BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Finanční management a finanční analýza Financial management and financial analysis Jiří Havlas
Unicorn College 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Název práce v ČJ: Finanční management a finanční analýza Název práce v AJ: Financial management and financial analysis Autor: Jiří Havlas Akademick ý rok: 2010 Kontakt: E-mail: havlasjiri@atlas.cz Tel.: (+420) XXX XXX XXX 2
1 Abstrakt Tato práce je zaměřená na finanční management a finanční analýzu. Vzhledem k tomu, že finanční management je široké téma zaměřil jsem se na kapitálové možnosti podniku (zdroje financování) a možnosti kapitál investovat. V druhé části se věnuji finanční analýze, nejprve teoreticky a poté prakticky v analýze společnosti TATRA a.s. Zdroje financování jsou v této práci rozděleny a jsou zde některé základní typy vyjmenovány a popsány. V části, která se zabývá investicemi, jsou zpracovány metody hodnocení investic a jsou zde vyjmenovány typy investičních strategií. U finanční analýzy jsem se zabýval významem, metodami zpracování, účetními dokumenty, které jsou nutné pro zpracování této analýzy, a poměrovými ukazateli (jejich sestavením a následným čtením údajů). V druhé části práce je sestavená finanční analýza jedné z našich nejstarších automobilek TATRA a.s. V analýze nalezneme vertikální a horizontální rozbor rozvahy a výkazu zisků a ztrát, poměrovou analýzu, kde najdeme ukazatele rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti s komentáři. Dále rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu Du Pont, výpočet ekonomické přidané hodnoty a nakonec bonitní a bankrotní modely, které poukazují na stav finančního zdraví společnosti TATRA a.s. Klíčová slova: Zdroje financování, investice, investiční strategie, TATRA a.s., finanční analýza. 3
2 Abstract This bachelor thesis is focused on a financial management and financial analysis. Financial management is broad topic, I focused on the equity options of business (financial resources) and opportunities to invest capital. The second part is devoted to financial analysis, first theoretically and then practically in the analysis of TATRA a.s. In this bachelor thesis are financial resources divided and then there are some basic types of them. In the section which is focused on investment, there are listed processing and evaluation methods and types of investment strategies. For financial analysis, I discussed the importance, methods of processing, accounting documents, which are necessary for the making of this analysis, and relative indicators (their assembly and subsequent reading of data). In the second part of my thesis is created a financial analysis of one of our oldest car factories TATRA a.s. In the analysis are vertical and horizontal analysis of balance sheet and income statement, ratio analysis, where we can find indicators of profitability, activity, liquidity and debt with comments. Further degradation of indicators Return on equity Du Pont, the calculation of economic value added, and finally solvent and bankruptcy models, which reveal the state of the financial health of company TATRA a.s. Keywords: Financial resources, investments, investment strategies, TATRA a.s. financial analysis. 4
3 Prohlášení Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou též uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení 11 a následujícího autorského zákona č. 121/2000 Sb. V Praze dne 4. 5. 2010.. Jiří Havlas 5
4 Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce Jarmile Zouharové za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. 6
5 Obsah 1 Abstrakt... 3 2 Abstract... 4 3 Prohlášení... 5 4 Poděkování... 6 5 Obsah... 7 6 Úvod... 9 7 Zdroje financování... 10 7.1 Krátkodobé financování... 11 7.2 Krátkodobé zdroje financování... 12 7.2.1 Nejčastější zdroje krátkodobých financí:... 12 7.2.2 Některé vybrané typy krátkodobých bankovních úvěrů... 13 7.3 Dlouhodobé zdroje financování... 14 7.3.1 Interní zdroje... 14 7.3.2 Externí zdroje... 15 8 Investice... 17 8.1 Podnikové pojetí investic... 17 Investiční strategie podniku:... 18 8.1.1 Metody statistické... 19 8.2 Metody dynamické... 19 9 Finanční analýza... 22 9.1 Dokumenty nutné k sestavení finanční analýzy... 23 9.1.1 Rozvaha... 23 9.1.2 Výkaz zisků a ztrát (výsledovka)... 24 9.1.3 Výkaz cash flow... 25 9.2 Metodika... 25 9.2.1 Horizontální analýza... 25 9.2.2 Vertikální analýza... 26 9.3 Poměrová analýza... 26 9.3.1 Ukazatele aktivity... 26 9.3.2 Ukazatele výnosnosti... 27 9.3.3 Ukazatele zadluženosti... 28 9.3.4 Ukazatelé likvidity... 29 9.3.5 Ukazatele tržní hodnoty podniku... 30 9.4 Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu... 31 9.5 Ukazatel ekonomické výkonnosti EVA... 33 7
9.6 Bonitní a bankrotní modely... 37 9.6.1 Altmanův index důvěryhodnosti... 37 9.6.2 Kralickův rychlý test... 37 9.6.3 Index IN... 38 10 Finanční analýza společnosti TATRA a.s.... 39 10.1 Základní údaje... 39 10.1.1 Organizační struktura:... 40 10.1.2 Podíly v dalších podnicích... 41 10.2 Vertikální analýza (rozvaha)... 44 10.3 Horizontální analýza (výkaz zisků a ztrát)... 45 10.4 Poměrová analýza... 48 10.5 Bilanční pravidla... 51 10.6 Rozklad ukazatelů Du Pont... 52 10.7 Hodnotový ukazatel výkonnosti EVA... 53 10.8 Indexy a bankrotní modely... 54 10.8.1 Altmanův index důvěryhodnosti... 54 10.8.2 Kralickův rychlý test... 54 10.8.3 Index IN01... 55 11 Závěr... 56 12 Conclusion... 58 13 Seznam použité literatury... 60 14 Seznam rovnic... 61 15 Seznam obrázků... 63 16 Seznam tabulek... 64 17 Seznam příloh... 65 17.1 Příloha 1 - Rozvaha ve zkráceném rozsahu za roky 2006-2008... 66 17.2 Příloha 2 Výsledovka ve zkráceném rozsahu za roky 2006-2008... 67 8
6 Úvod Každá základní aktivita podniku se pojí s tokem peněz, ať už se jedná o firmu výrobní, obchodní, peněžní nebo o podnik zabývající se poskytováním služeb, tudíž potřebuje zdroj financování a to zvláště v této době, kdy naše podniky jsou zmítány nejhorší ekonomickou krizí za posledních 60 let. V současnosti podniky ztrácejí zakázky, propouštějí zaměstnance a snižují náklady (zvláště automobilový průmysl) a snaží se šetřit na každé aktivitě, která není klíčová pro chod společnosti. Finanční management je nástroj řízení, který můžeme použít pro ozdravení podniku, kdy hledáme, na kterých místech lze ušetřit, zda je výhodné restrukturalizovat zdroje, či nutnost pořízení nového úvěru. První půlku práce věnuji kapitálu. Úvodem práce se budu zabývat finančním řízení z pohledu získávání prostředků, které podnik potřebuje na pokrytí svých aktivit. Ať už se jedná o dlouhodobé či krátkodobé zdroje, nebo financování mimořádných výdajů. Další zdroj kapitálu jsou investice. V druhé kapitole práce se proto budu zabývat právě investicemi, vytváření investičních strategií a následné metody vyhodnocování investic, na které by podnik měl v budoucnu vynaložit prostředky. V druhé polovině práce se budu věnovat finanční analýze, která se zdá být výborným nástrojem pro vyhodnocování efektivnosti podniku, kdy nám ze základních účetních dokumentů vyplyne v jaké kondici je podnik a jak má rozdělena aktiva a pasiva. Nejdříve jejími jednotlivými částmi, významem a jejími výstupy a poté v aplikační části konkrétní finanční analýzou společnosti TATRA a.s., která se jako zástupce automobilového průmyslu v České republice jeví v současné době, jako skvělý kandidát pro provedení právě finanční analýzy, a zhodnocení v jakém stavu tento podnik v současné době právě je. Cílem mé práce je tedy shrnout kapitálové možnosti podniku, dále zaměřit se finanční analýzu, dokumenty nutné k jejímu sestavení a vyhodnocení ukazatelů a nakonec sestavení konkrétní finanční analýzy, rozbor účetních dokumentů, komentář jednotlivých ukazatelů a na závěr shrnutí poznatků o firmě a vyvození konkrétních závěrů. 9
