MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakula regionálního rozvoje a mezinárodních sudií Analýza vybraných demografických ukazaelů Chile Bakalářská práce Auor: Marina Jeřábková Vedoucí práce: PhDr. Dana Hübelová, Ph.D. Brno 2013 1

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem uo bakalářskou práci vyvořila samosaně pod vedením Ph.Dr. Dany Hübelové Ph.D. s použiím lieraury, kerou uvádím v seznamu. V Brně dne 23. kvěna 2013... Podpis 2

Absrak Jeřábková, M. Analýza vybraných demografických ukazaelů Chile. Bakalářská práce. Brno, 2013. Témaem bakalářské práce je analyzova demografické ukazaele Chile, rychle se rozvíjející země v Lainské Americe. Cílem práce je analyzova současné demografické ukazaele a nasíni budoucí demografický vývoj Chile. Prakická čás se zabývá analýzou vybraných demografických ukazaelů Chile v období le 1960 2012 a predikcí ukazaelů za období le 2013 2050. Dále následuje srovnání analyzovaných ukazaelů s demografickými ukazaeli Evropské unie. Klíčová slova Demografie, Chile, predikce, Evropská unie Absrac Jeřábková, M. The analysis of he seleced demographic indicaors in Chile. Bachelor hesis. Brno, 2013. The opic of his hesis is o analyze he demographic indicaors of Chile, developing counry in Lain America. The aim of his esis is o analyse curren demographic indicaors and o ouline he fuure demographic rends of Chile. The pracical par analyses he seleced demographic indicaors in Chile in he period of 1960-2012 and he predicion for he period 2013-2050. This is followed by a comparison of he analyzed indicaors wih he demographic indicaors of he European Union. Key words Demography, Chile, predicion, European Union 3

PODĚKOVÁNÍ Tímo bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce paní PhDr. Daně Hübelové, Ph.D. za její vsřícný přísup, rpělivos, pochopení, cenné rady a odborné informace při zpracování bakalářské práce. 4

ZADÁNÍ PRÁCE VYMĚNIT TENTO PAPÍR ZA PAPÍR SE ZADÁNÍM PODEPSANÝM!!! 5

OBSAH 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE... 8 1.1 Úvod... 8 1.2 Cíl práce... 8 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED... 9 2.1 Vymezení pojmů demografie... 9 2.2 Demografické subdisciplíny... 10 2.3 Zjišťování demografických údajů... 11 2.3.1 Soupis obyvaelsva... 12 2.3.2 Sčíání lidu... 12 2.3.3 Evidence přirozené měny... 13 2.3.4 Populační regisr... 14 2.4 Demografické ukazaele... 14 2.4.1 Analyická daa... 15 2.5 Vybrané demografické procesy... 16 2.5.1 Úmrnos (Moralia)... 16 2.5.2 Plodnos (Ferilia)... 17 2.6 Vybraná demografická srukura obyvaelsva... 18 2.6.1 Srukura obyvaelsva podle pohlaví... 19 2.6.2 Srukura obyvaelsva podle věku... 20 3 MATERIÁL A METODIKA... 23 3.1 Zájmový region... 23 6

3.1.1 Fyzicko-geografická charakerisika... 24 3.1.2 Hisorický vývoj... 26 3.1.3 Poliický sysém... 27 3.1.4 Ekonomická siuace... 28 3.2 Časové řady... 29 3.2.1 Časové řady inervalové... 30 3.2.2 Časové řady okamžikové... 30 3.2.3 Srovnaelnos údajů v časové řadě... 31 3.2.4 Elemenární charakerisiky časový řad... 32 3.2.5 Modelování časových řad... 32 4 VÝSLEDKY PRÁCE... 34 4.1 Socioekonomická charakerisika zájmového regionu Chile... 34 4.2 Demografická charakerisika vybrané ukazaele... 35 4.3 Srukura obyvaelsva podle pohlaví a věku a předpokládaný vývoj... 36 4.4 Ukazaelé úmrnosi... 49 4.5 Ukazael plodnosi... 54 5 SROVNÁNÍ UKAZATELŮ CHILE A EVROPSKÉ UNIE... 55 6 ZÁVĚR... 58 7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 60 8 SEZNAM OBRÁZKŮ... 62 9 PŘÍLOHY... 64 10 SEZNAM PŘÍLOH... 65 7

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 Úvod Témaem bakalářské práce je Analýza vybraných demografických ukazaelů Chile v období le 1960 2050. Jedná se o rozvojovou zemi, kerá se díky své demografické srukuře posupně blíží k rozvinuým zemím. Mezi rozvojovými zeměmi o není obvyklé, a proo mne oo éma zaujalo. Ale i přeso, že země se blíží k úrovni rozvinuých zemí, ak sále nemá olik dosupných a zveřejněných údajů jak je o u zemí rozvinuých. V druhé čási bakalářské práce bych Vám ráda nasínila problemaiku demografie obecně. Vymezení pojmů demografie, jaké je zjišťování demografických ukazaelů, demografické ukazaele, demografické procesy a srukura obyvaelsva. Ve řeí čási bakalářské práce Vás seznámím se zájmovým regionem, kerým je Chile. Přiblížím jeho charakerisiku, hisorický vývoj, poliický sysém a ekonomickou siuaci. Dále kráce popíši časové řady, keré se používají na vývoj ukazaelů pro budoucí vývoj. V prakické čási zaměřím na vývoj vybraných demografických ukazaelů a nakonec na srovnání ukazaelů Chile a Evropské Unie. 1.2 Cíl práce Cílem práce je analyzova demografický vývoj a jeho predikci. Dalším cílem je provedení analýzy demografických ukazaelů, kerými jsou plodnos a úmrnos. Ukazael úmrnosi bude rozdělen na úmrnos celkově, úmrnos děí, úmrnos děí pod 5 le, kerá bude ješě rozdělena podle pohlaví a novorozeneckou úmrnos. Daa, kerá jsem pořebovala ke zpracování éo bakalářské práce, byla dosupná na webových sránkách Svěové Banky (The World Bank). Posledním cílem bude srovnání demografických ukazaelů Chile s Evropskou Unií. 8

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Vymezení pojmů demografie Slovo demografie pochází z řečiny. Je o složeniny dvou slov démos, což je lid, a grafein, což je psá. Přeloženo do češiny, je o edy lidopis. I když je oo slovo vyvořeno v duchu českého jazyka a s jeho příbuznými se můžeme běžně seka, nepoužívá se. To proo, že ermín demografie se poprvé objevil až v druhé polovině 19. soleí, u nás se začal používa až na přelomu soleí. (Koschin F., 2005, s. 7) Název demografie edy napovídá, čím se eno vědní obor zabývá popisem lidu. Tako řečeno je o ovšem ne zcela přesné. Popisem lidu spíše ovšem používáme ermín populace, což je pro změnu z lainského populus (=lid) - se zabývá i mnoho jiných věd. Demografie se zabývá reprodukcí populace. (Koschin F., 2005, s. 7) Demografie je vědní obor, kerý se zabývá sudiem reprodukce lidských populací a podmíněnosmi ohoo procesu. Objekem sudia demografie jsou lidské populace, předměem demografického sudia je demografická reprodukce, chápaná jako neusálá obnova lidských populací v důsledku procesu rození a vymírání. Tao přirozená obnova populace se označuje jako přirozená měna nebo éž přirozený pohyb obyvaelsva. (Kalibová K., 2001, s. 5) Od demografické reprodukce je nuno odliši ermín populační vývoj, kerý je obsahově širší, neboť v sobě zahrnuje i prosorovou mobiliu obyvaelsva, nazývanou éž mechanická měna neboli migrace. (Kalibová K., 2001, s. 5) S procesem demografické reprodukce jsou spojeny demografické událosi (jevy). Kromě narození, úmrí a porau se za demografické událosi považují i sňaek, rozvod, ovdovění, nemoc apod., neboť mají přímý vliv na proces porodnosi a úmrnosi. Demografie suduje yo demografické událosi jako hromadné jevy. Údaje z evidence nejprve meodicky upraví do procesů porodnosi, úmrnosi, poraovosi, sňaečnosi, rozvodovosi, nemocnosi a poé následuje analýza ěcho procesů s cílem nají jejich pravidelnosi, krákodobá kolísání i dlouhodobé rendy. (Kalibová K., 2001, s. 5) 9

