PŘEHLED ZPRÁV Čtyři nabité dny čekají české silnice, varuje ŘSD... 2 Na dálnici až 150 km/h, rozhodli poslanci. Jinde až 110... 2 Zrychlení dálnic přináší otázky: Bude to bezpečné?... 4 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Čtyři nabité dny čekají české silnice, varuje ŘSD ct24.cz 30. 04. 2015 Napjaté čtyři dny očekává Ředitelství silnic a dálnic v souvislosti s prodlouženým víkendem, na který navíc připadá začátek mistrovství světa v hokeji. Velmi silný provoz bude podle Ústředního automotoklubu kvůli třem volným dnům především ve směru na Slovensko a Maďarsko. Cestování přitom zkomplikuje množství omezení na dálnicích a rychlostních silnicích. O týden později se situace bude opakovat. Od čtvrtečního odpoledne do nedělního večera bude na českých silnicích a dálnicích velmi rušno. Lidé pojedou na prodloužený víkend na rekreační místo v tuzemsku i do zahraničí, další se budou přesouvat na hokejová utkání. "Máme informace, že hodně Čechů pojede o prodloužených víkendech na Slovensko nebo do lázní v Maďarsku, kam zamíří i Rakušané. Tyto směry tedy budou velmi frekventované," řekl před prodlouženým víkendem mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka. Mluvčí ŘSD Jan Rýdl uvedl, že se silničáři snaží s ohledem na zkušenosti z minulých let na zvýšenou zátěž připravit. Současně však upozornil na množství omezení, která na řidiče o nadcházejícím prodlouženém víkendu stejně jako o tom následujícím čekají. "Podle předpokládaných intenzit provozu pak plánujeme uzavírky a opravy tak, aby dopravní omezení mělo co nejmenší vliv na plynulý tok dopravy v místě uzavírky," uvedl. Přesto se musí řidiči připravit, že se zdrží kvůli pracem na dálnicích D1, D2, D5 a D8 a rychlostních silnicích R4, R6 a zejména R46. Zatímco na D1 jde především o modernizaci, kdy je provoz zachován ve čtyřech jízdních pruzích, byť zúžených, a dále o rekonstrukci vozovky východně od Brna, na R46 je hned na třech místech sveden provoz do jednoho pruhu v každém směru. Právě dálnice D1 spolu s R46 přitom tvoří hlavní spojnici hokejových měst Prahy a Ostravy stejně jako jednu z možných tras z Prahy či Brna do Tater. ŘSD doporučuje motoristům sledovat aktuální dopravní informace, hustotu provozu či přímý přenos z dopravních kamer na webu Dopravní info. K dispozici je podle Rýdla i forma stránek přizpůsobená pro mobily nebo v podobě mobilní aplikace. "Je ke stažení zdarma pro všechny uživatele Android, iphone i Windows Mobile," doplnil. Na dálnici až 150 km/h, rozhodli poslanci. Jinde až 110 aktualne.cz 29. 04. 2015 Rubrika: Ekonomika Na téměř pětadvaceti úsecích silnic první třídy by od roku 2016 mohli řidiči legálně jezdit rychlostí až 110 kilometrů za hodinu místo dosavadních devadesáti. Jde o 24 úseků dostatečně širokých čtyřproudých silnic s oddělenými směry jízdy a s mimoúrovňovými křižovatkami - tedy v zásadě dálničního typu. Jezdit na nich stotřicítkou jako na dálnici však není bezpečné. (Kompletní seznam najdete v grafice.) Počítá s tím novela zákona o pozemních komunikacích z dílny ministerstva dopravy, jejíž návrh dnes schválili poslanci. Neočekává se, že by definitivní přijetí změn ještě zkomplikovali senátoři nebo prezident republiky. Změny se připravovaly více než sedm let. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2
Poslanci napříč stranami překvapivě podpořili i návrh poslanců Ivana Adamce a Zbyňka Stanjury z ODS, umožňující zvýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic až na 150 kilometrů za hodinu. Současně si "papírově" polepší většina dosavadních rychlostních silnic - stanou se z nich klasické dálnice. Dálniční síť se díky tomu rozšíří o zhruba 300 kilometrů. Maximální rychlost 130 kilometrů za hodinu se nezmění. Uspěl pozměňovací návrh, aby proměnlivé elektronické značky umožnily zvýšit maximální rychlost o 20 kilometrů také na vybraných úsecích dálnic, tedy na 150 kilometrů za hodinu. Má jít zejména o nově postavené úseky s nízkou dopravní