Hospodářská politika a finanční stabilita Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška Brno, 5. dubna 211
Úvod Obsah prezentace: Finanční stabilita v kontextu hospodářských politik, cíle a nástroje Ekonomický vývoj ve světě a v ČR ve světle hospodářské politiky Situace v bankovním sektoru z hlediska finanční stability Zátěžové testy bankovního sektoru 2
Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních makroekonomických cílů společnosti Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Politika finanční stability Mezinárodní politika Hospodářská politika Mikroekonomická oblast zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti Sociální politika Důchodová politika Strukturální politika Politika zaměřená na veř. sektor Environmentální politika Ochrana hosp. soutěže 3
Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních makroekonomických cílů společnosti Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Politika finanční stability Mezinárodní politika Hospodářská politika V souladu se svým hlavním cílem ČNB: -určuje měnovou politiku (režim cílování inflace) Mikroekonomická oblast zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti Sociální politika V souladu se svými úkoly Důchodová politika ČNB: Strukturální - provádí analýzu politikavývoje finančního systému -pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu -přispívá ke stabilitě finančního Ochrana hosp. soutěže systému jako celku Politika zaměřená na veř. sektor Environmentální politika 4
Pojetí finanční stability ČNB Cílem je, aby se finanční systém nestal natolik zranitelným, že neočekávané šoky nakonec vyvolají finanční nestabilitu ve formě krize. Analýzy finanční stability ČNB zkoumají: Zdraví finančního systému Ano: odolnost Ne: zranitelnost zda se ve finančním systému nevytváří zranitelná místa vedoucí ke snížení jeho odolnosti vůči šokům; zda nevznikají podmínky, za nichž interakce makroekonomických faktorů a politik, nadměrné výše dluhu v bilancích domácností, podniků, vlády či finančních institucí a volatility na finančních trzích mohou vyvolat finanční krizi. Působení šoků Ano Ne Finanční stabilita Finanční volatilita Finanční zranitelnost Finanční nestabilita (krize) 5
Makroprudenční politika Makroprudenční politika je jednou ze součástí politik finanční stability. Definujeme ji jako aplikaci sady nástrojů, které mají potenciál snížit zranitelnost a zvýšit tak odolnost systému vytvářením kapitálových a likvidních polštářů, omezením procykličnosti a snížením amplitudy finančního cyklu, ohraničením rizik, která mohou pro systém jako celek vytvářet jednotlivé finanční instituce. Makroprudenční politika by prostřednictvím utlumení kanálů vzniku a šíření systémového rizika měla působit primárně preventivně proti rizikům finanční nestability v budoucnosti, sekundárně k omezení jejich dopadů v případě selhání prevence. Evropskou autoritou pro makroprudenční dohled by se měla stát Evropská rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Board). Na činnosti ESRB se podílí i ČNB. 6
Ekonomický vývoj ve světě a v ČR 7
