí dbrně vysvětlit danu prblematiku suvisející s elektrniku umí kmunikvat v cizím jazyce Persnální a sciální kmpetence dvede být sučástí klektivu nasluchá a je nápmcen k řešení prblémů v klektivu a u pdřízených Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám psudí a určí pracvní pstupy při pravách a analýze zapjení a el. bvdů zná základy pdnikání v bru -79-
Matematické kmpetence dvede aplikvat matematické pstupy při stanvvání hdnt sučástek v zapjení a dvzvání vlastnstí zapjení Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využívá infrmační technlgie v suvislst v vyhledáváním infrmací umí vyhledat a rientuje se v manuálu d výrbce k daným sučástkám a integrvaným bvdům využívá výpčetní techniku k diagnstickým účelům Člvěk a živtní prstředí psudí vlivy látek pužívaných v elektrnice na živtní prstředí zná zásady bezpečnsti práce při práci s integrvanými bvdy -80-
ROZPIS UČIVA ELEKTRONIKA 3. rčník 93 hdin Výsledky vzdělávání Žák: zná základní prvky elektrnických bvdů rzlišuje lineární a nelineární prvky, dvjbrany a čtyřbrany zná sučásti elektrnických bvdůa dvede rzlišit jejich vlastnsti zná princip činnsti děličů napětí zná princip činnsti usměrňvače,stabilizátru, násbiče napětí a měniče napětí a prudu a způsb filtrace zná způsb p+ užití plvdičvých prvků v usměrňvačích zná princip činnsti zesilvačů, jejich rzdělení aplikace ppíše vlastnsti a vysvětlí princip ptelektrnických systémů zná princip činnsti uniplárních tranzistrů zná hlavní výhdy a nevýhdy pužití Učiv Elektrnické bvdy Základní bvdvé veličiny Základní bvdvé prvky Impedance Elektrický dvjpól, čtyřpól Reznanční bvdy Nelineární prvky Usměrňvače Usměrňvací sučástky Základní zapjení usměrňvačů Filtrace usměrněnéh napětí Zdvjvače a násbiče napětí Stabilizátry stejnsměrnéh napětí Řízené usměrňvače Zesilvače Rzdělení, parametry a základní vlastnsti zesilvačů Stejnsměrné zesilvače Nf zesilvače Základní zapjení zesilvačů Stabilizace pracvníh bdu Pracvní třídy zesilvačů Zpětná vazba v zesilvači Optelektrnika Aktivní a pasivní prvky Aplikace ptelektrniky v bru Tranzistry řízené elektrickým plem (FET) Tranzistr FET typu MIS (MOS) s indukvaným kanálem Tranzistr FET typu MIS s vdivým kanálem -81-
Výsledky vzdělávání Zná principy řízení tku energie d zátěže ve stejnsměrných i střídavých bvdech Učiv Tranzistr typu JFET s přechdvým hradlem Výknvé spínací prvky Tranzistr jak spínač Diak Tyristr ve ss a st bvdech Triak -82-
ROZPIS UČIVA ELEKTRONIKA 4. rčník 90 hdin Výsledky vzdělávání Žák: zná základní aplikace peračních zesilvačů umí numericky řešit aplikace peračních zesilvačů zná číselné sustavy aplikvané v elektrnice zná princip kódvání zná základní kmbinační bvdy umí sestavit pravdivstní tabulku umí převést algebraický zápis funkce d reálnéh zapjení zná princip činnsti kmbinačních a sekvenčních bvdů umí vyjmenvat druhy pamětí a příklady jejich pužití nejen v autmbilvé technice ppíše princip činnsti výpčetní techniky a její využití v mtrvých vzidlech Učiv Operační zesilvače Základní vlastnsti peračních zesilvačů Jednduché aplikace peračních zesilvačů Základy číslicvé techniky Číselné sustavy, převdy, základní aritmetické perace Kódy: přirzený, dvjkvý, BCD, 1 z 10,... Číslicvá technika Kmbinační lgické funkce Základní pjmy Pravdivstní tabulka Lgický sučet a sučin Základní pravidla Blevy algebry Nejpužívanější lgické funkce Kmbinační bvdy Příklady vyráběných IO (AND, OR, NAND, NOR, EXOR, invertry, Sekvenční lgické bvdy Zpětné vazby a zpždění v kmbinačních.bvdech Klpné bvdy RS, D, JK Asynchrnní binární čítač Paměťvé bvdy RAM, FIFO, LIFO RWM, ROM, EPROM, EEPROM Typy technlgií, rganizace paměťvých bvdů Mikrprcesr Univerzální prcesr, jednčipvé pčítače, architektury,... -83-
Výsledky vzdělávání Učiv zná princip činnsti vybraných snímačů Snímače Snímače elektrických veličin Snímače neelektrických veličin vysvětlí princip a důvd digitalizace analgvých veličin vysvětlí princip a důvd pužití hybridních a elektrických phnů, zná způsb řízení phnu elektrmbilu Převdníky Úvd d prblematiky A/D převdníky D/A převdníky Elektrnika v hybridních a elektrických autmbilech Úvd d prblematiky typy phnů Typy a vlastnsti trakčních akumulátrů Baterivý management Systém pr nabíjení z vnější sítě Systém pr převd energie (DC/DC knvertry) Systém řízení elektrmtru -84-
DIAGNOSTIKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Pskytnut žákům dbrné znalsti,dvednsti a návyky pr zabezpečení prvzuschpnsti dpravních prstředků na pracvištích firem z hlediska prvádění údržby a prav elektrických rzvdů a elektrické výstrje vzidel a jejich přezkušení naučit se jednat se zákazníky,ddavateli náhradních dílů a prvzních materiálů vést pdřízené k řádné evidenci svěřených pmůcek,nářadí a sptřebníh materiálu řešit perativně skutečné pracvní situace a klást důraz na správnu kmunikaci se zákazníky,vedením splečnsti,splupracvníky a pdřízenými b) charakteristika učiva Hlavní náplní učiva je získat a prhlubit teretické vědmsti v rámci výuky dbrných předmětů zaměřených na základní funkce elektrických a elektrnických zařízení mtrvých vzidel. Získané teretické znalsti aplikvat frmu dbrné výuky ve šklních dílnách,případně na dbrných stážích. stanvení rzsahu pruchy a její přesné zařazení d blasti příslušenství mtru neb d kmfrtních elektrnických systémů vzidla integrace suvisejících předmětů pr zajištění prvzuschpnsti dpravních prstředků jak jsu části strjů,knstrukce vzidel,řízení mtrvých vzidel a využití infrmačních technlgií rzšíření dbrných znalstí frmu exkurzí ve specializvaných servisech c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Snaha dsažení ptimálních výsledků v blasti afektivních cílů vzdělávání. získávání základních pznatků pr ddržvání bezpečnstních nrem a technlgických pstupů a eklgických nařízení uvědmění si ptřebnsti šetření lidskými a materiálními zdrji zdůraznění vlivu kvality prváděné práce na snižvání nákladů na pravu a prvz vzidel přijímání dpvědnsti za svá rzhdnutí a jednání ve vazbě na schpnst vlastníh sebehdncení a míry sebevědmí d) výukvé strategie (pjetí výuky) Základním principem výuky je sdělení tématickéh kruhu frmu výkladu za pmci využití didaktických pmůcek s následným zápisem základních pznatků d výukvých sešitů. řízený rzhvr se žáky na kruh nvě prbíraných témat zadávání samstatných písemných prací s cílem věření znalstí a pchpení přednášenéh učiva věření pchpení prbíranéh učiva frmu vypracvání samstatných prjektů a prtklů dávající žákům mžnsti samstatné tvůrčí činnsti seznámení se systémem AUDATEX pr stanvení dhadu škd s následnu aplikací předmětnéh systému v dbrné praxi zařazení prjekcí dbrných filmů k jedntlivým prbíraným tématickým kruhům -85-
zdůraznění nutnsti rzšíření vědmstí studiem dbrných časpisů a publikací e) hdncení výsledků žáků Kriteria hdncení žáků se v tmt předmětu zaměřují na zvládnutí celéh spektra dbrných a praktických znalstí. hlubka przumění učiva a schpnst aplikace učiva v praktické výuce dle klasifikačníh řádu dplněná slvním hdncením zkušenéh žáka frekvence ústníh zkušení je minimálně 2x až 3x za plletí a je dplňvána krátkými zkušebními testy k prbírané látce písemné práce k jedntlivým tématickým kruhům prbírané látky 1x až 2x za plletí f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence Kmpetence k učení vyhledává a třídí infrmace nvých technlgiích na internetu,efektivně je využívá v tvůrčích činnstech a praktickém živtě Kmpetence k řešení prblémů seznamuje se s nvými mžnstmi řešení pravárenských pstupů,vyhledává shdné neb pdbné,případně dlišné varianty řešení prav při tvrbě pstupů řízení prav využívá různé lgické a empirické metdy,případně výukvé prgramy Kmpetence kmunikativní frmuluje a vyjadřuje své myšlenky v lgickém sledu,vyjadřuje se výstižně a suvisle, přesně specifikuje prblém při diskuzi se zákazníky a i ve vztahu se splupracvníky rzumí různým typům pstupů a návdům ke strjům a pmůckám a tvřivě je využívá ke svému dalšímu rzvji včetně zapjení d dalšíh splečenskéh dění Persnální a sciální kmpetence splupracuje na tvrbě prgramů pr stanvení přesné ceny pravy pdílí se na vytváření příjemné pracvní atmsféry v týmu nasluchá názrům druhých a tím se pdílí na uplatnění krektních mezilidských vztahů přispívá svým jednáním k dalšímu zlepšení práce celéh klektivu Občanské kmpetence a kulturní pvědmí chápe význam živtníh prstředí pr člvěka a svým jednáním při skladvání, pužívání nebezpečných látek a jejich likvidaci se řídí příslušnými nařízeními a nrmami chránícími živtní prstředí ddržváním záknů vytváří pdmínky pr respektvání práce svéh klektivu a ttéž vyžaduje d sb zúčastněných na splečných pracvních aktivitách Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám -86-
využívá získaných znalstí a zkušenstí v knstrukci vzidel a materiálů k zlepšvání pracvních pstupů a rzšíření nabídky pskytvaných služeb dkáže vyhdncvat ve splupráci s infrmacemi získanými na internetu pžadavky zákazníků a přizpůsbit zjištěným pdmínkám rzsah pdnikatelské činnsti Matematické kmpetence efektivně aplikvat matematické pstupy při řešení úklů servisních perací dkázat prvedení kvalifikvanéh dhadu ceny pravy využívat grafickéh znázrnění parametrů jedntlivých částí vzidla v rámci realizvané pravy Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi adaptvat se na měnící se pdmínky spjené s rzvjem nvých technlgií a pracvních pstupů využíváním infrmací z dbrné literatury,dstupných veřejných zdrjů a kmunikačních technlgií uvědmvat si nutnst psuzvání věrhdnsti infrmací získaných z různých zdrjů a knzultvat navržené technlgické pstupy s vedením pdniku, případně s výrbci jedntlivých kmpnentů Ve vyučvacím předmětu Opravárenství jsu aplikvána následující průřezvá témata: Občan v demkratické splečnsti schpnst kmunikace v cizím jazyku při jednání s klegy v bru v rámci dbrných knzultací i při jednání se zákazníky z jiných zemí předpklad dhadu rizik při využívání infrmací v rámci knkurenčníh supeření Člvěk a živtní prstředí chápe bezpečnst práce jak základní atribut pravárenské činnsti a její ddržvání jak jednu z pdmínek pr získání certifikátu jaksti rganizvat svji činnst tak,aby byl minimalizván negativní vliv na živtní prstředí a sciální dpady Člvěk a svět práce kvalitu své práce pužívat jak nástrj dbréh jména svéh pdniku neb zaměstnavatele využívat své úspěchy při získávání zákazníků a další dbrný růst Infrmační a kmunikační technlgie významné úspěchy a pstupy ve své prfesi prezentvat mediální frmu ppřípadě prstřednictvím webvých stránek uplatňvat ICT prstředky jak pr vlastní zdrje infrmací,tak i pr kmunikaci s prfesními klegy -87-
