SEKTOROVÁ ANALÝZA 03/2013 CENTRUM INFORMAČNÍCH SLUŽEB CZECHTRADE

Elektrotechnický sektor v České republice SEKTOROVÁ ANALÝZA 03/2013 CENTRUM INFORMAČNÍCH SLUŽEB CZECHTRADE

1 Elektrotechnický sektor v České republice Obsah Postavení elektrotechnického průmyslu v ČR... 2 Prioritní odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu... 2 Zahraniční přímé investice... 2 Silný český potenciál v sofistikovaných oborech... 2 Vzdělávání a investice do vědy a výzkumu... 2 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (CZ-NACE 26)... 3 Hospodářská krize přinesla útlum v hlavních segmentech v odvětví... 3 Zahraniční obchod... 4 Výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27)... 5 Stabilní růst odvětví... 5 Zahraniční obchod... 7 Postavení českého elektrotechnického průmyslu na globálních trzích... 8 Analýza nejúspěšnějších českých komodit... 10 Trendy a příležitosti v elektrotechnickém průmyslu v ČR... 18 Investice do vědy a výzkumu... 19 Zahraniční přímé investice... 21 Hrozba nedostatku kvalifikované pracovní síly... 22 Know-how... 23 Kontakty... 24

2 Elektrotechnický sektor v České republice Postavení elektrotechnického průmyslu v ČR Prioritní odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Elektrotechnický průmysl patří ke klíčovým sektorům v rámci zpracovatelského průmyslu, a to pro vysokou přidanou hodnotu výrobků, které se řadí do kategorie vysoké a středně náročné technologie. Právě proto je sektor náročný i na investice do vědy a výzkumu a i z toho důvodu byl další rozvoj podpořen přímými zahraničními investicemi, kdy zahraniční společnosti zajistili transfer technologií i výrobní základny. Konkurenční výhodou České republiky je výhodná pozice, infrastruktura, ale především dostupná a dostatečně kvalifikovaná pracovní síla spolu s poměrně nízkými náklady a systémem investičních pobídek. Zahraniční přímé investice Přínosy firem pod zahraniční kontrolou v ČR jsou v produktivitě, tempu růstu tržeb i zaměstnanosti. V žebříčku Czech TOP 100 2011 hodnotícího nejúspěšnější firmy podle tržeb, se na prvních příčkách elektrotechnického průmyslu umístily firmy Foxconn CZ s.r.o., Siemens s.r.o, ABB s.r.o. a Witte Nejdek s.r.o. Stejně tak obchodní vazba na mateřské země pomohla zmírnit nepříznivé dopady hospodářské krize. Příliv zahraničních přímých investic až do roku 2011 pomalu klesal, v elektronickém a elektrotechnickém průmyslu bylo v roce 2011 uskutečněno 18 zahraničních investic v hodnotě 68 mil. USD, které vytvořily téměř 1200 pracovních míst a celkově se tak ČR umístila na 16. místě v počtu investičních projektů v Evropě. I přes negativní prognózy pro rok 2012, přiliv zahraničních investic v minulém roce stoupal, tento pozitivní trend se však netýká elektronického a elektrotechnického průmyslu, odkud v roce 2012 odplynulo 24,3 mld. Kč. Vazby na zahraniční firmy mají i příznivý dopad v podobě zaručeného odbytu zboží, na druhou stranu představují nebezpečí buď v odlivu investic anebo v podobě poklesu poptávky v hospodářskou krizí zasažené Evropě na její trhy se soustřeďuje většina vývozu. Tento trend můžeme pozorovat i na objemu nových zakázek, které ze 77 % pocházejí právě ze zahraničí, ale klesají. Zahraniční přímé investice dosáhly v roce 2012 207 mld. Kč to je 5 ti násobný nárůst oproti roku 2011 77 % nových zakázek v elektrotechnickém průmyslu pochází ze zahraničí ČR je v Evropě nadprůměrná v zastoupení technických povolání na celkové zaměstnanosti Silný český potenciál v sofistikovaných oborech Pokud se zaměříme na nejúspěšnější české firmy, i tam se potvrzuje význam technologií a inovací, ať je to Meomed s. r. o vyrábějící zdravotnická zařízení anebo Meopta-optika s.r.o. specializující se na optické, optomechanické a optoelektronické systémy. U těchto komodit s vysokou přidanou hodnotou pak pozorujeme celkově pozitivní trend diverzifikace exportu, který se nesoustředí jen na země EU, ale je úspěšný i na trzích zemí BRIC a asijských trzích. Vzdělávání a investice do vědy a výzkumu Česká republika je zatím nadprůměrná ve smyslu zastoupení technických povolání na celkové zaměstnanosti, velkou hrozbou je v tomto směru stárnutí populace a odliv studentů odborných a technických škol, to by v blízké době mohlo vést k tomu, že by ČR ztratila jednu ze svých konkurenčních výhod v oblasti lákání zahraničních investorů, ale obecně by to ohrozilo další ekonomický i technologický rozvoj v elektrotechnickém sektoru. Stejně jako ve financování VaV je tak pro ČR zásadní nastartovat intenzivnější spolupráci těchto oblastí se soukromým podnikatelským sektorem a více investovat v těchto oblastech, které by měly být tržněji orientované, s důrazem na experimentální výzkum, jež zajistí přidanou hodnotu v technologických inovacích.

3 Elektrotechnický sektor v České republice Hlavní makroekonomické ukazatele pro elektrotechnický průmysl Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (CZ- NACE 26) Podíl na tržbách v rámci zpracovatelského průmyslu klesl na 6,9 % Objem nových zakázekmeziročně poklesl (0,8 % z ČR a 8,7 % ze zahraničí) Propad tržeb o 13,5 %, vlivem úspor spotřebitelů Pokles účetní přidané hodnoty, po výrazném růstu v roce 2010, o -39,4 % Hospodářská krize přinesla útlum v hlavních segmentech v odvětví Z hlediska tržeb je nejzajímavějším segmentem v této skupině výroba počítačů, která má již tradičně největší podíl, ten v roce 2011 činil 55,1 %, a to i přes celkový pokles v prodeji počítačů o 25 %. Značně se na tržbách podílí i výroba spotřební elektroniky s 13,6 % a výroba komunikačních zařízení (12,5 %). V tomto směru je překvapivý pokles v oblasti spotřební elektroniky, jejíž podíl na objemu tržeb je oproti předešlému roku poloviční. V sektoru působí 3 930 podniků, nejvíce jich působí v oblasti telefonních a telekomunikačních zařízení (přes 29 %) a potom v oblasti výroby polovodičových komponentů a dalších pro elektronické přístroje. Celkově je v sektoru Díky výrazné orientaci na exportní trhy západní Evropy a na základě dostupných dat o vývoji hlavních ukazatelů v průmyslu, očekáváme v roce 2013 jen slabé oživení zaměstnáno téměř 40 tisíc lidí, nicméně v posledních krizových letech došlo v některých oddílech k výraznému propouštění v oblasti výroby spotřební elektroniky, která obecně zaznamenala útlum, bylo propuštěno v roce 2011 74 % zaměstnanců. Vlivem globální ekonomické situace byl i tento sektor, který je poměrně značně citlivý vůči vývoji makroekonomických ukazatelů v regionálním kontextu, v roce 2011 spíše utlumen. Potýkal se tak s trvalým poklesem cen (meziročně o -2, 3 %), propadem tržeb (-13, 5 % ve 4Q 2011) vlivem úspor spotřebitelů, klesl tak i podíl na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu (6,9 %) a propadla se i účetní přidaná hodnota (-39,4 %, způsobeno mimo jiné i skokovým růstem v roce 2010 na 26,3 %). Díky výrazné orientaci na exportní trhy západní Evropy (sektor je v rukou převážně zahraničních firem), sektor se zpožděním kopíruje jejich dění, na druhou stranu měla zahraniční vlastnictví i pozitivní vlivy právě v mírnění dopadů krize. Indikátorem budoucího vývoje je objem celkových nových zakázek, který však meziročně klesl o 7,1 % (o 8,7 % ze zahraničí a o 0, 8 % z ČR, přičemž podíl zahraničních zakázek je na celkovém objemu 78 %)

