ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE VYTVÁŘENÍ TRŽNÍ ROVNOVÁHY VYBRANÝCH ZEMĚDĚLSKO-POTRAVINÁŘSKÝCH PRODUKTŮ Ing. Michal Malý Školiel: Prof. Ing. Jiří Tvrdoň, CSc. Praha 2006

Předkládaná práce byla vypracována v rámci řešení insiucionálního výzkumného záměru (IVZ MSM 411100013) Efekivní inegrace českého agrárního sekoru do evropských agrárních srukur předpoklad rvale udržielného rozvoje.

Poděkování Touo cesou bych rád poděkoval Prof. Ing. Jiřímu Tvrdoňovi, CSc. za inspiraivní odborné vedení a poskynué cenné rady. Poděkování paří éž všem pracovníkům Kaedry zemědělské ekonomiky, keří svou ochoou diskuze a podněnými připomínkami, mi pomáhali řeši danou problemaiku.

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků Obsah 1 Úvod...3 2 Cíl práce...6 3 Meodické posupy...8 4 Modelování hospodářských procesů...12 4.1 Klasický model rovnováhy pro dvousekorovou ekonomiku s rozvedením na řísekorovou oevřenou ekonomiku...12 4.2 Walrasova eorie všeobecné rovnováhy...19 4.2.1 Walrasův model pro mikroúroveň...20 4.2.2 Všeobecná rovnováha a celkový Walrasův model...21 4.3 Deerminany modelu rovnováhy v komodiní verikále...24 4.3.1 Popávka a její specifikace...25 4.3.2 Nabídka a její specifikace...29 4.4 Modely celkové a dílčí rovnováhy...32 4.5 Modely ržních vzahů ve verikále...36 4.5.1 Modelové přísupy...36 4.5.2 Jednoduché auoregresní modely se zpožděním...37 4.5.3 Specifické simulánní modely...40 5 Vnější fakory uváření ržní rovnováhy v agrárním sekoru...43 5.1 Makroekonomický vývoj hlavních ukazaelů ČR (ekonomická pozice ČR v inegračním procesu)...43 5.2 Mikroekonomické aspeky posavení podnikové sféry...49 5.3 Specifika zemědělsko poravinářského rhu...51 5.4 Agrární poliika ČR a EU...53 5.4.1 Společná zemědělská poliika EU...55 5.4.2 Harmonizace zemědělsví ČR s evropským modelem...56 5.4.3 Sysém podpor...58 6 Vniřní fakory uváření ržní rovnováhy...60 6.1 Specifikace rhu masa...60 6.2 Hovězí maso...62 6.3 Vepřové maso...64 6.4 Drůbeží maso...66 7 Modelování ržních vzahů v rámci výrobkové verikály masa...68 1

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků 7.1 Koncepce auoregresních modelů cenové ransmise...68 7.2 Koncepce simulánních modelů...72 7.3 Modelování verikály hovězího masa...75 7.3.1 Modely cenové ransmise...77 7.3.2 Simulánní model...104 7.4 Modelování verikály vepřového masa...113 7.4.1 Modely cenové ransmise...115 7.4.2 Simulánní model...135 7.5 Modelování verikály drůbežího masa...143 7.5.1 Modely cenové ransmise...145 8 Zhodnocení výsledků diskuse...169 9 Závěry a doporučení...178 10 Seznam lieraury...187 2

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků 1 Úvod Probíhající proces inegrace České republiky do Evropské unie spojený s významným rozvojem ekonomiky saví před národní hospodářsví sále nové a nové problémy. Vsup do Evropské unie předsavoval jednu z nejvěších výzev pro ekonomiku, ale aké jedinečnou hisorickou příležios a současně velmi náročný úkol, kerý s sebou přinesl řadu relaivně nových ržních prvků a procesů. Využií éo příležiosi a další racionální rozvoj ekonomiky by mělo nejen posíli posavení České republiky v mezinárodním společensví, ale i pomoci ke zkulivování ržního, sociálního i legislaivního prosředí. Probíhající dynamizace české ekonomiky při současné inegraci do společného evropského rhu předsavuje zcela nové šance, ale éž nemalá rizika, kerá je nuno zná, aby se na ně bylo možno včas připravi a reagova. Typickým znakem současného ekonomického vývoje ve svěě je růs vzájemné závislosi a propojení rhů jednolivých národních ekonomik i nadnárodních seskupení ve formě globalizačních procesů. Globalizace přiom, jako obecný proces rozšiřování rhu, s sebou přináší éž řadu změn. Rozsáhlejší rh vyváří předpoklady pro nárůs konkurence ekonomických subjeků, což ve svém důsledku umožňuje lepší alokaci výrobních fakorů směrem k efekivnějším činnosem a vyváří ak lepší předpoklady pro zvyšování konkurenceschopnosi na svěovém rhu. Expanze na věší rh podporuje diferenciaci výrobců, vede k regionálním přesunům výrobních kapaci a v konečném důsledku éž k růsu výroby u nejefekivnějších subjeků rhu. Konečně v důsledku věšího rhu a rosoucí konkurence dochází k rychlejšímu vědeckoechnickému rozvoji, vývoji nových výrobků, procesů a echnologií prosřednicvím mezinárodně propojenému výzkumu a jeho aplikaci v praxi. Současně ovšem globalizační procesy s sebou přinášejí i řadu negaiv, keré se projevují například zhoršenou konkurenceschopnosí malého a sředního podnikání v porovnání s nadnárodními podniky, zráou jisé čási kulurní i sociální ideniy a řadou dalších jevů. Vsup na jednoný rh a harmonizace právního rámce má zásadní dopad na výsledky ekonomické akiviy jednolivých národohospodářských odvěví a aké na ekonomické posavení domácnosí i firem, jakožo dvou základních prvků sysému národního hospodářsví. Aby výše zmíněný dopad nebyl naolik nákladný a sociálně nepřijaelný, je zapořebí při konsrukci sraegií ekonomického rozvoje a 3