Ekonomická situace ve světě Předpověď HDP - svět Oživení ekonomické aktivity pokračuje, ale nejistota ohledně dopadů fiskální konsolidace v některých vyspělých ekonomikách přetrvává. Hlavním faktorem růstu HDP eurozóny a Německa zůstává i nadále čistý export. 5 15 4 3 2 1 USA 2,9 1,7 3,3 1,7 13 11 9 7 5 Čína 1,3 3,6 9, -1-2 3 1 Německo 1,9-3 -4 Eurozóna -1-3 -5 26 27 28 29 21 211 212-5 26 27 28 29 21 211 212 HIST CF, 3/11 MMF, 1/11 OECD, 11/1 EK, 3/11 ECB, 3/11 (eurozóna); (eurozóna); Fed, 2/11 (USA) EK, 11/1 (USA) HIST CF, 3/11 MMF, 1/11 OECD, 11/1 EK, 3/11 DBB, 12/1 (Německo); (Německo); EK, 11/1 (Čína) BOFIT, 3/11 (Čína) Zdroj: výpočet ČNB s použitím Eurostatu, CF, IMF, OECD, EC, ECB, FED, DBB a BOFITu 8
Ekonomická situace ve světě Předpověď inflace - svět Výhledy inflace naznačují dle aktuálních předpovědí pro rok 211 více než 2% růst cen v eurozóně a v Německu, v delším horizontu by se měl růst cen vrátit pod cíl ECB. Výhled inflace v USA a Číně zůstává v širokém pásmu. 5 7 4 3 2 USA 1,6 2, 6 5 4 3 Čína 4,6 4,7 1 Eurozóna 1,6 1,8 2 1 Německo 1,2 1,9-1 26 27 28 29 21 211 212-1 26 27 28 29 21 211 212 HIST CF, 3/11 MMF, 1/1 OECD, 11/1 EK, 3/11 ECB, 3/11(eurozóna); (eurozóna); Fed, 2/11 (USA) EK, 11/1 (USA) HIST CF, 3/11 MMF, 1/1 OECD, 11/1 EK, 3/11 DBB, 12/1(Německo); (Německo); EK, 11/1 (Čína) BOFIT, N/A (Čína) Zdroj: výpočet ČNB s použitím Eurostatu, CF, IMF, OECD, EC, ECB, FED, DBB a BOFITu 9
Ekonomická situace v ČR Prognóza HDP a inflace podle ČNB Podle prognózy HDP se v roce 21 i 211 dostáváme opět do kladných čísel. Inflace se na prognóze drží v blízkosti inflačního cíle. mzr. zm. v %, sez. očištěno 1 8 6 4 2-2 -4 mzr. zm. v % 8 6 4 2 Inflační cíl Horizont měnové politiky -6 I/9 II III IV I/1 II III IV I/11 II III IV I/12 II III -2 I/9 II III IV I/1 II III IV I/11 II III IV I/12 II III 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Prognóza HDP: 21: 2,4% 211: 1,6% 212: 3,% Inflace na horizontu MP: 1.Q 212: 2,% 2.Q 212: 2,1% Zdroj: ČNB 1
Ekonomická situace v ČR Vývoj HDP Úroveň HDP je stále nižší než před vypuknutím krize. Vývoj hrubého domácího produktu ve stálých cenách 8 767 755 18 75 16 7 14 mld. Kč 65 6 12 1 % 55 98 5 96 45 23 24 25 26 27 28 29 21 stálé ceny 2 (sezónně očištěno) čtvrtletí předchozího roku = 1 (sezónně očištěno) 94 11
Ekonomická situace ve světě a v ČR Měnověpolitické sazby Měnověpolitické sazby v eurozóně, USA a v ČR (% p.a.) Měnověpolitická sazba a tržní sazby v ČR (% p.a.) 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 1/7 6/7 11/7 4/8 9/8 2/9 7/9 12/9 5/1 1/1 3/11 Repo sazba ČNB 3M 1Y 1Y vladní dluhopis 12
Ekonomická situace ve světě a v ČR Výnosy dlouhodobých vládních dluhopisů Výnosové rozdíly českých dlouhodobých vládních dluhopisů oproti německým v posledních týdnech mírně klesly, přesto se nadále drží nad úrovní před začátkem krize. Přes částečné oživení zůstávají v eurozóně zvýšená rizika pro finanční stabilitu. Výnosové rozdíly desetiletých vládních dluhopisů (v %, měsíční průměr) 11 9 7 5 3 1-1 1/1 9/2 5/4 1/6 9/7 5/9 1/11 CZ HU PL AT GR SE IR Pramen: Thomson Reuters 13
