VY_32_INOVACE_2A03 INTERNETOVÁ BEZPEČNOST Cvičení 2: Internetvá bezpečnst Každý tým vytvří pmcí prgramu MS Wrd seznam alespň 10 rizik, která nám hrzí z internetu. Na závěr zpracujte suhrnný seznam za celu třídu. Při práci využijte učební texty a Internet. Autrem materiálu a všech jeh částí, není-li uveden jinak, je Mgr. Hana Bednaříkvá. Dstupné z Metdickéh prtálu www.rvp.cz, ISSN:1802-4785, financvanéh z ESF a státníh rzpčtu ČR. Prvzuje Nárdní ústav pr vzdělávání, šklské pradenské zařízení pr další vzdělávání pedaggických pracvníků (NÚV).
Učební texty Internetvá bezpečnst Zásady a pravidla bezpečnéh pužívání internetu ze strany dětí jsu čast diskutvanu tázku. Zabezpečení včasné a adekvátní reakce na neustále se rzšiřující pčet nástrah, kterým děti při svém bruzdání p síti čelí, je téměř nadlidským úklem. Právě s hledem na tut skutečnst se splečnst Micrsft rzhdla vytvřit ve splupráci s finsku vydavatelsku agenturu WSOY prjekt Mladí lidé a bezpečnst On-line, který je zaměřen na přiblížení základních znalstí a dvednstí v blasti bezpečnéh pužívání internetu. Tent prjekt je zalžen na principech n-line curricula rzdělenéh d třech tematických kruhů metdické materiály a testy pr studenty; infrmace a pdklady pr pedaggické pracvníky; základní přehled infrmací pr rdiče. Pužívání internetu bude bezpečné, pkud budeme ddržvat tyt tři základní věci: 1. Ochrana pčítače a. Udržujte perační systém aktuální. b. Pužívejte antivirvý prgram. c. Pužívejte firewall. d. Vytvářejte zálžní kpie důležitých subrů. e. Buďte patrní při stahvání bsahu. 2. Chraňte se na internetu a. Buďte patrní při pskytvání svých sbních údajů. b. Přemýšlejte tm, s kým mluvíte. c. Pamatujte si, že na internetu není všechn důvěryhdné a ne každý je pctivý. 3. Ddržvání pravidel a. Zákn musíte ddržvat i na internetu. b. Na internetu respektujte statní i sebe. Rizika při práci na internetu Viry, červi a trjské kně Viry a červi jsu nebezpečné prgramy, které se mhu šířit e-mailem neb internetvými stránkami. Viry mhu pškdit subry a sftware v pčítači. Červi se šíří rychleji než viry, přím z pčítače d pčítače. E-mailvý červ se například může sám deslat na všechny e-mailvé adresy v adresáři uživatele. Internetví červi hledají pčítače, které jsu připjené k internetu a nepužívají nejnvější bezpečnstní aktualizace. Trjské kně, neb trjany, jsu nebezpečné prgramy, které jsu vytvřeny tak, aby vypadaly neškdně, například jak hra, ale p aktivaci mhu pškdit subry aniž by tm uživatel věděl. Hackeři a crackeři Hackeři a crackeři jsu termíny značující sby, které prnikají d datvých systémů. Přes internet mhu prniknut d nechráněnéh pčítače a zneužít jej, mhu dcizit neb zkpírvat subry a využít je k nelegální činnsti. Nejlepším způsbem chrany pčítače prti těmt průnikům je pužívání prgramu značvanéh firewall a udržvání peračníh systému v aktuálním stavu.
Nevyžádaná pšta na internetu Nevyžádané hrmadné e-maily se nazývají nevyžádaná pšta neb spam. Spam přetěžuje e-mailvé systémy a může zablkvat pštvní schránky. Odesílatelé nevyžádané pšty pužívají někdy jak nástrje e-mailvé červy. Pět pravidel pr e-maily: 1. Nikdy netevírejte pdezřelé zprávy neb e-mailvé přílhy d lidí, které neznáte. Namíst th je rvnu vymažte ze schránky. 2. Nikdy na nevyžádanu pštu nedpvídejte. 3. Pkud je t mžné, pužívejte filtr prti nevyžádané pště, který nabízí pskytvatel internetvých služeb neb e-mailvá aplikace. 4. Pr dtazy na internetu, diskusní fóra atd. pužívejte nvu neb rdinnu e-mailvu adresu. 5. Nikdy nepřepsílejte řetězvé e-maily. Namíst th je dstraňte. Zavírejte pchybná autmaticky tevíraná kna Autmaticky tevíraná kna jsu malá kna se zprávu vyzývající ke klepnutí d kna. Když se takvé kn bjeví na brazvce, je nejbezpečnější je zavřít klepnutím na symbl X, bvykle v pravém hrním rhu. Nikdy si nemůžete být jistí, c prgram prvede, i když klepnete na mžnst Ne. Nenechte se klamat Skrývání identity je na internetu snadné. Je vhdné zkntrlvat identitu sby, se kteru kmunikujete (například v diskusních skupinách). Své sbní údaje byste nikdy neměli sdělvat přes internet, pkud nejde sby, které znáte a kterým věříte. Pkud jste žádáni pskytnutí sbních údajů na webu, vždy zkntrlujte pdmínky pužívání neb zásady chrany sukrmí serveru. Zkntrlujte, zda prvzvatel uvádí, k jakým účelům budu údaje pužity, zda budu předány jiným stranám. Pamatujte si P umístění infrmace na internet ztrácíte nad tut infrmací kntrlu a už nikdy nemusí být mžné dstranit všechny její kpie. Kntrlujte Vždy si věřte, kmu své infrmace pskytujete, a zjistěte, k jakému účelu budu pužity. Přemýšlejte Je rzumné zveřejňvat své sbní údaje na webu, když si nejste jistí, k čemu budu využity?