4 Elektrotechnický sektor v České republice 12,4% Výroba počítačů a periferních zařízení Výroba elektronických součástek a desek 13,6% Výroba magnetických a optických médií 0,3% 6,1% 55,1% Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení 1,3% 0,1% 11,1% Výroba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů Výroba měřících, zkušebních a navigačních přístrojů, časoměrných přístrojů Výroba spotřební elektroniky Výroba komunikačních zařízení GRAF 01: PODÍLY NA TRŽBÁCH V ELEKTROTECHNICKÉM PRŮMYSLU V ROCE 2011, CZ-NACE 26, ZDROJ: MPO Zahraniční obchod Zahraniční obchod má poměrně stabilní charakter, charakteristický dovozem více než 50 % produktů z Asie, naším největším obchodním partnerem tak je Čína s 48 % podílem na dovozu, přičemž saldo s touto zemí je záporné. Záporná salda pozorujeme i u dalších asijských zemí Japonsko, Malajsie, Thajsko, Jižní Korea a Tchaj-wan. Druhým nejvýznamnějším partnerem je Německo, s obratem téměř 2012 mld. Kč, kdy vývoz činí necelých 157 mld. Kč. Další významní partneři jsou Nizozemí, Velká Británie, Francie a Slovensko. Zahraniční obchod tak můžeme shrnout tím, že v rámci elektrotechnického průmyslu Česká republika dováží komponenty asijského původu a dále prodává komponenty, či výrobky, do zemí EU. Čína Německo Německo 17% Nizozemí Nizozemí 3% 3% 3% 3% 3% 8% 12% 48% Japonsko Jižní Korea Malajsie 29% Tchaj-wan 3% 3% Thajsko 4% 5% Ostatní 7% 8% 33% 8% Velká Británie Francie Slovensko Polsko Rusko Itálie GRAF 02: DOVOZNÍ TERITORIA 2011, MPO CZ-NACE 26, ZDROJ: GRAF 03: VÝVOZNÍ TERITORIA 2011, CZ-NACE 26, ZDROJ: MPO

5 Elektrotechnický sektor v České republice Výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27) Podíl na tržbách v rámci zpracovatelského průmyslu klesl na 5,8 % Počet zaměstnanců stouplo 0,8 % oproti roku 2010, růst účetní přidané hodnoty, růst tržeb v roce 2011 o 10, 4 % Průmyslová produkce se meziročně zvýšila o 6,9 %, z toho výroba elektrických zařízení vzrostla o 10,5 % 98,5 % tvoří malé podniky do 50 zaměstnanců, 72 % obratu spadá pod zahraniční společnosti Stabilní růst odvětví Bezmála poloviční podíl na tržbách měl v roce, stejně jako předešlé roky, oddíl výroby elektrických motorů (a generátorů, transformátorů, elektrických rozvodných skříní a kontrolních zařízení). Dalšími významnými segmenty je podle tržeb výroba optických a elektrických kabelů se 16,7% podílem a Nejvýznamnějším segmentem je výroba elektrických motorů, následovaná výrobou kabelů se stále se zvětšujícím podílem na tržbách v odvětví elektrických zařízení výroba ostatních elektrických zařízení (např.:zvonky, bzučáky, ultrazvukové čistící přístroje) a 11,8% podílem, ta však zaznamenala pokles téměř o 2 % oproti roku 2010 stejně jako skupina výroby elektrických osvětlovacích zařízení (zde podíl na tržbách oproti roku 2010 klesl dokonce o 4 %). Tento oddíl si v elektrotechnickém průmyslu vede nejlépe, a i přes zpomalení ve druhé polovině roku 2011 došlo k meziročnímu růstu produkce o 6,9 %, což bylo možné především díky zvyšující se zahraniční poptávce zahraniční zakázky totiž tvoří 76 % celkových a v roce 2011 posílily o 8,2 %, zatímco domácí zakázky klesly téměř o 11 %. Díky tomuto pozitivnímu trendu jsme v roce 2011 mohli sledovat celkový růst sektoru o 10,4 % (největší nárůst nastal u skupiny výroby baterií a akumulátorů, a to vlivem stoupajícího počtu zakázek ze zahraničí o 56 %). V rámci průmyslové produkce patří k nejúspěšnějším sektorům výroba elektrických zařízení, která i v celkově krizovém roce 2012 stabilně stoupala Celkově je struktura tohoto sektoru zajímavá, protože z 16 tisíc podniků je 98,5 % tvořeno malými podniky do 49 zaměstnanců a 72 % obratu spadá pod zahraniční společnosti (např. 95 % obratu z výroby baterií a akumulátorů). K dalším pozitivním signálům v sektoru patří růst účetní přidané hodnoty, vyjadřující kolik podnik "přidal" k nakoupeným vstupům, více než o 46 % i růst zaměstnanosti o necelých 10 %. Sektor je charakterizován silnou vazbou na německé mateřské společnosti, které často zajišťují dodávky polotovarů, jež jsou v ČR dále zpracovávány a zpětně odebírány hotové výrobky.

6 Elektrotechnický sektor v České republice Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů, rozvodných a kontrolních zařízení 12% Výroba baterií a akumulátorů 11% 7% 48% Výroba optických a elektrických kabelů, vodičů a elektroinstalačních zařízení Výroba elektrických osvětlovacích zařízení 17% Výroba spotřebičů převážně pro domácnost 5% Výroba ostatních elektrických zařízení GRAF 04: PODÍLY NA TRŽBÁCH V ELEKTROTECHNICKÉM PRŮMYSLU V ROCE 2011, CZ-NACE 27, ZDROJ: MPO Výroba elektrických motorů: nejvyšší podíl na tržbách, které se v této skupině i objemově nejvíce zvýšily o 11,2 mld. Kč. Položka charakterizovaná společností Siemens Elektromotory s.r.o. s mateřskou společností Siemens AG. Výroba baterií a akumulátorů: zajímavý je pokles cen o více než 5 %, který je způsobený vysokou konkurencí a velkým tlakem na modernizaci technologií, které umožní levnější výrobu. Tržby se v tomto segmentu zvýšily oproti roku 2010 o 1,8 mld. Kč, přičemž zakázky ze zahraničí stouply o 56,3 %, 95 % obratu je však pod zahraniční kontrolou. Výroba optických a elektrických kabelů: druhý největší podíl na tržbách, který se oproti minulému roku zvýšil o necelé procento. Růst cen v tomto odvětví ovlivnil statistiku celé skupiny, ceny zde stouply o až 17 % v roce 2010 a o 4 % v roce 2011. Výroba elektrických osvětlovacích zařízení:tržby této skupiny klesly oproti roku 2010 o 4 %, ale jinak je vývoj stabilní, charakterizovaný společnostmi pod zahraniční kontrolou jako je Automotive Lighting a nebo Hella Autotechnik, skupina je pod stálým tlakem na zlepšování výroby a inovace, kvůli snižování cen, aby obstála před sílící konkurencí z Číny. Spolu s výrobou elektromotorů přispívají tyto skupiny 72% do kladného salda zahraničního obchodu v rámci odvětví výroby elektrických zařízení. Výroba domácích spotřebičů:jediná skupina v odvětví výroby elektrických zařízení zaznamenala záporné saldo zahraničního obchodu. Výroba ostatních elektrických zařízení:třetí největší podíl na tržbách v rámci odvětví výroby elektrických zařízení.

