Vysoká škola finanční a správní

N_CnControlling Vysoká škola finanční a správní léto 2014 2.tutoriál 7. Strategický finanční controlling - Bilanční controlling - Řízení vlastnických ukazatelů - Optimalizace zadluženosti - Investiční rozhodování -Controlling hodnoty podniku 8. Operativní finanční controlling -Význam FCF -Řízení operativních ukazatelů -Řízení cizích zdrojů a dluhových vztahů -Kalkulace a controlling -Řízení finančních rizik N_Cn/vRKL Pá 14. 3. 13:45 15:15 K212, 15:30 17:00 K212, Pá 28. 3. 17:15 18:45 K212, Pá 11. 4. 13:45 15:15 K212, 15:30 17:00 K212, Ing. A. Klesla, Ph.D.

Cíl Cílem předmětu je seznámit posluchače spodstatou controllingu jakožto sklíčovým nástrojem operativního a strategického řízení firem jak vdobě růstu, tak vdobě krize. Studenti se seznámí srolí vlastníků a manažerů podniků, tvorbou střednědobých strategií, operativních plánů, podstatou controllingu a aktivit spojených sřízením podnikových rizik. Controllingové aktivity budou navazovat na strategické a operativní cíle voblasti řízení marketingu, obchodu, financí, inovací a personálu. Zvláštní pozornost bude věnována přesnému vymezení rozhraní mezi controllingem strategickým a operativním, kvalitativním a kvantitativním nástrojům měření výkonnosti a manažerským odpovědnostem spojených scontrollingovými aktivitami. Studenti, kteří úspěšně dokončí daný kurz tak budou schopni vysvětlit základní controllingocéprocesy, založené na strategickém a operativním řízení

Literatura povinná literatura HAVLÍČEK, Karel.Management & controlling malé a střední firmy. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2011. 220 s. ISBN 978-80-7408-056-2. KRÁL B., Manažerské účetnictví, 3. dopl.aaktual. vyd. Praha: Management Press, 2010. ISBN 978-80-7261-217-8 SYNEK M. a kol., Manažerská ekonomika. 5. aktual. a rozš. vyd. Praha: Grada Publishing 2011, ISBN 978-80-247-3494-1 doporučená literatura MAŘÍK M., Metody oceňování podniku, Proces ocenění, základní metody a postupy. Praha: Ekopress 2007, ISBN 978-80-86929-32-3 VEBER, J. a kol.: Management základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha: Management Press, 2009. 734 s. ISBN 978-80-7261-200-0. HNILICA, J. -FOTR, J. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2560-4 ŠULÁK, M., VACÍK, E., Strategické řízení v podnicích a projektech, Praha: Eupress, 2005234 s. ISBN 80-86754-35-9. HORVÁTH & PARTNERS. Nová koncepce controllingu. Praha: ProfessConsulting, 2004. ISBN 80-7259-002-2 MERNA T., Risk management - Řízení rizik ve firmě. Brno: Computer Press 2007,ISBN 978-80-251-1547-3 VLACHÝ J., Řízení finančních rizik. Praha: Eupress, 2006, ISBN 80-86754-56-1

Osnova 1. Controlling a procesní model řízení podniku -Procesní model řízení podniku -Úloha controllingu v řízení podniku - Poslání controllera 2. Strategický a operativní controlling -Úloha strategického controllingu vřp -Metody a nástroje strategického controllingu -Úloha operativního controllingu vřp -Metody a nástroje operativního controllingu 3. Strategický marketingový controlling -Monitoring makroprostředí -Monitoring interního prostředí -Controlling životních cyklů -Rozhraní image a značky -Optimalizace cenových strategií 4. Operativní marketingový controlling -Monitoring konkurenčního prostředí -Monitoring segmentace -Optimalizace produktových řad -Optimalizace distribučních cest -Komunikační rizika 5. Strategický obchodní controlling -Vyhodnocování cílů na rozhodujících trzích -Monitoring klíčových odběratelů 6. Operativní obchodní controlling - Controlling operativních obchodních plánů - Řízení forecastů- Controlling obchodních pohledávek -Řízení měnových rizik 7. Strategický finanční controlling -Bilanční controlling -Řízení vlatnickýchukazatelů -Optimalizace zadluženosti -Investiční rozhodování -Controlling hodnoty podniku 8. Operativní finanční controlling -Význam FCF -Řízení operativních ukazatelů -Řízení cizích zdrojů a dluhových vztahů -Kalkulace a controlling -Řízení finančních rizik 9. Controlling kvality - Vyhodnocování TQM/EFQM - Vyhodnocování BSC - Vyhodnocování QMS - Controlling nákladů na zajištění kvality 10. Inovační controlling -Řízení strategických rizik spojených sinovacemi -Volba strategických partnerství -Rizika interních rozhraní -Controlling financování inovací -Řízení operativních rizik spojených sinovacemi 11. Controlling restrukturalizací -Změny firemní politiky -Volba strategických partnerství vkrizi a forma pokračování -Řízení bodu zvratu -Financování vkrizi -Kritické místo restrukturalizace 12. Personální controlling -Optimalizace organizační struktury -Vyhodnocování manažerských předpokladů - Řízení produktivity práce - Monitoring osobních plánů

1. informační a poradenská 2. koordinační 3. inovační Funkce Controllingu Informační a poradenská funkcespočívá v podpoře manažera věcně správnými, včasnými a přiměřenými informacemi. Manažer zodpovídá za rozhodnutí, přičemž se doporučeními controllera řídit nemusí. 1. problém kvantity, kdy množství informací nepřináší potřebnou informační hodnotu, tedy informace usnadňující rozhodovací proces. 2. čas, kdy rostoucí dynamika okolí si žádá rychlejší odezvu ve zpracování informací. 3. časové zpožděním použítíinformace v porovnání s okamžikem vzniku informace. 4. určení informací, které mají vést ke kvalitnímu rozhodnutí,

Koordinace jde o sladění tvorby a sladění metod a nástrojů. Současně jde o aktivní účast na řízení podniku s cílem zajistit dlouhodobě fungující podnikové struktury a průběžném promýšlení možností budoucího rozvoje. V rámci této funkce by mělo být usilováno o nastavení komunikačních vztahů tak, aby vznikla optimální kombinace vzájemného propojení jednotlivých oddělení. Celkový systém řízení lze rozdělit na pět podsystémů: 1. hodnotový systém, 2. systém plánování a kontroly, 3. systém zajištění informací, 4. organizační systém a 5. systém personálního vedení.

Inovační funkce controllingu je dána potřebou podniku se průběžně přizpůsobovat a inovovat. Úlohou controllingu je zasahovat do strategických inovačních procesů tím, že je řídí, aby byly zmírněny negativní charakteristiky těchto strategických procesů. Specifickými znaky strategických inovačních procesů je například: předběžná rozhodnutí provedená v průběhu procesu nelze zrušit; cíle často jsou nekonzistentní, ovlivněny osobními cíli manažerů; možnost uvíznutí na mrtvém bodě, pokud nebude zajištěna dostatečná iniciace a sledování; ovlivnění strategických rozhodování každodenními událostmi.

