PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Transkript

1 VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 8 KIŽOVATKY OKRUŽNÍ A KIŽOVATKY MIMOÚROVOVÉ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

2 Projektování pozemních komunikací Modul 8 Ing. Michal Radimský, Brno (31) -

3 Obsah OBSAH 1 Úvod Cíle Požadované znalosti Doba potebná ke studiu Klíová slova Použitá terminologie Kižovatky okružní Pojmy Zásady návrhu miniokružní kižovatky Zásady návrhu okružní kižovatky Jízdní pruhy na vjezdových vtvích Jízdní pruhy na výjezdových vtvích Sklony jízdních pás Odvodnní okružní kižovatky Kižovatky mimoúrovové Typy mimoúrovových kižovatek Vzory mimoúrovových kižovatek Návrh mimoúrovových kižovatek Píné uspoádání vtví kižovatky Podklady a zásady návrhu kižovatek Výhledové intenzity Bezpenost provozu Poloha kižovatky v trase Vzájemná vzdálenost kižovatek Úhel kížení Prvky kižovatek Pídatné pruhy Odboovací pruh pro odboování vpravo Pipojovací pruh Prpletové úseky Vtve mimoúrovové kižovatky Podélné sklony v prostoru kižovatky Píný sklon na vtvích kižovatky Výsledný sklon Kolektorové pásy Rozšiovací klín Železniní pejezdy Zásady návrhu a návrhové prvky Dopravní znaení a zabezpeení pejezd Podmínky pro užití nezabezpeených pejezd Rozhledové pomry (31) -

4 Projektování pozemních komunikací Modul Urení rozhledu na mimoúrovových kižovatkách Závr Shrnutí Studijní prameny Seznam použité literatury Seznam doplkové studijní literatury Odkazy na další studijní zdroje a prameny (31) -

5 Úvod 1 Úvod 1.1 Cíle Cílem tohoto modulu je vysvtlit tenái jaké jsou základní druhy mimoúrov- ových kižovatek a v jakých územních podmínkách je lze použít. Jak volit jednotlivé návrhové prvky a jakým zpsobem zajistit rozhledové pomry. Obecné principy a základní podmínky jsou uvedeny v modulu Kižovatky úrovové. 1.2 Požadované znalosti Projektování pozemních komunikací z pedmtu Pozemní komunikace I. 1.3 Doba potebná ke studiu Doba potebná k nastudování tohoto modulu se odhaduje na cca 5 hodin. 1.4 Klíová slova Kížení, kižovatky mimoúrovové, jízdní pruh, pídatný pruh, odboovací pruh pro odboování vpravo, pipojovací pruh, vtve kižovatky, rozhledové pomry, železniní pejezdy. 1.5 Použitá terminologie PK pozemní komunikace OK okružní kižovatka MOK miniokružní kižovatka MÚK mimoúrovová kižovatka - 5 (31) -

6

7 Kižovatky okružní 2 Kižovatky okružní 2.1 Pojmy Okružní kižovatka je druh úrovové kižovatky, která má okružní pás ve tvaru mezikruží, nebo ve tvaru blízkém kružnici, na níž je silniní provoz veden jednosmrným objezdem kolem stedového ostrova proti smru hodinových ruiek od vjezdu ke zvolenému výjezdu. Stedový ostrov je kruhová nebo kruhu blízká fyzická nebo optická pekážka sloužící k usmrnní pohybu vozidel po okružním jízdním pásu kižovatky proti smru hodinových ruiek. Souástí stedového ostrova je i prstenec, jímž se v nkterých pípadech lemuje okraj stedového ostrova. Prstenec je zpevnná ást vnjšího okraje stedového ostrova u okružní kižovatky o vnjším prmru D < 50 m. Prstenec se navrhuje tak, aby mohl být ojedinle pojíždn zejména rozmrnými vozidly (kamión, kloubový autobus, nadmrné pepravy atd.). Okružní jízdní pás kižovatky je jízdní pás v šíce zpevnní vozovky okolo stedového ostrova (vozovka vetn zpevnných krajnic). Vtev okružní kižovatky je jízdní pás (pruh), kterým jsou propojeny pozemní komunikace v oblasti kižovatky na okružní jízdní pás a vzájemn mezi sebou. Vnjší pr mr okružní kižovatky je prmr kružnice, kterou lze vepsat mezi vnjší stavební ohraniení okružního jízdního pásu kižovatky. Vnitní pr mr okružní kižovatky je prmr stedového ostrova (v. pípadného prstence) okružní kižovatky. Stykové napojení vjezdové/výjezdové vtve je pímé napojení vjezdu/výjezdu kižující pozemní komunikace na okružní jízdní pás smrovým obloukem. Miniokružní kižovatka je ta, jejíž vnjší prmr D 23 m, a má vždy zpevnný stedový ostrov. Má podobnou charakteristiku jako okružní kižovatka, kde vtší vozidla nemohou projet po okružním jízdním pásu. Prjezd vtších vozidel je ojedinle možný ale tak, že MOK projedou jako prsenou kižovatkou, tj. pes zpevnný stedový ostrov. Takto projíždjící vozidlo musí dát pednost v jízd všem vozidlm, které MOK projíždjí nebo do ní vjíždjí. Okružní kižovatka je ta, jejíž vnjší prmr D > 23 m a jeho rozmr je závislý na potu pipojených vtví kižujících komunikací, které jsou napojeny na okružní jízdní pás a na zpsobu pipojení vjezd (stykové pipojení, pipojovací pruh) i na místních možnostech pipojení komunikací na okružní jízdní pás. Pr jezdnost vyjaduje fyzickou možnost prjezdu vozidel kižovatkou s ohledem na vlastnosti a rozmry vozidla a geometrické uspoádání a rozmry kižovatky, a to jak pdorysné tak i výškové (vyjaduje se obalovými kivkami). - 7 (31) -