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků národohospodářského prognózování využíva vhodné násroje na zkoumání možných dopadů hospodářsko-poliických opaření. Kvaliní analýzu ekonomických dopadů si nelze předsavi bez vyhodnocení dopadů na vývoj základních makroekonomických agregáů a příslušných ekonomických procesů. Při uvedené analýze ržních procesů a nejrůznějších vládních poliik a opaření není možno zaměři pozornos pouze na oblas, keré se akováo opaření přímo doýkají, ale musí se brá do úvahy i širší makroekonomické souvislosi a srukurální vazby ekonomického prosředí. Jedná se přiom nejen o posouzení přímého vlivu opaření na pojaé ekonomické procesy, ale především o posouzení zpěné vazby, kerou yo procesy mohou ovlivni a časo i zvrái zdánlivě jednoznačný účinek daného opaření v určié parciální oblasi. Pro udržení srukurálních souvislosí je vhodné pracova s uceleným makroekonomickým rámcem nejlépe v podobě formálního ekonomického modelu, kerý zohledňuje další vybrané aspeky české ekonomiky, jako malé oevřené ekonomiky. Součásí národní hospodářské poliiky je zemědělská poliika, vycházející z rezorní poliiky MZe ČR a kerá je v současné době významně ovlivňována Společnou zemědělskou poliikou Evropské unie. Změny v chápání zemědělsví od původně jednoznačného vymezení jeho úlohy při zajišění dosaku poravin pro obyvaelsvo až po jeho současné mulifunkční pojeí jsou výsledkem dlouhodobého vývoje nejen ohoo odvěví národního hospodářsví, ale jsou éž deerminovány vývojem celého ekonomického sysému sáu a v konečném důsledku éž vývojem v nadnárodní sféře. Zemědělsví vykazuje celou řadu specifik, keré saví odvěví do zvlášní pozice. Dosah vzájemných inerakcí národního hospodářsví a zemědělsví v jeho produkční i mimoprodukční funkci, posavení zemědělců v sociálním a ekonomickém rozvoji venkova sehrává významnou roli při určování ekonomických i poliických opaření. V souvislosi s dalším ekonomickým rozvojem a plánováním nového programového období se jednou z nejdiskuovanějších oázek sává budoucnos dalšího vývoje českého zemědělsví, jak s ohledem na sociální a ekonomickou siuaci spořebielů poravin, ak i z hlediska posavení a perspekivy zemědělců, jako výrobců základních surovin pro poravinářskou výrobu. Nejedná se však pouze o perspekivy zemědělsví jako samosaného odvěví. Významnou úlohu v omo procesu sehrávají další navazující články řeězce, keré zpracovávají zemědělskou surovinu a ím ji zhodnocují ve výrobky s vyšší přidanou hodnoou. Takovéo výrobky mají poom šanci 4

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků uspě i na mezinárodním rhu, jelikož cena za výrobky s vyšší přidanou hodnoou je v někerých případech mnohem věší v porovnání se svěovou cenou suroviny a udíž je ekonomičější vyváže výrobky ve vyšším sádiu finalizace. Rozměr a podmínky českého zemědělsví v rámci jednoného evropského rhu budou edy do značné míry ovlivňovány právě efekivnosí a konkurenční pozicí všech odvěví výroby navazujících na produkci dané komodiy zemědělského původu. 5

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků 2 Cíl práce Následující práce je zaměřena vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělskoporavinářských produků, přičemž hlavní důraz je kladen na modelování ržních vzahů a analýzu signifikanních vlivů při vyváření rovnovážného savu ve vybrané zemědělsko-poravinářské verikále. Hlavním cílem předkládané práce je provés analýzu procesu vorby ržní rovnováhy a následně modelově charakerizova vniřní deerminany verikály, keré se relevanním způsobem podílejí na uváření ržní rovnováhy ve vybraném sekoru zemědělsví. Naplnění ohoo cíle by mělo bý dosaženo realizací následujících dílčích cílů: (i) (ii) Provedení analýzy vývoje a savu makroekonomických agregáů ČR s ohledem na agrární sekor. Vymezení komodiní verikály vybraných druhů masa a definice obsahu a srukury popávkově nabídkových vzahů éo verikály. (iii) Koncepce a zhodnocení jednorovnicových ekonomerických modelů cenové ransmise. (iv) Vyvoření vícerovnicových simulánních modelových srukur zvolené verikály a analýza výsledků při využií reálně dosažielné daové základny charakerizující rh s vybranými druhy masa. Proces formování relaivně samosané čási ekonomiky spojené s výrobou, zpracováním a realizací produků zemědělské výroby se doýká podsaně širšího segmenu ekonomiky, než pouze odvěví zemědělské prvovýroby. Sekor zemědělsví není v podsaě možné posihnou samosaně, má řadu podsaných inerakcí s navazujícími celky národní i nadnárodní ekonomiky. Jeho vliv a zpěná vazba se projevuje na dalších úrovních národního hospodářsví, v dosupnosi, kvaliě a cenách vsupů, v úrovni echnických a echnologických změn, v úrovni příjmů obyvaelsva nebo například v jeho spořebielských preferencích. Ovlivňuje jak nabídkovou, ak i popávkovou sránku rhů. Efekivnos výroby, kvalia vsupů, množsví výsupů či exisence nerovnováhy na rhu mohou přispíva k poziivní, ale i k negaivní odezvě v uplanění zemědělských produků na domácím a zahraničním rhu. 6

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků Z ěcho důvodů je žádoucí zná deerminany vývoje a proces vorby rovnováhy na daném segmenu rhu a porozumě mechanismům jeho vorby ak, aby bylo možné eoreicky modelova procesy přizpůsobení se změnám vniřní srukury či vnějším impulsům, keré mají za následek nejen změnu rovnováhy na rhu samoném, ale přes vzájemné ierace působí zpěně i na vnější okolí předsavované v omo případně národní ekonomikou. Tím spíše, že se v současné době Česká republika nachází v období výrazných změn a přizpůsobování se jednonému rhu. Předkládaná práce si ovšem neklade za cíl plni funkci modelů dílčí rovnováhy, nahrazova dopadové sudie, či analýzy orgánů sání zprávy a jiných vládních i nevládních organizací. Jejím smyslem je rozšíři spekrum pohledů na dané éma, případně přispě k objasnění někerých jevů, přizpůsobovacích procesů nebo mechanismů, keré vedou k eoreicky žádoucímu savu ržní rovnováhy. Výsledky práce jsou určeny pro širokou odbornou veřejnos, zejména mohou bý využiy pro rozhodování v rámci opimalizačních procesů při cenovorných procesech uvniř podniků, ale mohou bý určené i pro různé sání orgány, či insiuce, keré zohledňují či přímo reagují na procesy spojené s vorbou rovnováhy, jako například SZIF, PGRLF, MZE, ale i například bankovní sekor. 7

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků 3 Meodické posupy Zpracování kvaliních analýz ekonomického vývoje a procesu vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských výrobků vyžaduje posouzení nejen mikroekonomických aspeků, ale i makroekonomických souvislosí vývoje základních agregáů a příslušných ekonomických vlivů. Při analýze vzahů ve výrobkové verikále, účinku jednolivých deerminan, či například vládních poliických opaření na různých supních desagregace rhu oiž není možno se koncenrova pouze na oblas, keré se signifikanní vlivy nebo jednolivá opaření přímo doýkají, ale musí se brá do úvahy i širší vnější prosředí podnikových činnosí vyvářené makroekonomickými procesy, jakož i zahraničně-obchodními vzahy. Jedná se přiom nejen o zhodnocení přímého vlivu na pojaé ekonomické procesy, ale především o posouzení zpěné vazby, kerou yo procesy mohou ovlivni a časo i zvrái zdánlivě jednoznačný účinek daného opaření v určié parciální oblasi. Mezi různými přísupy, keré jsou využiy pro analýzu a modelování výše popsaných vzahů, jsou hojně využívány modely založené na výpoču všeobecné rovnováhy, jež mají mikroekonomický základ, ale současně zohledňují i makroekonomický rámec. Modely všeobecné rovnováhy edy prezenují silný násroj pro analýzu komplexních ekonomických vzahů a simulaci procesů probíhajících v realiě, přičemž model obecně předsavuje záměrně zjednodušený obraz realiy za účelem jeho poznání. Ekonomerické modelování je pak vořeno relaivně formalizovaným posupem, kerý v souladu s násroji maemaickými, ekonomickými a saisickými umožňuje vyvoři soubor vlasnosí a vazeb modelovaného objeku, keré jsou předměem kvanifikace. Obecný model všeobecné rovnováhy je možné sesavi ze čyř čásí [17][34] : (i) (ii) Popávková čás popávka po komodiách a výrobních fakorech v závislosi na relaivních cenách komodi, fakorů a relaivním příjmu agregovaná popávka rozložena na popávku po domácím a imporovaném zboží. Nabídková čás nabídka komodi a výrobních fakorů v závislosi na relaivních cenách komodi a výrobních fakorů nabídka složených komodi je disribuována na různé rhy. 8

