Modernizace trati Praha Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I. etapa Vypracování přípravné dokumentace je financováno Evropskou unií z rozpočtu TEN-T v rámci finanční pomoci společenství pro rozvoj trans evropských sítí ve výši 1 000 000,- EUR, což je 50 % z celkových nákladů na přípravnou dokumentaci.
Modernizace trati Praha Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I. etapa Objednatel: Správa železniční dopravní cesty, s.o., Prvního pluku 367/5, 186 00 Praha 8 - Karlín zastoupená: Stavební správou Praha, Sokolovská 278, 190 00 Praha 9 Zhotovitel dokumentace: METROPROJEKT Praha a.s. I. P. Pavlova 2/1786, 120 00 Praha 2 a SUDOP PRAHA a.s., Olšanská 1a, 130 80 Praha 3 Dokončení přípravy stavby: 2009 Předpokládaná realizace: zahájení v průběhu roku 2010 předpokládaná doba výstavby 36 měsíců Charakter stavby Rekonstrukce, přestavba, zdvoukolejnění a elektrizace stávající tratě v úseku Praha Bubny/Vltavská Praha Dejvice/Hradčanská Praha Ruzyně (resp. odbočka Praha Ruzyně) Novostavba dvoukolejného napojení letiště Praha Ruzyně na trať Praha Kladno v úseku Praha Letiště Ruzyně Praha Ruzyně Základní parametry návrhu Návrhová rychlost v = 80 km/h pro vozidla bez naklápěcí techniky Minimální poloměr směrového oblouku R = 325 m Maximální užitý podélný sklon s = 33 Délka nástupišť 170 m Plná peronizace stanic a zastávek, výška nástupní hrany 550 mm nad TK, bezbariérový přístup všech nástupišť Provoz v celém rozsahu v závislé trakci (stejnosměrná, 3000 V ss) Pravidelný intervalový provoz letištních i kladenských vlaků Zabezpečovací zařízení 3. kategorie, dálkové ovládání provozu na trati Celková délka trati 19 km, z toho tunelových úseků cca 6,5 km Předpokládá se nasazení moderních elektrických příměstských jednotek Úsek trati u ulice Strojnické v Praze 7
Z CENTRA NA LETIŠTĚ ZA 22 MINUT Modernizace trati Praha Kladno, včetně nového úseku trati umožňujícího obsluhu letiště Praha Ruzyně systémem železniční dopravy vytváří předpoklady pro její těsnější začlenění do systému Pražské integrované dopravy a je plně v souladu s politikou rozvoje dopravní obsluhy hl. m. Prahy. Železniční napojení letiště má radiálně dostředný charakter, trať je směřována do samého centra města. Vlastní trasa železniční trati prochází hustě urbanizovaným územím a má dobré předpoklady jednak pro jeho přímou obsluhu, jednak pro spolupráci s ostatními druhy dopravy. Devět železničních stanic a zastávek tak bude převážně patřit k významným přestupním uzlům s tím, že nejvýznamnější z nich Praha Bubny/Vltavská, Praha Dejvice/Hradčanská a Praha Dlouhá Míle, (resp. Praha Masarykovo nádraží/náměstí Republiky) budou zároveň přirozenými architektonickými a urbanistickými jádry dotčené lokality. V rámci tohoto dopravního spojení bude zajištěn atraktivní přestup na všechny stávající trasy pražského metra (trasa A stanice Hradčanská, trasa B stanice Náměstí Republiky výstup Masarykovo nádraží, trasa C stanice Vltavská), ve sledovaném výhledovém období