Diagnstika 1. rčník 99 hdin Výsledky vzdělávání Žák: rzlišuje jedntlivé druhy vzidel a pjmenuje jejich hlavní části rzlišuje druhy karsérií určí způsby pužití mtrvých vzidel vyjmenuje pužívané příslušenství a vysvětlí jejich význam psudí pužitelnst výbavy a výstrje psudí vzidla z hlediska prvzu a bezpečnsti rzlišuje zdrje elektrickéh prudu a napětí v mtrvých vzidlech zná principy činnsti jedntlivých druhů akumulátrů elektrické energie ppíše knstrukci lvěnéh akumulátru vysvětlí činnst, ppíše hlavní závady, příčiny pruch a jejich dstranění přezkušuje akumulátry stanví pstup šetření a pravy zná základní způsby údržby vysvětlí princip činnsti a zapjení generátru d elektrickéh bvdu prvede diagnstiku hlavních části generátru prvede zkušku na zkušebním zařízení zná princip činnsti a knstrukci regulátrů napětí a prudu ppíše mžné závady generátrů, způsby kntrly, šetření a základní seřízení ppíše jejich knstrukci a pužití rámů dkáže stanvit způsby prav a údržby rámů vzidel, ppíše knstrukci karserií zná zásady a psudí způsby pravy samnsných karserií Učiv 1. Mtrvá vzidla 1.1. Histrie a vývj 1.2. Rzdělení 1.3. Rzměry a hlavní údaje 1.4. Uspřádání a kncepce, pasivní bezpečnst 2. Zdrje elektrické energie silničních mtrvých vzidel 2.1. zdrje elektrickéh napětí a prudu spínání regulace 2.2. regulace napětí, prudu, 2.3. diagnstika akumulátrů 2.4. diagnstika generátrů a 3. Rámy 3.1. Autmbilvé 3.2. Traktrvé 3.3. Mtcyklvé 3.4. Přípjných a statních vzidel 3.5. Výrba a pravy rámů 4. Karserie 4.1. Samnsné 4.2. Ostatní 4.3. Výrba a pravy karserií Žák: ppíše knstrukci pružících systémů vzidel vysvětlí vlastnsti jedntlivých druhů pružení dkáže vysvětlit funkci hydrpneumatickéh pružení ppíše technlgie výrby pér 5. Pérvání 5.1. Listvá pera 5.2. Vinuté pružiny 5.3. Zkrutné tyče 5.4. Pryžvá pera 5.5. Kmbinvané pérvání 5.6. Hydr-pneumatické pérvání 5.7. Výrba a mžné způsby prav -88-
Výsledky vzdělávání vyjmenuje způsby prav zavěšení a dpružení vysvětlí účel tlumičů pérvání ppíše princip funkce tlumičů pérvání zná druhy tlumičů pérvání dvede psudit stav tlumičů pérvání zná zásady pr výměnu tlumičů zná funkci stabilizátru a způsby diagnstiky závad stabilizátru rientuje se v pužití speciálních elektrických a elektrnických zařízení mtrvých vzidel; zná význam a pužití navigačních a kmunikačních zařízení zná principy fungvání zapalvacích systémů zná důvdy a způsby elektrnickéh řízení zážehvých mtrů zná důvdy a způsby elektrnickéh řízení vznětvých mtrů zná funkci antiemisních systémů spalvacích mtrů ppíše účel náprav ppíše knstrukci jedntlivých druhů tuhých náprav vysvětlí knstrukci plnáprav zná prvky nezávisléh zavěšení ppíše technlgii výrby prvků náprav vyjmenuje mžné způsby prav náprav a zavěšení vysvětlí zásady značvání pneumatik ppíše knstrukci pneumatik určí správné pužití pneumatik ppíše způsby vyvažvání kl a dvede stanvit hlubku dezénu pneumatiky ppíše technlgii výrby jedntlivých druhů kl uvede pvlené technlgie pravy kl ppíše způsby výrby pneumatik ppíše způsby prav defektů pneumatik vysvětlí způsby regenerace pneumatik ppíše knstrukci kapalinvých brzd Učiv -89- pružení 6. Tlumiče pérvání 6.1 třecí 6.2 kapalinvé 6.3 plynvé 6.4 stabilizátry 6.5 pravy a zkušení tlumičů 6.6 pravy stabilizátrů 7. Speciální elektrická a elektrnická zařízení mtrvých vzidel 7.1. nsné části 7.2. převdvé ústrjí 7.3. snímače pr elektrnické řídící systémy 7.4. phnné jedntky s příslušenstvím 7.5. zážehvé 7.6. vznětvé 7.7. infrmační a diagnstická zařízení 7.8. bezpečnstní zařízení 8. Elektrnické řízení mtrů 8.1. Zapalvání 8.2. Elektrnické řízení zážehvých mtrů 8.3. Elektrnické řízení vznětvých mtrů 8.4. Emisní systémy mtrů 9. Nápravy 9.1. Tuhé 9.2. Plnápravy 9.3. Ostatní 9.4. Nezávislé zavěšení řídících náprav 9.5. Nezávislé zavěšení zadních náprav 9.6. Technlgie výrby náprav 9.7. Opravy náprav a zavěšení 10. Kla a pneumatiky 10.1. Pneumatiky 10.2. Diskvá kla 10.3. Mtcyklvá kla 10.4. Opravy kl 10.5. Opravy pneumatik,prtektry 10.6. Opakvání 11. Brzdy
Výsledky vzdělávání vysvětlí činnst kapalinvých brzd ppíše knstrukci vzduchvých brzd vysvětlí činnst vzduchvých brzd ppíše knstrukci nájezdvých kapalinvých brzd přívěsů ppíše knstrukci vzduchvých brzd přívěsů a návěsů zná princip funkce elektrnických brzdvých systémů kapalinvých brzd zná princip funkce elektrnických brzdvých systémů vzduchvých brzd ppíše mžné závady brzdvých systémů vysvětlí technlgie prav brzdvých systémů ppíše pravy třecích brzd Učiv 11.1. Brzdy kapalinvé 11.2. Brzdy vzduchvé 11.3. Brzdvé sustavy mtrvých vzidel 11.4. Brzdvé sustavy přípjných vzidel 11.5. Brzdy zpmalvací 11.6. Elektrnické brzdvé systémy 11.7. Závady brzd 11.8. Opravy a údržba brzdvých systémů kapalinvých brzd 11.9. Opravy a údržba brzdvých systémů vzduchvých brzd 11.10. Opravy třecích brzd vysvětlí způsby řízení vzidel ppíše knstrukci základních druhů převdek řízení vysvětlí způsby zjištění a vymezení vůli v řízení dvede vysvětlit prvky gemetrie vzidla vysvětlí vliv gemetrie řízení na jízdní vlastnsti vzidla zná funkci psilvače řízení umí diagnstikvat základní závady psilvačů řízení hydraulických vysvětlí způsb diagnstiky psilvačů elektr-hydraulických a elektrmechanických vysvětlí způsby prav prvků řízení rzeznává druhy, knstrukci a princip činnsti spuštěčů zná pžadavky na spuštěče vypčítá správný průřez vdiče pr zapjení spuštěče zná zapjení spuštěčů d elektrickéh bvdu ppíše a vysvětlí základní úkny údržby spuštěčů 12. Řízení 12.1. Způsby řízení 12.2. Knstrukce řízení 12.3. Uspřádání převdek řízení 12.4. Gemetrie řízení 12.5. Psilvače řízení druhy 12.6. Opravy a diagnstika systémů řízení 12.7. Diagnstika a pravy elektrických psilvačů řízení 13. Spuštěče 13.1. účel a druhy spuštěčů 13.2. elektrické spuštěče a jejich charakteristiky 13.3. pmcná spuštěcí zařízení 13.4. spuštění zážehvých mtrů 13.5. spuštění vznětvých mtrů 13.6. diagnstika spuštěčů -90-
Výsledky vzdělávání rzlišuje zdrje světla a jedntlivé druhy sustav pr světlvání vzidla, návěstní a signalizační zařízení zná signalizační zařízení určí vhdné vdiče, pjistky zná a umí vysvětlit vznik elektrmagnetickéh rušení zná principy a způsby drušení vzidel rzlišuje jedntlivé druhy palubních přístrjů zná jejich princip činnsti zná knstrukci a princip činnsti stírače vysvětlí princip a pužití intervalvéh spínače zná knstrukci a princip činnsti vytápěcíh a klimatizačníh zařízení rzlišuje multimediální zařízení pužívaná v mtrvých vzidlech zná princip činnsti centrálníh zamykání vzidla zná účel klubvých hřídelí zná zásady prav klubů a klubvých hřídelí zná princip a pužití klubvých hřídelí zná zásady mntáže kardanvých klubů zná způsby údržby a prav klubvých hřídelí zná druhy spjek, dvede ppsat jejich funkci zná funkci autmatických převdvek zná princip funkce hydrstatických a elektrických převdů dvede ppsat funkci retardérů ppíše jedntlivé části převdvéh ústrjí,vysvětlí jejich princip činnsti a pužití; dvede zvlit způsby prav převdvéh ústrjí; zná údržbu a seřízení a způsby prav převdvých ústrjí zná způsby dplnění a zásady výměny prvzních kapalin převdů ROZPIS UČIVA DIAGNOSTIKA 2. rčník 120 hdin Učiv 14. Elektrické příslušenství mtrvých vzidel 14.1. světlvací sustava 14.2. signalizační sustava 14.3. vdiče a pjistky 14.4. palubní přístrje 14.5. stírače, intervalvé spínače 14.6. tpná a klimatizační zařízení 14.7. multimediální zařízení 14.8. centrální vládání zámků 14.9. vládání ken, zrcátek, sedadel apd 14.10. datvá vedení CAN-Bus 15. Klubvé a spjvací hřídele 15.1. Klubvé hřídele 15.2. Spjvací hřídele 15.3. Kluby 15.4. Opravy klubvých hřídelí a klubů 15.5. Mntážní zásady 16. Převdvé ústrjí 16.1. Spjky suché třecí 16.2. Spjky kapalinvé 16.3. Převdvky mechanické dvu-hřídelvé 16.4. Převdvky tří-hřídelvé 16.5. Převdvky autmatické 16.6. Přídavné převdvky 16.7. Řetězvé převdy 16.8. Rzvdvky, diferenciály 16.9. Samsvrné diferenciály a uzávěrky 16.10. Kncvé převdy 16.11. Retardéry 16.12. Opravy převdvek 16.13. Mazání převdvek a stálých převdů -91-
Výsledky vzdělávání vysvětlí rzdělení spalvacích mtrů pdle způsbu jejich činnsti ppíše knstrukci pístvéh mtru ppíše knstrukci dvudbéh zážehvéh a vznětvéh mtru vysvětlí činnst dvudbéh zážehvéh mtru vysvětlí činnst dvudbéh vznětvéh mtru ppíše knstrukci čtyřdbéh zážehvéh mtru vysvětlí vlivy knstrukce na činnst a spalvací prces zážehvéh mtru ppíše knstrukci čtyřdbéh vznětvéh mtru vysvětlí vlivy knstrukce na činnst a spalvací prces vznětvéh mtru ppíše knstrukci Wankelva mtru a vysvětlí jeh činnst ppíše princip činnsti spalvací turbíny vysvětlí důvd a způsby přeplňvání spalvacích mtrů ppíše knstrukci a technlgii výrby pevných části mtrů ppíše knstrukci a technlgii výrby phyblivých části mtrů zná účel, principy činnsti, druhy, knstrukci a pužití jedntlivých sustav stanvuje způsby kntrly, pstupy demntáže, prav, mntáže a seřízení jedntlivých typů příslušenství zná základní druhy prvzních materiálů, rzlišuje jejich vlastnsti, zná značení lejů zná pžadavky na chladící kapaliny, zná jejich vlastnsti a zásady manipulace s nimi zná druhy a principy alternativních phnů vzidel Učiv 17. Mtry 17.1. Pístvé mtry rzdělení 17.2. Dvudbé mtry zážehvé 17.3. Dvudbé mtry vznětvé 17.4. Čtyřdbé mtry zážehvé 17.5. Čtyřdbé mtry vznětvé 17.6. Wankelvy mtry 17.7. Spalvací turbíny 17.8. Přeplňvání mtrů 18. Knstrukce a pravy 18.1. Pevné části 18.2. Phyblivé části 19. Příslušenství spalvacích mtrů 19.1. Mazací sustavy 19.2. Chladicí sustavy 19.3. Palivvá sustava 19.4. Systémy řízení mtru 19.5. Diagnstika závad sustav 20. Prvzní materiály 20.1. Maziva 20.2. Paliva 20.3. Chladící kapaliny 20.4. Brzdvé kapaliny 21. Alternativní phny vzidel 21.1. Elektrmbily 21.2. Plynvé phny- CNG 21.3. Plynvé phny- LPG 21.4. Hybridní phny dstraňuje prvzní závady na mtrvých a přípjných vzidlech vyknává záruční a pzáruční prhlídky vzidel, výměnu dílů jejich pravu či úpravu zaznamenává prvedené úkny v dkumentaci prvádí úkny k zajištění prvzuschpnsti mtrvých a přípjných vzidel z hlediska měření 22. Běžné pravy, seřízení a údržba 22.1. Osbní autmbily 22.2. Nákladní autmbily 22.3. Přípjná vzidla 22.4. Záruční prhlídky 22.5. Příprava vzidla na ME a TK -92-
