PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 9 ZAJIŠTNÍ ROZHLEDU, BEZPENOST NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Projektování pozemních komunikací Modul 9 Ing. Michal Radimský, Brno 2007-2 (43) -

Obsah OBSAH 1 Úvod...5 1.1 Cíle...5 1.2 Požadované znalosti...5 1.3 Doba potebná ke studiu...5 1.4 Klíová slova...5 1.5 Použitá terminologie (nepovinné)...5 2 Zajištní rozhledu...7 2.1 Délka rozhledu...7 2.1.1 Délka rozhledu pro zastavení...8 2.1.2 Délka rozhledu pro pedjíždní...10 2.2 Rozhled ve smrovém oblouku...10 2.3 Zajišování rozhledu ve smrovém oblouku...12 2.4 Zajišování rozhledu ve výškovém oblouku...13 2.4.1 Vypuklé výškové oblouky...13 2.4.2 Vyduté výškové oblouky...14 2.5 Zajištní boního rozhledu...15 3 Bezpenost na pozemních komunikacích...17 3.1 Bezpenostní zaízení...17 3.1.1 Silniní záchytné systémy...17 3.1.1.1 Svodidla...18 3.1.1.2 Zábradlí...22 3.1.1.3 Tlumie nárazu...22 3.1.2 Vodící bezpenostní zaízení...23 3.1.2.1 Vodící proužky...23 3.1.2.2 Smrové sloupky...23 3.2 Dopravní znaky...24 3.2.1 Svislé dopravní znaky...25 3.2.2 Vodorovné dopravní znaky...28 3.2.3 Dopravní zaízení...29 3.3 Zaízení pro dopravní telematiku...29 3.4 Únikové zóny...31 3.4.1 Pojmy...31 3.4.2 Skladba únikových zón...32 3.4.3 Píslušenství únikových zón...32 3.4.4 Rozdlení únikových zón...33 3.5 Protihlukové clony...35 3.5.1 lenní protihlukových clon...36 3.6 Staniení a omezníkování...39 3.7 Vegetaní úpravy...39 3.8 Silniní a dálniní kabely...40 3.9 Umlé osvtlení na silnicích a dálnicích ve volné krajin...40-3 (43) -

Projektování pozemních komunikací Modul 9 3.10 Hlásky pro tísové volání... 40 3.11 Clony proti vzájemnému oslování... 40 3.12 Ochrana proti vstupu zve na silnici a dálnici... 41 4 Závr... 43 4.1 Shrnutí... 43 4.2 Studijní prameny... 43 4.2.1 Seznam použité literatury... 43 4.2.2 Seznam doplkové studijní literatury... 43 4.2.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny... 43-4 (43) -

Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Tento modul slou Vám poskytuje informace o tom, pro se a jakým zpsobem zajišujeme rozhled ve smrovém i výškovém oblouku. Které návrhové prvky jsou na nm závislé. A na která úzkalí je teba dát si pozor. Neopomenutelnou souástí trasování je i bezpenost na pozemních komunikaích. Zde se dozvíte, co patí mezi vybavení pozemních komunikací. Jakými zpsoby lze zajistit bezpenost komunikací a kam je vhodné tyto zaízení umístit. 1.2 Požadované znalosti Projektování pozemních komunikací z pedmtu Pozemní komunikace I. 1.3 Doba potebná ke studiu Doba potebná k nastudování tohoto modulu se odhaduje na cca 8 hodin. 1.4 Klíová slova Délka rozhledu pro zastvení, pro pedjíždní, rozhled ve smrovém oblouku, rozhled ve výškovém oblouku, vybavení pozemních komunikací, svodidla, sloupky, zábradlí, telematika, únikové zóny, protihlukové clony, ochrana proti zvi. 1.5 Použitá terminologie (nepovinné) PK... pozemní komunikace ÚT úrove terénu S kategorijní typ silnice D kategorijní typ dálnice PHC... protihlukové clony - 5 (43) -

