Stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s.

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s. Diplomová práce Vedoucí práce: Autor práce: Ing. Bc. Jiří Luňáček, Ph.D. Kristýna Latinová Brno 2011

Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Bc. Jiřímu Luňáčkovi, Ph.D. za jeho odborný dohled, rady a připomínky při zpracování této práce. Také bych ráda poděkovala panu Ing. Jaroslavu Bahulovi za poskytnuté materiály a rady, bez kterých by tato práce nebyla proveditelná.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s. vypracovala samostatně pod dohledem vedoucího práce a využila pramenů, které uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 27. května 2011.

Abstract This thesis deals with the value assessment of Slokov, a.s. company focused on local heating technology. The first part of the thesis is a theoretical disposition and dedicated to a description of how to proceed with appraisal of a company according to the qualified literature. There is specification of each appraisal methods. The second part focuses on respectice work. At this ponit is processing of financial and strategic analysis, financial plan and ultimately the value determination by using selected methods. Enterprise value is assessed by using payout methods. Economic value added and discounted cash flow are the selected methods. In conclusion of this thesis is stated proposal recommendations for mentioned company. Keywords Business valuation, strategic analysis, financial analysis, economic value added value, discounted cash flows. Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá stanovením hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s. Jedná se o firmu se zaměřením na topenářskou technologii. První část práce je teoretického charakteru. Zaměřuje se na popis jak postupovat při ocenění podniku dle odborné literatury. Jsou popsány jednotlivé metody oceňování. Druhá část se zaměřuje na vlastní práci. Zde je zpracována finanční a strategická analýza, finanční plán a v konečné fázi stanovení hodnoty společnosti pomocí vybraných metod. Hodnota podniku je stanovena pomocí výnosových metod. Vybranými metodami je ekonomická přidaná hodnota a diskontované cash flow. Závěrem této práce jsou návrhy doporučení pro společnost. Klíčová slova Ocenění podniku, strategická analýza, finanční analýza, ekonomická přidaná hodnota, diskontované peněžní toky.

Obsah 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE... 8 1.1 Úvod... 8 1.2 Cíl práce... 9 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE... 10 2.1 Postup při ocenění podniku... 10 2.2 Finanční analýza... 11 2.2.1 Rozdílové ukazatele... 11 2.2.2 Poměrové ukazatele... 12 2.2.3 Souhrnné indexy hodnocení... 16 2.3 Strategická analýza... 18 2.4 SWOT analýza... 18 2.5 Finanční plán... 19 2.6 Oceňování podniku... 19 2.6.1 Metody výnosové... 20 3 METODIKA... 26 4 VLASTNÍ PRÁCE... 28 4.1 Strategická analýza... 28 4.1.1 SWOT analýza... 29 4.1.2 Relevantní trh (analýza vnějšího potenciálu)... 30 4.1.3 Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku... 34 4.1.4 Prognóza tržeb oceňovaného podniku Slokov, a.s.... 44 4.2 Finanční analýza... 47 4.2.1 Čistý pracovní kapitál... 47 4.2.2 Poměrové ukazatele... 47 4.2.3 Altmanův model... 50 4.2.4 Index důvěryhodnosti IN 95... 50 4.3 Rozdělení aktiv na provozně potřebná... 51 4.3.1 Provozně potřebná aktiva... 51 4.3.2 Provozně potřebná aktiva a provozně nutný investovaný kapitál... 51 4.3.3 Korigovaný provozní výsledek hospodaření... 52 4.4 Analýza a prognóza generátorů hodnoty... 52

4.4.1 Tržby... 52 4.4.2 Provozní zisková marže (marže KPZ)... 52 4.4.3 Pracovní kapitál (WC)... 53 4.4.4 Investice do dlouhodobého provozně nutného majetku (DM)... 55 4.5 Předběžné ocenění pomocí generátorů hodnoty... 57 4.5.1 Průměrná zisková marže... 57 4.5.2 Náklady na Kapitál... 57 4.6 Finanční plán... 58 4.7 Ocenění společnosti SLOKOV, a.s.... 59 4.7.1 Metoda DFC entity... 59 4.7.2 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)... 61 5 DISKUSE... 63 6 ZÁVĚR... 66 7 LITERATURA... 67 8 INTERNETOVÉ ZDROJE... 68 9 SEZNAM TABULEK... 68 10 SEZNAM GRAFŮ... 70 11 SEZNAM ZKRATEK... 70 12 PŘÍLOHY... 70

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 Úvod Ocenění je obecný pojem jak stanovit hodnotu podniku pomocí peněžité částky. Oceňování je stále více rozšířenou tématikou. Této disciplíně se věnují vysoké školy, znalecké ústavy, banky, poradenské firmy a majitelé firem. V současné době je na trhu nepřeberné množství odporných společností zabývající se touto tématikou. Stanovení hodnoty podniku má podstatnou roli jak pro manažery, tak i pro subjekty stojící mimo podnik. Pomocí srovnání výkaznictví s konkurencí můžou manažeři ocenit své výkony a tím vysledovat chybnost v řízení a rozhodování. K dispozici je velké množství metod, kterými se dá postupovat k ocenění podniku. Ovšem v praxi se setkáváme s problémem neexistujících doporučení, jak použit jednotlivé metody oceňování pro účel jejich použití. Vše závisí na vůli oceňovatele. Jedná se čistě o subjektivní postupy jednotlivých zpracovatelů. Nejoblíbenější a nejvíce používanější je výnosová metoda. Jde o metodu ekonomické přidané hodnoty, známé pod zkratkou EVA. Oceňování není jednoduchou disciplínou. Tento proces má dlouhý časový průběh a řadu dílčích cílů, které musí být naplněny. Pro stanovení hodnoty společnosti je zapotřebí, aby oceňovatel disponoval znalostmi metod využívaných k ocenění podniku a vyznal se v oblastech jejich využití. Odborná orientace v podniku a jeho majetkové struktuře je nevyhnutelná. Důležitou součástí je definování cíle a důvodu, proč je ocenění prováděno. Klíčem k úspěšnému ocenění je získání potřebných a věrohodných informací, volba vhodné metody ocenění a osobní přístup oceňovatele. Celé odvětví této problematiky je ošetřeno legislativními předpisy a oceňovacími standardy. Na Českou republiku se vztahuje zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Další oblastí úpravy jsou Evropské oceňovací standardy (zpracováno v roce 2000). 8

1.2 Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s. k 1. 1. 2011 s využitím vybraných výnosových metod. Zvolenými metodami jsou diskontované cash flow (DFC entity) a ekonomická přidaná hodnota (EVA). Dílčí cíle Prvním z nich je na základě teoretických znalostí posoudit vhodnost zvolených metod ocenění. Nezbytnou součástí je vypracování strategické analýzy, prostřednictvím níž bude stanoven podíl společnosti Slokov, a.s. na relevantním trhu a následná predikce tržeb do budoucna. Dalším cílem je rozbor finanční situace společnosti za období 2005 2010. Pro tuto část je podstatné zjištění finančního zdraví, a to konkrétně solventnosti a likvidity firmy. Finanční plánování jako odhad budoucích hodnot skutečného průběhu je další z cílů, který bude naplněn prostřednictvím strategické analýzy a generátorů hodnoty. Bezprostřední účel tohoto ocenění společnosti Slokov, a.s. je z pohledu majitele zjištění hodnoty podniku v peněžním vyjádření. Seznámení se s touto peněžní podobou může majiteli dopomoci ke zlepšení pozice na trhu. 9