Demografii lze vymezi dvojím způsobem: 1. jako obor, poznávající zákoniosi a obecné pravidelnosi demografické reprodukce a jejich specifické projevy a podmíněnosi u konkréních populací, kerými jsou: - biologická podsaa demografické reprodukce, - ekonomické, sociální a přírodně geografické prosředí, 2. jako obor, kerý zahrnuje do předměu svého sudia nejen proces demografické reprodukce a jeho podmíněnosi, ale i jeho důsledky, keré je možno nají v široké oblasi živoa lidí. (Kalibová K., 2001, s. 5) 2.2 Demografické subdisciplíny Podle Kalibové (2001) se demografie v sysému věd nachází na rozhraní oborů přírodovědných a společenských. Na základě různých kriérií lze vymezi demografické subdisciplíny, z nichž nejznámější jsou: Demografická analýza: zabývá se rozborem jednolivých složek demografické reprodukce, j. úmrnosi spojené s nemocnosí, porodnosi, poraovosi, sňaečnosi a rozvodovosi. Demografický meodologie: zahrnuje demografickou saisiku, maemaickou demografii, demografické modely apod. Úzce navazuje na osaní meodologické obory, jakými jsou např. saisika, maemaika, logika a eorie pravděpodobnosi. Teoreická demografie: na základě získaných poznaků formuluje různé hypoézy, keré lze zahrnou do demografické eorie. Hisorická demografie: na konkréním populačním vývoji v minulosi ověřuje populační eorie a vyváří vlasní hypoézy. Regionální demografie: úzce souvisí s geodemografií a geografií obyvaelsva, kerá se zabývá vývojem rozmísění a migrací obyvaelsva. (Kalibová K., 2001, s. 5) 10

Obecně lze edy říci, že reprodukce obyvaelsva je obnova určié vymezeného území sřídáním generací zemřelých generacemi živě narozených novorozenců (přirozená reprodukce), resp. v širším slova smyslu (celková reprodukce) pak obnova geograficky omezené populace ne jenom přirozenou reprodukcí, nýbrž včeně vlivu migrací obyvaelsva. (Roubíček V., 1997, s. 15 16) 2.3 Zjišťování demografických údajů Spojení demografie a saisiky je velmi úzké a saisické údaje jsou pro demografii klíčové je o pro ni empirický maeriál, bez něhož nemůže exisova. Demografické údaje jsou v zásadě dvojího ypu: jednak informují o savu, jednak o pohybu. Savem rozumíme velikos populace (j. poče jedinců členů populace) a její srukuru podle pro demografii zajímavých znaků k určiému časovému okamžiku. Pohybem pak rozumíme pro demografii zajímavé událosi, keré v populaci (obyvaelsvu) nasanou během určiého časového inervalu (zpravidla jednoho roku). Míso pohyb se užívá jako synonyma i ermín měna. (Koschin F., 2005, s. 11) Roubíček (1997, s. 24 25) člení demografii do čyř problémových oddílů: 1. Demografická saika: pramenem údajů pro oo zkoumání je především sčíání lidu. Sav obyvaelsva daný jeho počem, srukurou a rozmísěním se neusále mění a yo změny savu obyvaelsva se nazývají pohyb (měna) obyvaelsva. Podle formy ěcho změn se rozlišuje přirozený pohyb (měna) ( reprodukce obyvaelsva ) daný přirozenou obnovou obyvaelsva výměnou generací narozených a zemřelých, mechanický pohyb (měna) ( migrace obyvaelsva ) daný prosorovým přemisťováním obyvaelsva a sociální pohyb daný změnami sociálních znaků (povolání, rodinný sav, ekonomické znaky, apod.) 2. Demografická dynamika: základním pramenem údajů pro oo zkoumání je především regisrace přirozeného a mechanického pohybu obyvaelsva 3. Demografická prognosika: pramenem údajů pro eno oddíl jsou oba dříve uvedené pramenné zdroje sčíání lidu i regisrace pohybu obyvaelsva 11

4. Populační poliika: případně někerá čás aplikované demografie. Je velmi důležiým problémovým okruhem pro demografa, i když přísně vzao do demografie nepaří, neboť je součásí poliiky. Za prameny demografických da se považují všechny prameny běžné demografické saisiky i výsledky speciálních výběrových šeření. Prameny demografických da jsou sčíání lidu, evidence přirozené měny, evidence migrací, evidence nemocnosi, výběrová šeření, populační regisry a hisorické prameny. (Kalibová K., 2001, s. 9) 2.3.1 Soupis obyvaelsva Soupis obyvaelsva je relaivně jednoduchá akce, při níž se zjišťuje jen několik základních údajů například věk, pohlaví a povolání. (Koschin F., 2005, s.11) 2.3.2 Sčíání lidu Sčíání lidu (populační census) je souborná saisická akce sběru, uspořádání, zhodnocení, analýzy a publikování vybraných demografických, ekonomických a sociálních údajů. Výsledky sčíání lidu poskyují informace o savu, poču, rozmísění a srukuře obyvaelsva k určiému okamžiku a ýkají se všech osob v zemi nebo v její určié, přesně vymezené čási. Sčíání lidu má anonymní charaker a zjišěné skuečnosi nesmí slouži k jiným účelům. (Kalibová, K., 2001, s. 6) Základní jsou informace o pobyu. Zjišťuje se míso příomnosi v rozhodný okamžik. Rozhodným okamžikem bývá obvykle půlnoc, proože o je doba, kdy se poměrně málo lidí nachází na cesě z jednoho mísa do druhého. Kromě mísa příomnosi se zjišťuje i míso obvyklého pobyu, keré je v různých zemích definováno různě. Aby bylo možné učini si aké předsavu o změnách mísa pobyu, zjišťuje se i míso narození, délka pobyu v bydliši, míso předchozího pobyu. (Koschin F., 2005, s. 12) Mezi základní informace paří samozřejmě i osobní údaje, jako jsou pohlaví, věk a rodinný sav. Další skupinu údajů voří údaje o domácnosi a o rodině. Zjišťuje se vzah k hlavě domácnosi a vzah k hlavě rodiny, pořadí manželsví a poče děí. Dále se zjišťuje ješě občansví, národnos, jazyk, vzdělání a nábožensví. Poslední skupinu voří 12