Strategické řízení Řízení podniku zahrnuje dvě roviny, strategickou a operativní. výběru vhodné strategie by mělo předcházet stanovení poslání nebo-li vize. Tvorba podnikové vize je podmíněna na provedení interní a externí analýzy. Externí analýza se soustředí na odhalení příležitostí a hrozeb v podnikovém makro i mikrookolí. Úlohou interní analýzy je určení slabých a silných stránek podniku. Poté následuje tvorba vhodné strategie. Po úspěšné implementaci zvolené strategie následuje v určitých Po úspěšné implementaci zvolené strategie následuje v určitých časových intervalech kontrola, zda bylo dosaženo vytyčených cílů a k odhalení změn, ke kterým došlo uvnitř i vně podniku

Strategické nástroje controllingu Úkolem strategických nástrojů je podpořit strategické řízení. Které spočívá v definici možných variant a výběru nejvhodnější strategie, která povede k vytyčeným cílům. strategie musí být řádně implementována. Vedení společnosti by mělo své spolupracovníky přesvědčit o její správnosti a tím zajistit její snazší realizaci. Činnost controlleraby měla odpovídat čtyřem Činnost controlleraby měla odpovídat čtyřem následujícím požadavkům

Úloha Controllera 1. Strategické svědomí - Ukazuje důsledky operativních rozhodnutí na strategickou pozici podniku. Management díky jasné prezentaci dosahování strategických cílu je veden k strategickému přemýšlení a jednání. 2. Iniciace a limitace -Aktivuje, monitoruje a řídí celý proces implementace strategie. Případně zpochybňuje aktivity, které by vedly k odklonu od vybrané strategické cesty. 3. Princip včasnosti -Neustále musí dohlížet nad celým procesem, včas upozorňovat na případné změny předpokladů, na kterých zvolená strategie stojí. 4. Dokumentace -Zaznamenává výsledky procesu a odpovídá za strategický reporting

Controllera strategie podporuje strategickou analýzu podniku a okolí tím, že dává k dispozici připravené a zhuštěné informace a že spoluvytváří a implementuje informační systémy a nástroje analýzy. podporuje vývoj strategických cílů podniku a stará se o jejich včasné schválení. iniciuje, moderuje a koordinuje rozpracování a hodnocení strategií a zajišťuje jejich včasné schválení. Podporuje proces vývoje strategie a proces prosazování strategie pomocí procesního a metodického know-how. vytváří v podniku strategické povědomí a zajišťuje realizaci schválených strategií v operativním plánování. Pomocí operacionalizovaných plánů opatření a strategických rozpočtů vnáší do realizace strategie důslednost. vytváří nezbytné instituce (klauzurní jednání o strategii, výbor pro strategii) pro plánování strategie a realizaci strategie. institucionalizuje strategická porovnávání plán-skutečnost, provádí strategické včasné varování. Průběžně informuje vedení podniku o pokroku a výsledku realizace strategie a ve zhuštěné formě dále přenáší na vedení podniku slabé signály z podnikového okolí, které se týkají rizik a šancí. Je-li třeba, vede controlling přezkoušení a přizpůsobení strategie podniku na změněné podmínky okolí. Controlling připravuje řídící opatření pro odchylky od cíle a iniciuje jejich prosazování.

Strategické nástroje Controllingu Analýza okolí Je nutné zkoumat vlivy, které byly významné v vývoje působit v budoucnu. Tyto vlivy vznikají mimo působení podniku. analýza PEST zkoumající politické, ekonomické, sociálního a kulturní a technologické faktory, m,etoda4c, Porterůvmodel 5 sil.

Strategické nástroje Controllingu Analýza vnitřních zdrojů zdroje uvnitř podniku, jeho schopnosti a dovednosti k provádění různých činností ve vztahu k nejsilnějšímu konkurentovi. je aktraktivitaodvětví a zvolená strategie, jejímž cílem je eliminace konkurenčních tlaků. Prvním krokem analýzy je vymezení zdrojů, které lze rozdělit do čtyř skupin; hmotné, lidské, finanční a nehmotné. Provedená bližší analýza zdrojů identifikuje ty, které jsou nezbytné pro tvorbu konkurenční výhody a udržení si jí. Dalším krokem je určení a zhodnocení podnikových schopností a dovedností. Hodnotí se schopnost využívat zdroje, jak účinně a efektivně podnik se svěřenými zdroji nakládá. K hodnocení lze využít finanční analýzu.

Strategické nástroje Controllingu Analýza mezer zkoumá vzdálenost mezi hranicí vývoje, které si přeje management či vlastníci podniku a vývojem, který vychází ze současných podnikových činností. Vzniklou mezeru je třeba zaplnit operativními i strategickými kroky. Užitek analýzy mezer spočívá v tom, že upozorňuje na nutnost strategického zásahu, např. pomocí vstupu na nový trh či zavedením nových výrobků a služeb.

Strategické nástroje Controllingu SWOT identifikace klíčových faktorů určující strategické postavení podniku.

Strategické nástroje Controllingu Časové řady představují posloupnost určitého ukazatele v čase. posloupnost se zobrazuje graficky pro lepší názornost vývoje. Analýzou časové řady je možné objevit, zda vývoj daného veličiny nezahrnuje v sobě trend, (růst, pokles, stagnace). Dále se hledá, jestli se ukazatel nemění s určitým pravidlem, který se opakuje. (sezonnost)

Strategické nástroje Controllingu Regresní a korelační analýza Statistické metody pomáhají podniku odhalit možné vzájemné souvislosti ekonomických jevů. Určuje se forma závislosti, zda je přímá či nepřímá, a její intenzita. regresní i korelační analýza zkoumá závislost, ale neřeší příčinnost. Vykázaná vysoká korelace se může objevit i u veličin, které spolu nesouvisí. Využití těchto metod je omezeno na neměnné podmínky.

Strategické nástroje Controllingu Extrapolace trendů Vpřípadě, že byl identifikován trend či alezena regresní funkce, je možné dopočtením odhadnout výši ukazatele v dalších časových obdobích. Platí, že pro blízká budoucí období, jsou výsledky relativně přesné

Strategické nástroje Controllingu Systémy včasné výstrahy stanovení zásadních ukazatelů, kterým se stanoví hodnoty spadající do intervalu normálu. V případě dosažení hodnoty mimo interval systém by měl podat varovný signál. V podnikové praxi cotrollervyužívá informační systém, kde prostřednictvím tzv. dashboardůlze tyto výstražné signály sledovat..

Strategické nástroje Controllingu Delfská metoda Delfská metoda vychází ze subjektivního odhadu vybraných expertů. Odborníci jsou dotázání na možné události, které mohou nastat. Nejdříve se zaznamenají odpovědi a v druhém kole se jim přiřazuje pravděpodobnost. Metoda je vícekolová, než se odborníci shodnou na nejpravděpodobnějších možnostech, nebo alespoň se v názorech přiblíží.

Strategické nástroje Controllingu Strategické hry Cílem této metody je v krátkém čase s minimálními náklady a relativně vysokou přesností předvídat budoucí události. Hry vycházejí ze zkušeností, intuice a kreativity. tato metoda se využívá, jsou-li klasické metody obtížně použitelné. tým zúčastněných pracovníků se snaží odhadnout chování zákazníků, dodavatelů a konkurenčních podniků. Hráči nevědomě využívají svých znalostí trhu, konkurence, vlastního podniku a obecných trendech, díky tomu se výsledné předpovědi vyznačují poměrně vysoké spolehlivosti.

Strategické nástroje Controllingu Heurestika Metoda heurestikyslouží k aktivaci myšlenkových pochodů, které povedou k určitému řešení. Do této skupiny patří principy brainstormingu či brainwritingu, které jsou založeny na rozvíjení nápadů v okruhu vybraných účastníků. Kritika je zakázaná, často i zdánlivě nemyslitelný nápad může vést ke konečnému řešení. Ideální je shromáždit co nejvíce nápadů či je kombinovat a dotvářet.