Výsledky vzdělávání emisí a stanic technické kntrly prvádí funkční zkušky agregátů a jízdní zkušky pravených vzidel zachází s rpnými látkami pdle zásad bezpečnsti, hygieny a eklgie čte výkresy, elektrtechnická schémata a zapjení elektrické výstrje bsažená v technické dkumentaci vzidel rzlišuje jedntlivé bvdy elektrických zařízení mtrvých vzidel pužívá schematické značení prvků sučástek, vdičů a zařízení mtrvých vzidel elektrtechnickéh zařízení umí vyhdntit stav baterie zná zabezpečvací zařízení vzidel vysvětlí funkci elektrickéh zamykání a prvků zařízení rientuje se v radinavigačních systémech dvede ppsat speciální elektrnicku výbavu vzidla vysvětlí vznik rušivých signálů zná druhy drušvacích zařízení zná stupně a způsby drušení zná elektrnická zařízení pasivní a aktivní bezpečnsti je připraven prvádět jízdní a dynamické zkušky rientuje se v měření a zkuškách pr hmlgaci mtrvých vzidel prvádí zkušky mtrvých vzidel a kntrlu činnsti a přesnsti příslušenství vzidel Učiv 23. Ošetření elektrickéh zařízení mtrvých vzidel 23.1. Zdrje,údržba,kntrla 23.2. Spuštěč a jeh bvdy 23.3. Rzmístění elektrických zařízení a kabeláže 23.4. Elektrtechnická schémata 23.5. Elektrická instalace 24. Kmunikační, navigační a zabezpečvací zařízení 24.1. zabezpečvací a navigační zařízení 24.2. prvky zabezpečvacíh zařízení 24.3. radinavigační systémy 24.4. speciální elektrnická výbava vzidel 25. Odrušvací zařízení 25.1. vznik rušení 25.2. stínění vdičů 25.3. prvky pr aktivní drušení 26. Pasivní a aktivní bezpečnst 26.1. airbagy 26.2. předpínače pásů 26.3. prtipžární zařízení 27. Zkušky phybvých vlastnstí a hspdárnsti mtrvých vzidel 27.1. Silniční zkušky 27.2. Kntrla činnsti přístrjů 27.3. Zkušky na zkušebně 27.4. Hmlgační zkušky -93-
MOTOROVÁ VOZIDLA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět mtrvá vzidla dává žákvi základní přehled rzdělení a hlavních částech mtrvých vzidel učí žáka lgickému myšlení v blasti knstrukce vzidel učí žáka pužívat správnu technicku terminlgii przumět základním zásadám knstrukce mtrvých vzidel b) charakteristika učiva V předmětu je zastupena prblematika knstrukce mtrvých vzidel, způsby pužití a psuzení příslušenství mtrvých vzidel. předmět je kncipván s důrazem znalsti knstrukce, prav mtrvých vzidel znalst zásad správnéh prvzu a pužití mtrvých vzidel znalst technlgie příslušenství částí, elektrických a elektrnických systémů znalst prblematiky alternativních phnů c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Předmět mtrvá vzidla směruje k tmu, aby žáci: znali zásady základních knstrukcí sudbých mtrvých vzidel pchpili funkci jedntlivých částí mtrvých vzidel dkázali se rientvat v technické a servisní dkumentaci znali základní způsby a technlgie prav znali základy diagnstických prcesů rientvali se v základech mechaniky suvisející s knstrukcí mtrvých vzidel d) výukvé strategie (pjetí výuky) předmět je členěn d kapitl předmět se vyučuje jak teretická výuka verbální s využitím didaktické techniky, výpčetní techniky, brazů a mdelů předmět navazuje na výuku jiných dbrných předmětu, jejichž zvládnutí je pdmínku pr zvládnutí předmětu mtrvá vzidla na tereticku výuku dle mžnstí navazuje předmět Odbrný výcvik předmět je uknčen závěrečnu zkušku e) hdncení výsledků žáků Vědmsti žáka jsu kntrlvány a hdnceny minimálně dvakrát v průběhu plletí. důraz je kladen na grafické vyjádření a způsb vedení pznámek v sešitě hlubka przumění prblému a schpnst aplikace při vysvětlení prblémů -94-
vystupvání při zkušení a schpnst vyjádřit a přednést dpvěď na pžadvané téma f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení vyhledává a třídí infrmace, nastuduje trendy vývje v knstrukci mtrvých vzidel Kmpetence k řešení prblémů řeší prblémvé situace vznikající při pravách mtrvých vzidel Kmpetence kmunikativní kmunikuje se zákazníky, umí dbrně vysvětlit danu prblematiku suvisející s pravu mtrvých vzidel umí kmunikvat v cizím jazyce Persnální a sciální kmpetence dvede být sučástí klektivu nasluchá a je nápmcen k řešení prblémů v klektivu a u pdřízených Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám psudí a určí pracvní pstupy při pravách vzidel zná základy pdnikání v bru Matematické kmpetence dvede aplikvat matematické pstupy při stanvvání cen prav stanví náklady na prvz autpravny Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využívá infrmační technlgie v suvislst v vyhledáváním infrmací umí vyhledat a bjednat náhradní díly využívá výpčetní techniku k diagnstickým účelům Člvěk a živtní prstředí psudí vlivy autpravárenství na živtní prstředí zná zásady bezpečnsti práce v autpravárenství -95-
ROZPIS UČIVA MOTOROVÁ VOZIDLA 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: rzlišuje jedntlivé druhy vzidel, pjmenuje jejich hlavní části a pužití rzlišuje druhy karsérií určí způsby pužití mtrvých vzidel určí druh phnu vzidla vyjmenuje pužívané příslušenství a vysvětlí jejich význam rientuje se v sustavách alternativních phnů psudí pužitelnst výbavy a výstrje psudí vzidla z hlediska prvzu a bezpečnsti určí druh phnu vzidla, rientuje se v sestavách alternativních phnů ppíše jejich knstrukci a pužití rámů dkáže stanvit způsby prav a údržby rámů vzidel určí správné ulžení elektrických zdrjů a nádrží alternativních phnů zná bezpečnstní předpisy pr manipulaci s alternativními phny Učiv 28. Mtrvá vzidla 28.1. Histrie a vývj 28.2. Přehled hlavních částí vzidel 28.3. Rzdělení pdle phnu a užití vzidel 28.4. Rzměry a hlavní údaje 28.5. Uspřádání a kncepce, aktivní a pasivní bezpečnst 28.6. Knstrukce vzidel, 29. Rámy 29.1. Autmbilvé 29.2. Traktrvé 29.3. Mtcyklvé 29.4. Přípjných a statních vzidel 29.5. Výrba a pravy rámů 29.6. Knstrukce s hledem na umístění nádrží na alternativní paliva a ulžení akumulátrů elektrmbilů ppíše knstrukci karserií zná zásady a psudí způsby pravy samnsných karserií 30. Karserie 30.1. Samnsné 30.2. Ostatní 30.3. Výrba a pravy karserií 30.4. Umístění ddatečně mntvanéh systému alternativníh phnu -96-
Výsledky vzdělávání Žák: ppíše knstrukci pružících systémů vzidel vysvětlí vlastnsti jedntlivých druhů pružení dkáže vysvětlit funkci hydrpneumatickéh pružení ppíše technlgie výrby pér vyjmenuje způsby prav zavěšení a dpružení Učiv 31. Pérvání 31.1. Listvá pera 31.2. Vinuté pružiny 31.3. Zkrutné tyče 31.4. Pryžvá pera 31.5. Hydr-pneumatické pérvání 31.6. Vzduchvé pružení 31.7. Způsby prav pružení Žák: vysvětlí účel tlumičů pérvání ppíše princip funkce tlumičů pérvání zná druhy tlumičů pérvání dvede psudit stav tlumičů pérvání zná zásady pr výměnu tlumičů zná funkci stabilizátru a způsby diagnstiky závad stabilizátru vysvětlí zásady značvání pneumatik ppíše knstrukci pneumatik určí správné pužití pneumatik ppíše způsby vyvažvání kl a dvede stanvit hlubku dezénu pneumatiky ppíše technlgii výrby jedntlivých druhů kl uvede pvlené technlgie pravy kl ppíše způsby výrby pneumatik ppíše způsby prav defektů pneumatik vysvětlí způsby regenerace pneumatik 32. Tlumiče pérvání 32.1. Třecí 32.2. Kapalinvé - plynkapalinvé 32.3. Stabilizátry 32.4. Opravy a zkušení tlumičů 33. Kla a pneumatiky 33.1. Pneumatiky 33.2. Diskvá kla 33.3. Opravy kl 33.4. Opravy pneumatik,prtektry -97-
Výsledky vzdělávání ppíše účel náprav ppíše knstrukci jedntlivých druhů tuhých náprav vysvětlí knstrukci plnáprav zná prvky nezávisléh zavěšení ppíše technlgii výrby prvků náprav vyjmenuje mžné způsby prav náprav a zavěšení Učiv 34. Nápravy a zavěšení 34.1. Druhy náprav 34.2. Technlgie výrby náprav 34.3. Opravy náprav a zavěšení 34.4. Gemetrie náprav -98-
ROZPIS UČIVA 2. ROČNÍK zná funkci autmatických převdvek zná princip funkce hydrstatických a elektrických převdů dvede ppsat funkci retardérů 35. Převdvé ústrjí 35.1. Převdvky mechanické 35.2. Převdvky autmatické 35.3. Rzvdvky, diferenciály ppíše jedntlivé části převdvéh 35.4. Opravy převdvek ústrjí,vysvětlí jejich princip činnsti a pužití; dvede zvlit způsby prav převdvéh ústrjí; zná údržbu a seřízení a způsby prav převdvých ústrjí zná způsby dplnění a zásady výměny prvzních kapalin převdů zná druhy spjek, dvede ppsat jejich funkci ppíše jedntlivé části spjek, vysvětlí jejich princip činnsti a pužití; 36. Spjky 10.1. Účel a druhy spjek zná účel klubvých hřídelí zná zásady prav klubů a klubvých hřídelí zná princip a pužití klubvých hřídelí zná zásady mntáže kardanvých klubů zná způsby údržby a prav klubvých hřídelí ppíše knstrukci kapalinvých brzd vysvětlí činnst kapalinvých brzd ppíše knstrukci vzduchvých brzd vysvětlí činnst vzduchvých brzd ppíše knstrukci nájezdvých kapalinvých brzd přívěsů ppíše knstrukci vzduchvých brzd přívěsů a návěsů zná princip funkce elektrnických 37. Klubvé a spjvací hřídele 37.1. Druhy klubvých a spjvacích hřídelů 37.2. Opravy klubvých hřídelí a klubů 38. Brzdy 38.1. Brzdy třecí a elektrmagnetické 38.2. Brzdy vládané kapalinu,vzduchem, elektricky 38.3. Brzdy zpmalvací 38.4. Elektrnické brzdvé systémy ABS a ESP 38.5. Závady brzd 38.6. Opravy a údržba brzdvých systémů -99-
