Činitel zkrácení. , neboť platí následující vztahy (1) c ε. ε= (2) f



Podobné dokumenty
Měření vlastností vedení

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

Trivium z optiky Fotometrie

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

3.4 Ověření Thomsonova vztahu sériový obvod RLC

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

VLNY NA VEDENÍCH, LECHEROVY DRÁTY

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření

6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu

Kapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

6. Střídavý proud Sinusových průběh

El2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek

Pokud není uvedeno jinak, uvedený materiál je z vlastních zdrojů autora

Jan Perný využíváme při orientaci pomocí kompasu. Drobná odchylka mezi severním

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Pavel Hájek

REGULACE. Rozvětvené regulační obvody. rozvětvené regulační obvody dvoupolohová regulace regulační schémata typických technologických aparátů

9 Impedanční přizpůsobení

Zvýšení bezpečnosti provozu na vrátnici

Elektrotechnická měření - 2. ročník

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

Hodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU

Název: Chování cívky v obvodu, vlastní indukce, indukčnost

Osnova: 1. Klopné obvody 2. Univerzálníobvod Oscilátory

hledané funkce y jedné proměnné.

Test studijních předpokladů. (c) 2008 Masarykova univerzita. Varianta 18

3. Změřte závislost proudu a výkonu na velikosti kapacity zařazené do sériového RLC obvodu. P = 1 T

i ma Teorie: Měření budeme provádět podle obr. 1. Obr. 1

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ

Laboratorní úloha č. 4 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH VLASTNOSTÍ PNEUMATICKÝCH A ODPOROVÝCH TEPLOMĚRŮ

Otázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole

VF vedení. λ /10. U min. Obr.1.Stojaté vlnění na vedení

MĚŘENÍ NAPĚTÍ A PROUDŮ VE STEJNOSMĚRNÝCH OBVODECH.

EUROTEST Použití Tech. parametry Rozsah dodávky PC software Volitelné příslušenství

sf_2014.notebook March 31,

Popis připojení elektroměru k modulům SDS Micro, Macro a TTC.

Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu ČSN EN Ing. Petr Horák, Ph.D.

Osciloskopické sondy.

MĚŘENÍ TRANZISTOROVÉHO ZESILOVAČE

FYZIKA 2. ROČNÍK. λ = Elektromagnetické vlnění-příklady

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření na elektrických strojích - transformátor část Teoretický rozbor

Systémové elektrické instalace KNX/EIB (5. část) Ing. Josef Kunc

Teoretické úlohy celostátního kola 53. ročníku FO

Rezonanční elektromotor

2 e W/(m2 K) (2 e) = (1 0.85)(1 0.2) = Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami

( ) Úloha č. 9. Měření rychlosti zvuku a Poissonovy konstanty

PŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA 1.1. GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY 1.2. CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

IMPORT A EXPORT MODULŮ V PROSTŘEDÍ MOODLE

Seznámení s přístroji, používanými při měření. Nezatížený a zatížený odporový dělič napětí, měření a simulace PSpice

I. STEJNOSMĚ RNÉ OBVODY

1 Přesnost měření efektivní hodnoty různými typy přístrojů

Převodníky AD a DA. AD a DA. Převodníky AD a DA. Základní charakteristika

Radiometrie a fotometrie. Veličina Jednotka Značka. svítivost candela cd

Technologie výroby ozubení II.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ

Impulsní LC oscilátor

výkon střídavého proudu, kompenzace jalového výkonu

TENZOMETRICKÝ MĚŘIČ. typ Tenz

Komentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu


Rezonanční řízení krokového motoru polomost

SROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaiser, Emil Košťál xkaiserj@feld.cvut.cz

W1- Měření impedančního chování reálných elektronických součástek

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

Příloha č. 1 zadávací dokumentace Specifikace dezinfekčních přípravků a předpokládaná množství spotřeby

Přístupový systém VX800N. Vid

ZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH VLASTNOSTÍ OTEVŘENÉHO OBVODU V UZAVŘENÉ REGULAČNÍ SMYČCE

1. Pasivní součásti elektronických obvodů

napájecí zdroj I 1 zesilovač Obr. 1: Zesilovač jako čtyřpól

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROMECHANIKY A VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

3. D/A a A/D převodníky

Struktura a vlastnosti materiálů

Dopravní úloha. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno

Měření kapacity Opakování kapacita C (farad F) kapacita deskového kondenzátoru

R w I ź G w ==> E. Přij.