Operativní controlling 1. nastavení pravidel pro operativní plánování a jeho provádění, 2. porovnávání plánu se skutečností, 3. analýza odchylek, 4. nastavení reportingového systému, 5. doporučení managementu

Nástroje operativního controllingu

Nástroje operativního controllingu Analýza ABC Základním principem ABC analýzy je princip plynoucí z Paretovapravidla zhruba 80 % veškerých důsledků je způsobeno přibližně 20 % příčin. Analýza napomáhá najít střední cestu mezi extrémy a stává se efektivní cestou pro rozdělení analyzovaných položek do několika kategorií.

Nástroje operativního controllingu Analýza krycího příspěvku Krycí příspěvek neboli příspěvek na úhradu fixních nákladů lze vyjádřit jako rozdíl ceny výrobku a jeho variabilních nákladů. Umožňuje plánovat zisk a lépe kontrolovat náklady. Obecně se lze setkat se dvěma způsoby stanovení krycího příspěvku. Jednoúrovňová metoda spočívá v klasifikaci nákladů na fixní a variabilní. Fixní náklady jsou soustředěny všechny do jednoho celku. Od tržeb za danou oblast (výrobek, zákazník, divize atd.) se odečtou příslušející variabilní náklady. Víceúrovňová metoda je založena na rozdělení fixních nákladů do různých oblastí, např. výrobku, výrobkové skupiny, střediska, divize, podniku apod. Z počtu oblastí se odvíjí počet krycích příspěvků.

Nástroje operativního controllingu Kalkulační systém Pro podnik je důležité rozhodnutí o způsobu výpočtu nákladů a jejich přiřazováním nositelům těchto nákladů. Kalkulace představuje postup výpočtu nákladů či ceny na jednu jednotku výstupu. Zpravidla se využívají tři typy kalkulací: kalkulace s plnými náklady kalkulace s neúplnými náklady ABC kalkulace (Activity Based Costing)

Nástroje operativního controllingu Analýza bodu zvratu Tato metoda pracuje s rozdělením nákladů na variabilní a fixní část. Bod, kde se celkové náklady rovnají tržbám, se nazývá bod zvratu. V tomto bodě podnik nedosahuje zisku ani ztráty. Výše tržeb odpovídající úrovni celkových nákladů se označuje jako kritická. je možné vypočítat bezpečnou míru zisku, která je dána vztahem: bezpečná míra zisku = celkové tržby kritické tržby Analýzou bodu zvratu může podnik eliminovat neefektivní skupiny výrobků, učit výši cílového zisku, kontrolovat cenovou politiku, porovnávat varianty technologických postupů apod.

Nástroje operativního controllingu Analýza odchylek srovnávání rozdílů mezi plánovanými hodnotami a skutečně dosaženými, eventuelně porovnávání jednotlivých variant plánů. Využívá se analýza jak absolutních odchylek, tak i relativních. Vyhodnocují se rozdíly hodnotových veličin i množstevních. Controller provádí analýzu v pravidelných intervalech, zpravidla čtvrtletně či měsíčně. Výsledky analýzy se využívají k hledání možností nápravy (negativní odchylky) či dalšího využiti (pozitivní).

FINANČNÍ CONTROLLING Finanční controlling představuje subsystém podnikového controllingu, jehož cílem je zajišťování finanční rovnováhy podniku. Funkčnost finačníhocontrollingu je dána, podobně jako je tomu u celopodnikového controllingu, kvalitou používaných controllingových nástrojů.

Úkoly finančního controllingu Ve třech základních sférách, funkcích : 1. Získávání finančních zdrojů, 2. Správa finančních zdrojů, 3. Užití finančních zdrojů atd. Finanční zdroje získává podnik především od zákazníků a z kapitálového trhu. Část získaných zdrojů nenachází okamžité užití a je spravována v podobě rezerv likvidity zbývající část zdrojů slouží k zásobování úseků podniku finančními zdroji (na provoz a investice) a k obsluze dluhů (splátky), státu (daně) a akcionářů (dividendy). Každá z výše uvedených funkcí finančního controllingu probíhá jednotlivými fázemi procesu řízení: fází plánování: obsahuje analytické činnosti, tvorbu prognóz finančních toků a hledání opatření k vyrovnání schodků či přebytků likvidity, fází realizace: zahrnuje aktivity nutné pro realizaci plánu, fázi kontroly:obsahuje porovnání plánu a skutečnosti, identifikaci a analýzu odchylek a návrhy regulačních opatření.

NÁSTROJE FINANČNÍHO CONTROLLINGU Hlavním předpokladem úspěšného používání nástrojů finančního controllingu je manažersky orientované účetnictví ( v souladu s požadavky controllingu). Především na manažersky orientovaném účetnictví je založen jeden z nástrojů finančního controllingu finanční analýza, Přitom jsou hlavními problémy : 1. vybavení kapitálem (vlastní/cizí finanční zdroje, dlouhodobé/krátkodobé finanční zdroje), 2. strukturu majetku (stálá / oběžná aktiva), 3. platební schopnost, likvidita, 4. Ziskovost (rentabilita, výnosnost). Mezi další nástroje finančního controllingu patří : využívání finančního plánování, zejména řízení příjmů a výdajů řízení Cash-flow, řízení bilančních pohybů.

Strategický finanční controlling Bilanční controlling -Řízení vlastnických ukazatelů -Optimalizace zadluženosti - Investiční rozhodování -Controlling hodnoty podniku

Bilanční pravidla Zlaté bilanční pravidlo financování Je nezbytné "slaďovat časový horizont trvání majetkových částí s časovým horizontem zdrojů, ze kterých jsou financována. Stálá aktiva financujeme tedy především z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů, krátkodobé složky majetku z krátkodobých zdrojů. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Sleduje vztahy na straně pasiv a říká, že vlastní zdroje by pokud možno měly převyšovat cizí zdroje; v krajním případě se mají rovnat. Zlaté pari pravidlo Jde o vztah stálých aktiv a vlastních zdrojů. Má se zato, že podnik ve svém financování využívá i cizích zdrojů, a proto se tyto dvě položky (stálá aktiva a vlastní zdroje) rovnají jen v krajním případě. Zlaté poměrové pravidlo Zvyšování investic nesmí středně a krátkodobě předbíhat dynamiku výnosů (tempo růstu tržeb). Nebo-li trvale udržitelné tempo růstu společnosti znamená, že nepotřebuje pro své financování žádné dodatečné zdroje.

Ukazatele kapitálového trhu Indikují vidění podniku kapitálovým trhem. Zisk na akcii (EPS) Čistý zisk EPS = * 100 [%] tržní cena akcie Čistý zisk je po výplatě přednostních dividend; Ukazatel P/E (Price Earning Ratio) Tržní cena akcie P/E = * 100 [%] zisk na akcii Indikátor tržní hodnoty podniku.udává, kolik jsou investoři ochotni zaplatit za jednotku zisku. Vysoké hodnoty indikují nízké investorské riziko; Hodnotí činnosti organizace z hlediska zájmů a strategií současných, případně i budoucích akcionářů.