brzdvých systémů kapalinvých brzd zná princip funkce elektrnických brzdvých systémů vzduchvých brzd ppíše mžné závady brzdvých systémů vysvětlí technlgie prav brzdvých systémů ppíše pravy třecích brzd vysvětlí způsby řízení vzidel ppíše knstrukci základních druhů převdek řízení vysvětlí způsby zjištění a vymezení vůli v řízení dvede vysvětlit prvky gemetrie vzidla vysvětlí vliv gemetrie řízení na jízdní vlastnsti vzidla zná funkci psilvače řízení umí diagnstikvat základní závady psilvačů řízení hydraulických vysvětlí způsb diagnstiky psilvačů elektr-hydraulických a elektrmechanických vysvětlí způsby prav prvků řízení 39. Řízení 39.1. Převdky řízení 39.2. Psilvače řízení druhy 39.3. Opravy a diagnstika systémů řízení 39.4. Diagnstika a pravy vysvětlí rzdělení spalvacích mtrů pdle způsbu jejich činnsti ppíše knstrukci pístvéh mtru ppíše knstrukci dvudbéh zážehvéh a vznětvéh mtru vysvětlí činnst dvudbéh zážehvéh mtru vysvětlí činnst dvudbéh vznětvéh mtru ppíše knstrukci čtyřdbéh zážehvéh mtru vysvětlí vlivy knstrukce na činnst a spalvací prces zážehvéh mtru 40. Mtry 40.1. Rzdělění mtrů všebecně 40.2. Spalvací mtry - rzdělení 40.3. Dvudbé mtry zážehvé 40.4. Dvudbé mtry vznětvé 40.5. Čtyřdbé mtry zážehvé 40.6. Čtyřdbé mtry vznětvé 40.7. Wankelvy mtry 40.8. Spalvací turbíny 40.9. Přeplňvání mtrů Knstrukce a pravy 40.10. Pevné části 40.11. Phyblivé části -100-
ppíše knstrukci čtyřdbéh vznětvéh mtru vysvětlí vlivy knstrukce na činnst a spalvací prces vznětvéh mtru ppíše knstrukci Wankelva mtru a vysvětlí jeh činnst ppíše princip činnsti spalvací turbíny vysvětlí důvd a způsby přeplňvání spalvacích mtrů ppíše knstrukci a technlgii výrby pevných části mtrů ppíše knstrukci a technlgii výrby phyblivých části mtrů zná účel, principy činnsti, druhy, knstrukci a pužití jedntlivých sustav stanvuje způsby kntrly, pstupy demntáže, prav, mntáže a seřízení jedntlivých typů příslušenství 41. Příslušenství spalvacích mtrů 41.1. Mazací sustavy 41.2. Chladicí sustavy 41.3. Palivvá sustava zná základní druhy prvzních materiálů, rzlišuje jejich vlastnsti, zná značení lejů zná pžadavky na chladící kapaliny, zná jejich vlastnsti a zásady manipulace s nimi je připraven prvádět jízdní a dynamické zkušky rientuje se v měření a zkuškách pr hmlgaci mtrvých vzidel prvádí zkušky mtrvých vzidel a kntrlu činnsti a přesnsti příslušenství vzidel 42. Prvzní materiály 42.1. Maziva 42.2. Paliva 42.3. Chladící kapaliny 42.4. Brzdvé kapaliny 43. Zkušky phybvých vlastnstí a hspdárnsti mtrvých vzidel 43.1. Silniční zkušky 43.2. Kntrla činnsti přístrjů 43.3. Zkušky na zkušebně 43.4. Hmlgační zkušky dstraňuje prvzní závady na mtrvých a přípjných vzidlech 44. Běžné pravy, seřízení a údržba 44.1. Osbní autmbily -101-
vyknává záruční a pzáruční prhlídky vzidel, výměnu dílů jejich pravu či úpravu zaznamenává prvedené úkny v dkumentaci prvádí úkny k zajištění prvzuschpnsti mtrvých a přípjných vzidel z hlediska měření emisí a stanic technické kntrly prvádí funkční zkušky agregátů a jízdní zkušky pravených vzidel zachází s rpnými látkami pdle zásad bezpečnsti, hygieny a eklgie ppíše prvky aktivní bezpečnsti ppíše prvky pasívní bezpečnsti zná důležitst prvků bezpečnsti 44.2. Nákladní autmbily 44.3. Přípjná vzidla 44.4. Záruční prhlídky 44.5. Příprava vzidla na ME a TK 45. Prvky aktivní a pasívní bezpečnsti 45.1. Knstrukční vlivy vzidla 45.2. Elektrnické systémy- asistenty 45.3. Prvky pasívní bezpečnsti knstrukční 45.4. Prvky pasívní bezpečnsti - elektrnické -102-
UČEBNÍ PRAXE Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Předmět Praxe ve studijním bru auttrnik má umžnit získat dbrné vědmsti, dvednsti a návyky ptřebné pr příjem vzidel d pravy, dále pr pravy, seřizvání a diagnstikvání mtrvých vzidel, pr přípravu na prvz nvých vzidel, pr stanice technické kntrly a měření emisí, zpracvání servisní dkumentace, živnstenské pdnikání. b) charakteristika učiva Učiv předmětu Praxe spadá splu s dbrnými předměty d slžky dbrnéh vzdělávání, navazuje na teretické učiv dbrných předmětů dle zásady přiměřensti tak, aby žáky vybavila základními praktickými dvednstmi ptřebnými při údržbě, pravách a diagnstice mtrvých vzidel. Rzvržení učiva v předmětu Praxe je v suladu s pstupně vzrůstajícími nárky na dbrné vědmsti a dvednsti žáků a v návaznsti na bsah teretických předmětů. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Předmět Praxe směřuje k uznávání hdnt a pstjů pdstatných pr živt v demkratické splečnsti a ddržvání jich. Zvláště aby: jednali v suladu s udržitelným rzvjem evrpské a světvé kultury rzvíjeli schpnsti pracvat, jednat a tvřivě zasahvat d stávajícíh prstředí uměli pracvat v týmech a vyrvnávat se s různými situacemi a prblémy d) výukvé strategie (pjetí výuky) Předmět Praxe je vyučván dle učebníh plánu d prvníh rčníku. Výuka je prváděna v dbrných dílnách frntálním systémem, u speciálních témat na drahých a slžitých zařízení např. strjní brábění, seřizvání gemetrií apd. se využijí přeřazvací plány. Výuka prbíhá jak na cvičných agregátech, tak i na prduktivní práci při pravách mtrvých vzidel. e) hdncení výsledků žáků Hdncení výsledků žáků v předmětu Praxe se dvíjí jednak d kvality prvedené práce, ddržení technlgických pstupů včetně zásad BOZP a přístupu k praktickým činnstem. Důležitu zpětnu vazbu jsu kntrlní testy zařazvané na knci tématických celků i bdbí. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat -103-
Přispívá k celkvému přehledu a prpjení teretických vědmstí s praktickými činnstmi ptřebnými k dbrné připravensti abslventů. Aplikace průřezvých témat: dplňvání znalstí a dvednstí žáků získaných v dbrné slžce nejdůležitější pznatky a dvednsti pr uplatnění na trhu práce aktivní rzhdvání vlastní kariéře, schpnst reálně psuzvat své mžnsti a uplatnění uplatňvání zásad pr chranu zdraví a živtníh prstředí -104-
ROZPIS UČIVA UČEBNÍ PRAXE 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: rientuje se na nvém pracvišti vysvětlí základní úkly a pvinnsti rganizace při zajišťvání BOZP; ddržuje ustanvení týkající se bezpečnsti a chrany zdraví při práci a pžární prevence; - při bsluze, běžné údržbě a čištění strjů a zařízení pstupuje v suladu s předpisy a pracvními pstupy; - uvede příklady bezpečnstních rizik, event. nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci; - pskytne první pmc při úrazu na pracvišti; - uvede pvinnsti pracvníka i zaměstnavatele v případě pracvníh úrazu; rzlišuje prvedení spalvacích mtrů vládá princip činnsti 4-dbéh mtru včetně kruhvéh diagramu a časvání ventilvéh rzvdu vládá princip činnsti 2-dbéh mtru je seznámen s principem činnsti mtru Wankel umí určit přadí válců mtrů řadvých, vidlicvých a plchých včetně určení přadí zapalvání umí určit uspřádání vaček na vačkvém hřídeli je seznámen a umí se rientvat v dílenských příručkách a dílenských učebních pmůckách je seznámen se zásadami pravidly pr demntáž a mntáž mtru z vzidla zná zásady a pravidla pr demntáž a mntáž částí mtru (hlava válců, vačkvý hřídel, klikvý hřídel, jnice, písty, kružky) Učiv 1. Bezpečnst a chrana zdraví při práci, hygiena práce, pžární prevence 1.1. Úvd, seznámení s pracvištěm BOZP a PO. 2. Spalvací mtry. 2.1 Kategrizace spalvacích mtrů. 2.2. Funkčnst spalvacíh mtru. 2.3. Demntáž a mntáž mtru a jeh částí. 2.4. Rzvdy, nastavení. 2.5. Měření částí mtru. 2.6. Alternativní phny LPG, CNG. 3. Diagnstika, Diagnstická zařízení 3.1. Palubní síť, Can Bus, sérivá a paralelní diagnstika -105-
Výsledky vzdělávání Učiv rzpznává části různých rzvdů a zná jejich funkci vládá výměnu rzvdvéh řemene a napínací kladky (OHC) je seznámen s výměnu rzvdvéh řetězu a zubených kl (OHV) vládá vzájemné nastavení dvu vačkvých hřídelů (DOHC) vládá seřízení ventilů vládá nastavení dtrhu a předstihu 2- dbéh mtru vládá měření jedntlivých částí mtru a prvnává s předepsanými hdntami v dílenské příručce výrbce vzidla (písty, válce, pístní kružky, axiální a radiální vůle klik. hřídele a průměrů čepů klik. hřídele, rvinnsti hlavy a blku, přesahu vlžených válců a další) 3.2. Ventilace 3.3. Tpení-závislá, přídavná, nezávislá 3.4. Klimatizace 4. Příslušenství mtru 4.1. Chladící sustava. 4.2. Mazací sustava. je seznámen s pravidly pr přestavby, prvzvání, garážvání a pravárenství vzidel s plynvými phny umí ppsat jedntlivé části systémů a zná jejich funkci rientuje se v sestavě palubní sítě, vyhledá dpvídající parametry v technické dkumentaci a dkáže je přiřadit k dané značce vzidla rientuje se v rzmístnění řídících jedntek ve vze prvádí základní diagnstiku síti Can Bus rientuje se v sestavě ventilace, tpení, klimatizace vlí vhdné metdy měření, diagnstiky a kntrly funkce sestavy měří a kntrluje, pužívá diagnstické přístrje prvádí údržbu a pravy respektuje zásady a skladvání a manipulaci s plynem chladícíh média, leji a chemickými přípravky ddržuje bezpečnst práce zvláště při práci s klimatizační jedntku zná princip činnsti vzduchvéh a 4.3. Palivvá sustava zážehvých mtrů 4.4. Sací sustava, výfukvá sustava, přeplňvání. 4.5. Příslušenství karserie. 5. Diagnstika zážehvých mtrů 5.1. Sérivá a paralelní diagnstika zapalvacích sustav 5.2. Palivvá sustava zážehvých mtrů 5.3. Řízení zážehvých mtrů 5.4. Sérivá a paralelní diagnstika vstřikvacích -106-