1. Průchod optického záření absorbujícím prostředím

Ele 1 elektromagnetická indukce, střídavý proud, základní veličiny, RLC v obvodu střídavého proudu

Tvarovací obvody. Vlastnosti RC článků v obvodu harmonického a impulsního buzení. 1) RC článek v obvodu harmonického buzení

KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD

Číselné soustavy Ing. M. Kotlíková, Ing. A. Netrvalová Strana 1 (celkem 7) Číselné soustavy

5. ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ

Pozvánka. Obsah. Úvodní slovo. HROMADNÉ SETKÁNÍ členů EYOWF TEAMU. Časový harmonogram: Těšíme se na setkání s Vámi!


3.1.7 Kyvadlo. Předpoklady: 3106

Fyzikální praktikum Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Datum tvorby

ŘÍZENÍ FYZIKÁLNÍHO PROCESU POČÍTAČEM

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

Úloha 1 Přenos tepla

Transkript:

Činit zkrání Činit zkrání J-i mzi vodiči vysokorkvnčního vdní jiný izoační matriá nž vzduh, nní v tomto případě ryhost šířní ktromagntikého vnění tímto vdním rovna ryhosti šířní světa, a j mnší, a závisí právě na diktrikýh vastnosth izoačního matriáu mzi vodiči. Násdkm této skutčnosti j i vnová déka signáu na vdní kratší nž vnová déka signáu v voném prostřdí, nboť patí násdujíí vztahy = () = () kd j rkvn ktromagntikého vnění. Tnto jv haraktrizuj tzv. činit zkrání k. Určuj, koikrát j ktriká déka vny na vdní mnší nž déka vny v voném prostřdí Z k = = = = = (3) Z r Kd j vnová déka na vdní s diktrikm o rativní prmitivitě r, déka vny v voném prostřdí, ryhost šířní na vdní s diktrikm o rativní prmitivitě r, ryhost šířní v voném prostřdí, skutčná yzikání déka vdní, ktriká déka vdní, r rativní prmitivita diktrika, Z haraktristiká impdan vdní s diktrikm o rativní prmitivitě r, Z haraktristiká impdan vdní bz diktrika. Měřní činit zkrání onanční mtodou (Q-mtrm) Připravím si úsk vdní, jhož déku zvoím pod rkvn, na níž bud měřní probíhat (např. 5 MHz). Počátční déka budiž /4, pokud vdní zakončím zkratm, nbo /, pokud budm měřit vdní s otvřným konm. Druhý případ poskytn pší výsdky měřní, jikož vdní naprázdno (otvřný kon) s na vysokýh rkvníh raizuj ép nž dokonaý zkrat. Kon pro připojní vdní k Q-mtru musí být o njkratší. Úsky vdní připojujm k onančnímu obvodu Q-mtru tak, jak j naznačno na obr.. Postupujm tak, ž na v. gnrátoru Q-mtru nastavím požadovanou měřií rkvni a pomoí vnitřního proměnného kapaitního normáu nastavím maximání údaj na měřid Q. Tím jsm uvdi kmitavý obvod Q-mtru, tvořný kapaitním normám a pomonou ívkou, do onan. Poté k svorkám C x měřič onan, to jst paraně k kondnzátoru C N, připojím měřné

vdní. S njvětší pravděpodobností dojd k rozadění onančního obvodu. Nyní mám dvě možnosti, jak dá postupovat při měřní činit zkrání. Obě dvě mtody vdou k stjnému íi. Musím totiž dosáhnout stavu, kdy připojním měřného úsku vdní k onančnímu obvodu Q-mtru, ktrý j naaděn do onan, ndojd k jho rozadění. To z zajistit dvěma způsoby, buď změnou déky vdní, nbo změnou měřií rkvn. Doíím tak stavu, kdy připojovaný úsk vdní na dané rkvni přdstavuj paraní onanční obvod, ktrý má pro bzztrátové vdní nkončně vkou impdani. gnrátor pomoná ívka indikátor vazbní čn měřné vdní L X C X měrný kondnzátor C N zkrat (naprázdno) /4(/) Obr. Měřní činit zkrání pomoí Q-mtru Takový úsk vdní njnž nrozadí onanční obvod Q-mtru, a dokon ani nzpůsobí změnu jho činit jakosti Q. Impdan ztrátového vdní bud mít imaginární sožku taktéž nkončně vkou, a jjí ráná část bud číso končné a bud přdstavovat tzv. onanční odpor. Ačkoiv bud onanční obvod Q-mtru stá v onani, ksn v důsdku onančního odporu činit jakosti obvodu na hodnotu Q. Mtoda změny déky vdní Při měřní postupujm tak, ž úsk vdní nhám trva připojný k svorkám Q-mtru a zkraováním déky vdní s snažím dosáhnou maximáního údaj na měřid činit jakosti Q. V závěrčné ázi zkraování j třba postupovat vmi opatrně, abyhom maximání hodnotu Q nminui. Dá j třba mít na paměti, ž jakékoiv kovové či vodivé přdměty v bízkosti vdní ovivňují jho vastnosti. Při odčítání Q j tdy nutné umístit vdní tak, aby byo od těhto přdmětů dostatčně vzdáno. Po dosažní maximání hodnoty Q opíšm hodnotu činit jakosti onančního obvodu bz připojného vdní Q, činit jakosti obvodu s připojným vdním Q, onanční rkvni, vikost rrnční kapaity C r, déku kabu a kapaitu kabu C, změřnou na nízké rkvni a přpočítanou na jdn mtr déky.