v rámci prodloužení trasy metra A pak i vazbu v železničních zastávkách Veleslavín a Dlouhá Míle a ve stanici Praha Letiště Ruzyně. Modernizace trati navíc odstraní všechna úrovňová křížení se stávajícím komunikačním skeletem tratí a zlepší tak bezpečnost dopravy a celkovou prostupnost územím. Stanice Výstaviště Trať by měla zajistit v době dopravní špičky spolehlivé provezení celkem 6-9 vlaků za hodinu v každém směru (tj. interval 10-15 min. pro spoje na letiště a 20-30 min. pro spoje ve směru Kladno). V dopravní špičce, která je uvažována ráno 3 hodiny a odpoledne 5 hodin, nelze tento rozsah dopravy podle dopravně-technologických výpočtů na jednokolejné tratí uvažovat, a to ani v kombinaci s výhybnami nebo dvoukolejnými úseky pro letmé křižování, neboť se nedosáhne požadované výkonnosti ani kvality a již vůbec nelze mluvit o spolehlivosti systému. Navíc je požadována taktová (intervalová) doprava s vedením několika linek v různých taktech, což na jednokolejných tratích dělá značné potíže již při taktu 30 minut. Případné vložení rychlejších (resp. dálkových) spojů a jejich jen několika minutové odchylky od jízdního řádu by na jednokolejné trati rozbily taktovou dopravu příměstských linek na celý den. Předepsané zatížení se bude blížit spíše hranici výkonnosti dvoukolejné trati. VÝCHOZÍ PODMÍNKY PRO NÁVRH: Stavba je vymezena začátkem úprav ve stanici Praha - Bubny, (v km 411,5 = cca km -0,3) a koncem úprav za žst. Praha - Ruzyně v km 12,05, kde se navazuje na II. etapu modernizace trati Praha Kladno. Na stávající trase jsou 4 železniční stanice: Praha Bubny, Praha Dejvice, Praha Veleslavín a Praha Ruzyně; úsek je v celé délce jednokolejný, neelektrizovaný. Dále je součástí projektu novostavba úseku Praha Ruzyně Praha Letiště Ruzyně v délce cca 5,6 km. Délka řešeného úseku činí cca 19 km. Stanice Výstaviště TŘETINA TRASY POD ZEMÍ - DALŠÍ ROZVOJ ÚZEMÍ Výchozím stavem je celostátní jednokolejná neelektrizovaná trať Praha Kladno s několika mezilehlými dopravnami, se zastaralým zabezpečovacím zařízením 2. kategorie. Trať má vzhledem ke svým parametrům malou provozní výkonnost a je zcela nevhodná pro vedení pravidelné intervalové dopravy ve směru na Kladno, natož pro intenzivní obsluhu mezinárodního letiště Praha Ruzyně. Přesto patří mezi nejzatíženější jednokolejné trati v České republice. Proto je nutno přistoupit k opatřením, které zvýší provozní výkonnost (kapacitu) trati. DALŠÍ ÚDAJE NÁVRHU ŘEŠENÍ: V rámci I. etapy se navrhuje realizovat 8 stanic (resp.zastávek): Praha Bubny/Vltavská, Praha Výstaviště, Praha Dejvice/Hradčanská, Praha Veleslavín, Praha Liboc, Praha Ruzyně, Praha Dlouhá Míle, Praha Letiště Ruzyně. Trasa bude vedena v koridoru vymezeném platným územním plánem hlavního města Prahy, s pouze lokálními vynucenými odchylkami. Předpokládá se, že stavba bude realizována při vyloučeném provozu železniční tratě v úseku Hostivice Praha Bubny; po dobu výstavby budou vlaky ve směru od Kladna vedeny po odklonové trase.