8 Projektování pozemních komunikací Modul 8 Obr : Popis prvk okružní kižovatky s jedním jízdním pruhem na okružním jízdním pásu a jednopruhovými vjezdy a výjezdy Okružní kižovatku lze výhodn použít zejména: za úelem snížení závažnosti dopravních nehod je-li úhel kížení komunikací menší než pipouští SN Návrh okružní kižovatky musí zajistit: bezpený vjezd/výjezd na okružní jízdní pás dostatený rozhled na všech vjezdech i na okružním pásu kižovatky zamezení pímého prjezdu kižovatkou Zásady návrhu miniokružní kižovatky vnjší prmr okružního jízdního pásu kižovatky je D 23 m okružní pás má jeden jízdní pruh o šíce nejmén 4,0 m vjezd do kižovatky je jednopruhový vjezdy a výjezdy miniokružní kižovatky na stejném paprsku kižovatky zpravidla nejsou rozdleny smrovým ostrvkem, ani dopravím stínem stedový ostrov je ešen jako pln pojíždný s odlišným povrchem pipojovací pravostranné oblouky vjezdových a výjezdových vtví se navrhují o R > 3 m Zásady návrhu okružní kižovatky vnjší prmr okružního jízdního pásu je D > 23 m. Vnjší prmr okružního jízdního pásu má rozmr, který odpovídá potu pipojovaných vtví po- - 8 (31) -

9 Kižovatky okružní zemních komunikací na okružní jízdní pás, zpsobu jejich pipojení na okružní jízdní pás a organizaci dopravy na OK. Jednotlivé vjezdy i výjezdy mají na sebe pokud možno bezprostedn navazovat, aby vnjší prmr okružního jízdního pásu byl co nejmenší vjezdy a výjezdy na stejném paprsku kižovatky mají být oddleny smrovacím ostrvkem Vjezd vozidel na okružní jízdní pás se lze provést dvmi zpsoby. Prvním z nich je ešení stykovým napojením (jako na kižovatce tvaru T ), kde prbžná (hlavní) komunikace je okružní jízdní pás s pedností v jízd a vedlejší komunikace je pipojená vjezdová vtev kižující pozemní komunikace. Druhým zpsobem ešení je použití pipojovacího pruhu, a to jen na okružních kižovatkách s vnjším prmrem D > 50 m. Pipojovací pruh se navrhuje v pokraování vjezdové vtve jako pídatný jízdní pruh na vnjším okraji okružního jízdního pásu. Nejmenší délky pipojovacího pruhu je 30 m. I zde musí být svislým, pípadn i vodorovným dopravním znaením jasn smrov vymezen zpsob prjezdu OK Jízdní pruhy na vjezdových vtvích Jednopruhové se navrhují v šíce nejmén 3,0 m, zpravidla 3,5 m s korekcí podle obalových kivek. V šíce nejmén 5,5 m mezi zvýšenými obrubami oddlené od výjezdu dlícím pásem. U dvoupruhových se na vjezdu ponechá píné uspoádání jízdního pásu stejné jako ped okružní kižovatkou. Polomry pipojovacích smrových oblouk v pravém okraji jízdního pásu z vjezdové vtve na okružní jízdní pás se doporuují u vjezdu na OK: se stykovým napojením na okružní jízdní pás OK s vnjším prmrem D > 23 m a < 50 m o polomru 8,0 m až 15,0 m se stykovým napojením na okružní jízdní pás OK s vnjším prmrem D > 50 m o polomru 15,0 m až 30,0 m s pipojovacím pruhem o polomru 30,0 m až 50,0 m v závislosti na délce pipojovacího pruhu - 9 (31) -

10 Projektování pozemních komunikací Modul 8 Obr : Schéma ást okružní kižovatky s vnjším prmrem D>50 m s jednopruhovým okružním jízdním pásem, vjezdy s pipojovacími pruhy a spojovacími vtvemi Obr : Schéma ást okružní kižovatky s vnjším prmrem D>50 m se spirálovit uspoádanými dvma jízdními pruhy na okružním jízdním pásu a stykovými dvoupruhovými vjezdy - 10 (31) -