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Postup při ocenění podniku 1. Sběr vstupních dat 2. Analýza dat a) Strategická analýza b) Finanční analýza c) Rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná d) Analýza a prognóza generátorů hodnoty e) Orientační ocenění na základě generátorů hodnoty 3. Finanční plán 4. Ocenění podniku a) Volba metody b) Ocenění podle zvolených metod c) Souhrnné ocenění (Mařík, 2007, str. 53) Jedním z důležitých problémů na začátku práce je vymezit účel, pro který je ocenění zpracováno. Podstatou pro určení, které metody ocenění zvolit, je cíl práce. Na fázi shromažďování dat navazuje analytická fáze, ta obsahuje analýzu makroekonomickou (makroprostředí) a mikroekonomickou (odvětví) a nedílnou součástí je také finanční analýza podniku. Jestliže budou v rámci oceňování použity výnosové modely, je zapotřebí vytvořit finanční plán. Protože pro aplikaci výnosových metod se využívá informací o budoucnosti a především potenciálních výnosech. Na vypracované analýzy navazuje část, kdy se aplikují vybrané modely ocenění. Aby byla ověřena správnost výsledku práce, je zapotřebí, aby bylo využito několik metod ocenění podniku (Kislingerová, 2007, str. 15). 10

2.2 Finanční analýza Je považována za jeden z nejdůležitějších nástrojů finančního řízení, a proto je nutnou součástí ocenění podniku. Finanční analýza má za úkol prověřit finanční zdraví podniku a vytvořit stavební kameny pro finanční plán. Je hledána odpověď na otázku, jaká je finanční situace podniku k datu, kdy je podnik oceňován, jaký byl historický vývoj a co může být očekáváno od blízké budoucnosti (Mařík, 2010, str. 96). Je východiskem rozhodovacího procesu, který reaguje na silné a slabé stránky finanční situace, hledá co nejúčinnější řešení v oblasti finančních zdrojů a užití, umožňuje odpovědně formulovat finanční cíle a prostředky pro příští období ve finančním plánu (Konečný, 2007, str. 174). Pramenem údajů jsou běžně dostupná data, jež poskytují finanční výkazy, jako je rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz cash flow, příloha, výroční správa, výroky auditora, případně údaje z účetnictví (manažerské, finanční) jsou-li dostupné (Synek, 2003, str. 353). Postup finanční analýzy v rámci ocenění podniku (Mařík, 2007, str. 96): 1. Prověření správnosti a úplnosti vstupních dat, 2. Sestavení analýzy základních účetních výkazů, 3. Výpočet a vyhodnocení všech potřebných (poměrových, absolutních) ukazatelů, 4. Zpracování a zhodnocení všech dosažených výsledků. 2.2.1 Rozdílové ukazatele Z absolutních ukazatelů lze dopočítat vybrané charakteristiky tzv. rozdílových ukazatelů. Jedním z klíčových rozdílových ukazatelů je ukazatel čistého pracovního kapitálu (ČPK). Čistý pracovní kapitál měří velikost relativně volné částky kapitálu, která není vázána na krátkodobé závazky. Je také vyžadován v souvislosti se stanovením potenciálního výnosu pro akcionáře při výpočtu tzv. free cash flow, ten je potřeba u výnosových modelů pro stanovení tržní hodnoty podniku (Kislingerová, 2001, str. 64). Rozdílové ukazatele se vypočítají jako rozdíl určité položky aktiv s určitou položkou pasiv (Růčková, 2010, str. 41). Čistý pracovní kapitál může být chápán také jako část prostředků, které by podniku dovolily v omezeném rozsahu pokračovat v jeho činnosti, pokud by byl nucen splatit převážnou část nebo všechny svoje krátkodobé závazky. Tento ukazatel má velmi blízko k likviditě. Svou konstrukcí má nejblíže k běžné likviditě, ta je konstruována stejně, ovšem v tomto případě jde o poměrový ukazatel. Tento ukazatel je tudíž také měřítkem likvidity (Růčková, 2010, str. 50). Vzorec č. 1 [7] 11

2.2.2 Poměrové ukazatele Analýza poměrových ukazatelů je základem finanční analýzy. Tento typ ukazatelů vzniká jako podíl dvou absolutních ukazatelů (Synek, 2003, str. 354). K tomu, aby bylo možno analyzovat vzájemné vazby a souvislosti mezi ukazateli, dáváme jednotlivé absolutní hodnoty do vzájemných poměrů, vznikají tak poměrové ukazatele (Kislingerová, 2001, str. 68). V prvé řadě je důležité položit si otázku, jestli je finanční zdraví podniku na takové úrovni, aby mu zajistilo bezprostřední přežití. Odpověď je možné nalézt prostřednictvím krátkodobé likvidity (výpočtu). Jako další diskutabilní otázka se nabízí: Jak je podnik schopen hradit dlouhodobé závazky. V této situaci jsou k dispozici ukazatele, které vypovídají o dlouhodobé finanční rovnováze. Tyto dva výše zmíněné ukazatele vypovídají o finanční stabilitě podniku. Po zodpovězení předchozího přichází na řadu otázka z oblasti výnosnosti podniku. Výnosnost podniku je měřena ukazateli rentability (Mařík, 2007, str. 102). Konstrukce ukazatelů pro finanční analýzu (Synek, 2003, str. 356): o o o o Ukazatele likvidity Ukazatele aktivity Ukazatele zadluženosti a finanční stability Ukazatele výnosnosti (rentability, ziskovosti). 2.2.2.1 Ukazatele likvidity Cílem těchto ukazatelů je měřit schopnost firmy vyrovnat své splatné závazky, tzn. odpovědět na otázku, jestli je společnost schopna splatit své závazky, když nastane doba jejich vypořádání (Synek, 2003, str. 356). V podmínkách tržní ekonomiky nemůže fungovat podnik, který není schopen dostát svým závazkům. Podnik musí být nejen rentabilní, ale i likvidní, tzn. disponovat likvidními aktivy na pokrytí splatných závazků (Kislingerová, 2001, str. 74). Běžná likvidita Tento ukazatel měří platební schopnost podniku za kratší období. V čitateli jsou zohledněna všechna oběžná aktiva, ve jmenovateli jsou obsaženy všechny závazky splatné do jednoho roku. Standardní hodnotou tohoto ukazatele je hodnota pohybující se v intervalu 1,5 2,5. Čím je hodnota vyšší, tím menší je riziko platební neschopnosti. Ovšem nutno podotknout, že příliš vysoká hodnota oběžných aktiv snižuje výnosnost podniku (Synek, 2003, str. 356). Běžná likvidita má většinou příznivější výsledky než ostatní ukazatele likvidity, je tomu tak proto, že jsou zde zahrnuty i zásoby, které ovšem nesplňují hledisko likvidity (Kislingerová, 2001, str. 75). 12