Ekonomická situace v ČR Vývoj kurzu 3 CZECH KORUNA TO EURO (CZ) 24/3/11 28 26 24 22 2 18 16 Vývoj kurzu koruny a jeho dlouhodobého trendu 38 36 34 32 3 14 26 27 28 29 21 CZECH KORUNA TO EURO (CZ) - EXCHANGE RATE CZECH KORUNA TO US $ (CZ) - EXCHANGE RATE 28 26 Source: Thomson Datastream 24 CZK/EUR 22 21 23 25 27 29 211 Pozn.: Červená přerušovaná čára indikuje dlouhodobý trend. Data do března 211. Pramen: Thomson Reuters, výpočty ČNB 14
Ekonomická situace v ČR Prognóza sazeb a kurzu podle ČNB Stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně bude následována jejich pozvolným růstem od konce roku 211. Kurz koruny vůči euru bude postupně posilovat. 5 28 27 4 26 3 25 24 2 23 1 22 21 I/9 II III IV I/1 II III IV I/11 II III IV I/12 II III 2 I/9 II III IV I/1 II III IV I/11 II III IV I/12 II III 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti 9% 7% 5% 3% interval spolehlivosti Prognóza 3M PRIBOR: 211: 1,3% Prognóza měnového kurzu CZK/EUR: 211: 24,2 Zdroj: ČNB 212: 2,% 212: 23,7 15
Situace v bankovním sektoru 16
Situace v bankovním sektoru Vývoj v úvěrové oblasti Aktuální data potvrzují tendenci ke změně trendu na úvěrovém trhu směrem k mírnému růstu úvěrů. Meziroční dynamika růstu úvěrů (v %, poslední data leden 211) 4 35 3 25 Podíl úvěrů v selhání se v posledních měsících stabilizoval v segmentu nefinančních podniků, v segmentu domácností zatím pokračuje mírný růst. Vývoj podílu úvěrů v selhání na celkových úvěrech (v %, poslední data leden 211) 1, 9, 8, 7, 8,9% 6,3% 2 15 6,8% 6, 5, 5,2% 1 5 3,8% 4, 3, 2, -5,5% 1, -1 7/7 1/8 7/8 1/9 7/9 1/1 7/1 1/11 Úvěry celkem Nefinanční podniky Pramen: ČNB Obyvatelstvo, 7/7 1/8 7/8 1/9 7/9 1/1 7/1 1/11 Úvěry celkem Nefinanční podniky Pramen: ČNB Obyvatelstvo 17
Situace v bankovním sektoru Úvěry v selhání v mezinárodním srovnání V posledních třech letech rostly úvěry v selhání ve všech zemích EU. Důvodem byl pokles ekonomické aktivity a rostoucí nezaměstnanost. Podíl úvěrů v selhání je v České republice relativně vyšší ve srovnání se zeměmi eurozóny, ale nižší oproti většině ostatních nečlenských zemí. Úvěry v selhání (% z celkových úvěrů, poslední data prosinec 21) 28 29 21 CZ 3,3 5,3 6,6 AT 1,9 2,3 2,6 DE 2,9 3,3 n.a. SI 1,8 2,3 3,6* PT 1,9 2,5 3,7* Eurozóna 2,6 4, 4,8 SK 3,2 4,3 5,8 PL 4,4 7, 8,8** HU 3, 5,9 9,3** Zdroj: IMF FSI, GFSR Poznámka: Údaje za eurozónu zahrnují stávající země eurozóny s výjimkou Německa v roce 21, pro které data nebyla k dispozici * Listopad 21, ** Září 21 18
Situace v bankovním sektoru Nové podnikové úvěry Změnu trendu lze rovněž pozorovat také u objemu nově poskytnutých korunových úvěrů nefinančním podnikům. Úvěrové podmínky se zlepšují. Během posledních 6 měsíců se úroková míra u nových podnikových úvěrů držela mírně pod 4 %. Nové korunové úvěry nefinančním podnikům (včetně kontokorentních úvěrů, v %, poslední data leden 211) 4 6, 35 3 5, 25 3,8% 2 15 4, 1 8,9% 5 3, -5 2, -1-15 1, -2-25 -3, 7/7 1/8 7/8 1/9 7/9 1/1 7/1 1/11 Meziroční změna objemu úvěrů Úroková sazba (pravá osa) Zdroj: ČNB 19