Nakupujte na internetu bezpečně Každý den nakupují na Internetu miliny lidí bez nejmenších prblémů. Prblémům s elektrnickým bchdváním se můžete snadn vyhnut stačí trcha znalstí a pužívání selskéh rzumu. Jak si vybírat důvěryhdné internetvé bchdníky a vyhnut se pdvdům? RIZIKA Zakupené zbží k vám nedrazí. Zbží nedpvídá ppisu. Při internetvých nákupech djde k prdlevám a dhadvání. Pprdejní služby jsu špatné. Djde ke zneužití infrmací vaší kreditní či debetní kartě. JEDNEJTE SE SOLIDNÍMI OBCHODNÍKY Vybírejte si dbré prdávající, zejména když nakupujete d sukrmých sb. Ověřte si, zda prdejce uvádí fyzicku adresu a telefn. Nepsuzujte člvěka či splečnst puze pdle internetvých stránek. Dávejte si bzvlášť velký pzr, když nakupujete d zahraničních splečnstí. Přečtěte si pravidla chrany sukrmí a pdmínky vracení zbží uváděné bchdníkem. Pužívejte vhdné, bezpečné prstředky internetvých plateb, které vás d určité míry chrání pr případ neddání zbží. POUŽÍVEJTE ZABEZPEČENÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY Dbejte na t, abyste údaje své kreditní kartě zadávali puze na zabezpečených internetvých stránkách. Dívejte se, zda je v pravé dlní části prhlížeče zbrazen symbl visacíh zámku a zda adresa stránky začíná znaky https://. Jestliže dstanete varvání hledně certifikátu stránky, pčínejte si velmi patrně. Visací zámek není abslutní záruku bezpečnsti a neříká nic bchdní etice dané firmy. Klikněte na visací zámek, abyste se přesvědčili, že prdejce je skutečně tím, za kh se vydává, a že jeh certifikát je aktuální a zaregistrvaný na správnu adresu. Nenechte se nachytat na symbl zámku, který se bjeví na internetvé stránce jak takvé. Pdvdníci mhu brázek zámku snadn napdbit. Zámek musí být zbrazen v rámečku kna samtnéh prhlížeče. DÁVEJTE SI POZOR NA PODVODY Jestliže vám nabízený bchd připadá až nepravděpdbně výhdný, zřejmě tak výhdný nebude. Ověřujte si infrmace na Internetu z různých zdrjů a přesvědčte se, zda někd jiný neměl s daným bchdníkem prblémy. Dávejte si pzr na pdvdy s prací z dmva, které slibují snadný zisk, avšak nikdy nedstanete zaplacen. Nakupujte d splečnstí s dbru pvěstí. Dávejte si extrémní pzr na vše, c vám nabízejí nevyžádané neb spamvé e-maily.
Pužité zdrje Hana Bednaříkvá, PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ s využitím ICT na střední dbrné škle, závěrečná práce, Brn, Mendelva univerzita 2008 Kratchvílvá J.: Terie a praxe prjektvé výuky. Brn: Masarykva univerzita, 2006, 160 s. ISBN 80-210-4142-0 Kubínvá, M: Prjekty (ve vyučvání matematice) - cesta k tvřivsti a samstatnsti. Praha: Univerzita Karlva, 2002, 256 s. ISBN 80-7290-088-9 Valenta, J.: Prjektvé metdy ve škle a za šklu (el. zdrj) http://www.prjektvevyucvani.cz/index.aspx [cit. 15. 12. 2007] Metdický prtál RVP (el.zdrj), http://www.rvp.cz/ [cit. 15. 12. 2007] Metdický prtál firmy Micrsft (el. zdrj), http://www.mdernivyuka.cz/ [cit. 20. 1. 2008]