ČSN 73 6102 Obsah: Druhy a typy křižovatek Návrhové prvky křižovatek Posouzení délek rozhledu Kapacitní posouzení křižovatek Vybavení křižovatek (odvodnění, bezpečnostní prvky, osvětlení) + TP 135 OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA je druh úrovňové křižovatky, která má okružní jízdní pás ve tvaru mezikruží, nebo ve tvaru jemu blízkém, na níž je silniční provoz veden jednosměrným objezdem kolem středového ostrova proti směru hodinových ručiček od vjezdu ke zvolenému výjezdu. Poznámka: Kruhový objezd není správný název pro okružní křižovatku. Jde pouze o terminologickou záměnu obecně rozšířenou mezi veřejností. Kruhový objezd je termín ze zákona o provozu na pozemních komunikacích svislá dopravní značka (zákon č. 361/2000 Sb.) a vyjadřuje směr jízdy (objezdu) a přednost v jízdě. Středový ostrov - kruhová nebo kruhu blízká fyzická nebo optická překážka sloužící k usměrnění pohybu vozidel po okružním jízdním pásu křižovatky proti směru hodinových ručiček. Prstenec - zpevněná část vnějšího okraje středového ostrova u okružní křižovatky o vnějším průměru D<50m. Prstenec se navrhuje tak, aby mohl být ojediněle pojížděn zejména rozměrnými vozidly. Okružní jízdní pás křižovatky - jízdní pás v šířce zpevnění vozovky okolo středového ostrova. Vjezd a výjezd - jízdní pruh nebo pás křižující komunikace, kterým vozidla vjíždějí nebo vyjíždějí do nebo z okružního jízdního pásu křižovatky. Samostatný vjezd/výjezd - jízdní pás na jednosměrné komunikaci v místě napojení na okružní jízdní pás. Zpevněná srpovitá krajnice - zpevněný okraj vozovky na pravé straně připojovacího oblouku sousedního vjezdu a výjezdu a má půdorys ve tvaru srpu. Slouží pro ojedinělý pojezd vozidly s větším poloměrem zatáčení než jaký má připojovací pravostranný oblouk mezi vjezdem a následným výjezdem. Dělicí pás - plocha ohraničená fyzicky nebo opticky vůči přilehlým dopravním pruhům, která na křižující komunikaci křižovatky odděluje jízdní pásy v délce nad 25 m od okružního jízdního pásu křižovatky. Dělicí ostrůvek - plocha ohraničená na všech stranách fyzicky nebo opticky vůči přilehlým jízdním pruhům. Dělicí ostrůvek se umísťuje mezi protisměrnými jízdními pruhy/pásy v délce 5 25 m a tvoří zpomalovací prvek před vjezdem do křižovatky. Slouží i jako ochranný ostrůvek pokud je využíván pro přechod pěších. Směrovací ostrůvek - plocha ohraničená na všech stranách fyzicky nebo opticky vůči přilehlým jízdním pruhům, která odděluje a usměrňuje dopravní proud vozidel vjíždějících na okružní jízdní pás od dopravního proudu vozidel z něj vyjíždějících. Směrodatné vozidlo - je největší vozidlo, na jehož jízdní parametry a rozměry se navrhuje geometrický tvar dané okružní křižovatky. Volba směrodatného vozidla se provede jako jeden z rozhodujících podkladů pro návrh geometrického uspořádání okružní křižovatky, tzn. pro stanovení parametry vjezdů a výjezdů, šířky okružního jízdního pásu, popřípadě p p prstence a srpovitých zpevněných krajnic okružní křižovatky z hlediska průjezdnosti. Při stanovení směrodatného vozidla je nutno posoudit širší dopravní vztahy včetně možnosti nebo potřeby zajistit průjezd i pro nadměrné přepravy. Pro zjednodušení návrhu geometrického uspořádání okružních křižovatek se využívá třídění vozidel ČSN 73 6056 (parkoviště). Pozn.: existuje i jiná kategorizace zákon č. 56/2001 Sb. nebo TP 171 - Vlečné křivky pro ověření průjezdnosti směrových prvků komunikací, 2004. 1