Zajištní rozhledu 2 Zajištní rozhledu V zásad lze rozlišit dva druhy délek rozhledu: délka rozhledu pro zastavení vzdálenost mezi vozidlem a pekážkou na jízdním pásu nutná pro vasné zastavení vozidla pi jízd návrhovou nebo pedepsanou rychlostí délka rozhledu na pedjíždní vzdálenost mezi dvma protijedoucími vozidly na obousmrné komunikaci nutná pro bezpené pedjetí pomalejšího vozidla. Platí, že na všech silniních komunikacích musí být v celé jejich délce zajištna potebná délka rozhledu pro zastavení vozidla ped nízkou pekážkou na jízdním pásu. Délka rozhledu na protijedoucí vozidlo pi pedjíždní se zajišuje pouze na dvoupruhových obousmrn pojíždných silnicích. Na dvou a vícepruhových smrov rozdlených silnicích se zajišuje výhradn délka rozhledu pro zastavení. Z povahy vci je zejmé, že potebná délka rozhledu na zastavení je pi stejné návrhové rychlosti nižší než délka rozhledu pro pedjíždní a to pibližn tí až šestinásobn v závislosti na návrhové rychlosti. 2.1 Délka rozhledu Na všech silnicích a dálnicích musí být v celé jejich délce zajištna potebná délka rozhledu pro zastavení vozidla ped pekážkou na jízdním pásu. Délka rozhledu na protijedoucí vozidlo pi pedjíždní se zajišuje pouze na dvoupruhových, obousmrn pojíždných komunikacích. Tam, kde mají vozidla možnost odboit vlevo z prbžného jízdního pruhu dvoupuhové silnice, je nutné zajistit v protismru rozhled na polovinu délky rozhledu pro pedjíždní podle Tab. 2.1.2 pro jízdní pruh odboovacího vozidla. Tento rozhled umožní bezpené dokonení pípadného pedjíždní vozidlem v pruhu, ve kterém stojí vozidlo ekající na odboení. Na ty a vícepruhových smrov rozdlených silnicích a dálnicích se zajišuje výhradn délka rozhledu pro zastavení. Na jednopruhových komunikacích s obousmrným provozem se zajišuje délka rozhledu pro zastavení, která je dvojnásobkem hodnot v Tab. 2.1.1. Pi navržení svodidel ve smrovém oblouku návrhové kategorie musí být jejich umístní takové, aby nebránilo rozhledu pro zastavení. Pokud této podmínce není vyhovno, je nutné uvážit úpravu píného uspoádání nebo snížení návrhové rychlosti. Délku rozhledu pro zastavení ped zabezpeeným a nezabezpeeným železniním pejezdem stanoví SN 73 6380. Délka rozhledu pro zastavení D z jsou pro návrhové/smrodatné rychlosti a podélné sklony silnice a dálnice uvedeny v Tab. 2.1.1. - 7 (43) -

Projektování pozemních komunikací Modul 9 Tab. 2.1.1: Délka rozhledu pro zastavení D z Délka rozhledu pro pedjíždní D p má být zajištna v co možná nejvtší délce komunikace. Nelze-li délku rozhledu pro pedjíždní zajistit bez mimoádných obtíží, je teba pistoupit k výbrovému technicko-ekonomickému srovnání následujících variant ešení: zvtšení zemních, demoliních a podobných prací rozšíení jízdního pruhu o další jízdní pruhy, piemž se délka rozhledu pro pedjíždní nahradí délkou rozhledu pro zastavení rozšíení jízdního pruhu o další jízdní pruh ve smru s nevyhovujícím rozhledem Délky rozhledu pro pedjíždní D p jsou pro dvoupruhové silnice uvedeny v Tab. 2.1.2. Tab. 2.1.2: Délka rozhledu pro pedjíždní D p 2.1.1 Délka rozhledu pro zastavení Délka rozhledu pro zastavení se s pihlédnutím k Obr. 2.1.1.1 skládá: - 8 (43) -

Zajištní rozhledu z dráhy l 1 projeté vozidlem za dobu postehu a reakce idie (uvažuje se 1,5 s); tato dráha se nkdy oznauje jako psychologická z dráhy l 2 potebné k úplnému zastavení brzdného vozidla na mokré vozovce za pedpokladu jízdy návrhovou rychlostí v n pi nejmenší dovolené hloubce dezénu pneumatiky v hodnot 1,6 mm; tato dráha se nazývá brzdná Obr. 2.1.1.1: Délka rozhledu pro zastavení Psychologická dráha l 1 [m] pi asu t 1 = 1,5 s a návrhové rychlosti v n [km/h] je rovna: Brzdná dráha l 2 se vypote: kde v n 1,5* v n l = (1) 1 3,6 2 v l = (2) 2 2 2 * g *3,6 ± je návrhová rychlost [km/h] n n ( f 0,01* s) g n normální tíhové zrychlení, uvažuje se v hodnot 9,81 m/s 2 f v v výpotový souinitel brzdného tení na mokré vozovce pi nejmenší dovolené hloubce dezénu pneumatiky v hodnot 1,6 mm s podélný sklon jízdního pásu [%] Poznámka Souinitel 3,6 je pevodním souinitelem mezi km/h a m/s u rychlosti a je ve vzorci zaveden proto, aby bylo možno zadávat rychlost v obvyklé jednotce, tedy v km/h. Souinitel 0,01 je ped skonem s uveden proto, aby sklon mohl být zadáván v procentech a nikoli v pomrném ísle. Tmito úpravami, jsou jinak pomrn elegantní fyzikální vzorce upravovány pro použití technik, ímž vznikají vzorce asto složité a nepehledné, u nichž na první pohled není zejmé, jak vznikly. Po dosazení konstanty g n do rovnice (2) a následným setením rovnic (1) a (2) dostaneme základní délku rozhledu D ź : 2 0,393v D = l + l = 0,417v + z 1 2 n 100 ± * (3) n ( f 0,01 s) v - 9 (43) -

