KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU



Podobné dokumenty
Tunelářské odpoledne 1/2011 Železniční tunely na trati Votice Benešov u Prahy. Projektové řešení Zahradnického tunelu

T E R M I N O L O G I E

OLBRAMOVICKÝ A TOMICKÝ I.

ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE. cvičení z předmětu 12ZTS letní semestr 2016/2017

MDT OBOROVÁ NORMA Schválena: Federální ministerstvo dopravy

Konstrukce železničního svršku

Sylabus přednášky č.7 z ING3

ZÁKLADNÍ POJMY Z TRASOVÁNÍ

PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY

SEZNAM NOREM URČENÝCH K REVIZI

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, DIPRO, spol s.r.o.

Konstrukční uspořádání koleje

METRO Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154IG4. OCHRANNÉ PÁSMO METRA

VÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ

L J Kompendium informací o LCS Úvod Součásti LCS Lesní cesty Dělení lesních cest... 13

Kolejový jeřáb GOTTWALD GS TR

METRO. Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Uvedené materiály jsou pouze podkladem přednášek předmětu 154GP10.

VYTYČENÍ OSY KOMUNIKACE. PRAXE 4. ročník Ing. D. Mlčková

Rekonstrukce tunelu Alter Kaiser-Wilhelm. Ing. Jiří Tesař, obchodní ředitel,

Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Definice, předpisy, základní požadavky

Katedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617

VÝHYBKY A ZHLAVÍ ŽELEZNIČNÍ STANICE

K OZA SE PASE NA POLOVINĚ ZAHRADY Zadání úlohy

Evidované údaje: Pozn. výkonná jednotka, která má objekt ve správě DÚ číslo a název určujícího DÚ podle předpisu SŽDC (ČD) M12

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

METODICKÝ POKYN PRO NAVRHOVÁNÍ, VÝSTAVBU A ÚDRŽBU NÍZKÝCH PROTIHLUKOVÝCH CLON

VYUŽITÍ GEORADARU PRO DIAGNOSTIKU ŽELEZNIČNÍHO SPODKU V PRAXI U SŽDC

PROJEKTOVÁNÍ KOLEJOVÉ DOPRAVY

TUNELY 2. Doc. Ing. Pavel Hánek, CSc. Následující stránky jsou doplňkem přednášek předmětu 154GP10 PROFILY TUNELŮ

Dopravní a liniové stavby 12 Železniční infrastruktura

DIPRO, spol s.r.o. VĚCNÝ ZÁMĚR

ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE

Navrhování tunelů. Normy. Základní pojmy

PRAHA - BEROUN, NOVÉ ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

Prostorová poloha koleje

*CRDUX001H634* CRDUX001H634

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Prvního pluku 367/ Praha 8 - Karlín

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek DOPLŇUJÍCÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO GEOMETRICKÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ KOLEJÍ

Mezipřímé (nejen) v kolejových spojeních a rozvětveních

REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE STUDENEC TECHNICKÁ ZPRÁVA. BRNO, listopad 2005 upravil Richard Svoboda

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta stavební. Konstrukce a dopravní stavby BAKALÁŘSKÁ PRÁCE REKONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ STANICE

Vytyčování pozemních stavebních objektů s prostorovou skladbou

Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška. Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk,

Aplikace novelizované ČSN v oblasti měření a hodnocení GPK

NÁVRH VÝŠKOVÉHO ŘEŠENÍ 2 VARIANTY:

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK

CESTI Workshop KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o., WP2. WT 2 Drážní svršek. 2_3 Pevná jízdní dráha

PRŮŘEZOVÉ CHARAKTERISTIKY

Laserové skenování - zaměření a zpracování 3D dat v průběhu výstavby tunelu

Možnosti zvyšování traťových rychlostí u SŽDC

Využití georadaru pro diagnostiku železničního spodku v praxi u SŽDC

VÝZNAM ÚROVNĚ ZPRACOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH STUPŇŮ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE NA VOLBU TECHNOLOGIE VÝSTAVBY TUNELU

Infrastruktura kolejové dopravy

Seminář ACRI ve spolupráci s ÚNMZ a Sdružením dopravních podniků Praha, DIPRO, spol s.r.o.

ČIŠTĚNÍ KOLEJOVÉHO LOŽE JAKO PROSTŘEDEK KVALITNÍ ÚDRŽBY ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU Ústí nad Labem, Emil Filip STRABAG Rail, a.s.