Označována jako likvidita 3. stupně. Její hodnota vypovídá o tom, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby přeměnil veškerá svoje oběžná aktiva v určitém okamžiku na hotovost (Růčková, 2010, str. 50). Vzorec č. 2 Pohotová likvidita Tato likvidita lépe vystihuje okamžitou platební schopnost. Je to proto, že jsou v čitateli odečteny zásoby. Standardní hodnota tohoto ukazatele je v intervalu 1 1,5. Prahová hodnota je stanovena na hodnotě 1 (Synek, 2003, str. 356). Je označována jako likvidita 2. stupně. Platí pro ni, že by čitatel ku jmenovateli měl být 1:1, nebo případně až 1,5:1. Z těchto doporučovaných hodnot vyplývá, že pokud bude poměr 1:1, podnik se bude schopen vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodat svoje zásoby. Vyšší hodnota bude vhodná pro věřitele, nikoliv pro akcionáře a vedení podniku (Růčková, 2010, str. 50). Vzorec č. 3 [9] Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita patří mezi nejpřísnější ukazatele likvidity. Jejím úkolem je měření schopnosti uhradit krátkodobé závazky právě v tento okamžik (Kislingerová, 2001, str. 76). Tato likvidita je označovaná jako likvidita 1. stupně. Vstupují do ní jen ty nejvíce likvidní položky z rozvahy. Doporučovaná hodnota je v rozmezí 0,9-1,1. Nedodržení těchto hodnot, ale striktně neznamená finanční problémy podniku, protože se u podniků poměrně často vyskytují účetní překážky, kontokorentní úvěry, které nejsou z údajů z rozvahy patrné (Růčková, 2010, str. 49). Vzorec č. 4 [9] [1] 13

2.2.2.2 Ukazatele aktivity Ukazatelé aktivity mají za úkol změřit, jak efektivní je hospodaření podniku se svými aktivy. Tyto ukazatele jsou počítány pro jednotlivé skupiny aktiv, jimiž jsou: zásoby, pohledávky, fixní aktiva, oběžná a celková aktiva (Synek, 2010, str. 254). Tato skupina hodnotí vázanost kapitálu v aktivech. V této části je pracováno s ukazateli dvojího typu, a to s ukazateli počtu obratů nebo dobou obratů. Zaprvé výsledný výpočet informuje o počtu obrátek za rok a v druhém případě o počtu dní (Kislingerová, 2001, str. 71). Obrat zásob Tento ukazatel udává počet obrátek zásob za sledované období, obvykle tímto obdobím bývá rok. Doba obratu zásob se vypočítá jako 360 (dní) děleno počet obrátek (Synek, 2003, str. 357). Vzorec č. 5 [9] Vzorec č. 6 Doba obratu zásob udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Obecně platí, že čím vyšší je obratovost zásob a kratší doba obratu zásob, tím lepší je situace (Růčková, 2010, str. 60). Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv měří, jak efektivně podnik využívá svá (celková) aktiva. Udává, kolikrát se obrátí celková aktiva za rok (Synek, 2003, str. 358). Ukazatel vypovídá o rychlosti obratu aktiv a jejich přiměřenosti vzhledem k velikosti celkových výstupů podniku (Mařík, 2007, str. 106). Je jedním z klíčových ukazatelů efektivnosti. Tento ukazatel by měl být co nejvyšší, tj. minimální úroveň 1 (Kislingerová, 2001, str. 71). Vzorec č. 7 [11] [9] Vzorec č. 8 [9] 14

2.2.2.3 Ukazatele zadluženosti Měří rozsah, v jakém podnik využívá k financování dluhu (Synek, 2010, str. 254). Podstatou této analýzy je vyhledat optimální vztah mezi vlastním a cizím kapitálem, tzn. kapitálová struktura. Tento ukazatel porovnává rozvahové položky a na jejich základě zjistí, v jakém rozsahu jsou aktiva podniku financována cizím kapitálem (Růčková, 2010, str. 57). Tento ukazatel může být označen jako míra věřitelského rizika, protože poměřuje cizí zdroje k celkovým aktivům. Lze z něj vyčíst, kolik majetku kryje cizí zdroje (Kislingerová, 2001, str. 74). Ukazatel věřitelského rizika (zadluženost) je nutné posuzovat v souvislosti s celkovou výnosností podniku a také v souvislosti se strukturou cizího kapitálu (Růčková, 2010, str. 58). Vzorec č. 9 Ukazatel úrokového krytí je jednou z klíčových charakteristik zadluženosti. Jeho charakteristikou je: kolikrát může klesnout zisk, aby byl podnik ještě stále schopen obsloužit (pokrýt) cizí zdroje na stávající úrovni. Jestli bude jeho vypočtená hodnota dosahovat hodnoty 1, znamená to, že vše co podnik vyprodukuje, bude sloužit k úhradě úroků pro věřitele (Kislingerová, 2001, str. 74). Tento ukazatel slouží k tomu, aby bylo zjištěno, do jaké míry je dluhové zatížení únosné. Jeho optimální úroveň cca 7 (Mařík, 2007, str. 104). Je považován za jeden z ukazatelů finanční stability. Prahová hodnota je číslo 1, cílová hodnota by měla být podstatně vyšší (Synek, 2003, str. 359). Ukazatel udává, kolikrát je zisk vyšší než úroky. Vymezuje jak velký je bezpečnostní polštář pro věřitele. V zahraničí je doporučovaná hodnota trojnásobek nebo i více. Tato výše hodnoty proto, že po uhrazení úroků z dluhového financování by měl podniku zůstat ještě dostatečný efekt pro akcionáře (Růčková, 2010, str. 59). Vzorec č. 10 [7] [7] 15

2.2.2.4 Ukazatele rentability Tyto ukazatele zobrazují výnosnost podniku (Mařík, 2011, str. 105). Poměřují konečný efekt, který je dosažen činností podniku k určitému vstupu. Jedná se buď o celková aktiva, vlastní kapitál nebo tržby (Kislingerová, 2001, str. 69). Na tento typ ukazatelů je nejvíce soustředěna pozornost akcionářů a potenciálních investorů (Růčková, 2010, str. 51). Rentabilita (výnosnost) celkových aktiv (ROA) Základním měřítkem výnosnosti je rentabilita úhrnných vložených prostředků (ROA). Tento ukazatel měří, jaký efekt připadá na jednotku majetku, který je zapojen do podnikatelské činnosti. Bývá využíván ve vazbě k ukazateli EVA *7+ (Kislingerová, 2001, str. 69). Vzorec č. 11 Rentabilita (výnosnost) vlastního jmění (ROE) Tato rentabilita měří výnosnost vlastního kapitálu. Jedná se o to, kolik zisku připadne na jednu korunu vlastního kapitálu. Patří do skupiny těch ukazatelů, které měří efekt z investovaného kapitálu *7+ (Kislingerová, 2001, str. 69). Vzorec č. 12 [9] 2.2.3 Souhrnné indexy hodnocení Altmanův model Vychází z propočtu indexů celkového hodnocení. Je stanoven jako součet hodnot pěti běžných poměrových ukazatelů, jimž je přiřazena různá váha. Největší váhu má rentabilita celkového kapitálu (ROA). Záměrem Altmanova modelu bylo zjistit, jak odlišit firmy bankrotující od těch, u nichž je pravděpodobnost bankrotu minimální (Růčková, 2010, str. 73). Altmanův model pro společnosti, které nepatří do skupiny firem veřejně obchodovaných na burze (Růčková, 2010, str. 73): Vzorec č. 13 Z = 0, 717 x 1 + 0,847 x 2 + 3,107 x 3 + 0,42 x 4 + 0,998 x 5 [11] [9] 16

kde [13] [13] [13] [13] [13] Interpretace výsledků (Růčková, 2010, str. 73): o Hodnoty nižší než 1,2 pásmo bankrotu o Hodnoty od 1,2 do 2,9 pásmo šedé zóny o Hodnota nad 2,9 pásmo prosperity Index důvěryhodnosti IN 95 Vzorec č. 14 IN = 0,22 * + 0,11 * + 8,33 * + 0,52 * + 0,10 * + 16,80 * [13] Kde (Marinič, 2008, str. 93): A CZ ZUD U T O KZ KBU ZPL aktiva cizí zdroje zisk před úroky a daněmi nákladové úroky výnosy oběžná aktiva krátkodobé závazky krátkodobé bankovní úvěry závazky po lhůtě splatnosti Kritéria hodnocení tohoto indexu (Marinič, 2008 str. 93): IN > 2 dobré finanční zdraví 1 > IN < 2 potenciální finanční problémy IN < 1 podnik ve špatné finanční situaci 17