údaje ekonomického charakeru: ekonomická akivia, míso práce, druh vykonávané práce, posavení v zaměsnání a odvěví. (Koschin F., 2005, s. 12) Je známou skuečnosí, že žádné rozsáhlejší saisické šeření se neobejde bez chyb, snahou však je yo chyby minimalizova. Přesnos zjišění celkového poču obyvael závisí do značné míry na vymezení kaegorie sčíaného obyvaelsva a na jejím důsledném dodržování v průběhu celé akce. Základní snahou sčíání lidu je, aby v něm byla zahrnua každá osoba pouze jednou a aby žádná osoba nebyla vynechána. Z ohoo důvodu se obvykle sčíá jak obyvaelsvo současně příomné, ak i obyvaelsvo bydlící. Vlasní sčíací akci je nuné omezi na nejkraší možnou dobu. (Kalibová K., 2001, s. 10) Soupisy mají dos rozsáhlý program, akže jsou velmi náročné jak na pracovní síly, ak na maeriál. Proo se provádí poměrně v dlouhých inervalech. Nyní se doporučuje provádě soupisy obyvaelsva ve svěovém měříku každých dese le. Meodickými doporučeními koordinuje jednolivá národní sčíání po sránce srovnaelnosi Saisický úřad OSN (Organizace spojených národů). (Roubíček V., 1997, s. 51) Sčíání lidu je organizováno pravidelně ve všech zemích svěa. Výjimku voří dvě skupiny zemí: 1. někeré vyspělé země, keré nahradili sčíání lidu kvaliním populačním regisrem (Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Finsko) 2. někeré zaosalé země (Demokraická republika Kongo, Angola, Afganisan, Libanon), kde sčíání neprobíhá v pravidelných inervalech z nejrůznějších důvodů (zejména poliická nesabilia, válka apod.). (demografie.info, 2013-04-18) 2.3.3 Evidence přirozené měny Běžná evidence pohybu obyvaelsva zobrazuje procesy, keré v obyvaelsvu probíhají, j. především procesy přirozené reprodukce a migrace. (Roubíčke V., 1997, s. 44) Termín přirozená měna se v demografii používá pro vyjádření procesů rození a vymírání lidských populací, j. pro spojení dvou základních složek demografické 13

reprodukce. V širším pohledu se do přirozené měny zahrnuje i sňaečnos, rozvodovos, poraovos a nemocnos. Přirozená měna souvisí pouze s přirozenou obnovou populace, zn., že nezahrnuje migrace (zv. mechanickou měnu). (Kalibová K., 2001, s. 10) 2.3.4 Populační regisr Populační regisr je způsob zjišťování údajů o obyvaelsvu určiého území, kerý je určiou kombinací způsobů, výhod i nevýhod censu obyvaelsva na jedné sraně a regisrace pohybu obyvaelsva na sraně druhé. Populační regisr plní edy úlohu soupisu savu i regisrace událosí. Jeho podsaou je sousředění všech údajů o jednolivci, dále regisrace událosí jako změn savu jednolivců a konečně bilancování změn srukury celých souborů obyvaelsva. Populační regisr je způsob regisrace údajů o jednolivcích, spočívající v sysému záznamů o osobách, žijících v jednolivých obcích. (Roubíček V., 1997, s. 53) Za určiých (náročných) podmínek je možné, aby populační regisr nahradil klasický způsob evidence přirozené měny obyvaelsva a dokonce i sčíání lidu. Populační regisry jsou zavedeny éměř ve všech evropských zemích, avšak kvalia, úplnos a zaručení ochrany sbíraných da se mezi zeměmi velmi různí. Ke kvaliním paří populační regisry s dlouhou radicí v zemích Beneluxu a ve Skandinávii. (demografie.info, 2013-04-18) 2.4 Demografické ukazaele Numerické charakerisiky vlasnosí a procesů, keré jsou úmrnos (moralia), plodnos (ferilia), sňaečnos, rozvodovos, migrace a porodnos (naalia), se nazývají demografické ukazaele. (Koschin F., 2005, s. 24) Základní demografická daa získáme z výsledků sčíání lidu, evidence přirozené měny, evidence migrací, z různých výběrových šeření či regisrů obyvaelsva. Jsou o např. celkový poče obyvael, poče zemřelých, narozených, rozvodů, sňaků apod. (Kalibová K., 2001, s. 13) Z uvedených základních absoluních ukazaelů, keré charakerizují především exenziu demografických procesů, j. jejich rozsah a srukuru ať už v rozměru času 14

kalendářního, či času generačního (en je charakerizován věkem) je možné vypočía řadu charakerisik relaivních (poměrných), keré nám poskynou řadu dalších zajímavých informací. (Roubíček V., 1997, s. 33) 2.4.1 Analyická daa Poměrná neboli relaivní čísla podle Kalibové (2001, s. 13): 1. poměrná čísla exenzivní porovnávání dvou sejnorodých údajů ve sejném časovém okamžiku a ve shodném prosorovém vymezení, pak vypočené relaivní číslo určuje srukuru daného celku. Je obvykle vyjádřeno v procenech a nazýváno poměrným číslem srukury nebo poměrným číslem exenzivním. 2. poměrná čísla inenzivní ve jmenovaeli jsou nosielé událosí či jevů uvedených v čiaeli a nazývají se míry. Při výpoču měr je poče jednoek ve jmenovaeli udáván buď ke sředu sledovaného inervalu, nebo se bere průměr z počáečního a koncového savu jedná se eda o zv. sřední sav obyvael (např. hrubá míra úmrnosi udává poče zemřelých na 1000 obyvael sředního savu. Mezi poměrná čísla inenzivní se řadí aké kvocieny. Na rozdíl od měr se zde poče jednoek ve jmenovaeli udává k počáku sledovaného období. Kvocieny se svým charakerem blíží pravděpodobnosem. Příkladem je kvocien kojenecké úmrnosi, kde poče zemřelých v dokončeném věku 0 je vzažen k výchozímu poču živě narozených, nikoliv k sřednímu savu žijících v dokončeném věku 0. 3. poměrná čísla srovnávací v omo případě porovnáváme dvě sejnorodá nebo různorodá absoluní čísla, kerá spolu buď nesouvisí časově, nebo nejsou sejně prosorově vymezena. Například index rozvodovosi dává do vzahu poče rozvodů a poče sňaků v daném roce, což jsou dva nesejnorodé údaje. 15

2.5 Vybrané demografické procesy 2.5.1 Úmrnos (Moralia) Úmrnos se ýká všech úmrí bez rozdílu příčin. Termín úmrnos označuje proces přirozeného ubývání obyvaelsva úmrími jednolivých jeho příslušníků. Teno proces edy souvisí s populačním růsem a podílí se udíž na celkové změně poču obyvaelsva. (Roubíček V., 1997, s. 237) K vyjádření úrovně úmrnosi se používá řada ukazaelů, z nich nejjednodušší je hrubá míra úmrnosi (hmú), což je poměr poču zemřelých (D) ke sřednímu savu obyvael (P) ve sledovaném kalendářním roce. (Kalibová K., 2001, s. 21) D hmú = 1000 P Celkový poče zemřelých ve sledovaném kalendářním roce předsavuje souče zemřelých osob z jednolivých generací, keré však zemřeli v různém věku. Tyo počy jsou rozdílné, neboť v každém věku je jiná inenzia úmrnosi i počy osob, vysavených riziku úmrí. Poče osob vysavených riziku úmrí v určiém věku závisí nejen na výchozím počením savu jednolivých generací, ale i na inenziě úmrnosi v průběhu předcházejícího živoa. Hrubá míra úmrnosi přesává bý objekivním ukazaelem vývoje inenziy úmrnosi, dochází-li např. k zvyšování podílu sarých osob v populaci. Z uvedeného vyplývá, že hmú se nehodí pro mezinárodní srovnání populací po demografické revoluci 1. (Kalibová K., 2001, s. 21) Pro přesnější vyjádření inenziy úmrnosi se používají míry úmrnosi dle věku ( u x ), keré jsou vzhledem k odlišné inenziě mužské a ženské úmrnosi konsruovány obvykle odděleně pro muže a ženy. Míra úmrnosi ve věku x ( D ) z 1000 žijících ve věku x ( P x ). (Kalibová K., 2001, s. 21) x 1 Procesem demografické revoluce se dnes označuje proces přechodu populací z klasického zv. předsaisického režimu reprodukce, charakerizovaného vysokou úrovní porodnosi a úmrnosi na druhý moderní režim reprodukce charakerizovaný relaivně nižší úrovní porodnosi a úmrnosi prohloubení procesu sárnuí obyvaelsva. (Roubíček V, 1997, s. 288 289) 16