7 Elektrotechnický sektor v České republice Zahraniční obchod Největším obchodním partnerem je Německo s obratem 164 mld. Kč v roce 2011 Zahraniční obchod v tomto odvětví je určován vlastnickými vztahy s nadnárodními firmami převážně z Německa, kdy mateřské firmy často zajišťují dodávky polotovarů a odebírají z ČR hotové produkty, které dále distribuují. Největším obchodním partnerem je proto Německo (obrat 164 mld. Kč v roce 2011), k dalším stabilním vývozním trhům patří Francie, Slovensko a Velká Británie. Německo je také největším dovozním teritoriem (dovoz v hodnotě necelých 64 mld. Kč), následované Čínou, Itálií a Rakouskem. Obecně je tak Česká republika dost závislá na trzích Evropské Unie, kam bylo exportováno přes 80 % výrobků v roce 2011, celkový obrat činil 428,3 mld. Kč a největší vývoz i dovoz zaznamenal v tomto odvětví segment výroby elektrických motorů a souvisejících zařízení. Přes 80 % výrobků bylo exportováno do EU, což je dáno silnou vazbou na zahraniční mateřské společnosti 31% 3% 3% 3% 4% 4% 5% 6% 41% Německo Francie Slovensko Rakousko Velká Británie USA Polsko Itálie Ostatní 26% 3% 3% 4% 5% 5% 5% 14% 35% Německo Čína Polsko Rakousko Itálie Francie Japonsko Maďarsko Ostatní GRAF 05: DOVOZNÍ TERITORIA 2011, CZ-NACE 27, ZDROJ: MPO GRAF 06: VÝVOZNÍ TERITORIA 2011, CZ-NACE 27, ZDROJ: MPO

8 Elektrotechnický sektor v České republice Postavení českého elektrotechnického průmyslu na globálních trzích Z globálního hlediska si Česká Republika v elektrotechnickém průmyslu stojí velmi dobře, a to i přes dopady hospodářské krize i vzhledem k náročnosti tohoto ČR se na globálních trzích prosadila s 15 komoditami odvětví na inovace a udržení konkurenční výhody. Toto postavení potvrzuje i fakt, že se Česká republika na světových trzích prosadila s 15 komoditami, které velmi úspěšně vyváží a díky tomu má celkem 2% podíl na světovém trhu v elektrotechnickém průmyslu. 8501 Motory, elektrické generátory 18% 1% 1% 2% 10% 5% 8507 Akumulátory elektrické, včetně separátorů 8512 Přístroje elektrické osvětlovací aj., stěrače apod. 8519 Přístroje pro záznam, reprodukci zvuku 8521 Přístroje videofonické pro záznam, reprodukci 10% 8524 Magnetické pásky a jiná média pro záznam zvuku 8526 Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary) 8% 6% 21% 4% 6% 3% 4% 1% 8527 Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání 8528 Monitory, projektory bez TV; TV 8532 Kondenzátory elektrické, pevné, otočné, dolaďovací 8537 Rozvaděče, panely, rozvodné stoly aj., ovládací 8544 Dráty, kabely, vodiče, elektrické ostatní, izolované aj. 8547 Části izolační pro stroje elektrické, trubky izolační 9012 Mikroskopy, jiné než optické; difraktografy 9029 Otáčkoměry, krokoměry, taxametry, tachoměry apod. GRAF 07: PODÍL JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK NA VÝVOZU ELEKTROTECHNIKY V ROCE 2011 (ZASTOUPENY JSOU JEN POLOŽKY S CELOSVĚTOVÝM PODÍLEM NA VÝVOZU VYŠŠÍM NEŽ 2 %) Analýza dat o vývozu těchto komodit sice potvrzuje poměrně silnou orientaci na trhy západní Evropy, což je dáno hlavně provázaností dceřiných společností se zahraničními matkami, na druhou stranu pozorujeme i pozitivní trend diverzifikace exportu a stoupajícího vývozu do zemí BRIC. Nejvýznamnější nárůst jsme zaznamenali u komodity přijímací přístroje, kde průměrný podíl českého vývozu na čínský trh vzrostl o ČR má 2% podíl na světovém trhu v elektrotechnickém průmyslu 407 %, pokud zůstaneme v tomto regionu zajímavé je i postavení komodity mikroskopy, kde se Česká republika umístila na 2. místě v dovozu této položky. Pokud však srovnáme postavení všech těchto komodit na sledovaných světových trzích, obecně si nejlepší pozici již stabilně držíme v Evropě, a to na německém trhu. Vyvážené komodity můžeme na základě vlastnických vztahů, charakteru výroby a náročnosti na výzkum a vývoj rozčlenit do 3 skupin, přičemž každá skupina je charakteristická i exportními trhy.

9 Elektrotechnický sektor v České republice Přes 60 % elektrotechnického průmyslu má nadpoloviční převahu zahraničního kapitálu Obchodní vazby na zahraniční země zajišťují poměrně stabilní produkci, která je určena na export: společnost Foxconn CZ tak získala 2. místo v soutěži Český exportér roku 2012 v objemu exportu Díky této provázanosti a strategii má největší objem exportu v hodnotě USD 3 mld. v sektoru komodita Monitorů, projektorů a TV přístrojů Díky obchodním vazbám na zahraniční matky, má např. v Německu ČR čtvrtinový podíl na trhu v případě dovozu komodity osvětlovacích přístrojů pro automobily a 7% podíl na světovém trhu Důvodem je, že ČR zajišťuje ve srovnání s okolím levnější a přesto vysoce kvalifikovanou pracovní sílu Pozorujeme trend využívání potenciálu kvalifikovaných a výzkumných pracovníků, takže jsou výrobní jednotky rozšiřovány o vývojová a výzkumná centra: společnost Automotive lighting se tak v roce 2006 vyprofilovala z výrobny světlometů na vývojové centrum, které zajišťuje know-how i dalším společnostem své skupiny Sofistikované obory náročné na kvalifikovanou pracovní sílu, vyžadující vývojové a výzkumné zázemí Spolupráce se středním a vysokým školstvím, podpora a financování výzkumných projektů Společnost Fei Company má v Brně svou nejvýkonnější jednotku, která vedle výzkumné činnosti vyrobí přes 50 % produkce FEI Stálá podpora výzkumu Eaton corporation otevře v Praze první globální Inovační centrum společnosti v Evropě. Siemens otevřel v roce 2013 novou výzkumnou a testovací laboratoř v Praze Další významní investoři podporující VaV v oblasti elektrotechniky: Honeywell, On Semiconductors, Silicon & Soft Systems (S3 Group), ST Microelectronics, Delong Instruments Kombinace výrobních jednotek a na ně navazující budování vývojových center Hella Autotechnik Díky tomu má ČR podíl na světovém trhu v oblasti speciálních, jiných než optických, mikroskopů 12,6 % Česká společnost SEV Litovel, která je největším evropským producentem gramofonů v kvalitě Hi-Fi, letos díky sílící poptávce na zahraničních trzích plánuje zvýšit výrobu meziročně o 28 % na rekordních 50.000 přístrojů Prodej nejvíce roste v Kanadě, USA (o 50 % v roce 2011), Německu, UK, Francii a Rusku Továrna GZ Digital Media ročně vyrábí šest milionů gramofonových desek a je největším výrobcem vinylových nosičů na světě Vývoj a výroba radarů ve společnosti ERA Pardubice export radiolokačních a radiosondážních přístrojů stabilně roste, nárůst byl zaznamenán na trzích v Číně a Turecku Meopta: Vývoj a výroba v oblasti optoelektronických systémů, nanotechnologie Diagnostická zařízení pro lékařskou péči firmy Meomed Tescan: Více než 90 % produkce, elektronové mikroskopy, firma exportuje do přibližně 60 zemí světa, pro výborné hospodářské výsledky se společnost stala vítězem soutěže Štika českého businessu 2012