PROVOZNÍ ZÁSADY - nedochází k ovlivňování jízdy vozidel na okružní křižovatce vyklizujícími vozidly vozidla opouštějící křižovatku na tom samém paprsku neovlivňují vozidla vjíždějící (jako na konvenčních křižovatkách) PROVOZNÍ ZÁSADY geometrické uspořádání okružní křižovatky odpovídá v=f(r) rychlost na okružním pásu odpovídá hodnotě poloměru menší poloměr = nižší rychlost na okružním pásu - vyklizující vozidla jsou nahrazována vozidly najíždějícími tzv. princip samoregulace řidič vidí vyjíždějící vozidlo na stejném paprsku a nahrazuje ho na okružním pásu řidič při najíždění do okružní křižovatky sleduje pouze svou levou stranu (příjezd kolizních vozidel je pouze zleva) vdůsledku nízkých rychlostí mohou být najíždějícími vozidly využity také kratší časové mezery mezi vozidly na okružní křižovatce t=f(v) řidiči při nižších rychlostech akceptují kratší časovou mezeru pro najíždění proudy vozidel jedoucích na okružní křižovatce a vozidel najíždějících se spojují vpřesně definovaném kolizním bodu pod velmi malým úhlem nedochází ke křižným střetům a následky případných nehod tak nejsou příliš závažné PROVOZNÍ ZÁSADY K narušování plynulosti provozu (provozních zásad) na okružních křižovatkách může docházet v následujících případech: - vysoké intenzity křižujících pěších proudů narušují plynulost vyklizování - dochází k přetížení sousedních křižovatek a vozidla přijíždějí do okružní křižovatky ve vlnách, např. ze světelně řízených křižovatek - není li dodržováno pravidlo přednosti v jízdě STŘETNÉ (KOLIZNÍ) BODY PRŮSEČNÁ KŘIŽOVATKA - 32 střetných bodů 8 přípojných + 8 odbočných + 16 křižných OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA -8 střetných bodů 4 přípojné + 4 odbočné NA TYTO SKUTEČNOSTI JE NUTNO PAMATOVAT JIŽ PŘI NÁVRHU VHODNÉ LOKALITY PRO OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKU Křižný bod - střetný bod, v němž se jízdní pruhy navzájem křižují Přípojný bod - střelný bod, v němž se dva nebo více jízdních směrů slučují do jednoho směru Odbočný bod - střetný bod, v němž se jeden jízdní směr rozvětvuje do dvou nebo více směrů DRUHY NEHOD, KE KTERÝM DOCHÁZÍ V OKRUŽNÍ KŘIŽOVATCE NEHODY NA VJEZDU NEHODY NA VÝJEZDU ZTRÁTA KONTROLY NAD VOZIDLEM PLOŠNÉ NÁROKY NA REALIZACI OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK SROVNÁNÍ PRŮSEČNÉ KŘIŽOVATKY S PŘÍDATNÝMI PRUHY NA HLAVNÍ S OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKOU SROVNÁNÍ PRŮSEČNÉ KŘIŽOVATKY S PŘÍDATNÝMI PRUHY NA OBOU VĚTVÍCH S OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKOU LEGENDA: plocha nutná pro realizaci OK, nikoli pro průsečnou plocha nutná pro realizaci průsečné křižovatky, nikoli pro OK NÁRAZ DO ZADNÍ ČÁSTI VOZIDLA BOČNÍ NÁRAZ VJÍŽDĚJÍCÍHO VOZIDLA DO VOZIDLA NA OKRUŽNÍM PÁSU NÁRAZ DO ZADNÍ ČÁSTI VOZIDLA VJETÍ NA OSTRŮVEK, STŘEDOVÝ OSTROV, DO VYBAVENÍ KŘIŽOVATKY (ČASTO JDE O NEHODY POUZE JEDNOHO VOZIDLA) 2
UMÍSTĚNÍ VHODNÉ PRO: NEVHODNÉ PRO: - křižovatky s dlouhou dobou zdržení na hlavní nebo vedlejší komunikaci - křižovatky s velkým podílem odbočujících vozidel (zejména silné odbočení vlevo z hlavní) - křižovatky s více než čtyřmi paprsky - křižovatky vidlicovité, odsazené, hvězdicovité (s nestandardní geometrií nebo nestandardním úhlem křížení) - křižovatky se zalomenou předností - křižovatky s vysokou nehodovostí - křižovatky s relativně vyrovnanými intenzitami na vjezdech -křižovatky, kde je nutno zpomalit vozidla (na vjezdech do obce, u škol, v centrech apod.) - lokality, kde je třeba tvarem křižovatky zdůraznit konec komunikace s vyšší návrhovou rychlostí (např. na