7 Zdroje financování Zdroje financování můžeme rozdělit na běžné a mimořádné. Účel běžných zdrojů financování je vynakládat prostředky na provoz podniku. Takové aktivity mohou být: splácení krátkodobých závazků, placení nájemného, výplaty mezd, úhrady energie či paliv, nákup materiálů a jiné aktivity, které souvisejí s běžným provozem. Tento druh financování je spjat převážně s oběžnými aktivy. Mimořádné zdroje financování zahrnují všechny ostatní aktivity, se kterými se podnik může setkat. Podle Synka, v jeho knize Manažerská ekonomika [1] se týká především: Financování při zakládaní podniku, tj. zajištění peněz na pořízení pozemků, budov, strojů, zásob surovin a materiálů a částek na mzdy a platy do doby, než začne příliv peněz ve formě tržeb. Při rozšiřování podniku a jeho aktivit (alokace volných fondů do věcných a finančních investic, tj. nákup dalšího výrobního zařízení a jiných věcných aktiv, nákup akcií cizích podniků, státních a podnikových obligací, finanční účasti aj.) Financování při spojování nebo sanaci podniku Financování při likvidaci podniku Dále pak můžeme rozdělit zdroje financování na interní a externí zdroje. Interní zdroje zahrnují financování z vlastního kapitálu (jedná se především o vklady majitelů, ať už se jedná o movité či peněžní vklady) a samofinancování (zde se jedná o financování ze zisku, rezerv nebo odpisů). Do externích zdrojů můžeme zahrnout financování cizím kapitálem (tj. financování pomocí bankovních úvěrů, obligacemi či zálohami klientů). Dále můžeme financování rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé financování. U krátkodobého se financuje krátkodobý oběžný majetek úvěrem nebo závazkem se splatností do jednoho roku a analogicky se dlouhodobé zdroje využívají především na financování dlouhodobého majetku a jsou kryty cizími zdroji se splatnosti převyšující jeden rok. 10
7.1 Krátkodobé financování Krátkodobé financování podniku, jak již bylo zmíněno na předešlé straně, se zabývá především oběžným majetkem a jeho financováním. Podle zákona je oběžný majetek vše, co zbude na straně aktiv po odečtení dlouhodobých nehmotných aktiv, dlouhodobých hmotných aktiv a dlouhodobého finančního majetku. S financováním oběžného majetku také úzce souvisí jeho řízení a rozhodování o jeho výši. To znamená hlavně řízení zásob, které zajistí dostatečnou výši materiálu, výrobku atd. pro plynulé zásobování, ale zároveň bude pro podnik představovat hrozbu ve formě utopených nákladů. Dále řízení pohledávek. U řízení pohledávek se úvěrová politika podniku snaží zajistit co možná nejkratší průměrnou dobu inkasa a snaží se předejít vytváření nedobytných pohledávek. Podle Synka [1] známe tři různé přístupy financování oběžného majetku: 1. Umírněný přístup (moderate approach) slaďuje životnost aktiv s životností pasiv, tj. dobou jejich splatnosti. Znamená to, že trvalá aktiva jsou financována dlouhodobými zdroji (vlastním kapitálem, dlouhodobým úvěrem, stálými pasivy), kolísající aktiva krátkodobými závazky. Tak např. budovy s životností 50 let by měly být financovány hypotečním úvěrem padesátiletým, stroje s životností 5 let úvěrem pětiletým to vše jsou ovšem stálá aktiva, zásoby s třicetidenním obratem půjčkou na 30 dní apod. Podstata tohoto přístupu spočívá v tom, že cash flow plynoucí z aktiv hradí půjčky na ně získané a ty se sami likvidují (jsou selfliquidating) 2. Agresivní přístup (aggressive approach) k financování trvalých oběžných aktiv využívá krátkodobý kapitál (krátkodobý úvěr). Protože krátkodobý kapitál je obvykle levnější než dlouhodobý, je toto financování levnější, avšak podstatně rizikovější, zvláště jsou-li krátkodobými zdroji kryta i fixní aktiva. Krátkodobé financování dlouhodobých potřeb (aktiv) může být nebezpečné i pro ziskový podnik. 3. Konzervativní přístup (conservative approach) využívá dlouhodobý kapitál nejen k financování trvalých aktiv (fixních a trvale vázaných oběžných aktiv), ale i pro dočasná (sezonní) aktiva. Krátkodobý kapitál využívá jen pro špičkové požadavky. Tento způsob financování je dražší, ale nejméně rizikový. 11
7.2 Krátkodobé zdroje financování 7.2.1 Nejčastější zdroje krátkodobých financí: Obchodní úvěr tento úvěr poskytuje dodavatel, tím, že umožňuje odběr zboží, služeb, aniž by za něj příjemce okamžitě zaplatil. Odběratel zaplatí dohodnutou sumu až za předem stanovený počet dní. Tato předem stanovená lhůta (splatnosti faktur) je daná podmínkami, které jsou sjednané mezi dodavatelem a odběratelem. Po poskytnutí obchodního úvěru dodavateli přibude pohledávka a příjemci závazek. Využití tohoto typu úvěru je pro podnik důležité vzhledem ke snížení nutnosti pořizovat si bankovní úvěr, který má výrazně vyšší úrokovou sazbou. Jednou z výhod obchodního úvěru je, že umožní nákup, i když příjemce zrovna nemá dostatek peněžních prostředků a jinak by si nákup nemohl dovolit a většinou (pokud není dohodnuto jinak) se poskytuje bezúročně. Na druhé straně dodavatel může realizovat prodej, který by byl mnohem obtížnější, bez obchodního úvěru. Nevýhodou obchodního úvěru je, že pokud je odběratel neschopný splácet své závazky, může se velmi lehce stát, že se tato neschopnost přenese i na dodavatele. Každý podnik by proto měl věnovat zvýšenou pozornost své úvěrové politice a pak zvláště řízení pohledávek, kdy by měl prozkoumat platební schopnost a důvěryhodnost svého klienta a podle toho se rozhodnout, jaký přístup k němu zvolit. Tento typ úvěru není vhodný pro financování dlouhodobého hmotného, nehmotného i finančního majetku. Bankovní krátkodobý je dalším významným zdrojem financí pro oběžná aktiva. Jeho splatnost by zpravidla měla být do jednoho roku a banky tento úvěr většinou poskytují jen do výše oběžného majetku. Pokud by podnik kryl krátkodobým úvěrem i dlouhodobá aktiva, mohl by se velmi snadno dostat do problémů s likviditou. Získaní takového úvěru může být pro podnik jednodušší (není vyžadována taková dokumentace jako například pro investiční úvěr), ale i tak je úvěrová bonita podniků prověřována. Dále jsou tyto úvěry zajištěny (většinou dlouhodobým hmotným majetkem). Bankovní úvěr může být využit k pokrytí aktuálních potřeb podniku, ať už se jedná o zaplacení faktur, nebo nákup materiálu (pokud společnost nemá sjednaný obchodní úvěr). U těchto krátkodobých úvěrů se může vypůjčená částka splácet postupně s úrokem (po určitých časových jednotkách), nebo se splatí úroky (např. každý týden se splatí část úroků), a po uplynutí doby úvěru se zaplatí celá dlužná částka najednou. 12
7.2.2 Některé vybrané typy krátkodobých bankovních úvěrů Kontokorentní úvěr je službou k běžnému podnikatelskému účtu. Podnik si sjedná úvěrový limit, který je banka ochotná proplatit, pokud na běžném účtu není dostatečný objem finančních prostředků. Tento typ úvěru je krátkodobý a úroky se platí za každý den, ve kterém byl běžný účet v mínusu do doby splacení. Výhodou tohoto úvěru je rychlost získání a možnost využít jen částku, kterou podnik opravdu potřebuje. Další výhodou je, že jakmile se na běžný účet převedou finanční prostředky, úvěr je splacen a úroky se platí jen za dny, kdy byl úvěr využit. Eskontní úvěr. U tohoto úvěru banka od podniku odkoupí směnku před její splatností. Pokud podnik prodá zboží (služby) a za tento prodej získá směnku a je v situaci, že potřebuje finanční prostředky, je možné požádat o odkup této směnky bankou. Pokud banka tento úvěr schválí, odkoupí od podniku směnku za cenu, na kterou je vypsaná s diskontem (její zisk). V této chvíli se stává majitelem směnky banka a dlužnou částku může vymáhat po původním dlužníkovi. Pokud by tento dlužník po době splatnosti bance nezaplatil, může se banka obrátit na podnik, který požádal o odkup směnky a ten se sám stává dlužníkem. Krátkodobá bankovní půjčka. Tento typ úvěru se obvykle pořizuje na konkrétní typ účelu, jako jsou materiál, finanční prostředky atd. Čerpá se najednou, poté se i jednorázově splatí. Konkrétní výhodnost či nevýhodnost pro jednotlivé klienty závisí na bankách, jejich analýzách (podle účelu výpůjčky, zda je klient dostatečně bonitní, zda s klientem mají dobré zkušenosti atd.) a na situaci, která panuje na trhu. Revolvingový úvěr. Je jednorázový úvěr, který po splacení předem dohodnutého finančního limitu je možný opětovně čerpat až do výše úvěrového limitu. Jde tedy o stále se opakující úvěr. 13
7.3 Dlouhodobé zdroje financování S pořízením dlouhodobého majetku je spojeno i jeho financování dlouhodobými zdroji. Financování dlouhodobého majetku můžeme zajistit buďto z interních, nebo externích zdrojů. Při rozhodování, které zdroje použít, by mělo být na prvním místě pořízení za co nejmenší náklady a zajištění dostatečné likvidity podniku. 7.3.1 Interní zdroje Odpisy jsou jedním z hlavních zdrojů financování dlouhodobého majetku. Tyto odpisy jsou náklady, které ovšem nepředstavují peněžitý výdaj a představují prostředek pro rozpuštění ceny hmotného majetku (který se časem opotřebovává) do nákladů podniku a pomocí rozpočtování se odrazí i v ceně výrobku nebo služby, kterou podnik vytváří. Toto umožňuje postupně obměňovat dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek. Odpisy jsou značnou částí výsledku hospodaření firmy a podstatně snižují zisk, který podnik během roku vygeneroval. Dále je také nutné říci, že se mohou vyskytovat značné rozdíly mezí interními účetními odpisy a daňovými odpisy, které určuje stát, který jasně určuje jak a kolik let se má investice odepisovat. Každá investice, ať už se jedná o budovu, stroj nebo software má danou svojí účetní životnost a podle této životnosti se určují odpisy. Opotřebení můžeme brát z časového, výkonového nebo morálního hlediska. Podle typu opotřebení se určuje i způsob odepisování majetku pro interní potřeby a podle tabulek daných zákonem se určují daňové odpisy. Zisk je nejstandardnější zdroj dlouhodobého financování v podniku. Pokud hovoříme o účetním zisku, tak jde o pouhý rozdíl mezi výnosy a náklady. Pokud chceme vypočítat ekonomický zisk podniku, tak musíme k nákladům připočíst náklady ušlé příležitosti. Dále je také rozdíl mezi provozním výsledkem hospodaření (EBIT), od kterého se odečítají daňově uznatelné náklady a úroky. Tímto odečtením získáme čistý zisk podniku. 14