10 Elektrotechnický sektor v České republice Analýza nejúspěšnějších českých komodit V rámci analýzy oboru Elektrotechniky byl sledován vývoj na sedmi světových trzích konkrétně v Německu, v Polsku, v Turecku, v Brazílii, v Rusku, v Indii a v Číně. Vzhledem k dlouhodobým vazbám na německý průmysl a majetkovou provázanost českých a německých firem je pochopitelné, že český elektrotechnický průmysl nachází největší odbytiště právě v Německu. Přesto se některé české komodity výrazněji prosazují i na velkých asijských Motory a elektrické generátory čeští vývozci v největším měřítku vyvážejí do Německa, to je způsobeno i majetkovou provázaností českých a německých firem. Z hlediska růstu je zajímavý indický a brazilský trh. trzích. Přehled těch nejúspěšnějších nabízí tato kapitola. Sílu česko-německých obchodních vztahů potvrzuje hned první analyzovaná položka (8501 - Motory, elektrické generátory). Čeští vývozci si na německém trhu dlouhodobě udržují pevnou pozici, i když v průměru posledních pěti let ztrácí 2 % podílu na trhu ročně. U této položky je provázanost s německým kapitálem zřejmá vzhledem k široké spolupráci v rámci koncernu VW. Kromě tradičního odbytiště v Německu ale výrazně rostl i prodej této položky na čínském trhu (v pětiletém průměru o 131 % ročně; i zde k nárůstu mohl částečně dopomoci průnik koncernu VW na asijské trhy). Zajímavý nárůst objemu vývozu položky byl zaznamenán i v Indii a v Brazílii (34 %, respektive 26 % ročně). Obrázek 1: Analýza konkurence položky 8501 na německém trhu Země Dovoz v roce (v USD) 2007 2008 2009 2010 2011 BMG BMR 1 France 561211 281 538142 423 271848 038 288413 670 404850 652-7,8% 12,3% 2 China 333066 460 335937 625 229307 290 394636 864 546466 999 13,2% 11,0% 3 Czech Republic 332990 164 400218 822 330687 378 263164 021 306908 337-2,0% 10,1% 4 Italy 306822 628 334385 588 255661 416 255116 502 377164 709 5,3% 9,4% 5 Switzerland 260598 746 293080 168 260132 059 305721 408 385742 808 10,3% 9,3% 6 USA 171702 969 152188 557 121135 213 121274 022 157107 920-2,2% 4,5% 7 Spain 106871 698 146620 815 153172 544 129341 711 126647 727 4,3% 4,1% 8 Finland 98579 677 135113 424 93543 035 145179 252 179817 744 16,2% 3,9% 9 Austria 107429 977 117940 326 87451 090 115745 655 148615 487 8,5% 3,5% 10 Hungary 118748 112 132910 094 106409 674 91573 437 92363 013-6,1% 3,3% HHI 3153 I v případě položky 8507 (Akumulátory elektrické, včetně separátorů) nejvyšší objem sjednaných zakázek mířil ze sledovaných zemí do Německa, i když i u této položky sledujeme na německém trhu mírný propad. Velmi zajímavým trhem se z pohledu růstu objemu zakázek jeví Čína, kde průměrný roční růst činil 318 %. Většinu trhu sice pokrývají japonští a korejští exportéři, pokud by ale byl zachován současný trend, čeští vývozci by mohli proniknout do top 10 nejvýznamnějších exportérů na čínském trhu. Kromě evropských zemí (vedle již zmiňovaného Německa také v Polsku) rostl objem

11 Elektrotechnický sektor v České republice Akumulátory elektrické byly nejčastěji vyváženy také do Německa. Nejdynamičtější nárůst objemu českého vývozu zaznamenaly trh čínský, indický a brazilský. Perspektivními trhy z hlediska dynamiky růstu a objemu vývozu jsou Rusko Turecko. českého exportu na všech sledovaných trzích. Nejvýrazněji v Brazílii (o 263 % ročně) a v Indii (o 170 % ročně). V obou těchto zemích přesto objem českého vývozu zůstává zatím relativně nízký (nedosahuje ani 1 milionu USD) a trhy jsou koncentrované (většina celkového exportu je obstarávána jedním či několika silnými klíčovými zeměmi zpravidla je zastoupena Čína). Potenciál pro budování zajímavé exportní pozice je na ruském trhu, kde kromě vysokého objemu exportu (v roce 2011 téměř 50 miliónů USD) sledujeme průměrný roční nárůst českého vývozu o 50 %, je o něco hůře se českým exportérům dařilo na trhu tureckém (43 %). Obrázek 2: Analýza konkurence položky 8507 na čínském trhu Země Dovoz v roce (v USD) 2007 2008 2009 2010 2011 BMG BMR 1 Japan 1928350 332 2371643 528 1856710 719 1921924 151 1708505 291-3,0% 38,0% 2 Korea 1159164 290 1441578 661 1479537 753 1634731 319 1695217 223 10,0% 28,7% 3 USA 36688 846 42274 885 55588 917 76978 940 65623 631 15,6% 1,0% 4 Germany 43555 725 40647 879 39490 351 64983 269 62469 249 9,4% 1,0% 5 Philippines 55453 512 50740 497 19774 076 51512 500 60322 662 2,1% 0,9% 6 Singapore 4845887 3413811 27896 024 52063 387 51496 056 80,6% 0,3% 7 Malaysia 9251221 18549 207 14058 930 14265 220 16185 250 15,0% 0,3% 8 China - Hong Kong 18473 481 23418 936 14085 120 5934899 5113704-27,5% 0,2% 9 France 10932 057 8910427 8889940 10306 041 13530 563 5,5% 0,2% 10 Viet Nam 1594701 5969284 13689 231 10648 197 22655 738 94,1% 0,2% HHI 2868 21 Czech Republic 40 538 109 949 35 980 15 181 589 12 373 061 318,0% 0,0% České Přístroje elektrické osvětlovací, stěrače a jiné (HS 8512) nacházejí své hlavní odbytiště taktéž na německém trhu. I zde lze uplatnit tezi o propojenosti českých firem a německého kapitálu v automobilovém průmyslu. Čeští vývozci s průměrným podílem na trhu blížícím se k jedené čtvrtině veškerého dovozu do Německa jasně dominují obchodu s touto komoditou. A to i přes propad, který se v relativních číslech pohyboval v průměru okolo 5 % ročně. Tento propad se zastavil až v roce 2011. Český vývoz této položky rostl ve všech sledovaných destinacích s výjimkou evropských států tedy Polska a již zmiňovaného Německa. Z hlediska možnosti dalšího prosazení se na trhu je situace nejzajímavější v Rusku, v Turecku a v Brazílii, kde kromě růstu českého vývozu (v Rusku 38 % ročně, v Turecku a v Brazílii cca 20 % ročně). Elektrické osvětlovací přístroje a stěrače patří mezi položky, kde nejčilejší obchodní výměna probíhá s Německem. Z hlediska dynamiky růstu a velikosti trhu spočívá výrazný potenciál v Rusku, zajímavý je i trh brazilský a turecký.