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH

Výsledky výpočtů a skutečnost. Tunely prodloužení trasy metra A

ÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY. Michal Radimský

Revize ČSN Projektování silnic a dálnic

NÁSTUPIŠTĚ POMŮCKA PRO CVIČENÍ Z PŘEDMĚTU ŽELEZNIČNÍ STAVBY 3 (ZST3)

Geomatika v prostředí dominantního provozovatele dráhy

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství. Podzemní stavitelství PŘEDNÁŠKY

ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU

6 Základní konstrukční parametry trakčního vedení nad AC 1 kv a DC 1,5 kv 7

Platné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Rozsah technickobezpečnostní zkoušky

Zajišťování provozuschopnosti dráhy. Ing. Bohuslav Navrátil

Workshop 2014 VUT FAST Brno

Příprava a realizace tunelu Ejpovice z pohledu investora Ing. Milan Majer, SŽDC, Stavební správa západ

České vysoké uče í te h i ké v Praze. Fakulta stave í

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy

VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 Zásady navrhování

ZADÁNÍ ročníkového projektu pro III.a IV.ročník studijního oboru: Konstrukce a dopravní stavby

φ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Služební rukověť. Seznam vzorových listů železničního svršku

Bc. Jan Touš projektování pozemních komunikací Inženýrská, konzultační a projektová činnost

Základní pojmy Hlavní části mostu NEJLEPŠÍ MOST JE ŽÁDNÝ MOST

BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I

Železniční svršek úzkorozchodných drah

č.. 8 Dokumenty o GPK na VRT

NÁPLŇ PŘEDMĚTŮ PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ. MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin )

ZKUŠENOSTI Z PROVOZNÍHO OVĚŘOVÁNÍ TECHNOLOGIE STYKOVÉHO ODTAVOVACÍHO SVAŘOVÁNÍ KOLEJNIC MOBILNÍ SVAŘOVNOU APT 1500RL - ROBOTIZOVANÉ PRACOVIŠTĚ

4. cvičení- vzorové příklady

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK NA MOSTNÍCH OBJEKTECH. Účinnost od 1.

VZOROVÝ PŘÍKLAD NÁVRHU MOSTU Z PREFABRIKOVANÝCH NOSNÍKŮ

C1. TECHNICKÁ ZPRÁVA

PROVOZNÍ OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH KONSTRUKCÍ

od zadaného bodu, vzdálenost. Bod je střed, je poloměr kružnice. Délka spojnice dvou bodů kružnice, která prochází středem

PŘÍČNÝ ŘEZ JEDNOKOLEJNOU ŽELEZNIČNÍ TRATÍ

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Polní cesty v k.ú. Obora u Loun a k.ú. Počedělice TECHNICKÁ ZPRÁVA. Polní komunikace C 1

Zajištění absolutní polohy koleje. Radomír Havlíček

Hodnocení vodicích vlastností lokomotivy v obloucích velmi malých poloměrů podle nové vyhlášky UIC 518:2009

HYDROTECHNICKÝ VÝPOČET

1 Úvod. Poklesová kotlina - prostorová úloha

PEVNÁ JÍZDNÍ DRÁHA V EJPOVICKÝCH TUNELECH. Stavba Modernizace trati Rokycany Plzeň

Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv

Transkript:

KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU

OBSAH 1. ÚVOD... 3 1.1. Předmět a účel... 3 1.2. Platnost a závaznost použití... 3 2. SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY... 3 3. ZÁKLADNÍ POUŽITÉ POJMY... 3 4. POSTUP ŘEŠENÍ ÚLOHY... 3 4.1. Vnitřní líc ostění tunelu... 4 4.1.1. Tunelová klenba... 4 4.1.2. Nutné kolejové lože... 4 4.1.2.1. Šířka obrysu kolejového lože (šířkové uspořádání)... 4 4.1.2.2. Výška obrysu kolejového lože (výškové uspořádání)... 5 4.1.2.3. Projednání... 5 4.1.3. Popis geometrického řešení vnitřního líce ostění tunelu... 5 4.1.4. Služební chodníky... 6 4.2. Záchranné tunelové výklenky... 6 4.3. Vztah osy tunelu a osy os... 6 5. ZDŮVODNĚNÍ... 6 2 Vzorový list - Světlý tunelový průřez dvoukolejného tunelu