Výplatní poměr Dividenda na akcii VP = * 100 [%] zisk na akcii Aktivační poměr AP = 1 -VP Tempo růstu dividendy g = ROE * (1 VP) Price/Book Value Část zisku, který je vyplácen akcionářům v podobě dividend Část zisku, který je reinvestován do podniku Míra růstu investovaného kapitálu akcionářů v důsledku reinvestovaného zisku tržní cena akcie PBV = * 100 [%] vlastní kapitál na akcii

Vícerozměrné souhrnné ukazatele: Altmannův test (varianta z roku 1968) Z = 1,2 * X 1 + 1,4 * X 2 + 3,3 * X 3 + 0,6 * X 4 + 0,999 * X 5, kde nezávisle proměnné jsou X 1 -pracovní kapitál / celková aktiva, X 2 -čistý nerozdělený zisk / celková aktiva, X 3 - zisk před zdaněním a úroky (EBIT) / celková aktiva, X 4 -tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota dluhů, X 5 -tržby/ celková aktiva., Pokud je výsledek (Z score) nižší než 1,81, naznačuje to budoucí finanční potíže firmy; pokud je však hodnota Z score vyšší jak 2,99, jedná se o zdravou firmu. U podniků s hodnotou Z score v rozmezí 1,81 2,99 nelze přesněji určit jejich budoucí vývoj Tato metoda vcelku věrohodně předpovídá bankrot asi 2 roky před jeho uskutečněním, pracuje však s menší statistickou spolehlivostí do vzdálenější budoucnosti.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) čistý zisk ROE = ----------------------* 100 [%] vlastní kapitál Obvykle se porovnává s alternativními formami investic se stejným rizikem; Hodnota ukazatele musí být vyšší než je průměrná sazba úročení bankovních vkladů

Rentabilita úhrnných vložených prostředků (ROA) zisk před odečtením úroků a daní ROA = ---------------------------------------------- * 100 [%] celková aktiva Označuje produkční sílu podniku. Měří, jaký efekt připadá na jednotku majetku zapojeného do podnikatelské činnosti. Neodráží jak změny daní, tak i kapitálové struktury. Pokud je ve formě: čistý zisk + úrok (1 s dp ) ROA = * 100 [%] celková aktiva -pak respektuje fakt, že efektem reprodukce je nejen odměna podnikateli, ale i věřitelům. 39

Rentabilita čistých aktiv (RONA) EBIT * (1 s dp ) RONA = * 100 [%] čistá aktiva Čistá aktiva jsou součtem stálých aktiv v zůstatkové ceně a čistého pracovního kapitálu. Cash Return on Gross Assets (GROGA) čistý provozní zisk + odpisy GROGA = * 100 [%] hrubá aktiva -Hrubá aktiva jsou aktiva v pořizovacích cenách 40

Rentabilita celkového investovaného kapitálu (ROCE) čistý zisk + úrok (1 s dp ) ROCE = * 100 [%] dlouhodobý CK + VK Vyjadřuje na jedné straně schopnost organizace odměnit ty, kteří poskytli prostředky a na straně druhé schopnost přilákat nové investory. Bere v úvahu i kapitál, který pochází z jiných zdrojů než ze základního kapitálu. Jeho hodnota musí být vyšší, než úroková sazba, za kterou si podnik půjčuje cizí kapitál. 41

Čistá zisková marže (NPM) Hrubá zisková marže (GM) Čistý zisk NPM = * 100 [%] tržby EBIT GM = * 100 [%] tržby Rentabilita tržeb (ROS) EBT ROS = * 100 [%] tržby Ukazatel nákladovosti Úroková marže (IM) UN = 1 -ROS Finanční náklady IM = * 100 [%] tržby 42

Cena cizího kapitálu a daňový štít Vzhledem k tomu, že úroky z použití cizího kapitálu jsou daňově uznatelný náklad (o tyto úroky je snížena částka, ze které se vypočítává daň)je vlastně skutečný náklad cizího kapitálu nižší než úroková míra dohodnutá s poskytovatelem(např. bankou). Tato skutečnost se označuje jako působení tzv. daňového štítu. Příklad: Úvěr podniku je 100000 Kč, úroková míra 10 %, tržby 1000000Kč, náklady (bez úroků) jsou 900 000 Kč, sazba daně z příjmu je 21 % Započtením úroků do nákladů se sníží daň podniku o 2100 Kč. Na úrocích tedy v podstatě zaplatíme jen 7 900 Kč (10 000 2 100), což v poměru k půjčené částce představuje úrok 7,9 %(7900/ 100000) místo původních 10 %. Skutečný náklad cizího kapitálu je tedy nižší a to právě o tzv. daňový štít => 0,1 *(1 0,21) = 0,079

WACC WACC = i 1 CK ( t ) CK + i VK VK K kde i CK je nominální úroková míra z cizího kapitálu i VK je požadovaná výnosnost vlastního kapitálu t je daňová sazba CK je úročený cizí kapitál VK je vlastní kapitál K je celkový úročený kapitál (1 t) vyjadřuje působení daňového štítu K

Optimální kapitálová struktura Zjišťuje se pomocí U-křivky nákladů na kapitál, křivky průměrných nákladů na kapitál (WACC) v závislosti na míře zadluženosti debt ratio D/C Tvar U křivky je dán: Od 0% zadluženosti do minima křivky tím, že cizí kapitál je levnější v důsledku efektu daňového štítu Od minima v důsledku růstu úrokové sazby z cizího kapitálu (rezervy banky na rostoucí riziko ze zadluženosti podniku) Růst bankovních úroků z dluhu táhne zvyšování požadavků akcionářů na dividendu zúročení vlastního kapitálu Závěr: substituce vlastního kapitálu dluhem přináší snížení nákladů na celkový kapitál až do určité míry zadluženosti (minima U křivky, ) potom náklady znovu rostou až ke 100% dluhu. SchemaU křivky

SchemaU křivky 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1 2 3 4 5 6

Příklad odhadu optimální kapitálové struktury konstrukcí U křivky Akciová společnost očekává následující náklady dluhu a náklady vlastního kapitálu pro různé alternativy podílu dluhu na celkovém kapitálu.určete optimální kapitálovou strukturu společnosti pomocí minima U křivky WACC (bez daňového štítu) náklady vlastního podíl dluhu náklady dluhu v% kapitálu v % 0 X 12 0,1 4,8 12,05 0,3 4,9 12,1 0,4 5 12,2 0,45 5,2 12,4 0,5 5,7 12,8 0,6 7 15

podíl náklady náklady dluhu vlastního vlastního podíl dluhu v% kapitálu kapitálu v % 0 X 12 0,1 4,8 12,05 0,3 4,9 12,1 0,4 5 12,2 0,45 5,2 12,4 0,5 5,7 12,8 0,6 7 15 WACC

podíl náklady vlastního podíl dluhu náklady dluhu v% kapitálu vlastního kapitálu v % WACC 0 X 1 12 12 0,1 4,8 0,9 12,05 11,32 0,3 4,9 0,7 12,1 9,94 0,4 5 0,6 12,2 9,32 0,45 5,2 0,55 12,4 9,16 0,5 5,7 0,5 12,8 9,25 0,6 7 0,4 15 10,2 14 12 y = 0.1955x 2-1.9324x + 13.99 R² = 0.9589 10 8 6 Řady1 Polyg. (Řady1) 4 2 0 1 2 3 4 5 6 7

Efekt finanční páky Podíl cizího kapitálu na celkovém kapitálu. Použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. Podmínkou je, že cizí kapitál přinese podniku více než sám stojí. Musí být splněna nerovnost (bez vlivu zdanění) kde U/CK < EBIT/A < EBT/VK U/CK Náklady na cizí kapitál EBIT/A Výnosnost aktiv EBT/VK Výnosnost vlastního kapitálu Ziskový účinek finanční páky musí být větší než 1 A/VK * EBT/EBIT > 1 Cenu cizího kapitálu snižuje daňový štít úroky snižují daňový základ. Podmínkou jeho působení je, že podnik dosahuje zisk. Při velkém objemu produkce a velkém EBIT je vliv finanční páky minimální.