12 Elektrotechnický sektor v České republice Kromě růstu vývozu jsou tyto trhy velmi diversifikované, to znamená, že mezi exportéry se zatím nevyprofiloval jeden či více dominantních, existuje vícero zemí s podobným podílem na trhu. To přináší možnost získat ještě vyšší podíl na trhu. Obrázek 3: Analýza konkurence položky 8512 na německém trhu Země Dovoz v roce (v USD) 2007 2008 2009 2010 2011 BMG BMR 1 Czech Republic 618844 665 567122 253 413688 763 456828 914 501406 426-5,1% 23,8% 2 Spain 193348 338 232854 587 186982 292 210072 002 300 090072 11,6% 10,4% 3 Austria 191775 328 194495 408 173683 245 204050 011 285794 908 10,5% 9,7% 4 Italy 172839 869 180279 435 181523 028 200040 491 209 857891 5,0% 8,9% 5 Belgium 116833 184 170217 044 163074 230 165932 877 174947 044 10,6% 7,4% 6 Slovakia 100773 414 92995 249 87256 279 125595 617 186958 303 16,7% 5,4% 7 Poland 96699 601 94530 958 97608 580 127112 091 152065 778 12,0% 5,2% 8 Slovenia 45663 439 49760 440 78233 063 110434 436 184 421257 41,8% 3,8% 9 Hungary 57106 850 103651 786 54731 010 74323 842 94887 214 13,5% 3,5% 10 France 65813 977 71317 523 49853 448 67597 011 81097 538 5,4% 3,1% HHI 1016 K českým elektronickým položkám, o které je ve světě zájem, patří Radiolokační a radiosondážní přístroje, radionavigační přístroje a radiové přístroje O české radiolokační a radiosondážní přístroje je ve světě zájem. Největší objem vývozu ze sledovaných destinací proudí do Německa, nejvyšší dynamiku růstu českého vývozu zaznamenal čínský trh. Atraktivním trhem je i Turecko. pro dálkové řízení (HS 8526). Asi nejznámějším výrobkem v této oblasti je aktivní radiolokátor Tamara (v novější verzi Vera), sestrojený pardubické Tesle. Odštěpením od původního závodu navazuje na tradici těchto výrobků firma Era. Nejvyšší zisky plynou opět s obchodníky z Německa, kde oproti předchozím položkám sledujeme i výrazný průměrný roční nárůst objemu českého vývozu (84 %). Nejzajímavější dynamické ukazatele však z českého pohledu vykazuje obchod s Čínou roční nárůst v průměru o 147 %. Obrázek 4: Analýza konkurence položky 8526 na čínském trhu Země Dovoz v roce (v USD) 2007 2008 2009 2010 2011 BMG BMR 1 Japan 113218 714 159763 116 133860 580 128967 101 147 530406 6,8% 25,0% 2 Germany 87586 011 110522 392 83447 731 85549 058 116 248298 7,3% 17,6% 3 USA 52567 366 73104 744 86546 361 91760 442 62687 832 4,5% 13,2% 4 Korea 9078339 14248 668 26011 758 63521 608 114128 455 88,3% 5,5% 5 Norway 13030 209 30338 385 35141 972 17593 813 30295 033 23,5% 4,4% 6 United Kingdom 17753 353 22191 408 28173 210 26601 228 18103 037 0,5% 4,1% 7 Italy 8191846 9353485 8949592 29377 487 19221 278 23,8% 2,4% 8 Switzerland 8407035 8019530 9138522 7571166 7357752-3,3% 1,5% 9 Czech Republic 2122424 252272 11759 674 41068 400 79143 889 147,1% 1,3% 10 Australia 11385 171 4062993 7209055 3873100 7518295-9,9% 1,2% HHI 1211

13 Elektrotechnický sektor v České republice Dalším trhem, který je v tomto směru atraktivní, je Turecko, kde průměrný roční růst objemu zakázek dosáhl hodnoty 80 %. Obdobným růstem se může pochlubit český export položky na brazilský trh, s tím rozdílem, že celkový objem tržeb v této destinaci je stále poměrně nízký (v roce 2011 cca čtvrt miliónu USD). V Brazílii dominují exportéři z USA a z Číny, nicméně při zachování podobné růstové hodnoty by se čeští exportéři mohli pokusit o co nejvyšší možný podíl na trhu s radary. Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání jsou nejdynamičtěji rostoucí položkou, výrazný nárůst zejména v Číně, kde jsou podmínky k dalšímu růstu. Kromě Číny výrazně rostl objem českých zakázek v Indii, v Polsku a v Turecku. Tradičně největším odbytištěm je Německo. třech sledovaných destinacích (v Indii, v Polsku a v Rusku) přesáhl 100 %. Obrázek 5: Analýza konkurence položky 8527 na čínském trhu Další českou položkou, která je výrazně zastoupena na německém trhu, jsou Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání, též kombinované v jednom uzavření s přístrojem pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo s hodinami (HS 8527). Této položce se na sledovaných obecně velmi dobře daří, růst objemu českého vývozu sledujeme ve všech zemích kromě Brazílie. Nejvýraznější nárůst byla ale zaznamenána v Číně, kde v průměru český export rostl o 407 % ročně! V roce 2011 tak čeští vývozci drželi druhou pozici na trhu s celkovým objemem vývozu přesahujícím 35 miliónů USD. Výhodou čínského trhu je i to, že je diverzifikovaný, žádná ze zemí není exportním hegemonem. Ve stínu čínského růstu zapadají výrazné úspěchy českých exportérů i v dalších destinacích. Průměrný roční nárůst vývozu v dalších Země Dovoz v roce (v USD) 2007 2008 2009 2010 2011 BMG BMR 1 Germany 9462953 11008 663 23363 965 39609 601 57689 030 57,1% 10,1% 2 Japan 2072884 4110956 14185 519 39250 059 33855 776 101,0% 5,0% 3 Malaysia 5820851 1070933 6242129 12120 133 15981 251 28,7% 2,7% 4 Mexico 771225 598567 5755371 7652563 9215017 85,9% 1,3% 5 Thailand 3162885 3109417 1436151 2995416 2240881-8,3% 1,1% 6 USA 401953 1125864 2865534 3383095 6329023 99,2% 0,9% 7 Korea 1563426 989499 876469 1822606 7632866 48,6% 0,8% 8 Czech Republic 53256 25089 8752517 27290 284 35302 271 407,4% 0,7% 9 Indonesia 1510856 1087955 452746 998385 1292102-3,8% 0,4% 10 Netherlands 896076 1016039 857677 883992 999640 2,8% 0,4% HHI 938 Další řada úspěšných českých produktů mířících za hranice země, by se mohla být označena jako výrobky s nižší přidanou hodnotou. Patří mezi ně i Rozvaděče, panely, rozvodné stoly aj., ovládací (HS 8537). Rozvaděče nejčastěji čeští exportéři v rámci sledovaných destinací vyvážejí do Německa, kde Česká republika v průměru drží druhou pozici na trhu, v posledních letech zde ale výrazně navyšuje podíl rumunský export. Německý trh je velmi diversifikovaný, to znamená, že by se zde čeští exportéři mohli snáze prosazovat. Podobná situace je na trhu ruském a tureckém, zajímavé objemy