začátku obce) -křižovatky, kde nelze zajistit odpovídající geometrické řešení - křižovatky, které jsou v blízkosti křižovatek řízených světelně signalizačním zařízením - křižovatky s nevyrovnanými intenzitami na vjezdech - křižovatky, kde jsou vysoké intenzity přecházejících chodců - lokality, kde se zajišťuje preference vozidel MHD pomocí samostatných jízdních pruhů (nelze je realizovat v OK) - lokality, kde se zajišťuje koordinované řízení křižovatek pomocí SSZ - lokality s obtížnými územně technickými podmínkami a konfigurací terénu (sklony nad 6 % JAKO ARCHITEKOTONICKÝ PRVEK JAKO ARCHITEKOTONICKÝ PRVEK VÝHODY VÝHODY OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK: VE SROVNÁNÍ S: Nižší nároky na spotřebu území Velkoplošnými křižovatkami na vjezdech s více řadícícmi pruhy Nižší stavební náklady Křižovatkami řízenými SSZ Lepší možnosti stavebního uspořádání Vyšší bezpečnost provozu a nižší závažnost Neřízenými křižovatkami nehod Vyšší výkonnost křižovatky Neřízenými křižovatkami Kratší čekací doby S řízenými i neřízenými křižovatkami Nižší, rovnoměrnější rychlosti Hlavními proudy na klasických křižovatkách Nižší hodnoty hluku a splodin Vhodné geometrické uspořádání křižovatkové vozovky a vjezdů Dobré rozhledové poměry Možnost návratu do původního směru Jednoduchá regulace předností v jízdě Křižovatkami řízenými SSZ Hledisko ohleduplnosti a vlastní zodpovědnosti S řízenými i neřízenými křižovatkami Cyklisté, v důsledku srovnatelných rychlostí s vozidly působí méně rušivě Chodci se dostanou do kolize s nižším počtem Neřízenými křižovatkami vozidel NEVÝHODY NEVÝHODY OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK: VE SROVNÁNÍ S: Nelze ovlivnit provoz (skupinové příjezdy, Křižovatkami řízenými SSZ nebo jednotlivé dopravní proudy vozidel) Okružní křižovatky nelze začlenit do koordinovaného systému řízení dopravy Nelze zvýhodnit MHD na příjezdu Křižovatkami řízenými ý SSZ Ovlivňování provozu silnými pěšími proudy na jednotlivých vjezdech Snížení bezpečnosti provozu u vícepruhových vozovek (není využito navrhované výkonnosti) Průjezd velkých vozidel je u některých typů z těchto křižovatek omezen Větší závleky pro chodce Křižovatkami řízenými SSZ Miniokružní křižovatka: Je ta, jejíž vnější průměr je menší než 23 m. Vždy se zpevněným středovým ostrovem a má podobnou charakteristiku jako okružní křižovatka. Průjezd větších vozidel je ojediněle možný, ale tak, že miniokružní křižovatkou projedou jako průsečnou křižovatkou, tedy přes zpevněný středový ostrov. Takto projíždějící vozidlo musí dát přednost v jízdě všem vozidlům, které miniokružní křižovatku projíždějí, nebo do ni vjíždějí. 3
Okružní křižovatka: Je ta, jejíž vnější průměr jevětší něž23m.jejírozměr je zpravidla závislý na počtu připojených větví křižujících komunikací, které jsou napojeny na okružní jízdní pás a na způsobu připojení vjezdů (stykové připojení, připojovací pruh) i na místních možnostech připojení komunikací na okružní jízdní pás. Optimální rozměry se pohybují od 30 po cca 40. Okružní křižovatka nemusí mít nutně kruhový tvar, navrhují a realizují se okružní křižovatky, jejichž tvar je např. elipsovitý apod. Okružní křižovatka: - intravilánová (v zastavěném území) kompaktní typ Intravilánové okružní křižovatky kompaktního typu jsou zaměřeny především na snížení rychlosti a z pohledu chodců a cyklistů jsou nejbezpečnější. Jsou charakteristické menšími poloměry a kolmo situovanými vjezdy, které vyžadují velmi nízké rychlosti vozidel při příjezdu