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků (iii) Blok cenové ransmise zakládající vzahy mezi různými cenami a relevanními násroji hospodářské poliiky. (iv) Sousava omezujících podmínek rovnováhy nabídek a popávek po sacích a výrobních fakorech, příjmů a výdajů domácnosí a vlády, úspor a invesic. Tako či obdobně sesavené modely všeobecné ržní rovnováhy umožňují posihnuí příčinných srukurálních souvislosí včeně zpěných vazeb v zasřešujícím uceleném makroekonomickém rámci. Předměem zkoumání následující práce jsou příslušné deerminany vývoje a vzahy při procesu vyváření ržní rovnováhy na specifickém agrárním rhu, což zahrnuje celý poravinový řeězec od výroby zemědělské suroviny přes její zpracování až k disribuci ke konečnému spořebieli. K pochopení, analyzování a modelování výše zmíněných procesů v rámci celé uvedené verikály je možno přisoupi v zásadě dvěma způsoby, keré se liší v chápání základní hybné síly. Časěji používaný nabídkově orienovaný přísup chápe základní prvek, kerým je zemědělský podnik jako rozhodující prvek v rámci zemědělsko-poravinářského řeězce. Úlohou následujících článků verikály je danou vyprodukovanou surovinu od podniku odkoupi a dále zpracováva a zušlechťova až ke konečnému prvku, kerým je spořebiel. U druhého způsobu chápání je naopak považován za nejdůležiější článek verikály konečný prvek, spořebiel. Spořebielská popávka, jako primární síla, deerminuje prosřednicvím jednolivých fází zpracování a výroby ve verikále popávku po zemědělské surovině. Z výše uvedeného plyne, že základním úkolem k poznání a modelování procesů vorby rovnováhy je poznání popávky a nabídky na daném rhu z mikroekonomického hlediska, při respekování makroekonomického rámce. Pro naplnění sanoveného cíle byl uplaněn následující obecný meodický posup: (i) Základním krokem poznání je eoreicko-meodologická příprava řešení vymezeného problému na základě názorů v ekonomické a ekonomerické eorii. Jedná se o charakerisiku základních ukazaelů makroekonomického vývoje ak, aby bylo možné definova prosředí a vlivy, keré působí na zkoumaný proces. Dále jsou určeny zvlášnosi agrárního rhu a uváření ržní rovnováhy prosřednicvím nabídky a popávky, včeně základních regulačních opaření, 9

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků přičemž důraz byl kladen na mikroekonomická východiska formování nabídky a popávky v rámci dané verikály při respekování podmínek jednoného rhu EU. (ii) Dalším z východisek je analýza a zobecnění základních rendů vývoje agrárního rhu, včeně deerminan vývoje a jeho zařazení do srukury národního hospodářsví ak, aby bylo možno provés dynamickou bilanční analýzu jednolivých výrobkových verikál, pro jejíž formulaci je nuné zajisi relevanní vsupní údaje. (iii) Nezbyným předpokladem pro aplikaci eoreického propracování problému na konkréní verikálu je vyhodnoi dopady vsupu ČR do EU, neboť ímo akem došlo ve sledovaném období k razanním změnám, keré poznamenaly ržní srukuru a priorině i procesy probíhající uvniř rhu samoného. Uvedené aspeky mají vliv jak na makroekonomické agregáy, ak především na mikroekonomické ukazaele, keré mají rozhodující účinek na formování rovnováhy na dílčím rhu, jenž je dále formulována a modelována prosřednicvím ekonomerického modelu. Samozřejmosí je rovněž shromáždění příslušných podkladových údajů, enokráe především formou časových řad jednolivých proměnných uvedeného modelu. (iv) Pro úspěšné modelování vzahů popávky a nabídky dílčího rhu je pořebné provés důkladnou analýzu jednolivých článků verikály a vazeb mezi nimi. Jedná se především o problemaiku vývoje poču chovaných hospodářských zvířa, jejich užikovosi, vývoje domácí nabídky a popávky, zahraničního obchodu, oázku formování cen, analýzu vývoje spořeby poravin s vymezením posavení konkréních segmenů rhu s hovězím, vepřovým a drůbežím masem. Rozhodujícím fakorem v omo ohledu je vymezení primárních popávkových a nabídkových vzahů s jejich následným rozkladem na sekundární popávkové a nabídkové vzahy formulované na základě rozdělení komodiní verikály na jednolivé supně. (v) Před realizací předešlých kroků je nevyhnuelné shromáždi nejprve relevanní podkladové údaje. A o ve formě souborů panelových da, inpu-oupu abulek a dále pak podkladových údajů ve formě časových řad mnoha makro i mikroekonomických veličin. Základním zdrojem čerpání ěcho údajů byl sysém Českého saisického úřadu s navazujícími aplikacemi pro hodnocení například zahraničního obchodu a aké daa poskynuá MZe ČR, MF ČR, MŽP ČR, ČNB, Poravinářskou komorou ČR, Českým svazem zpracovaelů masa, případně daa pocházející z výzkumného šeření FADN, keré bylo provedeno Výzkumným 10

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků úsavem zemědělské ekonomiky ČR. Ve věšině případů byla snaha shromáždi měsíční daa pro sledované období le 1990 2005. Z pochopielných důvodů, keré v někerých případech předsavovaly nekonzisennos časových řad z hlediska použié meodiky sledování, v jiných případech vykazovala daa relaivně velkou saisickou chybu a konečně v někerých případech nebyly podkladové údaje vůbec k dispozici, byla časová řada upravena. U cenových modelů byla využia měsíční časová řada le 1995 2005 a u osaních modelů bylo použio období 2000 2005. (vi) Předcházející principy řešení úsí k vyhodnocení specifik ekonomických procesů na daném rhu a ve formulaci a modelování popávkových a nabídkových vzahů v rámci verikály maso, kdy na základě výše uvedených přísupů byly definovány, modelovány a vyhodnoceny jednak primární spořebielské popávky a primární zemědělské nabídky a jednak i odvozené sekundární charakerisiky. Zvolený přísup a provedené kroky umožnily vyvoři předpoklady jak pro zpracování závěrů ýkajících se dílčích cílů, ak především k zpracování hlavního cíle provés analýzu procesu vorby ržní rovnováhy a následně modelově charakerizova vniřní deerminany verikály, keré se relevanním způsobem podílejí na uváření ržní rovnováhy ve vybraném sekoru zemědělsví. Závěrem meodické kapioly je nuné uvés, že výše naznačený meodický posup je charakerizován na obecné úrovni ak, aby umožňoval ucelený náhled koncepce meodických aspeků předkládané práce. Konkréní meodické přísupy využívající analyické, saisické, maemaické a ekonomerické násroje a meody jsou rozvedeny v příslušných kapiolách, kde je zmíněného aparáu použio. 11

