ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - KVĚTEN 2008 MĚSTO DOBŘANY ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s. r. o. - KVĚTEN 2008 MĚSTO DOBŘANY ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE MĚSTA DOBŘANY

FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Referenční číslo Územní energetická koncepce města Dobřany ECZ7130 Číslo svazku Svazek 1 z 2 Datum KVĚTEN 2008 Odkaz na soubor Vypracoval: Ing. Vladimíra Henelová Ing. Zdeněk Kodytek Ing. Luděk Pur Ing. Otakar Hrubý, HO Base Schváleno: Ing. Jaroslav Vích výkonný ředitel a jednatel Objednatel: Město Dobřany Náměstí T.G.M. 334 41 Dobřany Kontaktní osoby: Jaroslav Sýkora starosta města Dobřany Tel.: 377 195 842 Bc.Martin Sobotka Člen Rady a zastupitelstva města sobotka@dobrany.cz Zhotovitel: ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 www.enviros.cz Kontaktní osoba: Ing. Vladimíra Henelová Tel.: 284 007 484 E-mail: vladimira.henelova@enviros.cz

OBSAH OBSAH 1. ÚVOD 6 2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 9 2.1 Analýza území města Dobřany 9 2.1.1 Základní informace o městě Dobřany 9 2.1.2 Domovní a bytový fond 10 2.1.3 Klimatické podmínky 11 2.1.4 Kvalita ovzduší na území města 12 2.2 Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech 12 2.2.1 Bytová sféra 12 2.2.2 Služby a občanská vybavenost (terciární sektor) 14 2.2.3 Sektor průmyslu 21 2.2.4 Výhled v rozvoji spotřebitelských sektorů na území města 24 3. ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ 27 3.1 Analýza dostupnosti paliv a energie 27 3.1.1 Zásobování města Dobřany elektrickou energií 27 3.1.2 Zásobování města Dobřany zemním plynem 28 3.1.3 Zdroje znečištění ovzduší na území města Dobřany 30 3.1.4 Kombinovaná výroba elektřiny a tepla 31 3.2 Spotřeba paliv a energie a emise znečišťujících látek ve výchozím roce ÚEKMD 32 3.2.1 Spotřeba paliv ve zdrojích REZZO 1 až REZZO 3 32 3.2.2 Způsob sestavení energetických a emisních bilancí 33 3.2.3 Primární spotřeba paliv a energie 34 3.2.4 Bilance konečné spotřeby paliv a energie v územním celku 35 3.2.5 Vliv energetiky na životní prostředí (emisní analýza) 39 3.3 Zhodnocení dostupnosti a spotřeby paliv a energie ve výchozím roce ÚEKMD 41 4. SOUSTAVA CZT ANALÝZY A DOPORUČENÍ 43 4.1 Analýza dosavadního stavu CZT 43 4.1.1 Tepelná hustota 43 4.1.2 Stručný popis soustavy CZT 43 4.1.3 Roční množství dodaného tepla a přehled odběratelů 44 4.1.4 Ocenění potenciálu úspor energie vytápěných budov 46 4.1.5 Cena tepelné energie v soustavě CZT 49 4.2 Varianty možného rozvoje soustavy CZT 52 4.2.1 Zásobování rozvojových (nových) ploch dodávkovým teplem ze soustavy CZT 53 4.2.2 Možnosti v palivové základně zdroje CZT 54 4.2.3 Varianta 1 54 4.2.4 Varianta 2 56 4.2.5 Varianta 3 57 4.2.6 Varianta 4 58 4.2.7 Varianta 5 59 4.2.8 Varianta 6 60 4.2.9 Varianta 7 61 4.3 SWOT analýza (porovnání výhod a nevýhod jednotlivých variant) 63

OBSAH 4.4 Souhrn a porovnání návrhových variant rozvoje CZT 65 4.5 Zásadní otázka existence CZT v městě Dobřany 66 5. HODNOCENÍ EKONOMICKY VYUŽITELNÝCH ÚSPOR 69 5.1 Potenciál úspor a jejich realizace u spotřebitelských systémů 69 5.1.1 Bytový sektor 69 5.1.2 Terciární sektor 72 5.1.3 Průmysl 75 5.2 Potenciál úspor u výrobních a distribučních systémů 75 5.3 Shrnutí potenciálu úspor energie 76 6. HODNOCENÍ VYUŽITELNOSTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE 79 6.1 Hodnocené zdroje energie 79 6.2 Analýza potenciálu obnovitelných zdrojů energie 79 6.2.1 Potenciál využití nízkopotenciálního tepla a geotermální energie 79 6.2.2 Potenciál sluneční energie 80 6.2.3 Potenciál větrné energie 83 6.2.4 Potenciál vodní energie 83 6.2.5 Energetický potenciál biomasy 83 6.2.6 Cílené pěstování energetických plodin 95 6.2.7 Energetické plodiny víceleté 96 6.2.8 Rostlinné odpady ze zemědělství využitelné pro produkci bioplynu 97 6.2.9 Lesní těžební zbytky 98 6.2.10 Biologicky rozložitelná složka komunálního odpadu, biomasa ze zahrad a úprav veřejné zeleně 99 6.2.11 Využití skládkového plynu z komunálních odpadů 99 6.3 Stanovení ekonomicky nadějného potenciálu 100 6.4 Shrnutí potenciálu obnovitelných zdrojů 104 7. ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ÚZEMÍ 109 7.1 Východiska pro návrh řešení EH 109 7.1.1 Vnější podmínky rozvoje energetického systému 110 7.1.2 Státní energetická koncepce a její cíle 112 7.1.3 Územní energetická koncepce Plzeňského kraje 113 7.1.4 Poptávka po energii ve stávající zástavbě 113 7.1.5 Energetické nároky výstavby na rozvojových plochách 114 7.2 Formulace variant rozvoje energetického hospodářství 116 7.2.1 Varianty v nové zástavbě na rozvojových plochách 116 7.2.2 Výhled v poptávce po energii ve spotřebitelských sektorech 118 7.2.3 Doporučené varianty rozvoje soustavy CZT 118 7.2.4 Zabezpečení energetických potřeb územních obvodů 121 7.2.5 Vyčíslení účinků a nároků variant 121 7.3 Popis doporučené varianty řešení energetického hospodářství města Dobřany ve výhledu 126 8. REALIZACE ÚEK A ENERGETICKÝ MANAGEMENT 128 8.1 Důvody pro energetický management, jeho úkoly a cíle 128 8.2 Opatření uplatnitelná pořizovatelem koncepce 129

OBSAH 8.2.1 Opatření v soustavě CZT 129 8.2.2 Opatření ve správě objektů v majetku města 130 8.2.3 Opatření v zástavbě na rozvojových plochách 131 8.2.4 Opatření k minimalizaci negativních vlivů energetiky na životní prostředí 132 8.2.5 Opatření na podporu realizace úspor energie a využití OZE 132 8.3 Seznam doporučených vzdělávacích akcí 133 8.4 Způsob vyhodnocení Územní energetické koncepce 133 9. ANALÝZA DOSTUPNÝCH ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ VÝHLEDOVÝCH INVESTIC 135 9.1 Návrh programu dotací na území města Dobřany na přeměnu topných systémů a využití OZE 135 9.2 Operační program životní prostředí 136 9.3 Program na podporu oprav bytových domů postavených panelovou technologií PANEL 137 9.4 Úvěry na modernizaci bytů SFRB 138 9.5 Část B Státního programu realizace: Státní fond životního prostředí 139 9.6 Fond Phare energetických úspor ČSOB 140 10. ZPRACOVATEL ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE 141 11. SEZNAM ZKRATEK 142 12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 144 13. PŘÍLOHY 145 PŘÍLOHY 1. PŘÍLOHA Č. 1 POŽADAVKY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ A PREFERENCE CZT 1 2. PŘÍLOHA Č. 2 PROBLEMATIKA ODPOJOVÁNÍ OD SOUSTAVY CZT A ZÁKON Č. 458/2000 SB. 4 3. PŘÍLOHA Č. 3 - PREZENTACE ÚEK PRO VEŘEJNOST 9 4. PŘÍLOHA Č. 4 STRUČNÁ VERZE ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY PRO ZVEŘEJNĚNÍ 15