Příklad Ukazatel 2007 2008 A 167032 1996577 VK 90667 960752 CK 679365 1035825 Zisk po zd. 4539 14185 Daně 2 232 4035 Úroky 39885 39872 Nerovnost je/není splněna. Pro firmu je/není ekonomicky nevýhodné používat drahé cizí zdroje.

Příklad Ukazatel 2007 2008 A 167032 1996577 VK 90667 960752 CK 679365 1035825 Zisk po zd. 4539 14185 Daně 2 232 4035 Úroky 39885 39872 2007 U/CK = 0,059 > EBIT/A = 0,028 > EBT/VK = 0,007 2008. U/CK = 0,038 > EBIT/A = 0,029 > EBT/VK = 0,019 Nerovnost nenísplněna. Pro firmu jeekonomicky nevýhodné používat drahé cizí zdroje.

Investiční rozhodování

Čistá současná hodnota (NPV Net present Value) n CF i NPV = - výdaje na investici, i=1 (1+r) i V diskontní míře bývá zahrnuta i riziková prémie Investiční projekt je výhodný, pokud je čistá současná hodnota větší než nula nebo rovna nule. Je-li čistá současná hodnota záporná, je investiční projekt nevýhodný.

Vnitřní výnosové procento (IRR Internal Rate of Return) n CF i IRR [%] <=> - výdaje na investici = 0, i=1 (1+IRR) i IRR je taková diskontní sazba (cena použitého kapitálu), při které je současná hodnota očekávaných příjmů z investice rovna současné hodnotě výdajů na investici. Nevýhodou metody IRR je, že když peněžní toky v průběhu životnosti projektu mění znaménko, může výsledek nabývat více hodnot. Investiční projekt je výhodný, pokud je IRR větší, než diskontní míra zahrnující riziko. Pokud je investice ryze na úvěr, pak musí být IRR vyšší než je úroková míra u úvěru.

Výsledné zhodnocení CFROI Net CFROI Kladná hodnota ukazatele CFROI ještě nemusí znamenat, že podnik vytvořil pro své akcionáře novou hodnotu. Toseprokážeažvechvíli,kdyseCFROIporovnáskapitálovýmináklady: Rozpětí CFROI = CFROI WACC, Rozpětí CFROI = > 0,(tzn., že IRR z investice převyšuje kapitálové náklady) došlo tedy ke zvýšení hodnoty pro akcionáře. Rozpětí CFROI = < 0, došlo ke snížení hodnoty majetku pro akcionáře. Výhodou tohoto ukazatele je, že určuje budoucí hodnotu podniku použitím současné hodnoty aktiv a budoucích peněžních toků a ne použitím minulých výnosů a ziskovosti. Předpokladem použití CFROI je: Trh se řídí ekonomickou (peněžní) výkonností a ne účetní výkonností (ohlášené výnosy); Existuje výrazný rozdíl mezi ekonomickou a účetní výkonností.

Hodnota podniku a management Stanovení hodnoty podniku je nezbytné například i vnásledujících situacích: Při odhadnutí alternativních podnikatelských strategií. Uvedené strategie se opírají o taková rozhodnutí, jako je zavádění nových výrobků na trh, rozhodnutí o kapitálových výdajích, dohody o společných podnicích apod. Při ohodnocení významných transakcí, jakými jsou například fúze, akvizice, prodej společnosti, zpětný odkup akcií, rozsáhlé investiční akce, privatizace. Investiční společnosti zužitkovávají informace získané na základě ocenění podniku při tvorbě portfolia cenných papírů s cílem eliminovat riziko investorů. Při přezkoumání a naplánování výkonu operací vpodniku. Stanovení hodnoty umožňuje průkazným způsobem vyčíslit, do jaké míry vytváří podnik hodnotu ve stavu, vjakém se aktuálně nachází. Následně jde o poznání, která operativní opatření mají největší účinnost, tj. která opatření snejvětší pravděpodobností přispějí k tvorbě hodnoty. Při komunikaci sdržiteli klíčových podílů. Jejich orientace vhodnotě podniku napomáhá k získání podpory při provádění důležitých rozhodnutí. Pokud se uvažuje budoucí vývoj, pak mohou nastat v zásadě dva extrémní případy: Podnik vykazuje ke dni ocenění zisky, ale používá zastaralé technologie a nevěnuje dostatečnou pozornost inovacím. Podnik vykazuje ke dni ocenění ztrátu, vyrábí však výrobky, které jsou uváděny na trh na základě promyšleného výzkumu a které mají potenciál zajistit potřebnou výši budoucích výnosů.

Economic Value Added (EVA) Ukazatel měří výkonnost podniku pomocí ekonomického zisku EVA = EBIT * (1 -s dp ) -WACC * K, kde EBIT - provozní hospodářský výsledek, K - investovaný kapitál, s dp - sazba daně zpříjmů, WACC - vážené náklady kapitálu. Výraz EBIT * (1 -s dp ) se vangloamerické literatuře značínopat (net operation profit after taxation). Výraz WACC * K se v angloamerické literatuře značí Capital Charge. 58

Vážené průměrné náklady kapitálu (WACC) WACC = n v * VK / K + r ú * (1 -s dp ) * CK ú / K, kde n v - náklady vlastního kapitálu, r ú - úroková míra cizího kapitálu, s dp - sazba daně zpříjmů, VK - vlastní kapitál, CK ú - cizí úročený kapitál, K - investovaný kapitál Ekonomický zisk je pak definován jako výdělek, který přesahuje náklady (požadovanou výnosnost) kapitálu. Tyto náklady zahrnují jak časovou hodnotu peněz, tak přirážku za riziko. 59

Náklady vlastního kapitálu metoda CAPM Požadovaná míra výnosnosti (%) Výnosnost vládních obligací Časová prémie Nejobtížnější je stanovit náklady (výnosnost) VK. Expertní odhady Riziková prémie Riziko U středně rizikových projektů se předpokládá nv= 14 16%, extrémní hodnoty leží rozmezí 10 20%. CAPM (Capital Asset Pricing Model) nv= Rd+ RP kde nv - náklady na vlastní kapitál; Rd- výnosnost bezrizikové investice (státní dluhopisy); RP-riziková prémie, která je úměrná rizikovosti projektu RP = ß *(Rm-Rd) kde Rm -je průměrná roční výnosnost tržního portfólia akcií, ß koeficient korigující rizikovou prémii; může nabývat hodnot 1, <1, >1 60

Operativní finanční controlling Význam CF -Řízení operativních ukazatelů - Řízení cizích zdrojů a dluhových vztahů - Kalkulace a controlling -Řízení finančních rizik

Poměrové ukazatele na bázi cash-flow Krytí provozních výdajů provozní příjmy KPV = * 100 [%] provozní výdaje Žádoucí je hodnota > 100% Krytí provozních výdajů (nepřímá metoda) čisté provozní CF KPV = * 100 [%] tržby Žádoucí je hodnota > 10% Použitelné, pokud jsou řádně hrazeny pohledávky Solventnost čisté provozní CF S = * 100 [%] cizí zdroje rezervy- krátkodobý finanční majetek Žádoucí je hodnota > 30%

Cash ROE čisté provozní CF CROE = * 100 [%] vlastní kapitál Žádoucí je, aby CROE > ROE, protože provozní CF by měl být > EAT Míra akumulace kapitálu výdaje po rozdělení zisku v běžném roce MAK = * 100 [%] zisk po zdanění v minulém roce Pokud je výsledek ř. desítky %, naznačuje to, že byly vyplaceny dividendy Místo zisku, který je účetně manipulovatelný, se staví na CF jako zdroji samofinancování (+); Přírůstek zásob nezlepšuje náhled na likviditu (+); Nezaručuje časovou shodu údajů (-);