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků 4 Modelování hospodářských procesů 4.1 Klasický model rovnováhy pro dvousekorovou ekonomiku s rozvedením na řísekorovou oevřenou ekonomiku Zkoumaná dvousekorová ekonomika je složena ze dvou základních subjeků, jimiž jsou domácnosi a podniky. Mezi uvedenými subjeky jsou deerminovány vazby, keré vznikají inerakcí ve řech základních sekorech, označovaných podle předměu vzájemných vazeb. Jedná se o rh zboží a služeb, rh kapiálu a rh práce. Graficky je model znázorněn v schémau č. 1. Schéma č. 1 Sekory a rhy ve dvousekorové ekonomice Trh zboží a služeb DOMÁCNOSTI Trh kapiálu FIRMY Trh práce Vzájemné inerakce je možné popsa následovně. Firmy používají při vyváření HDP (důchodu) dva výrobní fakory, práci L a kapiál K. Popávka firem po práci se na rhu práce pokává s nabídkou práce, vycházející ze sekoru domácnosí. Popávka firem po kapiálu se na rhu kapiálu, kerý je v omo modelu zoožněn s rhem dluhopisů, pokává s nabídkou úspor sekoru domácnosí. Na rhu zboží a služeb se pokává nabídka zboží a služeb firem s popávkou po zboží a službách domácnosí. Při hledání mikroekonomických základů chování subjeků v dané verikále se obvykle aproximuje sekor firem ypickou firmou a sekor domácnosí ypickou domácnosí.[22] Model je znázorněn na schémau č. 2, přičemž základní filosofie celkového klasického modelu je následující: (i) Na rhu práce je určena zaměsnanos a reálná mzda. 12

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků (ii) Výsup je dán produkční funkcí dané ekonomiky a zaměsnanosí určené rhem práce. (iii) Úspory a invesice jsou vyrovnány pružnou reálnou úrokovou mírou. (iv) V modelu se projevuje zv. klasická dichoomie, j. oddělení reálné ekonomiky od peněžní. Reálný důchod, reálná mzda a reálný úrok jsou určeny v reálné ekonomice. Zvýšení nabídky peněz se promíne pouze do zvýšení cenové hladiny a osaních nominálních cen (nominální mzda, nominální úroková míra). Schéma č. 2 Celkový klasický model Na rhu práce se pokává popávka po práci plynoucí z chování firem s nabídkou práce plynoucí z chování domácnosí. Na rhu práce je určena zaměsnanos a reálná mzda. Není možná dlouhodobá nedobrovolná nezaměsnanos. Reálná mzda rychle klesne ak, aby se nabídka práce vyrovnala s popávkou, ím se nezaměsnanos sane dobrovolnou, bude výsledkem svobodné volby mezi spořebou a zaměsnanosí. V 13

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků klasickém modelu je v produkční funkci fixováno množsví kapiálu. Zkoumané období musí bý edy dosaečně dlouhé na o, aby podnikael s daným fyzickým kapiálem mohl zaměsna pracovní sílu podle svých plánovaných požadavků, nesmí však bý ak dlouhé, aby bylo nuno do analýzy zahrnou i změnu savu fyzického kapiálu. Zaměsnanos určená na rhu práce spolu s produkční funkcí určují úroveň reálného výsupu. Na rhu kapiálu se pokává popávka firem po invesicích s nabídkou úspor domácnosí. Za předpokladu, že veškeré invesice jsou financovány nabídkou obligací a veškeré úspory předsavují popávku po obligacích. Pak je rh kapiálu oožný s rhem obligací. Úspory voří o, co zbude z produku po spořebě a produk je dán zaměsnanosí a produkční funkcí. Spořeba je závislá na reálné mzdě a úspory edy aké závisí na reálné mzdě. V omo modelu nezávisí úspory na reálné úrokové míře. Ze SNÚ vyplývá jako základní idenia rovnos úspor a invesic. To ovšem ex pos vždy plaí. Plánované úspory se od plánovaných invesic (analýza ex ane) mohou ovšem liši z oho důvodu, že první veličinu plánuje sekor domácnosí a druhou sekor firem. Předpokládá se ovšem, že reálná úroková míra reaguje velmi rychle na libovolnou nerovnováhu mezi plánovanými úsporami a plánovanými invesicemi a obě veličiny se edy velmi rychle srovnávají. Trh zboží a služeb je modelován v grafu, ve kerém je na horizonální ose reálný důchod a na verikální ose cenová hladina. K modelování je vhodné použí eorii ceny jako mos, kerý spojí reálnou ekonomiku, ve keré dochází k určení všech reálných veličin (j. zaměsnanosi, reálné mzdy, reálné úrokové míry, důchodu) a peněžní ekonomiku, kerá pracuje s cenovou hladinou a nominálními veličinami (např. nominální mzdou a nominální úrokovou mírou). Teorií ceny je v klasickém modelu kvaniaivní eorie peněz. Peníze v klasickém pojeí mají dvě základní funkce, slouží jako prosředek směny a míra hodnoy. Finanční prosředky ovšem slouží pouze v omezené míře jako uchovael hodnoy, proože jejich držba nepřináší úrok a jsou edy deerminované z ohoo hlediska osaními akivy a moivem pro držení peněz je pouze ransakční moiv. Trh peněz v klasickém pojeí se srikně liší od rhu peněz v dnešním významu, kde znamená označení rhu krákodobých finančních insrumenů. Trh peněz v klasickém pojeí je fikivní, prolíná vlasně rhem zboží a služeb, přičemž všechny oky zboží a služeb mají proipól v podobě oku peněz. Rovnováha na rhu zboží a služeb (rovnos popávky a reálného důchodu) nasává právě ehdy a jen ehdy, když nasává rovnováha na rhu peněz. 14

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků Z ransakčního moivu plyne, že popávka po penězích je funkcí nominálního důchodu, což můžeme vyjádři jako: L = 1 P Y (4.1) v kde (L) je popávka po penězích, (v) je zv. důchodová rychlos obrau peněz, (P) je cenová hladina a (Y) je reálný důchod. Aby byl rh peněz v rovnováze, musí se nabídka peněz rovna popávce po penězích, edy musí plai vzah: L = M (4.2) kde (M) je nabídka peněz. Podmínka rovnováhy na rhu peněz je pak dána známou kvaniaivní rovnici peněz: M v = P Y (4.3) Tao rovnice je zároveň podmínkou rovnováhy na rhu zboží a služeb, j. podmínkou, při keré se vyrovná nominální popávka po zboží a službách s nominálním důchodem. Můžeme ji edy použí jako vyjádření křivky popávky po zboží a službách Y d. Klasický var křivky Y d je edy dán rovnicí: P M v Y = (4.4) Zásupci klasické školy považovali rychlos obrau peněz za konsanu určenou buďo chováním domácnosí (Cambridgeská škola) nebo echnikou plaebního syku (Fisher).[19][22] Nabídka peněz je exogenně dána dosupným množsvím drahých kovů a poliikou cenrální banky. Proože je reálný důchod určen v reálné ekonomice, může se změna M (ve schémau č.1, čási e se projeví jako posun křivky Y d ) promínou pouze ve změně cenové hladiny. Teno jev se nazývá neuralia peněz. Mechanismus přizpůsobování cen nabídce peněz se nazývá Cambridgeský efek. Domácnosi chějí d rže reálné peněžní zůsaky M/P na určié úrovni. Pokud dojde ke zvýšení M, dosaneme se z počáeční rovnováhy do savu, kde domácnosi mají přebye čné reálné peněžní zůsaky. Ty realizují na rhu zboží a služeb, kde ak vznikne převis popávky nad nabídkou, a proo vzrosou ceny. To pokračuje až do é doby, dokud se reálné peněžní zůsaky nevráí na původní úroveň. Cambridgeský efek je možno empiricky napadnou. Rychlos obrau peně z není dlouhodobě konsanní. Při exisenci bankovního sysému je možné považova nabídku peněz za endogenní. Přebyečné reálné peněžní zůsaky se aké mohou realizova na jiných rzích než na 15