Situace v bankovním sektoru Nové úvěry domácnostem Na trhu hypoték roste objem poskytnutých úvěrů a klesají klientské úrokové sazby. Spotřebitelské úvěry pokračují v útlumu. Nové korunové úvěry na bydlení (v %, poslední data leden 211 ) 7 6 5 4 3 2 1-1 -2-3 Zdroj ČNB 16,4% 4,5% -4 3, 7/7 1/8 7/8 1/9 7/9 1/1 7/1 1/11 Meziroční změna objemu úvěrů Úroková sazba (pravá osa) 6, 5,5 5, 4,5 4, 3,5 Nové korunové spotřebitelské úvěry (bez kontokorentních úvěrů, v %, poslední data leden 211) 7 6 5 4 3 2 1-1 -2-3 -4 Zdroj: ČNB 14,3% -8,4% 15, 14,5 14, 13,5 13, 12,5 12, 11,5 11, 1,5-5 1, 7/7 1/8 7/8 1/9 7/9 1/1 7/1 1/11 Meziroční změna objemu úvěrů Úroková sazba (pravá osa) 2
Situace v bankovním sektoru Poměr vkladů k poskytnutým úvěrům a vnější pozice Vysoký poměr vkladů k poskytnutým úvěrům (nejvyšší v rámci EU). Poměr vkladů k poskytnutým úvěrům ve vybraných zemích EU (%, 29) 14 Kladná vnější aktiva bankovního sektoru potvrzují, že české banky jsou čistými věřiteli vůči svým mateřským bankám z eurozóny. Vnější pozice bankovního sektoru (čistá vnější aktiva v % HDP, 29; AT k roku 28) CZ 12 1 8 6 4 2 CZ SK DE PL AT EA HU PT SI DE AT EA SK PL PT HU SI -4% -2% % 2% 4% 6% 8% 1% Zdroj: ECB Poznámka: Eurozóna (EA) k roku 29. Zdroj: IMF IFS 21
Situace v bankovním sektoru Úvěry v cizí měně Narozdíl od ostatních zemí střední a východní Evropy české domácnosti prakticky nemají úvěry v cizí měně. V podnikovém sektoru jsou tyto cizoměnové úvěry využívány zejména exportně orientovanými firmami a developery nemovitostí k zajištění měnových rizik. Půjčky v cizí měně ve vybraných zemích EU (% celkových půjček danému sektoru; 29) 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Domácnosti Podniky CZ BG EE HU LT LV PL RO SI SK BE AT FR IT DK SE UK EA Zdroj: ECB 22
V lednu 211 byla kapitálová přiměřenost 15,4 % (Tier 1 kapitálová přiměřenost 14 %). Kapitálové vybavení českého bankovního systému je v mezinárodním srovnání dostatečné. Rizikem by mohlo být snížení kapitálového polštáře prostřednictvím zvýšených výplat dividend v očekávání obnoveného ekonomického růstu. Kapitálová přiměřenost v českém bankovním sektoru (v %) Situace v bankovním sektoru Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost ve vybraných zemích EU (v %) 18 16 14 12 1 8 6 4 2 7/7 1/8 7/8 1/9 7/9 1/1 7/1 1/11 Kapitálová přiměřenost Kapitálová přiměřenost Tier 1 Pramen: CNB. 16 14 12 1 8 6 4 2 PT SI SK PL HU EA CZ AT DE 28 29 Zdroj: IMF FSI, GFSR Poznámka: EA zobrazuje průměr pro stávající země eurozóny vyjma Francie v roce 28 a Finska, Francia a Itálie v roce 29. 23
Situace v bankovním sektoru Ziskovost bankovního sektoru Přes nepříznivé ekonomické podmínky a nárůst opravných položek zůstává český bankovní sektor i nadále ziskový, v evropském srovnání jde o jedny z nejvyšších hodnot. Zisky v českém bankovním sektoru (mld. Kč) 7 6 5 4 3 2 1 Rentabilita vlastního jmění (Return on equity) v bankovním sektoru (RoE v %) 3 25 2 15 1 5 26 27 28 29 21-5 AT CZ DE PT SK SI HU PL EA Pramen: ČNB. Čistý zisk 28 29 Zdroj: IMF FSI, GFSR Poznámka: Obrázek neobsahuje údaje pro Německo a země eurozóny (EA) v roce 29. EA pro rok 28 zahrnuje průměr pro stávající členské země vyjma Irska, pro které data nebyla dostupná. 24
Stabilita bankovního sektoru v ČR Zátěžové testy 25