Řízení dluhu Vlastní kapitál je vesměs nejdražší zdroj financování Ukazatelé zadluženosti slouží jako identifikátory výše rizika, které podnik podstupuje zapojením cizího kapitálu do podnikatelských aktivit. Pro použití cizího kapitálu se lze rozhodnout, pokud výnosnost celkového vloženého kapitálu bude vyšší než náklady spojené s jeho použitím. Celková zadluženost celkový cizí kapitál TD = * 100 [%] celková pasiva 66

Zadluženost (1) dlouhodobé závazky DL = * 100 [%] vlastní kapitál Zadluženost (2) dlouhodobé závazky DG = * 100 [%] vložený kapitál Zohledňují kladné i záporné působení finanční páky. 67

Ukazatel úrokového krytí EBIT UUK = * 100 [%] úroky Dlouhodobá zadluženost vlastního kapitálu dlouhodobý CK DZVK = * 100 [%] VK Napomáhá posoudit, zda podnik může k pokrytí dlouhodobých investičních potřeb použít další cizí kapitál. 68

Ukazatel krytí fixních poplatků EBIT + leasingové splátky KFP = * 100 [%] úroky + leasingové splátky Aktiva získaná na leasing se neobjevují v rozvaze, ale pouze jako služby ve výsledovce. Tento ukazatel zohledňuje schopnost Firmy splácet náklady na cizí kapitál včetně leasingů.

. Ukazatele likvidity Schopnost podniku dostát svým závazkům Běžná likvidita (current ratio) oběžná aktiva CR = * 100 [%] krátkodobé závazky Pohotová likvidita (quick ratio) Peněžní likvidita (cash position ratio) oběžná aktiva - zásoby QR = * 100 [%] krátkodobé závazky platební prostředky CPR = * 100 [%] krátkodobé závazky

Ukazatele aktivity Obrat aktiv roční tržby OA = * 100 [%] stálá aktiva Je základním měřítkem využití majetku; Relativní vázanost stálých aktiv stálá aktiva VA = * 100 [%] roční tržby Udává, do jaké míry se podniku daří zvyšovat objem tržeb bez dalšího rozšiřování kapacity; Ukazatel doby samoreprodukce vlastní kapitál SR = * 100 [%] čistý zisk + odpisy Udává, za jak dlouhou dobu bude obnovena položka vlastního kapitálu z cash flow. Lze hodnotit i tendence.

Obrat zásob Ukazatel vychází pro různé obory Obrat pohledávek Obrat závazků Ukazatel vychází pro různé obory v rozmezí 5 20. Obecně je třeba usilovat o velkou obrátku zásob. Slabinou je, že tržby jsou aktivitou a zásoby jsou náklad. Sleduje se poměr průměru denních tržeb a průměrného stavu obchodních pohledávek Sleduje se položka závazků zobchodního styku k nákupu materiálu. Obrat dluhů

Doba obratu zásob Relativní vázanost DHM roční tržby VDHM = * 100 [%] DHM v zůstatkové ceně Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků Je měřítkem likvidity. Optimalizace vede ke snižování DOZ. Použití při plánování oběžných aktiv (lze i na denní bázi); Ukazatel je měřítkem intenzity využití dlouhodobého hmotného majetku. Čím je vyšší, tím více může firma expandovat bez potřeby zvyšovat finanční zdroje (ovlivnitelnost odpisy); Výsledek ukazuje průměrnou splatnost pohledávek, tj. počet dnů do zaplacení faktury. Ukazatel naznačuje dobu využití závazků v podniku pro možné financování aktiv

Čistý pracovní kapitál (networkingcapital) rozdíl oběžných aktiv a celkových krátkodobých dluhů oběžný majetek financovaný z dlouhodobých zdrojů, který slouží k řízení plynulosti výrobního procesu, likvidity.. Z pohledumanažerskéhoje cílem disponovat co nejvyšším pracovním kapitálem, protože tentokapitálumožňuje firmě pokračovat ve své činnosti i v případě, že bude nucena dostát veškerým svým závazkům. Vlastníci firmy na druhou stranu upřednostňují, aby byl oběžný majetek financován z krátkodobých zdrojů a pouze stálá aktiva ze zdrojů dlouhodobých, které jsou obecně dražší. Z toho plyne, že z hlediska vlastníka je nejlepší čistý pracovní kapitál minimalizovat.

Čistý pracovní kapitál (pohled managementu) Stálá aktiva Vlastní kapitál Oběžná aktiva Čistý pracovní kapitál Cizí kapitál dlouhodobý Cizí kapitál Cizí kapitál krátkodobý krátkodobý ČPK = oběžná aktiva krátkodobé závazky Nekrytý dluh (floating debt) pokud krátkodobé závazky převýší oběžná aktiva

Čistý pracovní kapitál (pohled vlastníků) Stálá aktiva Vlastní kapitál Oběžná aktiva Cizí kapitál dlouhodobý Cizí kapitál krátkodobý Čistý pracovní kapitál Cizí kapitál krátkodobý Cizí kapitál dlouhodobý ČPK = vlastní kapitál + cizí dlouhodobý kapitál stálá aktiva

Plánování oběžných aktiv - globální způsob DOZ DIP Obratový cyklus peněz 60 30 Určení potřebné výše oběžných aktiv obratový cyklus peněz faktory ovlivňující výši oběžných aktiv DOP OCP obratový cyklus peněz 25 65 OCP = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek doba odkladu plateb DOZ = průměrná zásoba/jednodenní tržby; DIP = pohledávky / jednodenní tržby; DOP = závazky k dodavatelům/jednodenní tržby Charakterizuje dobu, po kterou jsou fondy podniku vázány v majetku

Plánování oběžných aktiv 2 Kapitálová potřeba (KP) KP = Obratový Cyklus Peněz * jednodenní náklady Jednodenní náklady = celkové náklady / 360 Snižování kapitálové potřeby zkracováním obratového cyklu peněz zkrácením doby obratu zásob zkrácením doby inkasa pohledávek prodloužení doby odkladu plateb snižováním jednodenních nákladů

Plánování oběžných aktiv - analytický způsob Plánování zásob Výpočet z trvání délky výrobního cyklu: Zásoby = spotřeba materiálu/jedn. času * délka výrobního cyklu, Výpočet z obrátky zásob: tržby za rok Zásoby =, obrátka zásob Výpočet je nutné upravit vzhledem k plánovanému náběhu výroby. Přesnější stanovení bývá, když se tržby substituují náklady na prodané zboží.

Plánování pohledávek Sleduje se průměrná doba závazků z obchodního styku k nákupu materiálu. Pohledávky = doba obratu pohledávek * tržby, Pro skutečný odhad pohledávek se provádí vyhledávání transformačních funkcí charakterizujících splatnost všech obchodních smluv.