ú x = D P x x 1000 Pro vyjádření inenziy úmrnosi v prvním roce živoa se používá kvocien kojenecké úmrnosi (kú), kerý udává poče zemřelých ve sáří do jednoho roku, j. v dokončeném v věku 0 ( D 0 ) na 1000 živě narozených děí ( N ) v určiém kalendářním roce. (Kalibová K., 2001, s. 21) kú D 0 1000 N = v Od kvocienu kojenecké úmrnosi je řeba odliši míru úmrnosi v dokončeném věku 0, kdy poče zemřelých ve sáří do jednoho roku ( D 0 ) je vzažen k sřednímu savu žijících v dokončeném věku 0 ( P 0 ). (Kalibová K., 2001, s. 22) ú = P D 0 0 0 1000 Kvocien kojenecké úmrnosi je jedním ze základních demografických ukazaelů a v mezinárodním srovnání se používá nejen pro hodnocení úrovně úmrnosi v prvním roce živoa, ale vypovídá i o vyspělosi společnosi (uvádí se i jako charakerisika živoní úrovně). (Kalibová K., 2001, s. 22) 2.5.2 Plodnos (Ferilia) Termíny porodnos a plodnos jsou odvozeny především od označení dvou odlišných ukazaelů, charakerizujících procesy, související s poziivní sránkou přirozené reprodukce. Termín porodnos označuje proces, kerý souvisí s populačním růsem. Jde o proces, kerý se podílí na celkové změně poču obyvaelsva. (Roubíček V., 1997, s. 222) Úroveň porodnosi závisí zejména na plodivosi neboli fekundiě, což je schopnos může a ženy rodi děi. Její výsledný efek, vyjádřený počem narozených děí, se označuje plodnos neboli ferilia. Podle projevu, resp. neexisence známek živoa, se narozené děi dělí na živě a mrvě narozené (mezinárodní definice). (Kalibová K., 2001, s. 27) 17

Míru plodnosi zkonsruujeme ak, že do jmenovaele dáme jen y z členů populace, keří jsou riziku narození díěe vysaveni. To jsou ženy v plodném věku, kerý se obvykle omezuje věky 15 až 50 le. Tao skupina žen se nazývá rodivý koningen a jeho velikos (j. poče žen) se označuje písmenem F. Tak dosaneme obecnou míru plodnosi nebo éž feriliy: f = N F ( živě) V oblasech s neúplnou evidencí živě narozených se používá významově obdobný index plodnosi (ip), což je poměr poču děí ve věku 0-4 roky k poču žen ve věku 15 44, ev. 20 49 le. (Koschin F., 2005, s. 60) ip = P p 0 4 ž 15 49 100 V případech, kdy neexisuje řídění narozených dle věku maky, se používají zv. Coaleovy indexy plodnosi, keré jsou založeny na principu nepřímé sandardizace. A. J. Coale (ameriský demograf) zvolil za sandard míry manželské plodnosi hueriů z le 1921 1930 (náboženská seka v Severní Americe, kerá neomezovala žádným způsobem plodnos). (Kalibová K., 2001, s. 28) 2.6 Vybraná demografická srukura obyvaelsva Zkoumání demografické srukury obyvaelsva se opírá o řídění podle věku a pohlaví. Srukura obyvaelsva podle věku a pohlaví je oiž výsledkem demografických procesů probíhajících v populaci po řadu uplynulých deseileí a zároveň do značné míry předurčuje populační vývoj deseileí budoucích. (Roubíček V., 1997, s. 123) Znalos složení obyvaelsva podle věku a pohlaví je samozřejmě nuná i pro různé demografické výpočy a zejména pro perspekivní odhady vývoje obyvaelsva. Ženy a o pouze v určiém věkovém rozmezí jsou oiž rodivou složkou obyvaelsva, a na jejich poču i věkové srukuře proo závisí poče narozených děí. 18

Vzhledem ke značným rozdílům v úrovni úmrnosi v různých věkových skupinách mají osoby odlišného sáří pochopielně i zcela odlišné šance dožií: věková srukura je proo činielem poču zemřelých. (Roubíček V., 1997, s. 124) Koncenrovanou charakerisikou demografické srukury je graf demografické srukury, kerý se nazývá srom živoa nebo věková pyramida. Tao označení se časo používají jako synonyma, i když je lze významově odliši věková pyramida skuečně připomíná pyramidu, je vořena jednolivými supni, zaímco srom živoa je vořen lomenou (eoreicky hladkou) čarou. Informaci však oba ypy poskyují sejnou, jde jen o formální rozlišení. (Koschin F., 2005, s. 93) Srom živoa je vořen dvěma polygony, přičemž je zvykem vlevo umisťova graf pro může a vpravo graf pro ženy. Oba grafy mají prohozené osy nezávisle proměnná, j. věk, se vynáší na svislou osu a závisle proměnná, j. poče osob v příslušné věkové kaegorii, se vynáší na osu vodorovnou. Věková pyramida (resp. srom živoa) nám dává informaci o vývoji populace za posledních asi 100 le, je o koncenrovaný záznam hisorie. (Koschin F., 2005, s. 93) 2.6.1 Srukura obyvaelsva podle pohlaví Srukuru obyvaelsva podle pohlaví lze hodnoi ukazaelem maskuliniy (uma), kerý m udává podíl (proporci) mužů ( P ) v populaci (P), vyjádřený obvykle v procenech. (Kalibová K., 2001, s. 17) P uma = P m 100 m Z dalších ukazaelů se používá index maskuliniy (ima), což je poměr poču mužů ( P ) ž a žen ( P ) v populaci (P), vyjádřený obvykle na 100 žen. Obdobně lze konsruova i ukazael feminiy a index feminiy. (Kalibová K., 2001, s. 17) ima p p m = ž 100 19

2.6.2 Srukura obyvaelsva podle věku Podle schopnosi reprodukce můžeme populaci rozděli do ří základních skupin (generací) předreprodukční (děské), reprodukční (rodičovské) a poreprodukční (prarodičovské). Hranice mezi 1. a 2. skupinou je vcelku nepochybná, je jí 15 le. Hranice mezi 2. a 3. skupinou je víceméně jasná u žen je jí 50 le, ale nikoli u mužů. Proože však mužů, keří zplodí po padesáce poomka, je málo, lze 50 le považova za věk prakického ukončení reprodukce i pro muže. Dosáváme ak ři skupiny: 0-14leí I. biologická generace, 15-49leí II. biologická generace a 50-a víceleí III. biologická generace. (Koschin F., 2005, s. 96) Reprodukční složka předsavuje zhruba polovinu z celkového počeního savu jednolivých populací. Dle zasoupení děské a posreprodukční složky v populaci rozlišujeme ři populační ypy, resp. ypy věkových srukur. (Kalibová K., 2001, s. 18) 2.6.2.1 Typy věkových srukur Obr. 1: Typy věkových srukur (zdroj: demografie.info, 2013) Progresivní první yp předsavuje populace, kde převažuje I. biologická generace nad III. Jsou o populace s převahou mladých, kde poče narozených 20