1. ÚVOD Územní energetická koncepce je strategickým dokumentem města a stanovuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni města na období 20 let. Její obsah je stanoven zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, a zahrnuje: rozbor trendů vývoje poptávky po energii, rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií, hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů, hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie, řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce. Podrobnosti ÚEK jsou stanoveny Nařízením vlády č.195/2001 Sb. k zákonu č. 406/2000 Sb.. Cíle územní energetické koncepce města Dobřany respektují Územní energetickou koncepci Plzeňského kraje a vycházejí z priorit a cílů Státní energetické koncepce. Jejich aplikace na území města zahrnuje zejména: Zvýšení energetické účinnosti ve výrobě a distribuci tepla Maximalizaci energetických úspor ve všech spotřebitelských sektorech Snižování energetických nároků v nové zástavbě Podpora hospodaření města s palivy a energií Podpora využití obnovitelných zdrojů energie na území města, ve zdrojích soustavy CZT, v decentralizovaných zdrojích a v jednotlivých budovách Zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti v zásobování města Dobřany palivy a energií. Územní energetická koncepce Plzeňského kraje byla zpracována v roce 2003 společností Tebodin Czech Republic, s.r.o. Vazba na tuto koncepci a prokázání souladu s touto a se Státní energetickou koncepcí jsou obsahem samostatné kapitoly. V zadání zakázky formulovalo město Dobřany jako pořizovatel územní energetické koncepce priority v jejím řešení tyto priority zahrnují: Soustava CZT - úspory tepla: sídliště Pančava, rozvody a zdroj, nové odběry tepla, potřebné další investice (zdroj KVET? biomasa?), způsob financování investic, dopady do ceny tepla Úsporná opatření v objektech v majetku města, jejich financování. Role města ve vztahu k energii Obsah aktualizované ÚEK a způsob, jakým je navržena realizace ÚEK do roku 2027, vychází z rolí jaké město ve vztahu k výrobě, rozvodu, distribuci a užití energie zastává je výrobcem, spotřebitelem (a správcem svého majetku), regulátorem a mělo by být i iniciátorem (hrát aktivační a motivační úlohu). MĚSTO DOBŘANY 6

Obrázek 1: Postavení města ve vztahu k výrobě, distribuci a spotřebě energie Tabulka 1: Úkoly města Dobřany v jeho jednotlivých rolích Role města Město jako výrobce a distributor energie Město jako spotřebitel energie Město jako správce obecního majetku Úkoly v dané oblasti Město je majitelem soustavy CZT a pro její provozování zřídilo společnost Služby Dobřany, s.r.o. jehož úlohou je dodávat energii domácnostem/službám, popř. dalším subjektům na území města. Cílem města v této oblasti je vyhledávat aktivně možnosti ke snížení ceny tepla, k odstraňování ztrát ve výrobě a distribuci tepla, k aktivnímu vyhledávání cenově výhodnějších dodávek paliva pro zdroje CZT, možností využití obnovitelných zdrojů energie apod. Snahou města bude podávat občanům informace o předpokládaném vývoji v ceně tepla, o skladbě ceny, o snaze města snížit cenu tepla přechodem na jiné palivové vstupy, apod. Město/obec vlastní budovy a provozuje služby pro potřeby svých obyvatel. Musí nabídnout co nejkvalitnější služby a současně co nejlepší životní podmínky pro své obyvatele tím, že sníží spotřebu energie, a tedy i výdaje za energii. Město hradí náklady za energii v následujících oblastech: Budovy ve vlastnictví města, např. - administrativní budovy - školy - kulturní zařízení - sportovní zařízení - zdravotnická a sociální zařízení Dopravní služby ve městě Zařízení městských služeb, např. - veřejné osvětlení - dodávka vody, čištění odpadních vod - městská policie. Město Dobřany vlastní domy, v nichž se nacházejí nájemní byty pro obyvatele města, školy, obchody a provozovny služeb. I přesto, že spotřebu energie v těchto objektech platí nájemci bytů a nebytových prostorů, může město svojí politikou ovlivnit jejich spotřebu energie a tím i výdaje za energii. Město by proto mělo k této problematice přistupovat aktivně a vypracovat strategii zlepšování tepelně-technických vlastností objektů za účelem snížení výdajů na vytápění. U nové výstavby nájemních bytů by obec měla do budoucna upřednostňovat projekty s nízkou spotřebou energie. MĚSTO DOBŘANY 7

Město jako regulátor Město jako iniciátor Město má v návaznosti na rozsah delegovaných pravomocí zodpovědnost za přípravu a schválení územního plánu, určuje nový územní rozvoj, plánuje nové obytné a průmyslové zóny spolu s příslušnými aktivitami a dopravními toky. Mezi nejdůležitější součásti územního plánu z hlediska energetiky patří zajištění vhodných koridorů pro liniové energetické sítě včetně jejich ochranných pásem a zajištění potřebných veřejně prospěšných staveb tvořících součást veřejně užívaných energetických systémů. Město rovněž může ovlivnit kvalitu nových staveb z hlediska tepelnětechnických parametrů kontrolou souladu s platnými nebo doporučovanými hodnotami norem při povolovacím stavebním řízení. Město jako odběratel energie svým chováním do jisté míry předurčuje i chování dodavatelů jednotlivých forem energie. Kromě kontroly a snižování vlastních nákladů mohou města pomoci domácnostem a ostatním subjektům snížit platby za energii přípravou a iniciováním nejrůznějších informačních a osvětových akcí. V souvislosti s postupným narovnáváním cen energie pro obyvatelstvo dochází k tomu, že u některých kategorií obyvatel mohou výdaje přesahovat únosnou míru, hrozí návrat k využívání tuhých paliv (uhlí) s dopady na kvalitu ovzduší, dochází k nedotápění domácností ve snaze snížit náklady na vytápění, které má negativní důsledky v nárůstu plísní apod. MĚSTO DOBŘANY 8

2. ROZBOR TRENDŮ VÝVOJE POPTÁVKY PO ENERGII 2.1 Analýza území města Dobřany 2.1.1 Základní informace o městě Dobřany Město Dobřany je rozložené v údolí řeky Radbuzy a je vzdáleno cca 12 km od krajského sídla Plzeňského kraje, města Plzně. Město Dobřany je pověřenou obcí státní správy, náleží do správního obvodu obce Stod (obec s rozšířenou působností). Správní území města Dobřany tvoří 3 katastrální území (KÚ) - Dobřany, Šlovice a Vodní Újezd - a 4 základní sídelní jednotky (ZSJ) - Dobřany, Dobřánky, Šlovice a Vodní Újezd. Střed města Dobřany je památkovou zónou. Na území města se rozvíjejí průmyslové aktivity i služby. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v okolí je objekt nadmístního významu, Psychiatrická léčebna Dobřany, která zaměstnává 922 pracovníků. Tabulka 2: Rozloha katastrálních území města Dobřany Katastrální území Rozloha Dobřany 2466,60 Šlovice 750,32 Vodní Újezd 313,84 Celkem rozloha města Dobřany 3530,76 Obrázek 2: Mapa Dobřan Zdroj: web města Dobřany MĚSTO DOBŘANY 9