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků rhu zboží a služeb, např. na rhu obligací. Všechny yo námiky jsou oprávněné a byly využiy při dalším rozvoji ekonomické eorie. Formalizace modelu Jedna z možných formalizací klasického modelu je vyjádřena následujícími rovnicemi: Rovnice vyjadřující zdroje důchodu, * d W M Y Y = C + I () r + µ P, kde µ > 0. (4.5) P v Rovnice vyjadřující Cambridgeský efek, Rovnice vyjadřující užií důchodu, Rovnice vyjadřující kapiálový rh, * ( Y d Y ) P = α, kde α > 0. (4.6) P r = r W = S + C P Y * (4.7) ( I () r S) Po dosazení (4.5) a (4.7) do (4.6) je získán vzah β, kde β > 0 (4.8) P = P * M Y ( I () r S) + µ α (4.9) P v Z ohoo vzahu je vidě, že převis invesic nad úsporami zvyšuje jak reálnou úrokovou míru ak cenovou hladinu. Tuo komplikaci je možno odsrani, za předpokladu, že se reálná úroková míra přizpůsobuje rychleji než cena, akže invesice jsou vždy na své rovnovážné úrovni. Veřejný sekor v klasickém modelu Při zahrnuí veřejného sekoru do klasického modelu je věšinou aproximován vládním sekorem. Vládní sekor provádí nákupy (G) a vybírá daně (TA). Defici vládního sekoru (BD) je pak definován jako rozdíl nákupu a vybraných daní. Defici může bý financován prodejem vládních dluhopisů, iskem peněz, nebo zvýšením daní. Ve formalizaci klasického modelu rovnicemi (4.5) - (4.8) dojde k následujícím změnám. 16

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků Vládní nákupy budou zařazeny do rovnice (4.5) vyjadřující zdroje důchodu, rovnice přejde na var: Y d * W M Y () P = C + I r + G + P v Rovnice (4.6) zůsane beze změny. Do rovnice (4.7) vyjadřující užií důchodu budou zařazeny daně, rovnice přejde na var: * W Y = S + C + TA P µ (4.5)* (4.7)* Do rovnice (4.8) vyjadřující kapiálový rh bude zařazen defici financovaný prodejem dluhopisů: r = r ( I () r + ( G TA) S) β (4.8)* Zvýšení G ceeris paribus (j. bez ohledu na způsob financování) nepůsobí na zaměsnanos. Proo důchod zůsane na počáeční úrovni odpovídající plné zaměsnanosi a vládní nákupy úplně vylačí soukromé nákupy. Na o, jakým způsobem úplné vylačení proběhne, má vliv způsob financování. Pokud G je úplně financováno dluhově, edy BD = G a TA = 0, ak z rovnice (4.8)* vyplývá, že r soupne a I poklesne ak, aby I + G = S. Vládní nákupy edy úplně vylačí soukromé invesice. Pokud G je úplně financováno daňově, edy BD = 0 a G = TA, ak z rovnice (4.7)* vyplývá vrzení, že se sníží spořeba i úspory. Snížení úspor se pak promíne do snížení invesic o sejnou hodnou. Klasikové preferovali uo varianu financování G, proože méně vylačuje soukromé invesice. Pokud je G úplně financováno zvýšením nabídky peněz M, pak po proběhnuí Cambridgeského efeku je důsledkem zvýšení cenové hladiny. Zahraničí v klasickém modelu V klasickém modelu exisuje mechanismus, kerý působí na neusálé přibližování čisého exporu NX nule. Auorem mechanismu je D. Ricardo a nazývá se cenový vyrovnávací proces výkonové bilance (obchodní bilance a bilance služeb).[14][22] Přebyek výkonové bilance znamená, že do země proudí zlao, což zvyšuje nabídku peněz M. Zvýšení M se promíne do zvýšení P, domácí cenové hladiny, a ím dojde k poklesu zahraniční popávky po domácím zboží a vyrovnání výkonové bilance. Analogickým způsobem se vyrovná i defici výkonové bilance. 17

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků Shrnuí obecného klasického modelu Obecný klasický model poskyuje úplný popis ekonomického sysému na základě provázané sousavy rychle se vyčišťujících rhů. Model od sebe odděluje reálnou a peněžní sféru ekonomiky. Všechny reálné proměnné jsou určeny na základě vyčišění rhu práce, cenová hladina je dána nominálním množsvím peněz. Cenová hladina se mění jen na základě změn nominální nabídk y peně z nebo na základě změn důchodové rychlosi obrau peněz při změnách v plaebním sysému. Výsup a zaměsnanos se mění jen při změnách echnologie (posuny křivky popávky po práci) nebo při změnách preferencí mezi spořebou a volným časem, nebo při změně velikosi populace v produkivním věku (posuny křivky nabídky práce). Vláda může změni pouze cenovou hladinu a složení výsupu. Vláda má v klasickém pojeí za úkol řídi nabídku peněz ak, aby byla sabilní cenová hladina. Dále m á zajišťova veřejné zboží a sara se o o, aby rhy byly souěživé a rychle se čisily. S akovými rhy jsou očekávání domácnosí i firem plněny auomaicky. Není nedobrovolná nezaměsnanos a nehromadí se zásoby neprodaného zboží. Sabilizační poliika je zbyečná. Jediné makroekonomické negaivum ve formě inflace se může projevi při nezodpověd ném chování vlády při řízení nabídky peněz. 18

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků 4.2 Walrasova eorie všeobecné rovnováhy Ve dvousekorové ekonomice (schéma č. 1) se rozpočová omezení jednolivých sekorů přenášejí do podmínky rovnováhy pro všechny relevanní rhy.[19][56] Rozpočové omezení firem je dáno vzahem: PY S D = WL + i 0 ( B + PI ) + zisk S (4.10) Příjem firem edy voří plaby za nabízené zboží a služby (PY ), výdaje můžeme D rozděli na plaby za práci (WL ), plaby za kapiál a zisk. Na počáku období mají firmy sav kapiálu a edy vydané obligace v nominální výši (B 0 ), během období pak sav vydaných obligací soupne nominálně o (PI) na celkový sav ( B 0 + PI). Plaby za kapiál jsou dány vynásobením celkového savu vydaných obligací nominální úrokovou mírou. Rozpočové omezení finančního sekoru je dáno vzahem: PI = PI (4.11) j. nově nakoupené obligace v nominální výši PI se musí rovna nově vydaným obligacím v nominální výši PI. Rozpočové omezení domácnosí je dáno vzahem: ( B + PS) + zisk S PC + PS = WL + i 0 (4.12) Levá srana vyjadřuje výdaje domácnosí na spořebu a úspory, pravá srana pak příjmy domácnosí z práce, kapiálu a rozděleného zisku firem. Za předpokladu, že veškerý zisk firem se rozdělí mezi domácnosi, lze rozpočová omezení upravi do následujících varů: zisk - PY S + WL D + i (B 0 + PI) = 0 (4.10*) PI PI = 0 (4.11*) PC + PS - WL S - i (B 0 + PS) - zisk = 0 (4.12*) Součem rovnic a dalšími úpravami je možné docíli následující rovnici: D S ( C I Y ) + W ( L L ) + ( S I ) P + S P ( 1 i ) = 0 (4.13) Tao rovnice vyjadřuje zv. Walrasův zákon rhů. (C+I-Y S ) vyjadřuje přebyečnou popávku na rhu zboží a služeb, (L D L S ) přebyečnou popávku na rhu práce a (S I) přebyečnou popávku po obligacích na rhu kapiálu. Walrasův zákon 19