Projektování pozemních komunikací Modul 9 2.1.2 Délka rozhledu pro pedjíždní Délka rozhledu pro pedjíždní je obecn závislá na tom, jaký režim dopravy se na silnici vyskytuje. Teoretický výpoet délky rozhledu pro pedjíždní lze provést za rzných pedpoklad dopravní situace. Pro bezpenjší pístup k výpotu uvažujeme následující situaci: Rychlejší vozidlo nemá volnou dráhu v protismrném jízdním pruhu, a proto musí nejdíve zpomalit na rychlost vozidla jedoucího ped ním, pak uvolní-li se protismrný jízdní pruh zrychluje na rychlost o 15 až 20 km/h vyšší, nž je rychlost pomalejšího ped ním jedoucího vozidla, a touto rychlostí jej pedjíždí až do zaazení zpt do správného jízdního pruhu. Délka rozhledu pro pedjíždní D p se tedy s pihlédnutím k Obr. 2.1.2.1 skládá: z rozhodovací dráhy l 1 z dráhy vlastního pedjetí l p z dráhy souasn projeté vozidlem, které se vyskytne v opaném smru a je spateno na vzdálenost délky rozhledu pro pedjíždní l 3 z bezpenostního odstupu, který pedpokládáme mezi pedjíždjícím a protijedoucím vozidlem v okamžiku dokonení pedjíždní l 0 Obr. 2.1.2.1: Délka rozhledu pro pedjíždní Celková délka rozhledu pro pedjíždní je: D p = l + l + l + l (4) 1 p 0 3 2.2 Rozhled ve smrovém oblouku Pedepsaná délka rozhledu pro zastavení musí být ve všech pípadech zachována i pi jízd smrovým obloukem. Na dvoupruhových silnicích má být všude, kde je to bez mimoádných obtíží možné, zajištna délka rozhledu pro pedjíždní. Potebná rozhledová pole jsou vymezena obalovými kivkami ttiv urujících jízdních stop v délce D z (viz Tab. 2.1.1) nebo D p (viz Tab. 2.1.2) a zajišují se: na smrov rozdlených silnicích a dálnicích v prostoru: stedního dlícího pásu nezpevnné ásti krajnice (v závislosti na osazení svodidla) na smrov nerozdlených silnicích v prostoru: nezpevnné ásti krajnice (v souvislosti s osazením svodidla) - 10 (43) -

Zajištní rozhledu Urující jízdní stopy se umísují do osy toho jízdního pruhu na jízdním pásu, který je pro vymezení rozhledového pole rozhodující. Umístní urujících jízdních stop a zajištní potebného rozhledu nejmenším polomrem smrového oblouku je uvedeno v Píloze L [1]. Polomr smrového oblouku nesmí být menší než hodnota polomru zjištná ze vztahu návrhové/smrodatné rychlosti k dostednému sklonu (viz. Tab. 12 [1]) a musí vyhovovat i hledisku nejvtšího dovoleného výsledného sklonu (viz Tab. 15 [1]). Pro zajištní rozhledu pes území mimo tleso silnice nebo dálnice, se navrhne rozhledové pole pro zastavení 0,30 m pod hranou koruny silnice nebo dálnice do vzdálenosti c z. Rozhledové pole pro pedjíždní se navrhne do výšky 0,60 m nad hranu koruny silnice nebo dálnice do vzdálenosti c p (viz. Obr. 2.2.1 a Obr. 2.2.2). Obr. 2.2.1: Rozhledové pole pro zastavení a pedjíždní - 11 (43) -

Projektování pozemních komunikací Modul 9 Obr. 2.2.2: Rozhledové pole pro zastavení Rozhledová pole na navržené trase musí být pezkoušena z hlediska smrového (viz píloha L [1]) a z hlediska výškového ešení. Ve složitých terénních podmínkách pi kombinaci smrového oblouku s vypuklým výškovým obloukem výškovým, pi zpsobech klopení s výrazným výškovým rozdílem okraj stedního dlícího pásu atd. je teba zajištní rozhledu pezkoušet a graficky doložit. V rozhledových polích se nepipouští ani pechodné pekážky rozhledu, nap. parkování nebo zastavování vozidel. Návrh úpravy rozhledových polí by to neml umožovat. 2.3 Zajišování rozhledu ve smrovém oblouku Délka rozhledu pro zastavení (pedjíždní) se považuje za vyhovující, neprotíná-li spojnice idiova oka a horního okraje pekážky ležící ve vzdálenosti D z nebo D p (tzv. rozhledový paprsek) s žádnou mezilehlou pekážkou bhem postupného posunování pdorysného prmtu rozhledového paprsku jako ttivy k urující jízdní stop (viz Obr. 2.3.1). Pi zajišování délky rozhledu pro zastavení se nad povrchem tlesa silnice za pekážku nepovažují smrové sloupky, lanová svodidla, chodníky na mostech a v tunelech bez nadobrubníkových svodidel a zatravnný povrch stedního dlícího pásu (pokud maximální výšková kóta jeho prniku se svislou rovinou nedosahuje 0,20 m). Pi zajišování délky rozhledu pro pedjíždní se za pekážku nepovažují svodidla a jiná neprhledná zaízení nižší než 1,0 m. - 12 (43) -