zátěží, odpovídajícím povrchem a dostatečným rozhledem. Příkladem jsou podle Adamce úseky D1 Lipník nad Bečvou - Ostrava, Vyškov - Kroměříž nebo D11 Poděbrady - Hradec Králové. Konkrétní seznam zatím neexistuje. "Stopadesátku" by ale značky ukazovaly jen za dobrých povětrnostních podmínek a nízké úrovně dopravy. Ministr dopravy Dan Ťok (za hnutí ANO) vyšší rychlost nepodpořil. Připomněl, že tuzemské dálnice jsou dosud projektovány na rychlost 130 kilometrů, takže možné zrychlení by si vyžádalo další úpravy, například delší připojovací nebo odbočovací pruhy. Ťok po hlasování upozornil, že zvýšení rychlosti by vždy muselo povolit ministerstvo dopravy, které se ale k návrhu stavělo odmítavě. "Je to stejně uděláno tak, že úseky bude definovat ministerstvo dopravy a naše stanovisko není příliš souhlasné," řekl novinářům Ťok. Překvapivé zvýšení rychlosti na vybraných úsecích dálnic na 150 kilometrů za hodinu si našlo zastánce i odpůrce napříč stranami. Návrh podpořilo 114 poslanců, odmítlo jej pouze 34. Souhlasili s ním například Stanislav Huml nebo Jaroslav Foldyna z ČSSD, František Vácha (TOP 09) nebo Petr Adam (Úsvit). Proti byl třeba Leoš Heger z TOP 09 nebo Ivan Pilný za ANO (přehled hlasování jednotlivých poslanců najdete zde). "Zvýšit na vybraných úsecích dálnic nejvyšší rychlost na 150 kilometrů v hodině je scestné ve chvíli, kdy se Česká republika potýká s nárůstem počtu usmrcených při dopravních nehodách," řekl ČTK vedoucí oddělení Besip na ministerstvu dopravy Martin Farář. Trendem okolních zemí je naopak omezování rychlosti. Pokud jde o původně zamýšlené (a nakonec také schválené) zvýšení rychlosti na vybraných silnicích na 110 kilometrů za hodinu, je to podle expertů i některých politiků krok správným směrem, protože se provoz zrychlí, a lépe se tak využije kapacita těchto silnic. Na druhou stranu je tu riziko většího počtu nehod. Lidé za volantem totiž mají s dodržováním předepsané rychlosti potíže. "S rozhodnutím politiků (ohledně rychlosti 110 km/h - pozn. red.) nemám problém. Obávám se ale chování řidičů," říká například Karel Schmeidler, dopravní sociolog z Ústavu soudního inženýrství při VUT Brno. Původním záměrem ministerstva dopravy bylo také zjednodušit značení tuzemských silnic a dálnic. Kdo nyní jede například z Prahy do Liberce nebo směrem na Karlovy Vary, vnímá tamní čtyřpruhové komunikace jako klasické dálnice. Ale třeba zahraniční investor, který si jen prohlíží méně podrobnou Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3
mapu České republiky, je vnímá jako obyčejné silnice. Formálně jde totiž "jen" o rychlostní silnice, nikoliv dálnice, což právě některé zahraniční mapy rozlišují. V České republice existují dvě různě značené komunikace "dálničního typu". Obě mají nejméně dva pruhy v každém směru, jsou shodně zpoplatněné, platí na nich stejná maximální dovolená rychlost 130 kilometrů za hodinu, nové stavby jsou v zásadě i stejně kvalitní. Zejména starší silnice pro motorová vozidla se od dálnic liší "ostřejšími" zatáčkami, kratším nebo zcela chybějícím připojovacím pruhem u vjezdů a užšími odstavnými pruhy. Odlišné označení zbytečně mate nejen zahraniční investory či turisty, ale také tuzemské řidiče. Za převedení rychlostních silnic (jen těch, které splňují příslušné parametry) pod dálnice se už před lety přimlouvala i státní agentura CzechInvest, která do Česka láká zahraniční investory. V novém pojetí mají jako rychlostní silnice (nyní jen s maximální rychlostí 110 kilometrů) zůstat označeny i ty "horší" z dosavadních rychlostních silnic, například mezi Vyškovem a Olomoucí. Formálně teď půjde jen o silnice první třídy s příslušnou značkou. Ministerstvo připomíná, že starší rychlostní silnice byly za socialismu stavěny obvykle pro maximální rychlost 100 kilometrů za hodinu, po plošném zvýšení na 130 kilometrů se staly rizikovějšími. Zrychlení dálnic přináší otázky: Bude to bezpečné? CT24.cz 29. 04. 