PROGRAM ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI ESKOU REPUBLIKOU A MONGOLSKEM NA OBDOBÍ 2006 2010
2
Obsah OBSAH...3 1) SHRNUTÍ...4 2) CÍLE A PRINCIPY ZAHRANINÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ESKÉ REPUBLIKY...6 3) MONGOLSKO JAKO PARTNER ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE R...7 4) BILATERÁLNÍ SMLOUVY MEZI R A MONGOLSKEM...9 5) POLITICKÁ, HOSPODÁSKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE V MONGOLSKU...11 6) ROZVOJOVÉ PRIORITY MONGOLSKÉ VLÁDY...15 7) ROZVOJOVÉ INTERVENCE OSTATNÍCH DONOR...18 8) PRIORITY ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A MONGOLSKEM NA LÉTA 2006 2010...19 SEKTOROVÉ ZAMENÍ SPOLUPRÁCE...19 GEOGRAFICKÉ ZAMENÍ SPOLUPRÁCE...19 INDIKATIVNÍ PEHLED OBLASTÍ PRO ROZVOJOVÉ INTERVENCE V RÁMCI PROGRAMU ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE MEZI R A MONGOLSKEM NA LÉTA 2006 2010...19 PREZOVÁ TÉMATA...25 9) INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC, ÍZENÍ A IMPLEMENTACE PROGRAMU...26 10) EVALUACE A MONITORING PROGRAMU...27 POZNÁMKY...28 3
1) Shrnutí Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna 2004. 302, stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Vláda R definovala Mongolsko jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : vysoká potebnost rozvojové spolupráce, mimoádn silná tradice rozvojové spolupráce s R/eskoslovenskem, potenciál pro sekundární pínosy rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemn výhodných hospodáských vztah ). Mongolsko patí mezi relativn mén rozvinuté zem, v roce 2004 se umístilo na 117. míst ze 177 zemí seazených podle indexu lidského rozvoje. Pr mrný hrubý národní d chod per capita ve výši 480 USD adí Mongolsko mezi zem s nízkými píjmy. Pod hranicí chudoby žije více než tetina obyvatelstva. eská republika se v rámci své rozvojové spolupráce s Mongolskem zamí na sektor ekonomicko-pr myslového rozvoje, sektor životního prostedí, sektor zemdlství a rozvoje venkova a na sektor práce a sociálních vcí. Geograficky se bude spolupráce zamovat na Centrální region. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru ekonomicko-pr myslového rozvoje zahrnuje: podporu zpracování produkt živoišné výroby, budování kapacit pro automatizaci a moderní ízení pr myslu, budování kapacit pro inspekci a certifikaci vývoz a dovoz, vybavení a rekonstrukce zdravotních zaízení, spolupráci v oblasti vodohospodáství s d razem na ešení problematiky odpadních vod. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru životního prostedí zahrnuje: spolupráci v oblasti hydrogeologie, spolupráci v oblasti ešení ekologických zátží a pi zavádní a tvorb ekologických norem, spolupráci pi ešení odpadového hospodáství. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru zemdlství a rozvoje venkova zahrnuje: podporu diverzifikace zemdlské produkce zavádním pstování nových plodin, podporu zalesování, podporu intenzifikace chovu dr beže. 4
Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru práce a sociálních vcí zahrnuje: podporu rozvoje sociálních služeb, modernizaci služeb zamstnanosti. 5
2) Cíle a principy zahraniní rozvojové spolupráce eské republiky eská republika (R) jako len Evropské unie (EU) a mezinárodního spoleenství demokraticky a ekonomicky vysplých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem, a pijímá sv j díl odpovdnosti pi ešení globálních problém. Jedním z výraz tohoto postoje je zahraniní rozvojová spolupráce (ZRS), která je integrální souástí eské zahraniní politiky. R v souladu s principy EU a ochranou zájm R provádí a poskytuje vlastní ZRS, a to jak na dvoustranném, tak na mnohostranném základ. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce po vstupu R do EU, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna 2004. 302, definují zahraniní rozvojovou spolupráci v širším smyslu jako ucelenou vládní politiku v i partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím, v užším smyslu ZRS pedstavuje pomoc eského státu vyjádenou transferem financí, materiálu, expertní i technické pomoci za úelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí. Mezi hlavní cíle eské ZRS patí snížení chudoby, ekonomicko-pr myslový rozvoj, postupná integrace partnerských zemí do svtové ekonomiky, rozvoj zemdlství, rozvoj a upevnní demokracie, lidských práv a ádné správy vcí veejných, zavedení právních princip, ízení migrace, udržitelný rozvoj s d razem na jeho environmentální složku a postkonfliktní obnova. Koncepce zahraniní rozvojové pomoci R na léta 2002 2007, kterou vzala vláda R na vdomí svým usnesením. 91 ze dne 23. ledna 2002, uvedla jako rámcový cíl v oblasti zahraniní rozvojové pomoci pispt v souladu s úsilím mezinárodního spoleenství k omezení chudoby v mén vysplých ástech svta cestou udržitelného ekonomickosociálního rozvoje. R se ztotožuje s vícerozmrným pístupem k omezování chudoby, kterou nelze chápat pouze v ekonomických termínech nízkého píjmu na obyvatele, ale i v dalších sociálních a environmentálních vazbách. R pln podporuje mezinárodní rozvojové cíle (Millennium Development Goals MDG), které vyplynuly z mezinárodních konferencí OSN v 90. letech a byly potvrzeny Miléniovým summitem OSN v roce 2000. Ústedním cílem je snížení potu lidí žijících v absolutní chudob o polovinu do roku 2015. Zahraniní rozvojová spolupráce R vychází z princip partnerství (ZRS musí být vedena poptávkou po pomoci ze strany píjemce, nikoliv nabídkou poskytovatele), efektivnosti a transparentnosti. ZRS odráží zájmy a poteby R a napomáhá intenzifikaci politických a hospodáských vztah mezi partnerskými zemmi a R. Poskytování ZRS je v souladu s bezpenostními zájmy R. Zásady zahraniní rozvojové spolupráce, schválené usnesením vlády R ze dne 31. bezna 2004. 302, stanovily za nosnou souást ZRS R programy spolupráce s prioritními zemmi s cílem pispt k uplatování princip partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Formulace program posílí pedvídatelnost rozvojové spolupráce a usnadní plánování aktivit všem aktér m rozvojové spolupráce. V souladu s cíli uvedenými v Zásadách zahraniní rozvojové spolupráce a zahraninpolitickými zájmy R schválila vláda zámr dlouhodob smovat eskou ZRS do následujících prioritních zemí: Angolské republiky, Zambijské republiky, Vietnamské socialistické republiky, Mongolska, Jemenské republiky, Moldavské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a erné Hory. 6