Zajištní rozhledu Obr. 2.3.1: Zajištní rozhledu pro zastavení na dvoupruhové silnici se svodidlem 2.4 Zajišování rozhledu ve výškovém oblouku 2.4.1 Vypuklé výškové oblouky Vypuklé výškové oblouky se zaoblují lomy podélného sklonu tak, aby byl: na dvoupruhových silnicích zajištn podle možnosti rozhled pro pedjíždní na všech komunikacích zajištn bezpodmínen rozhled pro zastavení. Nejmenší dovolené polomry vypuklých výškových oblouk R v [m] se vypotou ze vztahu (5): kde D z je délka rozhledu pro zastavení [m] D p délka rozhledu pro pedjíždní [m] R v 2 D = (5) 2 h z( p) ( h + 2 h * h + ) 1 h 1 výška idiova oka nad jízdním pásem [m], uvažuje se h 1 = 1,20 m, h 2 výška [m]: nejmenší viditelné pekážky podle délky rozhledu pro zastavení dle Tab. 2.4.1.1 nebo 1 2 2-13 (43) -

Projektování pozemních komunikací Modul 9 výška zorného paprsku dopadajícího na protijedoucí vozidlo, které se nachází ve vzdálenosti D p, uvažuje se h 2 = 1,00 m Tab. 2.4.1.1: Nejmenší viditelné pekážky na vzdálenost D z Výška pekážky 0,35 m pedstavuje nejnižší bod úinné svítící plochy brzdových svtel vozidel. Výška pekážky 0,10 m pedstavuje pedmt ležící na vozovce. Výška pekážky 0,00 m pedstavuje poruchu vozovky s nebezpenou hloubkou. Po dosazení uvažovaných hodnot do vztahu (5) lze napsat vztahy pro nejmenší dovolené polomry vypuklých výškových oblouk R v [m] takto: Nejmenší dovolené polomry vypuklého výškového oblouku pro zastavení: Platí pro návrhovou rychlost v n 100 km/h. Platí pro návrhovou rychlost v n =120 km/h. 2 D z R = (6) v 2,4 2 D z R = (7) v 4,0 Nejmenší dovolené polomry vypuklého výškového oblouku pro pedjíždní: Platí pro návrhovou rychlost v n 100 km/h. 2 D p R = (8) v 9,6 Norma tabelárn stanovuje hodnoty nejmenších polomr vypuklých oblouk 2.4.2 Vyduté výškové oblouky Minimální polomry vydutých výškových oblouk R u [m] se zpravidla navrhují tak, aby svtelný kužel svtlomet automobilu osvtloval jízdní pás na vzdálenost pro zastavení. Tento požadavek je vyjáden ve vztahu (9): kde R 2 D = (9) 2 α z ( h D * tg ) u + s D z je délka rozhledu pro zastavení [m] h s výška svtlometu nad jízdním pásem, uvažuje se h s = 0,75 m, z - 14 (43) -

Zajištní rozhledu úhel sevený okrajovým (povrchovým) paprskem svtelného kužele svtlometu a jeho osou, uvažuje se = 1 Po dosazení uvažovaných konstant lze vztah (9) vyjádit takto: R 100 * D 2 z = (10) u 150 + 3,5* D z Norma i v pípad vydutých výškových oblouk stanovuje jejich minimální polomr tabelárn. 2.5 Zajištní boního rozhledu Boní rozhled umožuje, aby idi vozidla pibližujícího se ke kižovatce vas vidl jiné vozidlo na boní komunikaci, s nímž se mže stetnout. Rozhled ve smru jízdy a boní rozhled tvoí rozhledový trojúhelník. Jeho plocha nesmí obsahovat pekážky ležící 0,60 m nad úrovní hran obou silniních tles. Obr. 2.5.1: Tvary záezových svah zajištní boního rozhledu Kontrolní otázky Jakými zpsoby zajišujeme délku rozhledu? Co je rozhledové pole? Jak zajistíte délku rozhledu ve smrovém oblouku? Jak zajistíte délku rozhledu ve výškovém oblouku? Které návrhové prvky jsou na délce rozhledu závisí? - 15 (43) -