7.3.2 Externí zdroje Nejčastější typy externích zdrojů, které podnik využívá, jsou akcie, dlouhodobé a střednědobé úvěry, obligace a leasing. Nejčastější typy externích zdrojů, které podnik využívá, jsou akcie, dlouhodobé a střednědobé úvěry, obligace a leasing. Akcie jsou cenné papíry vydané společností, které opravňují vlastníka podílet se částečně na podnikovém bohatství. Vlastník akcií má právo účastnit se rozhodování o řízení firmy formou valné hromady, na které má takový počet hlasů, jako představuje procentuální podíl na majetku firmy ve formě akcií. Na této schůzi akcionářů se rozhoduje o důležitých změnách v řízení podniku. Dále má právo na dividendu, která představuje podíl na zisku podniku. Známe několik různých typů akcií. Nejběžnější jsou kmenové akcie. U tohoto typu akcií má vlastník právo účastnit se valné hromady a má nárok na dividendu. Pro podnik je vydaní těchto akcií způsob jak se dostat ke kapitálu. Výhodou takto získaného kapitálu je, že není úročený, a tím pádem je to levnější zdroj kapitálu, ale na druhou stranu pokud podnik generuje zisk, musí část tohoto zisku vyplatit ve formě dividend a dává právo podílet se na rozhodování o budoucnosti podniku dalším akcionářům. Akcionář, který kupuje akcie, vkládá do podniku svoje peníze a na oplátku dostane podíl na zisku formou dividendy, podíl na kapitálu a právo hlasovat na valné hromadě. Obligace je v podstatě formou dluhopisu, kterou vydává podnik za účelem získání zdroje kapitálu. Jde o závazek vůči věřiteli, který má přesně stanovený čas kdy se má splatit, dále jak se tento cenný papír bude úročit. Věřitel, na rozdíl od akcie, nemá právo podílet se na řízení podniku a nepodílí se ani na kapitálové struktuře. Existuje řada druhů obligací, které se mohou měnit podle typu úroku (kupon, pevný úrok, diskont atd.), nebo formou vydání těchto cenných papírů. Jednou z nevýhod může být splácení pevného úroku, který firma musí vyplácet nezávisle na výsledku hospodaření, a to, že výdej těchto dluhopisů bývá spojen s vysokými náklady. Na druhé straně jako zdroj dlouhodobých financí mají výhodu v tom, že majitelé těchto cenných papírů se nepodílejí na chodu podniku a že úrok bývá nižší než vyplácená dividenda. 15
Dlouhodobé úvěry jsou půjčky od bank na dobu delší než jeden rok. V podstatě se příliš neliší od krátkodobých úvěrů, které jsou popsány výše. Několik rozdílů spočívá ve výši úroků, které jsou obvykle vyšší než u krátkodobých, a to vzhledem k riziku, které v postupu času narůstá. Další rozdíl může být v typu účelu, na který jsou čerpány. Není běžné, že by banka dovolila čerpat dlouhodobý úvěr, aniž by věděla, na co jsou peníze využívány. Úvěry jsou tedy udělovány účelně, například na nákup strojů, pozemků, budov atd. Finanční leasing je v podstatě pronájem majetku leasingovou společností. Leasing můžeme rozdělit na operativní, kdy si majetek půjčujeme na kratší dobu (většinou doba, na kterou věc potřebujeme, je kratší než životnost samotné věci) a věc na konci pronájmu nepřechází do majetku podniku a navrací se do leasingové společnosti. Finanční leasing se stahuje na věci, které si společnost plánuje v podniku ponechat. Na konci leasingového období nájemci přechází vlastnické právo na pronajatou věc (záleží na dohodě, buď přechází bezplatně, nebo za zůstatkovou cenu). 16
8 Investice 8.1 Podnikové pojetí investic 1 Investice jsou statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků (spotřebních i výrobních) v budoucnu. Jde tedy rovněž o odloženou spotřebu (užitek) do budoucna. Z hlediska finančního můžeme podnikové investice charakterizovat jako jednorázově (v relativně krátké době) vynaložené zdroje, které budou přinášet peněžní příjmy během delšího budoucího období (v praxi obvykle nejméně po dobu jednoho roku). Jde tedy rovněž o odložení spotřeby (u akciové společnosti např. o odložení výplat dividend) za účelem získání budoucích užitků (výnosů, za účelem rozmnožení majetku a bohatství vůbec (nákup nových strojů, výstavba nového závodu, výzkum a vývoj nových výrobků, nákup dlouhodobých cenných papírů atd., atd.) Toto širší pojetí investičního majetku, do kterého je takto zařazován dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek, který je určen k používání ve vlastní činnosti podniku. Rozhodování o investicích kolik, do čeho, kde a jak investovat kapitál patří k nejdůležitějším manažerským rozhodnutím o budoucím vývoji podniku a jeho efektivnosti. Podnik může rozlišit investice do tří základních kategorií: Finanční tj. investice do finančního majetku společnosti jako je nákup cenných papírů (akcií, obligací atd.), poskytnutí úvěrů nebo půjček atd. Nehmotné tj. investice do nákupu dlouhodobého nehmotného majetku, nových technologických postupů nebo nového podnikového softwaru. Hmotné tj. investice do nákupu dlouhodobého hmotného majetku, jako je obnova vozového parku, strojů, nákup budov atd. Podle toho, jak investice přispívá k růstu podniku, rozlišujeme: Rozvojové např. do nové výrobní linky Obnovovací např. na obnovu stávajících strojů Regulatorní např. úprava výroby díky platnosti nové normy Různé typy podniků zaujímají k investování různé postoje a strategie. Vždy si však musí vybrat poměr mezi likvidností, rizikem a výnosností investice. 1 [1] Synek, Manažerská ekonomika 17
Obrázek 1 Rozhodování investora Investiční strategie podniku: Strategie růstu hodnoty investic tento typ strategie jak již název napovídá, preferuje celkový růst investice před výnosy (dividendy, úroky atd.) Strategie maximalizace ročních příjmů z investic tento typ upřednostňuje výnosy z investic a upřednostňuje je před celkovým růstem investice Agresivní strategie tento přístup přináší vysoké výnosy, které jsou spojeny s vysokým rizikem Konzervativní strategie tento přístup upřednostňuje ochranu investice před znehodnocením inflací (nízké riziko a stabilní výnos) Strategie maximální likvidity investic podnik investuje do nejlikvidnějších aktiv a preferuje možnost okamžitého zpeněžení investice, před vysokým výnosem. Z hlediska kapitálu se dostáváme zřejmě k nejzajímavější části, a to k vyhodnocování efektivnosti investic a k rozhodování, kterou investiční variantu zvolit 2. Ideální investice je taková, která má vysokou výnosnost, je bez rizika a co nejdřív se zaplatí. Ve skutečnosti jsou tato kritéria protikladná: investice s vysokou výnosností je obvykle i vysoce riskantní, málo riskantní a vysoce likvidní investice je zase málo výnosná. Podstatou hodnocení investic je proto porovnání vynaloženého kapitálu (nákladů na investice) s výnosy, které investice přinese. Při vyhodnocování investic můžeme rozdělit metody na dvě skupiny Metody statistické tyto metody nezohledňují vliv časového faktoru Metody dynamické tyto metody naopak zohledňují vliv časového faktoru a jejich podstatou je diskontování veškerých dat, které se podílejí na výpočtu 2 [1] Synek, Manažerská ekonomika 18
8.1.1 Metody statistické Metoda výnosnosti investic 3 Za efekt z investice se považuje zisk. Vychází se z toho, že jak změny v objemu výroby, tak změny v nákladech, které investice vyvolá, se promítnou v zisku, který tak dostatečně charakterizuje přínos investice. Rovnice 1 - ROI Kde Z r IN Z r ROI IN - průměrný roční čistý zisk plynoucí z investice - náklady na investici Metoda doby splácení (payback period) Je to doba, za kterou finanční výnos z investice je roven nákladu na pořízení investice (kdy cash flow z investic vyrovná náklad na pořízení investice). Doba splacení investice by měla být kratší než doba životnosti investice (pokud není, investici nepřijmeme). Rovnice 2 Doba splácení náklady na investici Doba splácení ( roky) roční cash flow 8.2 Metody dynamické Tyto metody zohledňují faktor času, a proto se používají u finančně náročnějších a dlouhodobých investic. Metoda čisté současné hodnoty (Net present value) Tato metoda diskontuje budoucí příjmy a přepočítává je na dnešní peníze (budoucí hodnota peněz je nižší než dnešní hodnota peněz). Investici přijímáme, pokud nám čistá současná hodnota nevychází záporně. 3 [1] Synek, Manažerská ekonomika 19