3) Mongolsko jako partner rozvojové spolupráce R Vláda R definovala svým usnesením. 302 ze dne 31. bezna 2004 Mongolsko jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou rozvojovou spolupráci, a to pedevším z následujících d vod : vysoká potebnost rozvojové spolupráce, mimoádn silná tradice rozvojové spolupráce s R/eskoslovenskem, potenciál pro sekundární pínosy rozvojové spolupráce (rozvoj vzájemn výhodných hospodáských vztah. Vysoká potebnost rozvojové spolupráce vyplývá mj. z vysoké míry chudoby mongolského obyvatelstva. Koncem 90. let žilo pod hranicí chudoby více než 35 % obyvatel. Potebnost rozvojové spolupráce rovnž vychází z celkov relativn nízkého stupn lidského rozvoje, v roce 2004 se Mongolsko nacházelo na 117. míst ze 177 zemí seazených podle indexu lidského rozvoje. Pestože Mongolsko dosahuje v posledním období pomrn vysokého hospodáského r stu, tento r st tažený vývozem nerostných surovin má jen velmi omezený bezprostední dopad na omezování chudoby. Intenzivní politické, hospodáské a kulturní vztahy mezi eskoslovenskem a Mongolskem byly rozvíjeny v období po druhé svtové válce, zejména pak po navázání diplomatických styk v roce 1950. Integrální souástí vztah mezi eskoslovenskem a Mongolskem byla i rozvojová spolupráce. eskoslovensko se v této oblasti zamilo mj. na výstavbu pr myslových závod (zpracování k ží, cementárna) a sociální infrastruktury (nemocnice). Významnou oblastí spolupráce byl také geologický pr zkum, mezi výsledky spolupráce patil nap. objev nejvtšího aktuáln tženého mongolského nalezišt mdi v lokalit Erdenet. D ležitou souást rozvojové spolupráce pedstavovalo i poskytování stipendií ke studiu na vysokých školách. Studium mongolských oban na eskoslovenských vysokých školách, stejn tak jako stáže mongolských pracovník v eskoslovenských závodech vedly k tomu, že Mongolsko patí mezi zem s velmi poetnou skupinou oban hovoících eským jazykem (v R/eskoslovensku studovalo nebo se úastnilo stáží a kurz 20 30 000 mongolských oban, vedle nich si eský jazyk asto osvojili i jejich rodinní píslušníci). Rozvojová spolupráce mezi R a Mongolskem byla obnovena ve druhé polovin 90. let, realizovány byly projekty v gesci ministerstva pr myslu a obchodu, ministerstva životního prostedí, ministerstva zemdlství a ministerstva práce a sociálních vcí. Seznam projekt realizovaných v rámci ZRS R v letech 1996 2005 uvádí tabulka 1. Vedle projekt ZRS byla mongolským oban m nadále poskytována stipendia ke studiu na eských vysokých školách. Významným impulsem pro intenzifikaci rozvojové spolupráce, stejn tak jako politických, hospodáských a kulturních vztah se stalo obnovení innosti velvyslanectví R v Ulánbátaru v roce 1999. Vysoký potenciál pro rozvoj vzájemn výhodných ekonomických vztah souvisí s dobrým jménem eských výrobk na trhu, což je jistým ddictvím z období, kdy eskoslovensko bylo druhým nejvtším obchodním partnerem Mongolska. Významným faktorem posilujícím potenciál rozvoje vzájemn výhodných ekonomických vztah je relativn silný hospodáský r st Mongolska v posledním období, který souvisí s vývojem cen nerostných surovin na svtových komoditních trzích a zahájením tžby v nových lokalitách. 7
Tab. 1: Projekty ZRS R realizované v Mongolsku v letech 1996-2005 Název projektu Gestorský resort Doba realizace Alokované prostedky (tis. K) Rekonstrukce koželužny a obuvnického závodu v Ulánbátaru Rekonstrukce a modernizace nemocnice v Ulánbátaru Geologické a geochemické mapování zaaltajské Gobi v Mongolsku v mítku 1:200 000 Zintenzivnní výroby vajec a dr bežího masa v Mongolsku ešení systému zdroj a zásobování vodou v oblasti Mandalgobi Modernizace pohon a ízení bloku elektrárny. 4, zízení technického školícího stediska pi Vysoké škole v Ulánbátaru Ekologický audit tženého ložiska Cu-Mo rud ERDENET Výmnná odborná stáž pracovník státní správy Geologické mapování vybraných oblastí Mongolska v mítku 1:100 000 a/nebo 1: 50 000 Geologické práce v Mongolsku - hydrogeologické práce, boj proti desertifikaci v kraji Dornogobi Pomoc pi modernizaci a ekologickém odsíení vápenky Chutul MPO 1996 1997 21 000 MPO 1998 2003 29 000 MŽP 1999 2003 33 000 MZe 2001 2005 25 104 MPO 2002 2005 42 000 MPO 2003 2005 28 000 MŽP 2003 2005 6 782 MPSV 2003 2005 1 400 MŽP 2003 2006 23 000 MŽP 2003 2006 10 500 MPO 2005 2006 15 000 8
4) Bilaterální smlouvy mezi R a Mongolskem Mezi eskoslovenskem/r a Mongolskem bylo uzaveno více než tyicet smluvních dokument, u ady z nich byla platnost ukonena automaticky (po splnní závazk, po uplynutí doby platnosti nebo nahrazením obdobnou aktuálnjší smlouvou). V pípad dalších smluv byla platnost ukonena ke dni vstupu R do EU (nap. obchodní dohoda z roku 1995). Seznam smluvních dokument je uveden v tabulce 2: Tab. 2: Bilaterální smlouvy mezi R a Mongolskem Název smluvního dokumentu Dohoda mezi vládou SSR a vládou MoLR o poskytnutí úvru na provedení komplexního geologického mapování a vyhledávacího geologického pr zkumu Úmluva mezi vládou SSR a vládou MoLR o spolupráci v oblasti zdravotnictví (pozmnna výmnou nót ze dne 23. bezna a 1. dubna 1999) Dohoda mezi vládou SSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodáské a technické pomoci SSR Mongolské lidové republice v letech 1971 1975 Datum podpisu 18. 6. 1963 31. 5. 1968 29. 3. 1971 Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou SSR a vládou MoLR 25. 4. 1973 Protokol o nkterých zmnách Dohody mezi vládou SSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodáské a technické pomoci SSR Mongolské lidové republice na léta 1971 1975 ze dne 29. bezna 1971 Dohoda mezi vládou SSR a vládou MoLR o hospodáské spolupráci v letech 1976 1980 Druhý protokol o nkterých zmnách Dohody mezi vládou SSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodáské a technické pomoci SSR Mongolské lidové republice na léta 1971 1975 ze dne 29. bezna 1971 19. 9. 1974 7. 10. 1975 7. 10. 1975 Konzulární úmluva mezi SSR a MoLR a Protokol 3. 6. 1976 Dohoda mezi vládou SSR a vládou MoLR o vzájemném poskytování užívacího práva k pozemk m pro výstavbu administrativn-služebních budov velvyslanectví SSR v MoLR a velvyslanectví MoLR v SSR Dohoda o vzájemném prodeji budov velvyslanectví SSR v MoLR a velvyslanectví MoLR v SSR Smlouva mezi SSR a MoLR o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v obanských, rodinných a trestních vcech Protokol mezi vládou SSR a vládou MoLR o doplnní Dohody mezi vládou SSR a vládou MoLR o hospodáské spolupráci v letech 1976 1980 ze dne 7. 10. 1975 První protokol o nkterých zmnách Dohody mezi vládou SSR a vládou MoLR o hospodáské spolupráci v letech 1976 1980 ze dne 7. 10. 1975 Tetí protokol o nkterých zmnách Dohody mezi vládou SSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodáské a technické pomoci SSR Mongolské lidové republice v letech 1971 1975 ze dne 29. 3. 1971 4. 6. 1976 4. 6. 1976 15. 10. 1976 26. 5. 1977 29. 1. 1979 29. 1. 1979 Rámcová dohoda mezi vládou SSR a vládou MoLR o spolupráci pi provádní 1. 9. 1979 9