2015 Velký obrat oproti dosavadnímu přístupu k omezení rychlosti provedli poslanci, když ve středu schválili možnost lokálně zvýšit rychlost na dálnicích až na 150 km/h. Ministr dopravy Dan Ťok se přitom stavěl proti možnosti zrychlit dálnice. Rychlost o 20 km/h přesahující současné maximum, které platí nejen v Česku, ale i ve většině dalších evropských zemí, má své háčky - vyšší spotřebu, více emisí nebo brzdnou dráhu delší o dvacet metrů. Když v dáli zmizí rozvadovská celnice, je na čase šlápnout na plyn. Motor se rozeřve a ručička tachometru se velmi pomalu posunuje nad 130 ale co ta série relativně prudkých oblouků, která přichází hned za hranicemi? Podobnou otázku si možná budou klást řidiči i v českém vnitrozemí, pokud projde Senátem a rukou prezidenta novela zákona, která umožňuje lokálně zvýšit povolenou rychlost až o 20 km/h, v případě dálnice tedy na 150 km/h. Ministerstvo dopravy se stavělo proti pozměnovacímu návrhu, který k možnosti zvýšit místní úpravou rychlost na silnicích I. třídy připojil i dálnice. Nyní zdůrazňuje, že by se stopadesátkou mohlo jezdit nanejvýš na nedávno postavených úsecích, jako je moravskoslezská D1 nebo jihočeská D3. Jinde to nepřipadá v úvahu zejména kvůli konstrukčním omezením poloměru oblouků, stoupání, ale i materiálu, ze kterého je dálnice postavená. Jak upozornil Petr Moos z Fakulty dopravní ČVUT, dálnice se stavěly na 120 či 130 km/h. "Povolit rychlost 150 je velmi nerozumné," zdůraznil. Vyšší rychlost než 130 km/h nutně přináší otázku: Bude to bezpečné? Tím spíše, že kamiony mohou jezdit pouze 80, osobní auta se tak budou řítit bezmála dvojnásobnou rychlostí. Při rychlosti 150 km/h přitom bude brzdná dráha podstatně delší než ve stotřicítce. I za ideálních podmínek za sucha se prodlouží z 93 na 126 metrů, vzroste tedy o třetinu. K tomu je nutné přičíst reakční dobu. "Při standardní reakční době, která se považuje kolem jedné vteřiny, ujede řidič zhruba 36 metrů," popsal vedoucí oddělení BESIP ministerstva dopravy Martin Farář současné podmínky, které se týkají Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4
rychlosti 130 km/h. Po zrychlení o 20 kilometrů ujede během sekundy potřebné k reakci auto 41 metrů. Poslanec Stanislav Huml (ČSSD) vystoupil ve sněmovně ve prospěch povolení stopadesátky s tím, že i přes prodlouženou brzdnou dráhu jsou dnes řídiči chráněni lépe než kdy dříve: "Dnešní auta jsou vybavena takovými bezpečnostními prvky, že nastala doba na to, aby se na některých úsecích rychlost na 150 zvýšila." Podle Martina Faráře ale v případě nehody ve 150kilometrové rychlosti němá posádka auta nejmenší naději přežít. "Kdyby došlo k nějakému problému, tak z vozidla v této rychlosti nezůstane vůbec nic," podotkl Martin Farář. Přiznal ale, že podobně velkou naději má posádka i při 130kilometrové rychlosti. Za limit, kdy mohou deformační prvky či airbagy ještě zabránit nejhoršímu, označil rychlost 90 km/h. "Rozhodnutí o tom, jaká rychlost je optimální a jaké má důsledky, nenese jenom vlastní konstrukce a trasa té dálnice, ale samozřejmě i celá řada dalších vlivů a také zkušenosti celé Evropy. Současné trendy, které směřují k tomu, abychom snížili počet nehod i jejich následky, tak tento záměr jde přesně proti tomu a je to riziko, které, si myslím, by neměla Česká republika podstoupit," dodává František Lehovec z katedry silničních staveb ČVUT. V případě povolení rychlosti 150 km/h budou české dálnice druhé nejrychlejší v Evropě hned po německých, kde je plošně rychlost neomezená, může být však stanovena místní úpravou. V současnosti je rychlost omezená asi na polovině délky německých dálnic, část omezení souvisí s opravami, část je umístěna natrvalo, protože jsou úseky nepřehledné. Většina států od Francie po Slovensko a od Dánska po Bulharsko má pevné maximum 120 nebo 130 km/h, ve Skandinávii a Velké Británii ještě nižší. Vedle Německa je jedinou zemí, kde se může jezdit rychleji, Polsko se 140 km/h. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5