2.3 Strategická analýza Hlavní funkcí strategické analýzy je vymezení celkového výnosového potenciálu oceňovaného podniku. Podnik disponuje vnějším a vnitřním potenciálem a na těchto je výnosový potenciál závislý. Vnější potenciál vyjadřují šance a rizika, které nabízí odvětví, ve kterém se oceňovaný podnik vyskytuje. Cílem analýzy vnitřního potenciálu je zjištění jak je podnik schopen zužitkovat nabízené šance vnějšího prostředí a vypořádat se s podstupovanými riziky (Mařík, 2007, str. 56). Postup strategické analýzy (Mařík, 2011, str. 58): 1. Relevantní trh (analýza a prognóza) a) Vymezení relevantního trhu b) Základní data o trhu o Odhad velikosti relevantního trhu (hmotné a hodnotové jednotky) o Vývoj trhu v čase (alespoň 5 posledních let) o Případná segmentace trhu c) Analýza atraktivity trhu o Šance a rizika na trhu o Podklady pro stanovení rizikové přirážky pro diskontní míru d) Prognóza vývoje trhu 2. Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku a) Stanovení dosavadních tržních podílů oceňovaného podniku b) Identifikace konkurentů c) Analýza vnitřního potenciálu podniku a hlavních faktorů jeho konkurenční síly d) Prognóza tržních podílů 3. Odvození závěrů k perspektivnosti podniku a prognózy tržeb oceňovaného podniku 2.4 SWOT analýza SWOT analýza využívá závěrů předchozích analýz. Jejím cílem je identifikace hlavních silných a slabých stránek podniku a porovnává je s hlavními vlivy z okolí podniku, resp. příležitostmi a ohroženími a směřuje k syntéze jako východisku pro formulaci strategie (Sedláčková, 2006, str. 91). Přístup SWOT analýzy rozlišuje dvě charakteristiky vnitřní situace podniku, silné a slabé stránky, a dvě charakteristiky vnějšího okolí, příležitosti a hrozby (Sedláčková, 2006, str. 91). 18

Postup při realizaci SWOT analýzy (Sedláčková, 2006, str. 91): 1. Identifikace a předpověď hlavních změn v okolí podniku, k němuž poslouží závěry mnoha provedených analýz. Zvláštní pozornost je vhodné věnovat hybným změnotvorným silám a klíčovým faktorům úspěchu. 2. S využitím závěrů jednotlivých částí analýzy vnitřních zdrojů a schopností podniku identifikovat silné a slabé stránky podniku a specifické přednosti. 3. Posoudit vzájemné vazby jednotlivých silných a slabých stránek na jedné straně, hlavních změn v okolním prostředí podniku na straně druhé. K tomu lze využít diagram SWOT analýzy. Podstatou této analýzy je definování silných a slabých stránek podniku, příležitostí a hrozeb v okolí. Tyto klíčové faktory jsou po té verbálně charakterizovány, případně ohodnoceny, ve čtyřech kvadrantech tabulky SWOT (Keřkovský, 2006, str. 120). 2.5 Finanční plán Ve finanční plánování zahrnuto rozhodování o způsobu financování (investic, běžné činnosti), o investování kapitálu s cílem jeho zhodnocení o peněžním hospodaření. Cílem finančního plánování je splnění obecného finančního cíle podniku, tj. maximalizace jeho tržní hodnoty (Synek, 2010, str. 176): o o o o Analýzu finanční situace, Plán tržeb, Plán cash flow, Plánovou rozvahu. Finanční plán má za úkol konkretizovat a kvantifikovat finanční rovnováhu (zajištění potřebné likvidity) a dostatečný zisk před zdaněním. Pro tento plán je výchozí dosavadní vývoj, úroveň podniku vycházející z finanční analýzy, odhad vývoje prodeje a předpověď vývoje ekonomického prostředí (Konečný, 2007, str. 168). 2.6 Oceňování podniku Problematika oceňování patří mezi důležité oblasti finančního řízení podniků. Stanovení hodnoty podniku je jednou z důležitých manažerských nástrojů řízení podniku, protože otázka hodnoty firmy je významným kritériem při taktickém řízení společnosti a také pro mnoho dlouhodobých strategických rozhodnutí managementu (Dluhošová, 2008, str. 146). Důležité je vymezení pojmů cena a hodnota. Cena je konkrétní zaplacená částka za podnik v určitém okamžiku a daném místě. Hodnota podniku je částka bez ohledu na dané okolnosti prodeje či nákupu. Tato hodnota vyjadřuje částku, kolem které by se měla cena pohybovat. Dojít k této hodnotě je cílem ocenění. Tato hodnota je výsledkem kombinování hodnot, které jsou získány z celé řady oceňovacích postupů, jež vycházejí z různých teoretických a metodologických východisek. 19

Tato výsledná získaná hodnota je ve finále ovlivněna rozsahem a kvalitou dat a informací o podniku, dále metodou, která bude použita a časovým intervalem (Dluhošová, 2008, str. 146). Existuje celá škála důvodů, proč podnik ocenit např.: koupě a prodej podniku, vklad do nově zakládaného podniku, splynutí nebo rozdělení podniku, rozhodování o sanaci nebo likvidaci podniku, emise cenných papírů (akcií), vstup firmy na burzu, poskytování úvěrů, ocenění majetkových účastí společníků, ocenění pro účely zdanění, záruky úvěrů nebo uzavření pojistných smluv (Dluhošová, 2008, str. 146). Základní metody pro oceňování podniku (Mařík, 2011, str. 37): 1. Výnosové metody o Metoda diskontovaných peněžních toků (DFC) o Metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA) o Metoda kapitalizovaných čistých výnosů o Kombinované výnosové metody 2. Tržní metody o Ocenění na základě tržní kapitalizace o Ocenění na základě srovnatelných podniků o Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu o Ocenění na základě srovnatelných transakcí o Ocenění na základě odvětvových multiplikátorů 3. Majetkové metody o Účetní hodnota vlastního kapitálu na principu historických cen o Substanční hodnota na principu reprodukčních cen o Substanční hodnota principu úspory nákladů o Likvidační hodnota o Majetkové ocenění na principu tržních hodnot 2.6.1 Metody výnosové Podstatou těchto výnosových metod jsou budoucí užitky, které jsou měřeny různými způsoby a jsou převáděny na současnou hodnotu. Tyto metody jsou jak dynamické, tak statické (Wöhe, 2007, str. 541). Tyto metody jsou založeny na stanovení hodnoty kapitálu (celkového, vlastního) jako současné hodnoty budoucích peněžních toků (Dluhošová, 2008, str. 147). 20