V současné době žije v Dobřanech 5943 obyvatel. Předpokládá se, že se tento počet do roku 2015 zvýší na 6000 obyvatel a současně se zvýší zájem o bydlení v Dobřanech, jako součást trendu v suburbanizaci Plzně. Následující tabulka uvádí statistické údaje o obci Dobřany z roku 2006: Tabulka 3: Statistické údaje obec Dobřany, 2006 Kód obce Indikátor 557676 1 Počet obyvatel 5 943 1 Přirozený přírůstek 22 1 Saldo migrace 53 2 Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (%) 16,5 3 Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel (%) 11,4 6 Počet částí obce 3 8 Míra registrované nezaměstnanosti (%) 4,6 11 Počet dokončených bytů 72 18 Počet lázeňských léčeben - 18 Počet lůžek v lázeňských léčebnách - 22 Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) 61,5 23 Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 78,4 24 Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) 17,6 27 Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 18,1 28 Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) 1,5 29 Podíl lesů z celkové výměry (%) 19 30 Orná půda - rozloha 1 703 30 Chmelnice - rozloha - 30 Vinice - rozloha - 30 Zahrady - rozloha 74 30 Ovocné sady - rozloha 12 30 Trvalé travní porosty - rozloha 382 30 Lesní půda - rozloha 670 30 Vodní plochy - rozloha 52 30 Zastavěné plochy - rozloha 90 30 Ostatní plochy - rozloha 548 30 Koeficient ekologické stability 0,51 37 Živě narození 76 37 Zemřelí 54 37 Přistěhovalí 219 37 Vystěhovalí 166 2.1.2 Domovní a bytový fond V Dobřanech bylo v roce 2001 evidováno 799 trvale obydlených domů, z toho 636 rodinných domů a 146 bytových. Počet bytů v těchto domech byl v roce 2006 roven 2262, z nich je 2121 trvale obydlených. 751 bytů je evidováno v rodinných domech, v bytových domech je evidováno 1370 bytů. Počet bytů v panelových domech je 755, tj. 35,4%. Největší podíl bytů byl postaven v letech 1971 až 1980 (29%), a 1981 1991 (19%). 61% domů je napojeno na plyn. Od devadesátých let se zpomaluje výstavba nových bytů a bytový fond stárne, a to i přesto, že město eviduje okolo 250 žádostí o byt. V některých lokalitách města jsou stavěny rodinné MĚSTO DOBŘANY 10

domy developerskými firmami. Jedná se zejména o lokalitu Za stodolami, kde bude vystavěno finálně cca 85 RD, 10 řadových rodinných domů a 4 bytové domy. Cca 70% z uvedených rodinných domků je k roku 2006 postaveno. Obrázek 3: Počty rodinných a bytových domů a trvale obydlených bytů v roce 2006, Dobřany Počet trvale obydlených bytů, Dobřany celkem, 2006 Počet domů v Dobřanech, 2006 1400 1200 900 800 1000 800 600 700 600 500 400 400 200 300 200 100 0 Byty_RD_trv Byty_BD_trv Byty_OST_trv 0 RD_celkem BD_celkem Jak je vidět z uvedených obrázků, převažují v počtu domů rodinné domy, v počtu bytů byty v bytových domech. 52 domů je panelových, ostatní domy jsou zděné. Tabulka 4: Bytový fond města Dobřan v členění dle ZSJ (do roku 2001) NAZ_ZSJ_P Byty_RD_trv Byty_BD_trv Byty_OST_trv Byty_clk_trv Dobřánky 30 12 0 42 Dobřany 603 1357 15 1975 Vodní Újezd 24 1 0 25 Šlovice 94 0 0 94 Celkem Dobřany 751 1370 15 2136 2.1.3 Klimatické podmínky Území města Dobřany spadá do mírné klimatické oblasti. Místní podnebí je charakteristické krátkou zimou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. V území existuje srážkový deficit. Průměrná teplota v topném období je 3,6 o C. Tabulka 5: Klimatické podmínky Klimatické místo lokalita Plzeň Nejbližší meteorologická stanice Plzeň - Líně Krajinná oblast Normální Poloha Nechráněná Počet dnů v topném období d = 242 Průměrná teplota v topném období t es = 3,6 C Klimatické poměry jsou důležité pro výpočet spotřeby tepla na vytápění. Jsou vyjádřeny délkou (počtem dní) topného období a průměrnou teplotou ve dnech topného období a z toho vypočtených tzv. denostupňů. Počet denostupňů v posledních letech uvádí následující tabulka: MĚSTO DOBŘANY 11

Tabulka 6: Klimatické podmínky v Dobřanech v letech 2004-2006 rok 2004 2005 2006 Počet denostupňů 3101 3236 3136 2.1.4 Kvalita ovzduší na území města V Plzeňském kraji byla modelována kvalita ovzduší v roce 2004 společností ATEM. Z této rozptylové studie vyplývá, že na území města Dobřany dochází při zhoršených klimatických podmínkách k překračování nadlimitních hodnot hodinových koncentrací oxidu dusičitého, zejména vlivem stacionárních spalovacích zdrojů znečištění, které jsou charakteristické poměrně vysokou okamžitou hodinovou emisí, často v kombinaci s malou výškou komína. Výpočtové hodnoty na území Dobřan přesáhly 200 µg.m -3. Studie nespecifikovala, které zdroje na území Dobřan se na tomto znečištění podílejí. Z toho důvodu je záměrem města nechat vypracovat rozptylovou studii města Dobřany. Město je ve Sdělení Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany ovzduší, o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006, zařazeno mezi města, na jejichž území (13,5% území města) došlo v roce 2006 k překročení cílového imisního limitu pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví lidí. Neznamená to zařazení města Dobřan mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ale je třeba ovzduší a jeho kvalitě věnovat zvýšenou pozornost. 2.2 Analýza spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech 2.2.1 Bytová sféra Energetická náročnost stávajícího bytového a domovního fondu byla posouzena s ohledem na stávající požadavky při hodnocení energetické náročnosti budov a vychází z rozdílných požadavků na tepelně technické vlastnosti budov v době jejich výstavby a v současnosti (rok 2007). Obrázek 4: Bytový fond města Dobřany v členění dle jednotlivých katastrálních území Bytový fond Dobřan podle KÚ 1400 1200 1000 800 600 Byty_RD_trv Byty_BD_trv Byty_OST_trv 400 200 0 Dobřany Vodní Újezd Šlovice Zdroj: SLBD 2001, ČSÚ MĚSTO DOBŘANY 12