14 Elektrotechnický sektor v České republice České rozvaděče a panely se kromě tradičně úspěšného německého trhu prosazují v Turecku a v Číně (růst okolo 25 %). Mezi top vývozce patří ČR i v Rusku, kde je ale růst objemu českého vývozu pozvolnější. českého vývozu, jejich růst v čase a diverzifikace vytváří ideální podmínky pro český vývoz. Z hlediska dynamiky růstu rostl výrazněji turecký trh (v průměru o 21 % ročně, ruský o 5 %). Nejvyššího růstu dosáhla Čína (31 %), kde je ale o něco vyšší nasycenost trhu (mezi exportéry dominují Japonsko a Německo, jejich společný průměrný podíl na trhu převyšuje 50 %). Obrázek 6: Analýza konkurence položky 8537 na německém trhu Země Dovoz v roce (v USD) 2007 2008 2009 2010 2011 BMG BMR 1 Hungary 283096 554 357579 067 183261 763 201668 506 329456 723 3,9% 11,4% 2 Czech Republic 201074 924 170738 623 186661 855 238844 666 299522 115 10,5% 9,3% 3 USA 172777 702 193830 508 158431 534 171398 354 211063 498 5,1% 7,8% 4 Switzerland 153983 532 194645 078 159215 331 135815 797 202926 315 7,1% 7,3% 5 Romania 35791 154 132129 086 161359 164 219958 749 319940 631 72,9% 6,1% 6 Japan 141805 422 126699 223 87382 815 120553 755 190040 414 7,6% 5,6% 7 Austria 128565 765 144392 993 108624 513 112406 563 145814 648 3,2% 5,5% 8 China 89959 207 125612 525 99743 309 126537 777 183950 651 19,6% 5,3% 9 France 72080 584 71388 276 79527 556 91489 189 99097 899 8,3% 3,6% 10 Ireland 49241 801 58633 631 73394 646 93634 561 113603 415 23,2% 3,2% HHI 531 Obrázek 7: Analýza konkurence položky 8544 na německém trhu Země Dovoz v roce (v USD) 2007 2008 2009 2010 2011 BMG BMR 1 Poland 993108 912 982908 617 769981 972 862575 907 1008504 274 0,4% 13,2% 2 Romania 581981 604 633660 631 872810 399 1075339 121 1354882 179 23,5% 12,3% 3 Czech Republic 718109 120 716673 888 502437 076 661713 104 792187 642 2,5% 9,6% 4 Italy 532591 922 590136 128 337460 251 558399 452 737907 737 8,5% 7,7% 5 Slovakia 415387 621 428306 072 426990 541 511348 410 689846 163 13,5% 7,0% 6 Hungary 434914 606 380580 243 423352 852 469526 713 643206 129 10,3% 6,6% 7 Austria 448474 516 377101 538 363695 123 298357 374 385473 570-3,7% 5,3% 8 Switzerland 322699 666 356888 769 321938 172 411650 328 422154 272 6,9% 5,2% 9 Tunisia 236063 560 239885 471 291492 102 365987 607 363426 525 11,4% 4,2% 10 France 266730 658 273994 916 208083 799 297996 647 424375 977 12,3% 4,1% HHI 698

15 Elektrotechnický sektor v České republice Dráty a kabely nejčastěji ČR vyváží do Německa, nejvyšší růst uzavřených obchodů zaznamenáváme v Číně. Kromě Německa mají čeští exportéři silnou pozici i na trhu polském. Z hlediska českého vývozu Drátů, kabelů, vodičů, elektrických ostatních, izolovaných aj. (HS 8544) je nejzajímavější destinací Čína. Německý trh je sice i zde naším největším odbytištěm, růst českého vývozu v Číně v průměru rostl o 108 % ročně. Trh je sice rozdělen zejména mezi Japonsko, Koreu, Spojené státy a Německo, přesto lze při zachování současného tempa růstu brzy vstoupit mezi top 10 exportérů na čínském trhu. Kromě Německa zaujímá český vývoz silnou pozici i v Polsku, kde českou pozici ohrožuje dynamický růst exportérů z Číny a z Rumunska. Obrázek 8: Analýza konkurence položky 9012 na indickém trhu Země Dovoz v roce (v USD) 2007 2008 2009 2010 2011 BMG BMR 1 Japan 7546856 5928505 4839980 7202492 5855902-6,1% 20,9% 2 Germany 5551436 5135304 6582136 5552018 7463467 7,7% 20,2% 3 Netherlands 9218483 12866 982 4058325 1079916 220804-60,7% 8,7% 4 Czech Republic 1536937 2910851 1273552 2373196 6577865 43,8% 8,3% 5 USA 2084934 2226679 1675293 1907187 3495126 13,8% 7,4% 6 United Kingdom 1883043 1552623 1555233 2781438 4025283 20,9% 7,4% 7 Singapore 271940 965072 1044302 1449978 1520155 53,8% 3,0% 8 China 1009373 265908 531057 390748 1295638 6,4% 2,0% 9 Switzerland 1268879 347607 392652 493280 456401-22,6% 1,8% 10 Belgium 443113 642091 620527 527671 173250-20,9% 1,5% HHI 1120 Velmi zajímavou položkou českého exportního portfolia jsou Mikroskopy, jiné než optické; difraktografy (HS 9012). Mezi hlavní české exportéry této položky patří firmy TESCAN (ryze česká firma) a FEI (česká pobočka nadnárodní společnosti), obě působící v Brně. Dynamicky se rozvíjí především export do asijských zemí, především do klíčové asijské ekonomiky Číny. Česká republika zde pokrývá v průměru 10 % veškerého exportu a objem se navyšuje v průměru o téměř 50 % ročně, podobně jako u nejbližšího konkurenta Nizozemska. Trhu dominují japonští exportéři, kteří ovládají více než 50 % exportu. Obdobný růst jako v Číně zaznamenal český export i v Indii, kde naopak Mikroskopy a difraktografy patří k položkám s vyšší přidanou hodnotou, jejichž export dynamicky roste zejména v atraktivních asijských destinacích v Číně a v Indii. Velmi zajímavý je z tohoto pohledu i trh německý a brazilský. nizozemská konkurence výrazně ztrácí. Indický trh není ještě tolik koncentrovaný jako čínský (japonští exportéři se o prvenství dělí s německými, jejich podíl činí dohromady 41 % exportu), takže je tu větší šance český podíl na trhu ještě navýšit. Kromě asijských destinací rostl objem českého vývozu i do Brazílie (roční nárůst o 35 %). I zde Česká republika vytlačuje z předních pozic Nizozemsko a v objemu vývozu se řadí za japonské a americké exportéry. Jen o něco nižší růst než v asijských zemích čeští exportéři dosáhli v Německu, kde patří taktéž mezi 4 nejvýznamnější vývozce.