geologicko-pr zkumných prací, tžb a úprav nerostných surovin v MoLR Dohoda mezi vládou SSR a vládou MoLR o zízení eskoslovenskomongolského podniku k provádní geologicko-pr zkumných prací, tžb a úprav jednotlivých druh nerostných surovin v MoLR Dohoda mezi vládou SSR a vládou MoLR o poskytnutí doplkového úvru na období 1976 1980 Dohoda mezi vládou SSR a vládou MoLR o hospodáské spolupráci na období 1981 1985 tvrtý protokol o nkterých zmnách Dohody mezi vládou SSR a vládou MoLR o poskytnutí hospodáské a technické pomoci SSR Mongolské lidové republice v letech 1971 1975 ze dne 29. 3. 1971 Doplnk k Dohod mezi vládou SSR a vládou MoLR o vzájemném poskytnutí užívacího práva k pozemk m pro výstavbu administrativn-služebních budov velvyslanectví SSR v MoLR a velvyslanectví MoLR v SSR ze 4. 6. 1976 Ujednání mezi Ministerstvem financí SSR a Ministerstvem financí MoLR o zp sobu pepotu národních mn na pevoditelné ruble pro zútování výstavby objekt velvyslanectví SSR v Ulánbátaru a velvyslanectví MoLR v Praze 1. 9. 1979 1. 9. 1979 22. 9. 1981 22. 9. 1981 29. 6. 1982 1. 3. 1984 Smlouva mezi SSR a MoLR o úprav dvojího státního obanství 9. 7. 1984 Dohoda mezi vládou SSR a vládou MoLR o hospodáské spolupráci na období 1986 1990 Ujednání mezi vládou SFR a vládou Mongolska o bezvízových stycích pro držitele diplomatických a služebních pas Smlouva mezi vládou R a vládou Mongolska o zamezení dvojího zdanní a zabránní daovému úniku v oboru daní z píjmu Dohoda mezi vládou R a vládou Mongolska o podpoe a vzájemné ochran investic Dohoda mezi vládou Mongolska a vládou eské republiky o spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách Protokol mezi vládou R a vládou Mongolska o sukcesi do dvoustranných mezinárodních smluv 28. 4. 1986 26. 6. 1992 27. 2. 1997 13. 2. 1998 13. 11. 1998 24. 5. 1999 Dohoda mezi vládou R a vládou Mongolska o zamstnávání pracovních sil 9. 12. 1999 Dohoda o hospodáské spolupráci 24. 1. 2005 10
5) Politická, hospodáská a sociální situace v Mongolsku Mongolsko se po roce 1990 zaadilo mezi demokratické státy, ústava z roku 1992 zavedla parlamentní zízení s vládou odpovdnou jednokomorovému Velkému státnímu churalu. Prezident je volen pímo obany, a to na tyleté období. Stabilitu demokratických institucí dokládá skutenost, že po roce 1990 došlo ke tyem svobodným volbám do parlamentu, na základ jejichž výsledku se pi výkonu vládní odpovdnosti vystídalo více politických stran. Demokratickou cestou byla ešena i situace po volbách v roce 2004, v nichž vládní strana i opozice získaly stejný poet mandát. Mongolsko patí mezi zem s nízkými píjmy (low income countries), 1 piemž hospodáský rozvoj zem ztžuje relativní izolace zem vyplývající z vnitrozemské polohy, velká rozloha, nízká hustota obyvatelstva a extrémní klimatické podmínky. Základní ekonomické a sociální ukazatele jsou uvedeny v tabulce 3: Tab. 3: Základní ekonomické a sociální ukazatele Mongolska 2 1999 2002 2003 poet obyvatel 2,4 mil. 2,4 mil. 2,5 mil. pr mrná délka života kojenecká úmrtnost úmrtnost dtí do 5 let hrubý národní d chod hrubý národní d chod per capita hrubý domácí produkt 65,5 58/1000 71/1000 927 mil. USD 1,1 mld. USD 1,2 mld. USD 390 USD 430 USD 480 USD 906 mil. USD 1,1 mld. USD 1,2 mld. USD r st HDP (%) 3,2 4,0 4,7 zahraniní dluh 715 mil. USD dluhová služba (% vývozu) pímé zahraniní investice 4,0 6,7 30,4 mil. USD 77,8 mil. USD Mongolsko po roce 1990 realizovalo celou adu reforem zamených na zavedení tržního hospodáství. V rámci reformního procesu došlo k liberalizaci hospodáství a k privatizaci státních podnik, soukromý sektor se stal dominantním dynamickým prvkem v národní 11
ekonomice vytváejícím 70 % HDP. Významnými byly reformy daové, které probhly v letech 1997 1999 a které vedly ke zjednodušení daní z píjm fyzických a právnických osob a ke stanovení jednotné dan z pidané hodnoty ve výši 15 %. Reforma ízení veejných financí mla za cíl zlepšit proces formulace rozpotu a transparentnost výdaj (mj. v oblasti veejných zakázek). Transformace hospodáství po roce 1990 nicmén mla i své negativní dopady, v letech 1990 až 1992 poklesl mongolský HDP o 20 %. V následujících letech došlo k makroekonomické stabilizaci a od roku 1994 k hospodáskému r stu. Extrémní klimatické podmínky v letech 1999 2002 mly ale za následek zpomalení hospodáského r stu vzhledem k negativnímu dopadu na chov dobytka, který pedstavuje významnou souást mongolského hospodáství. Po roce 2002 došlo k obnovení dynamického hospodáského r stu. K hospodáskému r stu posledního období pispívá pedevším tžba nerostných surovin v souvislosti s rostoucími cenami komodit na svtových trzích. Z tžených surovin je nejvýznamnjší m (hlavním aktuáln využívaným nalezištm je lokalita Erdenet, pipravováno k tžb je nicmén ješt vydatnjší nalezišt v jižním Mongolsku). D ležitá je také tžba molybdenu, zlata, uhlí, ropy a zinku. Chov dobytka hraje v mongolské ekonomice klíovou roli, vytváí pibližn tvrtinu HDP a má zásadní význam pro zamstnanost i exportní píjmy. Po roce 1990 byl dobytek peveden ze státního a družstevního vlastnictví do soukromého, zárove ale došlo k rozpadu výkupních sítí a zvlášt drobní pastevci tak elí problému pístupu své produkce na trh. Extenzivní chov dobytka charakterizuje nízká produktivita a silná závislost na pírodních a klimatických faktorech (extrémní zimy v letech 1999 2002, vypásání pastvin). V oblasti rostlinné výroby došlo po roce 1990 k výraznému poklesu produkce, z 1,2 mil. hektar p dy vhodné pro zemdlské obdlávání bylo v roce 2001 obdláváno nebo pro obdlávání pipravováno jen 497 tis. hektar. Domácí poptávka po zelenin je tak pokryta vlastní produkcí ze 46 %, poptávka po bramborách ze 42 % a po obilí ze 34 %. Základ mongolského pr myslového sektoru leží v primárním zpracovatelském pr myslu, zvlášt pak ve zpracování surovin získaných z živoišné výroby (vlna, k že). Zpracovatelský pr mysl ve venkovských oblastech je nyní ale velmi slabý, negativní dopad ml zejména rozpad výkupu surovin, vážným problémem jsou zastaralé technologie a vybavení, nedostatek kapitálu a finanních služeb na venkov, vysoké dopravní