Sčítání bytů, domů a lidu uvádí také počty bytů a domů podle stáří výstavby a podle materiálu nosných stěn, podle vybavení bytů apod. Údaje byly pro řešení poskytnuty bezúplatně krajskou reprezentací ČSÚ po základních sídelních jednotkách. K těmto údajům z roku 2001 byly připočteny byty, postavené po roce 2001. Obrázek 5: Počet domů v Dobřanech v členění dle KÚ a stáří výstavby Stáří domovního fondu Dobřan podle KÚ 300 250 200 150 100 Šlovice Vodní Újezd Dobřany 50 0 do 1919 1919-1945 1945-1980 1980-1990 1990-2001 2001-2006 SLBD uvádí také rozdělení bytů dle média použitého na vytápění. Tyto údaje byly přepočteny na aktuální stav s pomocí dat od dodavatelů paliv a energie do území (Služby Dobřany s.r.o., ČEZ Distribuce, a.s. a ZČP Net, s.r.o.) a použity pro výpočet spotřeby paliv a energie na území města. Strukturální rozdělení jednotlivých druhů paliv a energie, které jsou v domácnostech města Dobřany používány, je ukázána v následujících tabulkách a grafech: Obrázek 6: Rozdělení bytů dle média na vytápění (pouze ze spotřeby na vytápění) 38,8% Byty podle způsobu vytápění - Dobřany celkem (SLBD 2001 a vlastní zjištění k roku 2007) 8,1% 2,3% 3,5% 47,2% Uhlí_BJ_CELK Dřevo_BJ_CELK Elektřina_BJ_CELK Plyn_BJ_CELK Teplo BJ_CELK Jak je zřejmé z uvedeného grafu, převládají v Dobřanech bytové jednotky vytápěné zemním plynem a dálkovým teplem ze soustav CZT. Byty v katastru Vodní Újezd jsou vytápěny pouze tuhými palivy nebo elektřinou a také v ostatních dvou MĚSTO DOBŘANY 13

katastrálních územích existuje stále značné množství bytových jednotek, které tyto způsoby vytápění používají. V konečné spotřebě paliv a energie v domácnostech se promítá snaha o snižování nákladů na vytápění zejména v bytech, napojených na CZT i v domech vytápěných zemním plynem a elektřinou měrné spotřeby těchto bytů vztažené na m 2 podlahové plochy jsou nižší. Konečnou spotřebu v domácnostech ukazuje následující graf: Obrázek 7: Konečná spotřeba paliv a energie v domácnostech. Dobřany 2007 Spotřeba paliv a energie v domácnostech, město Dobřany, 2007, GJ/rok 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 CZT ZP Elektřina Dřevo HUTR 0 Dobřany Vodní Újezd Šlovice V konečné spotřebě v domácnostech je podíl zemního plynu 41,5 %, tepla z CZT 24%, 11% zaujímají tuhá paliva (včetně dřeva) a 23,4 % elektrická energie. Tabulka 7: Konečná spotřeba paliv a energie v domácnostech v členění dle jednotlivých katastrálních území a dle druhu paliv a energie. Katastrální území HUTR Dřevo Elektřina ZP CZT KP Celkem Dobřany 7 700 1 900 24 356 43 458 26 565 0 103 979 Vodní Újezd 880 350 235 0 0 0 1 465 Šlovice 1 210 300 1 313 2 624 0 0 5 447 Dobřany celkem 9 790 2 550 25 903 46 083 26 565 0 110 891 2.2.2 Služby a občanská vybavenost (terciární sektor) Na území města se nachází objekt regionálního významu Psychiatrická léčebna Dobřany, hala, kino, objekty mateřských a základních škol, kulturní dům, další objekty občanské vybavenosti a služeb. Detailněji jsou popsány objekty a areály, ke kterým byly zpracovány na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, energetické audity. Občanská vybavenost a služby jsou na území města Dobřan díky Psychiatrické léčebně Dobřany spolu s domácnostmi největším spotřebitelem paliv a energie. Psychiatrická léčebna Dobřany Psychiatrická léčebna Dobřany představuje spádové zdravotnické zařízení pro Plzeňský kraj, případně další části Západočeského regionu. Poskytuje ústavní psychiatrickou péči, zaměstnává přes 900 lidí a její kapacita je 1320 lůžek. Kromě lůžkové části poskytuje léčebna také ambulantní péči. MĚSTO DOBŘANY 14

Zpracovateli ÚEK byla Psychiatrickou léčebnou zpřístupněna data o tepelném hospodářství PLD, spotřebě elektřiny, stavu objektů a emisích. Byl zapůjčen energetický audit PLD, zpracovaný v roce 2005 a údaje z provozní evidence 2007. Areál léčebny je situován na jihozápadním okraji města Dobřan při silnici na Chlumčany v mírně svažitém terénu. Celý areál léčebny zahrnuje 69 objektů. Areál léčebny byl založen stavbou prvních dvaceti objektů v roce 1878. V dalších stavebních fázích se po roce 1902 doplňovala skladba pavilonů léčebné péče, ve dvacátých letech dvacátého století byly postaveny další bytové objekty pro zaměstnance a budovy pracovní terapie. Centrální kotelna na uhlí byla postavena v roce 1933. Jedním z posledních objektů byla škola v roce 1949. Od šedesátých let dochází k postupné modernizaci a rekonstrukci jednotlivých objektů. Nová plynová kotelna byla postavena v roce 1991. Koncem devadesátých let 20. století byl rekonstruován stravovací provoz. Postupně se provádí rekonstrukce léčebných objektů (včetně výměny oken). V roce 2003 proběhla rekonstrukce systému MaR soustavy ústředního vytápění a VZT v rámci energeticky úsporného projektu typu EPC. V průběhu roku 2004 proběhla rekonstrukce a modernizace prádelny. Užitková plocha všech objektů léčebny je cca 40 000 m 2, Obestavěný prostor všech objektů, 333 650 m 3. U jednotlivých objektů (až na výjimky) nejsou využívány prostory I.P.P. a půdní prostory (podkroví). Dle informací získaných v Národním památkovém ústavu v Plzni není stávající areál památkově chráněn, ale zvažuje se případná památková ochrana jednotlivých objektů. Jak vyplývá z energetického hodnocení objektů PL jednotlivé stavební konstrukce objektů většinou nesplňují požadované hodnoty podle ČSN 730540-2 týkající se tepelného odporu konstrukce. Měrná spotřeba energie na vytápění jednotlivých objektů PL je vysoká a překračuje přípustné hodnoty i když je otopná soustava provozována v přerušovaném režimu. Totéž platí o stupni energetické náročnosti - SEN jednotlivých objektů. Tepelný odpor jednotlivých obvodových stěn je nedostatečný. Tepelně izolační vlastnosti oken a dveří jsou nedostatečné. Okna jsou netěsná. Celkový závěr je, že budovy areálu z hlediska tepelně izolačních vlastností stavu stavebních konstrukcí vyžadují pravidelnou nezbytně nutnou údržbu a značnou rekonstrukci. Elektřinou je areál PL je zásobován přes 2 trafostanice 22kV, 2x630 kva, instalovaný výkon v areálu: ¼ max. 510 kw, tech. maximum 550 kw. Do budoucna se uvažuje s rozšířením až na 590-600 kw. Jako záložní zdroj elektrické energie MĚSTO DOBŘANY 15