Bezpenost na pozemních komunikacích 3 Bezpenost na pozemních komunikacích Vybavení silnic a dálnic: bezpenostní zaízení - záchytná (svodidla, zábradelní svodidla, zábradlí) - vodicí (smrové sloupky, dopravní knoflíky) dopravní znaky zaízení dopravní telematiky únikové zóny (speciální bezpenostní zaízení zahrnující všechna potebná zaízení a vybavení sloužící ke zpomalení nebo zastavení vozidla s poruchou brzdného systému. Skládá se z testovacího úseku, stabilizaního úseku a únikového pruhu) protihlukové clony staniení a omezníkování vegetaní úpravy silniní a dálniní kabely umlé osvtlení na silniních komunikacích ve volné krajin hlásky pro tísové volání clony proti vzájemnému oslování ochrana proti vstupu zve a ostatních voln žijících živoich na silniní komunikaci 3.1 Bezpenostní zaízení Bezpenostní zaízení na silnicích a dálnicích se navrhují v místech, kde hrozí zvýšené nebezpeí úrazu sjetím vozidla, cyklisty nebo pádem chodce z tlesa komunikace, pop. stetnutím motorového vozidla s jiným úastníkem silniního provozu nebo s pevnou pekážkou. Bezpenostní zaízení se rozdlují podle svého úelu na: záchytná vodící 3.1.1 Silniní záchytné systémy Silniní záchytné systémy se navrhují jako: svodidla nebo zábradelní svodidla tlumie náraz zábradlí Navrhování svodidel je nutné posoudit s ohledem na hospodárnost a místní podmínky, nap. na nevhodnou trasu: - 17 (43) -

Projektování pozemních komunikací Modul 9 s vloženým nelogickým obloukem malého polomru s kritickým pírstkem kivosti u stejnosmrných oblouk pi polomru R 1 /R 2 1,5 pro R 500 m nebo R 1 /R 2 2 pro R 500 m pop. s velkým rozdílem polomr protismrných následujících oblouk 3.1.1.1 Svodidla Používat ses mí pouze konstrukce svodidel, které byly schváleny a/nebo povoleny k používání ústedním úadem státní správy ve vcech dopravy. Svodidla schválená" jsou taková svodidla, která schválilo Ministerstvo dopravy a spoj jako záchytné systémy pro použití na PK. Souástí schválení je schvalovací protokol, bez nhož nemže být schválené" svodidlo nabízeno na trhu. MDS schvaluje svodidla na základ TP 60. Svodidla jiná" jsou individuáln navržená svodidla, nejastji staticky posouzená podle návrhových norem jako nosné konstrukce. V souasné dob se používá již nkolik druh schválených typ svodidel, zábradlí nebo zábradelních svodidel. Mezi progresivní druhy svodidel patí nové typy ocelových i betonových svodidel, u nás zejména vyrábné v Nové Huti, a.s. Ostrava (ocelové svodidlo) a v a.s. Stavby silnic a železnic Praha (betonové svodidlo profilu New-Jersey). Rozhodnutí, zda a v kterých místech na pozemní komunikaci umístit svodidlo, se provede na základ píslušných SN, požadavk státních orgán, event. jiných odvodnných požadavk. Prostorové uspoádání, osazování, údržba, konstrukní uspoádání a úprava svodidel je souástí píslušných technických podmínek pro schválená" svodidla. U svodidel jiných" se v tchto otázkách postupuje podle platných norem a dalších pedpis. Technické podmínky uvádí pokyny pro stanovení úrovn zadržení, na základ kterých se následn vybere vhodné schválené" svodidlo a doporuuje postup pi výbru svodidla, event. uvádí souvislosti ovlivující výbr. Svodidla se osazují z dvodu: ochrany provozu na pozemní komunikace (osádky neovládaného vozidla a dalších úastník provozu) ochrany okolí pozemní komunikace (vetn ochrany konstrukcí objekt pozemních komunikací) Podle míry rizika urité pozemní komunikace (rychlost, smrové a výškové pomry, klesání, nebezpené úseky apod.) a podle stupn ochrany okolí se stanoví úrove zadržení, která slouží pro výbr svodidla. Úrove zadržení Úrove zadržení svodidla je ovená velikost boního nárazu vozidlem, kterému je schopno svodidlo vzdorovat, aniž by došlo k jeho pekonání vozidlem, pi zajištní požadované hodnoty prudkosti nárazu a pijatelnosti chování svodidla. Píná deformace svodidla se mí od líce svodidla. - 18 (43) -