náklady a nesnadný pístup na trh. Nadjným odvtvím je zejména zpracování kašmírské vlny. Kašmírská vlna a tkaniny z kašmírské vlny pedstavují vedle mného koncentrátu hlavní vývozní artikly Mongolska. lenství Mongolska ve Svtové obchodní organizaci (WTO) od roku 1997 a s ním spojené vstícné podmínky od ostatních len WTO nedokázaly pln kompenzovat relativní izolaci zem vyplývající z vnitrozemské polohy ani rozpad tradiních vývozních trh pro mongolské produkty. Znaná rozloha zem a malá hustota obyvatelstva má za následek naprostý nedostatek dopravních infrastruktur. V Mongolsku se nachází pes 11 000 km státních silnic, z toho je ale pouze 12 % asfaltovaných a 12 % štrkových. Nekvalitní silnice pedstavují pro ekonomiku zem vysoké náklady. Mongolská železniní sí má délku 1815 km, tém výhradn se jedná o železniní spojení Ruska a íny, které bylo postaveno po 2. svtové válce a které charakterizuje vysoký poet zatáek, píliš prudká stoupání a nízká kapacita. Pokud jde o zásobování elektrickou energií, liší se zásadn situace v centrálním regionu a ve vzdálenjších venkovských oblastech. 40 % centrálního regionu a pes 50 % obyvatel je pokryto energií z tzv. Centrálního energetického systému, který je zásobován energií produkovanou v sedmi tepelných elektrárnách s instalovanou kapacitou 764 MW. Vedle 12
Centrálního energetického systému existují dv omezené sít na západ a na východ zem, pro vtšinu venkova a stedisek okres jsou ale dodávky elektiny zajišovány pouze dieselovými agregáty. Hospodáská transformace po roce 1990 mla za následek nár st chudoby, zejména pak v souvislosti s uzavíráním neefektivních podnik, inflací a privatizací dobytka do rukou obyvatel bez zkušenosti s tržním hospodástvím. Souasný hospodáský r st se dosud neprojevuje výrazným snižováním chudoby. V roce 1998 žilo pod hranicí chudoby (definovanou píjmem nižším než 40 % minimálních životních náklad ) 35,6 % obyvatel. Již koncem 90. let se na stavu chudoby obyvatelstva negativn projevovala velmi rychlá urbanizace (v hlavním mst Ulánbátaru již žije tetina obyvatel zem), 39,4 % mstského obyvatelstva žilo v chudob, zatímco na venkov dosahoval podíl osob žijících v chudob 32,6 %. Vtšina chudých žije v jurtách, piemž 27 30 % z nich užívá vodu z nechránných studní. Vtšinu extrémn chudých obyvatel tvoí nezamstnaní s velmi nízkou kvalifikací. Oficiáln registrovaných nezamstnaných je pouze 3,7 % obyvatel, podle neoficiálních odhad je ale nezamstnaných nkolikanásobn více (až 20 30 %). 54 % nezamstnaných pedstavují ženy, více než 60 % nezamstnaných pak mladí do 35 let vku. Zpravidla se jedná o osoby bez odborného vzdlání. Mimo oficiální pracovní trh se ada obyvatel uplatuje v neformálním sektoru, který se vyznauje nízkou produktivitou práce, nízkými píjmy a absencí sociální ochrany. Neformální sektor se rozvíjí zvlášt v souvislosti s rozsáhlou migrací obyvatelstva do mst. V Mongolsku existuje institut sociálního pojištní. Povinným pojištním je pokryto 92 % všech zamstnaných s pracovními smlouvami, 22,5 % pastevc a samostatn výdlen inných osob je pokryto pojištním dobrovolným. D chodový systém je založen na píspvcích pojištných a zamstnavatel. Výše d chod výrazn zaostává za nár stem cen od roku 1990, v roce 2002 inila pr mrná výše d chod pibližn 20 USD msín. Vk pro odchod do d chodu se liší podle pohlaví, potu dtí a povolání. Sociální dávky v souasnosti pobírá okolo 30 000 obyvatel, jedná se zejména o osoby, které nemají nárok d chod a nejsou schopny žít nezávisle. Dále jsou poskytovány rodinné dávky urené pro více než 200 000 osob, zejména pro matky s více dtmi a pro sirotky. Pibližn 400 000 sociáln zranitelným osobám jsou poskytovány urité sociální služby. Vážným problémem sociálního systému je velice nízké procento lidí v produktivním vku zapojených do systému d chodového pojištní (podle odhad se jedná pibližn o 40 % obyvatel). Dalším závažným problémem je píliš složitý a široký systém sociálních dávek, jejich nízká adresnost a s tím související nízká výše. Školní docházka v Mongolsku je pomrn vysoká, ve vku 8 15 let chodí do školy 86,5 % populaních roník (89,6 % dívek a 83,4 % chlapc ). Zanechávání školní docházky je vyšší na venkov, dti (zejména chlapci) opouštjí vzdlávací proces kv li poteb jejich práce v rodinných hospodástvích (zvlášt se jedná o pastvu dobytka). Na stedních a vyšších školách z tohoto d vodu studuje více dívek než chlapc. Ke zvýšení hodnoty vzdlání po roce 1990 pisply formulace nových osnov a vydání nových uebnic, kvalitu vzdlávacího procesu ale negativn ovlivuje nedostatek uitel (zvlášt na venkov), zhoršující se stav školních budov a skutenost, že se vtšina prostedk na sektor vzdlání vnuje na topení, elektinu a dodávky vody pro školy. Sektor zdravotnictví byl siln zasažen transformací po roce 1990, poet zdravotních sester poklesl o 31 %, poet porodních asistentek o 32 % a poet léka o 11 %. Došlo také k redukci potu zdravotnických zaízení a k omezení rozsahu jejich innosti. Zdravotnictví je financováno ze státního rozpotu, pímou platbou pacient a ze zdravotního pojištní. Kvalita zdravotní pée se výrazn liší ve mstech a na venkov. Ve venkovských zdravotních zaízeních jsou kvalita a dostupnost pée nedostatené. Venkovská zdravotní zaízení trpí 13
nedostatkem léka a pístupu k moderním lék m. Bhem posledních deseti let bylo zastaveno vybavování venkovských zdravotních zaízení, vybavení a pístroje jsou z tohoto d vodu zastaralé. V nevyhovujícím stavu jsou i budovy venkovských zdravotních zaízení, které asto nesplují ani minimální hygienické standardy. Rozdíl m v kvalit a dostupnosti zdravotní pée odpovídá zdravotní stav obyvatelstva, kojenecká, dtská a mateská úmrtnost jsou na venkov vyšší než ve mstech. Existuje korelace mezi chudobou a nepíznivým zdravotním stavem obyvatelstva, mezi chudými lze zaznamenat vysoký výskyt respiraních chorob, chorob trávicího traktu a tuberkulózy. Státní program okování proti ernému kašli, obrn, planým neštovicím, hepatitid B a tuberkulóze je nicmén úspšn implementován. Hlavními píinami úmrtí jsou srdení choroby a rakoviny. Rovnost muž a žen je v Mongolsku právn zakotvena, úrove vzdlání žen je pomrn vysoká a ženy dominují ve školství, kultue, zdravotnictví a dalších sociálních sektorech. Ženy ale mají zpravidla obtížnjší pístup k úvr m a finanním službám. Vážným problémem, který se ovšem netýká pouze žen, je v Mongolsku domácí násilí, jež asto souvisí se zneužíváním alkoholu. Hospodáský a sociální rozvoj Mongolska je citlivý na vlivy životního prostedí. Vedle negativních dopad klimatických výkyv patí mezi nejvážnjší environmentální výzvy degradace pastvin v d sledku koncentrace dobytka a kontaminace životního prostedí v souvislosti s primitivní tžbou zlata. Vypásání pastvin podporuje proces desertifikace, který souvisí i s nedostatkem vody a klimatickými zmnami. Zásobování vodou je kritické v aridních a semiaridních oblastech (Gobi), v d sledku nár stu potu obyvatel ve mstech je ale vážným problémem i zde. Migrace obyvatel do mst má negativní dopad na mstské životní prostedí jako celek, a již jde o zneišování p dy a vody odpady nebo o zneišování ovzduší spalováním uhlí a deva. 14