pro areál PL slouží diesel agregát typu ČKD 6-275 A2S o výkonu 530 kw, 608 kva firmy ČKD Praha, umístěný v objektu č. 40. Objekt je postaven jako účelový - trafostanice s rozvodnou v r. 1934 a byl rekonstruován v r. 1966. V r. 1989 byl rozšířen přístavbou o prostor určený pro náhradní zdroj el. energie pro areál PL. Objekt je vytápěn ze středotlaké parní plynové kotelny o instalovaném výkonu 18 MWt, která byla vybudována v letech 1991-1992. V kotelně jsou osazeny dva kotle RV 10, původně určené pro spalování hnědého uhlí, později přizpůsobené na spalování zemního plynu, a dále kotel BK 4. Kotelna vyrábí středotlakou páru 1,15 MPa, 220 C. Kotle jsou v relativně dobrém stavu, neboť jsou provozovány střídavě. Kotelna je značně předimenzovaná (více jak 2x), od spuštění kotelny nikdy nebyly v provozu společně dva kotle. V zimním období je provozován kotel K1 nebo K2 (střídání zhruba po 3 měsících) s regulačním rozsahem 5-10t/h páry, mimo topnou sezonu kotel BK 4 s regulačním rozsahem 1,6-4 t/hod páry. V přechodovém období dochází k výpadkům provozu kotlů z důvodu nedostatečného odběru páry a nevhodné výkonové skladby kotelny. Tyto výpadky mají za následek zvýšení spotřeby zemního plynu na najíždění kotlů, což znamená zhoršení účinnosti provozu kotelny. Kotelna není vybavena automatikou pro občasný provoz. Provoz kotelny zabezpečuje 16 zaměstnanců ve směnném provozu. Kotelna je předimenzovaná. Navíc způsob provozování otopné soustavy vyžaduje specifický přístup při posuzování masivních budov s 24 hodinovým nemocničním provozem. Otopná soustava je z důvodu nevhodného výkonového osazení centrální kotelny a snahy provozovatele zajistit vyrovnanější odběrový diagram napojena při extrémně nízkých teplotách na jeden kotel s vyšším výkonem (s nižší účinností a s menším rozsahem regulace výkonu), což se zvláště v přechodném období projevuje ve vysokých vnitřních teplotách a ve snížené účinnosti kotelny. Přívod zemního plynu VTL přípojkou do areálu PL je ukončen v objektu stanice zemního plynu. Vstupní tlak je 1,8 MPa, mezitlak 120 kpa, výstupní tlak 22 kpa. Plynovod dopravující zemní plyn od vysokotlaké regulační stanice pro 3 ks kotlů v kotelně začíná výstupní přírubou z RS o dimenzi DN 200. Je veden potrubím o dimenzi DN 200 zemí k objektu kotelny v délce 56 m. Před budovou kotelny plynovod vystupuje ze země. Po areálu PL není zemní plyn rozveden. Stávající otopná soustava je teplovodní, dvoutrubková, s nuceným oběhem, s teplovodním spádem 90 o C / 70 o C. Topná voda pro ÚT je ohřívána parou z kotelny ve výměníkové stanici umístěné mimo objekt hlavní kotelny. Parametry topné páry jsou 1,1 MPa, 185 C. Výměníky pro ohřev ÚT byly čištěny v roce 2003, a jsou v dobrém stavu. Potrubí z parní kotelny vzdálené 225m je také v relativně dobrém stavu s postačující tepelnou izolací. Páteřní rozvod je veden vesměs v průchodných nebo průlezných kanálech, pouze jeden objekt je napojen nově vybudovaným rozvodem z předizolovaného potrubí. Tento objekt však mohl být vytápěn lokálním zdrojem (úspora nákladů). Izolace potrubních rozvodů je vzhledem ke stáří v dobrém stavu. Cirkulaci topné vody zajišťuje dvojice čerpadel (s další zálohovou dvojicí) ve výměníkové stanici. Většina objektů (35) v areálu je napojena na páteřní rozvod ÚT přes tlakově závislé OPS.. Objekt kuchyně je napojen na rozvod ÚT přes výměník pára/voda. V roce 2003 proběhla rekonstrukce přívodů teplovodních rozvodů (OPS) v 35 objektech. Na vstupu do objektů byly osazeny trojcestné ventily a oběhová čerpadla. Instalované zařízení měření a regulace zajišťuje ekvitermní regulaci jednotlivých předávacích stanic. Kromě zemního plynu pro kotelnu spotřebovává areál PL tuhá paliva ve formě hnědého uhlí a koksu pro vytápění skleníků. V době zpracování EA bylo vytápění skleníků prováděno lokálními zdroji na tuhá paliva. Objekt zelinářství nacházející se v odlehlejší poloze od ostatních budov PL Dobřany je vytápěn zabudovaným topeništěm a kamny na tuhá paliva Petra. V objektu květinářství je umístěn 1 kotel VSB 1 pro vytápění 4 skleníků a prostor kanceláře a šaten, 1 skleník je vytápěn MĚSTO DOBŘANY 16

vestavěným topeništěm. Na venkovní ploše je umístěno topeniště na pálení hlíny. Celková spotřeba energie v tomto palivu činí přibližně 1850 GJ/rok. Tabulka 8: Spotřeba paliv a energie v areálu Psychiatrické léčebny v roce 2004 (referenční rok zpracování energetického auditu) Zdroj: Energetický audit PLD, Ing. Plamen Penkov a Mateřská škola Loudů Půdorysné rozměry zastavěné části jsou 47,1 x 12,2 m. Objekt je nepodsklepený a má tři nadzemní podlaží. Výška atiky oproti podlaze přízemí je 10,4 m. Budova byla postavena v letech 1973 1975. V květnu roku 1975 byla budova zkolaudována a uvedena do provozu. Nosnou konstrukci tvoří železobetonový montovaný skelet, typového označení MS69. Obvodový plášť je vyzděn z keramzitbetonových tvárnic (příčně děrovaných cihel na CDm, na vápenocementovou maltu). Střecha objektu je dvouplášťová a na počátku 21. století došlo k opravě hydroizolační vrstvy střešního pláště, nikoliv však ke zlepšení tepelně technických vlastností. Tepelně technické vlastnosti stavebních prvků a konstrukcí nebyly v minulosti zlepšeny a odpovídají požadavkům 70. let 20. století, nikoliv však současným požadavkům platných technických norem. Kotelna je umístěna v 1.NP, v severovýchodní části objektu. V plynové kotelně zřízené v roce 1995, kdy došlo k odpojení od rozvodů centrálního zásobování teplem, je zajištěna příprava tepla pro rozvody teplovodního ústředního vytápění, vzduchotechniky a teplé vody. Zemní plyn je dodáván společností Západočeská plynárenská, a.s. Elektrická energie je dodávána společností ČEZ Prodej, s.r.o. Elektrická energie slouží pro zajištění provozu osvětlení, provozu výtahů, čerpadel, vzduchotechniky a dalších procesů potřebných pro zajištění odpovídajícího provozu mateřské školky. Odběrové plynové zařízení kotelny III. kategorie je napojeno na nízkotlaký rozvod o provozním přetlaku 2 kpa. Na rozvod zemního plynu jsou napojeny tři kotle na zemní plyn (2x Alfa-Favorit 125 o jmenovitém výkonu 125 kw, 1x Alfa Favorit 100 o jmenovitém výkonu 100 kw). Kotle jsou zapojeny do kaskády a jsou regulovány v závislosti na potřebném výkonu a nebo vnější teplotě. Regulace může být volena v závislosti na požadavcích, a to buď automaticky (ekvitermní regulace) či ručně. Způsob regulace může být zvolen obsluhou kotelny. Vyrobené teplo pro rozvody MĚSTO DOBŘANY 17