Výsledky vzdělávání kapalinvéh chlazení rzpznává jedntlivé sučásti chladících systémů vládá výměnu čerpadla chladící kapaliny vládá kntrlu funkčnsti termstatu vládá výměnu chladící kapaliny včetně dvzdušnění je seznámen s kntrlu těsnsti chladícíh systému je seznámen s mžnými závadami a způsbem jejich dstranění rzpznává jedntlivé sučásti mazacích systémů je seznámen s principy činnsti lejvých čerpadel vládá kntrlu zubvé a axiální vůle zubených kl lejvéh čerpadla vládá výměnu mtrvéh leje a filtru je seznámen s mžnými závadami a způsbem jejich dstranění rzpznává jedntlivé sučásti palivvé sustavy a zná jejich funkci vládá výměnu palivvéh filtru je seznámen s mžnými závadami a způsbem jejich dstranění rientuje se v mžnstech pužití eklgických paliv a je seznámen bezpečnstními pravidly rzpznává jedntlivé sučásti sustav a zná jejich funkci vládá výměnu vzduchvéh a pylvéh filtru zná funkci zpětnéh vedení výfukvých plynů zná funkci systému sekundárníh vzduchu je seznámen s mžnými závadami a způsbem jejich dstranění Učiv sustav zážehvých mtrů 5.5. Emise zážehvých mtrů 5.6. Systémy pr snižvání emisí 5.7. Alternativní phnyelektrphny,hybridní kncepce 6. Ostatní elektrická zařízení - kmfrt 6.1. Audi systémy 6.2. Antény 6.3. Centrální zamykání 6.4. Elektricky vládaná kna 6.5. Palubní sít 6.6. Tažné zařízení 6.7. Imbilizéry 6.8. Alarmy 6.9. Infrmační palubní přístrje 6.10. Palubní navigace 7. Převdvá ústrjí 7.1. Spjky druhy, závady, pravy rzlišuje druhy karsérií zná způsby pužití mtrvých vzidel pjmenuje pužívané příslušenství a vysvětlí jejich význam psudí pužitelnst výbavy a výstrje vzidla z hlediska prvzu a bezpečnsti 7.2. Převdvky demntáž, mntáž včetně spjky 7.3. Převdvky dvuhřídelvé Prvádí diagnstiku zapalvací sustavy Měří scilskpem v bvdu zapalvací sustavy -107-7.4. Převdvky tříhřídelvé 7.5. Převdvky synchrnizace
Výsledky vzdělávání Učiv Identifikuje a dstraňuje jedntlivé závady Orientuje se v palivvé sustavě Prvádí servis palivvé sustavy Prvádí kntrlu funkce Odstraňuje závady palivvé sustavy Orientuje se v sustavě řízení zážehvých mtrů Rzezná jedntlivé druhy a jejich části Prvádí sérivu a paralelní diagnstiku vstřikvacích sustav Prvádí diagnstická měření scilskpem a vyhdncuje scilgram Měří emise Orientuje se v sestavě systémů pr snižvání emisí Prvádí demntáž a mntáž jedntlivých kmpnent uvedených sustav Vyhledá a přiřadí hdnty dle dkumentace 7.6. Převdvky řadící ústrjí Orientuje se v sestavách alternativních phnů Rzezná VN zástavbu a VN prvky Ddržuje bezpečnstní předpisy Zná značení vzu s VN sustavu a manipulaci na servise Ddržuje bezpečnu manipulaci při nabíjení ze sítě Měří izlační dpr vysknapěťvéh vedení, Je seznámen s deaktivváním a aktivváním VN akumulátrů, a věření VN Orientuje se v sestavách elektrhybridních phnů Zná bezpečnu manipulaci Prvádí sérivu diagnstiku 7.7. Převdvky autmaticképrincip, základní pjmy 7.8. Převdvky autmatické rzlžení, slžení 7.8. Převdy řetězvé Prvádí sérivu a paralelní diagnstiku kmfrtních systémů Prvádí elektrická měření palubní sítě Umí pracvat s diagnstickým zařízením prvádí demntáž a mntáž jedntlivých kmpnent vládá zapjení jedntlivých elektrických zařízení prvádí základní nastavení parametrů infrmačních palubních přístrjů rientuje se v elektrických schématech vyhledá a přiřadí hdnty dle dkumentace 7.9. Rzvdvka, stálý převd a diferenciál 7.10. Diferenciály mezinápravvé, samsvrné, diferenciál Thrsen -108-
Výsledky vzdělávání Učiv stanví způsby kntrly, pstupy demntáže prav, mntáže a seřízení spjek zvládá výměny vadných dílů spjek u vzidel včetně jejíh seřízení pužívá k pravám spjek vhdnéh servisníh nářadí, pmůcek a přípravků zná účel, principy činnsti, druhy, knstrukci a pužití jedntlivých skupin převdvých ústrjí stanví způsby kntrly, pstupy demntáže prav, mntáže a seřízení skupin převdvéh ústrjí a zná typické závady udržuje, zvládá jednduché pravy, výměny vadných dílů a seřízení převdvých ústrjí zná pstupy de a mntáže převdvých agregátů z /d u nás nejpužívanějších vzidel dplňuje a vyměňuje prvzní kapaliny pužívané u převdů, rientuje se ve specifikacích a pužití převdvých lejů 7.11. Připjitelné převdy Haldex, viskzní spjka a vlnběžka 7.12. Phn všech kl, přídavné převdy 7.13. Hnací, klubvé a spjvací hřídele 7.14. Klubvé a spjvací hřídele, kluby rientuje se v prblematice autmatických převdvek je seznámen se zásadami rzlžení a slžení autmatických převdvek zná účel, druhy, knstrukce a pužití řetězvých převdů, způsb kntrly, zásady pr údržbu zná prblematiku rzvdvky je seznámen s pstupem nastavení stáléh záběru diagnstikuje závady diferenciálu, zvládá jednduché pravy diferenciálu je seznámen s knstrukcí, principem činnsti a mžnými závadami uvedených diferenciálů je seznámen s knstrukcí, principem činnsti a mžnými závadami vlnběžek, spjek Haldex, viskzních spjek, phnu všech kl a přídavných převdů -109-
Výsledky vzdělávání Učiv zvládá jednduché pravy hnacích, klubvých a spjvacích hřídelí zná účel, druhy, knstrukci a pužití jedntlivých typů klubů stanví způsby kntrly, pstupy demntáže, prav, výměny, mntáže a údržby klubů -110-
ROZPIS UČIVA PRAXE 2. rčník Výsledky vzdělávání Žák: rientuje se na nvém pracvišti vysvětlí základní úkly a pvinnsti rganizace při zajišťvání BOZP; ddržuje ustanvení týkající se bezpečnsti a chrany zdraví při práci a pžární prevence; - při bsluze, běžné údržbě a čištění strjů a zařízení pstupuje v suladu s předpisy a pracvními pstupy; - uvede příklady bezpečnstních rizik, event. Nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci; - pskytne první pmc při úrazu na pracvišti; - uvede pvinnsti pracvníka i zaměstnavatele v případě pracvníh úrazu; je pdrben kntrle nabytých znalstí z 1. Rč. prvádí kntrlu mechanickéh stavu vládá kntrlu elektrickéh a elektrnickéh příslušenství mtru měřením multimetrem umí vyhdntit naměřené hdnty dle technických dat daných výrbcem vládá měření kmpresních tlaků vládá výměnu gufer vdítek ventilů vládá měření vůle ventilu ve vdítku vládá kntrlu hydraulických zdvíhátek vládá kntrlu rvinnsti dsedací plchy Učiv při práci, prevence 1. Bezpečnst a chrana zdraví hygiena práce, pžární 1.1. Úvd, seznámení s pracvištěm BOZP a PO. 2. Diagnstika mechanických závad a pravy spalvacích mtrů. 2.1. Opakvání z 1. Rčníku. 2.2. Statická kntrla snímačů a akčních členů. CNG. 2.3. Hlava válců 2.4. Klikvá skříň blk, válce. 2.5. Klikvý mechanismus. 2.6. Rzvdy, nastavení. 2.7. Alternativní phny LPG, 3. Palubní síť 3.1. Diagnstika zdrjvé a spuštěcí sustav vzidla 3.2. Palubní síť diagnstika 3.3. Infrmační palubní přístrje 3.4. Servisní intervaly 3.4. Multiplexní sítě 4. Diagnstika elektrniky a mechaniky pdvzku 4.1. Elektrnika brzd, ABS, ESP -111-
Výsledky vzdělávání vládá seřízení ventilů vládá kntrlu těsnsti ventilů v sedlech kapalinvu a vzduchvu zkušku vládá měření axiální vůle a házivsti vačkvéh hřídele je seznámen s mžnstí brušení ventilů a frézvání sedel hlavy vládá kntrlu měření rvinnsti blku a kntrlu na zkrucení je seznáme s prváděním prav blků a válců v dbrných dílnách vládá usazení vlžených válců měření přesahů vládá měření průměrů vality válců vládá měření axiální a radiální vůle k.h. vládá měření čepů k.h. vládá měření předpětí pánví kluznéh lžiska vládá demntáž a mntáž klikvéh mechanismu vládá měření pístů a pístních kružků vládá úhlvání jnic vládá měření přeběhu pístů je seznáme s prváděním prav klikvéh hřídele v dbrných dílnách vládá výměnu rzvdvéh řemene a napínací kladky (OHC) vládá vzájemné nastavení dvu vačkvých hřídelů (DOHC) je seznámen s pravidly pr přestavby, prvzvání, garážvání a pravárenství vzidel s plynvými phny umí ppsat jedntlivé části systémů a zná jejich funkci je seznámen s mžnými závadami a způsbem jejich dstranění Učiv 4.2. Elektrnika řízení, elektrhydraulické psilvače 4.3. Elektrnika řízení elektrmechanické psilvače 4.4. Diagnstika mechanické části pdvzku 5. Pasivní bezpečnstní systémy 5.1. Airbag, bezpečnstní pásy 5.2. Diagnstika zádržných systémů 5.3. Diagnstika palubní sítě 6. Diagnstika vznětvých mtrů 6.1. Žhavící sustava 6.2. Palivvá sustava vznětvých mtrů 6.3. Sérivá a paralelní diagnstika vstřikvacích sustav vznětvých mtrů 6.4. Emise vznětvých mtrů 6.5. Systémy pr snižvání emisí prvádí sérivu a paralelní diagnstiku zdrjvé a spuštěcí sustavy 6.6. Přeplňvání prvádí sérivu a paralelní diagnstiku palubní sítě a infrmačních palubních přístrjů prvádí základní nastavení rientuje se a prměřuje snímače a akční členy nastavuje servisní intervaly -112-
Výsledky vzdělávání Učiv rientuje se v sestavě multiplexní sítě a prvádí jedntlivá měření a nastavení prvádí demntáž a mntáž jedntlivých kmpnent zná jedntlivé příslušenství pdvzku a dkáže je identifikvat prvádí sérivu a paralelní diagnstiku elektrniky brzdvých systémů prvádí výměnu brzdvé kapaliny a dvzdušňuje hydraulický systém prvádí sérivu a paralelní diagnstiku elektrniky psilvačů řízení prvádí diagnstiku mechanické části pdvzku prvádí demntáž a mntáž jedntlivých kmpnent rientuje se v elektrických a hydraulických schématech vyhledá a přiřadí hdnty dle dkumentace ddržuje bezpečnst práce při diagnstice a manipulaci na systému airbag prvádí sérivu a paralelní diagnstiku vyměňuje jedntlivé kmpnenty rientuje se v sestavě palubní sítě, vyhledá dpvídající parametry v technické dkumentaci a dkáže je přiřadit k dané značce vzidla prvádí měření scilskpem a vyhdncuje scilgram Prvádí diagnstiku žhavící sustavy Identifikuje a dstraňuje jedntlivé závady Orientuje se v palivvé sustavě Prvádí servis palivvé sustavy Prvádí kntrlu funkce Odstraňuje závady palivvé sustavy Orientuje se v sustavě řízení vznětvých mtrů Rzezná jedntlivé druhy a jejich části Prvádí sérivu a paralelní diagnstiku vstřikvacích sustav Prvádí diagnstická měření scilskpem a vyhdncuje scilgram Je seznámen s měřením emisí Orientuje se v sestavě systémů pr snižvání emisí Prvádí sérivu a paralelní diagnstiku systému přeplňvání Prvádí demntáž a mntáž jedntlivých kmpnent uvedených sustav Vyhledá a přiřadí hdnty dle dkumentace -113-
INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becné cíle vyučvacíh předmětu vyrvnání úrvně připravensti žáků na určitý standard a pskytnutí hlubšíh vzdělání v závislsti na ptřebách jedntlivých bru vzdělání umžňuje žákům získat dvednsti v blasti infrmačních a kmunikačních technlgií učí žáky využívat digitálníh zpracvávání, přensu a uchvávání infrmací pmáhá svými základy k uplatnění výpčetní techniky i v dalších předmětech žáci jsu připravváni k tmu, aby byli schpni pracvat s prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výknu pvlání, stejně jak v činnstech, které jsu a budu běžnu sučástí jejich sbníh a bčanskéh živta b) charakteristika učiva seznámení s infrmatiku a výpčetní techniku a mderní digitální technlgii umžňuje žákům využívat na uživatelské úrvni perační systém, základní kancelářský sftware a pracvat s dalším běžným aplikačním prgramvým vybavením (včetně specifickéh prgramvéh vybavení pužívanéh v příslušné prfesní blasti) bjasnění základu internetu a jeh služeb, využití mbilních technlgií a n line kmunikace, ale i bezpečnst a chrana dat algritmizace a základy prgramvání řešení kmplexních úlh c) pjetí výuky důraz je kladen na názrnst výuky, tj. praktická práce s pčítačem při práci ve škle řeší úkly pmcí pčítače vyučující pravuje práci žáků a dbá na správné návyky práce na pčítači při vyučvání se třída bude dělit na skupiny vyučvání prbíhá v dbrné učebně vybavené pčítači d) hdncení výsledků žáků p uknčení jedntlivých mdulů vypracuje žák test na pčítači jednu za plletí žáci vypracují prjekt na zadané téma žák je hdncen za aktivitu ve výuce e) příns předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a průřezvých témat infrmační a kmunikační technlgie umžňuje aktivně využívat výpčetní techniku, zejména internet při zjišťvání aktuálních infrmací vzdělávání v infrmačních a kmunikačních technlgiích je nezbytnu pdmínku úspěchu jedntlivce rzvíjí dvednst v blasti infrmačních kmunikačních technlgií nabízí mžnst využit infrmační a kmunikační prstředky jak pr řešení úklů, tak i pr kmunikaci s statními lidmi z různých etnických skupin, nárdů a zemí. -114-
Rzpis učiva INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 1. rčník Výsledky vzdělávání Žák: vytvří strukturvaný dkument na zadané téma zpracvaný na základě pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů frmátu maturitní práce. Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: vlí vhdné infrmační zdrje a k vyhledávání pžadvaných infrmací vlí dpvídající techniky (metdy, způsby) jejich získávání; získává a využívá infrmace z tevřených zdrjů, zejména pak z celsvětvé sítě Internet, vládá jejich vyhledávání, včetně pužití filtrvání; rientuje se v získaných infrmacích, třídí je, analyzuje, vyhdncuje, prvádí jejich výběr a dále je zpracvává; uvádí správnu citaci pužitých zdrjů, chápe význam autrskéh zákna; využívá rastrvé i vektrvé editry a prgramy pr zpracvání ftgrafií. Žák: vytvří prezentaci na zadané téma zpracvanu na základě pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů; předvede ji. Výsledek má frmu bhajby maturitní práce. Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: využívá na vyšší úrvni rastrvé i vektrvé editry a prgramy pr zpracvání ftgrafií; využívá nline prstředky zpracvání brazu a zvuku; uvědmuje si nutnst psuzení Učiv POKROČILÁ PRÁCE S TEXTOVÝM EDITOREM Tematické celky Pkrčilé frmátvání, vlastnsti písma, dstavce, seznamy, drážky a číslvání, vlastnsti stránky, záhlaví a zápatí Pkrčilé vkládání bjektů d textu Tvrba strukturvanéh dkumentu bdby maturitní práce: styly, bsah, rejstřík, pznámky a vysvětlivky, seznam literatury, seznam tabulek a brázků, citace a autrský zákn. POKROČILÁ PRÁCE SE SOFTWAREM PRO TVORBU PREZENTACÍ Tematické celky Pkrčilé vkládání bjektů, frmátvání snímků, animace. Pkrčilý návrh prezentace pmcí předlhy snímků. POKROČILÁ PRÁCE S TABULKOVÝM PROCESOREM Tematické celky Frmátvání tabulek Vzrce a vybrané funkce Grafy Hrmadné zpracvání dat, základy databází: filtrvání, třídění, suhrny, kntingenční tabulky POKROČILÉ KRESLENÍ VE 2D A MODELOVÁNÍ VE 3D Tematické celky Práce s náčrtem, kreslící entity -115-
Výsledky vzdělávání validity infrmačních zdrjů a pužití infrmací relevantních pr ptřeby řešení knkrétníh prblému; zaznamenává a uchvává textvé, grafické i numerické infrmace způsbem umžňujícím jejich rychlé vyhledání a využití; správně interpretuje získané infrmace a výsledky jejich zpracvání následně prezentuje vhdným způsbem s hledem na jejich další uživatele. Žák: vytváří tabulky, grafy v závislsti na bru; vytvří strukturvaný dkument na zadané téma zpracvaný pdle pdkladů získaných z různých infrmačních zdrjů. Dkument bsahuje numerické i grafické infrmace zpracvané pmcí tabulkvéh prcesru. Průběžně získané kmpetence Učiv (čára, spline ) a vazby (tečná, hrizntální ). Pracvní rviny a nástrje 3D mdelvání (vysunutí, rtace, díra, tažení, šablnvání, vlný tvar ). Sestavy a vazby ve 3D. Tisk na 3D tiskárně. Žák v rámci LAN škly: rzumí běžným i dbrným graficky ztvárněným infrmacím (schémata, grafy apd.) a je schpen je sám vytvářet; využívá splupráce částí balíku kancelářskéh sftware (textvý editr, tabulkvý prcesr, SW pr tvrbu prezentací). Žák: v závislsti na způsbu zadání (bkreslení výkresu; výkres k zadané sučásti) je schpen samstatně vytvřit sestavu ve 3D Průběžně získané kmpetence Žák v rámci LAN škly: pužívá na vyšší úrvni rastrvé a vektrvé editry pr úpravu pdkladů ke tvrbě výkresu a mdelu. -116-
Rzpis učiva INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 2. rčník Výsledky vzdělávání Učiv Žák: vytváří jednduché multimediální dkumenty (tedy dkumenty, v nichž je spjena textvá, zvukvá a brazvá slžka infrmace) ve frmátu HTML využívá nápvědy a manuálu pr práci s nvými pdpůrnými nline prgramy; využívá dalších prstředků výměny dat na internetu (FTP pr přístup k webu apd.). Průběžně získané kmpetence: Žák v rámci LAN škly: pužívá na vyšší úrvni rastrvé, vektrvé editry a prgramy (především nline) pr zpracvání ftgrafií, hudby, videa; v rámci rčníkvéh prjektu publikuje vlastní web. Žák: Tvřivým způsbem využije znalsti získané v předcházejícím studiu. POKROČILÉ FORMY PREZENTACE TVORBA WEBU A SDÍLENÝ OBSAH V REDAKČNÍM SYSTÉMU Tematické celky Základy HTML a HTML editry Grafika pr web Estetika návrhu stránky Jednduchý web v HTML Redakční systém Web vytvřený s využitím redakčníh systému OPAKOVÁNÍ KANCELÁŘSKÝCH APLIKACÍ A PŘÍPRAVA K MATURITĚ (VYPRACOVÁNÍ OTÁZEK APOD.) Tematické celky Využití kancelářskéh balíku pr pdpru učení k maturitní zkušce. -117-
DĚJEPIS Pjetí vyučvacíh předmětu: a) becný cíl vyučvacíh předmětu Dějepis je na středních dbrných šklách sučástí splečenskvědní slžky všebecnéh vzdělávání, prtže plní nezastupitelnu integrující rli při začleňvání mladéh člvěka d splečnsti. Vychází z pznatků sudbých histrických věd, a prt vytváří žákv histrické vědmí. Zárveň systematizuje různrdé histrické infrmace, s nimiž se žák ve svém živtě setkává (v masmédiích, v umění, při becné výměně infrmací aj.), sehrává tak významnu úlhu v rzvji jeh bčanských pstjů a samstatnéh myšlení. Výuka dějepisu v dbrném šklství navazuje na znalsti žáků získané v základním vzdělávání a dále je rzvíjí tak, aby žáci na základě pznání minulsti hluběji przuměli sučasnsti. Dějepis spluvytváří demkratické pstje žáků, přispívá k eliminaci netlerantních pstjů, k samstatnému kritickému myšlení a dpvědnému jednání. Žák musí být veden tak, aby: dvedl vyhledávat různé zdrje infrmací histrii a uměl s nimi pracvat uvědmil si, jakým histrickým vývjem vznikla dnešní pdba světa, a t hlavně v evrpském kulturním kruhu získal pznatky nárdních dějinách, uvědmval si svu nárdní a státní příslušnst dvedl zařadit reginální a nárdní dějiny d evrpskéh a světvéh kntextu byl kritický, dpvědný a schpný si vytvřit samstatný úsudek zalžený na nezbytných faktgrafických znalstech a intelektvých dvednstech jednal v suladu s demkratickými bčanskými ctnstmi, respektval lidská práva, chápal meze lidské svbdy a tlerance, jednal slidárně a dpvědně, aby nsitele jiných názrů nepvažval za nepřítele, aby sebu nenechal manipulvat získal kmunikativní dvednsti, včetně správnéh pužívání histrické terminlgie, spisvnéh jazyka a stylistické úrvně svéh prjevu przuměl vztahu člvěka a přírdy v plynutí histrickéh času, aby byl schpen sucítit s mimlidsku přírdu a zastával praktické pstje při její chraně chápal hdntu histrických a kulturních památek a byl chten pdílet se na jejich chraně b) charakteristika učiva -118-
Učiv tvří systémvý výběr z becných (především evrpských) a českých dějin, který je řazen chrnlgicky. Jedntlivá histrická bdbí jsu zastupena různu měru, cž je dán dtací dvu hdin v učebním plánu. Aby si žák mhl učinit celistvější braz minulsti lidstva, nepmněli jsme infrmvat dějinách pravěku a starvěku (vzhledem k jeh plitickému a kulturnímu přínsu). Těžiště výkladu spčívá ve středvěkých a nvvěkých dějinách, nebť jejich studium a znalst vede k pchpení přítmnsti. Učiv nvdbých dějin bude stručněji z jinéh hlediska prbírán i v hdinách bčanské nauky. Faktgraficku slžku redukujeme, nikliv minimalizujeme, prtže bez zvládnutí nezbytné faktgrafie nelze minulst pznat ani ní uvažvat. Zaměříme se na plitické a eknmické dějiny, abychm v nich nalézali pučení pr sučasnst a buducnst. Zmíníme i reginální zvláštnsti. Stručně pjednáme kulturních dějinách, prtže literatuře a písemnictví se věnuje literatura. c) cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí Výuka dějepisu směřuje k tmu, aby žáci: cítili ptřebu bčanské aktivity, vážili si demkracie a svbdy, usilvali její zachvání a zdknalvání jednali v suladu s humanitu a vlastenectvím, s demkratickými bčanskými ctnstmi, byli kriticky tlerantní a slidární, byli chtni se angažvat nejen pr vlastní prspěch, ale i pr veřejný zájem nenechali sebu manipulvat, tvřili si vlastní úsudek prstili se d předsudků a předsudečnéh jednání ve vztahu k lidem jiné víry, etnickéh půvdu neb sciálníh zařazení vážili si živta, zdraví, materiálních a duchvních hdnt, dbréh živtníh prstředí a snažili se je zachvat pr příští generace d) výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka dějepisu má být pr žáka zajímavá a pzitivně mtivující, má žáka aktivizvat, má rzvíjet jeh intelektvé a kmunikativní dvednsti a pzitivně vlivňvat jeh hdntvu rientaci, prt se dpručuje využívat širkéh spektra metd, např. slvních (přednáška, rzhvr, diskuse, výklad), heuristických, demnstračních, autdidaktických, metd prblémvéh výkladu aj. Učitel vybere důležitá knkrétní histrická fakta tak, aby žáci, kteří pracují hrmadně, samstatně, ve skupinách či ve dvjicích, przuměli histrickým prcesům a byli schpni určitých zbecnění, která jim pak umžní przumět dějinám, sbě samým i jiným lidem, a tak přispívat k dbrému sužití bčanů v našem státě i k dbrým vztahům a k slidaritě s jinými lidmi na celém světě. -119-