1. ÚVOD 1.1. Předmět a účel Předmětem vzorového listu je řešení základních rozměrů teoretického vnitřního líce tunelového ostění a jeho vztahu ke směrovému a výškovému řešení trati, s cílem najít optimální prostorové uspořádání příčného řezu nového tunelu a zároveň maximálně zjednodušit konstrukci příčného řezu. Typizace geometrie vnitřního líce ostění by měla znamenat i snížení investičních nákladů na výstavbu nových tunelů úsporou prostředků na přestavbu bednícího vozu. Vzorový list dvoukolejného železničního tunelu byl vypracován na podnět odboru 13 Generálního ředitelství Českých drah. 1.2. Platnost a závaznost použití Vzorový list platí pro železniční dráhy celostátní, regionální ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., které jsou ve správě SŽDC s.o. a které provozují ČD a.s. Vzorový list platí pro nové tunely na dvoukolejných elektrifikovaných tratích se vzdáleností os kolejí 4,0 m a výškou trakčního nástavce 6,0 m. Technicky je hranice návrhové rychlosti pro použití vzorového listu 200 km/h. Vzorový list je takto i koncipován. Současná legislativa však omezuje rychlost a tím i platnost použití vzorového listu na 160 km/h. V případě změny příslušné legislativy je tedy možné tento vzorový list nadále používat. Vzorový list je závazný pro všechny projekční, investorské, stavebně montážní firmy a výkonné jednotky, které se zabývají projektováním tunelů a prováděním prací na tunelech uvedených drah. 2. SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY Předpisy a normy, které byly použity při vytváření tohoto vzorového listu jsou uvedeny přímo v textu vzorového listu, v kapitole Související normy a předpisy. 3. ZÁKLADNÍ POUŽITÉ POJMY Definice použitých pojmů je uvedena přímo v textu vzorového listu, v kapitole Základní použité pojmy. 4. POSTUP ŘEŠENÍ ÚLOHY Při hledání optimální geometrie vnitřního líce ostění tunelu jako ideální obalové křivky STPP je vždy třeba vzít v úvahu i vzájemný vztah osy tunelu a osy os. Poloha osy tunelu ve vztahu k ose os má při směrovém vedení koleje v oblouku a tedy při převýšení koleje výrazný vliv na velikost plochy příčného řezu tunelu. Je proto třeba vždy optimalizovat i vzájemný vztah geometrie vnitřního líce ostění a STPP (vztah osy tunelu a osy os). Navržené řešení zohledňuje všechny uvedené faktory a umožňuje průchod STPP tunelem. Vzorový list - Světlý tunelový průřez dvoukolejného tunelu 3

4.1. Vnitřní líc ostění tunelu Řešení geometrie vnitřního líce ostění tunelu musí zohledňovat průchodnost ve dvou úrovních. První úroveň je prostor tunelové klenby a zajištění průchodnosti sdruženého tunelového průjezdného profilu (STPP) dle ČSN 73 7508 Železniční tunely (viz. kapitola 4.1.1 Tunelová klenba). Druhou úrovní řešení je potom zajištění prostoru nutného kolejového lože dle ČD S3, kapitola 12 Železniční svršek na mostních objektech a ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů (viz. 4.1.2 Nutné kolejové lože). 4.1.1. Tunelová klenba Směrové a výškové vedení trasy je popsáno celou řadou parametrů. Rozhodujícím parametrem pro návrh tvaru vnitřního líce ostění je převýšení koleje. Převýšení koleje se může podle ČSN 73 6360 1 Konstrukční a geometrické uspořádání koleje železničních drah a její prostorová poloha, Část 1: projektování pohybovat v intervalu 0-150 mm, kde 150 mm je maximální povolené převýšení a tedy horní mez intervalu. Tento interval byl při optimalizaci tvaru pracovně rozdělen na podintervaly v kroku 10 mm a byla zkoumána prostorová průchodnost STPP, podle ČSN 73 7508 Železniční tunely, pro jednotlivé intervaly převýšení. Na různých variantách geometrického uspořádání vnitřního líce ostění byla ověřována možnost použití různých tvarů ostění a různých poloměrů zakřivení. Z vyšetřovaných variant geometrické polohy vnitřního líce ostění bylo vybráno řešení ve tvaru kružnice o jediném poloměru R = 5700 mm. Střed kružnice popisující vnitřní líc ostění tunelu je umístěn 1900 mm nad úrovní temena hlavy kolejnice (TK). Navržená geometrie splňuje požadavek prostorové průchodnosti STPP v celém intervalu převýšení od 0 150 mm. Poloměr vnitřního líce ostění R = 5700 mm byl zvolen jako kompromis mezi snahou o minimalizaci plochy příčného řezu tunelu a snahou použít jeden tvar vnitřního líce ostění pro celý možný rozsah převýšení koleje v tunelu. 4.1.2. Nutné kolejové lože Kolejové lože v tunelu je uvažováno jako kolejové lože zapuštěné dle předpisu ČD S3. Podle ČSN 73 7508 Železniční tunely musí kolejové lože dovolovat práci strojní čističky a odpovídat rozměrům kolejového lože na mostních objektech podle ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů. Tvar obrysu nutného kolejového lože je uveden v předpise ČD S3, část 12 Železniční svršek na mostních objektech. 4.1.2.1. Šířka obrysu kolejového lože (šířkové uspořádání) Podle části 14 ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů je šířka obrysu nutného kolejového lože v přímé koleji 2200 mm na obě strany od projektované polohy osy koleje. Ve směrovém oblouku se na vnitřní straně zvětšuje šířka nutného obrysu kolejového lože (měřená vodorovně) o hodnotu v0 + 50 [mm] (šířka celkem 2200 + V0 + 50 mm) bez ohledu na velikost převýšení koleje. Na vnější straně oblouku se šířka nutného obrysu zmenšuje hodnotu v0 / 2 [mm] (šířka celkem 2200 - V0 / 2 mm). Kde V0 je rozšíření mostního průjezdního průřezu, dané vztahem V0 = 36 000 / r [mm], kde r je poloměr směrového oblouku [m]. Toto řešení je shodné se sněním předpisu ČD S 3 a však již neodpovídá současným požadavkům na prostor nutného kolejového lože. Vzorový list proto doplňuje normu ČSN 73 7508 Železniční tunely 4 Vzorový list - Světlý tunelový průřez dvoukolejného tunelu