11 Kižovatky okružní Jízdní pruhy na výjezdových vtvích Šíka jízdního pásu jednopruhové vtve se navrhuje 4,0 m až 5,0 m mezi zvýšenými obrubami s korekcí podle obalových kivek. Šíka vozovky dvoupruhových (vícepruhových) výjezd se navrhuje v násobku 4,0 m mezi zvýšenými obrubami vetn zpevnné krajnice s korekcí podle obalových kivek Sklony jízdních pás Podélné sklony kižujících se komunikací musí mít takové hodnoty, aby pi plynulém napojení na okružní jízdní pás kižovatky nebyl na okružním jízdním pásu pekroen píný sklon 3,5 % smrem k vnjšímu kraji a 6,0 % smrem ke stedu kižovatky. Podélný sklon okružního jízdního pásu kižovatky nesmí pekroit 5,0 %. Výsledný sklon okružního jízdního pásu musí být nejmén 0,5 %. Obr : Píklad píného ezu okružní a miniokružní kižovatky Odvodnní okružní kižovatky Odvodnní je nutno ešit pomocí píných a podélných sklon zpevnných ploch OK (vozovky okružního pásu, prstence, vjezdy a výjezdy kižovatky, srpovité zpevnné krajnice, spojovací vtve kižovatky a chodníky) do odvod- ovacího zaízení (uliní vpusti, žlaby, podobrubníkové odvodovae). Pro odvodnní OK platí normová ustanovení dle SN a SN (31) -

12 Projektování pozemních komunikací Modul 8 3 Kižovatky mimoúrovové 3.1 Typy mimoúrovových kižovatek Kižovatky na všech dálnicích a na silnicích s v n 100 km/h se navrhují jako mimoúrovové (SN ). Na místních komunikacích se navrhují podle SN Jinak se MÚK navrhují jen tehdy, vyžaduje-li to význam mezinárodního silniního tahu v ní vedeného, nelze-li dosáhnout potebné dopravní výkonnosti úrovovou kižovatkou nebo je-li vyhovující a situan proveditelné úrovové ešení vzhledem k okolnímu terénu celkov (provozn i investin) nákladnjší než mimoúrovové. Výhodnost mimoúrovové kižovatky spoívá v tom, že umožuje: bezkolizn pevést dopravní zatížení kižující komunikace zlepšit bezpenost provozu návrhem levého odboení bez kižných bod plynulý prjezd vozidel kižovatkou, což je píznivé pro kapacitu kižovatky a neomezování kapacity mezikižovatkových úsek návrh kižovatky se znanou šikmostí ( < 75 nebo > 105 ) Nevýhody mimoúrovových kižovatek: vysoké náklady na výstavbu a údržbu ve srovnání s ostatními druhy kižovatek ztížená orientace, zejména na složitjších typech mimoúrovových kižovatek vysoké náklady na potebnou plochu pozemku Základní prvky mimoúrovové kižovatky: paprsky kižovatky pídatné pruhy vtve kižovatky kolektorové pásy mostní objekty - 12 (31) -

13 Kižovatky mimoúrovové Uspoádání Typ Stupe usmrnní dopravních proud s kižnými body - kosodélná - s dlicím ostrvkem na vedlejší komunikaci - jednovtvová - osmiková - deltovitá - nekonvenní - s pídatným pruhem/pruhy pro odboení vlevo - s pídatným pruhem/pruhy pro odboení vpravo - s pipojovacím pruhem/pruhy s prpletovými úseky bez prpletových úsek útvarová - srdcovitá - tylístková - trojlístková - dvojlístková (sousední kvadranty) - prstencovitá - trubkovitá - sdružená - trubkovitá dvojlístková s vystídanými lístky - rozštpová - spirálová - turbinová - hvzdicová - s pídatnými pruhy s kolektorovými pásy Tab : Typy a usmrnní mimoúrovových kižovatek 3.2 Vzory mimoúrovových kižovatek Rozdlení MÚK však lze zjednodušen provést i následovn: a) podle potu kižných bod na jednotlivých vtvích kižovatky bezkolizní (nemají žádný kolizní bod, piemž se kižný bod prletových úsek do tohoto výtu nezapoítává) kižovatky kolizní (mají alespo jeden kižný bod, piemž se rovnž kižný bod prletového úseku nezapoítává) b) podle potu nutných mostních objekt c) podle pdorysného tvaru (viz. typy kižovatek z pedchozí Tab.3.1.1) - 13 (31) -

14 Projektování pozemních komunikací Modul 8-14 (31) -

15 - 15 (31) - Kižovatky mimoúrovové

16 Projektování pozemních komunikací Modul 8 Obr : Vzory mimoúrovových kižovatek 3.3 Návrh mimoúrovových kižovatek Na uceleném úseku pozemní komunikace by mli být použity takové typy mimoúrovových kižovatek, které spolu vytváejí uritý dopravní systém pehledný a pochopitelný pro idie. Stídání diametráln odlišných kižovatek s rozdílným uspoádáním vede ke snížení vlastní pochopitelnosti dopravní situace. Pi návrhu mimoúrovových kižovatek se uvažuje základní poet jízdních pruh a vážený poet jízdních pruh. Základní poet jízdních pruh je roven jejich potu na mezikižovatkových úsecích a vztahuje se na paprsky kižovatky mimo fyzickou oblast kižovatky. Vážený poet jízdních pruh je rozvržení jejich potu na kižovatce, tj. v místech odpojení a pipojení vtví a mezi tmito místy. Nejmenší poet jízdních pruh na vtvích kižovatky závisí na návrhové intenzit a požadované kvalit silniní dopravy (viz Píloha A [3]). Vážený poet jízdních pruh se ídí tmito doporueními: v míst odpojení kižovatkové vtve poet jízdních pruh ped odpojením má být stejný jako poet jízdních pruh za odpojením nebo menší o jeden jízdní pruh poet jízdních pruh na kižující se komunikaci se ped a za kižovatkou nemá lišit o více než jeden jízdní pruh - 16 (31) -