z vjezdového ramene na okružní pás. Všechny vjezdy i výjezdy jsou jednopruhové, středový ostrůvek je nepojížděný, doplněný prstencem pro umožnění průjezdu nákladních vozidel. Okružní křižovatka: - intravilánová (v zastavěném území) klasický typ Okružní křižovatka: - extravilánová (mimo zastavěné území) Okružní křižovatka klasického typu se od kompaktního typu liší větším poloměrem a více tangenciálními vjezdy i výjezdy, což vede k mírně vyšší kapacitě a vyšším rychlostem. Všechny vjezdy i výjezdy jsou jednopruhové, středový ostrůvek je nepojížděný, doplněný prstencem pro umožnění průjezdu nákladních vozidel. Tyto typy okružních křižovatek se navrhují obecně na komunikacích s vyššími dovolenými rychlostmi vozidel. Extravilánové okružní křižovatky mají zpravidla větší průměr než intravilánové, umožňují tedy vyšší rychlosti na vjezdech, výjezdech a okružním pásu. Jejich použití je vhodné v případě, že provoz chodců je nízký. Vícepruhové okružní křižovatky:! U dvoupruhových okružních křižovatek je nutno zmínit, že u nich dochází k problémovým situacím při výjezdu z vnitřního pruhu na okružním pásu a při přejíždění mezi pruhy na okružním pásu. Dopravní chování řidičů pak často vede k upřednostňování pravého vjezdového pruhu bez ohledu na křižovatkový manévr Vícepruhové okružní křižovatky: U dvoupruhových okružních křižovatek dochází k problémovým situacím při výjezdu z vnitřního pruhu na okružním pásu a při přejíždění mezi pruhy na okružním pásu (nepovolené průplety). C A B! A B Vícepruhové (nejčastěji dvoupruhové) okružní křižovatky zahrnují všechny křižovatky v mají alespoň na jednom z vjezdů 2 pruhy. Průměr vícepruhových okružních křižovatek je zpravidla nad 40 m (50 60 m). Okružní pás je široký a umožňuje jízdu osobních vozidel ve dvou pruzích. Charakteristickými prvky jsou zvýšené dělicí ostrůvky, absence prstence pro nákladní vozidla (je zbytečný), nepojízdný středový ostrůvek. D C D 4
Vícepruhové okružní křižovatky: Vícepruhové okružní křižovatky v klasickém uspořádání neposkytují výhodu bezpečnosti, zvýšená nehodovost jde zejména na vrub specifickým manévrům, jako např. přejíždění z pruhu do pruhu. Je rovněž prokázáno, že dvoupruhové uspořádání okružní křižovatky zvyšuje celkovou kapacitu pouze o cca 15 %. Proto tedy vznikly vícepruhové okružní křižovatky s netradičním uspořádáním jízdních pásů, které mají vyšší kapacitu než jednopruhové, ale stejný standard bezpečnosti, tj. vyšší než dvoupruhové okružní křižovatky v klasickém uspořádání (tj. 2 pruhy na okružním pásu i vjezdech). Jde o typy okružních křižovatek, které se hodí v případech, kdy: - jeden z dopravních směrů je dominantnější. - je potřeba dosáhnout vyšší bezpečnosti odstraněním konfliktů mezi vozidly na okružním pásu a vyjíždějícími vozidly, ke kterým dochází na standardní dvoupruhové okružní křižovatce. - je potřeba dosáhnout vyšší kapacity ve srovnání se standardní dvoupruhovou okružní křižovatkou (nárůst kapacity oproti standardní dvoupruhové okružní křižovatce může představovat až 25-35 %). Vícepruhové okružní křižovatky (spirálovitá): SPIRÁLOVITÁ OK: okružní křižovatka se spirálovitým uspořádáním (značením) jízdních pruhů na okružním pásu. Vozidla jsou před křižovatkou rozdělena do jízdních pruhů příslušných ke směru odbočení. Na okružním pásu již nemusí měnit jízdní pruh, zvolený jízdní pruh je vyvede až kpříslušnému výjezdu. Vícepruhové okružní křižovatky (spirálovitá): Zvláštní okružní křižovatky: Zvláštní okružní křižovatkou je: - spojení dvou nebo