2.6.1.1 Metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA) Ekonomická přidaná hodnota je ukazatel, která lze využít ve finanční analýze, řízení podniku a oceňování podniku. Jedná se v podstatě o nástroj (ukazatel) výnosnosti, který ovšem nahrazuje již běžně používané ukazatele disponující určitými nedostatky (Kislingerová, 2001, str. 145). Základním princip ekonomické přidané hodnoty je to, že měří ekonomický zisk. Ekonomický zisk je v tomto případě dosažen jen, pokud dojde k úhradě nejen běžných nákladů, ale i nákladů na kapitál (vč. nákladů na vlastní kapitál). Pokud podnik vykazuje kladný účetní zisk, vykazuje i ekonomický zisk pouze, je-li účetní zisk větší než náklady na vložený vlastní kapitál (Mařík, 2007, str. 283). Základní výpočet ukazatele EVA (economic value added) Tento ukazatel je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku, který je snížený o náklady kapitálu jak vlastního, tak i cizího (Mařík, 2007, str. 284). Vzorec č. 15 [10] NOPAT Capital WACC zisk z operační činnosti podniku po dani (net operating profit after taxes) kapitál vázaný v aktivech, která slouží operační činnosti podniku, v konceptu ekonomické přidané hodnoty se tento výraz označuje zkratkou NOA (net operating assets-čistá operační aktiva) průměrné vážené náklady kapitálu (weighted average cost of capital) Konkrétní výpočet ekonomické přidané hodnoty za rok t je prováděn (Mařík, 2010, str. 285): Vzorec č. 16 Vzorec č. 17 Než jsou dosaženy do výpočtu tyto vstupní základní veličiny, je zapotřebí převést účetní data na ekonomická. Je potřeba vyjít z účetního modelu, ovšem ukazatel EVA slouží vlastníkům, a proto je třeba ho převést na ekonomický model, aby co nejpřesněji odrážel ekonomickou realitu podniku (Mařík, 2010, str. 286). [14] [1] 21

Výpočet NOA Výchozím pro výpočet NOA je rozvaha. V rozvaze jsou upravovány tyto okruhy (Mařík, 2010, str. 286): o o o o Z celkových aktiv je zapotřebí vydělit neoperační aktiva Aktiva je vhodné snížit o neúročený cizí kapitál Vyloučení mimořádných položek Účetní aktiva je potřeba převést na skutečná aktiva EVA jako nástroj ocenění Základní schéma výpočtu metody EVA *1]: ist operační aktiva (net operating assets-noa) +Tržní přidaná hodnota (market value added-mva) = Tr ní hodnota operačních aktiv + Tržní hodnota neoperačních aktiv - Tržní hodnota úročených aktiv = Tr ní hodnota vlastního kapit lu V prvním kroku je vypočtena hodnota pro vlastníky a věřitele, po odečtení cizího kapitálu je získáno ocenění podniku pouze pro vlastníky (Mařík, 20010, str. 295). Postup při ocenění metodou EVA *1+ Vzorec č. 18 a) Plánovaná roční výše ekonomické přidané hodnoty Vzorec č. 19 Vzorec č. 20 b) Výpočet hodnoty podniku Vzorec č. 21 22

Vzorec č. 22 [14] MVA Kde: H n EVA t NOA 0 WACC D 0 A 0 hodnota vlastního kapitálu podniku (hodnota netto) EVA v roce t čistá operační aktiva k datu ocenění průměrné vážené náklady kapitálu hodnota úročených dluhů k datu ocenění ostatní, tj. neoperační aktiva k datu ocenění 2.6.1.2 Metoda diskontovaných peněžních toků (DFC) Metoda DFC-Entity Tato metoda je založena na odhadu budoucích volných peněžních toků. Peněžní tok je jedním z důležitých měřítek při oceňování podniku (Dluhošová, 2008, str. 148). Zde je oceňován celkový kapitál. Volný peněžní tok pro vlastníky i věřitele FCFF je diskontován nákladem celkového kapitálu WACC. Cílem této metody je tržní ocenění celkového kapitálu podniku (Dluhošová, 2008, str. 149). Kalkulovan úrokov míra na úrovni prům rných v ených n kladů na kapit l Vzorec č. 23 [14] 23

Kde: n CK d CK N VK(Z) VK K očekávaná výnosnost do doby splatnosti u cizího kapitálu vloženého do podniku (= náklady na cizí kapitál) sazba daně z příjmu platná pro oceňovaný subjekt (náklady CK by ale měly být sníženy o daňový štít jen tehdy, pokud jsou v daném případě splněny podmínky daňové uznatelnosti úroků podle zákona o dani z příjmů a podnik má pro jejich uplatnění dostatečný výsledek hospodaření) tržní hodnota cizího kapitálu vloženého do podniku (ale pouze úročeného) očekávaná výnosnost vlastního kapitálu oceňovaného podniku (= náklady na vlastní kapitál) při dané úrovni zadlužení podniku tržní hodnota vlastního kapitálu celková tržní hodnota investovaného kapitálu, K = VK+CK Výpočet pomocí metody DFC entity spočívá ve dvou krocích, a to určení celkové hodnoty podniku a výpočtu výnosové hodnoty vlastního kapitálu. Celkovou hodnotou podniku je rozuměna výnosová hodnota investovaného kapitálu. Tato hodnota je dosažena diskontováním peněžních toků, které plynou z hlavního provozu podniku (Mařík, 2011, str. 177). Celková hodnota podniku (H b = hodnota brutto) [6] Vzorec č. 24 [1] FCFF t i k n volné cash flow do firmy v roce t kalkulovaná úroková míra počet let předpokládané existence podniku V praxi je často používána dvoufázová metoda. Tato metoda určuje hodnotu podniku jako součet diskontovaného cash flow v prvním období a pokračující hodnoty (Konečný, 2007, str. 172). Vzorec č. 25 Výpočet pokračující hodnoty pomocí Gordonova vzorce [14] [14] 24

Odhad voln ho cash flow pro rok T + 1 Kde: * (1 + g) [14] T PH i k g FCFF délka první fáze v letech pokračující hodnota kalkulovaná úroková míra na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu předpokládané tempo růstu volného peněžního toku během celé druhé fáze, tj. do nekonečna volný peněžní tok do firmy Dále je počítána výnosová hodnota vlastního kapitálu. Hodnota brutto se poníží o výši úročených dluhů k datu ocenění. V konečné fázi jsou k této hodnotě připočítána neprovozní aktiva k datu ocenění (Damodaran, 2002). U metod diskontovaného cash flow je vždy východiskem volný peněžní tok (FCF). V souvislosti s metodou DFC entity je volným peněžním tokem rozuměno tvorba peněžních prostředků, které slouží vlastníkům (dividendy) a věřitelům (splátky úvěrů a úroků). Tyto peněžní toky můžou být také označeny jako FCFF (Mařík, 2011, str. 170). K zjištění výsledné hodnoty podniku je využito (Mařík, 2011, str. 201): Hodnota brutto ( provozní ) - Hodnota úročeného cizího kapitálu (ke dni ocenění) = Hodnota vlastního kapit lu ( provozní ) + Hodnota aktiv, která nejsou provozně nutná (ke dni ocenění) = Výsledn hodnota vlastního kapit lu [1] 25