17 Kižovatky mimoúrovové , 6, 8, základní poet jízdních pruh Obr : Základní poet jízdních pruh na paprscích MÚK Návrh výškového uspoádání mimoúrovové kižovatky závisí na tchto hlavních hlediscích: místní podmínky (konfigurace terénu, zástavba apod.) kategorie a tídy pozemních komunikací (návrhové kategorie silnic a dálnic, funkní skupiny a typy píného uspoádání místních komunikací) výhody a nevýhody vedení komunikace v podjezdu a na nadjezdu požadavky rozhledu Kategorie a tídy komunikací, na kterých se navrhuje mimoúrovová kižovatka, ovlivují volbu výškového uspoádání svými smrovými a výškovými pomry. Jestliže je jedna z komunikací vyšší kategorie nebo tídy, má návrh mimoúrovové kižovatky upednostnit hledisko trasy této komunikace ped hlediskem místních podmínek. 3.4 Píné uspoádání vtví kižovatky Vtve MÚK lze navrhovat jako: vtve obousmrn pojíždné nejmén dvoupruhové vtve jednosmrn pojíždné jednopruhové nebo dvoupruhové, pípadn típruhové Poet jízdních pruh na kižovatkové vtvi závisí na výhledové intenzit na vtvi a požadované úrovni kvality dopravy a urí se výpotem podle Pílohy A [3]. Základní šíka jízdních pruh na vtvích kižovatky odpovídá šíce pídatných pruh, ale nesmí být užší než 3,0 m. Hodnoty rozšíení jízdních pruh ve smrových obloucích jsou uvedeny v Tabulce 38 [3] (31) -

18 Projektování pozemních komunikací Modul Podklady a zásady návrhu kižovatek Tato kapitola je spolená pro kižovatky jako jeden celek. Podklady a zásady návrhu viz modul Kižovatky úrovové. 3.6 Výhledové intenzity Tato kapitola je spolená pro kižovatky jako jeden celek. Výhledové intenzity viz modul Kižovatky úrovové. 3.7 Bezpenost provozu Tato kapitola je spolená pro kižovatky jako jeden celek. Bezpenost provozu viz modul Kižovatky úrovové. 3.8 Poloha kižovatky v trase Základní myšlenky a principy jsou totožné s výkladem uvedeným v modulu Kižovatky úrovové Vzájemná vzdálenost kižovatek Vzájemná vzdálenost kižovatek má sladit požadavky na zajištní dopravní dostupnosti pilehlého území a plynulého a bezpeného silniního provozu na kižujících se komunikacích. Je urena normami podle kategorie komunikací ím vyšší kategorie a rychlost, tím vtší vzdálenost mezi kižovatkami: na silnicích podle SN na místních komunikacích podle SN Vzájemná vzdálenost kižovatek se mí: na silnicích bez pídatných pruh a na místních komunikacích mezi osami kižujících/pipojovaných komunikací na dálnicích a silnicích s pídatnými pruhy ve smru staniení od konce pipojovacích pruh první kižovatky k zaátku odboovacích pruh druhé kižovatky na místních komunikacích mezi osami kižujících se komunikací Vzdálenost sousedních kižovatek na silnicích, když jedna kižovatka má pídatné pruhy a druhá ne, se mí mezi osou kižující/pipojované komunikace kižovatky bez pídatných pruh a zaátkem odboovacích pruh nebo koncem pipojovacích pruh kižovatky s pídatnými pruhy s tím, že se uvažuje kratší vzdálenost. Pro vzájemnou vzdálenost mimoúrovových kižovatek platí stejné podmínky jako u kižovatek úrovových (31) -

19 Kižovatky mimoúrovové Vzdálenosti mimoúrovových kižovatek na dálnicích a silnicích lze ovlivnit umístním vtví kižovatky nebo návrhem kolektorového pásu. Obr : Schématické píklady uspoádání vtví kižovatky a návrhu kolektorového pásu pro dosažení požadované vzdálenosti mezi MÚK Doporuené nejmenší vzdálenosti mezi vtvemi MÚK viz píloha G ([3]) Úhel kížení V pípad mimoúrovové kižovatky nemá velikost úhlu kížení pozemních komunikací a jejich vtví pímý vliv na bezpenost silniní dopravy. Šikmé kížení umožuje dispoziní ešení mimoúrovové kižovatky odpovídající místním podmínkám, ale negativn ovlivuje hospodárnost výstavby, zejména mostních objekt. Z hlediska hospodárnosti je vhodné, aby úhel kížení byl pokud možno blízký Prvky kižovatek Pídatné pruhy Pídatné pruhy umožují: vyazení odboujících vozidel z prbžných jízdních pruh, snížení jejich rychlosti na hodnotu umožující bezpené odboení na kižující komunikaci nebo zastavení pro ekání na odboení zrychlení vozidel pipojujících se na kižující komunikaci na rychlost blízkou rychlosti na pilehlém jízdním pruhu a snadnjší zaazení do dopravního proudu kižující komunikace - 19 (31) -