více okružních křižovatek do jednoho křižovatkového typu - okružní křižovatka upravená pro řízení dopravy SSZ návrhem dvou nebo více řadicích pruhů na vjezdu do křižovatky a na okružním jízdním pásu. Zvláštní okružní křižovatky na místních komunikacích se navrhují pouze v odůvodněných případech. Při návrhu zvláštní okružní křižovatky se uplatní použitelná ustanovení platná pro ostatní typy okružních křižovatek. PŘÍMÝ PRŮJEZD Sdružené OK ODBOČENÍ VLEVO Zvláštní okružní křižovatky: Zvláštní okružní křižovatky: Sdružené spirálovité OK Sdružené OK 5
Zvláštní okružní křižovatky: Se SSZ (Hradec Králové) ZÁSADY NÁVRHU DLE TP 135 miniokružní okružní typ kapka MINI GEOMETRICKÉ USPOŘÁDÁNÍ, ZÁKLADNÍ ROZMĚRY -příčné sklony se navrhují jako u průsečných nebo stykových křižovatek - návrhová rychlost je v celé křižovatce včetně vjezdů a výjezdů 30 km/h - navrhuje se zpravidla jen na místních komunikacích funkční skupiny C VNĚJŠÍ PRŮMĚR OKRUŽNÍHO PÁSU: D 23 m - umožňuje plynulý průjezd směrodatného vozidla skupiny 1 a skupiny 2 N1, - okružní jízdní pás má jen jeden jízdní pruh všířce nejméně 4,00 m případně upravený podle vlečných křivek směrodatného vozidla, - vjezd do křižovatky je jednopruhový, - vjezdy a výjezdy mini okružní křižovatky na stejném paprsku křižovatky zpravidla nejsou rozděleny směrovacím ostrůvkem, ani dopravním stínem, - středový ostrov je řešen jako plně pojížděný s odlišným povrchem, - připojovací pravostranné oblouky vjezdových a výjezdových větví se navrhují or>3m, GEOMETRICKÉ USPOŘÁDÁNÍ, ZÁKLADNÍ ROZMĚRY PAPRSKY OK Geometrické uspořádání paprsků OK VNĚJŠÍ PRŮMĚR OKRUŽNÍHO PÁSU: D > 23 m - jednotlivé vjezdy i výjezdy mají na sebe pokud možno bezprostředně navazovat, aby vnější průměr okružního jízdního pásu byl co nejmenší, -umožňuje plynulý průjezd směrodatnému vozidlu celou křižovatkou po zpevněné vozovce s možností ojedinělého pojezdu prstence nebo zpevněné srpovité krajnice, pokud jsou na okružní křižovatce umístěny, - vjezdy a výjezdy na stejném paprsku křižovatky mají být odděleny směrovacím ostrůvkem, VJEZDY vjezd vozidel na okružní jízdní pás se uskutečňuje jedním z následujících způsobů: Stykovým napojením: (jako na stykové křižovatce), kde průběžná (hlavní) komunikace je okružní jízdní pás s předností v jízdě a vedlejší komunikace je připojená vjezdová větev křižující pozemní komunikace. Připojovacím pruhem: pouze na okružních křižovatkách s vnějším průměrem D> 50 m. Připojovací pruh se navrhuje v pokračování vjezdové větve jako přídatný jízdní pruh na vnějším okraji okružního jízdního pásu. Nejmenší délka připojovacího pruhu je 30 m. příčné sklony: - u vjezdových větví jsou zpravidla dostředné dle ČSN 736101. VJEZDY šířky vjezdových větví: jednopruhové větve: -všířce nejméně 3,00 m, zpravidla 3,5 m (+ vodící nebo odvodňovací proužky) s korekcí podle vlečných křivek nebo místní potřeby v daném geometrickém uspořádání okružní křižovatky, a to u vjezdu odděleného od výjezdu směrovacím ostrůvkem. Vn -všířce nejméně 5,50 m mezi zvýšenými obrubami (pro možnost objezdu případně p odstaveného vozidla) oddělené od výjezdu dělicím pásem. To platí i pro samostatný vjezd anebo výjezd a spojovací větve. dvoupruhové větve: -navjezduseponechápříčné uspořádání jízdního pásu stejné jako před okružní křižovatkou a případné přidání nebo redukce jízdních pruhů se navrhnou podle ČSN 73 6101, respektive ČSN 73 6110. návrhová rychlost vjezdů (vn): - u OK s vnějším průměrem okružního jízdního pásu D>23 m a D<50 m 30 km/h, - u OK s vnějším průměrem D>50m 50km/h. 6