Kde CF IN k t n NPV Rovnice 3 - NPV n t CFt 1 (1 k) t IN - očekávaná hodnota cash flow v období t - náklady na investici - kapitálové náklady na investici (podniková diskontní sazba) - období 1 až n -doba životnosti investice Metoda vnitřního výnosového procenta 4 Metoda vnitřního výnosového procenta (IRR Internal Rate of Return) je rovněž založena na koncepci současné hodnoty. Spočívá v nalezení diskontní míry, při které současná hodnota očekávaných výnosů z investic (cash flow) se rovná současné hodnotě výdajů na investici, což znamená, že čistá současná hodnota se rovná 0. Rovnice 4 - IRR n t CFt 1 (1 k) t IN Kde CF IN k t n - očekávaná hodnota cash flow v období t - náklady na investici - kapitálové náklady na investici (podniková diskontní sazba) - období 1 až n -doba životnosti investice U této metody postupujeme systémem pokusů a omylů, dokud nenajdeme takovou výnosnost investice, kdy se obě strany rovnají. Podle pana Synka[1] je metoda v praxi velmi oblíbená, protože udává předpokládanou výnosnost investice, kterou musíme porovnávat s požadovanou výnosností 4 [1] Synek, Manažerská ekonomika 20
(s tou jsme počítali u předcházející metody). Je-li vnitřní výnosové procento větší než diskontní míra zahrnující riziko (WACC), je projekt přes své riziko přijatelný. Je-li celá investice na úvěr, mělo by být vnitřní výnosové procento větší než je úroková míra. Pro posuzování efektivnosti investic lze využít i ukazatele přidané hodnoty EVA. Výpočet tohoto ukazatele a jeho popis je v další kapitole Finanční analýza. 21
9 Finanční analýza Finanční analýza je důležitou součástí finančního managementu. Pomocí této analýzy se účetní dokumenty přetvářejí do čitelné podoby. Pomocí ukazatelů a indikátorů výsledná práce nejen hodnotí současné finanční zdraví podniku, ale i predikuje stav, který může nastat v budoucnu, případně směr vývoje podniku. Finanční analýza a hlavně její modely by nás měly v předstihu informovat, pokud je podnik ohrožen bankrotem nebo naopak je finančně zdravý. Finanční analýzy využívají nejen manažeři, kteří využívají výstupy analýzy k řízení podniku a rozhodování např. o volbě optimální kapitálové struktury, ale i banky, akcionáři (investoři), stát, obchodní partneři i konkurence. Banky, jako důležitý zdroj kapitálu pro podnikatele, využívají finanční analýzu při rozhodování o poskytnutí úvěru a bonitě klienta. Stát zajímají výstupy z analýzy především ze statistických důvodů při kontrolování podniků se státní účastí anebo při rozhodování o poskytnutí pomoci či dotace. Akcionáři (a celkově veškeří investoři) se přirozeně zajímají o finanční zdraví podniku, jak je hospodařeno s jejich penězi, nakolik jsou tyto vložené prostředky zhodnocovány a jestli toto zhodnocení je úměrné riziku, které vynaložili při investici. Obchodní partnery zajímá, zdali podnik je a bude schopen plnit své závazky, dlouholeté obchodní partnery zajímá i dlouhodobá finanční stabilita. Okolní podniky provádějí průzkum konkurence a pomocí finančních analýz mohou porovnávat svoje finanční výsledky s konkurencí a odhalit jak silné, tak slabé stránky svoje i konkurence. Na sestavení kompletní finanční analýzy potřebujeme výroční zprávu, kde se dozvíme důležité vnitropodnikové údaje. Tato zpráva také obsahuje účetní uzávěrku. Dále se k sestavení může využít obchodní rejstřík, kde se dočteme základní údaje o podniku a jiné zdroje například internet atd. Části finanční analýzy Horizontální a vertikální analýza Poměrová analýza + srovnaní s konkurencí Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu EVA Bonitní a bankrotní modely 22
9.1 Dokumenty nutné k sestavení finanční analýzy 9.1.1 Rozvaha Rozvaha je jedním z nejpodstatnějších dokumentů nutných k vyhotovení finanční analýzy. Tento účetní výkaz informuje o aktuální struktuře aktiv a pasiv podniku. Rozvaha je založena na bilančním principu, a to znamená, že každá jednotka aktiv je financovaná jednotkou pasiv (aktiva a pasiva se rovnají). Rozvaha je členěna podle skupin a ve zjednodušené podobě vypadá takto: 23
Tabulka 1 - Rozvaha AKTIVA CELKEM A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. OBĚŢNÁ AKTIVA C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv D.I. Časové rozlišení PASIVA CELKEM A. VLASTNÍ KAPITÁL A.II. Kapitálové fondy A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku A.IV. Hospodářský výsledek minulých let B. CIZÍ ZDROJE B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv C.I. Časové rozlišení 9.1.2 Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Zkráceně se tento dokument označuje jako VZZ nebo výsledovka. Výkaz zisků a ztrát nás informuje o hospodářském výsledku společnosti, finanční výkonnosti a také slouží jako přehled toků kapitálu v čase. Většinou je ve vertikální podobě, kde položky výnosů a nákladů jsou seřazeny pod sebou. Ve zkrácené formě má tuto podobu: 24
9.1.3 Výkaz cash flow Tento účetní dokument sleduje toky peněz, tedy vysvětluje rozdíl mezi stavem peněz na začátku a na konci sledovaného období. Na rozdíl od výsledovky, která sleduje výnosy a náklady podniku, výkaz cash flow sleduje úbytky nebo přírůstky hotovosti. Sledování je důležité především proto, že každý náklad neznamená peněžní výdaj a každý výnos příjem, a proto se může reálná výše hotovosti značně lišit od hospodářského výsledku, což má vliv na likviditu podniku. Ve zkrácené podobě vypadá takto: Tabulka 2 Výkaz zisků a ztrát Tabulka 3- Výkaz cash flow Z. Výsledek hospodaření za běžnou činnost bez zdanění (+/-) A.1. Úpravy o nepeněžní operace A.* Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu, placenými úroky a mimořádnými položkami A.2. Změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu A.** Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, placenými úroky a mimořádnými položkami A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finanční činnosti C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti 9.2 Metodika 9.2.1 Horizontální analýza Tato analýza nám v základních účetních dokumentech kvantifikuje meziroční změnu. Pomocí indexů, 25
které nám ukazuje změnu v procentech (hodnotu položky současného roku vydělíme hodnotou položky minulého roku a vynásobíme 100). V případě, že by procenta neměla příslušnou vypovídající hodnotu, dají se hodnoty vykázat v absolutních číslech, takzvaných diferencích (odečteme hodnotu položky současného roku od roku minulého). 9.2.2 Vertikální analýza 5 Vertikální analýza se zabývá stupňovitým rozborem jednotlivých složek tvořících jeden souhrnný finanční ukazatel. Tato analýza tak ukazuje podíl jednotlivých položek na jejích agregovaných hodnotách (např. podíl položky budovy na dlouhodobém hmotném majetku a dále podíl tohoto dlouhodobého hmotného majetku na celkových aktivech). Můžeme tak sledovat změny ve struktuře jednotlivých položek finančních výkazů v čase. 9.3 Poměrová analýza Největší vypovídající hodnotu o finančním zdraví podniku mají poměrové ukazatele. Rozdělujeme je do 5 kategorií - ukazatele aktivity, výnosnosti, zadluženosti, likvidity a tržní hodnoty podniku. 9.3.1 Ukazatele aktivity Tyto ukazatele nás informují o hospodaření podniku se svěřenými aktivy. Přebytek aktiv znamená neúčelně vynaložené náklady, jejich nedostatek naopak náklady, které podniku vznikají z ušlých tržeb. Obrat zásob 6 Ukazatel udává počet obrátek zásob za sledované období (obvykle za jeden rok). Dělíme-li 360 počtem obrátek, dostaneme dobu obratu zásob ve dnech. Zájem je na zvyšování počtu obrátek (zkracování doby obratu), což obvykle vede ke zvyšování zisku. Rovnice 5 Obrat zásob obrat zásob tržby ( náklady) průměrná zásoba Obrat aktiv 7 Je jedním z ukazatelů, který charakterizuje likviditu podniku. Je závislí na délce výrobního cyklu a na 5 [4] Hálek, Vertikální a horizontální analýza 6 [1] Synek, Manažerská ekonomika 7 [1] Synek, Manažerská ekonomika 26