Modernizace trati Praha Kladno s připojením na letiště Ruzyně II. etapa, žst. Praha-Ruzyně Kladno Zásady řešení projektu: Délka úprav: 19,7 km, z toho významných přeložek 6,6 km; Traťová rychlost 120 km/h, s vynucenými lokálními výjimkami (min. 60 km/h); Zdvoukolejnění tratě; Minimální poloměr směrového oblouku: 330 m, maximální sklon: 23 ; Elektrizace tratě trakční soustavou 3 kv ss; Modernizace zabezpečovacího a sdělovacího zařízení s možností dálkového ovládání provozu; Optimalizace rozsahu železniční infrastruktury ve stávajících stanicích; Peronizace železničních stanic a zastávek; Délka nástupišť 170 m, bezbariérový přístup na nástupiště, výška nástupní hrany 550 mm 4 železniční stanice a 5 zastávek, z toho dvě nové (Hostivice-Jeneček, Pletený Újezd) Stanice Hostivice Řešená trať má prioritní význam pro rozvoj kolejové dopravy v regionu severozápadní části Prahy i Středočeského kraje a vytváří kapacitní a především ekologické spojení hlavního města Prahy a největšího města Středočeského kraje Kladna. Přes 15 % ze 70 tis. obyvatel Kladna a spádových oblastí pravidelně dojíždí do Prahy. Cílem projektu je nabídnout cestujícím rychlou, kvalitní a spolehlivou příměstskou železniční dopravu přímo do centra Prahy, která bude Stanice Kladno vhodnou alternativou k převládajícímu způsobu cestování osobními automobily a autobusy. Projekt navazuje na první etapu projektu, řešící modernizaci tratě Praha Bubny Praha Ruzyně, včetně odbočky na letiště Ruzyně. Cca 20 km dlouhý úsek obsahuje 9 stanic a zastávek, kromě modernizace stávajících stanic Hostivice, Kladno a Kladno Ostrovec a zastávek Pavlov a Kladno-město jsou navrženy dvě nové zastávky Hostivice-Jeneček a Pletený Újezd, stanice Jeneč je přesunuta do nové polohy, náhradou za rušenou stanici Unhošť je navržena zastávka Malé Přítočno. Zdvoukolejnění tratě zajistí pravidelnou dopravu osobních vlaků v ranní a odpolední špičce v intervalu 20 min, včetně vedení rychlejší spojů pokračujících ve směru Chomutov. Jízdní doba v úseku Praha-Ruzyně Kladno je pro zastávkové vlaky 22 min (včetně nových zastávek), pro rychlíky cca 10 min. Navržená traťová rychlost je převážně 120 km/h a byla dosažena mimo jiné přeložkou tratě mezi stávající stanicí Unhošť a Kladnem. Velká pozornost je věnována protihlukovým opatřením. Je navrženo na 8 km protihlukových stěn, v kombinaci s individuálními protihlukovými opatřeními (úpravy oken), které ochrání zástavbu od negativních hlukových emisí působených drážním provozem. Důležitým prvkem je návrh přestupních vazeb, zejména spolupráce s navazující autobusovou dopravou a individuální dopravou. Autobusové zastávky s krátkou přestupní vazbou jsou situovány u převážné většiny stanic a zastávek, pro osobní automobily jsou podle prostorových možností v dané lokalitě navržena kapacitní parkoviště podobná typu P+R (např. po sjezdu z rychlostní komunikace R6 při zastávce Malé Přítočno nebo žst. Jeneč) nebo alespoň méně kapacitní plochy, s využitím principu K+R (možnost krátkodobého zastavení). Zde se otevírá možnost spolupráce s jednotlivými městy a obcemi, resp. Středočeským krajem. Významným prvkem návrhu je nový přestupní uzel v prostoru stanice Kladno-město. Vydal SUDOP PRAHA a.s. v dubnu 2007. Text Petr Zobal (METROPROJEKT Praha a.s., hlavní inženýr projektu), návrh a zpracování Ivan Krejčí a Petr Kaizar, snímky z vizualizace Patrik Kotas, Ateliér designu a architektury
Stanice Dejvice Trať bude sloužit výhradně osobní dopravě, výjimkou je zachování vlečkového provozu ve stanici Praha Ruzyně. Provozovaná železniční osobní doprava bude součástí systému Pražské integrované dopravy. Zahloubená zastávka Veleslavín v posunuté poloze severním směrem bude v kontaktu s Evropskou třídou, s možností přestupní vazby na plánovanou stanici metra A Veleslavín, na tramvajovou trať a případně i autobusovou dopravu. V bezprostřední blízkosti stanice má výhledově vzniknout nová polyfunkční budova. Stanice tak má význam i z hlediska přímé obsluhy a dostupnosti přilehlého území. Nová povrchová zastávka Liboc, umožňuje jednak přímou obsluhu přilehlého území (zejména obytná funkce) a dále nabízí možnost nepřímé