3 METODIKA Ke zpracování diplomové práce je využito kvantitativních a logických metod. Vybranými kvantitativními metodami jsou strukturovaný rozhovor a dotazník. V oblasti logických metod byly využity metody analýzy a syntézy. Součástí této metodologie byl primární a sekundární výzkum. V první části diplomové práce je zpracována literární část. V literární rešerši jsou vymezeny jednotlivé postupy související s tématem práce. Podle těchto osnov je postupováno v praktické části. Hlavní důraz je kladen na vymezení jednotlivých metod oceňování podniku, které budou konkrétně využity. Po zpracování literární rešerše je postoupeno k praktické části. Cílem vlastní práce je tedy stanovit hodnotu Obchodní společnosti Slokov, a.s. Praktická část diplomové práce započala ve zkoumání dané problematiky související s oceňováním podniku a ve sběru dat. Potřebné materiály byly poskytnuty účetním oddělením, managementem a generálním ředitelem Obchodní společnosti Slokov, a.s. Pro potřeby diplomové práce jsou z pohledu účetnictví nezbytné data jako rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz peněžních toků a příloha k účetní závěrce. Tyto materiály byly využity k vypracování finanční analýzy a konečného ocenění Obchodní společnosti Slokov, a.s. Managementem byly poskytnuty zdroje, které se týkaly vnitřního a vnějšího prostředí a hlavních konkurentů. Pomocí těchto podkladů byla zpracována strategická analýza a naplánován vývoj odvětví v kusech produkce. Ostatní data byla vyhledána prostřednictvím internetových stránek. Vše se odvíjí od strategické analýzy, ve které došlo k analýze společnosti Slokov, a.s. ať už jako samotného subjektu, tak i ve vztahu ke konkurenci. Byl vymezen relevantní trh, na kterém podnik působí a stanoveni hlavní konkurenti. Podnikově byly vymezeny silné/slabé stránky a příležitosti/hrozby pomocí SWOT analýzy. Analyzovala se produkce za odvětví v období 2005 2010. S využitím analýzy časové řady byl predikován vývoj trhu na tři léta dopředu (období 2011 2013). Stanovením obchodního podílu společnosti na trhu je určen její podíl na produkci v kusech. V této části je využita i dotazníková forma prostřednictvím skupinového sezení s manažery, jejíž výstupy jsou prezentovány v analýze vnitřního potenciálu podniku a hlavních faktorů jeho konkurenční síly. Na strategickou analýzu navazuje finanční analýza. Tímto krokem dojde k prozkoumání finančního zdraví podniku s využitím vybraných rozdílových a poměrových ukazatelů. Finanční zdraví podniku je analyzováno za období 2005-2010. Pro potřeby oceňování byly dále rozděleny aktiva společnosti Slokov, a.s. na provozně nutná. Na tuto část navazuje analýza a prognóza generátorů hodnoty. Pomocí této metody jsou prognózovány tržby podniku, provozní zisková marže, pracovní kapitál a v poslední fázi této časti analyzovány a predikovány investice do kapitálu provozně nutného. 26

Dalším krokem je určení nákladů na kapitál, prostřednictvím kterého jsou určeny průměrné vážené náklady na kapitál. V této fázi je podnik již předběžně oceněn pomocí vypočtených generátorů hodnoty. Výsledkem je předběžná výnosová hodnota společnosti Slokov a.s. Prostřednictvím těchto dílčích analýz je postoupeno k samotnému ocenění podniku. Pro stanovení hodnoty Obchodní společnosti Slokov, a.s. byly vybrány dvě výnosové metody. Konkrétně se jednalo o metodu diskontovaného cash flow (DCF entity) a metodu ekonomické přidané hodnoty (EVA). V diskusi jsou rozebrány dílčí výsledky práce, určeny stanoviska pro podnik a navrhnuty možné varianty řešení. 27

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Strategická analýza Součástí této strategické analýzy jsou i výstupy ze skupinového sezení ve společnosti Slokov, a.s. Jelikož se k zpracování strategické analýzy nabízela i forma dotazníková, byla zde využita. Ovšem z počátku nebyla brána jako objektivní, jelikož odvisela pouze od vypovídání generálního ředitele společnosti. Aby bylo možno tento způsob vyhodnocování použít, je tato metoda zobjektizována. Tzn., proběhlo skupinové sezení v podniku s několika členy společnosti (generální ředitel, manažer pro kooperační vztahy, manažer technického rozvoje, vedoucí ekonomického oddělení a vedoucí oddělení plánování výroby) na základě vypracované osnovy skupinového sezení (viz příloha č. 1). Bylo postupováno přesně podle tohoto konceptu a finálním výstupem je jeho vyhodnocení pomocí tabulek a komentářů v těchto částech strategické analýzy: Analýza atraktivity trhu, Analýza vnitřního potenciálu podniku a hlavních faktorů jeho konkurenční síly. Představení Obchodní společnosti Slokov, a.s. Tato společnost vznikla v roce 1995. Nejdříve fungovala jako obchodní organizace, která se zabývala v převážné většině prodejem topenářských výrobků a výrobků výrobního družstva Slokov Hodonín. V roce 2001 ukončilo výrobní družstvo svoji činnost a členové představenstva Obchodní společnost Slokov, a.s. se rozhodli odkoupit licenci na výrobu těchto kotlů. Tímto Obchodní společnost Slokov, a.s. pokračovala již v padesátileté tradici, která spočívala ve výrobě teplovodních kotlů VARIANT SL na tuhá paliva [19]. Zaměření tohoto podniku se od svého založení soustředí na výrobu topenářské techniky. Jedná se o širokou škálu výrobků. V průběhu let byla rozšířena výroba od teplovodních kotlů na spalování dřeva, elektrokotlů až po kotle automatické. Tyto výrobky se vyznačují svou kvalitou a dlouhověkostí. Za léta své působnosti si společnost Slokov vybudovala určitou prestiž. Poptávka po jejich produktech se rozšířila nejen do celé České republiky, ale i do zahraničí [19]. Nabízený sortiment [19]: Kotle na uhlí (Variant SL 27, 33, 40), Kotle na dřevo (Variant SL 17D, 22D, 35D), Automatické kotle (Variant SL 12 A, 33 A, 70 A), Elektrokotle (SL Elektro 8, 10, 15, 18, 23, 26, 30), Krbová kamna (SL 7 D LUX). 28