době inkasa. Jeho nízká hodnota ve srovnání s průměrem v odvětví svědčí o tom, že podnikatelská aktivita podniku je nízká a že je třeba jí zvýšit (zvýšit tržby), zbavit se části majetku nebo kombinovat oba způsoby Doba inkasa pohledávek Rovnice 6 Obrat aktiv tržby ( výnosy) obrat aktiv aktiva Tento ukazatel nám udává průměrnou dobu, po kterou podnik čeká, než zinkasuje pohledávku. Měla by být snaha o co nejkratší dobu inkasa (záleží na politice podniku). Rovnice 7 Průměrná doba inkasa průměrná doba inkasa pohledávky tržby / 360 Doba splatnosti krátkodobých závazků Analogicky jako u doby inkasa pohledávek tento ukazatel měří dobu, po kterou podnik čeká se zaplacením svých krátkodobých závazků z obchodního styku. Rovnice 8 Doba splacení závazků kr. závazky doba splatnosti kr. závazků tržby / 360 9.3.2 Ukazatele výnosnosti Rentabilita celkových aktiv (ROA) Tento ukazatel nám udává, jak výdělečný je podnik ve vztahu k jeho celkovým aktivům. Vypovídá o tom, jak efektivně management podniku využívá aktiva při generování zisku. Ve vzorci je záměrně použit nezdaněný zisk, aby se zabránilo zkreslení údaje. Rovnice 9 - RoA EBIT Re ntabilita celk. aktiv aktiva Rentabilita kapitálu (ROCE) Rentabilita kapitálu ukazuje efektivnost a ziskovost vlastního a dlouhodobého kapitálu vloženého do podniku. 27
Výnosnost vlastního kapitálu (ROE) 8 Rovnice 10 - ROCE Re ntabilita kapitálu EBIT VK Dl. kapitál Je ukazatelem rozhodujícím, neboť měří efektivnost, s níž podnik využívá kapitál vlastníků. Udává kolik Kč (haléřů, %) čistého zisku připadá na 1 Kč investovanou do podniku jeho vlastníky. Rovnice 11 - ROE čistý zisk ROE VK Rentabilita trţeb (ROS) Tento ukazatel pomáhá managementu zjistit, jaký profit (v %) mají na každé 1 Kč tržeb. Rentabilitu tržeb je dobré porovnávat s průměrem v oboru, aby podnik zjistil, jak je na tom konkurence co se týče nákladů na výrobky a úroveň cen dosahovaných podnikem. Rovnice 12 - ROS ROS čistý zisk tržby 9.3.3 Ukazatele zadluţenosti Poměr aktiv k vlastnímu kapitálu (equity ratio) Ukazatel charakterizuje finanční samostatnost a dlouhodobou stabilitu, udává, do jakého rozsahu je podnik schopen financovat své potřeby vlastními zdroji. Uvádí se v procentech. Rovnice 13 - Equity ratio VK equity ratio aktiva Zadluţenost Zadluženost je podíl celkových cizích zdrojů na aktivech podniku. Je to v podstatě ekvivalent k equity ratio s cizími zdroji. 9 Za předlužený podnik lze považovat takový, jehož dluhy jsou větší než hodnota jeho majetku. 8 [1] Synek, Manažerská ekonomika 9 [1] Synek, Manažerská ekonomika 28
Rovnice 14 - Zadluţenost cizí zdroje zadluženost aktiva Úrokové krytí Tento ukazatel udává, jak je podnik schopen generovat zisk na pokrytí nákladů na vypůjčený cizí kapitál 10. Uvádí se jeho minimální hodnota 6. Ukazatel je považován za jeden z ukazatelů finanční stability, tj. odolnosti podniku proti zhroucení financí podniku v důsledku úbytku cizích zdrojů. Prahovou hodnotou je číslo 1, cílová hodnota by měla být vyšší. Rovnice 15 - Úrokové krytí úrokové krytí EBIT placené úroky 9.3.4 Ukazatelé likvidity Běţná likvidita Běžná likvidita znázorňuje schopnost podniku hradit své závazky obvykle v krátkém období. V podstatě jde o to, kolikrát oběžná aktiva, pokud by se proměnila na peníze, mohou uspokojit krátkodobé závazky (tato definice je společná pro všechny 3 typy likvidity, rozdíl je pouze v tom, že další stupně se očišťují o méně likvidní oběžná aktiva). Hodnota, kterou by měla běžná likvidita dosahovat, se uvádí jako interval mezi 1,5-2,5. Rovnice 16 - Beţná likvidita oběžná aktiva běžná likvidita krátkodobé závazky Rychlá likvidita Tato likvidita má stejné charakteristiky jako běžná. Rozdíl spočívá v odečtení nejméně likvidní položky oběžných aktiv, zásob. Interval, kterého by měla dosahovat, je mezi 1-1,5. Rovnice 17 - Rychlá likvidita Peněţní likvidita oběžná aktiva zásoby rychlá likvidita krátkodobé závazky 10 [1] Synek, Manažerská ekonomika 29
Jak již název napovídá, jedná se pouze o poměr peněžních prostředků a cenných papírů ke splatným krátkodobým závazkům. Měl by mít hodnotu kolem 0,5. Rovnice 18 - peněţní likvidita hotovost krátkodobé cenné papíry peněžní likvidita krátkodobé závazky( splatné) 9.3.5 Ukazatele trţní hodnoty podniku Tyto ukazatele vyjadřují, jak je trhem (burzou, investory) hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucí výhled. Jsou výsledkem úrovně všech výše uvedených oblastí likvidity podniku, využití aktiv, využití dluhů a výnosnosti podniku. Poměr ceny akcie k zisku na akcii V podstatě se jedná o vyjádření ochoty investorů zaplatit určitou sumu peněz za 1 Kč vygenerovaného zisku. Čím větší je tato částka, tím je podnik pro veřejnost důvěryhodnější a jsou do něj ochotnější investovat. Rovnice 19 - Cena akcie / zisk na akcii cena akcie poměr ceny akcie k zisku na akcii čistý zisk na jednu akcii Čistý zisk na akcii Tento ukazatel je pro akcionáře a investory při rozhodování nejpodstatnější. Rozděluje se na dvě části, a to dividendu (část zisku vyplácená akcionářům) a část pro investování do růstu nebo rozvoje podniku. Rovnice 20 - Čistý zisk na akcii čistý zisk pro společné akcionáře čistý zisk na akcii počet splacených akcií Dividendový výnos Používá se pro stanovení výše dividendy na jednu akcii. Rovnice 21 - Dividenda dividendy pro společné akcionáře dividenda na akcii počet akcií 30
9.4 Rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu Du Pont Podle Synka [1] je smyslem rozkladu Du Pont je rozložit ukazatel rentability vlastního kapitálu na dílčí jednotky, abychom byli schopni objasnit, co konkrétně v daném roce způsobilo změnu ukazatele. Pro rozklad ROE můžeme využít multiplikativní metodu nebo logaritmickou metodu. Multiplikativním rozkladem rozdělíme ROE na součiny několika ukazatelů, které se dále také dají rozkládat. Logaritmický rozklad se považuje za přesnější, ale jeho metoda je složitější a nedá se použít, pokud se podnik v některém ze sledovaného období dostal do ztráty.. Multiplikativní metoda 11 Rovnice 22 - Du Pont čistý zisk čistý zisk tržby aktiva ROE vlastní kapitál tržby aktiva vlastní kapitál ROA finanční páka Logaritmická metoda Podle Kislingerové [3] princip logaritmické metody spočívá v tom, že ať již vyjádříme vliv jednotlivých komponent absolutně či relativně, musí být podíl jejich vlivu na celkové změně stejný. Jestliže ukazatel Q je dán součinem ukazatelů W a S, můžeme pro dvě po sobě jdoucí období psát: Rovnice 23 - Logaritmická metoda Q W C pro t 1 1 1 1 Q W C pro t 2 2 2 2 Q2 W2 C2 I I I Q W C 1 1 2 Zlogaritmováním dostaneme následující vztah: Podělíme-li celou rovnici ln I Q, získáme: Q W C Rovnice 24 - Logaritmická metoda ln I ln I ln I Q W C 31
Rovnice 25 - Logaritmická metoda ln IW ln I 1 ln I ln I Q C Q Máme tak vyjádřený vliv změny indexu I W a IC na celkové změně indexu Q I. Oba podíly dávají dohromady 1 nebo 100 %, budou-li podíly vyjádřeny v procentech. Ve stejném poměru by měly být i absolutní rozdíly. Proto podíl vlivu změny celkového indexu změně celkového indexu 2 1 QW z důvodu změny indexu W na úplné Q ( Q Q ) by měl být stejný jako podíl ln I W na ln Q Rovnice 26 - Logaritmická metoda Q ln IQ ln I W Q QW Q Q ln I ln I Obdobný vztah dostaneme i pro vliv změny indexu C: W W I : Rovnice 27 - Logaritmická metoda QC ln IC ln IC QC Q Q ln I ln I Pro náš rozklad ROE můžeme tedy na základě předchozích úvah psát: Q Q Rovnice 28 - Roloţení Du Pont (ln) ROE daňové břemeno ROA šložená finanční páka A BC ROE daňové břemeno ROA šložená finanční páka A B C 1 1 1 1 1 1 1 ROE daňové břemeno ROA šložená finanční páka A B C 2 2 2 2 2 2 2 Indexy jsou definovány následovně Rovnice 29 - Indexi Du Pont (ln) ROE A IROE I ( index daňového břemene) ROE 2 2 A 1 A1 B C IB ( index ROA) I ( index složené finanční páky) B 2 2 C 1 C1 Budeme určovat vliv faktorů A, B a C na celkovou diferenci změnu ukazatele ROE: Celková absolutní změna ukazatele ROE: ROE ROE2 ROE1 Změna ROE v důsledku změny vývoje A: 32
Rovnice 30 - Změna A Du Pont (ln) A 2 ln A 1 A ROE A ( ROE2 ROE1) ROE ROE ln( I ) 2 ROE ln ROE Změny ROE v důsledku změny vývoje B: 1 ln( I ) Rovnice 31 - Změna B Du Pont (ln) B ln B 2 1 B ROE B ( ROE2 ROE1) ROE ROE ln( I ) 2 ROE ln ROE 1 ln( I ) Změny v důsledku změny vývoje C: Rovnice 32 - Změna C Du Pont (ln) C ln C 2 1 C ROE C ( ROE2 ROE1) ROE ROE ln( I ) 2 ROE ln ROE Jako kontrolu poslouží platnost následujícího vztahu: 1 ln( I ) ROE A ROE B ROE C ROE 9.5 Ukazatel ekonomické výkonnosti EVA Je to moderní nástroj finančního managementu. Ukazatel nám měří, zdali podnik během sledovaného období vytvořil nebo naopak ničil hodnotu. Tento ukazatel lze vymezit jako čistý provozní zisk podniku, který je očištěný o veškeré náklady spojené s kapitálem. 33
Kde: EBIT - zisk před úrokem a zdaněním NOPAT - čistý provozní zisk po zdanění t - daňová sazba WACC - průměrné kapitálové náklady C - celkový kapitál Rovnice 33 - EVA EVA EBIT (1 t) C WACC NOPAT C WACC Výpočet WACC Kde: VK A CZ t r e - vlastní kapitál - aktiva - cizí zdroje - daňová sazba - cena vlastních zdrojů Rovnice 34 - WACC CZ VK WACC rd (1 t) re A A r d - cena cizích zdrojů Pro svoji práci jsem si vybral model INFA, který používá Ministerstvo průmyslu a obchodu pro výpočet dat. Model INFA pracuje se vztahem pro výpočet EVA 12 : Kde ROE r e VK - rentabilita vlastního kapitálu - cena vlastních zdrojů - vlastní kapitál Rovnice 35 - EVA 2 EVA ( ROE r ) VK e Pro výpočet ceny vlastních zdrojů používáme tento systém: 12 [5] mpo.cz 34