Plánování závazků Objem pohledávek závisí na ročním prodeji, splatnosti faktur a nastavených platebních podmínkách. průměrné závazky z obchodního styku Doba obratu závazků = nákup materiálu * 360, Ukazatel naznačuje dobu využití závazků pro financování aktiv

Stanovení zdrojů pro krytí majetku Pokud se uvažuje zvýšení tržeb, pak se tato okolnost promítne do zvýšené potřeby finančního krytí oběžných aktiv: Zvýšení potřebných zdrojů ( + P I ) Z P FM [ + + ] * Τ. T T T Snížení potřebných zdrojů ( - P II ) D Τ T Z - zásoby; P pohledávky; FM finanční majetek; T tržby; D závazky z obchodního styku; Celková potřeba zvýšení zdrojů pro krytí oběžných aktiv: P ΟΑ = + P I P II Celková potřeba zvýšení zdrojů pro krytí majetku (DEK): P Α = P OA T *[ SA ROS * (1-v)]

Řízení oběžných aktiv Řízení zásob Řízení pohledávek Řízení peněžních prostředků Cyklus cash to cash (rovněž též graf provozního cyklu) je jedním změřítek efektivnosti řízení pracovního kapitálu. Ukazuje dobu reálně nutnou pro profinancování obchodu Cash-to-cash = Vázanost zásob + Splatnost pohledávek Splatnost závazků Nákup surovin nebo nákup zboží od dodavatelů Vázanost zásob Prodej výrobku Splatnost pohledávek Splatnost závazků Platba dodavatelům Cyklus cash to - cash Příjem hotovosti od zákazníků

Kalkulace neúplných nákladů jsou účelnější pro finanční řízení (než kalkulace úplných nákladů) pracuje s variabilními a fixními náklady a s různým prodaným množstvím fixní náklady se nerozvrhují na jednici, protože se pokládají za náklady nutné k chodu celého podniku

Výpočet kalkulace (postup) 1. vykalkulujeme variabilní náklady, tzn. náklady, které můžeme stanovit stejně jako v kalkulaci úplných nákladů (pomocí norem). 2. zjistíme výši tržeb = cena * kalkulované množství 3. zjistíme tzv. krycí příspěvek-částku, která slouží k úhradě fixních nákladů a poté k tvorbě zisku jako: krycí příspěvek celkem = tržby - variabilní náklady celkem 4. fixní nákladyodečteme od krycího příspěvku v celkové výši, a tím zjistíme celkový zisk. Tím získáme náklady na jednici. Tato kalkulace ale pracuje s celkovými náklady, takže tyto hodnoty pak vynásobíme příslušným počtem kusů.

Příklad: Firma vyrábí dřevěné poličky. Na jednu poličku spotřebuje materiál za 770 Kč, mzda činí 300 Kč, ostatní variabilní náklady jsou 230 Kč/ks. Fixní náklady činí 1100000 Kč. Cena poličky stanovena na 1720 Kč. Předpokládáme prodej až 5000 ks. Položka 1 ks 1 000 ks 3 000 ks 5 000 ks materiál 770 770 000 2 310 000 3 850 000 mzdy 300 300 000 900 000 1 500 000 ostatní variabilní náklady variabilní náklady celkem 230 230 000 690 000 1 150 000 1300 1 300 000 3 900 000 6 500 000 cena (tržby) 1720 1 720 000 5 160 000 8 600 000 krycí příspěvek 420 420 000 1 260 000 2 100 000 - fixní náklady 1 100 000 zisk - 1 099 580-680 000 160 000 1 000 000 Výsledek ukazuje, že až určitý objem produkce nám zajistí zisk.

Příklad 1: Firma vyrábí kabelky spotřeba materiálu je 415 Kč/ks, mzdy 275 Kč/ks, ostatní variabilní náklady 95 Kč, fixní náklady 1270000 Kč prodejní cena činí 1 150 Kč (cena bez DPH). Sestavte kalkulaci neúplných nákladů pro předpokládaný objem prodeje: 3 000 ks, 5 000 ks.

Řešení: Položka 1 ks 3 000 ks 5 000 ks materiál 415 1 245 000 2 075 000 mzdy 275 825 000 1 375 000 ostatní variabilní náklady variabilní náklady celkem 95 285 000 475 000 785 2 355 000 3 925 000 cena (tržby) 1 150 3 450 000 5 750 000 krycí příspěvek 365 1 095 000 1 825 000 - fixní náklady 1 270 000 zisk - 1 269 635-175 000 550 000

Příklad 2: Firma šije pánské kalhoty norma spotřeby látky je 2,5 m, norma spotřeby elektrické energie 0,5 kwh/1 kalhoty, výkonová norma činí 1,5 hod/1 kalhoty cena 1 m látky je 290 Kč, 1 kwh elektrické energie 4 Kč, hodinová mzda 80 Kč odpisy činí 700000 Kč. cena je stanovena na 1 295 Kč (bez DPH) Na základě těchto údajů sestavte kalkulaci neúplných nákladů při prodeji 2 000 ks a 3 000 ks.

Řešení: Položka 1 ks 2 000 ks 3 000 ks materiál 725 1 450 000 2 175 000 mzdy 120 240 000 360 000 ostatní variabilní náklady 2 4 000 6 000 variabilní náklady 847 1 694 000 2 541 000 celkem cena (tržby) 1 295 2 590 000 3 885 000 krycí příspěvek 448 896 000 1 344 000 - fixní náklady 700 000 zisk - 699 552 196 000 644 000

Bod zvratu ukazuje minimální objem prodeje, od kterého podnik začne tvořit zisk při jeho výpočtu vycházíme z toho, že pokud prodej pokryje fixní náklady, pak každý další prodaný produkt vytváří zisk Bod zvratu (Break-even point) = fixní náklady = fixní náklady fixní náklady = fixní náklady cena variabilní náklady 1 ks krycí příspěvek 1 ks

Příklad: Firma potřebuje zjistit, kolik výrobků musí minimálně prodat, jestliže její fixní náklady činí 900000 Kč, variabilní náklady na 1 výrobek činí 990 Kč a prodejní cena je 1 300 Kč. Bod zvratu = 900 000 1300 990 = 2 904 ks Bod zvratu nám ukáže, zda náš prodejní záměr bude mít vůbec smysl. Pokud zjistíme, že jsme schopni prodat 2900 kusů výrobků a bod zvratu je 2904 ks, znamená to, že nemá smysl se do prodeje pouštět nebo bude nutné výrazně změnit náklady či cenu.

Grafické vyjádření bodu zvratu: v tisících Kč 7 000 5 000 3 000 1 000 0 1 000 3 000 5 000 objem výroby Vysvětlivky: fixní náklady variabilní náklady celkové náklady tržby

Příklad 1: Fixní náklady činí 950 200 Kč a variabilní náklady 265 Kč na 1 výrobek. Vypočtěte, kolik by měl činit minimální prodej při ceně: a) 490 Kč b) 505 Kč c) 512 Kč

Řešení: a) 950200 / 490 265 = 4224 ks b) 950200 / 505 265 = 3960 ks c) 950200 / 512 265 = 3847 ks

Bod zvratu pro více produktů Firmy většinou vyrábějí více druhů produktů, proto musíme vyjádřit bod zvratu v penězích. Bod zvratu pak vyjadřuje minimální výši tržeb, která bude potřebná k tomu, aby podnik začal dosahovat zisku. Bod zvratu pro více produktů = fixní náklady celkový krycí příspěvek : tržby

Příklad: Firma vyrábí dámské kožené a koženkové kabelky. Variabilní náklady u koženkové kabelky činí 570 Kč na 1 ks, u kožené kabelky 1050 Kč. Cena koženkové kabelky je 890 Kč u kožené 1650 Kč. Předpokládáme roční prodej 1100 ks koženkových a 900 kožených kabelek. Fixní náklady činí 790 000 Kč. Položka koženková kožená plánované tržby 979 000 1 485 000 variabilní náklady celkem 627 000 945 000 krycí příspěvek 352 000 540 000 Bod zvratu = 790 000 (352000 + 540000) : ( 979000 + 1 485000) = 2182 320 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2182320 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

Příklad: Firma vyrábí 3 druhy výrobků: výrobek A variabilní náklady 72 Kč výrobek B variabilní náklady 59 Kč výrobek C variabilní náklady 81 Kč Fixní náklady činí 450000 Kč Vypočtěte bod zvratu, který je daný výši tržeb. Položka Výrobek A Výrobek B Výrobek C plánovaný prodej 5 000 12 000 3 000 tržby 460 000 840 000 300 000 variabilní náklady 360 000 708 000 243 000

Řešení: Bod zvratu = 450 000 (100000 + 132000 + 57000) : (460000 + 840000 + 300000) = = 2491695 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2491 695 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

Kalkulace neúplných nákladů pro více produktů Pokud vyrábíme více druhů, pak platí, že fixní náklady odečítáme v celkové výši. Zisk nevyčíslujeme pro jednotlivé produkty, ale za podnik jako celek.