podle přílohy č.8 a přílohy č.9 vzorového listu. Šířka obrysu nutného kolejového lože je 2200 mm od projektované polohy osy koleje bez ohledu na směrové vedení osy. Odpadá tedy rozšíření mostního průjezdního průřezu v0. Toto rozšíření již není v současnosti obsaženo ani v profilu tunelového průjezdného profilu (TPP) podle ČSN 73 7508 Železniční tunely a není pro nasazení strojní čističky kolejového lože nutné. Rezerva 60 mm od vnější vertikální hranice ke svislé stěně prostoru pro kabelová vedení je dodržena. 4.1.2.2. Výška obrysu kolejového lože (výškové uspořádání) Podle části 14 ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů je výška obrysu nutného kolejového lože měřená v příčném řezu svisle dolů od spojnice úložných ploch pražce bez ohledu na druh pražce 510 mm a to v celé šířce obrysu nutného kolejového lože. Dalším rozhodujícím předpisem je ČD S3 Železniční svršek. Zde je uveden požadavek na dodržení výšky 350 mm pod dolní hranou betonového pražce a započítání rezervy 40 mm mezi obrysem nutného kolejového lože a povrchem spádové odvodňovací vrstvy. Vzorový list doplňuje výše zmíněná normová ustanovení takto. Pod dolní hranou pražce je nutno dodržet minimální tloušťku nutného kolejového lože 350 mm. Zároveň musí být dodržena výška obrysu nutného kolejového lože měřená v příčném řezu svisle dolů od spojnice úložných ploch pražců bez ohledu na druh pražce 570 mm. Rezerva 40 mm pod dolní hranicí obrysu nutného kolejového lože není uvažována, protože zde nedochází ke kontaktu s plošnou izolací ani její tvrdou ochranou. Výška obrysu nutného kolejového lože musí být dodržena v celé šířce obrysu (t.j. 2200 mm od osy koleje) až do převýšení koleje 100 mm včetně (viz příloha č.8 vzorového listu). Při převýšení koleje větším než 100 mm je možno upravit výšku nutného kolejového lože na vnitřní straně směrového oblouku. Dolní hranice obrysu je pod hranou pražce zalomena do vodorovné podle přílohy č.9 vzorového listu. 4.1.2.3. Projednání Všechna zmíněná doplnění norem byla navržena se snahou optimalizovat tvar nutného kolejového lože v tunelu tak, aby řešení odpovídalo současnému stavu. Řešení bylo projednáno v rámci zpracování vzorového listu s Oddělením technologie a diagnostiky odboru stavebního GŘ Českých drah (O 13) a Oddělením technologie a mechanizace Technické ústředny dopravní cesty (TÚDC) ČD. 4.1.3. Popis geometrického řešení vnitřního líce ostění tunelu Vnitřní líc sekundárního ostění je tvořen jednou kružnicí o poloměru R = 5 700 mm. Geometrický střed kružnice je umístěn na ose tunelu 1 900 mm nad TK. Vrchol tunelové klenby je 7 600 mm nad TK. Dolní vodorovná hranice konstrukce ostění tunelu (dno tunelu) je 850 mm pod TK. Středový úhel kruhové výseče mezi body průsečíků vodorovné dolní hranice vnitřního líce a kružnice hranice vnitřního líce klenby je 237,6919. Plocha příčného řezu ohraničeného čárou vnitřního líce ostění je A = 81,119 m 2. Tato plocha není zmenšena o plochu určenou pro umístění kabelových vedení, která je proměnná. Tvar teoretického vnitřního líce ostění tunelu je vyobrazena ve Vzorovém listě železničního dvoukolejného tunelu, příloze 3. Vzorový list - Světlý tunelový průřez dvoukolejného tunelu 5