16 Elektrotechnický sektor v České republice Obrázek 9: Analýza konkurence položky 9029 na tureckém trhu Země Dovoz v roce (v USD) 2007 2008 2009 2010 2011 BMG BMR 1 France 16365 403 34379 137 19828 195 19313 622 18666 734 3,3% 27,5% 2 Germany 23444 692 21686 250 8281649 12605 375 15011 473-10,5% 19,9% 3 Italy 10403 025 10404 618 10549 620 11506 722 11869 739 3,4% 14,3% 4 Brazil 2052911 2146441 2017875 3294824 5278568 26,6% 3,6% 5 Japan 5344371 4811772 1132627 2236058 1838522-23,4% 3,4% 6 Korea 5294014 4490207 1354034 1661629 1100645-32,5% 3,0% 7 United Kingdom 868232 4897626 2019519 2588209 1931305 22,1% 2,8% 8 Czech Republic 402317 383737 4334223 7252527 8174768 112,3% 2,7% 9 China 1551678 1651575 956652 2260668 4256815 28,7% 2,5% 10 Hungary 282338 350657 4769357 4953423 6072850 115,4% 2,2% HHI 1417 Vývozu otáčkoměrů, tachometrů apod. se dařilo ve všech sledovaných destinacích kromě Polska. Významný růst objemu můžeme sledovat v Rusku a v Turecku, zajímavý je i brazilský trh. Poslední významnou českou exportní položkou v rámci elektrotechniky jsou Otáčkoměry, krokoměry, taxametry, tachometry apod. (HS 9029). I u této položky sledujeme v posledních letech navýšení objemu českého exportu. K trhům, kde byl tento růst nejvýraznější, se řadí Turecko a Rusko (v obou případech činil průměrný roční nárůst více než 100 %). Zajímavý růst zaznamenali čeští exportéři i na brazilském trhu (v průměru o 46 %), tradičně nejvýznamnějším odbytištěm bylo Německo. Vyššího nárůstu než v případě Turecka a Ruska dosáhl export do Indie (130 % ročně), nicméně zde teprve v roce 2011 dosáhl objem českého vývozu hodnoty vyšší než 1 milión USD. Německo je nejvýznamnějším partnerem a Indie zemí s nejvyšším potenciálem do budoucna, vzhledem k dynamice růstu. Další úspěšné čs. exportní artikly: Přístroje pro záznam, reprodukci zvuku (HS 8519), Přístroje videofonické pro záznam, reprodukci (HS 8521), Magnetické pásky a jiná média pro záznam zvuku nebo pro podobné záznamy (HS 8524), Monitory, projektory bez TV; přijímače televizní (HS 8528), Kondenzátory elektrické, pevné, otočné, dolaďovací (HS 8532) a Části izolační pro stroje elektrické, trubky izolační (HS 8547). ÚSPĚŠNOST PŘEDEVŠÍM NA NĚMECKÉM TRHU

17 Elektrotechnický sektor v České republice Vysvětlení ukazatelů v tabulkách BMG (Bilateral Market Growth) Průměrný růst podílu českého vývozu dané položky na importu do sledované země, za roky 2006 2010 (pokud je hodnota BMG například 300 %, pak podíl českého vývozu na čínský trh v komoditě, kterou sledujeme, vzrostl v průměru o 300 %). MG (Market Growth) Průměrný růst celkového podílu dané položky na čínském trhu, za roky 2006 2010 (pokud je hodnota 25 %, podíl importované položky na čínský trh v průměru vzrostl o 25 %). Míra koncentrace trhu (HHI) (ukazatel, z kterého lze vyčíst, je-li na čínském trhu jeden či více dominantních exportérů hodnoty vyšší než 1800 či zda je trh diverzifikován, v rámci položky na něm působí větší množství exportérů s nižším podílem na trhu a možnost prosazení se je tak vyšší) je znázorněna na vodorovné ose

18 Elektrotechnický sektor v České republice Trendy a příležitosti v elektrotechnickém průmyslu v ČR Konkurenční výhoda ČR v tomto průmyslovém odvětví spočívá ve strategické poloze, kvalifikované pracovní síle, infrastruktuře a tradici technického vzdělávání. sektor je citlivý vůči ekonomickým změnám na evropských trzích, důsledkem toho nastal například pokles zahraničních přímých investic V minulém roce se snížila i zahraniční poptávka, která je hybnou silou českého elektrotechnického průmyslu. Z této charakteristiky také vyplývají rizika, a to přílišná provázanost na evropské trhy, klesající počet studentů technických oborů spolu s poměrně nízkými náklady na vědu a výzkum. Sektor je proto velice citlivý vůči ekonomickým změnám na evropských trzích, které se v Čechách projevují například poklesem zahraničních přímých investic anebo snížením zahraniční poptávky, která je hybnou silou českého elektrotechnického průmyslu. Ukazuje se však, že vlastní technologický potenciál je opravdu silný a je zárukou konkurenceschopnosti na zahraničních trzích, a to i v rozvíjejících se ekonomikách BRIC i poměrně nasycených trzích asijských. Z toho důvodu je nutné zlepšit a podpořit vzdělávání v technických oborech, stejně jako efektivně podporovat výzkumné projekty a investovat do vědy a inovací, nejen proto je nutné také opět nastartovat příliv zahraničních přímých investic, protože jak pozorujeme, trendem je i transfer technologií a na konec se orientovat i na méně tradiční trhy z hlediska vývozu elektrotechnických produktů. Česká republika má silný technologický potenciál, díky tomu jsou naše komodity úspěšné nejen v zemích BRIC, ale také v poměrně nasycených ekonomikách asijských

19 Elektrotechnický sektor v České republice Investice do vědy a výzkumu OBRÁZEK 10: CELKOVÉ VÝDAJE NA VAV 2010, ZDROJ: CZSO Investice do VaV v ČR se vyznačují zajímavými specifiky, které odlišují strukturu financování od ostatních členských států EU. Je sice pravda, že ze srovnání celkového objemu investic do VaV jsme hluboko pod průměrem EU 27. Na druhou stranu vykazujeme nejvyšší intenzitu výzkumu a vývoje mezi novými členskými státy (s výjimkou Estonska a Slovinska). V mezinárodním srovnání je ČR výjimečná co se týče částky směřující do vládního sektoru VaV, ta činí 0,3 % HDP, zatímco průměr EU je nižší. Evropským trendem je totiž větší podpora vysokoškolského výzkumu, oproti vládnímu, ale z údajů za rok 2011 se ukazuje, že i ČR nastupuje tento trend. Mezi novými členskými státy EU vykazujeme nejvyšší intenzitu výzkumu a vývoje a nastupujeme evropské trendy, jako je větší podpora vysokoškolského výzkumu a intenzivnější spolupráce se soukromým sektorem. Ze srovnání se zahraničím vyplývá i další zajímavý trend, a to je podpora jednotlivých sektorů VaV (základní, aplikovaný a experimentální), kdy v ČR je podporován zejména základní výzkum (v roce 2011 putovalo do vládního základního výzkumu 9,2 mld. Kč oproti 2,6 mld. Kč připadajících na aplikovaný výzkum). Trend v zahraničí je zcela opačný a soustřeďuje se především na experimentální výzkum, jehož efektem je průmyslový rozvoj podporovaný prostřednictvím poskytování služeb, což souvisí s obecnou tržní orientací VaV v zahraničí (v ČR do VŠ experimentálního výzkumu směřovalo pouhých 11 % zdrojů). nejvíce finančních prostředků do VaV plyne ze soukromých podnikatelských zdrojů investice dosáhly 33 mld. Kč v roce 2011