20 Projektování pozemních komunikací Modul 8 Pídatné pruhy se zizují: u všech MÚK, R a MR a na silnicích smrov rozdlených s v n 80 km/h (umisují se zpravidla na všech paprscích mimoúrovové kižovatky) na kižovatkách silnic zalenných do sít mezinárodních silnic Šíka pídatného pruhu je závislá na kategorijním typu komunikace. Podle úelu pro který se pídatný pruh zizuje rozlišujeme: odboovací pruh pipojovací pruh Odboovací pruh pro odboování vpravo U MÚK se pídatný pruh pro odboování (odboovací pruh) pipojuje na vjezdovou ást paprsku kižovatky. Celková délka odboovacích pruh u MÚK se rovná soutu L po = L v + L d : (odboení vozidel bez podstatného snižování jejich rychlosti na prbžném jízdním pruhu) vyazovacího úseku L v (v = vyazení) Délka závisí na návrhové rychlosti v mezikižovatkovém úseku. Hodnoty tchto délek jsou uvedeny v Tabulce 33 [3]. zpomalovacího úseku L d (d = decelerace) Zpomalovací úsek L d umožuje požadované snížení rychlosti odboujícího vozidla a jeho délka se vypote stejn jako u úrovových kižovatek. Hodnoty délek zpomalovacího úseku pro v n = 100 a 120 km/h lze odeíst v grafech na Obr. 84 [3]. Nejvtší délka zpomalovacího úseku je 240 m. Obr : Pídatný pruh pro odboování vpravo na MÚK Pipojovací pruh Pipojovací pruh je pídatný pruh, který je urený pro zaazování vozidel do dopravního proudu na prbžném jízdním pruhu nebo pásu a umisuje se vpravo od pilehlého jízdního pruhu (31) -

21 Kižovatky mimoúrovové Celková délka pipojovacích pruh u MÚK se rovná soutu L pp = L od + L m + L z : oddlovacího úseku L od Oddlovací úsek L od je ást pipojovacího pruhu v délce 30 m, která je oddlena od pilehlého jízdního pruhu paprsku kižovatky vodorovnou dopravní znakou V1a (ára souvislá). manévrovacího úseku L m Manévrovací úsek L m je uren pro zaazení vozidel v rychlosti 0,75*v n píslušné komunikace do pilehlého jízdního pruhu. Zaíná 30 m za hrotem jazyka kižovatky a koní na zaátku zaazovacího úseku L z. zrychlovacího úseku L a Zrychlovací úsek L a, na kterém se uvažuje zrychlení vozidla z rychlosti na vtvi kižovatky na rychlost potebnou pro zaazení do dopravního proudu na pilehlém jízdním pruhu paprsku kižovatky, se sestává z délky pechodnice L pilehlé k pipojovacímu pruhu, délky oddlovacího úseku L od a ásti manévrovacího úseku L m dlouhého podle dopravní situace na paprsku kižovatky. zaazovacího úseku L z Zaazovací úsek usnaduje výjezd z pipojovacího pruhu do pilehlého jízdního pruhu a jeho délka se navrhuje podle Tab. 35. [3]. Obr : Pídatný pruh pro pipojování na MÚK Na D, R a MR se navrhuje jednotná délka pipojovacích pruh pro uritou návrhovou rychlost podle Tabulky 35 [3] Pr pletové úseky Prletový úsek umožuje pi jednoduchém prpletu vzájemnou zmnu jízdního pruhu dvou vozidel v jednom jízdním smru ze sousedních jízdních pruh. Vícenásobný prplet vzniká pi možnosti zmny jízdního pruhu vozidel na více jak dvou soubžných jízdních pruzích jednoho jízdního smru (31) -

22 Projektování pozemních komunikací Modul 8 Kapacita prpletového úseku je závislá na intenzit a pomru proplétajících se dopravních proud. Maximální hodnota intenzity prpletového úseku je dosažena pro rovnomrný podíl prpletových proud Vtve mimoúrovové kižovatky Vtve MÚK lze navrhovat jako: vtve obousmrn pojíždné nejmén dvoupruhové vtve jednosmrn pojíždné, jednopruhové nebo dvoupruhové, pípadn típruhové Na mimoúrovových kižovatkách se navrhují vtve pímé, polopímé a vratné. Návrhová rychlost kižovatkové vtve má umožovat rychlost odboování a pipojování na paprsek kižovatky, která odpovídá uritému podílu návrhové rychlosti (silnice, dálnice) nebo nejvyšší dovolené rychlosti (místní komunikace) nadízené komunikace. Návrhové rychlosti kižovatkových vtví na MÚK uvádí Tabulka 36 [3]. Doporuené návrhové rychlosti v v pro jednotlivé druhy kižovatkových vtví jsou uvedeny na Obr Výjezdové ásti pímých a polopímých vtví kižovatek na dálnicích se navrhují na návrhovou rychlost 50 km/h nebo vyšší. Obr : Jazyk vtve kižovatky Smrové vedení kižovatkových vtví urujeme podle Tabulky 37 [3]. Pro smrové oblouky se používá kružnicový oblouk zpravidla s pechodnicemi. Nejmenší polomr smrového oblouku vtve závisí na návrhové rychlosti vtve kižovatky a píném sklonu vozovky. Pechodnice se vkládá mezi pímou a kružnicový oblouk, pípadn mezi dva stejnosmrné nebo protismrné kružnicové oblouky. Pechodnice se navrhuje ve tvaru klotoidy, ale nevyluuje se použití jiné vhodné kivky. Doporuuje se, aby parametr klotoidy A vyhovoval vztahu Ro/3 A Ro. Nejmenší délka pechodnice má mít hodnotu: 1,5*v v metru pi klopení jízdního pruhu/pásu kolem vnjší hrany vodicího proužku v v metru pi klopení kolem osy jízdního pruhu/pásu - 22 (31) -