4.1.4. Služební chodníky Relativní výška služebních chodníků může po délce tunelu proměnná v závislosti na velikosti převýšení kolejí v tunelu. Horní hrana služebního chodníku má zpevněný povrch. Povrch kolejového lože přitom musí být vodorovný nebo skloněný maximálně 12%. Minimální šířka služebních chodníků 500 mm je dána ČSN 73 7508. Po celé délce tunelu se doporučuje zachovat konstantní šířku obslužného chodníku tak, aby vyhověla všem převýšením v úseku vedeném v tunelu. 4.2. Záchranné tunelové výklenky Minimální povolené rozměry výklenku jsou uvedeny v ČSN 73 7508 Železniční tunely. Minimální hloubka je 750 mm a minimální výška je 2200 mm. Relativní výška výklenku (velikost relativní výškové kóty) musí být v celém tunelu stejná. To umožní opakované použití bednění ostění tunelu. Relativní výšková kóta stropu tunelu se vypočte z relativní výškové kóty dna výklenku situovaného v místě nejvyšší relativní výšky obslužného chodníku přičtením požadované výšky výklenku. V praxi to znamená, že v některých místech tunelu mohou mít výklenky větší výšku než minimální požadovanou. Ke změnám hloubky výklenků není důvod a musí být zachován minimální rozměr 750 mm. Zvětšení výrubu při ražbě výklenků lze považovat za zanedbatelné. 4.3. Vztah osy tunelu a osy os Z hlediska snadného směrového řešení tunelu by bylo ideální zachovat polohu osy tunelu v ose os. Toto řešení, by ale vedlo ke zbytečnému zvětšování plochy příčného řezu tunelu, a tím i ke zvyšování nákladů na výstavbu. Při převýšení v tunelu je tedy třeba osu tunelu odsadit od osy os. V celé délce tunelu se doporučuje, z důvodů zjednodušení trasování tunelu, pokud to vzájemný vztah geometrického uspořádání kolejí a geometrie vnitřního líce ostění tunelu umožní, zachovat konstantní odsazení osy tunelu od osy os.pokud není možno zachovat konstantní odsazení osy tunelu od osy os v celé délce tunelu provede se změna odsazení. Změna odsazení osy tunelu od osy os se provádí podle ČSN 73 7508 Železniční tunely, bod 6.3.4.3.4. Mezní odsazení osy tunelu od osy os včetně zohlednění rozšíření ze vzepětí vlivem polygonálního tvaru tunelového ostění jsou uvedena ve Vzorovém listu dvoukolejného železničního tunelu, příloze č.1. V intervalu mezi křivkami grafu je garantována při daném převýšení prostorová průchodnost STPP tunelem při velikost vzepětí f = 60 mm (poloměr směrového oblouku R = 300 m a délce sečny 12 m). Pokud dojde ke změně převýšení v tunelu v intervalu 0 80 mm není nutno odsazovat osu tunelu od osy os. Navržená geometrie umožní provést koleje tunelem bez změny odsazení. 5. ZDŮVODNĚNÍ Výsledné řešení vzorového listu vnitřního líce ostění tunelu je kompromisem mezi snahou o minimalizaci plochy příčného řezu a snahou o normalizaci geometrie příčného řezu a tím snížení nákladů na 6 Vzorový list - Světlý tunelový průřez dvoukolejného tunelu

přestavbu bednícího vozu a zjednodušení konstrukce příčného řezu. Zvolené řešení bylo vybráno po studiu více možných variant jako přijatelný kompromis. Navržený příčný řez vnitřního líce sekundárního ostění pokrývá celou škálu možných převýšení koleje. Vzorový list - Světlý tunelový průřez dvoukolejného tunelu 7