6) Rozvojové priority mongolské vlády Mongolská vláda definovala své rozvojové priority v dokumentu Strategie podpory hospodáského r stu a omezování chudoby (Economic Growth Support and Poverty Reduction Strategy EGSPRS) z roku 2003. Jakkoli v roce 2004 nastoupila vláda nová, dokument z stává klíovým pro definici stedndobých a dlouhodobých priorit. Mongolsko se pihlásilo k rozvojovým cíl m tisíciletí a tyto cíle integrovalo do EGSPRS. Mezi hlavní priority EGSPRS náleží podpora hospodáského r stu. Za hlavní zdroje r stu ve stedndobé perspektiv jsou považovány zpracovatelský pr mysl založený na domácích surovinách, tžební pr mysl, turistický ruch, informaní technologie a infrastruktury. Vláda považuje za prioritu rozvoj malých a stedních podnik s moderními technologiemi a exportní orientací a budování jejich konkurenceschopnosti a kapacity pro vstup na mezinárodní trhy. Využívány by mly být suroviny vzešlé z domácí zemdlské produkce, jako jsou k že, usn, vlna a kašmír. D ležité je též zpracování masa a masných produkt, a to pi dosahování svtových standard, což umožní zvýšení exportu a zásobování obyvatelstva zdravotn nezávadnými potravinami. Pokud má ale dojít k rozvoji malých a stedních podnik na venkov, je podle EGSPRS zapotebí rozvinout na venkov finanní služby. Zcela zásadní je také obnovení spolupráce mezi pastevci, zpracovateli a obchodníky. Vláda hodlá též uplatovat politiku podpory emeslnické malovýroby ve venkovských oblastech založené na specifických zdrojích a dovednostech daného regionu. Programy odborného školení budou mít za cíl zachování tradiních dovedností. Pokud jde o tžební pr mysl, vláda oekává, že budou prozkoumány nové možnosti tžby a že budou postaveny nové závody, a to jak zahraniními, tak domácími investory. Ve stedndobé perspektiv je cílem zvýšit pidanou hodnotu v tžebním sektoru, zvlášt pak zpracováním mného koncentrátu do finálního výrobku a jeho vývozem. EGSPRS pokládá za významné dosažení pílivu zahraniních investic do oblasti tžby zlata, mdi, uhlí, ropy a zinku. Vláda si pedsevzala dosáhnout zvýšení potu zahraniních turist. Turistický ruch hodlá podpoit rozvojem potebných infrastruktur a posílením standard služeb na mezinárodní úrove. EGSPRS uvádí jako klíové pro urychlení hospodáského r stu vytvoení vhodného prostedí pro podnikání. Vyslovuje se proto pro zlepšení právního rámce a pro rozvoj infrastruktur. Vláda si stanovila za prioritu vybudování nových silnic (v EGSPRS je uveden projekt silnice protínající Mongolsko od západu k východu s pti návaznými komunikacemi v severojižním smru), opravu existujících silnic a zlepšení jejich využívání. Pokud jde o energetiku, zapotebí je podle EGSPRS zajistit finanní sobstanost sektoru zavedením cen reflektujících výrobní náklady a zlepšit organizaci a ídící kapacity. V sektoru telekomunikací si mongolská vláda pedsevzala vytvoení regulaního rámce, který by podpoil kompetitivní poskytování spolehlivých a dostupných telekomunikaních služeb. Jako d ležité pro rozvoj Mongolska je chápáno rozšíení internetových služeb Pokud jde o ekonomickou a finanní udržitelnost, vyslovuje se EGSPRS pro pokraování reformy veejných zakázek smrem k vyšší transparentnosti, d ležité je mj. další zjednodušení legislativy a posílení kapacit personálu. EGSPRS vyzdvihuje potebu zlepšení rozpotové kontroly, zejména pak prostednictvím vasného a pesného reportování a efektivního monitoringu. EGSPRS konstatuje potebu vytvoit strategii k otázce externího zadlužování a zd razuje imperativ využívání p jek pro rozvoj exportn orientovaných sektor. Za cíl dlouhodobé a stedndobé monetární politiky bylo stanoveno posílení 15
makroekonomické a finanní stability se zámrem vytvoit prostedí umožující hospodáský r st. EGSPRS oznauje vytvoení hospodáství založeného na soukromém sektoru za prioritu vzhledem k imperativu urychlení hospodáského r stu. Z tohoto d vodu vláda pedpokládá další zvyšování podílu soukromého sektoru na ekonomice. Proces privatizace je EGSPRS pedvídán v sektoru energetiky. Za významnou prioritu jsou však považovány také reformy v oblasti vlastnictví a držby p dy, pedpokládána je registrace vlastnictví p dy prostednictvím katastr. EGSPRS poítá také s restrukturalizací sociálního sektoru, vetn vzdlávání a zdravotnictví. Po dobu reforem sociálního sektoru budou aplikována opatení ve prospch nejchudších, aby byly minimalizovány negativní sociální dopady reforem. Soutž bude posílena v oblasti dopravy, zvlášt pak privatizací mstské dopravy. V oblasti reformy státní správy pedkládá EGSPRS jako prioritní zlepšení ízení rozpotu, odstranní duplikace inností, zvýšení efektivity alokace zdroj a posílení otevenosti a transparentnosti. Za potebnou souást reforem je považováno zavedení nového modelu ízení zameného na dosahování výsledk (results-based management), využíváno by též mlo být zadávání úkol externím spolupracovník m. Systém výbru úedník by ml podle EGSPRS probíhat na principu otevenosti, transparentnosti a kompetentnosti. EGSPRS se vyslovuje pro rovnomrný regionální rozvoj a pro vyrovnávání rozdíl v rozvoji mezi msty a venkovem, zvlášt pokud jde o píležitosti v oblasti vzdlání, zdravotních služeb, kultury, informací a sociálních služeb. Pokud jde o rozvoj venkova, zde si EGSPRS klade za cíl zastavení snižování rozlohy obdlávané p dy, zlepšení marketingu zemdlské produkce, vypracování politiky ešení následk pírodních katastrof, realizaci pozemkové reformy, ochranu životního prostedí, zlepšení venkovské infrastruktury a zajištní pimeného využívání pírodních zdroj. EGSPRS se vyslovuje pro omezení rizik spojených s pastevectvím diverzifikací zemdlské produkce (zejména zavedením pstování brambor a zeleniny) a pro podporu spolupráce mezi pastevci. EGSPRS upozoruje na potebu pedcházet desertifikaci, a to racionálním využíváním pastvin a výsadbou ke v pouštních