ústředního vytápění, teplou vodu a rozvody vzduchotechniky jsou z kotelny vedeny v topném kanálu pod základovou deskou objektu. Výkon otopné soustavy je předimenzovaný. Zvláště pak na jižní straně objektu jsou některá z otopných těles díky pasivním solárním ziskům trvale vypnuta. Teplá voda je připravována v ležaté akumulační nádobě o celkovém objemu 1 600 l. Akumulační nádoba, stejně jako rozvody teplé vody jsou izolovány přibližně 100 mm. Izolace nádoby a rozvodů teplé vody je ve spojích netěsná a tloušťka izolace z hlediska dnešních požadavků neodpovídající. Armatury rozvodů teplé vody nejsou izolovány. Zdrojem tepla pro ohřev teplé vody jsou kotle na zemní plyn. Tepelně technické parametry objektu, který je předmětem energetického auditu, odpovídají parametrům požadovaných v období výstavby (první polovina 70. let 20. století). Stavební prvky a konstrukce nevyhovují požadavkům současných legislativních požadavků. Analýzou energetických vlastností budovy bylo zjištěno, že budova jako celek nevyhovuje požadavkům ČSN 730540. Stávající technický stav osvětlení odpovídá době užívání. Rozvody a typy svítidel odpovídají požadavkům období výstavby, tzn. 70. léta 20. století. Osvětlení je pravidelně udržováno, přes to stávající stav osvětlení neodpovídá současným hygienickým požadavkům. Pro objekt mateřské školky byla zpracována žádost o dotaci z evropských fondů na realizaci energeticky úsporných opatření. V lednu 2008 byla předložena Státnímu fondu životního prostředí (zprostředkující subjekt Operačního programu životní prostředí). Mateřská škola Stromořadí Objekt mateřské školy v ul. Stromořadí č.p. 922 byl postaven v první polovině 80. let 20. století. Budova má dvě nadzemní podlaží a není podsklepena. Objekt byl postaven montovanou technologií společnosti RD Jeseník, štítové stěny jsou vyzděny z dutinových pálených cihel. Nosné konstrukce stropů jsou tvořeny dřevěnými příhradovými nosníky. Stejně jako obvodový i střešní plášť je lehkou konstrukcí. Na severozápadu, uprostřed objektu jsou umístěny prostory kuchyně, technické místnosti a kotelna. Zde jsou také umístěny hlavní uzávěry plynu, vody a elektrorozvodná skříň. Tato část je nepodsklepená o 1.NP. Souhrnná spotřeba paliv a energie v roce 2006 činila 1514 GJ/rok. Z uvedených energetických vstupů roku 2006 vyplývá, že elektrická energie se na celkové spotřebě energie hodnocené budovy podílí přibližně 3 %. Spotřeba zemního plynu určená pro vytápění, ohřev teplé vody je dodávána společností Západočeská plynárenská, a.s. Spotřeba zemního plynu se na celkové spotřebě energie podílí přibližně z 97 % (95% - ÚT a TV, 2% - kuchyně). Zdrojem tepla jsou 4 ocelové průtočné kotle ETI 60 s atmosférickými hořáky na zemní plyn. Výkon kotlů je 4 x 70 kw, tzn. celkový výkon kotelny je 280 kw. Každý z kotlů je napojen na samostatný zděný komín. Kotle jsou vybaveny atmosférickým hořákem, deflektorem a automatickou regulací (kotle jsou původní a stejně tak automatická regulace odpovídá požadavkům 80. let 20. století). Teplota topné vody je regulována kotlovým MĚSTO DOBŘANY 18

termostatem na teplotní spád 90/70 C. Regulace tepl oty na jednotlivých topných větvích není instalována, tzn. topné větve jsou regulovány ručně. Rozvody topné vody jsou ocelové a otopná tělesa litinová článková. Otopná tělesa nejsou osazena termostatickými ventily a jejich výkon nelze regulovat v závislosti na potřebách teploty interiéru. Navržený topný výkon je snížen obklady otopných těles, které mají zabezpečit vyšší bezpečnost žáků mateřské školy. Na základě místního šetření bylo zjištěno, že otopná soustava nezajišťuje odpovídající komfort vnitřního prostředí. Vzduchotechnická jednotka je umístěna ve 2.NP, v technické místnosti umístěné ve spojovacím krčku mezi dvěma trakty mateřské školy. Vzduchotechnika je rozvedena v 1. a 2.NP. Zdrojem mechanického větrání či dohřevu vzduchu v interiéru je jednotka FHV SV2/40, polského výrobce VTS CLIMA. Vzduchotechnická jednotka byla vyrobena v roce 1999. Je v dobrém stavu, avšak neumožňuje rekuperaci odpadního vzduchu, který je ventilátory odveden průduchy ve střešním plášti mimo objekt. Hodnocení tepelně technických vlastností bylo provedeno výpočtem podle normy ČSN 73 0540. Bylo zjištěno, že klasifikační ukazatel CI odpovídá hodnotě 1,3, objekt je tím zařazen do klasifikace prostupu tepla obálkou budovy D - slovním vyjádřením nevyhovující. Stavební prvky a konstrukce nevyhovují současným legislativním požadavkům. Základní škola, 2.stupeň Budova základní školy 2.stupně a budova tělocvičny v ulici tř. 1. máje č.p. 618 Objekt byl postaven klasickou zděnou technologií. Kolaudace a otevření objektu proběhla v roce 1930. Budova je v současnosti již několik let systematicky rekonstruována. Došlo k výměně stávající střešní krytiny na hlavní budově, k osazení nových plastových oken s izolačním zasklením u hlavní budovy (u objektu tělocvičny jsou dosud původní dřevěná dvojitá okna), zazdění otvorů schodiště na severní fasádě a probíhají zde další úpravy, které vedou k rozšíření využitelných prostor základní školy. Objekt je zásobován zemním plynem ze Západočeské plynárenské, a.s. Zdrojem tepla jsou 4 stacionární kotle na zemní plyn o celkovém instalovaném výkonu 475 kw. Stávající rozvody otopné soustavy jsou ocelové, stejně tak článková otopná tělesa. Při rekonstrukci objektu jsou původní otopná tělesa doplňována rozdílnými typy otopných těles článková litinová, desková atd. Otopná tělesa jsou částečně osazena termostatické ventily (a to ve 3.NP a ve 2.NP v prostoru ředitelny, kabinetů, sborovny a sociálních zařízení zaměstnanců základní školy. Regulace zdroje a otopné soustavy by měla být dle projektové dokumentace automatická. Automatická regulace je nefunkční, a proto k regulaci dochází obsluhou kotelny a ve třídách jednotlivými učiteli. Elektrická energie je dodávána společností ČEZ Prodej, s.r.o. Elektrická energie slouží pro zajištění provozu osvětlení, ohřevu teplé vody (průtokové a zásobníkové ohřívače), vybavení kabinetů a přístrojů zajišťující odpovídající výuku. MĚSTO DOBŘANY 19