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků ukazuje, že souče přebyečných popávek na řech zahrnuých rzích vynásobených cenou na příslušném rhu je nulový.[42] Walrasův zákon nevrdí, že všechny rhy jsou neusále v rovnováze. Ani n evysvěluje mechanismy, kerými se rhy do rovnováhy dosávají. Jasně z ně j však plyne, že pokud jsou v rovnováze dva rhy ze ří, musí bý v rovnováze i rh řeí. Pokud je edy v klasickém modelu vysvěleno, jak se dosává do rovnováhy rh práce a rh kapiálu, je už vlasně analýza rovnováhy na rhu zboží a služeb přebyečná. Walrasův zákon je možno zobecni na více sekorů a více rhů. Je obecně planý, jednolivé eorie se liší právě ím, jak přisupují k dosahování rovnováhy na jednolivých rzích. 4.2.1 Walrasův model pro mikroúroveň Schéma č. 3 Vzahy v ekonomice m fakorů DOMÁCNOSTI FIRMY n zboží a služeb G rhů komodi V ekonomice je (H) domácnosí, (F) firem a (G = m + n) rhů s komodiou X (m výrobních fakorů, n druhů zboží a služeb). Cena (p i ) je peněžní cena i-é komodiy. Cena (p i / p k ) je relaivní cena i-é komodiy vzhledem ke komodiě k (cena i-é komodiy vyjádřená v k-é komodiě). Chování domácnosí Domácnos h má funkci užiku: U h = (X h1,...,x hg ); h=1,...,h, kerou maximalizuje při rozpočovém omezení: G F X p + π hf = 0 hg g (4.14) g = 1 f = 1 20

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků kde (π hf ) je podíl h-é domácnosi na zisku f- é firmy. Veškerý zisk firmy f je rozdělen mezi domácnosi, což vyjadřuje rovnice: H π f = π hf (4.15) h= 1 Za určiých podmínek pak opimalizací získáme funkce nabídky fakorů a popávky po zboží a službách domácnosí ve varu: X hg = X hg (p 1,...,p G ) (4.16) Kde: h=1,...,h, g = 1,...,G. Těcho H x G funkcí je závislých na individuálních preferencích, počáečních savech komodi a na cenách. Pouze ceny jsou endogenní proměnné modelu. Chování firem Firma f maximalizuje zisk: při omezení daném svou produkční funkcí: π f = G, F g, f = 1 X fg p g (4.17) X fg = X fg (X f1,..., X fg ) (4.18) Kde f=1,...,f, g=1,...,g. Za určiých podmínek pak opimalizací získáme (F x G) funkcí popávky po fakorech a nabídky zboží a služeb firem ve varu: X fg = X fg (p 1,...,p G ) (4.19) 4.2.2 Všeobecná rovnováha a celkový Walrasův model Všeobecná rovnováha vyžaduje, aby se na každém rhu rovnala nabídka popávce: H h= 1 X hg p g + X = 0 (4.20) Celkový Walrasův model obsahuje (H x G) rovnic popávky domácnosí (4.16), (F x G) rovnic popávky firem (4.19) a G podmínek rovnováhy (4.20) celkem o (( HxG)+(FxG)+G) neznámých. Podle Walrase rvalo deseileí analýz zabývajících se exisencí jednoho řešení modelu a jeho sabiliy. Dále jsou naznačeny vybrané problémy, keré se u ohoo mechanismu přizpůsobování se vyskyují. F f = 1 fg p g 21

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků Sečou-li se všechna rozpočová omezení domácnosí (4.14) a funkce zisku firem (4.17) je výsledkem rovnice: H G X p hg g h= 1 g= 1 f = 1 F + f = 1 g= 1 (4.21) Členy obsahující zisk se navzájem odečou a dalšími sumačními úpravami je pak možné získa rovnici: G (4.22) Tao funkce je v konečném důsledku součem podmínek rovnováhy na jednolivých rzích a vyjadřuje Walrasův zákon na mikroekonomické úrovni.[42] Rovnováha na G-1 rzích znamená rovnováhu i na G-ém rhu. Souče přebyečných popávek na G rzích vynásobených cenou na příslušném rhu je roven 0. Výše uvedený vzah vede k relaivně významnému problémů řešielnosi modelu z hlediska lineární nezávislosi jednolivých rovnic, proože z G podmínek rovnováhy je jen G-1 nezávislých a je nuné urči, kerá z proměnných není určena.[42] Z eorie plyne, že v modelu je určeno jen G-1 relaivních cen, přiom libovolné zboží si můžeme zvoli jako jmenovaele. To, že v modelu není určeno G peněžních cen, lze uvés na následujícím příkladu. Zdvojnásobení peněžních cen nemá vliv ani na užikové funkce, ani na rozpočová omezení, ani na produkční funkce, ani na relaivní ceny. Nabídky ani popávky se udíž nemění, plaí: X hg (p 1,...,p G )= X hg (2p 1,...,2p G ) h,g (4.38) X fg (p 1,...,p G )= X fg (2p 1,...,2p G ) f,g (4.39) Walrasův model se dosane do rovnováhy přizpůsobovacím procesem cen znázorněným na schémau č. 4. Liciáor vyhlásí ceny a dozví se od firem a domácnosí nabídky a popávky při ěcho cenách na všech rzích. Teno proces se opakuje, dokud se nabídka nerovná popávce na všech rzích. Podsané je o, že všechny ransakce jsou provedeny až po ukončení přizpůsobovacího procesu cen. + π hf H X p hg g g= 1 h= 1 f = 1 F + F G X X fg fg p p g g π f = 0 = 0 22

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků Schéma č. 4 Přizpůsobovací procesy modelu rovnováhy DOMÁCNOSTI ceny FIRMY množsví LICITÁTOR množsví 23