rose, edy populace rosoucí či éž progresivní. Takový yp populace dnes nacházíme v rozvojových zemích. (Koschin F., 2005, s. 97) Sacionární k druhému ypu paří populace, kde je podíl I. a III. biologické generace přibližně sejný. Takové populace mají sabilní poče narozených i zemřelých, jsou o populace sagnující neboli sacionární. (Koschin F., 2005, s. 97) Regresivní řeí yp jsou populace s převahou III. biologické generace nad I., edy populace s převahou sarších osob. V akových populacích umírá více osob, než se narodí děí, akže o jsou populace ubývající neboli regresivní. Věšina evropských populací paří k regresivnímu ypu. (Koschin F., 2005, s. 97) Ukazuje se, že každá populace prodělává posupně přechod od progresivní k regresivní. Teno proces byl nazván sárnuí populace nebo éž demografické sárnuí. (Koschin F., 2005, s. 97) 2.6.2.2 Demografické sárnuí K demografickému sárnuí dochází v důsledku změn v charakeru demografické reprodukce a mění se při něm zasoupení děské a posreprodukční složky v populaci. Vzhledem k poklesu úrovně porodnosi, zlepšování úmrnosních poměrů a prodlužování naděje dožií se v procesu demografického sárnuí zvyšuje podíl sarých osob v populaci. Rozlišujeme dva ypy demografického sárnuí: ze spodu věkové pyramidy, ke kerému dochází v důsledku snižování úrovně plodnosi a ím zpomalení růsu děské složky v populaci, na vrcholu věkové pyramidy, keré je podmíněno zlepšování úrovně úmrnosi. Obvykle však oba uvedené ypy demografického sárnuí populace probíhají současně. Podíl sarého obyvaelsva může však aké růs i na úkor snižující se váhy obyvael v reprodukčním věku. (Kalibová K., 2001, s. 19) 21

2.6.2.3 Demografické mládnuí Demografické mládnuí, keré je způsobeno především zvýšením úrovně porodnosi. Teno proces naopak klade zvýšené nároky na péči o maku a díě, na budování vzdělávacích a výchovných insiucí a vyváření pracovních mís pro mladé lidi. Demografické mládnuí však bývá pouze lokálním, časově omezeným procesem. 22

3 MATERIÁL A METODIKA 3.1 Zájmový region Pro mou bakalářskou práci jsem si vybrala sá Chile, kerý leží v Lainské Americe. Je o sá řazený mezi rozvojové země. V dnešní době je považován za sabilní a demokraické sání zřízení ale je zde sále velká příjmová nerovnos. Obr. 2: Jižní Amerika, Chile (zdroj: CIA, The World Facbook) 23

3.1.1 Fyzicko-geografická charakerisika Sá, kerý se nachází na jihozápadním pobřeží Lainské Ameriky. Jeho délka je 4200 km a v průměru je široký pouze 160 km (srov. obr. 1). Celková rozloha země činí 756 626 km². Sousedí s Argeninou, na východě, na severu s Peru a severovýchodě s Bolívií. K Chile paří celá řada osrovů, mezi nejznámější paří Juan Fernández, Islas de los Desvenurados a Velikonoční osrov. (Chalupa J., 1999) Z převážné čási je vořen hornaým povrchem, roviny zaujímají pouhou pěinu země. Chile leží na území geologické nesabiliy s časými ořesy půdy. Východní hranici sáu voří pohoří Andy a západní sranu voří Pobřežní Kordillery s několika malými osrovy, ležícími v Tichém oceánu. Je zde aké významná sopečná činnos. Kvůli více než ří desíkám akivních sopek, keré se nachází podél pohoří And. Nejvěší a nejvýznamnější sopky jsou Lascar, kerá naposledy vybuchla v roce 2007 a Llaima, kerá vybuchla v roce 2009. (Chalupa J., 1999) Hluboké oceánské příkopy při západním pobřeží Chile a exisence nedalekých velehorských masivů, spolu s pohyby ekonických desek, jsou příčinou počených ničivých zeměřesení. Vážnou hrozbou pro obyvaele, keré žijí na pobřeží, jsou přílivové vlny sunami. (Chalupa P., Némehová J., Hübelová, 2010, s. 183) Nejvýznamnější oblasí sáu je Cenrální údolí, keré je dlouhé éměř 900 km a o kvůli zemědělsví, průmyslu, měs a obyvael. Cenrální údolí se nachází ve sředu Chile, a o zhruba od řeky Aconcagua až po řeku Bíobío. Leží zde hlavní měso Chile Saniago a další velká měsa Puene Alo, Viňa del Mar, Valparaíso, Talcahuano a Concepción. Řeky pramenící v Andách přinášejí velké množsví maeriálu na úpaí hor, kde vznikají náplavové kužely a dochází k počenému rozvěvení řek. V horských polohách jižních And je období ání kráké, v zimě odok éměř usává. Velehorské pásma ropických a rovníkových And mají malé roční výkyvy, ale rozdíly mezi dnem a nocí jsou rozhodující pro výkyvy řek v ěcho oblasech. V mísech, kde zdrojem řek jsou jen mlhy - garua, řeky nemají dosaek vody. Nejvěší sav vody je v období dešťů v rovníkové oblasi a ání sněhu a ledovců v Andách. 24

V oblasi poušě Aacama, kerá leží na severu sáu, je nejvěší svěové nalezišě ledku a ložiska mědi. Polovinu území Chile zaujímá pásmo známé jako aridní poušě. Je o pásmo, kde se nachází přírodní společensva poušních a polopoušních roslin a živočichů. Nejsušší oblasí je poušť Aacama. Sře eplého vzduchu a sudených vodních mas vznikají mlhy (garua), keré jsou v prosoru poušě Aacama jediným zdrojem vláhy. (Chalupa P., Némehová J., Hübelová, 2010, s. 26) Na jihu Chile jsou vhodné podmínky jen pro chov ovcí. Je u průměrně okolo 7 C. (Chalupa P., Némehová J., Hübelová, 2010, s. 190) V severní čási země je minimálním úhrnem srážek. Subropické klima s průměrnými eploami okolo 14 C je ve sřední čási země. Nejvíce srážek spadne na jihu, kde aké prudce klesají eploy až k bodu mrazu. (Chalupa J., 1999) Podnebí výrazně ovlivňuje vegeaci. Na severu rosou kakusy a v náhorních plošinách Aliplano zakrslé dřeviny podobné zeleným korálům. Na jihu se vyskyují porosy Blahočeu šupinaého a kromě bučin zde rosou různé cypřišky a další cypřišovié dřeviny podobné sekvojím. Sejně jako roslinsvo, ak i živočichové se přizpůsobili daným podmínkám. Na severu poušní suché krajiny žijí divoké lamy a na chladném vlhkém jihu Paagonie při pobřeží zase různé druhy učňáků. (Chalupa P., Némehová J., Hübelová, 2010, s. 190) V Chile se nachází yo nerosné suroviny: měď, železná ruda, drahé kovy, molybden. Akuálním problémem, co se ýče živoního prosředí, je rozsáhlé odlesňování a hornicví, keré ohrožuje přírodní zdroje. Dále hrozí znečišění ovzduší z průmyslových a dopravních emisí a aké znečišění vody ze splašků. (CIA: The World Facbook, 2013) 25