Bezpenost na pozemních komunikacích Pracovní šíka svodidla je vzdálenost mezi lícem nedeformovaného svodidla ped nárazem po zadní ást svodidla po nárazu. U ocelových svodidel spojených s podkladem sloupky a u svodidel lanových je dovoleno uvažovat pracovní šíku stejnou hodnotou jako je píná deformace. U betonových svodidel voln položených na podklad (a obdobných ocelových svodidel) je dovoleno pracovní šíku získat soutem píné deformace svodidla a šíky svodidla. Osazení svodidel Svodidlo se osazuje tam, kde to vyžadují SN a další pedpisy. Mimo to jsou pípady, kdy osazení rozhoduje projektant s objednatelem v rámci projektové dokumentace (nebezpená místa, která nejsou uvedena v SN). Pro usnadnní takových rozhodnutí jsou dále uvedeny nkteré souvislosti týkající se umístní svodidla, nebo jeho úpravy. Svodidlo se má obecn osadit tam, kde vlivem charakteru trasy jsou vyšší dvody vyjetí vozidla z vozovky a kde pi tom hrozí takovému vozidlu, resp. jeho osádce, velké nebezpeí. Hlavní dvody vyjetí jsou: spánek nebo mikrospánek pi monotónní jízd a špatný stav povrchu vozovky (voda, sníh, náledí) i nepimená rychlost. Z toho plyne, že nebezpené jsou silnice s vysokou jízdní rychlostí. Oproti tomu naopak vtve, rampy, vjezdy a výjezdy k objektm jsou výrazn bezpenjší. Otázka mikrospánku zde nepichází v úvahu a stav povrchu vozovky pi nízké rychlosti tvoí jen malé nebezpeí. Osazení svodidla na hranici volné šíky nebo prjezdného prostoru je limitní poloha. V souladu se snahou minimalizace následk nehod vlivem nárazu vozidla do svodidla se doporuuje (je-li to možné) osazovat svodidla co nejdále od jízdního pruhu. Je-li známa minimální délka svodidla (uvádí se ve Schvalovacím protokolu MDS, Technických podmínkách pro konkrétní svodidla a v Listech pro navrhování), není dovoleno bezdvodn tuto délku zkrátit. Nkdy mže být nebezpenjší vnitní strana oblouku oproti vnjší. Svodidlo, zejména ocelové s klasickou svodnicí, má tendenci se po nárazu proboit" do strany a vytváet pytel, což je velmi nebezpené. Proto má ke zhušování sloupk dojít na vnitní stran oblouk. To se netýká ramp a vtví malých polomr s návrhovou rychlostí do 60 km/h. Zelené plochy mezi výjezdovými a vjezdovými vtvemi, které jsou nkdy velmi rozsáhlé, bývají ze všech stran lemovány svodidly. Dokonce i v tch pípadech, kdy v zelené ploše není žádná pekážka. Zde se doporuuje zvážit, zda není bezpenjší svodidlo neosadit vbec a umožnit tak neovládanému vozidlu volné vyjetí na plochu. Najetí do pekážky (sloup, znaek) lze úinn zabránit vhodnou zemní úpravou. Vnitní strany ramp, asto malých polomr, bývají osazeny svodidlem v celém prbhu, i když rampa není ve vysokém násypu, není zde žádná pekážka a návrhová rychlost vzhledem k parametrm nepesáhne 60 km/h. Svodidlo zde nemá žádnou funkci (tvoí pouze jakýsi plot) a nedoporuuje se ho zde osazovat. - 19 (43) -

Projektování pozemních komunikací Modul 9 To se týká i výjezd z erpacích stanic, kde se asto v rovinatém terénu, pi jízdní rychlosti pod 60 km/h, objevují svodidla, jejich osazení nemá žádné opodstatnní. Objevují se však i snahy vyhnout se osazení svodidla v extravilánu tím, že se posune znaka obce. Hrozí zde však nebezpeí, že asem, až se na dvod zapomene, se znaka (teba na žádost obyvatel) opt vrátí a chybjící svodidlo mže mít za následek vážnou nehodu. Skalní záezy lemující silnice bývají velmi hrubého povrchu, který nedokáže vozidlo svést jako hladký povrch. Proto se zde doporuuje osazení svodidel, nebo alespo vodicích prvk (betonových, ocelových, umlohmotných, devných apod.) umístných na povrchu záezu. Slouží-li svodidlo také k ochran chodc a jedná-li se o svodidlo svodnicového typu, doplní se na stran piléhajícího pruhu pro pší alespo jedním vodorovným prvkem, který slouží k vedení chodc podél svodidla. Má-li svodidlo rovnž funkci zábradlí a je-li jeho výška menší než 1,10 m, resp. 1,30 m pro cyklisty, doplní se zábradelním nástavcem do požadované výšky. Svodidlo nesmí žádnou svou ástí zasahovat do volné šíky komunikace, krom dolní ásti betonového svodidla, a to jak ve volné krajin, tak na mostních a jim podobných objektech. V prostoru krajnice se svodidlo osazuje na hranici volné šíky komunikace, pokud bezpenost silniního provozu nevyžaduje vtší vzdálenost od hrany zpevnní než 0,5m. V prostoru stedního dlícího pásu se svodidlo umísuje v tchto místech: v ose v krajních polohách (tj. líc svodidla na hranici dílí volné šíky ve vzdálenosti nejmén 0,50 m od hrany zpevnní) Svodidlo se osazuje v nejkratší nutné délce, nejmén však v minimální psobící délce své konstrukce a pitom musí být zajištno pedsazení svodidla ped pekážkou nebo nebezpeným i chránným místem. Jednostranné svodidlo se osazuje v prostoru nezpevnné ásti krajnice komunikace: na násypech silnic, rychlostních silnic a dálnic urených stedním sklonem a výškou svahu dle Obr. 3.1.1.1.1 podél všech píkop jejichž hloubka pesahuje 1,5 m pod hranou koruny i pod ÚT podél všech vodních tok a nádrží, pokud je vzdálenost horní hrany behu od hrany koruny komunikace menší než 10 m pro S, D a 7,5 m (pro kategorijní typ S s normální hloubkou vody vtší než 1,0 m a souasn s výškovým rozdílem dna vtším než 2,0 m (meno od hrany koruny S nebo D) podél soubžných PK nebo železniních tratí podél všech soubžných pekážek (strom o prmru vtším než 0,10 m, sloup VO, budov, zdí atd.) - 20 (43) -