Rovnice 36 - cena kapitálu r e r f r LA r podn. r finstab. r finstr. Kde r f - bezriziková sazba r LA - riziková přirážka za likvidnost akcie r podn. - riziková přirážka za podnikatelské riziko r finastab. - riziková přirážka plynoucí z finanční stability r finstr. - riziková přirážka plynoucí z finanční struktury Podle stránek ministerstva průmyslu a obchodu [5] lze sazbu nákladů vlastního kapitálu vypočítat takto: Bezrizikovou sazbu lze určit jako výnosnost pětiletých nebo desetiletých státních dluhopisů Riziková přirážka za likvidnost akcie lze stanovit pomocí vlastního kapitálu eli VK > 3 mld. Kč, r 0% jeli VK < 0,1 mld. Kč, r 5% jeli VK > 0,1 mld Kč < 3 mld. Kč, r Přirážka za podnikatelské riziko se určí pomocí LA LA LA (3 mld. VK) 168,2 EBIT úroky VK bank. úvěry obligace jeli <, rpodn. 10% aktiva bank. úvěry obligace aktiva EBIT úroky VK bank. úvěry obligace jeli >, rpodn. min. aktiva bank. úvěry obligace aktiva EBIT úroky VK bank. úvěry obligace jeli 0 < <, r aktiva bank. úvěry obligace aktiva 2 EBIT x1 aktiva úroky VK bank. úvěry obligace, kde x 2 1 10 x1 bank. úvěry obligace aktiva Riziková přirážka plynoucí z finanční stability jeli běžná likvidita > 1,5, r 0% finstab. jeli běžná likvidita 1, 0, r 10% finstab. jeli 1,0< běžná likvidita <1,5, r finstab. Riziková přirážka za finanční strukturu (1,5 běžnál likvidita ) 2,5 2 2 podn 35
jeli úrokové krytí jeli úrokové krytí > 3, r 0% finstru. < 1,0, r 10% finstru. jeli 1,0< úrokové krytí <3, r finstru. (3 úrokové krytí ) 40 2 36
9.6 Bonitní a bankrotní modely V této oblasti je mnoho používaných modelů a indexů, já sem si vybral pouze několik, které jsem použil ve své práci. Vybral jsem si Altmanův index důvěryhodnosti, Kralickův rychlý test a Index IN01. 9.6.1 Altmanův index důvěryhodnosti Altmanův index důvěryhodnosti nám pomocí koeficientů a poměrových ukazatelů vypočítává takzvané Z-skoré a toto Z-skóre rozděluje do tří skupin. Z je větší než 2,99 (uspokojivá finanční situace), Z je menší než 1,8 (ohrožení vážnými finančními problémy) a Z je větší než 1,8 a menší než 2,99 (tzv. šedá zóna). Tento model byl publikován Edwardem Altmanem v roce 1968 a snaží se předpovědět budoucí finanční potíže podniku pomocí poměrových ukazatelů. Kde X 1 X 2 X 3 X 4 X 5 Rovnice 37- Altmanův Z model Z 1, 2 X 1, 4 X 3,3 X 0,6 X 1,0 X 1 2 3 4 5 - pracovní kapitál / aktiva celkem - nerozdělený zisk / aktiva celkem - zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem - tržní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota cizího kapitálu - tržby / aktiva celkem 9.6.2 Kralickův rychlý test Opět test, který funguje na základě vyhodnocení a obodování poměrových ukazatelů. Podle přidělených bodů se vypočte prostým aritmetickým průměrem známka, která vypovídá o finančním stavu podniku. Hodnotí se čtyři ukazatele: kvóta vlastního kapitálu (hodnotí finanční stabilitu firmy), dobu splácení dluhu (hodnotí schopnost podniku dostát svým závazkům), rentabilita tržeb a rentabilita aktiv. 37
Tabulka 4 - Kralickův test ukazatel výborně velmi dobře dobře špatně ohroţení známka 1 2 3 4 5 VK/A > 30 % > 20 % > 10 % > 0 % negativní splácení dluhu < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let CF/T > 10 % > 8 % > 5 % > 0 % negativní ROA > 15 % > 12 % > 8 % > 0% negativní Kde VK - vlastní kapitál A - aktiva T - tržby CZ - cizí zdroje CF - čistý zisk po zdanění + odpisy Splácení dluhu - (cizí zdroje-peněžní prostředky) / CF ROA - rentabilita aktiv 9.6.3 Index IN 13 Autoři této množiny diskriminačních funkcí jsou Ivan a Inka Neumaierovi. Vytvořili s ohledem na specifika ČR obdobu Z-funkce (pod názvem index důvěryhodnosti IN) v několika variantách, odlišných rokem publikace či vzniku dané varianty. Pro svou práci jsem si vybral index IN01, který vychází z minulých indexů IN99 a IN95.. Rovnice 38 - IN01 IN01 0,13 A 0, 04 EBIT 3,92 EBIT 0, 21 Výnosy 0, 09 OA CZ Ú A A KZ KBÚ Kde A - aktiva CZ - cizí zdroje EBIT - zisk před úroky a zdaněním Ú - nákladové úroky OA - oběžná aktiva KZ - krátkodobé závazky KBÚ - krátkodobé bankovní úvěry 13 [2] Kalouda, Finanční řízení podniku 38
10 Finanční analýza společnosti TATRA a.s. 10.1 Základní údaje 14 Obchodní firma: TATRA, a.s. Sídlo společnosti: Kopřivnice, Areál Tatry 1450/1, PSČ 742 21 Právní forma: Akciová společnost Základní kapitál: 2 069 752 600,-Kč Identifikační číslo: 451 93 444 Obor působnosti: Výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů Profil společnosti: Obchodní společnost TATRA, a. s. se vzhledem ke svému datu založení v roce 1850 řadí mezi nejstarší automobilky světa. Od svého vzniku sídlí společnost v Kopřivnici, ve městě ležícím ve východní části České republiky v Moravskoslezském kraji. V současnosti jsou nosným výrobním programem společnosti těžká nákladní off-road vozidla a automobily pro kombinovanou přepravu terén-silnice, které stále zdokonaluje a vyvíjí. Významnou devizou Tatry nejen v oblasti vývojových, ale rovněž výrobních možností je vysoká úroveň lidského potenciálu. Nákladní automobily se značkou TATRA jsou založeny především na unikátní koncepci podvozku, kterou se doposud nepodařilo nikomu úspěšně napodobit. Další velkou devizou vozidel z Kopřivnice je jejich vysoká průchodnost nejtěžšími terény v extrémních klimatických podmínkách a jejich spolehlivost. TATRA je vozidlo, které se umí přizpůsobit třeskutým sibiřským mrazům i abnormálně vysokým teplotám africké Sahary. Současná škála nákladních vozidel vychází svou různorodostí maximálně vstříc svým zákazníkům. Tvoří ji čtyři základní řady, z nichž civilní vozy zahrnují řady TERRN 1 a JAMAL, vojenské vozy pak obchodní řady ARMAX a FORCE. Kategorii armádních vozidel TATRA rozšířila o novou řadu speciálních armádních vozidel T815-7 a novinkou je rovněž střední nákladní automobil T810. Mezi významná obchodní teritoria společnosti patří již tradičně Rusko, bývalé země SNS, Indie a evropský trh. Nelze samozřejmě nezmínit domácí trh, kde mezi zákazníky dominuje Armáda České republiky. V posledních letech se k významným teritoriím řadí také Austrálie, nové kontakty automobilka našla a nachází na americkém kontinentu. Vynikající jízdní vlastnosti a mnohé technické novinky vozidel TATRA jsou již léta ověřovány na trasách maratónských soutěží. Nejvýznamnějších úspěchů dosáhly posádky tater ve známé Dakarské rallye, se kterou je úzce spjato jméno jezdce Karla Lopraise. Jeho šest vítězství jej stále řadí mezi nejúspěšnější účastníky této soutěže. O dakarské vavříny také pravidelně bojuje s kamionem Tatra 14 [6] justice.cz 39
Tomáš Tomeček, jehož největším dosavadním úspěchem v barvách samostatného týmu je druhé místo. Zdroj: [7] tatra.cz/web_cz/predstaveni_cz.asp 10.1.1 Organizační struktura: Obrázek 2 - Organizační struktura TATRA a.s. Zdroj: [7] tatra.cz Obrázek 3 - Graf struktura akcionářů 40
10.1.2 Podíly v dalších podnicích Tabulka 5 - Zahraniční účasti Dceřiné společnosti se 100% majetkovou účastí Tafonco a.s. Základní kap. 574,56 mil. Kč Taforge a. s. Základní kap. 151 mil. Kč Tawesco s. r. o. Základní kap. 172,103 mil. Kč TATRA EXPORT s.r.o. Základní kap. 0,2 mil. Kč Společnost se zahraniční majetkovou účastí MATIS, a.s. (Rusko) Základní kap. 23,7 mil. Rbl TATRA, a.s.: 10,45% podíl TATRA VECTRA MOTORS LIMITED Základní kap. 4 mil. USD TATRA, a.s.: 10% podíl Ostatní majetkové účasti ŠTF, a. s. Základní kap. 3 mil. Kč TATRA, a.s.: 40% podíl TATRA EXPORT s.r.o.: 33,3% podíl TALOSA s.r.o. ŠTF, a.s.: 100% podíl Vědecko-technické muzeum TATRA, o.p.s. Regionální muzeum v Kopřivnici, o. p. s. TATRA Slovensko s.r.o. Základní kap. 6639 EUR TATRA Americas Inc. Zdroj [7] tatra.cz American Truck Company, LLC. TATRA Americas, Inc.: 100% podíl 41