3.1.2 Hisorický vývoj Původně se název Chile používal pouze pro cenrální čás dnešního chilského sáu. Jméno Chile údajně pochází z avarského slova chilli, keré znamenalo am, kde končí země. Domorodé osídlení Chile bylo velice pesré. Podél severního pobřeží země žily kmeny, jejichž příslušníci se věnovali rybolovu a sběru mušlí. (Chalupa J., 1999) Jejich nejvýznamnějšími předsavieli byli Changos, keří sídlili na pobřeží v oblasi řeky Loa až po řeku Copiapó. Od pobřeží se nevzdalovali víc než panác kilomerů. V éže oblasi, ale dál ve vnirozemí, žily kmeny, keré se živily zemědělsvím. Díky konakům s peruánskými a bolivijskými civilizacemi dosáhly vyššího kulurního supně než Changové. (Chalupa J., 1999) Aacameňos pěsovali na erasoviých políčkách brambory, fazole a koku. Na několika mísech vysavěli i kamenné pevnosi s hradbami zvané pucals. (Chalupa J., 1999) O něco dále na jih žili Diaguié. V cenru dnešního Chile, na jih od řeky Choapa, žili chudí zemědělci, keří mluvili sejným jazykem, ale pařili k několika samosaným kmenům. Picunches, Huilliches, Mapuches (známnější jako Araucanos). V jejich obecném jazyce slovo che znamenalo lid, akže Pikunčové byli lidé ze severu, Huiličové lidé z jihu a Mapuches lidé země. Mapuchové byli lepšími bojovníky než zemědělci. V Andách žily i kočovné kmeny, keré se živily lovem lam a sběrem lesních plodů. (Chalupa J., 1999) Sřední čás osrova Ohňová země, kerý leží na jihu Chile, obýval kmen Onas. Na jihu byla země chudá a lidé si museli hleda obživu na moři. Typickými rybáři byli Chonos, keří prosluli lovem lachanů. Chonos se sali předsavieli domorodé mořeplavecké radice, jejímiž pokračovaeli jsou dodnes Chiloes, obyvaelé osrova Chiloé. Na jih od území Chonů až po Ohňovou zemi žili Alakalufové a dále na jich Yámanas. (Chalupa J., 1999) V polovině panácého soleí vojáci Velkého Inky Tupaca Yupanquiho si podmanili Aacameňos a Diaguias. Avšak na řece Maule, narazili na silný odpor Araukánů. Incký vliv se projevil zejména v poliické oblasi. Podrobení domorodci byli nuceni odvádě 26

Cuzcu daně, podíle se veřejných savbách a napomáha usazování peruánských kolonisů. (Chalupa J., 1999) Mapuches v době španělského příchodu sídlili v oblasi mezi řekami Bíobío a Tolén. Španělé je nazvali Araukány. Byly o kočovné kmeny a pravděpodobně pocházeli z druhé srany And. (Chalupa J., 1999) Na podzim roku 1492 Kryšof Kolumbus přeplul Alanik a objevil nový koninen. Poměrně dlouho se pro nové země používal ermín Západní Indie a domorodci byli nazváni Indiány. Další objevielé však dokázali, že se jedná o nový koninen, kerý nemá s Asií nic společného. (Chalupa J., 1999) Na počes florenského lodivoda a karografa Ameriga Vespucciho, kerý Kolumbem objevenou pevninu rozpoznal jako novus mundus a popsal jej, byly na návrh německého karografa Marina Waldseemüllera nové kraje pokřěny jako Země Amerigova. (Chalupa J., 1999) Nejvěším lákadlem nových krajů byly drahé kovy. Obrovský zájem vyvolaly zejména objevy nevyčerpaelných ložisek sříbra v bolivijském Poosí a mexickém Zacaas. Posupně byl objevován celý koninen především Španěli, keří si ho aké posupně podmaňovali. Budovali nová měsa a hospodářský a poliický sysém. (Chalupa J., 1999) V roce 1810 Chile vyhlásilo nezávislos, ale až v roce 1818 odešli Španělé. Ve válce v Tichomoří v leech 1879 až 1883 Chile porazilo Peru a Bolívii a získalo své současné severní oblasi. Do roku 1973 byla v zemi marxisická vláda Salvadora Allendeho, kerá byla svržena vojenským převraem v čele s Augusem Pinocheem. Ten vládl, až do doby, kdy byla v roce 1990 svobodně zvolen prezidenem. (CIA: The World Facbook, 2013) 3.1.3 Poliický sysém Oficiálním názvem země je Chilská republika a její hlavní měso je Saniago. Chile je rozděleno do panáci regionů, a aké si nárokuje čás Anarkidy. Výkonnou moc v zemi zasává preziden Sebasian Piñera Echenique, kerý byl zvolen v roce 2010, a je aké zároveň hlavou vlády. Preziden je volen na čyři roky lidovým hlasováním. Zákonodárný 27

sysém voří dvoukomorový Národní kongres, jež se skládá ze Senáu a Poslanecké sněmovny. V Senáu je 38 křesel a senáoři jsou voleni na osm le ale, každé čyři roky se obnovuje jedna polovina senáu. V Poslanecké sněmovně je 120 křesel a poslanci jsou voleni přímo na dobu čyř le. Základním zákonem Chile je úsava (Consiución Políica) z roku 1980, kerá byla novelizována v roce 2005. Soudní sysém voří Nejvyšší soud složený ze 17 doživoně jmenovaných soudců, keří při dosažení 75 le odcházejí do důchodu a 17 apelačních soudů. Soudci Národního soudu nesmí bý členy poliických sran. (MZV ČR, 2013) Ozbrojené složky se dělí na 4 základní čási: pozemní vojsko, leecvo, válečné loďsvo a policii. V roce 2011 byla policie převedena do rezoru vnira, kde dále působí kriminální policie a vězeňská služba. (MZV ČR, 2013) 3.1.4 Ekonomická siuace Od 80. le 20. soleí byla hospodářská poliika konsanně udržována a přispěla ke sabilnímu růsu a snížení chudoby o více než polovinu. Také pomohla zabezpeči závazek země k demokraické a reprezenaivní vládě. Chile je sále považováno za sabilní a demokraický sá. Během poslední dvou deseileí byla snížena míra chudoby, kerá je nyní nižší než ve věšině zemí v Lainské Americe. Nicméně, ěžká příjmová nerovnos řadí Chile, podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), mezi své nejhorší členy. Nerovné rozdělení příjmů má aké za následek nerovný přísup ke kvalinímu vzdělání. Díky demokracii a zlepšení ekonomické siuace se Chile sává přiažlivějším pro přisěhovalce z jiných zemí Lainské Ameriky, zejména Peru. (CIA: The World Facbook, 2013) Chile má ržně orienovanou ekonomiku vyznačující se vysokou úrovní zahraničního obchodu a je známá silnými finančními insiucemi. Expor voří více než jednu řeinu HDP a s komodiy voří přibližně ři čvriny celkového vývozu. Jen jedna řeina vládních příjmů je vořena z prodeje mědi. (CIA: The World Facbook, 2013) Podpisem dohody o volném obchodu se Spojenými sáy, ak Chile prodloužilo svůj dlouhodobý závazek k liberalizaci obchodu. Dohoda vsoupila v planos dne 1. ledna 2004. Chile má více dvousranných nebo regionálních dohod než jakákoliv jiná země. 28