Bezpenost na pozemních komunikacích pi prchodu ochranných pásem vodního zdroje Obr. 3.1.1.1.1: Použití svodidel u svah násyp Jednostranné svodidlo se osazuje: na všech mostech a oprných zdech bez pesypávky a v podjezdech PK podle SN 73 6201 nad mosty, oprnými zdmi a propustky s pesypávkou a na propustcích bez pesypávky, jejichž ímsy leží více než 1,50 m nad terénem nebo dnem vodního toku Oboustranné ocelové nebo betonové svodidlo se doporuuje prbžn osadit ve stedním dlicím pásu o šíce 5,0 m. Musí být osazeno vždy, je-li roní prmr denních intenzit silniního provozu u typruhových komunikací 10 000 a více vozidel za 24 hodin. Zábradelní svodidla se navrhnou na mostech, oprných zdech a propustcích bez pesypávky podle SN 73 6201. Nejmenší výška horní hrany zábradelního svodidla je 1,10 m nad pilehlým povrchem, k ochran cyklist nejmén 1,30 m. Obr. 3.1.1.1.2: Píklad použití svodidla na krajnici v násypu - 21 (43) -

Projektování pozemních komunikací Modul 9 3.1.1.2 Zábradlí Zábradlí schválených typ se navrhuje v místech, kde je ho teba k ochran chodc ped pádem z tlesa pozemní komunikace nebo k zabránní jejich vstupu do jízdního pásu. Nejmenší výška zábradlí nad pilehlým povrchem je 1,10 m. V pípad ochrany cyklist se doporuuje výška nejmén 1,30 m. Navrhuje se: na ímsy most, lávek pro chodce a cyklisty, je-li výška ímsy nad terénem výše než 1,50 m na vnjší okraje veejných chodník silnic a stezek pro chodce a cyklisty, s násypem, pop. behem vodního recipientu ve sklonu 1:1 a strmjším, je-li výškový rozdíl mezi patou násypu a chodníkem (stezkou) vetší nebo roven 2,0 m na vnjší okraje veejných chodník a stezek pro chodce a cyklisty podél vodních tok s normální hloubkou vtší než 1,0 m a výškovým rozdílem dna vtším než 2,0 m meným od hrany koruny do míst, kde chceme zabránit vstupu chodc do jízdního pásu Výšku horní hrany zábradelního madla na mostních objektech stanoví SN 73 6201, v ostatních pípadech je stejná jako v l. 200 SN 73 6101, tj. 1,10 m. Pokud zábradlí vymezuje volnou (pop. dílí volnou) šíku silniní komunikace a nahrazuje smrové sloupky, musí být opateno odrazkami tak, aby spolu se svodidly a smrovými sloupky tvoilo funkn jednotný vodicí systém na silniní komunikaci. 3.1.1.3 Tlumie nárazu Výkonnost tlumi náraz se rozlišuje podle následujících kritérií: výkonnostní tída (rychlostní tída) tída trvalého boního vychýlení tída oblasti vrácení zpt stupe síly nárazu Tída trvalého boního vychýlení a tída oblasti zptného vedení jsou uvedeny v kontrolní zpráv a požadavky se stanoví na základ místní situace. Geometrický tvar tlumi náraz se má pizpsobit místní situaci. Tlumie náraz a ochranná zaízení spolu musí být spojena takovým zpsobem, aby nedocházelo ke vzájemnému negativnímu ovlivnní jejich funknosti. - 22 (43) -