Horizontální analýza (rozvaha) Tabulka 6 - Rozvaha (hor.)tatra a.s. H O R I Z O N T Á L N Í A N A L Ý Z A R O Z V A H Y TATRA, a.s. relativní změna (v %] absolutní změna (v tis. Kč) 2008/2007 2007/2006 2008-2007 2007-2006 AKTIVA CELKEM 9,0% 17,4% 403 675 662 596 A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL 0 0 B. DLOUHODOBÝ MAJETEK 15,6% 10,6% 281 497 172 881 B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek -2,8% 116,7% -1 097 21 392 B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 14,3% 11,3% 171 778 121 937 B.III. Dlouhodobý finanční majetek 19,6% 5,5% 110 816 29 552 C. OBĚŽNÁ AKTIVA 5,4% 22,2% 140 401 472 690 C.I. Zásoby 68,0% -2,1% 701 495-21 782 C.II. Dlouhodobé pohledávky -100,0% 465,7% -421 482 346 971 C.III. Krátkodobé pohledávky -1,3% 14,0% -13 125 124 720 C.IV. Finanční majetek -96,9% 21,1% -126 487 22 781 D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv -26,6% 33,0% -18 223 17 025 D.I. Časové rozlišení -26,6% 33,0% -18 223 17 025 TATRA, a.s. 2008/2007 2007/2006 2008-2007 2007-2006 PASIVA CELKEM 9,00% 17,40% 403 675 662 596 A. VLASTNÍ KAPITÁL -22,10% 49,38% -573 297 857 733 A.II. Kapitálové fondy -178,13% -30,61% -969-240 A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 52,73% 16,99% 45 483 12 528 A.IV. Hospodářský výsledek minulých let -193,26% -37,08% 812 401 247 692 B. CIZÍ ZDROJE 52,06% -9,33% 976 972-193 165 B.I. Rezervy 18,85% -15,22% 77 103-73 444 B.II. Dlouhodobé závazky 7,01% -13,40% 507-1 119 B.III. Krátkodobé závazky 18,57% 14,27% 153 289 103 069 B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 117,52% -25,88% 746 073-221 671 C. OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv -100,00% 0-1 972 C.I. Časové rozlišení -100,00% 0-1 972 42
Celková bilanční suma sice pokračuje v rostoucím trendu z roku 2007, kdy rostla o 17,4 %, ale kvůli dopadu světové hospodářské krize v roce 2008 zaznamenala nárůst pouze o 9 % a to hlavně kvůli sílící koruně a propadu ceny ropy, kdy zákazníci na klíčových trzích (Rusko, Austrálie, Indie) nemohli plnit své závazky vůči Tatře a rušili objednávky vozidel. V roce 2008 společnost zaznamenala pokles zakázek o 35 až 40 %. Dlouhodobý majetek v roce 2008 společnosti rostl o 15,6 % (oproti roku 2007 kde byl nárůst aktiv o 10,6 %), a v mírně rostoucím trendu pokračovali i oběžná aktiva, která vrostla o 5,4 %, oproti roku 2007, kdy byl nárůst 22,2 %. Pokud se podrobněji podíváme na změnu dlouhodobého majetku, zjistíme, že oproti změně v 2007, kdy se na změně DM podílel hlavně nárůst dlouhodobého nehmotného majetku o 21392 tis. Kč, na nárůstu v roce 2008 se podílel hlavně dlouhodobý nehmotný majetek, kde markantně vrostla položka samostatné movité věci, která se navýšila o celkovou sumu 232707 tis. Kč, a dlouhodobý finanční majetek, kde vzrostla položka půjčky a úvěry ovládaným a řízeným osobám o 118021tis. Kč. K dalším výraznějším změnám došlo v položce oběžná aktiva a především ve výrobcích, kde se znatelně v roce 2008 navýšil počet skladovaných hotových výrobků (absolutní změna 626059 tis. Kč) a oproti tomu na položce bankovní účty ubyly peníze (absolutní změna -124334 tis. Kč) a dále podle výroční zprávy se společnost Tatra začala více věnovat inkasu pohledávek, a proto se jí povedlo položku dlouhodobé pohledávky v roce 2008 snížit na nulu. K dalším významnějším změnám na straně aktiv za roky 06-08 nedošlo. V roce 2007 došlo k výraznému nárůstu především na straně vlastního kapitálu o bezmála 50 %, a to hlavně díky úspěšnému výsledku hospodaření, který dosáhl 858481 tis. Kč. Dále v roce 2007 o 9,33 % klesl cizí kapitál a to hlavně u krátkodobých obchodních závazků a dlouhodobých i krátkodobých úvěrů (celkově o 193165 tis. Kč). Oproti tomu v roce 2008 se podnik Tatra dostal do značné ztráty a její vlastní kapitál klesl o 22,1 %. Tato ztráta byla zaviněna finanční krizí (poklesem zakázek a neschopností některých zákazníků splácet již odebrané vozy) a zvýšením cen materiálů; ztráta za rok 2008 dosahuje 571731 tis. Kč. Dále Tatra zaznamenává nárůst cizích zdrojů o 52,06 % a tento nárůst byl nejvíce ovlivněn položkami krátkodobé obchodní závazky (o 176315 tis. Kč), dlouhodobé bankovní úvěry (o 342864 tis. Kč) a krátkodobé bankovní úvěry (o 403209 tis. Kč). K dalším výraznějším změnám na straně pasiv nedošlo. 43
10.2 Vertikální analýza (rozvaha) Tabulka 7 - Rozvaha (ver.) TATRA a.s. V E R T I K Á L N Í A N A L Ý Z A R O Z V A H Y TATRA, a.s. % podíl na bilanční sumě 2008 2007 2006 AKTIVA CELKEM 100,0% 100,0% 100,0% A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL 0,0% 0,0% 0,0% B. DLOUHODOBÝ MAJETEK 42,8% 40,3% 42,8% B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 0,8% 0,9% 0,5% B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 28,1% 26,8% 28,3% B.III. Dlouhodobý finanční majetek 13,9% 12,7% 14,1% C. OBĚŽNÁ AKTIVA 56,2% 58,1% 55,8% C.I. Zásoby 35,5% 23,1% 27,7% C.II. Dlouhodobé pohledávky 0,0% 9,4% 2,0% C.III. Krátkodobé pohledávky 20,6% 22,7% 23,4% C.IV. Finanční majetek 0,1% 2,9% 2,8% D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv 1,0% 1,5% 1,4% D.I. Časové rozlišení 1,0% 1,5% 1,4% TATRA, a.s. 2008 2007 2006 PASIVA CELKEM 100,0% 100,0% 100,0% A. VLASTNÍ KAPITÁL 41,5% 58,0% 45,6% A.I. Základní kapitál 42,5% 46,3% 54,3% A.II. Kapitálové fondy 0,0% 0,0% 0,0% A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 2,7% 1,9% 1,9% A.IV. Hospodářský výsledek minulých let 8,0% -9,4% -17,5% B. CIZÍ ZDROJE 58,5% 42,0% 54,3% B.I. Rezervy 10,0% 9,1% 12,7% B.II. Dlouhodobé závazky 0,2% 0,2% 0,2% B.III. Krátkodobé závazky 20,1% 18,5% 19,0% B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 28,3% 14,2% 22,5% C. OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv 0,0% 0,0% 0,1% C.I. Časové rozlišení 0,0% 0,0% 0,1% Z následující analýzy je patrné, že procentuální podíl na celkové sumě se za poslední tři roky příliš neměnil. Na celkové bilanční sumě převládají, na straně aktiv, dlouhodobý majetek (cca 40 %) a 44
oběžná aktiva (cca 56 %). Oběžná aktiva v roce 2008 zaznamenala nárůst podílu na bilanční sumě. To hlavně díky zvětšení objemu zásob a na druhé straně poklesu dlouhodobých pohledávek (z důvodů již zmíněných v horizontální analýze). Na straně pasiv se na celkové částce podílejí hlavně základní kapitál podniku, který se během posledních tří let nenavyšoval ani nesnižoval, a položka hospodářský výsledek minulých let, která byla kladná (i přes negativní výsledek hospodaření). Dále v roce 2008 došlo k navýšení podílů cizích zdrojů, a to především kvůli navýšení položek bankovní úvěry a výpomoci (tato položka nejdříve v roce 2007 klesla z 22,5 % na 14,2 % a v roce 2008 opět vystoupala na hodnotu 28,3 %. 10.3 Horizontální analýza (výkaz zisků a ztrát) Tabulka 8 - VZZ (hor.) TATRA a.s. TATRA, a.s. relativní změna absolutní změna (tis. Kč) Položka 2008/2007 2007/2006 2008-2007 2007-2006 + OBCHODNÍ MARŽE 14,2% 29,2% 13 526 21 586 II. Výkony 10,9% 30,5% 601 024 1 293 524 B. Výkonová spotřeba 20,4% 34,3% 871 769 1 091 613 + PŘIDANÁ HODNOTA -18,9% 19,6% -257 219 223 497 C. Osobní náklady 6,9% 41,1% 52 562 221 245 III. Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 4,4% -9,8% 3 055-7 447 F. Zůstatková cena prod. dl.majetku a materiálu 0,6% 1,9% 357 1 161 * PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ -60,7% 175,9% -332 277 348 887 VII. Výnosy z dl. finančního majetku -100,0% 0-1 200 * FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 822,3% -414,6% -336 957-54 001 Q. Daň z příjmů za běžnou činnost -216,0% 524,1% 760 978-295 823 ** VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST -166,6% 220,6% -1430212 590 709 S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti 0 0 * MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ -100,0% 5 7 044 *** Výsledek hospodaření za účetní období -166,6% 229,3% -1 430 207 597 753 Výsledek hospodaření před zdaněním -132,2% 147,8% -669 229 301 930 45
Jak je vidět z analýzy výsledek hospodaření za účetní období nejprve rostl v roce 2007 (změna o 229,3 %) a poté v roce 2008 se výrazně propadl (změna o -166,6 %). Pokud se zaměříme na nejpodstatnější část, přidaná hodnota, vidíme, že v roce 2007 výrazně narostla a naopak v roce 2008 poklesla o 18,9 %. Nárůst přidané hodnoty v roce 2007, byl zapříčiněn hlavně díky nárůstu výkonu v podobě tržeb za prodej výrobků. V roce 2008 sice výkony ještě o 10,9 % stouply, ale podnik vyráběl především na sklad a proto se přidaná hodnota o 18,9 % propadla. Podnik v roce 2008 nezachránil ani pokus snížit náklady na výrobu, a naopak cena služeb, které přímo souvisejí s výrobou, vzrostla o 32 %. Pokud se podíváme dál, co ovlivnilo provozní výsledek hospodaření, zjistíme, že veškeré nákladové položky ještě vrostly (kromě odměn managementu, který si o 10 % snížil mzdy). Dále podnik Tatra pokračoval v trendu z roku 2007 a rozpouštěl položku změna stavu rezerv a opravných položek, ale ani to nezabránilo, aby se provozní výsledek hospodaření propadl o 60 %. Další část výsledku hospodaření tvoří finanční výsledek hospodaření. Jak v roce 2007 i v roce 2008, zaznamenala společnost značné výkyvy. V této položce bych se rád zaměřil na finanční úroky, které díky splacení značné části dlouhodobých a krátkodobých úvěrů v roce 2007 pozitivně ovlivnili výsledek hospodaření. Naopak v roce 2008 si společnost opět musela vzít dlouhodobý bankovní úvěr a nákladové úroky vrostly o 62,5 % oproti roku 2007. Výroční zpráva bohužel neuvádí konkrétnější specifikace, co obsahuje položka ostatní finanční výnosy a ostatní finanční náklady, které se hlavně v roce 2008 značně podíleli na konečném výsledku finančního hospodaření Vertikální analýza (výkaz zisků a ztrát) 46