VJEZDY Rvjezd Tyto poloměry mohou být přiměřeně upraveny podle potřeby dané vlečnými křivkami směrodatného vozidla (viz TP 171, AUTOTURN) poloměry připojovacích oblouků vjezdových větví: - se stykovým napojením na okružní jízdní pás okružní křižovatky s vnějším průměrem D>23 m a D<50 m o poloměru 8,00 až 15,00 m, - se stykovým napojením na okružní jízdní pás okružní křižovatky s vnějším průměrem D>50 m o poloměru 15,00 až 30,00 m, - spřipojovacím pruhem o poloměru 30,00 až 50,00 m v závislosti na délce připojovacího pruhu. Platí zásada, že vjezd má být směrován co nejvíce na střed okružní křižovatky příčné sklony: - u výjezdových větví jsou zpravidla dostředné dle ČSN 736101. VÝJEZDY Výjezd z okružní křižovatky se uskuteční vždy stykovým napojením výjezdové větve (přímým odbočením) z pravého (vnějšího) jízdního pruhu okružního jízdního pásu. šířky výjezdových větví: jednopruhové větve: - šířka jízdního pásu jednopruhové výjezdové větve se navrhuje 4,0 až 5,0 m mezi zvýšenými obrubami s korekcí podle vlečných křivek. V případě rozdělení protisměrných jízdních pásů (vjezdové a výjezdové větve dělicím pásem) je nutné provést příslušné rozšíření vozovky na min. šířku (včetně zpevněné krajnice) 5,5 m mezi zvýšenými obrubami dvou a vícepruhové větve: - šířka vozovky dvoupruhových (vícepruhových) výjezdů se navrhuje v násobku 4,0 m mezi zvýšenými obrubami včetně zpevněné krajnice s korekcí podle vlečných křivek. VÝJEZDY poloměry odbočovacích oblouků výjezdových větví: - u okružní křižovatky s vnějším průměrem D>23 m a D<50 m o poloměru 15,00 až 30,00 m, - u okružní křižovatky s vnějším průměrem D>50 m o poloměru více než 30,00 m, Tyto poloměry rovněž mohou být přiměřeně upraveny podle potřeby dané vlečnými křivkami směrodatného vozidla (viz TP 171, AUTOTURN) Rvýjezd Vn Pokud nevycházejí, užívají se pro rozměrná vozidla tzv. srpovité krajnice. návrhová rychlost výjezdů (vn): - u OK s vnějším průměrem okružního jízdního pásu D>23 m a D<50 m 30 km/h, - u OK s vnějším průměrem D>50m 50km/h. OKRUŽNÍ JÍZDNÍ PÁS provedení jízdního pásu: - jako jednopruhový se navrhuje zpravidla při vnějším průměru okružní křižovatky 23,0 m až 50,0 m. návrhová rychlost na okružním pásu (vn): - u okružních křižovatek s vnějším průměrem okružního jízdního pásu D>23 m a D<50m 30 km/h, - u okružních křižovatek s průměrem D>50 m 50 km/h. - jako dvou, popřípadě i více pruhový, se navrhuje zpravidla jen při vnějším průměru okružní křižovatky větším než 50,00 m. šířka okružního jízdního pásu: - na jednopruhovém okružním jízdním pásu okružní křižovatky o vnějším průměru D<50 m se navrhuje od 7,5 m do 4,0 m, kde šířka je proměnná ve vztahu k vnějšímu průměru okružní křižovatky (při nejmenším vnějším průměru je šířka jízdního pásu největší), - na dvou a vícepruhovém okružním jízdním pásu se jízdní pruhy navrhují v šířce 4,0 m. PRSTENEC OKOLO STŘEDOVÉHO OSTROVA provedení prstence: - prstenec má konstrukci jako zpevněná krajnice. Prstenec může být ojediněle pojížděn vozidly projíždějícími okružní křižovatkou, jeho pojíždění však nemá být pro řidiče příjemné. Jeho povrch se proto šířka prstence: - nejmenší doporučená šířka prstence je 1 m. navrhuje jako pravidelně nerovný, který vyvolá při jeho pojezdu vibraci vozidla. - prstenec se provede zpravidla jen v případech, kdy poloměr středového ostrova je je menší než 10,00 m, nebo v případě, že se na dané okružní křižovatce se počitá s provozem vozidel, pro které by nevyhovoval poloměr