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků 4.3 Deerminany modelu rovnováhy v komodiní verikále Komodiní verikálu navazující na produkci jaečných kusů zvířa obecně zachycuje zjednodušené schéma č. 5 zemědělsko-poravinářského řeězce. S ohledem na základní ekonomickou eorii i výše popsané modely je zřejmé, že základními deerminany vývoje rovnovážného savu je vzah nabídky a popávky na jednolivých úrovních znázorněné komodiní verikály. Z hlediska jednolivých supňů, lze proces výroby, zpracování a konečného užií sručně definova následovně. Úvodní fáze následující po produkci jaečných zvířa farmářem je prvoní zpracování suroviny věšinou na jakách. Další fází procesu mohou bý zpracovaelé v podobě masouzenářských podniků. V někerých případech je možné spojení obou ěcho článků do jednoho prvku, kerý pak v sobě spojuje oba supně zpracování. Schéma č. 5 Komodiní verikála masa Spořebiel Nabídka obchodu Popávka spořebielů Obchod Nabídka zpracovaelů Popávka prodejen Zpracovael (maso-uzeniny) Nabídka jaek Popávka zpracovaelů Jaka Nabídka zemědělců Popávka jaek Prvovýroba Na zpracovaelský článek verikály navazuje obchodní prvek, kerý v sobě opě může inegrova více supňů, a o například v klasické podobě maloobchodních vzahů, 24

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků či ve formě velkoobchodních vzahů s navazujícími články v podobě obchodních řeězců, kde mohou sehrá u vybraných druhů masa významnou roli éž odbyová družsva. Dodavaelsko odběraelské vzahy se osaně prolínají v celé verikále a mnohdy zprosředkovávají vazby, keré mohou bý v rozporu s klasickými mikroekonomickými předpoklady dokonale konkurenčního rhu a procesu vorby rovnováhy na rhu. Finálním prvkem celé verikály je spořebiel, kerý při určiém úhlu pohledu plní pouze roli konzumena bez možnosi ovlivni procesy probíhající uvniř verikály, ovšem na druhé sraně je možné na spořebiele nahlíže v podsaě jako na nejdůležiější článek řeězce, jelikož spořebiel v konečném důsledku v podsaě deerminuje konečný rozměr popávky po produku a ím udává základní údaj, od kerého se pak dále zpěně odvíjí procesy uvniř verikály (viz. Kapiola 3 popávkově orienovaný přísup k ržním procesům). 4.3.1 Popávka a její specifikace Funkce popávky je obecně z mikroekonomického hlediska chápána jako vzah mezi popávaným množsvím (Q D ) a úrovní ržní ceny (P) a udává množsví, keré jsou kupující ochoni koupi za různé ceny. Její rozhodující vlasnosí je klesající sklon, přičemž eoreicky může mí i sklon opačný. V běžné praxi nejsou yo výjimky obvyklé, ovšem právě v oblasi popávky po mase je možné s e ímo jevem seka. Součem všech individuálních množsví popávek jednolivých spořebielů při daných cenách je vyvořena ržní popávka po saku. Součem ržních popávek na všech dílčích rzích různých saků lze obdrže agregání popávku, vořenou výdaji spořebielů na spořební saky a služby.[19][33] Popávka po n-ém saku je obecně závislá na ceně ohoo saku (P n ) a na někerých osaních vlivech, především důchodech (příjmech) domácnosí (Y), na cenách osaních saků (P 1, P 2, P n-1 ) 1, na poču poencionálních spořebielů (N), na zájmech spořebielů a jejich preferencích (T), na očekáváních spořebielů (O) a dalších fakorech (Z). Z uvedeného plyne obecný vzah: ( P P, P,..., P, Y, N, T, O Z ) QDn f n, 1 2 n 1, = (4.23) 1 Pro další použií v modelu budou koncipovány relaivní ceny saků jako poměr ceny i-ého saku k ceně n-ého saku. 25

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků Reakce spořebielů na změnu ceny daného zboží, na změnu důchodu i změnu ceny jiného saku je u různých saků a služeb odlišná. Proo je zavedena veličina cenové, důchodové, příp. křížové elasiciy popávky, kerá charakerizuje uo reakci na rhu jednoho saku. Elasiciy funkce popávky jsou odvozovány z obecného zápisu funkce: ( P, Y P ) Q, Dn = f n m (4.24) Poměr relaivní změny objemu popávaného množsví ( QD) k relaivní změně ceny saku ( P) určuje cenovou elasiciu popávky (e ) za předpokladu, že důchody spořebielů a ceny osaních saků jsou konsanní. Analogicky k cenové elasiciě popávky je definována důchodová elasiciy popávky (e Y ) jako závislos změny popávaného množsví ( Q ) na změně důchodu ( Y), při konsanní ceně daného saku D a i cenách osaních saků. Dále lze definova aké křížovou elasiciu popávky (e Pnm ), kerá vypovídá o om, j ak se bude měni popávka po určiém zboží (Q Dn ) se změnou ceny jiného zboží (P m ). Pn e Pn Q D QD QD = = P P P P ; Q D Q D e Y = QD QD Y = Y Y Q D ; Y QDn Pm e Pnm = P m Q Dn (4.25) (4.26) (4.27) Popávka po z emědělských produkech má určiá specifika, kerými se odlišuje od popávky po spořebních sacích obecně. Je zpravidla odvozena od popávky po finálních produkech, keré jsou ze zemědělských surovin zpracovávány, přičemž vývoj popávky po poravinách a zemědělských surovinách není lineárně závislý z hlediska množsví, času, ani mísa. Spořeba poravin má dány určié hranice minimální a maximální spořeby. Mezi základní zvlášnosi popávky po poravinách je nízká cenová i důchodová pružnos v dlouhém období, což znamená, že změna ržní ceny, za jinak neměnných podmínek, vyvolá pouze malé změny v objemu spořeby poravin a při růsu důchodu (za podmínky vysokého supně nasycenosi poravinami) klesá přírůsek výdajů za poraviny na jednoku přírůsku důchodu. 2 Při specifikaci popávkových vzahů v masné verikále je řeba si uvědomi celou srukuru verikály a edy z určiého úhlu pohledu, že primární popávkou není popávka po zemědělské komodiě, ale naopak popávka po finálním výrobku z éo 2 Engelův zákon 26

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků komodiy.[33] Osaní ržní vzahy by měly bý určiým způsobem navázány na uo primární popávku. Teno přísup edy rozděluje popávkové vzahy ve verikále na primární popávku a na odvozené sekundární popávky, keré jsou do jisé míry určovány popávkou primární. Primární popávka může bý charakerizována funkcí vysihující chování popávajících subjeků na finálním rhu s masem, přičemž na éo spořebielské úrovni je primární popávka relaivně nezávislá na vniřních vzazích ve verikále a jsou z ní naopak odvozovány sekundární popávky na dílčích supních verikály m asa.[6] Z mikroekonomického hlediska lze funkci primární (spořebielské) popávky po mase formálně odvodi dle vzahu (4.24). Zjednodušeně edy: ( P, P 2,..., P Y ) QPn f n n nk, = (4.28) resp. Q f ( P, P,..., 2 P Y ) Pm = m m mk, (4.29) Kde: P n, P n2,, P nk předsavují spořebielské ceny daného konkréního n-ého druhu masa a osaních výrobků, keré mají k danému ypu produku subsiuční nebo komplemenární vzah, P m,p m2,, P mk předsavují spořebielské ceny m-ého druhu masa a osaních výrobků, keré mají k omuo druhu produku subsiuční nebo komplemenární vzah, Q Pn, Q Pm předsavují primární popávku po konkréním n-ém, m-ém druhu masa, Y předsavuje příjem spořebielů. Za určiých podmínek absrahování od primárních popávek po druzích masa, keré předsavují relaivně zanedbaelnou čás celkové spořeby masa, lze sesavi celkovou primární popávku po mase, kerá bude vořena čyřmi popávkovými vzahy po vybraných druzích masa. Konkréně se jedná o popávku po hovězím mase, popávku po vepřovém mase, popávku po kuřecím mase a popávku po rybím mase. 27