23 Kižovatky mimoúrovové Jednopruhové jednosmrné vtve na mimoúrovových kižovatkách dálnic a silnic musí umožnit objíždní odstaveného vozidla. Pro zajištní tohoto požadavku se navrhne vozovka (jízdní pruh a zpevnná krajnice vpravo) v šíce 5,50 m plus rozšíení v oblouku. Základní šíka jízdních pruh na vtvích kižovatky odpovídá šíce pídatných pruh, ale nesmí být užší než 3,0 m. Hodnoty rozšíení jízdních pruh ve smrových obloucích jsou uvedeny v Tabulce 38 [3]. Rozšíení závisí na tom, zda se jedná o jednosmrnou i obousmrnou vtev a zda je oblouk pravotoivý i levotoivý. U obousmrných vtví se rozšiují oba jízdní pruhy, ale nesymetricky vnitní více než vnjší. Obr : Druhy a poloha vtví MÚK Podélné sklony v prostoru kižovatky Podélné sklony paprsk kižovatky mají být co nejmenší a nemají pekroit 4,0 % v oblasti pipojení a ve zdvodnných pípadech na sbrných místních komunikacích mohou být až 6,0 %. Podélné sklony vtví kižovatky nemají pekroit 6,0 %. Ve zdvodnných pípadech na vtvích rychlostních silnicích a rychlostních místních komunikacích se mže podélný sklon navrhnout do - 23 (31) -

24 Projektování pozemních komunikací Modul 8 7,0 %. Na jednosmrných vtvích v klesání a na sbrných místních komunikacích mohou být navrhovány podélné sklony vtví do 8,0 % Píný sklon na vtvích kižovatky Základní píný sklon v pímé se navrhuje zpravidla 2,5 %. Pi rekonstrukcích v obtížných podmínkách lze navrhnout základní píný sklon 2,0 %. V pímém úseku vtve se dvma jízdními pruhy se mže, je-li to výhodné, navrhnout jednostranný píný sklon. Obr : Uspoádání píných sklon na výjezdovém a vjezdovém konci vtve kižovatky Pro zmnu píného sklonu platí ustanovení o nejvtším a nejmenším sklonu vzestupnice uvedená v [2]. Rozdíl opaných sklon na poátku a konci vtve (vetn pídatných pruh) a pilehlé prbžné vozovky nesmí pesáhnout hodnotu 5,0 % (31) -

25 Kižovatky mimoúrovové Výsledný sklon Výsledný sklon jízdních pruh/pás (vytvoený píným podélným sklonem) nemá být vtší než 9,0 %. Pro zajištní odtoku srážkové vody nemá být výsledný sklon menší než 0,5 % a nesmí být menší než 0,3 % Kolektorové pásy Kolektorový pás omezuje poet odpojení a pipojení na prbžný jízdní pás tím, že se do nj po odpojení z prbžného jízdního pásu zapojí více vtví kižovatky, obslužná zaízení a kižovatky veejn pístupných úelových komunikací, nap. SPH a pak se kolektorový pás pipojí na prbžný jízdní pás. Kolektorový pás musí být fyzicky oddlený od prbžného jízdního pásu dlicím postranním pásem. Ve zdvodnných pípadech s ohledem na stísnné pomry lze navrhnout oddlení kolektorového pásu svodidlem na zúženém dlicím pásu šíky odpovídající navrženému záchytnému systému s ureným stupnm zadržení. Základní šíka jízdních pruh kolektorového pásu se navrhne stejná jakou mají navazující pídatné pruhy Rozšiovací klín Smrové vedení prbžných jízdních pruh v prostoru kižovatky mže být ovlivnno vložením dopravních ostrvk, prbžných jízdních pruh a odbo- ovacích pruh. Smrové odchýlení musí být ešeno plynule rozšiovacími klíny. Norma doporuuje rozšíení symetrické. Obr : Tvar nábhového klínu, kde b=d, L=L r Délka rozšiovacího klínu L r je závislá na návrhové rychlosti v n a potebném odsunutí d. L r délka rozšiovacího klínu [m] v n návrhová rychlost [km/h] d šíka dlícího pruhu [m] d píné odsunutí [m], platí d d/2 d píné odsunutí [m], d = d d L = r vn * d (1) - 25 (31) -