oblastech. EGSPRS se vyslovuje pro intenzifikaci zalesování, piemž vedle zizování lesních školek a zalesování samého je klíová i ochrana les. Významnou prioritou, pokud jde o životní prostedí, je i zpracování a likvidace pevných odpad, zvlášt naléhavá je tato otázka v hlavním mst. EGSPRS konstatuje nedostatek vodních zdroj a vyslovuje se pro jejich racionální využívání a pro zvýšení kvality pitné vody. Pokud jde o zneišování ovzduší, vyzývá EGSPRS k omezení spoteby uhlí a deva v jurtovištích využíváním efektivnjších kamen. V oblasti školství si mongolská vláda pedsevzala zvýšení kvality vzdlání na všech stupních a zajištní jeho dostupnosti ve všech oblastech. Mezi priority v sektoru školství EGSPRS adí zlepšení pípravy uitel, plné zajištní uebnic pro základní a stední školy a zlepšení kapacit ízení vzdlávacích institucí. Zvláštní význam EGSPRS pikládá zapojení dtí z nejchudších rodin a zdravotn postižených dtí do vzdlávacího procesu. Vyslovuje se také pro rozšíení odborného vzdlávání, piemž zvláštní kurzy by mly být pipraveny pro mladé nezamstnané. D ležitým tématem je podle EGSPRS zlepšení kvality vysokých škol, k emuž by ml mj. pispt upravený akreditaní systém. V sektoru zdravotnictví patí mezi nejvýznamnjší priority zlepšení kvality služeb ve venkovských zdravotních zaízeních, a to posílením financování, zvyšováním kvalifikace personálu, dodávkami zaízení a lék a ešením otázky pepravy akutních pacient. EGSPRS pedpokládá implementaci programu privatizace zdravotního sektoru, úpravu systému financování zdravotnictví a zízení jednotné zdravotní databáze. Mezi priority v sektoru zdravotnictví náleží dosažení výrazného snížení mateské a dtské úmrtnosti zajištním 16
kvalitní bezplatné lékaské pée o matku a dít a osvtou, snížení výskytu infekních chorob (mj. tuberkulózy a sexuáln penosných chorob) a zlepšení výživy obyvatelstva. Hlavními prioritami v sektoru práce a sociální ochrany je snížení nezamstnanosti a chudoby, zajištní sociálních jistot a zlepšení sociální pée. Potenciál pro tvorbu nových pracovních míst má podle EGSPRS zejména zpracovatelský a tžební pr mysl, budování infrastruktur a environmentální ochrana. K tvorb pracovních míst pispje podle EGSPRS podpora malých a stedních podnik a organizace doasných veejných prací v oblasti infrastruktur, obecních majetk a veejných prostranství. EGSPRS se vyslovuje též pro postupné zapojení neformálního sektoru do oficiáln registrované ekonomiky. EGSPRS oznauje za klíové zlepšení kvality a dostupnosti služeb zamstnanosti a rozšíení možností odborného školení a rekvalifikaních kurz pro mládež, chudé a zranitelné, a to v oborech a dovednostech odpovídajících poptávce na trhu práce. Pokud jde o d chodový systém, zde se EGSPRS vyslovuje pro zahájení pípravy na transformaci od pr bžného systému k systému ásten založenému na fondech. Všechny pojištné osoby narozené po roce 1960 by mly být zapojeny do systému individuálních út d chodového pojištní. V oblasti sociálního pojištní je zapotebí vytvoit právní prostedí pro plné zapojení pastevc a osob zamstnaných v neformálním sektoru do pojistného systému. EGSPRS pedpokládá rovnž reformu systému sociální pomoci založenou na principu komunitn poskytovaných služeb. V oblasti rovnosti žen a muž se EGSPRS vyslovuje pro vtší zapojení žen do rozhodování místních orgán a pro ešení otázky domácího násilí (jehož obmi nicmén nejsou pouze ženy). 17
7) Rozvojové intervence ostatních donor V roce 2003 bylo Mongolsko píjemcem 247 mil. USD oficiální rozvojové pomoci, což pedstavovalo pibližn 20 % hrubého národního d chodu. Donoi se v Mongolsku angažují mj. kv li úspch m demokratizaního procesu a reformnímu úsilí mongolské vlády. Odvrácenou stranou relativn intenzivního angažmá poskytovatel pomoci (vzhledem k potu obyvatel) je riziko závislosti na externí podpoe. Nejvýznamnjší poskytovatele rozvojové pomoci Mongolsku v roce 2003 uvádí tabulka 4: Tab. 4: Nejvýznamnjší poskytovatelé rozvojové pomoci Mongolsku Poskytovatel pomoci (nad 5 mil. USD v roce 2003) Objem pomoci (v mil. USD, zaokrouhleno) % (zaokrouhleno) Japonsko 67 27 Asijský rozvojový fond (AsDF Asijská rozvojová banka) 39 16 Nmecko 30 12 Mezinárodní rozvojová agentura (IDA Svtová banka) 28 11 USA 16 7 Švédsko 10 4 Španlsko 7 3 Korea 6 2 Nizozemsko 5 2 Turecko 5 2 Celkem bilaterální 161 65 Celkem multilaterální 86 35 Celkem 247 100 18
8) Priority rozvojové spolupráce mezi R a Mongolskem na léta 2006 2010 Sektorové zamení spolupráce Vzhledem k rozsahu rozvojových poteb Mongolska, omezeným disponibilním finanním i lidským zdroj m R a požadavku efektivity a viditelnosti se spolupráce R s Mongolskem omezí na tyi sektory spolupráce. Posílení hospodáského r stu taženého vývozem zboží je pro mongolskou vládu prvoadou prioritou. Vzhledem ke komparativní výhod spoívající ve zkušenosti s transformací od centráln ízené ekonomiky k tržnímu hospodáství a vzhledem k dosavadní spolupráci bude R s Mongolskem spolupracovat v sektoru ekonomicko-pr myslového rozvoje, zvlášt pak v oblastech s vysokým potenciálem pro omezování chudoby obyvatelstva, tvorbu pracovních míst a zvyšování exportu mongolského zboží. Udržitelné využívání a ízení pírodních zdroj, stejn tak jako ochrana životního prostedí patí mezi priority mongolské vlády vzhledem ke vlivu životního prostedí na omezování chudoby, životní standardy a zdravotní stav obyvatelstva. Vzhledem k dosud realizované spolupráci a ke komparativním výhodám, které R v oblasti ochrany životního prostedí má, bude R spolupracovat s Mongolskem v sektoru životního prostedí. Vzhledem k významu, který zemdlství a rozvoji venkova pikládá mongolská vláda, a vzhledem k vysokému potenciálnímu pínosu k omezování chudoby se R zamí na spolupráci v sektoru zemdlství. Bude zde pitom moci navázat na dosavadní spolupráci. Snižování nezamstnanosti jako píiny chudoby obyvatelstva, stejn tak jako sociální pomoc nejzranitelnjším vrstvám obyvatelstva pedstavují prioritu mongolské vlády. Vzhledem k dosud realizované spolupráci a komparativní výhod vyplývající z transformaní zkušenosti bude R spolupracovat s Mongolskem v sektoru práce a sociálních vcí. Geografické zamení spolupráce Vzhledem k rozloze Mongolska, omezenosti disponibilních finanních i lidských zdroj R a požadavku efektivity a viditelnosti spolupráce bude R koncentrovat své rozvojové intervence na nov ustavený Centrální region a hlavní msto Ulánbátar, kde žije podstatná ást mongolského obyvatelstva a kde byla realizována pevážná ást esko-mongolské rozvojové spolupráce po roce 1995. Diverzita Centrálního regionu (zahrnuje jak aridní a semiaridní provincie /ajmaky/ Dundgovi a Dornogovi, tak pro rostlinou výrobu a lesnictví píhodnjší provincii /ajmak/ Selenge) umožní realizaci plného potenciálu esko-mongolské spolupráce. Indikativní pehled oblastí pro rozvojové intervence v rámci programu rozvojové spolupráce mezi R a Mongolskem na léta 2006 2010 1. Sektor ekonomicko-prmyslového rozvoje 1.1 Podpora zpracování produkt živoišné výroby Extenzivním chovem dobytka je v Mongolsku zamstnávána podstatná ást venkovského obyvatelstva. Rozvoj tohoto sektoru, zvyšování píjm pastevc a posilování mongolského exportu ale vážným zp sobem ohrožuje nedostatek kapacit pro zpracování produkce. Znaná 19