Zátěžové testy bankovního sektoru Metodika zátěžových testůčnb Zátěžové testy jsou využívány jako nástroj pro zhodnocení odolnosti bankovního sektoru jako celku vůči možným nepříznivým šokům. ČNB testy provádí od roku 23; původní metodika byla vyvinuta ve spolupráci s IMF, další postupné zpřesňování metodiky bylo již plně v režii ČNB. ČNB je v oblasti zátěžových testů velmi transparentní v letech 24-28 výsledky testů publikovány vždy jednou ročně ve Zprávě o finanční stabilitě, od roku 29 jsou zátěžové testy bankovního sektoru prováděny čtvrtletně a výsledky zveřejňovány na webu ČNB, metodické změny průběžně publikovány formou tématických článků ve Zprávách o finanční stabilitě. 26
Zátěžové testy bankovního sektoru Základní znaky Výchozím bodem testů jsou alternativní makroekonomické scénáře (základní scénář a zátěžové/nepříznivé scénáře). Předpokládaný makrovývoj v jednotlivých scénářích se pomocí řady dílčích modelů odráží ve změnách klíčových parametrů hlavních rizik bankovního podnikání; jde především o úvěrové riziko (nárůst úvěrů v selhání a souvisejících ztrát z nesplácených úvěrů), tržní riziko (přecenění hodnoty držených finančních aktiv, především dluhopisů), riziko nižších provozních zisků (pokles úrokových i neúrokových výnosů při nepříznivém makroekonomickém vývoji), riziko mezibankovní nákazy (problémy jedné banky se odrazí v bankách, které vůči ní mají expozice; problémy se pak lavinově šíří bankovním sektorem). 27
Zátěžové testy bankovního sektoru Míra zátěže v testech ČNB ČNB se konzistentně snaží o značně konzervativní přístup v oblasti zátěžových testů makroekonomické scénáře obnášejí značnou zátěž (vysoké poklesy HDP, vysoké nárůsty rizik), dopad rizik je v testech vždy nadhodnocován (odhad je na pesimistické straně). Míra zátěže, kterou ČNB aplikuje, je značně vyšší, než zátěž v celoevropských testech organizovaných loni (CEBS 21) a letos (EBA 211). Pokles růstu HDP v evropských testech vs. testech ČNB (v %; předpokládaný pokles HDP pro rok 211, pro ČR nebo eurozónu) Připravované evropské tes ty (jaro 211) Evropské testy z července 21 Neočekávaná recese (ČNB 2/211) Fiskální krize (ČNB 11/21) Dluhová krize (ČNB 8/21) Ztráta důvěry (ČNB 5/21) -6-5 -4-3 -2-1 28
Zátěžové testy bankovního sektoru Aktuální výsledky 1. Základní scénář odvozený z oficiální predikce ČNB pro únor 211. 2. Nepříznivý scénář Neočekávaná recese předpokládá náhlý pokles domácí i zahraniční ekonomické aktivity ve druhé polovině roku 211 v důsledku zahraničního šoku vyvolaného opětovným růstem sovereign rizika zadlužených zemí eurozóny. Růst nejistoty dále způsobí nárůst averze k riziku, depreciaci měnového kurzu a pokles cen vládních dluhopisů. Alternativní scénáře: vývoj růstu reálného HDP (v %) 7 5 3 Alternativní scénáře: vývoj měnového kurzu (CZK/EUR) 31 3 29 28 1-1 -3-5 -7 12/8 6/9 12/9 6/1 12/1 6/11 12/11 6/12 12/12 Základní scénář Neočekávaná recese 27 26 25 24 23 22 12/8 6/9 12/9 6/1 12/1 6/11 12/11 6/12 12/12 Základní scénář Neočekávaná recese 29