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků Primární popávku po mase je pak možné urči jako: PT ( Q Q,Q Q ) Q f, = (4.30) PB, PP PCH F kde: Q PT Q PB Q PP Q PCH předsavuje celkovou primární popávku po mase předsavuje primární popávku po hovězím mase předsavuje primární popávku po vepřovém mase předsavuje primární popávku po drůbežím mase Q předsavuje primární popávku po rybím mase PF Sekundární popávkové funkce lze charakerizova jako popávkové funkce obchodů po maso-uzená řských výrobcích i porcovaném výsekovém mase, dále popávky zpracovaelů po jaečně opracovaném masu z jaek a popávku jaek po porážkových kusech hospodářských zvířa. Případně lze uvažova i o přímé popávce obchodů po jaečně opracovaném mase bez článků zajišťujících zpracování masa, jelikož řada velkých obchodních řeězců má v současné době zajišěny dodávky jaečně opracovaných rupů přímo z jaek či masokombináních závodů pomocí dlouhodobých odběraelských smluv a maso jako akové si porcuje až ve vlasních prosorách obchodu. Nicméně v zájmu zjednodušení bude uvažováno pouze o řech základních sekundárních popávkových funkcích a o o popávce obchodů, kerá je přímo odvozena od popávky spořebielů. Rozhodování subjeků na sekundární úrovni však není závislé pouze na velikosi primární popávky, ale i na řadě dalších fakorů (viz. 4.23). Dále je možné definova sekundární popávku zpracovaelů na vyšší úrovni zpracování, jako popávku maso-uzenářských závodů po jaečně opracovaném masu, kerá je nepřímo odvozena z primární popávky spořebielů a přímo z sekundární popávky obchodu po uzenářských výrobcích. V poslední fázi lze definova sekundární popávku zpracovaelů nižší úrovně, edy popávku jaek p o jaečných kusech dodávaných chovaeli v podo bě primárního zemědělského producena. Tao popávka je nepřímo odvozena z popávky spořebielské buď přes přímou popávku obchodu po jaečně opracovaném mase, nebo zprosředkovaně, přes popávku obchodu i zpracovaelů druhého supně. 28

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků Formální zápis výše zmíněných funkcí pro jeden druh masa má edy následující var: ( P P P Q ) Q,..., Q Q Sn = f S1 n, S 2n Skn, Pn (4.31) f ( P, P,..., β β P, QSn ) Sn 1 Sn 2 S β n k ( P, P,..., χ χ P χ, QSn ) Sn 1 Sn 2 Sn k ( P χ P χ P χ, Q β Q χ ) β = S (4.32) n f χ = S (4.33) S n Q, χ n = f,,..., S 1 S 2 S k S S (4.34) n n n ń n Kde: P P,..., P S1 n, S 2n Skn předsavují ceny průmyslových výrobců (zpracovaelů vyšší Sn, β Sn 2 β Sn k úrovně) P β P,..., P předsavují ceny průmyslových výrobců (zpracovaelů nižší 1 Sn, χ Sn 2 χ Sn k úrovně) masa a osaních příbuzných výrobků P χ P,..., P předsavují ceny zemědělských výrobců (farmářské ceny) masa 1 Q Sn předsavuje popávané množsví obchodů Q β předsavuje popávané množsví zpracovaelů vyšší úrovně S n Q χ předsavuje popávané množsví zpracovaelů nižší úrovně S n Q Pn předsavuje primární spořebielskou popávku 4.3.2 Nabídka a její specifikace Funkce nabídky obecně vyjadřuje vzah mezi nabízeným množsvím (Q S ) a ržní cenou (P S ). Pro nabídkovou funkci je ypický její rosoucí průběh. Mezi deerminany ovlivňující nabídku paří v podsaě vše, co ovlivňuje rozhodování výrobců o om, jaké množsví produkce zamýšlejí nabíze. Mezi nejdůležiější paří ržní cena saku, dále pak ceny výrobních fakorů (P S1,, P Sk ), úroveň echnologie a echnický pokrok (T S ), očekávání výrobců (O), poče nabízejících výrobců ( X), rizika (R), prosředky sáních zásahů (G) a mnoho dalších fakorů (Z). Ob ecně edy: QS f ( P, S P,..., S 1 PSk, TS, O, X, R, G, Z = (4.35) ) 29

Vyváření ržní rovnováhy vybraných zemědělsko-poravinářských produků Tržní nabídka jedno ho saku je složena z individuálních nabídek jednolivých výrobců ohoo saku. Složením ržních nabídek na všech rzích dílčích výrobků získáme agregovanou nabíd ku. Obdobně, jako u popávky, lze i průběh funkce nabídky charakerizova prosřednicvím cenové pružnosi nabídky (e S ), kerá vyjadřuje reakci nabízeného množsví zboží ( Q S ) na změnu jeho ceny ( P) za podmínky neměnnosi osaních deerminanů nabídky, případně prosřednicvím křížové cenové elasiciy nabídky ( e S ), kdy lze na sraně nabídky měři cilivos nabízeného množsví j-ého saku ( Q Sj ) na změn u ceny i-ého sa ku ( P i ).[19] e S Q S = QS S P = Q P P QS P QSj Pi e S = P Q (4.36) (4.37) Pružnos nabídky zemědělských produků je ovšem velmi omezená. Pro subjeky na sraně zemědělských producenů v podsaě na všech supních verikály je rychlá adapace výr oby na změny ržních cen obížn á vzhledem k biologickému charakeru výro by a aké délce výrob ního cyklu. Mezi rozhodnuím o změně výroby v závislosi na ržních impulsech a reálnou změnou v nabídce uplyne poměrně dlouhá doba. Rozhodnuí o změně výroby je navíc závislé i na nepředvídaelných fakorech jako je klima, počasí, srážky, eploa ad. Z ěcho důvodů a navíc z důvodů omezené možnosi dlouhodobého skladování zemědělských produků a rizika, že změna výroby nevyvolá adekvání očekávanou změnu, jsou zemědělší produceni v rozhodování o změnách výroby velmi konzervaivní. Důsledkem oho je relaivní nepružnos nabídky zemědělských produků. Srana nabídky na rhu zemědělské produkce je reprezenována velkým počem zemědělských výrobců, jejichž ržní síla je věšinou nízká, což se promíá i v nízk ém vlivu na uváření ržní rovnováhy. Na úrovni zpracovaelů je již poče podsaně nižší. Nejvěší zpracovaelské pod niky ČR i v Evropě podle objemu masných výrobků j sou uvedeny v abulce č. 6., abulce č. 7 a abulce č. 8. Z hlediska konsrukce nabídkových vzahů v masné verikále v ČR lze analogicky definova obdobné vzahy jako na sran ě popávky s ím rozdílem, že z hlediska nabídkových vzahů je primární nabídkou nabídka zemědělského prvovýrobce a sekundární nabídky jsou dále odvozeny směrem ke spořebieli (viz. Kapiola 3). Tudíž meodologický posup řešení již zde nebude uváděn.[37] i Sj 30