26 Projektování pozemních komunikací Modul 8 Nábhové klíny tvoí zaátek adicího nebo odboovacího pruhu a konce pipojovacího pruhu. Délka nábhového klínu se rovná délce vyazovacího nebo zaazovacího úseku Železniní pejezdy Dle silniního zákonu.13/97 Sb. o pozemních komunikacích se kížení silnic a místních komunikací (u novostaveb) zizuje jako mimoúrovové. U dálnic a smrov rozdlených rychlostních komunikací je tato podmínka píkazová a vyluuje výjimky. Zízení úrovového kížení silnice nebo místní komunikace (pejezd) mže píslušný silniní správní orgán se souhlasem drážního správního úadu a píslušného orgánu Policie R povolit zcela výjimen pouze v pípadech malého dopravního významu. Toto ustanovení se nevztahuje na tramvajovou a trolejbusovou dráhu. Pejezdy se dlí: a) podle doby trvání trvalé doasné b) podle potu kížených kolejí jednokolejné dvoukolejné a vícekolejné c) podle úhlu kížení pozemní komunikace s dráhou kolmé šikmé d) podle druhu pozemní komunikace na silnici na místní komunikaci na úelové komunikaci e) podle povahy a úelu dráhy celostátní dráhu a vleku dráhu mstskou dráhu zvláštního urení f) podle nejvyšší dovolené rychlosti silniních vozidel na pejezdu s nejvyšší dovolenou rychlostí 30 km/h s nejvyšší dovolenou rychlostí 50 km/h g) podle zabezpeení zabezpeené nezabezpeené - 26 (31) -

27 Kižovatky mimoúrovové ízené svtelným signalizaním zaízením ovládaným jízdou tramvaje h) podle používání uživateli pozemní komunikace trvale používané uzavené závorami, otevírané na požádání opatené zábranami znemožující vjezd na pejezd Za pejezdy se nepovažují: úrovová kížení pozemní komunikace s lanovými a trolejbusovými dráhami úrovová kížení pozemní komunikace s tramvajovou tratí, jejíž trasa je závislá na PK a kde se provoz dráhy ídí pravidly silniního provozu dopravní plochy uvnit výrobního objektu sloužící provozu silniních a kolejových vozidel závodu a pracovníkm závodu oznaené dopravní znakou D48a Zóna s dopravním omezením úrovová kížení komunikace pro zavazadlové vozíky se staniní kolejí pechody v železniních stanicích, zastávkách a na trati pro pracovníky D úrovová kížení vnitropodnikových komunikací s dlními dráhami v obvodu dlní organizace Zásady návrhu a návrhové prvky hranice nejbližší kižovatky musí být vzdálená od nebezpeného pásma pejezdu, meno v ose komunikace, nejmén 10 m. U novostavby pak nejmén 20 m u novostaveb se musí umístit pejezd vn od krajních výchylek stanic, zastávek, výhyben, odboek, kolejiš vleek a nákladiš apod. Pejezd nesmí být umístn v místech nezaruujících rozhledové pomry ani v lomech sklon trati a ped návstidly, kde by zastavené železniní vozidlo i souprava obsazovala pejezd podle možností se nesmí pejezd zizovat pes koleje v oblouku s pevýšením a nesmí se zídit v pechodnici, vzestupnici a oblouku, pokud pevýšení vytváí na PK podélný sklon s > 3,0 %, smující proti sklonu PK u staveb a pestaveb PK má být jejich podélný sklon v pilehlých úsecích co nejmenší, pokud možno do 3,0 %. U silnic kategorijní šíky vtší jak S 7,5 smí být tento sklon nejvýše 3,0 % s tím, že pilehlý úsek komunikace v tomto sklonu musí mít délku alespo 30 m lomy podélného sklonu PK vn krajních kolejí se zaoblí parabolickými oblouky dle SN a SN Nejmenší polomr zaoblení mže být R = 260 m, pop. u pejezd na místních komunikacích s jedním pruhem mimoádn až R = 100 m pi ešení pejezdové vozovky platí píslušné drážní pedpisy (vzorové listy). Stavební úprava pejezdové vozovky dle tchto pedpis se provede min. v délce nebezpeného pásma pejezdu - 27 (31) -