pěší vazby směrem k Evropské třídě a k rekreačnímu území Divoké Šárky a Džbánu. Stanice Ruzyně v posunuté poloze západním směrem bude v prostorovém kontaktu s novým mimoúrovňovým křížením s Drnovskou ulicí, kde je možno zřídit autobusovou zastávku. Stanice může mít význam i pro dostupnost přilehlých skladových areálů. Rovněž vytváří podmínky pro urbanizaci okolního území s možností jeho přímé obsluhy. Za stanicí následuje bod rozvětvení trati na letiště a na Kladno, s možností přestupu cestujících od Kladna na letiště (do doby realizace přímého spojení Kladna s letištěm). MODERNÍ EKOLOGICKÁ HROMADNÁ DOPRAVA Ke stěžejním principům modernizace trati patří odstranění všech současných úrovňových křížení, zejména přejezdů na stávajících komunikacích. Zlepší se tím bezpečnost i plynulost dopravy, včetně pěších. Podpovrchové vedení trasy v úseku Praha Dejvice Praha Veleslavín pak zjednoduší prostupnost územím a umožní nové využití uvolněných pozemků. Velká pozornost bude věnována návrhu přestupních vazeb na ostatní systémy hromadné dopravy osob. Stanice Veleslavín Nově navrhovaná stanice Bubny/Vltavská je součástí rozvojového území Holešovice Zátory a má významný potenciál jako přestupní bod i zdroj a cíl cest ve vztahu k nově uvažované urbanizaci tohoto území. V přilehlém okolí se předpokládá především smíšená funkce bydlení a služeb. Bude zde vybudován nový severní vestibul stanice metra trasy C Vltavská (bezprostřední krátká přestupní vazba) a krátká bude i přestupní vazba na tramvajovou dopravu. Nová nadzemní zastávka Výstaviště bude mít hlavní význam z hlediska přístupu do areálu Výstaviště a parku Stromovka (zejména z hlediska služeb, rekreace, respektive kultury a sportu). Zároveň by mělo dojít k architektonické a urbanistické kultivaci daného prostředí. Bude vytvořena přímá přestupní vazba na tramvajovou dopravu. Podzemní zastávka Dejvice/ Hradčanská, vytvoří krátkou přestupní vazbu na stanici Hradčanská trasy metra A. Současně je zde uvažováno s realizací západního vestibulu stanice metra. Přestup bude možný i na tramvajovou a autobusovou dopravu. Dále je předpokládána budoucí intenzivní urbanizace prostoru mezi stanicí metra Hradčanská, stávajícím nádražím Dejvice a oblastí Prašného mostu. Stanice tak bude mít význam z hlediska dostupnosti funkce služeb i obytné funkce. Zahloubení stanice zároveň zlepší pěší vazby přilehlé oblasti městské části Prahy 6 a obecně umožní jeho urbanizaci. Stanice Dlouhá Míle Nová zastávka Dlouhá Míle vytváří významný dopravní terminál v severozápadním sektoru města, kde by měla být zakončena prakticky veškerá autobusová doprava z tohoto směru V terminálu bude možnost přímého přestupu na autobusy MHD, zamýšlenou stanici Dlouhá Míle na prodloužené trase metra A i zastávku výhledové trasy tramvaje. Součástí uzlu je rovněž kapacitní parkoviště systému P+R pro zachycení vnější individuální automobilové dopravy, v blízkosti silničního okruhu. Terminál Dlouhá Míle tak představuje základní strukturální dopravní uzel v této partii města, který ve svém důsledku umožňuje požadovanou redukci nekolejové dopravy (BUS, IAD) na území Prahy 6. Nová koncová stanice Letiště Ruzyně, v areálu mezinárodního letiště Praha má přímou vazbou k existujícímu i novému terminálu a dalším objektům v rámci předprostoru letiště. Současně umožňuje návaznost na stávající doplňkovou autobusovou dopravu, výhledovou stanici prodloužené trasy metra A, a v prostoru letiště představuje požadovaný prvek integrace letecké dopravy s dopravní soustavou města PID s odpovídajícím standardem funkce a kvality. Stanice Dlouhá Míle
Přestup na trasu metra A stanice Hradčanská Stanicí metra dnes denně projde 50 000 cestujících Dále přestup na tramvajové linky č. 1, 8, 15, 25, 26 Po prodloužení trasy metra bude možný další přestup ve stanicích Veleslavín, Dlouhá Míle a Letiště Ruzyně Přestup na trasu metra B stanice Náměstí Republiky Stanicí metra dnes denně projde 70 000 cestujících Dále přestup na tramvajové linky č. 3, 5, 14, 24, 26 Přestup na trasu metra C stanice Vltavská Stanicí metra dnes denně projde 42 000 cestujících Dále přestup na tramvajové linky č. 1, 3, 5, 25, 26