4.1.1 SWOT analýza Siln str nky podniku: V současné době spotřebitelská veřejnost společnosti Slokov provozuje víc jak sto tisíc kotlových jednotek v šesti typech. Toto prostředí spotřebovává 90 % výroby společnosti na obnovu uvedených topných jednotek. Už pátou generaci jsou kotle vybaveny stejnými připojovacími parametry, což je základní výhoda pro výměnu těchto zdrojů (kotlů). Podnik rozšířil sortiment výrobků o kotle menších výkonů. Tyto topné jednotky už jsou k dispozici na trhu. Výrobky této společnosti se dříve obchodovaly pouze na českém trhu. Celou kapacitu vyčerpával vnitřní trh. Postupem času došlo k rozšíření a výrobky se začaly distribuovat i do zahraničí. Zvýšila se výrobní kapacita. Další výrobu zajistily kooperující podniky. Účast na zahraničním trhu zajistila výroba splňující evropské normy a cenová hladina (výsledek racionalizace). V současné době expanduje zájem zemí, jako je Polsko a Balkán, o kotle všech typů včetně elektrokotlů. V současnosti má společnost Slokov, a.s. vypracovaný a instalovaný výrobně-vývojový potenciál. Jedná se o vývoj dokumentace a výroby. Slab str nky podniku: Podnik vidí jako potřebné dobudovat úspornou a výkonnější technologii. Tímto je konkrétně myšlena úspornější a výkonnější technologie v oblasti svařování a tvarování plechů. V oblasti topenářské techniky je na trhu velmi malá rezerva odborných pracovníků pro sváření. Co se vlastní výchovy svářečů týče, jeví se jako pomalá. Jako podstatná slabina je viděna oblast cen. Hlavně je brána na zřetel kolísavost cen základních materiálů a energií. Příle itosti: Společnost připravuje nové typy kotlů. Ve vývoji jsou kotle pro pyrolytické 1 spalování dřevní hmoty. Nabízející se možnost veletrhů v zahraničí. Zesílení tlaku na veletrhy (Polsko, Balkán). Hrozby: V dnešní době došlo k poklesu investiční výstavby. Neexistence zákona o životním prostředí. Nejsou plány pro čerpání energetických zdrojů, jako je uhlí a dřevo. 1 Spalování dříví na bázi zplyňovací 29

4.1.2 Relevantní trh (analýza vnějšího potenciálu) a) Vymezení relevantního trhu V případě vymezení trhu by se dalo komplexně uvažovat jako o trhu s topenářskou technikou, ovšem tento trh nabízí celou škálu výrobků a nebylo by vhodné brát jej například v souvislosti s výpočtem podílu podniku na trhu apod. Z tohoto důvodu byl za trh vybrán pouze trh s kotli. Relevantním trhem této společnosti je trh ocelových teplovodních kotlů na pevná paliva do výkonu 50 kw. Na tomto trhu jsou tedy soustředěny výrobky jednotlivých firem o srovnatelném výkonu (kw) a téměř stejných cenových relací. Z územního hlediska je zaměření soustředěno na celou Českou republiku. Dodávky do jednotlivých krajů ČR jsou rozděleny procentuálně (Praha, Středočeský kraj, ). Segment trhu je ovlivněn faktorem přístupnosti ušlechtilých energií (plyn a elektřina) a hlavně faktorem sociálním. Hnědé uhlí je dostupné a jeho distribuce je možná i do méně přístupných míst. Toto palivo je dále mimo dřevo nejlevnějším energetickým zdrojem pro vytápění. Proto ho používají především sociální vrstvy obyvatelstva s nejnižšími příjmy. b) Základní data o trhu V současné době se touto výrobou zabývá v České republice celkově osm výrobců. Distribuce je prováděna prostřednictvím přímého prodeje spotřebiteli u výrobce nebo montážním firmám nebo využitím dodávek do odborných velkoobchodů. Objemy zboží tj. ocelových kotlů na pevná paliva do výkonu 50 kw na trhu budou uváděny v kusech, protože celkový finanční objem nelze vysledovat a s ohledem na technický a cenový vývoj by nevyjadřoval podstatu potřeb trhu. Tyto kotle jsou používány pro ústřední vytápění bytů a rodinných domů tepelnou energií získanou z hnědého uhlí. Velikost relevantního trhu Celková spotřeba uvedených výrobků je v současné době cca 16 tisíc kusů za rok. Vývoj trhu v čase Výroba tohoto sortimentu byla v ČR zahájena v padesátých letech minulého století. Největší prodej byl uskutečněn v roce 1985, kdy bylo na tomto trhu prodáno celkem 112 140 kusů kotlů. Od té doby prodej trvale klesal vlivem rozvoje vytápění pomocí plynových a jiných kotlů. 30

Množství v ks Graf 1: Vývoj trhu v čase 25000 Vývoj trhu v čase 20000 15000 10000 21400 14800 14848 15911 16063 5000 0 2006 2007 2008 2009 2010 Vývoj v letech Zdroj: Statistika asociace topenářské techniky Mírný nárůst prodeje v letech 2009 a 2010 byl zapříčiněn zvýšením cen plynu a elektřiny, proto částečný návrat k vytápění pomocí teplovodních kotlů na tuhá paliva. Tab1. Objemy relevantního trh v ČR Relevantní trh (ČR) Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Název společnosti v ks SLOKOV 2364 2364 1970 1650 1970 ATMOS - - 0 1513 1062 OPOP - - 3315 3502 2852 DAKON - - 9074 6873 8185 G-TEAM - - 212 192 201 JAKOS - - 260 407 308 ŽDB GROUP - - 17 0 0 ATOMA - - 0 874 720 ROJEK - - 0 900 765 celkem 21 400 14 800 14 848 15 911 16 063 Zdroj: Statistika asociace výrobců topenářské techniky, interní data 31

c) Analýza atraktivity trhu Růst trhu Tento trh je v současnosti stabilizovaný. Má tendenci v posledních letech růst, tento růst je ovšem pozvolný, nikoliv prudký. V této situaci by tedy nemělo hrozit riziko nenadálých zvratů a pro podniky by nemělo být tak finančně náročné udržet si pozici na tomto trhu. Velikost trhu Velikost trhu je postačující. Síla konkurence V této oblasti by se dalo hovořit o průměrné intenzitě konkurence. Možnost substituce, bariéry vstupu Substituce jsou v této oblasti vysoké. Možností přívodu tepla do objektu je velké množství. Ovšem liší se jak cenově, tak i šetrností k životnímu prostředí. Co se týče překážek vstupu na trh, není jich tolik jako v jiných odvětvích. Ale za zmínku určitě stojí dodržování předepsaných norem (z pohledu životního prostředí). Momentálně se více a více zvyšují nároky na vyráběný sortiment z pohledu ochrany životního prostředí. Jako podpůrný nástroj pro toto dodržování se nabízel například projekt Zelená úsporám. Další překážkou může být například vliv cla (zahraničí). Jiným problémem by mohlo být začlenění se do stávajícího trhu s novým výrobním sortimentem. Výrobci na tomto trhu již mají rozděleno pokrytí stávající poptávky a možný nový konkurent by možná neuspěl jen z toho důvodu, že jej spotřebitelé neznají a preferují svou oblíbenou značku, u které mají ověřenou kvalitu. Struktura zákazníků - Osobní odběr - Montážníci - Velkoobchody - Zahraničí Základní forma trhu z hlediska konkurence Jedná se o trh s několika dodavateli, a co se týče počtu odběratelů, je jich několik. Tato forma trhu vypadá následovně: Oligopol/Oligopson. 32