Takových dohod má asi padesá devě včeně s Evropskou Unií, Mercosur (Sdružení o volném obchodu), Čínou, Indií, Jižní Koreou a Mexikem. Ale ne úplně všechny jsou o volném obchodu. (CIA: The World Facbook, 2013) V prosinci 2009, OECD vyzvala Chile, aby se salo řádným členem. V kvěnu 2010 podepsalo Úmluvu s OECD a salo se ak první jihoamerickou zemí, kerá se k organizaci připojila. Ekonomika začala vykazova známky oživení. Od é doby HDP ročně rose o více než pě procen. Chile ohoo růsu dosáhlo i navzdory silnému zeměřesení, keré udeřilo v únoru 2010. (CIA: The World Facbook, 2013) 3.2 Časové řady Časovou řadou rozumíme posloupnos věcně a prosorově srovnaelných pozorování (da), kerá jsou jednoznačně uspořádána z hlediska času ve směru minulos příomnos. Analýzou (případně i prognózou) časových řad se pak rozumí soubor meod, keré slouží k popisu ěcho řad. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 246) Časové řady ekonomických ukazaelů se obvykle určiým způsobem člení. Jde především o vyjádření rozdílnosí v obsahu sledovaných ukazaelů, jež je mnohdy provázeno i specifickými saisickými vlasnosmi. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 246) Podle Hindlse a spol. se základní druhy časových řad ekonomických ukazaelů se rozlišují: podle rozhodného časového hlediska na časové řady inervalové a na časové řady okamžikové, podle periodiciy, s jakou jsou údaje v řadách sledovány, na časové řady roční (dlouhodobé) a na časové řady krákodobé, kde jsou údaje zaznamenávány ve čvrleních, měsíčních, ýdenních aj. periodách, podle druhu sledovaných ukazaelů na časové řady primárních ukazaelů a na časové řady sekundárních charakerisik, 29

podle způsobu vyjádření údajů na časové řady naurálních ukazaelů a na časové řady peněžních ukazaelů. 3.2.1 Časové řady inervalové Inervalovou časovou řadou se rozumí ukazael, jehož velikos závisí na délce inervalu, za kerý je sledován. Pro ukazaele ohoo ypu je možné voři součy. Inervalové ukazaele se mají vzahova ke sejně dlouhým inervalům, proože v opačném případě by šlo srovnání zkreslené. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 247) Abychom zajisili srovnaelnos, časo přepočíáváme období na jednokový časový inerval. Tao operace se nazývá očišťování časových řad od důsledků kalendářních variací (kalendářní očišťování). Údaje, očišěné na kalendářní dny, spočeme jako: y = (0) y k k kde y je hodnoa očišťovaného ukazaele v příslušném dílčím období roku, k je poče kalendářních dní v příslušném dílčím období roku, k je průměrný poče kalendářních dní v dílčím období roku. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 247) 3.2.2 Časové řady okamžikové U ěcho řad se hodnoa znaku vzahuje k určiému časovému okamžiku, alespoň eoreicky nulové délky. Pro řady ohoo druhu je ypické, že jejich souče nelze smysluplně inerpreova. (Minařík B., 2010, s. 3) Proo se řady ohoo ypu shrnují pomocí speciálního průměru. Teno průměr se nazývá chronologický průměr. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 248) Máme hodnoy okamžikových ukazaelů y 1, y 2, y k a časové okamžiky, keré označíme 1, 2,, k, kde 1 je první a k poslední časový okamžik. Při výpoču chronologického průměru posupujeme ak, že nejprve vypočíáme arimeický průměr hodno okamžikových ukazaelů příslušejících časových okamžiků 1 a 2, oéž pro 2 až pro k 1 a k. Ze získaných průměrů pak sanovíme průměr za celou časovou a 3 30

řadu. Pokud je délka mezi jednolivými časovými okamžiky sejná, jde o prosý chronologický průměr. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 248) y = y 1 + y 2 2 + y 2 + y3 +... + 2 k 1 y k 1 + y 2 k = 1 2 y + y 2 +... + y k 1 k 1 + 1 2 y k Pokud délka mezi jednolivými časovými okamžiky nebude konsanní, je možné jednolivé dílčí průměry váži délkami příslušných inervalů. Označíme-li jednolivé délky inervalů symbolem varu: d, vzorec váženého chronologického průměru bude ve y = y 1 + y 2 2 d 1 + y d 2 1 + y 2 + d 3 2 d 2 y +... + +... + d k 1 k 1 + y 2 k d k 1 3.2.3 Srovnaelnos údajů v časové řadě Než použijeme k analýze a případně k prognóze údajů v časové řadě odpovídajících saisických meod, musíme se přesvědči o om, zda jednolivé údaje jsou srovnaelné z věcného, prosorového a časového hlediska. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 251) 3.2.3.1 Věcná srovnaelnos Musíme mí na zřeeli, že časo sejně nazývané ukazaele nemusí bý vždy sejně obsahově vymezené. Mění-li se vymezené ukazaele během času, jsou údaje časové řady nesrovnaelné a pro další úvahy bezcenné. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 251) 3.2.3.2 Prosorová srovnaelnos Prosorovou srovnaelnosí chápeme možnos používa údaje v časových řadách, vzahující se ke sejným geografickým územím. Někdy se však nemusí jedna jen o čisě geografický problém ale o ekonomický prosor. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 251) 31

3.2.3.3 Časová srovnaelnos Časová srovnaelnos údajů je problémem zejména u inervalových ukazaelů časových řad, j. u ukazaelů, jejichž velikos závisí na délce inervalu. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 251) 3.2.3.4 Cenová srovnaelnos Cenová srovnaelnos údajů se používá v ekonomické časové řadě. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 251) 3.2.4 Elemenární charakerisiky časový řad Obvykle prvním úkolem při analýze časové řadu je získa rychlou a orienační předsavu o charakeru procesu, kerý ao řada reprezenuje. Mezi základní meody zcela běžně paří vizuální analýza chování ukazaele využívající grafů a elemenárních saisických charakerisik. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 252) Pomocí vizuálního rozboru grafického záznamu průběhu časové řady musíme rozpozna např. dlouhodobou endenci v průběhu řady či někeré periodicky se opakující vývojové změny apod. Tao analýza však nikdy nesačí k poznání hledisek souvislosí a mechanismů sudovaného procesu a neumožňuje popsa jeho vlasnosi. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 252) 3.2.5 Modelování časových řad Výchozím principem modelování časových řad je jednorozměrný model. y = f, ε ) ( kde y je hodnoa modelovaného ukazaele v čase, = 1, 2,, n a ε je hodnoa náhodné složky v čase. Podle Hindlse a spol. 2007 se k omuo modelu přisupuje rojím způsobem: a) pomocí klasického (formálního) modelu jde pouze o popis forem pohybu. Teno model vychází z rozkladu řady na čyři složky (formy) časového pohybu. 32

Tyo formy mají v podsaě sysemaickou čás průběhu časové řady. Souběžná exisence všech čyř forem však není nuná a je podmíněna věcným charakerem zkoumaného ukazaele. Časovou řadu lze edy rozloži na rendovou složku T, sezónní složku S, cyklickou složku rozkladu může bý dvojího ypu: adiivní C a náhodnou složku ε, přičemž var y = T + S + C + ε = Y + ε kde Y se časo označuje souhrnně jako eoreická složka ve varu T + S + C muliplikaivní y = T S C ε b) pomocí Boxovy-Jenkinsovy meodologie považuje za základní prvek konsrukce modelu časové řady náhodnou složku, jež může bý vořena korelovanými náhodnými veličinami. c) pomocí spekrální analýzy časovou řadu považujeme za směs sinusovek a kosinusovek o rozličných ampliudách a frekvencích. V éo koncepci edy není sěžejním fakorem časová proměnná, ale právě fakor frekvenční. Vícerozměrné modely jsou modely založené na předpokladu, že vývoj analyzovaného ukazaele není ovlivňován pouze časovým fakorem, ale i řadou jiných ukazaelů. Tyo ukazaele, kerými se snaží vývoj analyzovaného ukazaele vysvěli, nazýváme příčinné nebo fakorové. Model lze zapsa ve formě: y = f (, x, x2,...,, ε ) 1 x n kde x 1, x 2,, x n jsou ukazaele ovlivňující analyzovaný ukazael y. (Hindls R., Hronová S., Seger J., Fischer J., 2007, s. 256) 33