Výhoda této mtody spočívá v skutčnosti, ž činit zkrání určím na přdm dinované rkvni, nvýhodou j naopak nutnost mhanikýh úprav vdní, ktrá mimo jiné vyžaduj měřní na úsku vdní déky /, tj. na vdní s otvřným konm. Mtoda změny rkvn Tato mtoda nvyžaduj mhanikou úpravu vdní běhm měřní, a tak j možné použít i zkratovaný úsk o dé /4. Nvýhodou ovšm j poněkud kompikovanější postup měřní. Při měřní j totiž třba střídavě připojovat a odpojovat úsk vdní a snažit s změnou vikosti rrnční kapaity C r dosáhnout shody mzi onanční rkvní kmitavého obvodu Q-mtru bz a s připojným úskm vdní. Z obrázku a 3 j patrné, ž pokud j úsk vdní na dané rkvni dší nž požadovanýh /4 ( / pro otvřné vdní), má připojné vdní kapaitní haraktr. Musím tdy zvýšit vikost C r, čímž dojd k snížní onančního obvodu Q-mtru bz vdní a tdy i k zmnšní déky vdní vyjádřné v násobíh vnové déky. Pokud j ovšm úsk vdní kratší nž /4 ( / pro otvřné vdní), má připojné vdní induktivní haraktr a musím tdy snížit vikost C r. Cý postup opakujm až do té doby, nž s nám podaří doíit stavu, kdy j onanční obvod Q-mtru v onani s činitm jakosti Q, a připojním měřného úsku vdní ndojd k jho rozadění, a pouz poksn vikost činit jakosti na hodnotu Q (stá jsm v maximu Q). Odčtm Q, Q, onanční rkvni, vikost rrnční kapaity C r, déku vdní a kapaitu vdní C, změřnou na nízké rkvni a přpočtnou na jdn mtr déky. Pro úsk vdní déky /4 vypočtm činit zkrání pod vztahu 4 4 k = = = (4) a pro úsk vdní / pod vztahu k = = Daší paramtry vdní = Charaktristiká impdan Charaktristikou impdani vdní vypočtm pod vztahu: L LC Z = = =, (6) C C C kd = 4 pro vdní /4 nakrátko nbo = pro vdní / naprázdno, C j kapaita vdní změřná na nízkýh rkvníh v F/m. (5) 3

zonanční odpor zonanční odpor vypočtm pod násdujíího vztahu, pokud do něj dosadím výš změřné hodnoty Q, Q, C r a. Měrný útum Pro vdní déky /4 nakrátko patí Q Q = ( Q Q ) π C [Ω; Hz, F] (7) r 8,68 Z α = [db/m; Ω, Ω, m] (8) a pro vdní déky / naprázdno patí 8,68 Z α = [db/m; Ω, Ω, m] (9) ativní prmitivita izoa vdní Z vztahu (3) pro rativní prmitivitu diktrika r obdržím Měrný ázový posun r = = = k () π β = [rad/m; Hz, m/s] () Konstanta přnosu γ = α + jβ () Měřní činit zkrání Činit zkrání j dinován poměrm mhaniké déky přnosového média k jho ktriké dé mh k = (3) Činit zkrání z snadno měřit na měrném vdní. K tomu úču použijm dva pomoné koaxiání kaby rozdíné déky, zakončné zkratm. ozdí jjih mhanikýh dék mh můžm změřit pravítkm, rozdí ktrikýh dék získám změřním posuvu minima kratšího a dšího kabu. Postupujm tak, ž njdřív připojím kratší pomoný kab a zjistím poohu minima na vdní. 4

S dším pomoným kabm provdm totéž a zjistím požadovaný rozdí ktrikýh dék. = (4) k dší kratší mh = (5) X L / /4 π Z = +jz tg X C ampituda I ampituda U vdní nakrátko obvodová kvivan na vdní Obr. Bzztrátové vdní nakrátko X L / /4 Z Z = j π tg X C ampituda U ampituda I vdní naprázdno obvodová kvivan na vdní Obr. 3 Bzztrátové vdní naprázdno 5