Zátěžové testy bankovního sektoru Měnová politika v nepříznivém scénáři Proinflační tlaky vyvolají reakci měnové politiky a následné zvýšení krátkodobých úrokových sazeb. Scénář je postaven jako náhlý zvrat ve vývoji, kdy ekonomické jednotky již nastavily svá očekávání na optimistické straně (povolení úvěrových standardů, obnovení úvěrování zastavených projektů) dopady náhlé změny ve vývoji jsou neočekávané a tedy razantnější. Alternativní scénáře: vývoj inflace (v %) 7 Alternativní scénáře: vývoj 3M Pribor (v %) 7 6 5 4 3 2 1 inflační cíl 6 5 4 3 2 1-1 12/8 6/9 12/9 6/1 12/1 6/11 12/11 6/12 12/12 12/8 6/9 12/9 6/1 12/1 6/11 12/11 6/12 12/12 Základní scénář Neočekávaná recese Základní scénář Neočekávaná recese 3
Zátěžové testy bankovního sektoru Dopady rizik na bankovní sektor Pro zátěžový scénář Neočekávaná recese se podíl úvěrů v selhání pro nefinanční podniky i domácnosti pohybuje na výrazně vyšších úrovních oproti Základnímu scénáři. Paralelně by byl bankovní sektor zasažen poměrně vysokými tržními ztrátami z titulu poklesu cen držených vládních dluhopisů a přeceněním veškerých pohledávek za pěti zadluženými zeměmi EU na nulovou hodnotu. Nepříznivý scénář dále předpokládá pokles provozních zisků o cca 3 % vůči roku 21. Průběh podílu úvěrů v selhání: nefinanční podniky (v %) 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 12/8 6/9 12/9 6/1 12/1 6/11 12/11 6/12 12/12 Základní scénář Neočekávaná recese Průběh podílu úvěrů v selhání: obyvatelstvo (v %) 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 12/8 6/9 12/9 6/1 12/1 6/11 12/11 6/12 12/12 Základní scénář Neočekávaná recese 31
Zátěžové testy bankovního sektoru Kapitálová přiměřenost v testech Přes poměrně vysoké úvěrové i tržní ztráty a oslabené provozní zisky zůstává bankovní sektor jako celek stabilní v obou scénářích. Jedním z důvodů je vysoká počáteční kapitálová přiměřenost pochybující se nad 15 %. Pokud by však banky snížily existující kapitálový polštář v prvních měsících roku 211 na předkrizovou úroveň prostřednictvím výplaty mimořádné dividendy v situaci optimistických očekávání ohledně budoucího vývoje, kapitálová přiměřenost by se v nepříznivém scénáři nebezpečně přiblížila hranici 8 %. Vývoj kapitálové přiměřenosti (v %) 17 16 15 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 12/8 6/9 12/9 6/1 12/1 6/11 12/11 6/12 12/12 Základní scénář Neočekávaná recese Neočekávaná recese s výplatou mimořádných dividend 32
Zátěžové testy bankovního sektoru Kapitálové injekce v testech ČNB V nepříznivém scénáři Neočekávaná recese by se dostalo několik bank do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti. Za účelem dorovnání kapitálové přiměřenosti všech bank se sídlem v ČR (tj. bez poboček zahraničních bank) do regulatorního minima 8 % by banky musely v období 211-212 navýšit regulatorní kapitál o 16 mld. Kč (méně než,5 % HDP). V případě varianty nepříznivého scénáře Neočekávaná recese s výplatou mimořádných dividend by se do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti dostalo více bank a kapitálové injekce by činily až 28 mld. Kč (1 % současné úrovně regulatorního kapitálu a téměř,8 % HDP). Rizikem pro finanční stabilitu se tak jeví kombinace optimismu bank ohledně konce krize promítajícího se do výplaty mimořádných dividend a následného opětovného propadu ekonomiky do recese. 33
Děkuji za pozornost Dotazy, diskuze Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady ČNB Česká národní banka Na příkopě 28 115 3 Praha 1 www.cnb.cz