ást produkt chovu dobytka z stává urena pro okamžitou spotebu nebo dokonce zcela nevyužita. eská republika se ve své rozvojové spolupráci zamí na podporu kapacit pro zpracování masa a mléka ve venkovských oblastech, piemž bude klást d raz na zavádní hygienických standard s cílem pispt k eliminaci rizik pro zdravotní stav obyvatelstva a k posílení exportních možností. Cílem bude zvýšit dostupnost zpracovatelských kapacit pro drobné pastevce, a tím pispt k uplatnitelnosti jejich produkce na trhu a zvýšení jejich píjm. eská republika podpoí kapacity pro zpracování k ží ve venkovských oblastech s cílem posílit exportní možnosti Mongolska, pispt ke zvýšení píjm pastevc a k tvorb nových pracovních míst. Intervence R budou zahrnovat jak dodávky zaízení s moderními technologiemi, tak školení místního personálu. 1.2 Budování kapacit pro automatizaci a moderní ízení prmyslu Pr myslová výroba v Mongolsku zaznamenala po roce 1990 útlum, v souasné dob nicmén pedstavuje významnou ást HDP a mongolská vláda si stanovila rozvoj pr myslové výroby orientované na export za prioritu. Vážným problémem mongolského pr myslu z stává využívání zastaralých technologií a zaízení a s tím související nízká produktivita. eská republika pispje k posílení konkurenceschopnosti mongolského pr myslu a k posílení exportu podporou uplatování moderních výrobních postup. Zejména zamí svoje intervence na budování kapacit pro automatizaci a moderní ízení provoz prostednictvím podpory školících center jejich vybavením a vyškolením personálu, který bude získané poznatky pedávat dále. 1.3 Budování kapacit pro inspekci a certifikaci vývoz a dovoz Exportní potenciál Mongolska a ochranu mongolských spotebitel ped dovozem zdraví škodlivých a nebezpených produkt negativn ovlivuje nedostatek kapacit pro nezávislou odbornou certifikaci vyvážených a dovážených výrobk. eská republika svými intervencemi posílí kapacity mongolských orgán pro inspekci a certifikaci dováženého a vyváženého zboží, a to jak dodávkami testovacích zaízení, tak školením píslušného personálu. 1.4 Vybavení a rekonstrukce zdravotních zaízení Pokles úrovn poskytované zdravotní pée po roce 1990 ml negativní dopad na zdravotní stav obyvatelstva. Vedle nedostatku kvalifikovaného personálu a lék a problém v oblasti ízení pée pedstavuje vážný problém nedostatek pimeného vybavení zdravotních zaízení. eská republika ve svých intervencích podpoí vybavení vybraných státních nemocnic moderními zdravotními pístroji s cílem zvýšit kvalitu poskytované zdravotní pée. Vedle dodávek zdravotních pístroj zajistí R i proškolení personálu na obsluhu dodaných zaízení, stejn tak jako na jeho údržbu. V oblasti vybavení a rekonstrukce zdravotních zaízení naváže R na rozvojovou spolupráci realizovanou v pedchozích letech. 20
1.5 Spolupráce v oblasti vodohospodáství s drazem na ešení problematiky odpadních vod Mongolsko charakterizuje relativní nedostatek vodních zdroj, což má negativní dopad na zdraví a životní standard obyvatelstva, životní prostedí, rozvoj zemdlství a dalších ekonomických aktivit. Naléhavou prioritou mongolské vlády je proto zajišování nových, respektive obnova starých zdroj pitné vody, stejn tak jako zlepšení kvality vody a racionální využívání vodních zdroj. eská republika se ve svých intervencích zamí vedle zajišování nových a rekonstrukce poškozených zdroj pitné vody (viz též 2. 1) na problematiku zlepšování kvality vody ištním odpadních vod. V souvislosti s podporou pr myslu zpracování k ží (viz 1.1) se intervence R zamí zejména na otázku vody zneištné kožedlnou výrobou. 2. Sektor životního prostedí 2.1 Spolupráce v oblasti hydrogeologie Tém 80% Mongolska je pokryto suchou travnatou stepí a vtšinu zbývajícího území tvoí vyprahlá a kamenitá pouš Gobi. Mezi hlavní klimatická rizika patí nízký roní úhrn srážek (okolo 200 mm) a také kruté a dlouhé zimní období. Jedním z nejzávažnjších problém Mongolska je nedostatek vodních zdroj. V dostupnosti zdroj vody existují výrazné rozdíly: centrální a severní ást zem je na zdroje vody bohatší než jižní a východní ást. Zajišování vodních zdroj (a také boj proti desertifikaci) je pro mongolskou stranu naléhavou prioritou. Nedostatek vodních zdroj v Mongolsku obecn významn snižuje kvalitu života, podvazuje možnost uspokojivého hospodáského r stu a rozvoje zemdlství v zemi, kde je zemdlství, resp. pastevectví rozšíeným zp sobem obživy (38 % zemdlských oblastí nedisponuje dostatkem vody odpovídající kvality). Neuspokojivá situace v zásobování vodou panuje také v Ulánbátaru, pedevším v jeho chudinských tvrtních (tzv. jurtovišt). Existující zdroje pitné vody nejsou dostaující pro nar stající poet obyvatel (v d sledku rozsáhlé migrace venkovské populace vzrostl poet obyvatel Ulánbátaru v letech 1989 2002 o 41 %, v roce 2002 o dalších 22 %). Dostupnost vodních zdroj v chudinských tvrtích Ulánbátaru pedstavuje cca 4 8 litr na osobu a den (v pr mru pouhých 4,6 litru na osobu a den), což je nkolikanásobn mén, než je minimální množství doporuené Svtovou zdravotnickou organizací. Zajišování dostateného množství vodních zdroj pro potebné oblasti Mongolska je nutnou podmínkou pro zlepšení životní úrovn a zajištní obživy obyvatel v jižní a jihovýchodní ásti zem a zárove zlepšení mnohdy zcela neuspokojivé hygienické situace obyvatel chudších ástí hlavního msta. Rozvojové intervence R v oblasti hydrogeologie, boje proti desertifikaci a zajištní zdroj vody se zamí na metodické vedení mongolských odborník a institucionální podporu, vyhledávání nových a rekonstrukci starých i havarovaných vodních zdroj a jejich údržbu, stejn tak jako i na zpracování regionálních studií trvale využitelné kapacity vodních zdroj. Vzhledem k dosavadní spolupráci R disponuje praktickými zkušenostmi a know-how nejen v oblasti vyhledávání nových kvalitních a kapacitn uspokojivých zdroj vody, ale i v rekonstrukci starých i havarovaných zdroj. Pro mongolskou stranu je tato oblast naléhavou prioritou a eským subjekt m je v této vci z mongolských oficiálních míst vyjadována velká podpora a zájem na pokraování další spolupráce. 21