Výuka předmětu prbíhá jak v kmenvých, tak pdle mžnstí i v multimediálních učebnách, které jsu vybaveny mderní pčítačvu a audivizuální techniku. e) hdncení výsledků žáků Hdncení ústníh i písemnéh zkušení vyplývá ze šklníh klasifikačníh řádu. Dpručuje se pužívat také slvní hdncení (učitelem i žákem), prtže služí k sebehdncení a mtivuje k další práci. Vyučující hdntí kultivvaný jazykvý prjev, svjené vědmsti, schpnst rientvat se v histrických suvislstech, aktivitu ve vyučvací hdině. f) ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Abslvent je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence:. Kmpetence k učení dkáže vyhledávat infrmace v učebním textu, ve zjedndušených histrických dkumentech a v dalších textech včetně internetvých, třídit je, kriticky hdntit dkáže získané infrmace vzájemně prpjvat zvláště s využitím mezipředmětvých vztahů dkáže získávat infrmace z různých typů textů map, grafů, tabulek dkáže rganizvat vlastní studium přizvat snvu, výtah, výpisky psudí pkrk, kteréh dsáhl při studiu a plánuje, jak zlepšit své výsledky. Kmpetence k řešení prblémů dkáže řešit prblémvé tázky suvisející s histrickým vývjem vytvří krátku prezentaci či referát na dané téma dkáže srvnávat histrické jevy, třídit je pdle daných hledisek hledá argumenty pr a prti jedntlivým tvrzením rzpzná příčiny a důsledky jevů. Kmpetence kmunikativní dkáže výstižně a v lgickém sledu prezentvat své znalsti v ústní i písemné frmě, a t v suladu se spisvnu nrmu češtiny dkáže nasluchat prmluvám druhých, vhdně bsahvě i frmálně na ně reagvat vhdně se zapjí d diskuse. Persnální a sciální kmpetence -120-
jedná v suladu s becně platnými etickými nrmami bere hled na názry a pcity druhých, respektuje je cení úspěch druhých pučí se z chyb druhých v případě ptřeby umí pžádat pmc a napak ji pskytne těm, kd ji ptřebují respektuje splečenská pravidla a pdílí se na jejich vytváření. Občanské kmpetence a kulturní pvědmí váží si histrickéh a kulturníh dědictví a chrání je respektuje kulturní a nábžensku dlišnst různých etnik dmítá násilí a rzpzná jeh prjevy chápe pdstatu demkracie a jejíh uplatňvání uvědmuje si suvislst mezi lidsku civilizací a přírdními pdmínkami a pdpruje chranu živtníh prstředí. Kmpetence k pracvnímu uplatnění a pdnikatelským aktivitám dkáže zhdntit dsažený stupeň svých znalstí a dvednstí, s hledem na ně vlí své buducí zaměření a další vzdělávání ddržuje zásady bezpečnsti a chrany zdraví při studiu dkáže se adaptvat na pracvní pdmínky. Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a pracvat s infrmacemi využívá infrmačních a kmunikačních technlgií k vyhledávání infrmací a přípravě referátů Ve vyučvacím předmětu jsu aplikvána průřezvá témata:. Občan v demkratické splečnsti při pznávání světvých i nárdních dějin je mžn žáky vést k demkratickému bčanství, ke schpnsti rientvat se v médiích, využívat je a kriticky hdntit vést je k tmu, aby nemysleli jen na sebe, ale aby se zajímali i zájmy veřejné, aby si vážili materiálních a duchvních hdnt, příznivéh živtníh prstředí, které by měli chránit a uchvat pr buducí generace vést je také k tmu, aby dkázali dlávat názrvé manipulaci, aby dvedli jednat s lidmi, diskutvat citlivých neb kntrverzních tázkách, hledat kmprmisní, neagresivní řešení. Člvěk a živtní prstředí v hdinách dějepisu se žák učí pznávat svět a lépe mu rzumět je upzrňván na fakt, že člvěk je bčansky i prfesně dpvědný za stav živtníh prstředí, nebť např. pkrk v průmyslu a války naše živtní prstředí vlivňují negativně -121-
žák se prt musí naučit pracvat s infrmacemi efektivně, aby se mhl rientvat v sučasných glbálních prblémech lidstva. Člvěk a svět práce ve výuce dějepisu se žák učí kmunikvat, pracvat s infrmačními médii, bhajvat svůj názr, seznamuje se s vývjvými zvláštnstmi reginu, jež mu mhu pmci rientvat se na trhu práce i v živtě. Infrmační a kmunikační technlgie žák je veden v hdinách dějepisu k tmu, aby aktivně využíval při přípravě a realizaci referátů infrmačních a kmunikačních technlgií -122-
ROZPIS UČIVA DĚJEPIS 1. rčník 33 hdin Výsledky vzdělávání Žák: vysvětlí smysl pznávání minulsti bjasní, prč je výklad minulsti variabilní a neuzavřený Učiv 1. Úvd d předmětu 1.1 Způsby, význam a variabilita pznávání minulsti dkáže se rientvat v mapě s využitím legendy, rvněž na časvé přímce vysvětlí příns pravěku v suvislsti s rzvjem řeči, myšlení a nábženství 2. Pravěk pravěku 2.1 Peridizace a charakteristika dkáže na mapě lkalizvat nejvýznamnější starvěké civilizace becně charakterizuje epchu starvěku na knkrétních příkladech dlží kulturní a civilizační příns starrientálních i antických zemí bjasní vliv judaismu, křesťanství a antickéh dědictví na utváření Evrpy dkáže na mapě lkalizvat nejvýznamnější středvěké státní útvary, histricky důležitá místa becně charakterizuje epchu středvěku a jeh kulturu vysvětlí skladbu středvěké splečnsti ppíše vliv církve na živt středvěké splečnsti vysvětlí pčátky a následný vývj českéh státu bjasní příčiny husitství a jeh význam v nárdních dějinách seznámí se s reginálními dějinami a památkami dkáže na mapě lkalizvat histricky důležitá místa 3. Starvěk 3.1 Peridizace a charakteristika 3.2 Starvěké Řeck a helénistické státy 3.3 Charakteristika řecké kultury a její význam 3.4 Starvěký Řím 3.5 Vliv Římské kultury na rzvj evrpské vzdělansti 4. Středvěk 4.1 Peridizace a charakteristika 4.2 Slvané, Velká Mrava, vznik českéh státu 4.3 Kultura ranéh středvěku (5.- 11.stl.) 4.4 Český stát a Slvensk v bdbí rzvinutéh středvěku, český stát za psledních Přemyslvců a Lucemburků 4.5 Živtní styl a kultura v bdbí rzvinutéh středvěku (12.-15.stl) 4.6 Jan Hus, Husitské revluční hnutí 5. Pzdní středvěk (16.-1/2 17.stl) -123-
Výsledky vzdělávání becně charakterizuje významné splečenské změny a kulturní příns tht bdbí chápe a umí vysvětlit význam zámřských plaveb bjasní nervnměrnsti histrickéh vývje v pzdně středvěké Evrpě včetně rzdílnéh vývje plitických systémů charakterizuje prblémy začlenění českéh státu d habsburskéh sustátí, ppíše český stavvský dbj a jeh důsledky phvří reginálních zvláštnstech dkáže na mapě lkalizvat histricky důležitá místa na příkladu revlucí americké a francuzské vysvětlí prblematiku bje za bčanská práva a vznik bčanské splečnsti vysvětlí význam svícenství a svícenských refrem ppíše prgram a výsledky revlučníh rku 1848 v českých zemích bjasní vznik nvdbéh českéh nárda a jeh emancipační snahy ppíše česk-německé vztahy ppíše prces mdernizace ve sféře výrby, dpravy, urbanizace a demgrafie v suvislsti s reginem vysvětlí změny v sciální struktuře splečnsti, pstavení žen, pkrk v sciálním zákndárství, ve vzdělání a vědě uvede příklady úspěchů vědy a techniky ve 20. stletí rientuje se v histrii svéh bru uvede významné mezníky a sbnsti, vysvětlí příns studvanéh bru pr živt lidí dkáže na mapě lkalizvat histricky důležitá místa vysvětlí rzdělení světa v důsledku klniální expanze a rzpry mezi velmcemi ppíše dpad první světvé války na lidi na frntách, na byvatelstv v zázemí vysvětlí jak a prč získali blševici v Rusku mc bjasní cíle prvníh českslvenskéh dbje a půsbení českslvenských legií vysvětlí důsledky prážky ústředních mcnstí a pválečné uspřádání světa dvede charakterizvat první Českslvensku republiku, jejíž Učiv 5.1 Humanismus a renesance 5.2 České země a Slvensk v habsburské mnarchii 5.3 Třicetiletá válka a její důsledky 5.4 Kultura pzdníh feudalismu 6. Nvvěk 6.1 Osvícenský abslutismus v Rakusku, refrmy Marie Terezie a Jsefa II. 6.2 Nárdní brzení v českých zemích a na Slvensku 6.3 Druhá průmyslvá revluce a její důsledky 6.4 Dějiny studvanéh bru autmbilvéh průmyslu 7. Dějiny dby nejnvější 7.1 První světvá válka, příčiny, průběh, výsledky 7.2 Vznik ČSR 7.3 Obdbí mezi válkami, Versailleský systém 7.4 Světvá hspdářská krize, nástup fašismu 7.5 Předmnichvská republika -124-
Výsledky vzdělávání demkracii umí srvnat s pměry za tzv. druhé republiky charakterizuje situaci mezi válkami a ppíše mezinárdní vztahy bjasní vývj česk-německých vztahů mezi dvěma světvými válkami bjasní cíle válčících stran ve druhé světvé válce, její charakter, ppíše válečné zlčiny včetně hlcaustu bjasní uspřádání světa p druhé světvé válce a důsledky pr Českslvensk charakterizuje kmunistický režim v ČSR v jeh vývji a v suvislstech se změnami v celém kmunistickém blku ppíše vývj ve vyspělých demkraciích a vývj evrpské integrace ppíše rzčlenění sudbéh světa na civilizační sféry a civilizace, charakterizuje základní světvá nábženství vysvětlí, s jakými knflikty a prblémy se ptýká sudbý svět, jak jsu řešeny bjasní pstavení České republiky v Evrpě a v sudbém světě charakterizuje sudbé cíle EU a psudí její plitiku ppíše funkci a činnst OSN a NATO Učiv mezinárdní pstavení, eknmické prblémy a jejich řešení, plitický systém 7.6 Mnichv a jeh důsledky 7.7 Kultura mezi válkami 7.8 Druhá světvá válka, příčiny, průběh, výsledky, nárdně svbzenecký bj dma i v zahraničí 8. Svět a Českslvensk p 2.světvé válce, pválečné uspřádání světa 8.1 Mezinárdní plitické vztahy 8.2 Vývj u nás hspdářské a plitické pměry v letech 1945-1948 8.3 Českslvensk v letech 1948-1968, výsledky refrmních snah v rce 1968 8.4 Dvacet let nrmalizace, listpadvá revluce 1989 jejich řešení 8.5 Sučasné prblémy lidstva a -125-