20 Elektrotechnický sektor v České republice Co se týče financování sektoru, zde leží poslední velký rozdíl mezi ČR a zahraničím, u nás je totiž VaV nejvíce financováno ze soukromých podnikatelských zdrojů, které do VaV v roce 2011 investovaly 33,2 mld. Kč, z toho 156 mil. putovalo do VŠ sektoru, který je i podnikatelským sektorem podporován méně, než vládní výzkum, kam směřovalo 427 mil. Kč. Vysokoškolský sektor v posledních letech zaznamenal narůst financování i z veřejných zahraničních zdrojů, důvodem je pravděpodobně efektivnější čerpání EU fondů. 60 % výdajů směřuje na VaV ve zpracovatelském průmyslu, především do automobilového sektoru. Shrneme li vývoj financování VaV v ČR, pak až na krizová léta 2008 2009, kdy došlo k poklesu soukromých investic o 5 % a výdaje na VaV tak klesly o 12,6 %, podpora VaV stále stoupá (krize zasáhla všechny země OECD, kde výdaje na VaV z podnikatelského sektoru klesly o 5,5 %). Obecně je VaV taženo podnikatelským sektorem a hlavním provozovatelem jsou podniky pod zahraniční kontrolou, 60 % celkových výdajů na VaV tak směřuje právě do podnikatelského sektoru, což se shoduje s tendencemi i v ostatních zemích EU. Z hlediska sektorů dominuje VaV ve zpracovatelském průmyslu, kam směřuje 60 % z celkových výdajů, v rámci něj dominuje automobilový průmysl. hlavním provozovatelem VaV jsou podniky pod zahraniční kontrolou Ze srovnání tedy vyplývá, že Česká republika váhavě nastupuje stejný vývoj, jako ostatní země EU, to znamená zvyšování investic do VaV obecně a větší podpora vysokoškolského výzkumu, naopak bychom se měli soustředit na větší efektivitu VŠ výzkumu, především experimentálního, a podpořit spolupráci se soukromým sektorem, tak aby bylo VaV více tržně orientované. Konkurenční výhoda ČR bude totiž do budoucna ležet právě v efektivně směřovaném výzkumu a inovacích. Tyto investice by měly směřovat k motivaci zahraničních i domácích firem k investicím s vyšší přidanou hodnotou a umožnit tak posun v rámci hodnotových řetězců směrem k výrobám s vyšší přidanou hodnotou. investice by měly směřovat k motivaci zahraničních i domácích firem k investicím s vyšší přidanou hodnotou a umožnit tak posun v rámci hodnotových řetězců směrem k výrobám s vyšší přidanou hodnotou

21 Elektrotechnický sektor v České republice Zahraniční přímé investice Jak vyplývá ze struktury financování VaV, hnacím motorem jsou zahraniční přímé investice, protože podniky pod zahraniční kontrolou jsou hlavním provozovatelem vědy a výzkumu v České republice. Přínos těchto podniků je enormní především v odvětví elektrotechnického průmyslu, který více než z 60 % leží v zahraničních rukou (zahraniční kapitál má nadpoloviční převahu). 70 % celkového objemu zakázek pochází ze zahraničí Díky těmto vazbám se realizuje většina zahraničního obchodu v sektoru, zakázky ze zahraničí tvoří přes 70 % celkového objemu zakázek a významně se podílí na zaměstnanosti v regionech ČR: např. v oblasti výroby elektronických zařízení, kde 72 % obratu spadá pod zahraniční společnosti, v rámci segmentu výroby baterií a akumulátorů je to celkem 95 % obratu. 60 % elektrotechnického průmyslu leží v rukou zahraničních společností, jejichž kapitál má nadpoloviční převahu Podíváme li se na sektor z pohledu žebříčku TOP 100 hodnotícího firmy napříč sektory na základě hospodářských výsledků pak ve stovce nejlepších najdeme převážně jen společnosti pod zahraniční kontrolou, jako je Foxconn CZ, Siemens, Bosch Group ČR apod. To platí i o samostatném žebříčku pěti nejlepších firem v elektrotechnickém sektoru, kde se umístil Foxconn, Siemens, Panasonic, ABB a Witte Nejdek. Zahraniční přímé investice dosáhly v roce 2012 207 mld. Kč vzrostly 5x oproti předešlému roku I přes to, že zahraniční přímé investice dosáhly podle statistik ČNB v roce 2012 207 mld. Kč, což představuje až pětinásobný nárůst oproti předcházejícím rokům, v určitých odvětvích však dochází ke stahování kapitálu v roce 2011 došlo k odlivu investic v elektronickém a elektrotechnickém průmyslu v hodnotě přes 25 mil. Kč. v elektrotechnickém průmyslu došlo v roce 2012 k odlivu zahraničních přímých investic v hodnotě 25 mil. Kč

22 Elektrotechnický sektor v České republice World Investment Report 2012 předpokládá trend pomalu rostoucích zahraničních investic, které by měly dosáhnout v roce 2013 Většinu loňských přímých zahraničních investic činily reinvestované zisky zahraničních firem působících v české ekonomice. Podle průzkumu Ernst&Young je zatím sporné, zda tento trend bude pokračovat i v následujícím roce, protože pouze 26 % z oslovených vrcholových manažerů hodlá expandovat do některé z evropských zemí i v roce 2013, na čemž se podepsala nejistota plynoucí z krize eurozóny. World Investment Report 2012 publikovaný OSN předpokládá pomalu rostoucí stabilní trend v zahraničních investicích, které by měly dosáhnout v roce 2013 hodnotu 1,8 bil. USD. Předpokládá se však rostoucí příliv investic především do rozvíjejících se ekonomik. Z důvodu významnosti role zahraničních přímých investic v dalším rozvoji elektrotechnického sektoru je nutné pokračovat vedle stávajícího mixu investičních pobídek, především budování těch výhod, které jsou nosné, a to je vzdělaná kvalifikovaná síla z řad odborných učilišť, ale i vysokých škol, v tomto směru je tedy varující klesající počet studentů těchto oborů. Hrozba nedostatku kvalifikované pracovní síly Kvalifikované lidské zdroje jsou tak pro Českou republiku v elektrotechnickém sektoru klíčové z důvodu vytváření a transferu znalostí, jež jsou jedním ze zásadních předpokladů zajištění dlouhodobě udržitelného ekonomického a technologického rozvoje. podle posledních dat by nadprůměrnost ČR v počtu vědeckých a technických povolání na celkové zaměstnanosti mohla být brzy minulostí, je třeba totiž brát v potaz fenomén stárnutí populace Významnou roli však hrají i v oblasti lákání zahraničních investic. Podle dat z ČSÚ by nadprůměrnost ČR v počtu vědeckých a technických povolání na celkové zaměstnanosti mohla být brzy minul ostí, je třeba totiž brát v potaz fenomén stárnutí populace, který přesouvá těžiště vědy a technologií v rámci jednotlivých věkových skupin. S klesajícím relativním počtem studentů přírodovědných a technických oborů se tento trend ještě dále umocňuje. Vyrovnanost nabídky a poptávky po kvalifikovaném lidském kapitálu a optimalizace jeho využití je klíčem k zhodnocení nabytých znalostí nejen na poli vědy a technologií. V tomto směru bude i do budoucna klíčové nastavené spolupráce s podnikatelským sektorem, příkladem v tomto směru může být třeba ČEZ, který spolupracuje se 32 středními odbornými školami a gymnázií a 11 fakultami, důvodem těchto snah je mimo jiné udržení současného stavu právě z důvodu stárnutí populace.