2.2 Spolupráce v oblasti ešení ekologických zátží a pi zavádní a tvorb ekologických norem Za poslední desetiletí pr myslového rozvoje se ani Mongolsko nevyhnulo negativním zásah m lovka do pírodních ekosystém. Mongolská ekonomika je založena z velké ásti na vývozu surovin a tato strategie s sebou nese negativní d sledky práv ve velkém množství ekologických zátží, na jejichž monitoring a pedevším sanaci nemá Mongolsko dostatek finanních ani odborných kapacit. Píinou tchto zátží jsou pedevším nešetrné formy exploatace nerostných surovin. Nedostatek kontroly zp sobu a rozsahu tžby v Mongolsku dokonce umožuje ilegální tžbu nerostného bohatství. Jedním z píklad neudržitelného zp sobu využívání nerostného bohatství je tžba zlata, jejímž d sledkem je kontaminace p dy rtutí, což s sebou nese vysoká zdravotní a environmentální rizika. Podobným problémem (a také jednou z priorit mongolské vlády) je také další d sledek nešetrné exploatace, a sice poteba rekultivace p d po tžb. Napíklad povrchová tžba hndého uhlí, které je hlavním zdrojem energie pro centrální ást zem, s sebou nese nutnost rekultivace rozsáhlých vytžených ploch. Rozvojová spolupráce mezi obma zemmi v této oblasti napom že minimalizaci neudržitelných d sledk zásah lovka do krajiny. ZRS R v oblasti eliminace ekologických zátží se zamí na pr zkum a monitoring oblastí zasažených tžbou vetn návrhu ešení, zpracování analýz a vyhodnocování zdravotních a environmentálních rizik, ekologické poradenství, zpracovávání koncepcí udržitelného využití pírodních zdroj penos zkušeností pi vytváení ekologických standard a norem a na spolupráci pi rekultivaci vytžených ploch. eská republika v této oblasti disponuje kvalitním odborným a technickým zázemím a zkušenostmi plynoucími z dosavadní rozvojové spolupráce jak v Mongolsku, tak i v dalších zemích s podobnou potebou rozvojové spolupráce. 2.3 Spolupráce pi ešení odpadového hospodáství Nakládání s odpady patí rovnž mezi priority mongolské vlády. ešení odpadového hospodáství se stává ím dál více palivým problémem v urbanizovaných oblastech, zejména v hlavním mst. Zneištní p d, vod a ovzduší v mstských oblastech si vyžaduje rozsáhlé investiní náklady a odbornou pomoc. Co se týe tuhých odpad, není dosud vytvoen udržitelný systém nakládání s odpady a jejich likvidace. Skládky jsou mnohdy umístny zcela nevhodn, existuje zde riziko kontaminace nejen p dy, ale i podzemních vod, které jsou v Mongolsku tolik vzácné. Také odvoz odpadu z domácnosti má rozdílnou dostupnost a frekvenci. Napíklad jen 40 % domácností Ulánbátaru má pístup ke službám odvozu odpadk. Neexistuje systém tídní odpadu, jen minimální ást je recyklována. Skladování nebezpeného a toxického odpadu je rovnž mnohdy ešeno zcela nevyhovujícím zp sobem, což jen dále zvyšuje rizika kontaminací a ohrožuje zdravotní stav obyvatel. eská republika se ve svých rozvojových intervencích zamí na monitoring odpad, vetn odpad po tžb a zpracování surovin, na zpracovávání koncepcí ešení odpadového hospodáství v hlavním mst, zavádní ekologicky šetrných systém istší produkce, pomoc pi zavádní systému tídní a udržitelného zp sobu dalšího nakládání s odpady a na sananí práce. 22
3. Sektor zemdlství a rozvoje venkova 3.1 Podpora diverzifikace zemdlské produkce zavádním pstování nových plodin Mongolské zemdlství charakterizuje koncentrace na živoišnou výrobu extenzivního typu (pastevecký chov dobytka). Rostlinná výroba doznala po roce 1990 výrazný útlum a Mongolsko tak nyní není v této oblasti sobstané, což má negativní dopad na obchodní bilanci zem, cenovou dostupnost potravin a nutriní zajištní nejchudších vrstev obyvatelstva. Mongolská produkce ovoce a zeleniny nepostauje na zajištní ani poloviny spoteby obyvatelstva, relativní nedostatek ovoce a zeleniny ve strav se projevuje na zdravotním stavu obyvatelstva. R pispje ve své rozvojové spolupráci s Mongolskem k obnov pstování ovoce a zeleniny s cílem zvýšit dostupnost ovoce a zeleniny pro mongolské obyvatelstvo. V semiaridních oblastech budou rozvojové intervence spojeny s ešením otázky vodních zdroj a zavlažování. Souástí spolupráce bude i oblast zpracování produkce. Produkce olejnatých plodin, která byla v Mongolsku rozvíjena ped rokem 1990, byla zcela utlumena a zem proto dováží veškeré jedlé oleje ze zahranií. R podpoí obnovu pstování olejnatých plodin v klimaticky píhodných oblastech. Souástí spolupráce bude i oblast zpracování produkce a využití jeho vedlejších produkt. 3.2 Podpora veterinárních služeb Chov hospodáských zvíat pedstavuje základ mongolské zemdlské výroby a ekonomických aktivit na venkov. Jeho význam pro omezování chudoby a zamstnanost na mongolském venkov je zásadní. Jakkoli mongolská vláda iní opatení pro zajištní zdraví dobytka a prevenci chorob, pístup k veterinárním službám je dosud zvlášt pro drobné pastevce vážným problémem, stejn tak jako kvalita poskytovaných služeb. eská republika se ve svých rozvojových intervencích zamí na podporu komplexního zlepšení zdravotního stavu hospodáských zvíat. Spolupráce bude mít podobu jak dodávek moderních technologií, tak školení mongolského personálu. 3.3 Podpora zalesování Území Mongolska je z 8 % pokryto lesy (pedevším v severních oblastech). V posledních letech ale dochází k intenzivnímu odlesování v d sledku nelegálního kácení a lesních požár. eská republika svými rozvojovými intervencemi podpoí obnovu lesních porost. Zalesování a penos znalostí v této oblasti budou nicmén provázány s budováním kapacit pro ochranu les, a to jak na úrovni státní správy, tak na úrovni jednotlivých komunit. 3.4 Podpora intenzifikace chovu drbeže Produkce a spoteba vajec byly v Mongolsku po roce 1990 výrazn utlumeny, a to pes jejich znaný potenciál pro zajištní protein pro rychle rostoucí mstské obyvatelstvo. Ani potenciál produkce dr bežího masa není využíván. Existující chovy dr beže jsou zpravidla velmi omezeného rozsahu, což negativn ovlivuje efektivitu produkce. eská republika svými intervencemi podpoí intenzifikaci chovu dr beže v Mongolsku, a to jak penosem technologií, tak budováním kapacit soukromého i veejného sektoru, s cílem zvýšit dostupnost vajec a dr bežího masa pro spotebitele. 23