Provedeným výpočtem podle normy ČSN 73 0540 bylo tedy zjištěno, že klasifikační ukazatel CI odpovídá hodnotě 1,6, objekt je tím zařazen do klasifikace prostupu tepla obálkou budovy E - slovním vyjádřením nehospodárná. Základní umělecká škola J.S. Bacha, Městská knihovna Výstavba budovy základní umělecké školy J.S.Bacha a městské knihovny v ulici Stromořadí č.p. 439 proběhla na počátku 20. století a objekt tvoří hranici památkově chráněného území města Dobřany. Budova má tři nadzemní podlaží a je z jedné poloviny podsklepena. Objekt byl postaven klasickou zděnou technologií, s dřevěnými trámovými stropy. Tloušťka obvodových stěn je podle provedeného zaměření ve všech podlažích stejná a odpovídá 650 mm. Půda objektu je v současné době nevytápěná a nevyužívaná. Půdní prostor je však připraven pro vestavbu a rozšíření prostor objektu o taneční sál, ubytovací prostory a skladovací prostory. Střešní krytina hlavní budovy je tvořena nově položenými betonovými taškami. Objekt je z jedné poloviny podsklepený. Provedeným výpočtem podle normy ČSN 73 0540 bylo tedy zjištěno, že klasifikační ukazatel CI odpovídá hodnotě 1,9, objekt je tím zařazen do klasifikace prostupu tepla obálkou budovy E - slovním vyjádřením nehospodárná. V objektu jsou instalována lokální topidla na zemní plyn, která zajišťují tepelnou pohodu v jednotlivých místnostech. Plynová tělesa jsou regulována ručně a v topné sezóně jsou během noci pouze tlumena, abych docházelo k temperování vnitřního prostoru hodnoceného objektu. Ohřev teplé vody je zásobníkový, zásobníky jsou ohřívány elektrickou energií. V současnosti jsou v objektu osazena lokální topidla KARMA BETA 2, KARMA BETA 4, KARMA BETA 5 a MORA MORAMAT 5, která v rámci rekonstrukce budou odstraněna a dojde k instalaci plynové kotelny a teplovodní otopné soustavy. Energetický audit prokázal, že v budově jsou možnosti úspor především v teple pro vytápění. Sportovní hala, Sportovců č.p.901 Sportovní hala v ulici Sportovců č.p. 901 - objekt je rozdělen do dvou částí. První částí je vlastní hala tělocvičny, druhou částí je ze 2/3 podsklepený objekt o 2.NP, ve kterém jsou umístěny šatny diváků, sportovců, sociální zázemí, klubovna, ubytovna, byt správce objektu a další technické místnosti. Objekt je postaven podle projektu z konce 70. let 20. století, výstavba proběhla na počátku 80.let. Stěny objektu jsou zděné z pórobetonu a plných pálených cihel. Nosnou konstrukci střechy je žebrová železobetonová deska (v části tělocvičny) a železobetonové panely (v části ubytovny a soc. zázemí). Objekt byl uveden do provozu v roce 1981. U objektu ubytovny a soc. zázemí (1.PP a 2.NP) byla v roce 2007 nahrazena původní dřevěná okna za plastová s izolačním zasklením, také postraní vstupní dveře jsou plastové s izolačním zasklením. MĚSTO DOBŘANY 20

Elektrická energie je dodávána do objektu společností ČEZ Prodej, s.r.o. Elektrická energie slouží pro zajištění provozu osvětlení, provoz elektrospotřebičů a dalších procesů potřebných pro zajištění odpovídajícího provozu sportovní haly. Zdrojem tepla pro vytápění, vzduchotechniku a teplou vodu jsou dva kotle Buderus GE434X na zemní plyn, o jmenovitém výkonu 216 kw, s dvoustupňovým atmosférickým hořákem. Zdroj je výrazně předimenzovaný. Teplovodní otopná soustava je navržena pro teplotní spád 90/70 C a z rozdělovače v kotelně je rozvedena po objektu třemi topnými větvemi. Ohřev teplé vody je zajišťován v zásobníkovém ohřívači ST 551 BUDERUS o objemu 550 l. Trvalý výkon teplé vody je 1 220 l/hod při teplotě 60 C, tzn. max. výkon zásobníku je 71 kw. Energeti cký audit prokázal, že v budově jsou značné možnosti úspor především tepla pro vytápění. Ostatní objekty terciárního sektoru V ostatních objektech občanské vybavenosti a služeb je až na několik výjimek, kdy je objekt zásobován dodávkovým teplem ze soustavy CZT, spalován zemní plyn. Kromě psychiatrické léčebny nejsou jinde využívána tuhá paliva. Kromě uvedených detailně popsaných objektů byla zjišťována spotřeba paliv a energie např. u podniků AUTOELEKTRO Trdlička a Václav Šteiner Autoss ve Šlovicích, Terba, s.r.o., který spaluje skládkový plyn pro výrobu elektřiny, ale je dle ČSÚ zařazen do OKEČ 74 Služby převážně pro podniky. Obrázek 8: Podíl jednotlivých odvětví terciárního sektoru na primární spotřebě paliv a energie Terciér - podíl odvětví na primární spotřebě paliv Dobřany 2007, zdroje REZZO 1 a 2 63,0% 2,1% 0,6% 28,6% Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa a obrana, sociální pojištění Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Rekreační, kulturní a sportovní činnosti 3,6% 2,0% Zdroj: ČHMÚ, vlastní šetření údajů pro rok 2007 Dá se obecně říci, že ve všech objektech v majetku města existuje značný potenciál úspor energie. Tento potenciál byl ve výhledové poptávce po energii v těchto objektech zohledněn. 2.2.3 Sektor průmyslu Na území města patří mezi největší průmyslové podniky : Plzeňská obalovna, spol. s r.o. Šlovice Služby Dobřany, s.r.o. Velkokapacitní vepřín Vysoká, a.s. Bioplynová stanice Bioplyn ZETEN, s.r.o. ENSINGER, s.r.o. MĚSTO DOBŘANY 21

COMTES FHT, s.r.o. BÖGL & KRÝSL, s.r.o. Dobřanské pekařství, s.r.o. Dobřany konfekční společnost, s.r.o. Lecjaks s.r.o, stavební činnost, další Tyto firmy patří do následujících oborů ekonomických činností (OKEČ): 1 - zemědělství, myslivost a související činnosti, 14 - dobývání a úprava ostatních nerostů, 15 - výroba potravin a nápojů, 25 - výroba pryžových a plastových výrobků, 26 - výroba ostatních nekovových minerálních výrobků a 40 - výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody, výroba chladu. V tomto členění byla také zpracována bilance primární spotřeby v průmyslu. Spotřeba paliv a elektřiny ve zdrojích REZZO 1 a 2 v průmyslových podnicích byla došetřena přímo u jednotlivých provozovatelů. V primární spotřebě paliv a energie v průmyslu převládá spotřeba ve zdrojích pro výrobu dodávkového tepla, druhá největší spotřeba je evidována ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků, další je spotřeba druhotných zdrojů pro výrobu elektřiny. Obrázek 9: Struktura primární spotřeby v průmyslu dle OKEČ Průmysl - podíl odvětví na primární spotřebě paliv Dobřany 2007, zdroje REZZO 1 a 2 0,0% 2,2% 2,2% 1,0% 55,1% 39,6% 1 14 15 25 26 40 Zdroj: ČHMÚ, vlastní šetření údajů pro rok 2007 Co se spalovaných paliv týče, pro výrobu elektřiny je spalován bioplyn a skládkový plyn, ve zdrojích soustavy CZT je spalován zemní plyn. Tuhá paliva a dřevo jsou spalovány podniky v katastru Vodní Újezd. Spotřeba v těchto podnicích, ve kterých nejsou instalována zařízení o výkonu vyšším než je 0,2 MW, šetřena nebyla. Plzeňská obalovna, spol. s r.o. Výroba a prodej asfaltových směsí včetně směsí z modifikovaného asfaltu. Provádění recyklací vybouraných asfaltových a betonových konstrukcí. V areálu obalovny se nachází ve 12 boxech skládky kameniva - jednotlivé frakce jsou skladovány odděleně na zpevněných plochách, studené dávkovače kameniva, sušení kameniva zemním plynem (výkon 20,4 MW) (Hořák sušícího bubnu je výkonově plynule regulován dle zadané teploty kameniva (dle receptury). Provádí se horké třídění s ukládáním do 6 zásobníků horkého kameniva dávkování asfaltu. Obalovna je vybavena zařízením na přidávání přísad dle požadavku receptury. Má MĚSTO DOBŘANY 22