Bezpenost na pozemních komunikacích Obr. 3.1.1.3.1: Tlumi nárazu 3.1.2 Vodící bezpenostní zaízení Vodicí bezpenostní zaízení slouží pro orientaci idie, pokud jde o smr a šíku pozemní komunikace. Funkci vedení vozidel plní vodicí proužky a smrové sloupky, kterými se vybavují všechny silniní komunikace. 3.1.2.1 Vodící proužky V píném uspoádání silnic a dálnic se vodící proužky považují za trvale pojíždnou plochu, k níž piléhají, tj. zpevnné ásti krajnice, stedního dlícího pásu a dopravního ostrvku. Vodící proužky mají tentýž píný sklon jako pilehlý jízdní pruh a navrhují se: v rozmezí jízdního pásu a krajnice v šíce 0,25 m na rozmezí jízdního pásu a nezpevnné ásti stedního dlícího pásu v šíce 0,50 m Okraj vozovky se oznauje vodicí arou (. V 4 podle TP 133). Umístní vodicí áry spolen se správným užitím podélných ar oddlující jízdní pruhy musí zajistit vyznaení jízdních pruh v jednotné šíce odpovídající píslušné kategorii pozemní komunikace. Správné oddlení krajnice od vozovky slouží k zajištní bezpeného pohybu úastník provozu na pozemních komunikacích, zejména tch, kteí krajnici používají. Umísování vodicí áry na okraj zpevnné plochy bez ohledu na pípadn mnící se šíku zpevnní (z toho vyplývá mnící se šíka jízdních pruh v uritém úseku) je nepípustné. Vodicí ára se umísuje na vnitní hranu vodícího proužku podle píslušné SN. V obci se u zvýšených obrubník nemusí vodicí áry užívat. V úsecích pipojení úelových komunikací a míst ležících mimo pozemní komunikaci se vodicí ára neperušuje. 3.1.2.2 Smrové sloupky Smí se používat smrové sloupky pouze schválených typ, z ohebných a lehce destruovatelných hmot, vybavených oranžovými a bílými odrazkami. - 23 (43) -

Projektování pozemních komunikací Modul 9 Smrové sloupky se osazují v nezpevnné ásti krajnice, pípadn ve stedním nebo postranním dlícím pásu. Jsou vysoké 1,05 m u smrov rozdlených silniních komunikací a 0,80 m u ostatních silnic a mají mít obrysovou plochu o šíce 0,10 až 0,13 m. Osazují se vstícn, tj. v témže píném ezu. Vzájemná vzdálenost smrových sloupk je: v pímé a ve smrových obloucích o polomru R 0 1250 m 50m ve smrových obloucích s polomry 1250 m>r 0 850 m 40m R 0 450 m 30m 450 m>r 0 250 m 20m 250 m>r 0 50 m 10m R 0 < 50 m 5m Vzájemná vzdálenost smrových sloupk se mí vždy v ose jízdního pásu. Lze na n umístit odrazky jako formu ochrany proti zvi. Obr. 3.1.2.2.1: Umístní smrového sloupku na krajnici 3.2 Dopravní znaky Základní zásady užití znaek a dopravních zaízení jsou: úelnost srozumitelnost výstižnost viditelnost údržba - 24 (43) -

Bezpenost na pozemních komunikacích 3.2.1 Svislé dopravní znaky Svislé znaky jsou zobrazeny na tabulích, panelech apod. a jsou umístny nad úrovní pozemní komunikace. Na pozemních komunikacích se smjí užívat jen znaky uvedené ve vyhlášce. 30/2001 Sb. Tvary symbol znaek se nesmjí mnit. To neplatí pro znaky se symboly, které mohou být obráceny a se symboly, íslicemi apod., které se uvádjí jen jako vzory. Jejich provedení musí odpovídat konkrétné dopravní situaci, kterou oznaují. Technické parametry svislých dopravních znaek (denní a noní viditelnost, mechanická odolnost, provedení hran, korozivzdornost) a jejich nosné konstrukce stanoví SN EN 12899-1. Podle významu se znaky dlí do skupin rozlišených písmeny velké abecedy dle vyhlášky. 30/2001 Sb.: výstražné (skupina A) Výstražné znaky upozorují na místa, kde úastníku provozu hrozí nebezpeí a kde musí dbát zvýšené opatrnosti. Doplující údaje k výstražným znakám se uvádjí jen na dodatkové tabulce. upravující pednost (skupina P) Obr. 3.2.1.1: Výstražné dopravní znaky Znaky upravující pednost stanoví pednost v jízd v provozu. zákazové (skupina B) Obr. 3.2.1.2: Dopravní znaky upravující pednost Zákazové znaky ukládají úastníku provozu zákazy nebo omezení. Doplující údaje k zákazovým znakám se uvádjí zpravidla na dodatkové tabulce, pouze ve výjimených pípadech a pokud to není na újmu itelnosti znaky, ve spodní ásti znaky. - 25 (43) -