Tabulka 9 - VZZ (ver.) TATRA a.s Z vertikální analýzy můžeme vyčíst, jak velké jsou položky ve vztahu k tržbám (výkonům) podniku, které představují 100 %. V průběhu posledních tří let vidíme, že výkonová spotřeba tvoří 70-80 % tržeb a také tento podíl neustále roste, což znamená, že nákladová náročnost tržeb v čase roste a negativně ovlivňuje rentabilitu tržeb, která je měřená položkou přidaná hodnota, a ta v průběhu let klesla z 25,5 % v roce 2006 na 18,6 % v roce 2008. Dále se v průběhu let zvyšoval podíl osobních nákladů, a to hlavně kvůli mzdovým nákladům, které se z 8,8 % v roce 2006 zvýšily na 10,2 % v roce 2008. Pokud přehlédneme mimořádně úspěšný rok 2007 a podíváme se na strukturu, převažují především negativní tendence, a to hlavně v posledním roce. 47
10.4 Poměrová analýza Tabulka 10 - Ukazatele rentability Ukazatele rentability (výnosnosti) 2008 2007 2006 1 ROA - Rentabilita celk. aktiv -2,03% 12,20% 6,83% 2 ROCE - Rentabilita -3,12% 16,35% 9,70% 3 ROE - Rentabilita vl.kapitálu -28,28% 33,09% 15,01% 4 Rentabilita tržeb (ROS) -9,62% 14,46% 5,84% Rentabilita tržeb (ROA) znázorňuje schopnost podniku generovat zisk vzhledem k celkovým aktivům. Nejlepšího výsledku podnik dosáhl v roce 2007, kdy ukazatel dosáhl 12,2 % a přiblížil se oborovému průměru, který byl pro rok 2007 14,45 % (skupina OKEČ 34 ze stránek MPO, skupina výroba motorových vozidel, přívěsů, návěsů, tato skupina bohužel není rozdělena na osobní automobily a nákladní automobily a to nám hlavně v této době dává skreslený pohled na celkovou situaci), což byl dvojnásobek oproti roku 2006, kdy ROA dosáhlo 6,83 % (oborový průměr pro rok 2006 byl 13,1 %). Naopak v roce 2008 TATRA a.s. byla plně zasažená krizí a její rentabilita celkových aktiv klesla na - 2,03 % (oborový průměr pro rok 2008 byl 10,3 %). ROE je důležitým ukazatelem hlavně pro majitele akcií, protože jim sděluje, jakou výnosnost má jejich investice. Oborový průměr ROE pro rok 2006 je 17,76 %, pro rok 2007 je 19,8 % a pro rok 2008 je průměrné ROE 13,1 %. Pokud se podíváme na náš podnik, tak v roce 2006 podnik dosáhl hodnoty 15,01 % a tím se přiblížil k oborovému průměru. V dalším mimořádně úspěšném roce dokonce více jak zdvojnásobil hodnotu ukazatele na 33,09 %. Opět bohužel v následujícím roce se ROE propadlo na -28,28 %. Tuto položku v roce 2008 ovlivnil negativní výsledek hospodaření (rentabilita tržeb) a finanční páka. ROCE je ukazatel, který nám sleduje výnosnost celkového investovaného kapitálu (vlastního kapitálu, rezerv, dlouhodobých závazků a úvěrů). Znovu ukazatel nám pro první dva roky dává kladné hodnoty 9,7 % pro rok 2006 a dokonce 16,35 % pro rok 2007, což je nárůst o více než 6 %. Tomuto nárůstu podnik vděčí především splacení části dlouhodobého dluhu. Rok 2008 se nese opět v duchu ztráty. Negativní hodnota -3,12 %, byla způsobena společnosti TATRA a.s. především negativním výsledkem hospodaření před zdaněním, úroky a navýšením dlouhodobých úvěrů. Rentabilita tržeb (ROS) je posledním z ukazatelů rentability. Prezentuje nám, kolik zisku přinese jedna koruna tržeb. V roce 2006 z každé koruny tržeb bylo 5,84 % zisku. O rok později podnik dokonce téměř ztrojnásobil rentabilitu tržeb, a to na 14,46 %. Tento nárůst rentability se dá přičíst mimořádně vysokému čistému zisku v tomto roce a úspěšnému prodejnímu roku. V roce 2008 analogicky kvůli 48
finanční ztrátě a propadu prodeje rentabilita tržeb klesla na -9,62 %. Ukazatele aktivity (doby obratu) 2008 2007 2006 1 Obrat aktiv 1,22 1,33 1,17 2 Obrat zásob. 3,43 5,76 4,24 3 Doba obratu aktiv 295,18 271,07 307,07 4 Doba obratu zásob 104,93 62,53 84,92 5 Doba inkasa pohledávek 60,67 87,09 77,79 6 Doba splatnosti krátk. závazků 59,26 50,04 58,24 Tabulka 11 - Ukazatele aktivity Tyto ukazatele nám ukazují hospodaření podniku. Obrat aktiv měl rostoucí tendenci až do roku 2008, kdy podniku poklesly tržby a tedy i celkový obrat, který nám udává kolikrát se aktiva obrátí během jednoho roku. Obdobně jako u obratu aktiv nám obrat zásob udává, kolikrát se zásoby obrátí během jednoho roku. Našemu podniku opět rostl počet obrátek zásob během let 2006 a 2007, což vedlo ke snížení potřebného kapitálu na dosažení obdobného zisku. Během roku 2008 se sice TATRA a.s. snažila snížit zásoby potřebné pro výrobu vozů, ale i přesto vzhledem ke sníženým tržbám obrat zásob klesnul. Obdobnou situaci jako u předešlých ukazatelů nám vykazují položky doba obratu aktiv a dob obratu zásob. Tyto ukazatelé mají stejnou vypovídací hodnotu, ale jsou měřeny ve dnech. Zajímavý ukazatel je doba inkasa pohledávek, která měla během let 2007 a 2008 zvyšující tendenci, ale kvůli krokům managementu v roce 2008 klesla průměrná doba inkasa pohledávky z 87,09 dní na 60,67 dne. Naopak doba krátkodobých závazků se kromě roku 2007, kdy ještě poklesla, drží kolem 60 dní. Během 3 sledovaných let byla vždy doba splatnosti krátkodobých závazků menší než doba inkasa pohledávek. Z toho vyplývá, že podniku klesalo cash flow, protože plnil dříve, než inkasoval pohledávky. 49
Ukazatele likvidity 2008 2007 2006 1 Běžná likvidita 1,62 2,29 1,89 2 Rychlá likvidita 0,59 1,01 0,89 3 Peněžní likvidita 0,00 0,12 0,10 Tabulka 12 - Ukazatele likvidity Ukazatel běžná likvidita podniku měří schopnost hradit závazky v kratším časovém horizontu (např. jeden měsíc). Za přijatelnou hodnotu se bere pásmo hodnot od 1,5 2,5. Pokud porovnáme běžnou likviditu s oborovým průměrem (oborový průměr běžné likvidity byl v roce 2006 1,42, v roce 2007 1,45 a v roce 2008 1,26), zjistíme, že TATRA a.s. vykazuje vyšší hodnoty, ale pouze u běžné likvidity, a to dokonce i v roce 2008 a hlavně díky vysokému stavu výrobků. U rychlé likvidity byl stav ve srovnání s průměrem spíše podprůměrný (oborový průměr rychlé likvidity byl v roce 2006 1,07, v roce 2007 1,13 a v roce 2008 1,00). U posledního typu likvidity se podnik pohybuje v průměru (oborový průměr peněžní likvidity byl v roce 2006 0,12, v roce 2007 0,11 a v roce 2008 0,11), až na rok 2008, kde byla položka hotovost téměř zcela vyčerpána a hodnota ukazatele byla příliš malá. Ukazatele zadluţenosti 2008 2007 2006 1 Equity ratio 41,47% 58,03% 45,61% 2 Zadluženost 58,53% 41,97% 54,34% 3 Úrokové krytí -1,55 13,88 4,65 Tabulka 13 - Ukazatele zadluţenosti První ukazatel nám udává, jaký je poměr mezi vlastním kapitálem a cizími zdroji, neboli do jaké míry jsou aktiva podniku krytá vlastními zdroji. Dále zde máme celkovou zadluženost podniku, která se pohybovala v rozmezí 42 % - 58,5 %. Nejnižší zadluženost byla samozřejmě v roce 2007, kdy TATRA a.s. splatila část svých bankovních úvěrů, a naopak nejvyšší v roce 2008, kdy proběhla opačná operace a zvýšila se položka úvěry a krátkodobé závazky. Poslední z ukazatelů nám ukazuje, kolikrát převyšuje zisk úroky, které podnik musí platit. Poměr měl do roku 2007 uspokojivou hodnotu. V roce 2008 nabyl tento ukazatel záporné hodnoty, což je pro podnik varovným znamením, že by mohl být v budoucnu ve vážných problémech se splácením svých úvěrů. 50
10.5 Bilanční pravidla Tabulka 14 - Bilanční pravidlo 1 Toto pravidlo zkoumá, zdali jsou stálá aktiva financována dlouhodobým kapitálem. Ve všech sledovaných letech, převýšil dlouhodobý kapitál stálá aktiva. Podniku financoval všechny stálá aktiva i část oběžných aktiv dlouhodobými zdroji. Tabulka 15 - Bilanční pravidlo 2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizik poměřuje složku vlastního a cizího kapitálu. Pravidlo požaduje poměr 1:1, případně aby vlastní zdroje převyšovaly cizí. Toto pravidlo sice snižuje rizikovost pro věřitele, ale na druhé straně snižuje efektivnost finanční páky, a tím pádem i rentabilitu vlastního kapitálu. Pravidlo ani v jednom roce nedodrželo poměr 1:1, v letech 2006 a 2008 byl poměr cizího kapitálu větší a v roce 2007 byl naopak větší podíl kapitálu vlastního. Zlaté pari pravidlo Stálá aktiva (v tis. Kč) Vlastní kapitál (v tis. Kč) 2006 1631149 < 1736926 2007 1804030 < 2594659 2008 2085527 > 2021362 Poslední pravidlo, které uvádím, má požadavek na financování dlouhodobého majetku pouze vlastním kapitálem. V roce 2006 a 2007 bylo pravidlo dodrženo a suma vlastního kapitálu převyšovala sumu dlouhodobého majetku. V roce 2008 opět nastal obrat. 51