OBČANSKÁ NAUKA Pjetí vyučvacíh předmětu a) becný cíl vyučvacíh předmětu Cílem vzdělávání v nauce splečnsti je připravit žáky na aktivní a dpvědný živt v demkratické splečnsti pzitivně vlivňvat hdntvu rientaci a pstje žáků, aby byli slušnými a dpvědnými bčany, aby jednali uvážlivě nejen pr vlastní prspěch, ale také pr veřejný zájem učit žáky kriticky myslet, dmítat manipulaci sebu samým a c nejvíce przumět světu, v němž žijí utvářet jejich názr na svět a jejich mravní prfil učit žáky věcně a správně frmulvat své názry, pdlžit je argumenty a diskutvat nich utvářet u žáků kladný vztah k materiálním a duchvním hdntám a snažit se přispívat k jejich tvrbě i chraně b) charakteristika učiva učiv nauky splečnsti navazuje na učiv, vědmsti a kmpetence získané v průběhu předchzíh vzdělávání dplňuje vzdělání studenta získané při studiu učebníh bru další infrmace z blasti splečenskvědníh vzdělávání seznamuje žáky se základy filzfie a etiky a mžnstmi jejich využití v praktickém živtě napmáhá studentům svjit si mravní a mrální hdnty a nrmy naší splečnsti a také uvědmit si svu mravní dpvědnst vůči sbě, svému klí i celé splečnsti má nadpředmětvý charakter a je úzce prvázán s dalšími vzdělávacími předměty jak je dějepis či český jazyk cíle vzdělávání v blasti citů, pstjů, hdnt a preferencí vzdělávání ve vyučvacím předmětu směřuje k vytváření zdpvědnéh přístupu žáků k plnění pvinnstí a respektvání pravidel bčanskéh sužití tmu, aby si vážili demkracie a svbdy, usilvali její zachvání a zdknalvání prefervání demkratických hdnt a přístupů před nedemkratickými respektvání identity jiných lidí, jejich zvyků a tradic tmu, aby si vážili hdnt lidské práce, aby jednali hspdárně, aby neničili lidské hdnty, ale pečvali ně cílevědmé chraně živtníh prstředí a jednání v duchu udržitelnéh rzvje chápání glbálních prblémů světa respektvání lidskéh živta a jeh hdnty výukvé strategie (pjetí výuky) Výuka nauky splečnsti -126-
pzitivně vlivňuje hdntvu rientaci žáků, právní a etické vědmí, plitický rzhled, přičemž využívá znalstí z statních vzdělávacích předmětů, hlavně z dějepisu či infrmačních technlgií rzvíjí vědmsti a dvednsti žáků vzhledem ke splečenskému a prfesnímu zaměření napmáhá rientvat se ve splečenském a plitickém živtě a v histrii lidskéh myšlení prbíhá prstřednictvím různých mtivačních metd (audivizuální prjekce, diskuze, rzhvr ), metd svjvání nvéh učiva (práce s textem, referát, práce s internetem, exkurze, výstavy, besedy ) a metd prvěřvání a hdncení (ústní a písemné zkušení, zpracvání prjektů ) může prbíhat frmu samstatné práce, ve dvjicích, ve skupinách hdncení výsledků žáků vyplývá ze šklníh řádu a klasifikačníh řádu prbíhá prstřednictvím různých metd hdncení a prvěřvání (ústní a písemné zkušení, referáty, prjekty studentů ) využívá také slvníh hdncení učitelem i žákem, služí k pchpení významu sebekritiky a sebehdncení i jak mtivace k dalšímu vzdělávání žák je hdncen spíše než za přesnu interpretaci svjené látky a faktů za celkvé pchpení učiva a schpnst h pdat vlastními slvy v duchu svéh chápání a přesvědčení při hdncení se také přihlíží ke schpnsti žáka aplikvat svjené znalsti samstatně a tvřivě v praktickém živtě ppis přínsu předmětu k rzvji klíčvých kmpetencí a aplikaci průřezvých témat Žák je schpen uplatnit následující klíčvé kmpetence Kmpetence k učení vlí efektivní metdy a způsby učení vládá různé techniky učení a schpnst vytvřit si vhdný studijní režim a pdmínky systematicky shrmažďuje, třídí, vyhdncuje a interpretuje infrmace, využívá tradiční média i prstředí internetu Kmpetence k řešení prblémů umí určit pdstatu danéh prblému, získat infrmace ptřebné k jeh řešení, určit různé způsby řešení, zdůvdnit je a vyhdntit jejich správnst uplatní při řešení prblémů různé metdy myšlení a myšlenkvé perace, dkáže vlit prstředky a způsby vhdné ke splnění úklů (pmůcky, studijní literatura ) umí myslet kriticky, tj. dkáže zkumat věrhdnst infrmací dkáže využít dříve nabytých vědmstí, splupracuje při řešení prblémů s druhými lidmi Kmpetence kmunikativní -127-
umí srzumitelně a suvisle vyjadřvat své myšlenky, připraví jazykvý prjev mluvený i psaný aktivně se účastní diskuze, frmuluje a bhajuje své názry a pstje, sučasně respektuje názry jiných lidí vyjadřuje se a vystupuje v suladu se zásadami kultury prjevu a chvání Kmpetence persnální a sciální reálně psuzuje své fyzické a duševní mžnsti, dhaduje důsledky svéh jednání a chvání v různých situacích umí pracvat ve skupině, účinně splupracuje a diskutuje, pdílí se na vytvření příjemné atmsféry v týmu, chápe efektivitu splupráce při řešení danéh úklu chápe význam vstřícných mezilidských vztahů, dvede předcházet sbním knfliktům a nepdléhá předsudkům a steretypům v přístupu k druhým kriticky zvažuje názry, pstje a jednání jiných lidí Kmpetence pracvní dpvědně přistupuje k vlastní prfesní buducnsti, uvědmuje si význam celživtníh vzdělávání zajímá se mžnsti uplatnění na trhu práce, zná práva a pvinnsti zaměstnavatelů a zaměstnanců Kmpetence využívat prstředky infrmačních a kmunikačních technlgií a efektivně pracvat s infrmacemi dvede efektivně získávat infrmace z různých zdrjů pracuje s infrmacemi z různých zdrjů nesenými na různých médiích (tištěných, elektrnických, audivizuálních) -128-
ROZPIS UČIVA Občanská nauka 2. rčník Výsledky vzdělávání Žák: Objasní, jaké tázky jsu předmětem filzfie, uvede nejdůležitější pdněty veducí k filzfii, vysvětlí předmět jedntlivých filzfických disciplín Rzbrem histrických názrů chápe phyb jak universální atribut veškeré existence, vysvětlí pjem jsucna, je schpen debatvat existenci predestinace, na základě prtikladných histrických názrů pchpí stránky prcesu pznaní a vylží je v jedntě s mderními netickými názry, uvede na příkladech jak funguje prces pznání, debatuje významu filzfie pr vývj lidské splečnsti. Uvede příklady, kdy filzfie psunula lidstv kupředu. Vysvětlí význam filzfické antrplgie, uvede základní atributy lidské existence, je schpen analyzvat základní filzfické texty, diskutuje prblematice existence mderníh člvěka Objasní kreační a evluční terii vzniku světa, uvádí argumenty, jež by mhly dkazvat správnst každé z nich, dvede psudit jak je planeta Země pr člvěka důležitá, debatuje mžnstech buducí expanze člvěka d vesmíru Vysvětlí c je etika a mrálka, debatuje mravních hdntách naší splečnsti a rzdílném přístupu k mravním hdntám u dlišných kultur i v průběhu dějin, dvede psudit důležitst správnéh rzhdvání v suladu s mravními nrmami, dlží na příkladech vlastní mravní dpvědnst vůči sbě, své rdině i širší splečnsti Je schpen debatvat různých názrech a také svém pstji k dbru a zlu, svědmí, dpvědnsti a víře Je schpen debatvat svých živtních pstjích a hdntvé rientaci a dvede bhájit jejich správnst při debatě se splužáky, dvede psudit důležitst humanity pr lidsku splečnst dnešní dby, ppíše jak je mžné dsáhnut vlastníh štěstí aniž by tím pškzval statní Tematické celky 1. Člvěk a svět (praktická filzfie) 1.1 Předmět, pdněty, struktura filzfie 1.2 Základní ntlgické a gnselgické prblémy, vývj filzfie v kntextu dějin lidstva 1.3 Filzfie člvěka pdstata člvěka, smysl lidské existence 1.4 Kreační a evluční terie vzniku světa a člvěka, jeh míst ve vesmíru. Úcta k planetě Zemi, jak jedinéh známéh místa, kde je pr nás mžný živt. 1.5 Základní pjmy etiky; mrálka, mravní hdnty a nrmy, rzdíly v mrálce a mravních hdntách u dlišných kultur, mravní rzhdvání a dpvědnst 1.6 Etická prblematika dbra a zla, svbdy, svědmí, víry 1.7 Živtní pstje a hdntvá rientace, člvěk mezi tuhu p vlastním štěstí a angažváním se pr becné dbr a pr pmc jiným lidem -129-
7. PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ Teretická i praktická výuka je zajišťvána plně kvalifikvanými učiteli všebecně vzdělávacích, dbrných předmětů i praxe. Učitelé si prhlubují systematicky dbrnu kvalifikaci ve specializvaných kurzech a seminářích, jakž i navštěvují kursy zaměřené na rzvj pedaggických a didaktických kmpetencí. Výuka žáků prbíhá v učebnách vybavených mderní audivizuální techniku, dále ve specializvaných učebnách, jak jsu labratře, učebny pr infrmační technlgie, učebna pr výuku řízení mtrvých vzidel. Při výuce tvří základ vlastní dbrné učebnice, pčítačvé prezentace a pčítačvé prgramy. Dále je žákům k dispzici dbrná knihvna a knihvna beletrie, jakž i přístup k infrmacím prstřednictvím internetu. Z důvdu velmi rychléh vývje v blasti mtrvých vzidel jsu všechny učebny vybaveny audivizuální techniku a přístupem k internetu. Obsah výuky tak může rychleji reagvat na nvinky v bru. Pr úvdní seznámení se šklu i pr pznání klektivu splužáků služí pbyty v rekreačním zařízení v Pdhradí nad Dyjí. Tt zařízení lze využívat i pr sprtvní, turistické a branné akce, jakž i pr realizaci netradičních frem výuky v rámci něklikadenních sustředění. Pr pedaggy, žáky a rdiče služí jak základní šklní infrmační systém prgram Bakalář a jeh jedntlivé mduly. Odbrný výcvik je realizván v dílenských prstrách škly speciální pracviště (převdy, mtry, ), specializvaná pracviště (diagnstika mtrů, diagnstika pdvzku, diagnstická linka, kmfrtní diagnstika, elektr), dále na dlučených pracvištích sciálních partnerů, frmu praktické výuky celé skupiny žáků pd vedením učitele dbrnéh výcviku, a na prvzních pracvištích. Pracviště jsu svým vybavením zaměřena na prblematiku výuky. Z důvdu velké nárčnsti prblematiky mtrvých vzidel jsu hlavně v dbrné výuce kladeny velmi vyské pžadavky na dbrnu a pedaggicku způsbilst pedaggických pracvníků. Ke zvýšení a prhlubení dbrných znalstí a dvednstí pedaggů služí Evrpský prjekt krdinvanéh vzdělávání pedaggických pracvníků, který si klade za cíl zvýšení kvalifikace pedaggů dbrných a středních škl s technickým zaměřením, tedy rzšíření jejich technických znalstí s hledem na vývj autmbilvéh průmyslu a diagnstické techniky pd vedením splečnstí ŠKODA- AUTO, BOSCH a SCANIA. -130-
-131-