28 Projektování pozemních komunikací Modul 8 píný sklon pejezdové vozovky je dán niveletou koleje. Nelze zde obvykle splnit požadavek silniních norem na min. výsledný sklon pozemní komunikace Dopravní znaení a zabezpeení pejezd Dopravní znaení pejezd se provádí v souladu s píslušnými pedpisy (zejména Pravidla silniního provozu, Vyhláška o kížení pozemních komunikací s dráhami, Pravidla technického provozu mstských drah aj. ) Výstražný kíž se umisuje ve smru jízdy silniních vozidel na pravé stran (pop. i na levé stran) vn její volné šíky tak, aby žádná ást nebyla od osy krajní koleje (! ne kolejnice) vzdálena mén než 4,0 m. Výstražný kíž musí být viditelný nejmén na vzdálenost 20 m. V pípad použití dopravní znaky C2 Stj, dej pednost v jízd se tato znaka umístí pod nebo ped výstražný kíž. V pípad, že zabezpeovací zaízení pejezdu nevaruje idie pedepsaným zpsobem, je možno oznait pejezd dopravní znakou D45 Zmna místní úpravy s textem Pozor pejezdové zabezpeovací zaízení není v innosti. Ped pejezdy elektrizovaných tratí, kde skutená výška trolejového drátu snížená o 0,55 m u stejnosmrné, 0,65 m u jednofázové trakní soustavy a 0,50 m u mstských drah je menší než 4,80 m, se umisuje dopravní znaka B16 Zákaz vjezdu vozidel, jejichž výška pesahuje vyznaenou mez. Osvtlovací zaízení nesmí oslovat idie ani rušit ízení vozidla a to jak silniního, tak i drážního. Obr : Úprava podélného profilu silniní komunikace pi nov vzniklém úrovovém kížení Podmínky pro užití nezabezpeených pejezd Nezabezpeené pejezdy nemají zabezpeovací zaízení, které by dávalo výstrahu, že se k pejezdu blíží drážní vozidlo (31) -

29 Kižovatky mimoúrovové Nezabezpeené pejezdy není dovoleno zizovat: na dvou a vícekolejných tratích nebo soubzích tratí (tj. dvou samostatných tratích, je-li osová vzdálenost menší než 30 m), kde jsou na pejezdu nebo v jeho blízkosti možné souasné jízdy drážních vozidel na tratích s traovou rychlostí na pilehlém úseku dráhy vtší jak 60 km/h, v pípad pejezd vybavených zábranami (nap. sezónní pejezdy) vtší jak 80 km/h a v pípad pechodu pro pší vtší jak 100 km/h pi dopravním momentu pejezdu (tj. souin padesátirázové intenzity silniního provozu na pozemní komunikaci vynásobené 10 hodinami, a prmrné intenzity provozu na železniní trati za 24 h) vtším než voz/den nemže-li být zajištna nkterá rozhledová délka v obtížných místních podmínkách 3.13 Rozhledové pomry Urení rozhledu na mimoúrovových kižovatkách Na odboovacích pruzích musí být rozhled nejmén pro zastavení na vzdálenost pro 0,85 a na pipojovacích pruzích 0,75 rychlosti uvažované pro zastavení na prbžných jízdních pruzích. Na vtvích kižovatky musí být umožnn rozhled pro zastavení pro návrhovou rychlost vtve kižovatky v délkách podle SN na dálnicích a silnicích a podle SN na místních komunikacích. Obr : Zajištní rozhledu z pipojovacího pruhu - 29 (31) -

30 Projektování pozemních komunikací Modul 8 Smrový a výškový návrh paprsk kižovatky, ke kterému piléhá pipojovací pruh, musí umožovat zptný rozhled z vozidla na pipojovacím pruhu v celé délce manévrovacího úseku prostednictvím zrcátka na pilehlý jízdní pruh paprsk kižovatky na délku podle Tabulky Rozhledový bod vozidla na manévrovacím pruhu se umisuje do výšky 1,0 m nad povrchem vozovky. Rozhled se zajistí zpt na pí vozidla na hlavní komunikaci ve výšce 1,0 m nad osou pilehlého jízdního pruhu. Smrodatná/dovolená rychlost komunikace v km/h Délka zptného rozhledu X z v m Tab : Zptný rozhled z manévrovacího úseku pipojovacího pruhu na pilehlý jízdní pruh X z v [m] Kontrolní otázky Vyjmenujte základní prvky okružních kižovatek, schematicky nakreslete a popište. Jak dlíme okružní kižovatky? Jaké typy mimoúrovových kižovatek znáte? Nakreslete základní vzory mimoúrovových kižovatek. Z jakých ástí se skládá pruh pro odboení vrpavo? Z jakých ástí se skládá pipojovací pruh? Nakreslete vtve MÚK z hlediska druhu a polohy. Jakým zpsobem kížíme pozemní komunikaci s železniním pejezdem? - 30 (31) -

31 Závr 4 Závr 4.1 Shrnutí Kižovatky jako celek jsou rozdleny do dvou modul Kižovatky úrovové a Kižovatky mimoúrovové. Tento modul pojednává o kižovatkách mimoúrovových. Piemž tená musí mít na pamti, že oba moduly nelze považovat za oddlené celky, nýbrž za dv úzce související literatury. Modul vysvtluje význam jendotlivých návrhových prvk u mimoúrovových kižovatek. Názorn pedkládá píklad jejich užití a poukazuje na jednotlivé specifika. 4.2 Studijní prameny Seznam použité literatury [1] SN Názvosloví silniních komunikací [2] SN Projektování silnic a dálnic [3] SN Projektování kižovatek na silniních komunikacích [4] SN Železniní pejezdy a pechody [5] TP 135 Projektování okružních kižovatek na silnicích a místních komunikacích Seznam doplkové studijní literatury [6] Chochol Š., Lehovec F., Pošvám J., Rondoš L. Cesty a Dialnice I. Projektovanie. Bratislava: ALFA, 1989 [7] Krajovi M. a kolektiv, Dopravní stavby I. BRNO: CERM, Odkazy na další studijní zdroje a prameny [8] [9] ek=20 [10] (31) -