Příklad: Firma vyrábí 3000 výrobků A v ceně 1250 Kč a 1000 výrobků B v ceně 550 Kč. Výroba vyvolává tyto náklady: Položka Výrobek A Výrobek B materiál na 1 ks 450 210 mzdy na 1 ks 250 110 ostatní variabilní náklady na 1 ks 200 70 fixní náklady 750 000

Řešení: Položka Výrobek A Výrobek B 3 000 ks 1 000 ks Celkem materiál 1 350 000 210 000 1 560 000 mzdy 750 000 110 000 860 000 ostatní variabilní náklady 600 000 70 000 670 000 variabilní náklady celkem 2 700 000 390 000 3 090 000 tržby 3 750 000 550 000 4 300 000 krycí příspěvek 1 050 000 160 000 1 210 000 fixní náklady 750 000 zisk 460 000 Firma dosáhne zisku ve výši 460 000 Kč, jestliže prodá všechny výrobky.

Úloha 1: Firma Dexon, s. r. o., vyrábí dva typy centrálních reprobeden, a to: DCP 350 plánuje vyrobit 2300 ks, prodejní cena 2950 Kč DCX 150 plánuje vyrobit 3700 ks, prodejní cena 1690 Kč Fixní náklady při výrobě činí 2200000 Kč, náklady pro centrální reprobedny jsou uvedeny v tabulce. Položka DCP 350 DCX 150 spotřeba materiálu 930 517 mzdy 752 411 ostatní variabilní náklady 512 379 Sestavte kalkulaci neúplných nákladů pro oba typy reprobeden.

Řešení: Položka DCP 350 2 300 ks DCX 150 3 700 ks Celkem materiál 2 139 000 1 912 900 4 051 900 mzdy 1 729 600 1 520 700 3 250 300 ostatní variabilní náklady 1 177 600 1 402 300 2 579 900 variabilní náklady celkem 5 046 200 4 835 900 9 882 100 tržby 6 785 000 6 253 000 13 038 000 krycí příspěvek 1 738 800 1 417 100 3 155 900 fixní náklady 2 200 000 zisk 955 900 Firma dosáhne zisku ve výši 955 900 Kč, jestliže prodá všechny reprobedny.

Úloha 2: Firma vyrábí 3 typy autorádií s těmito náklady vkč: Položka DCN 150 DCN 250 DCN 350 MP3 objem prodeje (ks) 800 650 500 přímý materiál 1 130 1 270 1 550 přímé mzdy 790 825 1 200 ostatní variabilní náklady 190 229 240 cena bez DPH 2 900 3 350 4 390 fixní náklady 950 000 Sestavte kalkulaci neúplných nákladů.

Řešení: Položka DCN 150 800 ks DCN 250 650 ks DCN 350 MP3 500 ks Celkem materiál 904 000 825 500 775 000 2 504 500 mzdy 632 000 536 250 600 000 1 768 250 ostatní variabilní 152 000 148 850 120 000 420 850 náklady variabilní náklady celkem 1 688 000 1 510 600 1 495 000 4 693 600 tržby 2 320 000 2 177 500 2 195 000 6 692 500 krycí příspěvek 632 000 666 900 700 000 1 998 900 fixní náklady 950 000 zisk 1 048 900

K čemu je užitečný krycí příspěvek krycí příspěvek nám ukáže, který z našich produktů se vyplatí nabízet a který ne, ukáže nám to lépe než kalkulace úplných nákladů a nepotřebuje k tomu vyčíslit zisk. nejpřínosnější by mohl být ten produkt, jehož krycí příspěvek je nejvyšší, ale nemusí to být vždy pravda, protože nejvyšší bude pravděpodobně u toho produktu, jehož se prodá nejvíce. z tohoto důvodu je potřebné zjistit krycí příspěvek na jednici.

Jak vypočítat krycí příspěvek na jednici Dva možné postupy: 1. vydělením celkového krycího příspěvku objemem produkce, 2. výpočtem krycí příspěvek na jednici = cena -variabilní náklady na jednici. Nejvýnosnější je ten produkt, který bude mít Nejvýnosnější je ten produkt, který bude mít nejvyšší krycí příspěvek na jednici.

Příklad Položka Výrobek A Výrobek B Celkem objem prodeje (ks) 3 000 1 000 variabilní náklady 1 ks 1530 750 tržby 5 980 000 1 528 000 7 508 000 fixní náklady 1 500 000 Variabilní náklady celkem Krycí příspěvek celkem Řešení 1 1 530 * 3 000 = 4 590 000 750 * 1 000 = 750 000 5 980 000 4 590 000 = = 1 390 000 1 528 000 750 000 = = 778 000 Krycí příspěvek na 1 390 000 : 3 000 = 463 778 000 : 1 000 = 778 1 ks

Položka Výrobek A Výrobek B Celkem objem prodeje (ks) 3 000 1 000 variabilní náklady 1 ks 1530 750 tržby 5 980 000 1 528 000 7 508 000 fixní náklady 1 500 000 Řešení 2 Průměrná cena 1 ks 5 980 000 : 3 000 = 1 528 000 : 1 000 = = 1 993 = 1 528 Krycí příspěvek na 1 ks 1 993 1 530 = 463 1 528 750 = 778 Oba produkty mají krycí příspěvek kladný, a tím přispívají k pokrytí fixních nákladů.

Úkol 1: Firma vyrábí 3 druhy výrobků, další potřebné údaje jsou uvedeny v tabulce: Položka Výrobek A Výrobek B Výrobek C plánovaný prodej 12 000 5 000 3 000 tržby 612 000 400 000 96 000 variabilní náklady 42 65 30 fixní náklady 200 000 Na základě těchto údajů zjistěte: a) výhodnost jednotlivých produktů; b) zda dosáhneme zisku při zadaném objemu prodeje; c) zda dosáhneme zisku, jestliže snížíme produkci výrobku C na 1500 ks a zvýšíme prodej výrobku B na 8000 ks.

Řešení: a) Položka Výrobek A Výrobek B Výrobek C Průměrná cena 1 ks 612 000 : 12 000 = 51 400 000 : 5 000 = 80 96 000 : 3 000 = 32 Krycí příspěvek na 1 ks 51 42 = 9 Kč 80 65 = 15 32 30 = 2 b) Položka Výrobek A 12 000 ks Výrobek B 5 000 ks Výrobek C 3 000 ks Celkem tržby 612 000 400 000 96 000 1 108 000 variabilní náklady 504 000 325 000 90 000 919 000 krycí příspěvek 108 000 75 000 6 000 189 000 fixní náklady 200 000 zisk - 11 000