středoveho ostrova větší než 10,00 m STŘEDOVÝ OSTROV provedení středového ostrova: - je zpravidla kruhového půdorysu nebo v geometrickém tvaru, který je kruhu blízký. - je zvýšený nezpevněný lemovaný zvýšeným obrubníkem případně Neměl by být přístupný chodcům!!! Neměl by být průhledný z důvodů jednoznačné identifikace okružní křižovatky!!! svodidlem, vodicí stěnou/zídkou apod. případně s prstencem. - podle potřeby lze u okružních křižovatek do vnějšího průměru 30 m odsadit střed středového ostrova od středu vnější kružnice okružního jízdního pásu pro zajištění pohodlného (ne rychlého) průjezdu i směrodatného vozidla. - rozměry a umístění středového ostrova a šířky okružního jízdního pásu křižovatky spolu s ostatními prvky okružní křižovatky nemají umožňovat přímý průjezd křižovatkou. 7
SMĚROVACÍ OSTRŮVKY provedení směrovacích ostrůvků: - rozdělují vjezdové a výjezdové větve okružní křižovatky. - navrhují se zpravidla jako zvýšené s nezpevněnou úpravou s vegetací. - u okružních křižovatek o vnějším průměru D<50 m mohou být směrovací ostrůvky zpevněny buď zcela nebo zčásti se stejnou charakteristikou povrchu jako u prstence nebo srpovité zpevněné krajnice. -směrovací ostrůvky slouží v místech přechodů pro pěší i jako ochranné ostrůvky. - plocha ostrůvků má být nejméně 5m 2 SPOJOVACÍ VĚTEV (BY PASS) Připojení spojovací větve (bypassu) do jízdního pruhu na výjezdu: připojovací pruh vyznačená přednost Průjezd vozidel okružní křižovatkou z vjezdu do nejbližšího výjezdu má být uskutečněn pokud možno spojovací větví (snížení dopravního zatížení na daném vjezdu). Je to větev, která spojuje dvě sousední křižující pozemní komunikace mimo okružní jízdní pás okružní křižovatky. Řeší se zpravidla jako jednosměrná pozemní komunikace v souladu s ČSN 73 6101, ČSN 73 6110 a ČSN 73 6102. V případě, že větev vjezdu na okružní jízdní pás a následujícího výjezdu je propojena spojovací větví pro pravé odbočení mimo okružní pás, může být připojení vjezdu na okružní jízdní pás a následného výjezdu navrženo jako průsečík připojovacích oblouků pravé strany jízdního pásu vjezdu a výjezdu. To platí rovněž v případě, že intenzita pravého odbočení je tak nepatrná, že toto pravé odbočení lze uskutečnit nepřímo objezdem po celém okružním jízdním pásu křižovatky (smyčkou). SKLONY JÍZDNÍCH PÁSŮ podélný sklon okružního jízdního pásu: -max5%. výsledný sklon okružního jízdního pásu: -min0,5%. podélný sklon křižujících se komunikací (vjezdů a výjezdů): - musí mít takové hodnoty, aby při plynulém napojení na okružní jízdní pás křižovatky nebyl na okružním pásu překročen příčný sklon 3,5 % směrem k vnějšímu okraji a 6 % směrem ke středu křižovatky. POHYB CHODCŮ umístění přechodů pro chodce: - přechody pro chodce mají být umístěny v oblasti vjezdů a výjezdů zpravidla 5 m od napojení na vnější okraj okružního jízdního pásu křižovatky. - nesmí být umístěny na okružním jízdním pásu okružní křižovatky. -musíbýtřešeny bezbariérově amají být pokud možno vedeny přes směrovací ostrůvky (dělicí pásy), čímž se vytvoří dělení přechodu a směrovací ostrůvky pak současně plní funkci ochranného ostrůvku. podél okružního jízdního pásu se chodník navrhuje zpravidla s odsazením od okružního jízdního pásu zeleným pásem, nebo se k zabránění vstupu do okružního jízdního pásu na okraj chodníku osadí zábradlí POHYB CYKLISTŮ Pokud je cyklistická doprava vedena po pravém okraji jízdních pásů křižujících se komunikací, je pohyb cyklistů v okružní křižovatce veden po vnějším obvodu okružního