2 samostatné zásobníky hotové směsi. U živičného hospodářství obalovna disponuje 4 nádržemi o kapacitě 300 tun, s nepřímým ohřevem na zemní plyn. Odprašovací zařízení provozované obalovnou je typu Ammann Filter, systém AMECO,s filtrační plochou 857/808 m 2. Plzeňská obalovna je evidována jako zdroj znečištění REZZO 1. Spotřeba zemního plynu pro kotelnu, technologie a další zdroje v areálu činila v roce 2007 přes 30 000 GJ. Dobřanské pekařství, s.r.o. Firma vznikla v roce 1991 za účasti Václava (otec) a Daniela (syn) Fonhausera v pronajatých prostorách pekárny PL Dobřany. Tam se provoz rozvíjel až do roku 1996. Během podzimu roku 1996 se firma přestěhovala do zrekonstruovaného objektu bývalého pekařství na Náměstí T.G.M. 156 v Dobřanech. Objekt byl dále rekonstruován až do dnešní podoby. Provoz je vybavován moderními technologiemi, rozvíjí se struktura výrobků od původních několika druhů až po současný stav, kdy firma zajišťuje veškerý pekařský a částečně i cukrářský sortiment. V roce 2004 se rodinná firma transformuje ze sdružení fyzických osob na Dobřanské pekařstství s.r.o. a pokračuje v duchu rodinné firmy Fonhauser a syn. ENSINGER, s.r.o. Firma byla založena v roce 1993. Firma ENSINGER, s.r.o., se sídlem v Dobřanech u Plzně, je dceřinou společností Fy ENSINGER GmbH. se sídlem v Nufringenu u Stuttgartu v SRN. ENSINGER vyrábí polotovary z technických plastů - tyče, trubky a desky ve velmi širokém sortimentu rozměrů, na objednávku zhotovené přířezy, či jinak opracované polotovary s přesným určením přídavků zákazníkem, třískově obráběné díly plastů. Strojní vybavení firmy obsahuje od jednoduchých automatů až po číslicově řízené obráběcí stroje. ENSINGER, s. r. o. disponuje velkým skladem polotovarů, K bezplatnému servisu patří i poradenská činnost při výrobě náročnějších dílů. COMTES FHT, s.r.o. Společnost vznikla v prosinci roku 2000. V listopadu 2007 firma přemístila veškerá svá pracoviště na novou adresu Průmyslová 995, Dobřany. Společnost COMTES FHT s.r.o. (COMplete TEchnological Service for Forming and Heat Treatment = kompletní technologický servis pro tváření a tepelné zpracování) je rozvíjející se firmou, která poskytuje výrobním společnostem poradenské služby a předává jim výsledky aplikovaného výzkumu a vývoje nových technologií v oboru metalurgie - především v oblastech metalurgických procesů jako jsou tváření, tepelné zpracování a materiálové inženýrství. V současné době ve firmě pracuje devatenáct zaměstnanců. BÖGL & KRÝSL MAX BÖGL & JOSEF KRÝSL, stavební firma, kom. spol. Předmětem činnosti firmy je výroba písků, drtí, štěrků a prefabrikátů ze železobetonu. TERBA s.r.o. Společnost byla do obchodního rejstříku zapsána 7. 4. 1998. Hlavním předmětem podnikání společnosti je výroba elektřiny a koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Společnost je licencovaným výrobcem elektřiny a provozuje celkem devět kogeneračních jednotek spalujících ostatní plyny. Výkon zdrojů je vyveden do sítí 22 a 35 kv společností ČEZ Distribuce a E.ON Distribuce, dle lokality příslušné kogenerační jednotky. Roční výroba elektřiny netto je cca 4,6 GWh. MĚSTO DOBŘANY 23

Bioplyn ZETEN, s.r.o. V úzké návaznosti na vlastní zemědělský provoz Vysoká, a.s. (velkokapacitní vepřín) byla v roce 2007 uvedena do provozu bioplynová stanice, kterou vlastní a provozuje firma BIOPLYN ZETEN s.r.o., Bílovice, Husova 276. Stanice má nainstalovány pístové motory (kogenerační jednotky), vyrábí z bioplynu elektřinu a teplo. Elektřinu dodává do sítě a společnosti Vysoká a.s. Použitou surovinou pro produkci bioplynu je kejda od prasat a masokostní moučka. Dalšími významnými podniky jsou velkovýkrmna vepřů v Dobřanech Vysoká, a.s., a Skládka Vysoká. 2.2.4 Výhled v rozvoji spotřebitelských sektorů na území města Město Dobřany je významným centrem osídlení. Regionálního významu zde dosahuje zemědělská velkokapacitní výroba výkrmna vepřů (Vysoká, a.s.), skládka komunálního odpadu Vysoká, provozovaná společností Marius Pedersen, Výhodná poloha Dobřan vzhledem k hlavním komunikačním osám včetně dálnice Praha Plzeň vytváří předpoklady pro další komplexní rozvoj území. V případě využití letištního areálu Líně lze očekávat celkově výraznější rozvoj řešeného územního obvodu města Dobřan, který bude zdrojem pracovních příležitostí a bude klást zvýšené nároky na dopravní infrastrukturu i rozvoj bydlení a služeb. Rozvoj města je vyznačen v územním plánu návrhovými lokalitami pro zástavbu, která je funkčně vymezena regulativy funkčního využití území a prostorovými regulativy pro vybrané typy zástavby. Ty se staly podkladem pro tvorbu výhledových nároků jednotlivých spotřebitelských sektorů na paliva a energie, a to spolu s informacemi a podklady o vývoji v již existujících zdrojích, podnicích, objektech a zařízeních. Očekávaný vývoj v počtu obyvatel bude ovlivněn pokračující suburbanizací, kdy obyvatelé Plzně přesouvají své domovy do okolí města Plzně. V Dobřanech je evidováno přes 200 žádostí o byt nájemní bydlení, stoupá také zájem o individuální výstavbu rodinných domků. Tomu odpovídá také množství návrhových ploch pro bydlení v konceptu územního plánu. Obrázek 10: Strukturální rozdělení rozlohy návrhových ploch pro zástavbu (rozvojová území) Návrhové plochy pro zástavbu, KÚ Dobřany, dle grafické části Úpn 8,9% 14,9% 4,4% 2,9% 3,4% 0,2% 1,5% 0,6% 8,9% 9,1% 45,2% BF_RD BF_NIV BF_hrom BF_NHV KULT ZJČ BF_chatky BF_O_SL OB_SL OBSL_VYR VYR Zdroj: Územní plán města Dobřany, koncept MĚSTO DOBŘANY 24