4 VÝSLEDKY PRÁCE 4.1 Socioekonomická charakerisika zájmového regionu Chile V roce 2012 HDP vzroslo o 5,6 % a o díky růsu domácí popávky a zahraničních invesic do hornicví a huního průmyslu. Předpověď HDP pro rok 2013 je růs o 4,5 5 %. (BusinessInfo.cz, 2013) V průmyslovém odvěví ěžby a zpracování minerálů došlo k poklesu o 2,6 %. Snížila se produkce mědi éměř o 10 000 un kvůli snižujícímu obsahu kovu v někerých ložiscích. Podíl savebnicví na HDP byl v loňském roce 8,5 %. Podle minisersva bydlení 85 % budov a saveb poškozených zeměřesením v roce 2010 bylo rekonsruováno nebo nově posaveno. V roce 2013 se předpokládá růs ohoo odvěví díky ekonomickému růsu a růsu příjmů obyvaelsva. (BusinessInfo.cz, 2013) Zemědělsví spolu s lesním hospodářsvím voří 5 % HDP. V minulém roce přírůsek ohoo odvěví byl pouze 0,2 % a o v důsledku dlouhorvajícího sucha a prudkých dešťů ve vegeačním období. Ale ve věšině poravinářských výrobků je Chile soběsačné, dováží jen hovězí maso a produky ropického pásma, např. banány, kávu a čaj. Pěsuje se zde především obilí, kukuřice, lušěniny, brambory, vinná réva, kiwi, jablka, hrušky, broskve, řesně a avokádo. Rybolov a průmysl zpracování ryb zaznamenaly v roce 2012 růs o 11 %. (BusinessInfo.cz, 2013) Podíl služeb a obchodu na HDP dosáhl v roce 2012 éměř 40 %. Jde o nejrychleji se rozvíjející čás chilské ekonomiky. Nejvýznamnější součásí služeb je obchod, resaurace a hoely. Podíl finančního sekoru na HDP v minulém roce činil 16,8 % a dosáhl meziročního růsu 9 % a o proo, že bankovnicví v Chile neposihla finanční krize. Cesovní ruch v roce 2012 se zvýšil o 13,5 %. Turisika je zdrojem příjmů pro více než 200 000 Chilanů. Nejvíce urisů přijíždí z Argeniny, Brazílie, Ausrálie, Číny a Japonska. (BusinessInfo.cz, 2013) V odvěví dopravy došlo v roce 2012 k růsu o 6 %. Do roku 2014 se chysá savba unelu dlouhého 13 km pod saniagskou dálnicí. V železniční dopravě se počíá 34

s invesicemi v modernizaci a výsavbě nových raí proože věšina z nich je nevyhovující a zasaralá. (BusinessInfo.cz, 2013) 4.2 Demografická charakerisika vybrané ukazaele Chile je v pokročilé fázi demografického přechodu a sává se sárnoucí společnosí. Za rok 2012 ukazael naaliy (porodnosi) činí 15,6 děí na 1000 obyvael a ukazael moraliy (úmrnosi) činí 5,3 úmrí na 1000 obyvael. Odhad pro rok 2013 je ukazael naaliy 14,1/1000 obyvael a ukazael moraliy je 5,8/1000 obyvael. Průměrná délka živoa je srovnaelná s vyspělými zeměmi, například se sáy Evropské Unie. U mužů je o okolo 75 le a u žen okolo 81 le. Muži se dožívají nižšího věku než ženy. To je obecně známo po celém svěě. Je o z důvodu oho, že ženy mají lepší geneické dispozice než muži. Chile může profiova z příznivé věkové srukury, zn., že nejvíce obyvael je v reprodukčním věku. (CIA: The World Facbook, 2013) Rozdělení věkový srukur podle ekonomického hlediska na základě odhadů CIA pro rok 2013: 0 14 le: 21 % (muži 1 846 433/ženy 1 771 225) 15 64 le: 69,4 % (muži 5 923 740/ženy 6 009 863) 65 a více le: 9,7 % (muži 694 570/ženy 971 114) Pro rok 2013 se odhadoval poče obyvael na 17 216 945. Měsské obyvaelsvo je vořeno 89 % z celkového poču obyvael. Zejména se jedná o hlavní měso Chile Saniago, Puene Alo a Temuco, keré se nachází ve sředu země. Dále pak měsa u pobřeží Viňa del Mar, Valparaíso, Talcahuano a Concepción. Na severu jsou o měsa Arica, Iquique a Anofagasa, opě se jedná o měsa u pobřeží dosupnos lodní dopravy, rybolov. Na jihu země se nachází měso Puna Arenas. (CIA: The World Facbook, 2013) Dle sčíání lidu v roce 2002 nejvěší enickou skupinou jsou běloši a bílí indiáni, keří voří 95,4 % z celkové populace. Zbyek voří Mapučové a jiné domorodé skupiny. (CIA: The World Facbook, 2013) 35

Nejvíce rozšířené nábožensví je Římskokaolické, keré voří 70 % celkové populace věřících. Zbylá čás je rozdělena na Evangelické, Svědci Jehovovi, osaní křesťané a 8 % populace nevyznává žádné nábožensví. (CIA: The World Facbook, 2013) Oficiálním jazykem v Chile je španělšina, dále se zde mluví německy, anglicky a mapudungunsky, což je jazyk původního obyvaelsva. (CIA: The World Facbook, 2013) Věšina obyvaelsva žije v měsech u pobřeží. Je zde lepší infrasrukura, více pracovních příležiosí, vyšší zaměsnanos, lepší dosupnos zdravoní péče, lepší obchodní podmínky a vzdělávací cenra než v horských oblasech, kde žijí spíše indiánské kmeny, keré se na nepříznivé podmínky v horách adapovaly. Lidé na venkově se živí pouze zemědělsvím a rybolovem. Ve měsech u pobřeží je rybolov rozsáhlejší, proože s rybami nebo rybími produky (konzervárny, mrazírny, výroba rybí moučky) obchodují a vyvážejí je do dalších zemí. Jih země a poušť Aacama je z důvodu nepříznivých klimaických podmínek nejméně osídlená. 4.3 Srukura obyvaelsva podle pohlaví a věku a předpokládaný vývoj V éo kapiole se budu věnova srukuře obyvaelsva podle: pohlaví a věku od roku 1960 až do roku 2012 a na jeho predikci až do roku 2050. Dále se zaměřím na vývoj indexu maskuliniy a feminiy. Nakonec se podíváme na srom živoa z roku 2010 a o čem vypovídá. Daa jsou vyhoovena v grafech a v příloze budou zaznamenána daa v abulkách. Je o z důvodu rozsáhlého poču da, se kerými pracuji, a proo abulky přidám do příloh k případnému nahlédnuí. Veškerá daa byla k dispozici na inerneových sránkách Svěové banky (The World Bank). Jelikož jde o rozvojovou zemi, ak není možné přesně zjisi, do jaké míry jsou daa pravdivá. Chile má sice od roku 1990 demokraickou vládu, ale do é doby omu ak nebylo a nevíme, zda údaje o obyvaelsvu z předešlých le jsou pravdivá nebo zda jsou upravena ak, aby země lépe zapadla do mezinárodního srovnání sáů. Na obrázku 3 je vidě, jak se poče obyvael od roku 1960 posupně zvyšoval. Domnívám se, že je o z důvodu migrace obyvael zejména ze sousedních zemí. 36