jízdního pásu. Pokud je provoz cyklistů veden samostatnou cyklistickou stezkou, lze ji napojit na okružní jízdní pás křižovatky vjezdem a výjezdem obdobným způsobem jako místo ležící mimo silnici nebo před ještě před křižovatkou. POHYB CYKLISTŮ Pokud je provoz cyklistů veden samostatnou cyklistickou stezkou, lze ji vést mimo okružní jízdní pás Toto lze uplatnit i pokud z bezpečnostních důvodů nechceme vést cyklisty přes okružní pás. V tom případě cyklistická stezka kříží větve okružní křižovatky kolmo stejně jako přechody pro pěší. 8
3 m ROZHLED V OKRUŽNÍ KŘIŽOVATCE 2 m Řidič přijíždějící ke křižovatce musí mít rozhled na délku pro zastavení s ohledem na provoz vozidel na okružním jízdním pásu křižovatky, a to: - na vjezdu do okružní křižovatky tak, aby ve vzdálenosti 3,00 m od okraje jízdního pásu na vjezdové větvi měl pro bezpečné zastavení zajištěn rozhled v úseku 15 m od vnějšího okraje okružního jízdního pásu až po vjezd na okružní jízdní pás do vzdálenosti 25 m: - na okružní jízdní pás, - na předchozí vjezd, je-li v této vzdálenosti vjezd připojen, - na následující výjezd, pokud je v této vzdálenosti výjezd připojen, - na okružním jízdním pásu křižovatky tak, aby měl v každém bodu kružnice odsazené 2,00 m od okraje středového ostrova (prstence) do vozovky okružního jízdního pásu zajištěn rozhled do délky 25,00 m jak na okružní pás, tak i do nejbližšího vjezdu a výjezdu. UMÍSTĚNÍ OBSLUŽNÝCH DOPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ A PŘIPOJENÍ SOUSEDNÍCH NEMOVITOSTÍ Připojení sousední nemovitosti nebo zařízení: které leží mimo pozemní komunikaci (autobusová nádraží,čerpací stanice pohonných hmot, parkoviště, odpočívky apod.) lze řešit připojením účelové komunikace do okružní křižovatky stejným způsobem jako křižující se pozemní komunikace (další větev). Stejné zásady platí i pro připojení zpevněných polních nebo lesních cest a účelových komunikací s bezprašným povrchem. Samostatný sjezd (nebo nájezd): z místa ležícího mimo pozemní komunikaci lze řešit napojením na okružní jízdní pás pouze pokud provoz vozidel na sousední nemovitost je malý, resp. ojedinělý. Toto řešení je možné jen v průjezdním úseku silnic a na místních a veřejně přístupných účelových komunikacích, kde připojení sousední nemovitosti nelze řešit jinak. Zde stejně jako u běžných připojení komunikací na okružní křižovatky platí zásada přednosti v jízdě na okružním jízdním pásu křižovatky. Mimo to na sjezdu (nájezdu) přes chodník platí pro jízdu vozidla předpisy jako v pěší zóně. Chodník vmístě sjezdu musí být příslušně zpevněný s částečně zapuštěným obrubníkem vmístě napojení na okružní pás. UMÍSTĚNÍ OBSLUŽNÝCH DOPRAVNÍCH ZAŘÍZENÍ A PŘIPOJENÍ SOUSEDNÍCH NEMOVITOSTÍ Komunikace pěší/zóny: lze připojit na okružní jízdní pás křižovatky odsazeným zvýšeným chodníkovým přejezdem, jako samostatný paprsek okružní křižovatky, případně jako sjezd/nájezd, a to podle intenzity provozu v připojení. Zastávky hromadné dopravy osob: se umísťují mimo okružní jízdní pás křižovatky. Zastávky navrhované podélně s komunikací se mohou umístit: - před vjezdem do okružní křižovatky, s osazením označníku zastávky nejméně 15 m před vnějším obvodem okružního jízdního pásu, - na výjezdu z okružní křižovatky, nesmí být začátek vjezdu do zastávkového pruhu od okružního jízdního pásu blíže, než 8,00 m od okružního jízdního pásu. Vždy však musí být zachován volný jízdní pruh jak na vjezdu tak na výjezdu z okružní křižovatky. Pro návrh zastávek jinak platí CSN 73 6425. 9