Tab2. Analýza vnějšího potenciálu- atraktivita trhu Kritérium Váha Bodové hodnocení kritéria atraktivity Body Váha Negativní Průměr Pozitivní 0 1 2 3 4 5 6 Body Růst trhu 3 x 5 15 Velikost trhu 2 x 5 10 Intenzita konkurence 3 x 3 9 Průměrná rentabilita 2 x 2 4 Bariéry vstupu 1 x 2 2 Moţnosti substituce 1 x 5 5 Citlivost na konjunkturu 1 x 5 5 Struktura zákazníků 2 x 5 10 Vlivy prostředí 1 x 5 5 Celkem 16 65 Maximální počet bodů: 96 Dosažený počet bodů: 65 Hodnocení: 68% Zdroj: Materiály (Mařík 2007), výsledky-skupinové sezení ve společnosti Slokov, a.s. d) Prognóza trhu (predikce 2011-2013) Pro predikci vývoje trhu s teplovodními kotli byla zvolena analýza časových řad. V případě tohoto trhu nelze z důvodu absence určitých dat zpracovat predikci v podobě tržeb. Po osobní konzultaci se správcem Statistiky asociace výrobců topenářské techniky nelze tato potřebná data získat. Předpověď vývoje trhu se bude opírat o analýzu časové řady dosavadního vývoje objemů na trhu. Z tohoto pohledu je to možné, protože jak již bylo řečeno, trh je složen z výrobců, kteří vyrábějí obdobné produkty (výkon, typ, provedení, ) a jejich ceny se přibližují (jsou téměř shodné). Dosavadní vývoj byl vyrovnán lineární funkcí. Pomocí této analýzy bylo zjištěno, že celkové objemy produkce budou stoupat v jednotlivých letech o hodnotu 607,5 (608) kusů. Tímto způsobem byla provedena prognóza pro léta 2011 až 2013. 33

Objemy na trhu Graf 2: Analýza časové řady 16100 15900 Analýza časové řady 15700 15500 15300 y = 607,50x - 1 204 860,17 R² = 0,84 15100 14900 14700 2008 2009 2010 Roky V následující tabulce jsou k dispozici vypočtené hodnoty objemů produkce pro období 2011 až 2013. Tato predikce má pozitivní vývoj. Ačkoliv v jednotlivých letech nejsou hodnoty příliš vysoké, prognóza se ubírá pozitivním směrem. Málo rostoucí objemy výroby mohou být zapříčiněny jak již v současnosti, tak v budoucnosti sílícím tlakem na ochranu životního prostředí. V dnešní době je kladen důraz na zlepšení čistoty ovzduší a to jak na domácím trhu, tak i v zahraničí. Tab3. Prognóza objemů v kusech Prognóza objemů na trhu v ks rok 2011 rok 2012 rok 2013 16 671 17 278 17 886 4.1.3 Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku a) Stanovení dosavadních tržních podílů společnosti Slokov, a.s. Tab4. Vývoj podílu Obchodní společnosti na trhu (v ks) Název Dosavadní vývoj Rok 2006 2007 2008 2009 2010 Produkce trhu (v ks) 21400 14800 14848 15911 16063 OS SLOKOV, a.s. 2364 2364 1970 1650 1970 34

Procentní podíl na trhu Podíl Obchodní společnosti Slokov, a.s. na trhu teplovodních kotlů na tuhá paliva do výkonu 50 kw byl vypočítán jako podíl jejich objemů ku celkovému objemu produkce za relevantní trh. Z tohoto vztahu byl zjištěn procentní podíl této společnosti na trhu v jednotlivých letech 2006 až 2010, viz graf č. 3. V roce 2008 byl zaznamenán pokles o necelé 3 %. Jednou z příčin je snížení celkové produkce v odvětví, neboť v této době probíhala v české ekonomice finanční krize. Hospodářská krize měla prvopočátky již v předešlých letech, ale na domácím trhu se promítla až v průběhu roku 2008. V následujících letech procentní podíl dále klesal z důvodů již zmíněných. V posledním roce zkoumání se podíl podniku pohyboval okolo 12 %. Došlo tudíž k nárůstu o cca 2 % oproti předešlému roku. Jedním z důvodů této změny je to, že se podniku zvýšila výroba. Další příčinou zvýšení je snížení výroby některých konkurenčních podniků na trhu (např. Atmos, OPOP, Jakos). Finanční krize se Společnosti Slokov, a.s. nějak rapidně nedotkla, navíc se podniku zvýšil odbyt výrobků a tím i podíl na trhu. Což je pro podnik pozitivní zpráva. Společnost se v dnešní době spíše potýká s velkými zakázkami. Problém se naskýtá spíše v tom uspokojit výrobní kapacitu poptávkou. Tuto situaci podnik řešil z části navýšením počtu zaměstnanců a z části prostřednictvím kooperujících podniků. Tzn., společnost si našla výrobní závod, který mu pomůže prostřednictvím smlouvy dovyrobit chybějící kusy výrobků, které budou potřeba pro úplné uspokojení poptávky. Graf 3: Podíl Společnosti na trhu Podíl Obchodní spol. Slokov v čase 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 11 16 13,3 10,4 2006 2007 2008 2009 2010 Roky 12,3 b) Identifikace konkurentů Mezi hlavní konkurenty na tomto trhu lze zařadit společnosti jako ATMOS Bělá pod Bezdězem, OPOP Valašské Meziříčí a DAKON Krnov. Tak, jak se tyto firmy podílejí na produkci celého trhu teplovodních kotlů na tuhá paliva, byly vypočítány jejich podíly na něm. Je počítáno s objemy produkce v kusech, nikoliv s tržbami v odvětví (nedostatečná data). 35

Tab5. Tržní podíly konkurentů Tržní podíly vybraných společností (v %) Rok 2006 2007 2008 2009 2010 ATMOS - - 0 9,5 6,6 OPOP - - 22,3 22 17,8 DAKON - - 61,1 43,2 51 Tab6. Produkce konkurentů v kusech Produkce v ks vybraných Rok společností 2006 2007 2008 2009 2010 ATMOS - - 0 1513 1062 OPOP - - 3315 3502 2852 DAKON - - 9074 6873 8185 Zdroj: Statistika asociace topenářské techniky 1. ATMOS Bělá pod Bezdězem Tato firma byla založena v roce 1935. V počátcích byla výroba zaměřena na zplyňovací pohonné jednotky pro auta a lodě. Dále pak zahájila výrobu kompresorů. Do dnešní doby vyvinula asi 90 typů teplovodních kotlů [18]. Společnost Atmos patří v současnosti k jednomu z předních evropských výrobců kotlových jednotek na tuhá paliva o výkonu do 50 kw. Její hlavní podstatou je export jejich výrobků do zahraničí (Německo, Rumunsko, Itálie, Francie aj.). Její další výrobky jsou například kombinované kotle na zplyňování dřeva s hořákem na pelety, na zemní plyn a extra lehký topný olej. Cílem této firmy je budování si přední pozice mezi výrobci v Evropě, jíž záleží na tradici a zkušenostech [18]. Tato společnost je nejmenší hrozbou, z vybraných firem pro analýzu hlavních konkurentů na trhu, pro společnost Slokov, a.s. Její podíl na trhu je menší [18]. 2. OPOP Valašské Meziříčí Druhým největším konkurentem společnosti Slokov, a.s. je společnost OPOP. Její vznik se datuje k roku 1994. Vznikla privatizací jako nástupnická organizace státního podniku. Navázala tak na již čtyřicetiletou tradici ve výrobě topenářské techniky. V dnešní době se řadí mezi přední výrobce v tomto oboru [17]. 36